Periodikum ALTO Viewer

1

o nonnt

2 article

nnna a slr

3 article

enaedělstvi —Obchod —

4 title

Národní hospodář.

5 title

Příloha „Národních Listů“ k číslu 235. ze dne 26. srpna 1909.

6 article Z trhů cukerních. (Původní zpráva »Národních Listů«.)

Z trhů cukerních. (Původní zpráva »Národních Listů«.) V Praze, 22. srpna. Události posledních týdnů našly na trzíeh cukerních i v týdnu právě minulém pokračo- vání, neboť ceny vyháněny dále uměle do výše. aniž by nějaký nový příznivý moment se uplat- nil. Sdružení belgických haussistů sledovalo i v tomto týdnu svoji posavadní taktiku, beroue zboží z trhu, jen abý dlužníci cukrů vehnáni byli do úzkých a donucení podvoliti se dikto- vaným cenám. Minění o velikosti dosud neuhražených zá- vazků kontreminy se síce rozeházejí, zdá se však, že po posavadních nákupech nejsou již přiliš značné nebo že baissisté občasnou zdrželi- vostí bráni se diktátu protistrany. Ku přemožení této »resistence« vymyšlen nový prostředek ostentativními prodeji hamburského cukru do Anglie, čímž tíseň batssistů má býti stupňována tyto prodeje docilily svého účelu však jen částečně, neboť se proslechlo, že provedeny byly s většími ústupky cenovými, z čehož snadno mohlo by býti dedukováno, že posíce haussistů není již tak pevna jako dříve, resp. že struna byla přepjata, takže i zde opskovati se může stejný úkaz jako před měsícem u baissistů, totiž promeškání pravého okamžiku.

Praha Anglie

7 article

Tento moment zdáli se ostatně v tomto týdnu vyciťovati již i četní haussisté, kteří shle- dávajíce posavadní zisk přiměřeným, přikročili k uvolnění svých závazků. Touto nesjednoce- nosti učměn ovšem v posici hanssistů průlom, který na venek prozradil se v druhé polovině týdne náhlým poklesem cen, které své nejvyšší úrovně z polovice týdne již nedosáhly l Stejně jako kontremině jest haussa posledních dnů nemilou i Anglií, která ve svých nákupech z jména v poslední době dává na jevo velkou zdrže livost, opírajíc se jednak o své dosud značné skryié zásoby, jednak o levnější nabidku eukru javanského pro který Amerika jeví dosud jen nepatrný zájem Zůstanou-li si Angličané důslednými až do konce září, kdy na trhu objeví se již nové zboží, mohou kontremině pomoci mnoho, ač na druhé straně vážné třeba pochybovati, že by sdružení haussisto chtělo své posice vydržeti až do posledního oka- mžíku.

Angličan Anglie Amerika

8 article

Nová kampaň těžila ze vzestupu cen pohotového zhoží jen málo a to ještě nepřímým. způsobem pouze potud, že továrny vzhledem k událostem na tehu terminovém své vybídky omezily. Tím docíleno mír- ného zlepšení cen bez ohledu, že minulý týden byl vývin tepy velmi příznivý. Na našem trhu se surovinou uváděny sice ceny pohotového zboží každodenně, záznamy ty však dály se jen analogicky s cizinou, neboť k obchodům zde nedošlo. Naprotí tomu došlo k několika větším zá- věrkám na příští kampaň, ochota ku prodejům zmír nila se však, když i ceny ustoupily. Končímne týden smýšlením klidným a záznamy K 26.20 za poho- tové zboží a K 23.30 za říjen-prosinec v pant ústecké.

za říjen

9 article

Na domácím trhu s bílým zbožím došlo v středu, kdy cena pohotové suroviny byla nejvyššl k dodatečnému uvolnění 2% kontingentu, při čemz na přítomnou situaci vzat zřetel potud, že ceny rafi- nády zvýšeny o plné 2 K na K 75.75 z továrny v přítomné době nepracuje sice již žádná rafinerie. takže zboží na trh přicházející pochází. vesměs ze suroviny mnohem levněji koupené, nicméně tak ví- taná příležitost ke zvýšení cen a získu nesměla zůstati nevyužitkována. Nedivili bychom se pomalu již nikterok, kdybychom v nejbližší době zasiechli o dovozu německé rafinády do Rakouska, jak se to stalo již v době velkého kartelu při 11zl. clu! Uvol něné zboží, na něž učiněny záznamy již předem. bylo hladce rozebráno, přes to, že potížím s nedo statkem vedlejších druhů nebylo rafineriemi odpo- moženo. — Na terstském trhu odbyt starého i nového zboží zase silněji vázne, jelikož kupci po dřívějších nákupech vyčkávají nižších cen. Za cen- trifugální pilé znamenáno koncem týdne K 81.25 a 32.— za zboží pohotově a K 28.75 až 29.50 za do- dávku na listopad-březen. — Také na londýn- ském trhu s bílým zbožím poptávka v posledním týdnu značně ochabla, při čemž ještě rozpětí meri pohotovou surovinou utvářilo se nevýhodnějším. Náš granulated dociloval tam v sobotu pohotový sh. 19 a na říjen-prosinec sh. 12.0 Na německých trzích zájem soustřeďovals stále kolem realisací srpnových a záříjových zá vazků; přes značné stoupnutí cen obchod nedosáhí však velkých rozměrů a to ani v nové kampaní Poslední hamburské záznamy znějí mk. 11.471/2 z srpen, mk. 11 40 za září a mk. 10.15 za říjen- prosinec.

Rakousko

10 article

Zřejmé a větové zásoby činily dle F.o Lichta lento týden: 1909 1908 rozdí tun tun tun úhrnem . . . . 1.551 350 1,617.858 — 66.508 před týdnem . . 1,992.569 2,048.434 — 55.965 Zásob ubylo v Hamburku 7440 t. (loni 8880 t) v Anglii 3650 t. (loni přibylo 3180 t.), v Americe 1000 t. (loni 5400 t.) a na Kubě 26.000 t. (loni (3000 t.). Celkové zlepšení proti týdnu předchozímu obnáší 11.300. Spotřeba cukru činila dle úřadních dat v jednotlivých zemích v červenci v září-červenci 1909 1908 1909 1998 tun tun v Rakousko- Uhersku . 51.058 54.372 531.584 505.842 v Německu . 124.702 127.208 1,129.558 1,092.091 ve Francii . 60.629 60 g66 624.849 602.953 v Nizozemí . 10.502 9.775 101.620 95 966 v Belgii . . 10.016 7.562 91.300 74 589 v Anglii . . 177.320 188.762 1.802.305 1.709.100 celkem . . 434.227 446.545 4,281.216 Sev. Amerika 210.816 196.454 1.923.859 úbrnem . 645.043 642 999 6,205.075 5,831.31 Povětrnost minulého týdne byla řepám všech zemí, vyjma Rusko, kde bylo by žádoucno teploa vláha, velmi příznivá, takže opozdění proti loňsku dále se zmírnilo. Přes to nepovažuje se v severo- západní Evropě za možné, že by rozdíl do konce

Hamburk Anglie Amerika Kuba RakouskoUhersko Německo Francie Nizozemí Belgie Rusko Evropa 7.562

11 article

vegeťační doby úplně mohů býli vyrovnán, zejména pokud se týče kvantirativního výtěžku. Rozbory řep z minulého týdne podávají ná- sledující obraz : ektadsbes Průměrná věha Cuker- osbse kořene chrástu nates nč Aevl gr a m ů proe. Severozápadní Čechy:h s od letos . . . . . 250 287 14.7 310 14.0 před týdnem . . 209 loni (8. srpna). . 286330 146 Střední Čschy: leton . . . . . 269 442 rn 34. před týdnem . . 220 459 127 lona (8. srpna) . . 283 302 15 zot Východnt Čechy: .191396 13. letos . . před týdnem . . 170409 e loni (8. srpna). . 220 285 hve Celé Čachy letos . . . . . 234388 před týdnem . . 199 406 loni (8. srpna) . . 263 305 loni (15. srpna) . 291 314 Rakousko-Uhersko: 366o letos před týdnem . . 195nne loní . . . . . Německo: medme letos . . . . . 205 n před týdnem . . 188 loni . . . . . 250 402 e Franeiet sn zej 401 — o letos . . . . . 161 před týdnem . . 132 loni. . . . . . 241 e sa

Čechy Východnt Čechy RakouskoUhersko Německo 310

12 article

Belgie: erv 11.9 lefos. . . . . 207 před týdnem . . 168 13. loni Z oblasti třtinového cnkru došlé zprávy znějí stále celkem příznivě, byť i tu a tam počasí na krátko neodpovídalo zcela přáním pěstitelů nebo výrobeů Argentina — země budoucnosti pro náš zahraniční obchod. Píše Jan Jar. Dienelt, přednosta vývozní kan celáře obchodní a živnostenské komory pražské. Není snad druhé zámořské oblasti, do ktere by se naše průmyslové výrobky v tak značném množství daly dováželi, jako Argentina. A přece jsou tam, jdouce ponejvíce přes cizí přistavy až na malé výjimky téměř neznámy. Pokud e konstatovati, dovážejí se do řečené republiky buď přímo neb nepřímo ve značných množstvích vody minerální, nábytek z obýbaného dře va. zboží skleněné a poreulánové, chmel a slad knofliky všeho druhu, zboží jablonecké, v menšíeh množstvích pak: vína, likéry, zboží textilní krátké, jemné a levné zboží kožené, krajky. výrobky lučební, voskované plátno, špičky na cigarsty, výrobky uměleeko-průmyslové, zbože papírové, tužky, kovové příbory, stroje atd. atd

Jan Jar Belgie Argentina živnostenský komora lefos

13 article

Nedávno zadána sem objednávka železničních vagonů v ceně 4 mil. franků. Argentina má 2,951 600 km2 rozlohy a foliko okrouhle 6,320 000 obyvatelů. Bohatství této země přímo zaráží Dovoz činil za minulý rok 1.429,031.730 K, vývoz pak 1.875,084 371 K. Zvláště značný a rychlý vývoj jevt tamní dopravnietví. Kdežto r. 1885 měla Argentinu 6150 km železných drah, měla jich do června t. r. 23 800 km, dalších 8000 km pak se ještě staví a 7000 km se mimo to ještě projektuje. Mimo svrchu uve- dené předměty lze do oblasti této ješté zejména vyvážeti: svíčky, drogy a léčiva, dříví, hole. hudební nástroje, papír psací a cigaretový, alba, pohlednice, obálky, papírové krabice, reprodukce obrazů, obuv, jemné druhy koží, zbožl kera- mické, nástroje, zbraně, smaltované nádobí kapsle láhvové, láhve na sodovou vodu, kartáče, hřebeny, šunky, cukr, sušené houby, hadváhné kravaty, šátky, zboží prýmkářské, pokrývky na postele, ubrusy, umělé květiny, oleje k mazání a j. v. Hlavními vývozními předměty pak jsou sušené a solené kože, vlna a quebracho. Přištího roku konají se v Buenos Aires, hlavním to městě republiky a obehodně nejdůležitějším místě jižní Ameriky vůbec, tři mezinárodní výstavy, skýtajlei firmám našim vhodnou příle žitost seznámiti tamní obchodní kruhy se svým výrobky, jež sice se tam těší značné oblibě pokládány jsou ale ponejvíce za výrobky ně mecké, pařížské a pod. Jsou to výstava pro středků dopravních, výstava zdravotnictví a vý stava bospodářská. Od minulého čtvrtku mešká v Praze vídeňský vyslanec a splnomoeněný mi nistr republiky seňor Fernando Perez- aby osobně poznal vynikající naše průmyslová odvětví a udilel příslušným firmám, jež navště- vuje v průvodu pisatele, informace a pokyny ohledně obchodování se zemí, jím zastoupenou, jakož i ohledně obeslání řečených výstav.

Perez Argentina Buenos Aires jižní Amerika Praha km 2 rozloha km železný dráha km

14 article Ze světového trhu obilního.

Ze světového trhu obilního. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Z Vidně, 22. srpna. T. Průběh povětrnosti byl také tento týden uspokojivý. Práce žňové nebyly rušeny. Jasného názoru o skutečných výsledcích sklizně však dosu pořád ještě není. Jsme dosud stále odkázáni ne posudek poměrů tržních více než na údaje o výnosu žní. Údaje ty zní tu méně příznivě, tam přízni věji. Ale trh má dobrý smysl pro poměry, mysl na kapsu a neplatí ani o haléř více než bezpodmi- nečně musí. A tu je příznačno, že domácí trhy mají směr pevnější, kdežio trh světový zůstával povolný jako dříve. Což by tedy znamenalor nedo- statečné domácí výnosy nutí domácí spolřebu by povolovala ceny lepší, než jakých dosíci lze na trzích světových. Odiud bylo by také lze vysvětliti velké dovozy, jež do říše docházejí s všech stran. A přece, máme-li si utvořiti aspoň částečně uspo- kojivou představu o příštím vývoji cenovém, ne- smíme míti na mysli pouze okamžitý útvar tržní nýbrž musíme vzíti v počet také příznaky, které mo- hou příště určovati ráz trhu. Při přechod z jedné kampaně do druhé jsou to především od- hady sklizně. Dle výkladu vážného odborného listu anglického „Corn trade news“ dlužno počítat s následujícími číslicemi: vývezní státy: Ame- rika, Kanada, Rusko, Balkán, Australie, Indie a Ar- gentina sklidily celkem — po srovnání a minulými léty = milionů hektarů pšenice: roku 1900 910, r 4,080.541 1,750.771

Odiud Kanada Rusko Balkán Austrálie Indie amerik Ara

15 article Lct

Lct od hvonibol 1908 847.8, r. 1907 750, r. 1905 890, kdežto v do- vozních zemích, tedy zvláště ve Velká Britanii, Prancii, Německu atd. se sklidilo r. 1903 320. r. 1908 295, r. 1907 330.5, r. 1905 330, tudíž dohro- mady r. 1909 1230, r. 1908 1142.8, r. 1907 1080 5, r. 1906 1220. Vzpomeneme-li, že sklizeň r. 1906 byl tak dobrá. že umožnila utvoření zásob, jež prospěly oběma následovavším létům, tož musíme — kdve se pustí, že letošní číslice budou ještě podrobeny opra- vám — přece uznati, že letošní výnos je do s ti vydatný, aby uhradil potřeby kampaně, která — předpokládaje normální sklizeň v roce 1310 — může trvati nanejvýše 11 měsíců; vždyť letošní sklizen byla o měsíc opozděna. Naprotiemu odhad sklizně, uveřejněný v minu- lém týdnu vládou uherskou, rozpočeti sklizeň pše- nice opět o 500.000 , níže (na 33.5 mil. metr. centů, proti 34.02 kencem července a 41421 skutečného vý- nosu Jenského). Bare-li se zřetel nas výnos tétos polo- viny Míše jako na výnos p rostředimí, vyplý vají z okojího pro moenářství rakousko-uhershé ty- to číslice: r. 1909 mil. 50.51; r. 1908: 58.34, r. 1907: 49.75 r.1906. 72.38.

Jenski Velká Británie Německo

16 article

Kdezto tedy sklizeň světová dosáhne př.- Hližně velké sklizně r. 1908, dlužno v mocnál- ství rakousko-uherském proti tomuto rekordnímu roku zaznamenati ú byrt e k skoro 22 milionů metri- ckýeh centů. To je úbytek, který zkrácením kam- paně o měsíc nejevi se býti vyrovnán. Ježto se mimo to musí vyskytnouti snaha, pečovati o zá- soby, dlužno té doby uznati, že nejenom nesmírné dovozy, nýbrž talié pevně poměrně smýšle- ní domácího trhu zdůvodněny jsou jak aituaci tržmí: tak údaji o výsledcích žní. Světový trh nepřekonal ještě přechod ze star do nové sklizně. Situace, kterou přináší sklizňov rok 1909/10, je zahalena ještě v temru. Eze si jen přáti, aby nadmíru hojná nabídk americká, ruská a kanadská odpovídala nadmíru přírrivým výsledkům sklizně jarní pšenice a nikol přílis Horlívému snažení, vyzískati stupňov a nou nabídkou z cen pořád ještě vysokých tolik, c jen možno. Pořád nenedostává se hlasů, které po ukazují na přeceňování vývozních sklizní Zprávy o sklamávajících výsledeích mlácení vysky- tují se zvlásté v Rakousku — dosavudním hlavníe dodavatelí — ale také sdělení o skvělě sklizni r- munské nejsou prý prosty přepjato sti. Průbčhem týdne byly zlejmě patrny náběhy nn zvyšování kursů. Jenom že vzestupy se násled- kem ochotných prodejů většinou zase potratily Nový York znamenal pšenici na místě po ctech 111114, na září 1071/4—1087/4, na prosine 1041/4—1041/, na květen 106—10654 V Angliř krásné a horké počasí způsobilo, z tam obilí dozrálo k žatvě sptše, nezli se očeká valo. Ježto se mimo to stuv úrody posuzuje značni lépe vůči oběma předchozím lčtům, obchodovaly anglické trhy cha bč.

Rakousko Nová York

17 article

Podohná je situace ve Franefi. Na pařížském trhu terminovém uzavíraly se krátké lhůty skoro nezmě- něně, delší lhůty poklesaly. Dodávka na září- prosinec znamenána fr. 23.50—23.25, na listopad únor fr. 23.75—23.40. V Německu obchod sleďuje největší zdrže livost, očekávaje vlastní nové dovozy. Při tom ne zůstala bez povšimnutí pevnota, převládající na t zícho rakousko-uherských, ježto, se tím způsohem značně zestřuje soutěž o pšenici balkánskou a ruskou. Po několikerém kolísání uzavírá Ber- líni na záři mk. 219.— až 216.25, na říjen 217.50 a 213.75, na prosinec 214.50—211.70. Na trzich domácich byla tento týden si- tuace celkem nezměněna. Nabídka domácího zboží nedostává se do překladišť, protože koupěchti- vost na místních trzích je velká. Následkem toho musí býti povolovány vysoké ceny, jež umož ňují dovozy. Také průběhem týdne proudila přes hranice rumunská, srbská, bulharská a ruská pšenice. Teprve koncem týdne byla nabídka domá- cích druhův ochotnější a dřívější zvýšené po- žadavky se rozbily. Lhůty skončily však v Pestí neště vzestupně Znamenána pak dodávka na říjen K 19.5613.74, na duben K 13.72—13.93. O sklizni žita v Německu soudí se, že bude sy- patí uspokojivě, třeba nelze počitati s výnosem fnk bohatým jako loni. Především je však v obchodě docela ticho, ježto se očekávají dovozy. Berlin zna- menal na záři mk. 177.25175, na říjen 177.75 a 174, na prosincc 176.75—171.50 Na trzích dom á- cích ukazuje obchod stálou povahu. Vlivem povahy pšenice bylo také žito znamenáno výše Konečně však kursy povolily: nasledkem hojně nabídky. Pešť znamenal na říjen K 9.86—9.77. Po ječmeni je na trhu stálá poptávka vy- vozní. Velejemné a jemné druhy se platí plně Strední zboží musilo se dávati lacivěji, dokue domácí spotřeba nezačala kupovat.

Německo Berlín Pešť

18 article

Vybídka nového ovsa utvářila se v posledn době jak zde, tak v Německu naléhavě. Ale spo- třeba je chvatnými koupěmi prvotiny na tu chvíl zásobena, poptávka tüdíž Ienivá. To naléhá na smýšlení. Oves znamenán byl v Borlině na prosinea mk. 164.75—158.25. v Pešti na tíjen K 7.47—7.40. Americké zprávy o kukuřici potvrzuji, že stav této plodiny také dále pokračuje dabře. I když v některých okrscích rostlina utrpěla suchem, je pře- ce pořád ještě možna rekordní sklizeň, ježto osevná plocha byla značně zvětšena. Argentinské dodávky jsou trvale velké a stačí každé potřebě. Přes to však se smýšlení na světovém trhu upev- nilo: proto, že zprávy z Rumunska a z jižního Ruska sdělují, že tam rostlina silně utrpěla su chem a horkem. Počítá se s úbytkem asi 50 9 . Nový York znamenal na září ctů. 7234—75, na pro- sinec 64—66'/8. Na dovozních místech je málo pod- nikavosti. V Pešti byla za neživotného obchodu znamenána dodávka na květen po K 7.07—7.15. Na zahraničních trzích nevykazovaly záznamy mouky patrných změn, ačkoli kursy suroviny ko- lísaly. Nový York znamenal ustáleně dol. 5.1C z barrel 88kilový. V Anglii stoupla uherská mouk o 3 pence. Na pařížské burse převládal pevn ějš tén. Fleurs de Paris znamenaly na zářísprosinec fr. 30.85—31.25, na listopad-únor 30.40—30.85. V Ber- lině zásobuje se spotřeba z ruky do řst. Obchod se vleče. Doma vztahují se nové prodeje většinou na pozdější dodávky, ježto podzimní potřeba jiz jest uzavřema. Odvolávky uspohojují mé ně, pro- tože spotřeba vyčkává, až bude září, aby pak. bral z trhu první lhůtu podzimní uzávěrky. Záznamy byly sníženy o 20 až 30 h. Mouka na krmení a otru- by směřují k ochotě.

Německo Pešť Rumunsko Rusko Nová York Anglie Fleurs jít Paris pence

19 article

13 0 15.9 13.6 13.3 14.1 11 9 13.5

20 article Zpráva o stavu řepním v Čechách

Zpráva o stavu řepním v Čechách Včerejší číslo „Prager Zuckermarktu“ přináší jy- to údaje o průběhu povětrnosti a stavu řepy v Če- chách i ostatním Rakousko-Uhersku za týden o 15, do 21. srpna: Dík velice příznivé povětrnosti týdne právě mi- nulého, jevil se v dalším vývinu řepy všeobecně značný, byť v něterých krajích východních jen nor- mální pokrok. Za dne panovala tepla ano i vedra, jež dosáhla při 34° C. vrcholu ve středních Čechách a zlepšila podstatně jakost řep. neuškodivše jicl vzrůslu, ana půda si zachovala spodní vihikost; mi- ma to podporován byl vzrůst řep teplými nocmi V minulých dnech vystřídaly se i občasné, místy velice silné deště, tak v neděli v okolí Pardu'c ma- ximum 28 mm, jež nezůstaly na vzhled řepy bez vlivu; kdežto řepy ranní ve východních Čechách, zeiména v lehčích půdách, rychle sesýchají. objevuje se tam nyní pozdní osev v bujném vzrůstu a svěží zelení. Celkem možno Fíci, že řepa doznala jak ve váze kořene, tak i v cukernatosti zlepšení potěšitelného 1on

Prager Čechy RakouskoUhersko c ma mm

21 article Prěmysl

Prěmysl menn

22 article

takže dosavadní opozdění se stíle více vyrovnává hn. ve mnohých okrscích středních a severozápad- ních Čech shoduje se již stav tep úplně se staven loňským. Výsledky řepních zkoušek jsou následujíeí: Čechy. (Laboratoř spolku pro průmysl cukrovarnický v Čechách.) kořen list cukernatos gramů procent 1. Severozápadní Čechy 294 275 16 3 2. Střední Čechy. . . 300 446 15.0 3. Východní Čechy . . 235 4513 14 9 Čechy celkem . . . . 273 390 15.2 Před týdnem . . . . 234 388 14.1 15 srpna 1908. . . 291 314 159 22. srpna 1908 . . . 349 302 17.0 12. srpna 1907 . . „ 290 330 15.1. Noravamo (Lahoratoř Ústředního spolku ve Vidni.) O1 248 856 14999 Před týduem . . . . 226 381 131 1908 . . . . . . . 297 292 14.8 1907 . . . . . . . 358 410 16.3 Ubry. (Lahoratož Ústředního spolku ve Vídni 193 194 14.1 Před lýdnem . . . . 234 1908 . . . . . . 238 1 1e 1907

Čecho Čechy východní Čechy Vídeň Noravamo Ubry

23 title

Zprávy o stavu chmele.

24 title

Finančnictví

25 article V Zatei. dne 24. srpna.

V Zatei. dne 24. srpna. Z Blšan (v okrese podbořanském), 23. srpna V pondělí se všeobecně započne s česáním chmele mladší chmelnice se budeu česati o trochu dále Osýpka jest ve vzrůstu trechu nestejná, avšak barve a kvolita slibují býti pro konsumenty uspokojivými. Výsledek letošní sklizně bude as třetinový, v ne- lepších polohách poloviční vůči normální sklizni V lepších chmelnicích docílí se 1 cent (50 kg) n 10 kop., v horších až teprve na 25. Prodeje ani před- prodeje zde není.

Blšany cent kg

26 article

Z Norimherka, 23. srpna, Ranné chmele budou se již v tomtu týdnu česati. Oproti dřívějšku celková vyhlídka na sklizeň se sotva trochu zlepšila. Chmel- nice, jimž neuškodile nepříznivé počasí, koncem čen vence zavládnuvší, teď následkem pěkného počasí velice sesílily a zlepšily se, takže okolo Špallu a Holledavy i hohatší výnos mohou poskytnouti. Kro- mě toho jsou polchy, jež v hoji se špatným počasím nezůstaly bez pohromy, avšak přece slabou až pro- střední sklizei dají. Polovina rozsáhlých chmelnic německých musí ses ovšem již trvale s pochyhnou sklizní spokojiti. Loňský rok s nízkými cenami byl pro pěstitele smutný, avšak ani letožní nebude pro ně o nic lepší, poněvadž nemají nic na prodej. Tata nová zkušenost směřuje k dalšímu omezení chmei- nic. — Na chmelním trhu vývin příštích událost neděje se bojácně, neboť právě teď účast na nákupu zbytku loňského roku musí býti živější. Za to ee však nemůža, že v posledním týdnu i oslabení ob- chodu se dostavilo a ceny požaly se kloniti ve pro- spěeh obchodnila. V kruzích pěstitelů panuje vše ohecně mínění, že v důsledku skrovné letošní sklizně jsou vyšší ceny oprávnčny, avšak v obchodních konsumních kruzích se tento názor nesdílí. Ranný chmel ležel zde dosud neprodán, až dnes byly zde prvé dva balíky nového holberdavského chmel ihned za 152 marek (180 K) prodány: zboží to sluš- ně uspokojuje, je pěkně i v burvě, ale malého zmna.

Chmel Norimherk

27 article

Obchod v leňském chmeli je i na dále klidný. Dne dopeledne Eylo zde sotva 20 balíků pro zákazníky od 50 do 60 mk. (59—77 K) prodáno. Přivezeno bylo teď v celku 50 balíků, z těch je 40 starého a 10 no- vého chimele Ze Špaltu, 22. srpna. Při objižďee špaliského chmeluřského obvodu lze pozorovati, že letos zcel obzvlástě se osvědčily těžké polohy a že čím dále od Spaltu tím stav chmele je horsí. Chmelnice mě- sta Špaltu slibují nejen co do nnožství, ale co do jakosti výbornou sklizeňí Měst může míti tak při- bližně lpňskou sklizeňí Česání z části počaloi již v tomto týdnu v příštím počne všeobceně. Rovnět dobře stejí poloby: Grossweingartem, Stirn. Haus- lach, Alisberg, Hapsbron, Schniltling. Foníbron, Mos- hack a KelbensteinBerg. Naprotí temu jsou polohy Abenberg, Pleinield. Heidek aid. již o mnoho horšl a dají sotva prostřední sklizeň. Přímo špatné chmele mají zeela leliké polohy: Sehwachbach. Roth, Hl- polistein, Weisenburg, Gunsenhausen a Heilsbron. Z Blamertinghe (v Belgii). 20. srpna. Nemůžeme si v debě vývinu osýpky přáti lepšího počasí, než jaké již od počátku tohoto měsíce máme. Vyhlídku na sklizeň jest teď skutečně lepší, ačkoliv pravdě podobno jest, že sklizeň v Belgii docíli sotva polo- vinu sklizně loňské. Taktéž v cizozemí se vyhlídk na sklizeň zlopšila, takže odhad světová sklizně dosáhne znenáhla vyšší číslice, než jak se před ně- kolika týdny soudilo. Nálada trhů jest i na dále klid- ná. Na naší burse sice v prvním tydnu měsíce srpna znamenalo se citelné klesnutí cen oproti dřívějšímu vyššímu kursu, nyní máme však stoupající tendenci Obvykle byly ujednány podmínky na dodání v řijnu a listopadu as 150 franků za 50 kg. ae

Alisberg Hapsbron Schniltling Roth Heilsbron Hausa Weisenburg Gunsenhausen Belgie Grossweingart Stirn Blamertinghe kg

28 article

(Podává fa. M. H. Russ a spol. v Praze) V loni bylo nám popřáno podati jen příjemné zprávy o chmeli, neboť skoro bez výjimky ze všech končin chmel pěstujících zněly zprávy příznivé, letos však jsme nuceni hned v úvodu podotknouti, že asi žádná krajina, pěstováním chmele se zabývající, ne- byla ušetřena následků nepříznivé povětrnosti. Dlou ho trvající zima zdržela počátek prací na chmelni- cích, pa dlouhé zimě následovalo pak studené jaro a chladné deštivé léto, jen velmní zřídka ukázalo se slunce pro vzrůst rostliny tak potřebné. Přirczený následek těchto pro vzrůst chmele ne příznivých okolností bylo zhoubné rozmnožení hmy zu a. rozličných chorob, které na vzrůst měly velm nepříznivý vliv a namnoze způsobily takové spou- sty, že měsíc srpen, přinášející konečně pravé letn počasí, slunečné dny a teplé noci, nemohl již vůbec anebo jen nepatrně napraviti, co bylo pokaženo Jenom zdravé chmelnice mohly ještě získati a lze u nich dobré plodiny očekávati, v chmelnicíel však, chorobou stižených, bude výtěžek z čerstvých výhonků jen velmi nepatrný. Vůbec opozdila se skli- zeň proti rokům normálním o více než 14 dní Podáme nyní odhady sklizně v jednotlivých kon- činách, rozumí se však samo sebou, že s reservou letos mnohem oprávněnější, než v letech jiných.

Russ Praha

29 article

Poměrně nejpříznivěji zní lelos zprávy z velké části území žateckého, chmel pěslující- ho, a sice opět z těžších poloh. Jsou zde namnoze chmelnice v každém ohledu skvestné, slibující plo- diny velmi jemné, jako v ročnfcích nejlepších. Čí- selně odhoduje se výtěžek celého žateckého území na 85.000 až 90.00 centů (po 50 kilech), známě zemí auštěcké, zvané čeryeňákové, vytěž asi 25.000 až 30.000, co zatím území zeleňákov musí se spokojiti s nepatrnými 3000 centy Z ostatních makouských území počítá Styrsko asi na 20.000 centů, Horní Rakousy na 4000 až 5000 centů. Halič vytěží asi 15.000 ceníň Morava asi 8000 centů. Uhersko s pobočným zeměmi odhaduje svůj výtěžek asi na 22.000 centů Velmi špatné jsou letošní poměry v říši ně- mecké, v hlavní chmel pěstující končině Bavor- sku, stiženy jsou mnohé krajiny úplnou neůrodou. takže celý výtěžek země činiti bude pouze as 120.000 centů. Velmi nepříznivé zprávy docházej také z Virtemberska, počítá se nejvýše na 30.000 centů. Badensko vytěží sotva 5000 a Elsasko s ně- meckým Lotrinsken pouze asi 25.000 až 30. 00 lnt ne da tel

Bavor Horní Rakousy Halič Uhersko Virtembersko Badensko cent ceníň Morava

30 article

centů, Poznařísko a výcbodní Prusko přinese jen 10.000 až 11.000 centů, Stará Marka a oslatní menší území páčí svůj výtěžek na 4000 až 5000 centů. V Anglii již po mnoho let zanedbává se pě- stování chmele pro svou nevýnosnost a bylo i leto mnoho chmelně půdy více z nouze, než z vlastního popudu vymýceno, takže dnešní chmelnou půdu lze poznamenati jako nejmenší z posledního desítiletí a škoda, způsobená hmyzem a chorobami, jest tak značná, že při nejpříznivějším počasí nelze více očekávati než asi 250.000 až 260.000 cwts. Ze Spojených států severní Amerl- ky docházejí jako obyčejně zprávy nedosti jasně a lze jejich sklizeň páčiti asi na 350.000 centů. Francie sklidí asi 30.000. Belgře asi 45.000 až 50.000 centů, Ruske odhaduje se asi na 60.000 centů a v Australii může se počítati asi n 15.000 centů Shrneme-li všecka udaná čísla, jest nepopíratel- no, že Ietošní sklizeňí jest jednou z nejslabších po- sledního desítiletí a přirozený následek toho bude že i ceny stoupnou nad nízké niveau posledních roků bohatými svými sklizněmi. Výše ceny závíseti bude v první řadě na konečném výsledku sklizně anglické, dále budou míti veliký vliv na cenu zboží dosti značné zásoby v pivovarech, zdali budou hra- diti všeobecný schodek sklizně.

Marek Prusko Anglie spojený stát Francie Austrálie cent

31 article

Z Irhů peněžních. 25. srpna. Toho času jsou velké zásilky zlata, jež se odhadují na 2.5 mil. liho šterl., na cestě do Londýna. Z toho zatím přibylo do Lon- dýna 400.000 lib. št., z čehož si anglická banka za- jistila 80.000 lib. št. Ostatek získala asi pevnina a lze míti za to, že část odpiyne asi také do Rakouska Přes trvale velkou zahraničnou potřebu zlata, jež hledá úhradu v Londýně, převládá v anglických kru- zích finančních přesvědčení, že na londýnském trhu letos nedojde patrně k podslatnějšímu zdražení peněz a že se vyslačí se zvýšením bankovní sazby nejvýš na 31/s procenta. Jak jsme již opělovně psali, bude jpndýnský trh musit hradit velkou sklizňovou potřebu Egypla a Jižní Ameriky, nehledie ovšem k nárokům evropské pevniny. Důležitým bude také zejména vývoj hospodářského zlepšení v Severní Amecice. Naproti tomu očekává se posíleni anglického trhu paněžního se strany indické vlády. Tato loni byla nucena ubrati mnoho ze svých zásob zlata v Loudýně a pomýšlí leton opět na jich posílení, ježto se hospodážské po- měry v Indii zlepšily.

Londýn Lon Rakousko jižní Amerika Indie anglický banka

32 article

Praha. Při klidném průběhu bursy byly obraly opět hojné a obchodovány akcie Zajišťovací banky za K 209.—, akcie Pražské úvěrní banky placeny dnes a 7 a 8K výše, ježto brány z trhu při kursu K 644.— a K 645.— a akcie Podolské cementárny docílily K 196.—, akcie strojírny Daňkovy marně hledány za K 426.51I, tudíž o R 1.50 výše jsk včera. Jinsk po- dáváno za akcie České průmyslové banky K 416.—, Hospodářské úvěrní banky K 418.50, »Merkuru«, směnárenské akciové společnosti K 618.— (+ 2 K). České banky Union K 247.—, Živnostenské banky K 244.75, Královéhradeckého úvěrního ústavu K 448 —, Akeiové továrny na vyrábění umělých hnojiv a lučeb- nin v Kolíně K 390.—, Kolínské továrny na kávové náhražky K 280.—, Ceské společnoshi pro průmysl cukerní K 218.—, pivovaro v Českých Budějovicích K 950—, První českomoravské strojirny K 950.

Daňkův Akeiová Praha Kolín Český Budějovice úvěrní banka Český průmyslový banka hospodářský úvěrní banka K 618 Český banka Union živnostenský banka + 2 K

33 article

Škodových závodů K 293.— (— 2 K). První české akciové továrny orientálských cukrovinek K 225.—, Západečeských továren kaohn. a šamotových K 500.— penize. Vídeň. Na situaci domácího trhu se během 24 hodin nic nezměnilo. Tendence také na začáleční husse zůstala stále pevná, jest dosud příčina k hansre a k tomu přistupuje také značné poklesnutí cen obilí. Zvláště zvýšený byl obchod v báňských papírech, alpinky a pražské železářské měly poptávku. Ban- kovní papiry byly rovněž pevnější, dolnorakouské uskomptní hanky, akcie Lloydu a turecké loay rovněž stouply. Na polední burse pevnost potrvala a také z Barlína ohlášeny vyšší kursy. Kreditky, akcie státn dráhy a alpinky měly vyšší kurs a byly kupovány. Kromě toho rýmavsko muráňské a pražské železář- ské stouply. Favorisovány byly dále huštěhradské výchedních drah, Lloydové, kdežto petrolejařské, veitské magnesitové a uh-lné, z těchlo pak zejména mostecké uhelné se seslabily Zájem pro bankovní papíry potrval. Trh k ukladání se upevnil. Huská renta byla placena dráže. Turecké losy pevné, valuty a devise cslkem nezměněny. Soukromé diskonto 312 procenia. Na eskomplním trhu peníze slo u ply: 31e procenta. Pověsti o nové ruské půjčce. V různých listech zahraničných zaznamenavá se pověst, kolující v mo- skevských finančních kruzích, že ruská vláda po mýšli na uzavčení půjčky v obnou asi 1 miliardv franků ve Francii, Beigli, Hollandsku a evení. Ně- mecku. Vláda ruská by prý za to skylla řadu kon- cení železnidních a důlních. Poukazuje se zejména k tomu, že všecky po válce japonské uzavřené půjčky Ruska sloužily jen ke splacení dřívějších dluhů. Ve finančních kruzích se myslí, že ruská vláda při event. nové půjčce zvoli typ 4procentní. Všecky tyto zprávy dlužno ovšem přijati s náležitou reservou.

Škodův Lloyd Lloydová Hollandsko Vídeň Bana Barlín Francie Rusko

34 article

Český průmysl kávových náhražek razí si cíle- vědomě cestu nejen ve vlasti naší, ale i v zemích slovanských. Obchod na poli tomto stává se samo volně pojitkem vzájemných slovanských slyků nejen v oboru hospodářském, ale i politickém a zjednává důkaz, že v oboru průmyslu spotřebního Slovanstv stačí samo sohě a dobže obejlti se může bez fovar původu německého. Zejména kolinská továrn na kávové náhražky stavbou nového pobočního závedu v Lublani dohání navazováním prakti- ckých styků obchodních se Slovanstvem vůbec posice až dosud trhem německým ovládané a zboží její díky jeho vynikajícím vlastnostem; jakož i jeho dokona- losti a bezvadnosti těší se všude zasloužené pozor- nosti a oblibě. Doporučujeme tudiž domácí, ryze český tento podnik přízní českého konsumentstva, kladouce rodinám našim ddtklivě na srdce, by pro domácnost svoji žadali vždy jen výrobky ryze české, jakým jest kolinská cikorka se sokolem.

Lublaň

35 article

O obchodní smlouvě rakousko-černohorské vy- slovil se k redaktorovi „Kr. Kor.“ ve Vídni sekční chef černohorského finančního ministerstva Milojs S. Jovanovič, klerý tam právě meškal. Pravil, že dle jeho mínění velmi brzy nastane doba, kdy bude rozřešena naléhavá pro oba státy otázka obchodní smlouvy rakousko-černohorské. Černá Hora by však neměla užitku z pouhé obchodní dohody na základě největších výhod, nýbrž žádala by sjednání řádné obchodní smlouvy na základě vzájemných ústupků, při čemž by žádala nejširší koncese v oboru zahra- ničního obchodu, zejména však pro vývoz dobytka a dobytkářské výroby. Tím by se prospělo také za- hraničnímu lidu rakouskému. Dosud mezi oběma státy není obchodní smlouvy ani dohody, pročež ob- chod mezi obojím územím podléhá maximálním saz- bám celním. Z toho měly škodu oba státy, avšak vůči ostatním státům mělo Rakousko-Uhersko ze svého sousedství s Černou Horou výhodu i proti těm státům, jež s ní obchodní smlouvu uzavřely.

S Jovanovič Vídeň RakouskoUhersko

36 article

Černá Hora vybírá clo hodnostní, ke kferému se při- počítávají výlchy dopravní, pročež se z výrobků Ně- mecka a Anglie, ač mají se Čemou Horou obchodní smlouvu, platilo přece jen více než z výrobků ra- kousko-uherských, podrobených sazbám mazimál- ním. Touto celní politikou Černá Hora dosáhla dvo- jího: předně poskytla zavedením největších výhod úlevy státům, s nimiž má obehodní smlouvu, a dále získala zahraničními trhy pro černehorské výrobky. Zároveň maximální sazby znační podnět k utvoření obchodní smlouvy s Rakousko-Uherskem. Svaz pro pevznesení košikářského průmyslu pěstění vrb na jihu českém konsi svou čtvrtou ple- nární schůzi výboru v neděli dne 22. t. mi v Kla- tovech za přítomnosti 10 členů výboru. Jako hosté přítomni posl. dr. Holý. Frant. Kratochvíl a Okleštěk dále odborní uči telé košikářských škol. Po zahájení schůze starostou posl. Bukvajem, uvítání přítomných

doktor Holá František Kratochvíl Okleštěk Bukvaj Anglie Černá Hora RakouskoUhersko