Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXIX.

2

sel

3

V Praze, ve čtvrtek 26. srpna 1909.

Praha

4

n lu ilo dtso o ll a

5

Číslo 235

6 article

Na ranní a večerní listy předplácí se- V Praze v administraci: na měsle, . . . . na čtvrt ieta . . . : 6 K — s dvojí donáškou na čtvrt leta . . . . 7 K 62h ve fliálkách na měsin. . . . . . 2 K 90h Poštou: na měslc. . . . . na ctvrt leta . . . . 9 K 50h s dvojí zásilkou na měsie na tvre' iati

Praha

7 article Tak to nepůjde !

Tak to nepůjde ! Zatím co německý ministr krajan dr Schreiner objiždí »jazykové hranice« v našem Polabí, aby o závod s německo-radikálním šl. Heroldem podněcoval německé obyvatel- stvo v Liběchově, Stětí, Dubé atd. k vášnivé »sebeobraně« proti nám Čechům, doráže- jícím prý útočně na německou zděděnou půdu a jazykovou državu Němectva: zatím co tento »věrný německý Ekhardt« a »první německý muž« — jak se nechává oslavo- vateli svými vzývat — mezi německým lidem v Čechách tedy jitří a podpaluje bojovnost válečnou proti národu českému, požádal mi- nisterský předseda Bienerth po své dlouhé audienci v Išlu — »náhodou« tam zavitav- šího nejv. maršálka král. českého prince Ferdinanda Lobkovice, aby mu byl s celou šlechtou nápomocen v díle národního smíru, jež ku přání samého mocnáře hodlá po- čátkem měsíce září zahájit v Čechách — za účelem »uvolnění sněmu českého«. Podle zpráv vládního tisku prý pak princ Lob- kovic ochotně k službě té za celou kon- servativní šlechtu se propůjčil. Ježtoje obecně známo, kterak je princ Lobkovie u německých obstrukčníkův osobností málo náviděnou, může poslání jeho míti pouze ten rozum, aby hleděl působiti především na české poslance, by je nachýlil k jisté povol- nosti vůči Němcům, požadujícím i jen za pouhé několikadenní poustání ve své obstrukci proti sněmu království českého od nás toto výpalné:

Schreiner Čecho Bienerth Lobkovic Němec Polabí Liběchov Dubá Čechy Išlu

8 article

1. Aby referáty v zemském výboru byly jinak rozdělovány než dosud; a sice tak, aby přestalo dosavadní rozde lení věcné, dle jednotlivých odvětví zem ské správy, a dělo se na dále dle j a zv kové jich povahy buď českému nebo německému přísedícímu výboru zemského aby tím způsobem všecky záležitosti, týkajíe se německých okresů a obcí byly vyhrazeny pouze německým přísedícím; 2. Aby počet německých přísedících výboru zemského byl rozmnožen z dvou na tři; 3. Aby počet německých zástupců v ře ditelstvech Zemské banky a Hypoteční by rozhojněn taktéž ze dvou na tři, a 4. Aby jmenování zemských úřad- níků dělo se od nynějška dle národního kltče v poměru lidnatosti obou národů v zemi. Posvitili jsme hned tehda — v lednu t. r., když dr. Eppinger tyto »minimální po žadavky« Němců formuloval, nejen na jejich národně politickou obmyslnost, nesoucí se k rozdvojení samosprávy zemské, ale i na jejich věcnou zpozdilost a nebezpečnou záškodnost pro řádnou zemskou správu vlasti naší. Však nejpěknějším přídavkem tohoto Eppingrova ultimata ještě bylo, že na kon- ferenci 64 německých poslanců dne 4. ledna v Praze konané, autor jeho, dr. Eppin- ger, výslovně prohlásil, že tyto 4 po- žadavky jeho neznamenají ni- kterak a nikdy snad cenu, za kterou by Němci chtěli se vzdát obstrukce proti sněmu českému nýbrž že mají býti toliko zku- šebním kamenem pro míru po- volnosti, na jakouž bylo by l ze u Čechů spoléhat i.« O ceně, za jakou by prý Němci jedině od obstrukce upustili, dle referátu »Bohiemiee (z 5. ledna t. r.) všickni řečníci byli svorní že tou jest toliko rozdvojení země české (Zweitheilung), dle zásady territo riální a nikoliv dle principu osobního

doktor Eppinger Němec Eppin Čecho Praha Bohiemiee

9 article

(národního katastru). Liberečtí poslanci hájili při tom své známé stanovisko (ze sjezdu né- meckých měst, v Liberci konaného), čelící k úplnému rozpoltění a ke zřízení sa mo- statné německé provincie Deutsch- böhmen oželením Prahy. Převážná většina něm. poslanců však vyslovila se pro návrh, hájený zpravodajem posl. Pachrem, jenž žádá národní rozhraničení Čech národní samosprávu pro německe území a pro německou menšinu v Praze, která by zůstala hlavním městem země, zvláštní ochranná ustano- vení zákonná.« — Drzé tyto podmínky německého posla neckého sjezdu lednového ovšem pobouřily krev i nejmírnějšího Čecha, a troufáme, že by tehda ani princ Lobkovic nebyl by mě chuti ni odvahy přemlouvat české poslance národní k vyjednávání o těchto požadavcíeh německých obstrukčníků. Ba neměl jí tehda ani sám pan mini- sterský předseda Bienerth a proto odroči tenkrát zahájené »řešení otázky české« jako odročují právě ochranné mocnosti s mlado tureckou vládou řešení svízelné otázky kret- ské. Nicméně hleděl se co nejdříve Němcům zavděčit, podav již měsíc na to, v únoru t.r. vídeňskému parlamentu své f amosn předlohy o úpravě jazykové otázky a zřízení krajských vlád v Čechách — jimiž vycházel nejsmělejším trhacím choutkám německých obstrukčníkův tak pře- ochotně vstříc jako se dosud žadná rakouská vláda neodvážila. Co znamenají předlohy ty pro národ náš — ví každý uvědomělý Čech a proto zvedl se proti nim z celé oblasti národa českého jednomyslný hluboký odpor, tlumočený všemi okresy a městy českými s Prahou v čele, tlumočený poslanci všech českých stran v parlamentě vídeňském jako posléze lapídárním protestem Národní rady české.

Deutsch Pachr Čecho Lobkovic Bienerth Němec Liberec Praha Čechy

10 article

Přes to všechno ministerská rada vlády Bienerthovy dne 18 t. m. usnesia se a vý. slovně to urbi et orbí prohlásila, že předloží příští radě říšské znovu veškeré své předešle předlohy, tudíž i tyto jazykové rozhraniču jící zemi českou! Potřebujíc pak nyní nutně klidnéh zasedání sněmu českého, ab nás Čechy po všem co nám uči- nila, jakž takž udobřila a ku klidné asistenci v parlamentu vídeňském naladila, poněva dz jde jí o to, aby dosáhla tam po- volení nesmírných nových daní a břemen, z nichž přirozeně po- jde ještě větší drahota všech po- třeb životních než nyní již život lidu kruší: nejněmečtější vláda Cislajtanie zahajuje svou dvojakou smi- řovací akci: k Němcům v Čechách vysílá jejich věrného německého Ekhardta — mi- nistra Schreinera, který však naprosto jim nedomlouvá, aby upustili od své frivolní ob- strukce v zájmu Rakouska zadarmo, nýbrž naopak podněcuje jich bojovnost a vytrva lost v »sebeobraně« — k nám však vysíla nejv. zemského maršálka prince Ferd. Lobko- vice, aby s ostatní konservativní šlechtou hleděl nás naladit v zájmu českého sněmu ke kompromisu, t. j. ku povolení Němcům aspoň oněch svrchu uvedených čtyř podmí- nek Eppingrových, aby oni velkomyslně za ně dopřáli sněmu českému aspoň týden klidu, co by se ustavil a nový výbor zemský si zvolil. Nečiňme sobě žádných illusí: v tom bude záležet a na to bude omezena celá smiřovací akce vlády p. Bienerthovy: po

Bienerthův Čecho Cislajtanie Němec Schreiner Ferd Eppingrový Čechy Rakousko

11 article

mocí německých velkostatkářů a německých ministrů učiní na Němce zdejší sladký ná tlak, aby přijali zatím zavděk pouhým těmi »minimálními« svými podmínkami Eppin grovými a dopřáli ubohému sněmu českému několik klidných dnů, — našim poslancům bude však opět konservativními velkostatkáři a oběma českými ministry domlouvat, aby zaplatili Němcům tu »minimální cenu«za jejich upuštění od obstrukce a tak »zachrá nili situaci«, t. j. po česku: vládní systén kabinetu Bienerthova. — My však máme za to, že poslane českého národa zůstanou věrn svému, veřejně danému čestném slovu, že nezaplatí Němců m za upuštění od frivolní jejich ob strukce nikdy ceny nejmensí alébrž vytrvají pevni a nepo- dajni v obraně jednoty vlasti a rovného práva národa svého, jak vůči německým ob strukčníkům, tak vůči vládě, která trvá na svých jazykových předlohách vůči náml

Němec Bienerthův

12 article Nové martyrium českých ško dolnorakouských.

Nové martyrium českých ško dolnorakouských. Z Vídně, 25. března. Ministerstvo vyučování, jak poloúřadní zpráva oznamuje, zamitlo rekursy, podané spol- kem Komenským proti rozhodnutí zemské školní rady dolnorakouské a nařídilo okamžite uzavření české školy v Poštorně a dále ve III. okrese vídeňském na Landstrasse! V obou případech jsou zá- minkou důvody stavebně-technické — nevyhovu- jíeí místnosti. Záminka ta jest úplně bezdůvodná, nebot důkazem toho jest, že školní místnosti ve IIl okrese vídeňském, které jsou nové, najednou nevyhovují, byly již před lety sehváleny pro če- skou školu jazykovou a českou opatrovnu Dvéře do česká školy v Poštorné, které jsou najednou závadny, byly úplně dobré, dokud do předloňska byla v téže budově škola, ovšem ně- mecko-česká, která nyní byla velkomyslnosti obce přeložena do budovy nové, zalim co česká soukromá škola byla umistěna v budově staré Neni ostatně pochyby o tom, že toto rozhod- nutí ministerstva vyučování, spadající do obdob nejprudších štvanic německých nacionálů a kře- sťanských sociálů proti spolku Komenskému. jest zeela politického rázu a že hr. Stürgkh vy- hověl nátlaku protičeských agitátorů, jehoz odezvu bylo již delaí dobu viděti ve videňském tisku.

Komenský Stürgkh Vídeň Poštorná Landstrass spolek Komenský

13 article

Není tomu dávno, kdy ministr Schreinen vyzval ve svém orgánu vládu, aby zrušila všechny »pokoutní české školy«, které prý ne- mají úřadního povolení. Jenom v této souvislo sti nutno posuzovati nejnovější kousek braběte Stürgkha. Jaké bude míti ještě následky, nutne vyčkati. Že si zejména obec Poštorná nedá libit toto vyložené násilnictví, jest na biledni. Kdyby německoliberální tisk vídeňský cítil opravdu nespravedlnost, s jakou ministerstvo vyučování vystupuje proti soukromé škole vůbec, nepro- jevil by to jen v připadé tak zv. volné školy vídeňské, nýbrž také zde, kde jedná se ovšem o školy české. Tisková kancelář sděluje o tom násle- dujíel: Z Vídně, 25. srpna. (K. k) Proslýchá se, že ministerská rozhodnutí ve věci českých soukromých škol Jana Lud- víčka ve III. vídeňském okresu a v Poštorné byla uěiněna ve smyslu zamítavých nálezů dolno - rakouské zemské školní rady.

Schreinen Stürgkh Lud Poštorná Vídeň

14 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 25. srpna. („N. L.“ a pokrok. „Čas“, ujímaje se naproti nám redaktora Slovan ského Přehledu, s nimž jsme na tomto místě promluvili v čísle nedélním, praví o nás, že pr jsme proti pokroku na Černé Hoře. Zcela fa lešně! Úplná nepravda! Právě my jsme pro po- krok a proto nemůžeme nevidět, co pro pokrok Černé Hory zasloužilého, ano velikého za svého 50letého panování vykonal kníže Nikola. Ale proti čemu jsme a vždycky budeme, jest, ab v Čechách za pokrok bylo vyhlašováno něco. co jím není, a aby jako zpátečníci byli tupeni mužové, kteří si o pokrok svého národa dobyli nehynoucích zásluh. Ale když někdo hlásá mí- sto pokroku převrat a revoluci, ten, s dovole- ním, nehlásá pokrok, nýbrž vyvrácení pokroku. jenž může tkviti pouze v postupném vývoji. v evoluci. Na tomto stanovisku před lety stá také prof. Masaryk, když hlásal, že chce e vo- luci a nikoli revoluci. Ze Záhřeba, 23. srpna. (Fuse Franko- vy tak zv. strany práva se selskou stranou Štěpána Radiče.) Osecká „Narodna Obrana“ oznamuje, že strany dra.

Nikola profesor Masaryk Radič Praha Černá hoře Čechy Záhřeb Fus Franca

15 article

Franka a strana posl. Štěpána Radiče za ne dlouho se slijou v jednu. Šlo nejprve o koope raci, ale vedení Starčevičovy, nyní Frankovy strany ji zamítlo a svolilo pouze k fusi s pod mínkou, že Štěpán Radič postaví se na půdu pro gramu z r. 1891, nebude-li rýpati do katolické ho kněžstva a přijme také kulturn program Frankovců. Štěpán Radič už prohlásil, že přistupuje na program z r. 1894. a až se ještě dohodnou o všech bodech kultu ného programu — a to se stane — bude fuse těchto dvou stran dokonána Tak doslovně oznamuje „Narodna Obrana“. Z Turčanského sv. Martina, 24. srpna (Pronásledování slovenského ti sku.) Redaktor „Národních Novin“ Světozar Hurban Vajanský dostal obsílku, aby se dne 28. t. m. dostavil před soudního vyšetřovatele. že jest obviněn z podněcování proti maďarské národnosti. Josef Cipár teprve tyto dni se vráti z vácovského žaláře, kde seděl 4 měsíce, od- souzený pešťskou porotou také pro podněcován proti maďarské národnosti. Ondřej Obuch ještě sedí pro tento strašný zločin v segedínském státním vězení.

Franco Radič Starčevičův Frankův Světozar Hurban Vajanský Josef Cipár Obuch Narodno obrana turčanský svatý . Martin

16 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze. 25 srpna. Morská cesta kolem Sibiře. Rusko již dávno bledá cestu Ledovým mo- řem na východ do Tichého okeánu. Rozřešení tohoto problému má pro ně ohromnou důležitost hospodářskou i vojenskou, neboť potom nebude mu třeba posílati válečně loďstvo na východ ce- stou, kterou musil za války s Japonskem vyko- nati admirál Rožestvenský a která se rovnala cestě kolem světa. Cesta Ledovým okeánem bude pro Rusko tím důležitější, že povede na- pořád podél jeho vlastních břehů, pročež ne- bude záviseti od zrádných přátel. Cesta Suez ským průplavem je zdélí 12.580 morských mil severní bude pouze 6060 mil. Severní morská cestá prospěje Rusku i strategicky, ale hlavn její důležitost je hospodářská. Teprve jí se ru- ský sever evropský i asijský otevře kultuře bohdá ruské kultuře! Sever má nesmírné bo- hatství ryb, nafty, kamenného uhlí, dříví, ko žešin. Na urychlení prací, nutných k rozšířen soverního morského problému, působila nejvíce válka s Japonskem. R. 1906 utvořila se při hlavním hydrografickém ředitelství komise ke studiu této olázky. Komise zjistila, že cesta je prakticky možna, avšak prve je třeba probádat

Rožestvenský Praha Sibiř Rusko Japonsko Suez

17 article

V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . za sh vočerní- . . . . ma th Ve fllálkách na venkově ranní číslo . . . . . . . 10h večerni . . . . . . . . 5h Inseráty platí se hotově napřed Předplscení a inserty přijímá administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí ze těi redakce, tiskárna a sapedice „Národnlch Llstů“ Rukopisy se nevracejí

Národnl Llstus

18 article

moře u Tajmyrského poloostrova a na březíc Ledového okeánu východně od ústí řeky Jeni- seje; jeť cesta k ústím řek Obi a Jeniseje jiz více méně známa a podmínky plavby tudy sta- noveny Sibirský břeh od řeky Leny do Beringova průlivu je následkem velikého množství teple vody, kterou tyto veletoky přinášejí do Ledo- vého moře, prostý ledu poměrně dlouh v roce. Cesta tudy jest už známa americkým mořeplavcům, jejichž parníky chodí od Berin- gova průplavu do řeky Kolymy. Nesplavnou do- sud zůstává poměrně malá část severní cesty, zdél: 900 mil. od ř. Lény podél Tajmyrského poloostrova. Poloostrov, vystupující do ckeánu mysem Čeljuskiným, nejsevernějším bodem pevnin obou polokoulí, je málo znám. V létě příštího roku morské ministerstv ruské vypraví tam dvě studující expedice: moř- skou t pevninnou. Pro morskou již vystrojeny dva ledokoly, „Tajmyr“ a „Vajgač“. Zásobí se uhlím a všemi potřebami na dvě léta a v květnu r. 1910 vyplují z Petrohradu. Cesta jejich bude kolem Norska do zálivu Murmanského. Na místo dorazí v červnu a hned zahájí hydrografické badání při březích Tajmyru. Na východním bře- hu Tajmyru přezimují a v zimě budou konati vědecké exkurse na pevninu. V červnu r. 1911 se buď vrátí prvou cestou, nebo Behringovým průlivem. Vystrojení výpravy státi bude 275.000 rublů, vydržování její a pojíštění účastníků, jichž bude kromě náčalníka 74, rublů 109.880.

Obi Beringův Léna Vajgač Behringův Jenisej Len Ledo Kolyma Petrohrad Norsko vý moře

19 article

Současně odebere se na Tajmyr expedice pevninná, aby konala studium geografické, fy- sicko-geografické, geologické, klimatologickéa biologické. Pevniná expedice bude míti 14 účastníků. Počátkem r. 1910 vyjede z Petro- hradu a v únoru bude u cíle. Náklad na nije rozpočten na 101.700 rublů. Mezitím budou konány přípravy k výpravě třetí expedice, jež pobude v Ledovém okeánu 3—4 léta a bude se již zabývati speciálně vy- hledáváním cestné čáry, popisem břehů a zátok. Tato expedice bude vyjížděti z Vladivostoku bude míti 55 účastníků. Náklad na ni je roz- počten tak: 281.500 rub. na výstavbu lodi a 373.544 rub. na vydržování výpravy. Vidno, že Rusko nezahálí, naopak že koná veliká civilisátorská díla.

Vladivostok Rusko Petrahrad

20 article

Zahraničné dojmy ruského sedláka. Ruští sedláci do nedávna tihli pouze na východ, do Sibiře, kde s pomocí vlády zaklá- dali, si nové osady. Nyní obracejí oči také n západ, aby se naučili lépe hospoďařit, nebot věčně nebudou moci se jen rozprostraňovat. nýbrž bude nutno pevně se na jednom místé usadit a na něm intensivně hospodařit. Jedni z ruských sedláků chodí do českýeh zemí se učit. Jedna partie vydala se letos také do Německa, Anglie, Dánska, Polska a Finska shlédnout, jak tam sedláci žijou a hospodaří. Jeden z účastníků této exkurse, Chavričev, před- nášel po návratu v hospodářském spolku kaluž- ském o pozorování a dojmech, které si on jeho soudruzi vynesli z cíziny. Není to bez za- jímavosti i pro nás. Německo a Anglie neučinily na ně hlubo- kého dojmu, neboť o těch zemích skoro ani ne- mluví. Ale za to malé, bohaté a úrodné Dáns k přivedlo je v nadšení. Tam je uchvacovalo vše pořádek na železnicích, při klerém od ceslu- jících, spolehajíce na jich poctivost, nežádají ani listků, bohatá úroda uměle zavlažovaných luk a poli, ohromná dojnost dánských krav, umění Dánů dobře a vkusně připravovati rozlične mléčné výrobky atd. bez konce. Uchvacoval je i byt dánských sedláků, i způsob jich života. Kromě neobyčejné čistoty viděli tam všude vkusný nábytek, šicí stroje, psací stoly, hudební

Dán Sibiř Německo Anglie Dánsko Polsko Finsko Chavričev

21 article FEUILLETON.

FEUILLETON. Romantika dolů a bání. Byl jsem ještě hoch, když docházíval k nán havířský tambor Kmínek, jehož sestra u nás vypomáhala. Byl malý, zavalitý, obrysů, jež zhrubly důlní prací. Ale pro mne i bratra by přece jen velmi pozoruhodný. Při velikých, hornických slavnostech, jimit Příbram kdysi byla tak proslavena, tambor Kmi- nek chodival vždy v prvé řadě bubeníků, pyšný na svůj červený chochol na kalpaku i na svůj stejnokroj pečlivě upravený. A kdykoli nás mí- jel s tichým pohledem, nějak veseleji poskočily jeho paličky na objemném bubnu, který na dlou- ho byl naším dětským ideálem. V předvečer hor nických slavností bývalo „čepobiti“. Osvětlená hudba procházela městskými ulicemi, načež koncertovala vždy před budovou báňského ředi telství. Starý, všude oblíbený kapelník Skočdo pol hrával tu svůj „Mlýn na samotě“ či ouver- turu některé prastaré opery, ale nám bylo přece jen slavnostně v záři bengálu a za hřmění bmoždýřů, které vypalovány bývaly na svahu Březových Hor. V těch dnech ovšem s Kmínkem nebylo valně řeči. Přípravy k důstojnému veřej- nému vystoupení zaujaly veškeren jeho čas.

Kmínek Příbram Březová hora Skočdo polo

22 article

Teprve když bylo po slavnostech, vrátil se opět k nám, abychom s ním usedli na dřevěné sehody a vyslechli některou z oněch podivných příhod, jež přiházejí se v tisícimetrovych stříbr- ných roklinách. A právě v těch hodinách poprvé vyrojila se přede mnou skotačivá družina skal- ního krále, tu laškovná, jindy opět úskočná. zlá, lidskému snažení nepřátelská. Temné přišeří dolů oživovalo podivnými bytostmi. A jistě po takových chvílích každý plachý stín blížíci se noci přijímal na se podobu malého důlního boha, který za skalní stěnou děsil zabloudilého kov- kopa— Pak po málo letech nadešla důlní kata- strofa r. 1892. Předpověděla ji různá zjeven v báních, prorocké sny mariánské a souhlasn údery hodin na věžích obou měst, jež vždy zněji zlověstně.

23 article

Tak jsem aspoň zaslechl prvého večera na počátku oněch osudných dnů, jichž hrůz ne bylo konce, od hloučků rokujících sousedů v pří bramských ulicích. Byl konec máje, ale obloha byla zla zdivo čena, slunce daleko; ze šedých oblaků pada studený vytrvalý déšť na ženy a děti, jež pro klečely celé noci na březových kopcích prot hořícím šachtám. Signály poplašně zněly, na sta hrdinů, nichž nemluví dějiny, darovalo svůj život na zá- chranu ohrožených svých spolubratří. Na kle- cích, jež plnily se jindy stříbroplodnou rudou, usýchala černá hornická krev. Ke čtyřem stům zůstalo jich na oltáři pohněvaného zemského srdce. 1 můj tambor Kmínek byl mezi nimi. — Mnoho, přemnoho se změnilo od těch dob. Dávno již přestaly skvělé hornické slavnosti jichž pestrého obrazu nelze ani vypsati, a jež byly příbramskou, cizinci hledanou vzácností — hory vzpamatov ly se ze svého tragického roz jitření, bolest osiřelých uzavřel čas. Modern doba přinesla steré nové pomůcky, jimiž urych leno je těžení stříbrně rudy, i při omezeném počtu praeovních sil. A dnes již zvolna řeší se olázka, kam umístit jedenkráte pracovní svaly až březohorské báně vydají své těžké zrno po- slední.... Ulichne pak stohlasý život štol, re petivé nebozezy parní nevbodnou se již do tvrdé hrudi skal — — a ze starešin (opuštěného díla) skryti bůžci země se odstěhují, aby přejali znovu minulou svoji moc. Či snad i oni zahynou dříve než zazní pro ně poslední ten signál jejich osvo bození? Nutno zavčas i na tyto opuštěné bohy země pamatovat. Vymrou záhy pamětníci jejich ži vota a s nimi zkáze zapomonutí propadnou i čet- né ty legendy důlní, o nichž již dnes jen zřídka

Kmínek

24 article

kdy lze co doslechnout. A přece každá z niel tak mnoho a tak zvláštní chová v sobě poesie. Dětské zkazky, tak jak mi je vypravoval tambor Kmínek, zvolna doplňovaly se a četné tajůplné příhody změnily důlní revír v záhadné království, v němž nejvyšší ducn hor, skaln král: Veliký či Noční Permon neomezeně vládl. Dle tradice havířské tento mocný vladař skal ni- kdy neublížil člověku, ba často i při práci po- mohl pilnému a poctivému kovkopovi: Tu pak ovšem, kde on ruku příložil, ložisko rudy pře bohaté se vyskytlo, flee (vrstva) nosnosti neoby čejné se zatřpytila. Méně dobrotiví a harmonické shodě s člo věkem příchylní byli však jeho poddaní. Drobn pídimužíci — kobolti, permoníci, šotkové hor Kdekoli ti se objevili v zápětí přečasto černá smrt kráčela, či těžké důlní neštěstí hrozilo Stačilo často nahodilé hvízdnutí horníkovo, aby byli vydrážděni ze svého klidu a vyrojili se ze svého úkrytu v starešinách — šotkové zvýš lokte, v hornické kytli, po pas vousatí, s kaha nem za řemenem, šišatou čapkou na vrásčit pošklebené hlavě a stříbrným kladívkem v ruce Běda pak dělníku, který zmořen vedrem a prací usnul snad pod ochranou některého horní- ho světce. Často do smrti ho uklepali drobnými svými perlíky. A jindy opět, ve tmě a spleteništi štol po- bloudilého haviře k zoufalství uštvali, matouee ho svými svíelnami, či shazujíce mu skalnalé balvany právě na cestu. Jen zřídka kdy zažertovali s osamělým děl níkem, leč i tu jejich žerty nebyly právě nej- ušlechtilejší. Mezi starými havíří ustálilo se mínění, že kdekoli permoník se objevil, jeho zjev vždy byl v těsné souvislosti s blízkým nebezpečím. Dávná zkušenost alespoň potvrzovala tol pozorování. Zjevení koboltů nebylo ovšem jedinou před zvěstí kližicí se kalastrofy.

Kmínek

25 article

Také bludná světla, jež neočekávaně za hořela uprostřed zatmělé chodby a zvolna a tíše hopkovala opuštěnou štolou, nevěštila nic do brého. Podobně též (jak již připomenuto), setka ly-li se na Březových Horách a Příbrami sou hlasně údery hodin, vždy bylo to vykládán jako neblahé znamení a výstraha pro pracujíe v báních lid. Zdá se, že právě těmito souhlasnými údery tajemná moc důlních sil přenášela se i na po vrch, neboť i tu projevovaly se podzemní mo nosti rozmanitými způsoby. Nejčastěji byla to bludná světla či bludíci jež na svahu k Třemošné a Podlesí děsila opo- zdilé dělníky, kteří v bludičkách těch spatřo- vali duše v šachtě zhynulých soudruhů. Také bílá, příšerná mátoha, sepředení z par, s tělem na tisíc metrů dlouhým bývaln postrachem tichého Podlesí a jedenkrát až d hostince vnikla, aby vyprovokovala blízkou sm odvážlivého posměvače.

Březová hora Příbram Třemošná

26 article

Mluvil jsem s horníkem, který se zapřísa hal, že ji viděl a slyšel syčet v síni, klepat tři kráte na zavřené dvéře a zvolali pak jméno od souzeného smělce, jehož při nejbližší šichte skalní stěna pohřbila za živa, aniž bylo možh jakkoli mu v čas přispěti. A mnoho jiných podobných pověstí kolovalo kdysi mezi hornickým lidem. Staré generaec důvěřivě podávaly se jejich kouzlu, jejich ná- sledníci přijímali je s úsměvem. Leč modern doba se zmnoženými sociálními požadavky děl nictva v praktických svých důsledeích obrátila své zřetele i k těmto prastarým zkazkám, v nichž spatřovala nepřítele emancipačních svých snah Dnes již jen po řídku najdete pamětníka slavné doby Skalního Krále, či svědka podivnýeh důlních dobrodružství Svérázná romantika dolů a bání chvatně ustupuje před střízlivým duchem pokroku aje zajisté nedaleká doba, kdy záře posledníchl- gend havířských dohasne, jak tak mnohé kouzl života před praktickými výsledky bádavého roz- umu. Staneme se tím bezděky chudší o jeden z nejbásnivějších pokladů lidského ducha, ne- najde se mezi povolanými kruhy dosti ochotných rukou, jež by pověsti ty zároveň s původním názvoslovím zaznamenaly.

27 article

Příslušné revírní úřady, pokud ovšem bylo by možno spoléhati na jejich ochotnou součin- nost, vlidným vyzváním dělnictva značně by úkol ten usnadnily. Také naši učitelé, kteři v báňských okresích působí, mohli by zazname- nati staré ty zkazky a tak přispěti k uchování hornické národní tradice, neboť je nepochybno, že každá země zabarvila zkazky báňského lidu svým vlastním národním charakterem. Podmínky okolí namnoze zcela protichůdné (na Příbramsku: kult mariánský, sociální pře- vaha, spiritistická blouznění a částečný anarchi- smus) přirozeně vždy značně působily na for- maci jednotlivých pověstí, měníce podstatně jejich podstatu i ideový základ. Nebylo by tudíž také bez zajímavosti srov- nati jednotlivé, z téhož pramene vzniklé le- gendy, aby bylo zjevno, jak přilnuly a srostly s charakterem dělnictva a pokud vlastní jejich jádro uchovalo původní svůj tvar. Materiálu bude zajisté všude hojnost, třeba tudíž jen trochu dobré snahy a hravě vykonána tu bude práce, za níž budou vděční všichní, kdož ubírati se budou po stopách vztahů, jež pojily zemi s lidským srdcem. A třeba by pak ve skutečnosti Skalní Per- mon se svojí družinou nikdy již nezjevili se v opuštěných štolách, nad úporným a těžkým dílem bude přece vznášeti se stále modrá, bá- chorková záře, která vždy znovu a znovu do- svědčí, že život neztratil dosud zcela kouzelného hedvábu snů, krásy a poesie —

Příbramsko

28 article

Q. M. Vyskočil.

M Vyskočil