Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 2.

2

NÁRODNÍ LISTY

3

26. srpna 1909.

4

Císlo 235.

5 article

nástroje. Nejvíce se jim libilo, že vzdělání u sel- ských dětí v Dánsku nenese se k tomu, aby byly odcizeny svému stavu, nýbrž aby k němu přilnuly a již od nejútlejšího věku se obeznamo- valy s hospodářstvím. Hračky, školní kreslaní, čtení od sedmého roku, všecko je selsky účelné. Ruské sedláky uspokojil také zá jezd do Švědska, kde je nejvíce zajímaly stoleté stavby na hlína. Přednáška Chavričeva vzbudila veliký zájem Hospodářský spolek hodlá vymoci od minister stva podporu, aby jej mohil poslati do měst i vesnic kalužské gubernie, aby všude svou před nášku opakoval.

Dánsko Švědsko

6 article

Všeslovanský spolek „Slavia“ v Moskvě. Z Moskvy, 16. srpna: (Pův. dopis) V minulých dnech (1./14. srpna) ustaveny byly při spolku „Slavia“ česká a ruská sekce. O účelu úkolech „České sekce“ ve schůzi bylo promluveno p. S. O. Koničkem, který zádal s důrazem, aby pěstovány byly styky s uherskými Slováky, kteř jsou živým mostem mezi západními a východními slovanskými národy. Most tento musíme za každou cenu nejen udržeti, ale ještě upevniti a posíliti to pomecí mravní i hmotnou, nebot postavení Slo váků je tak bědné, že rychlá a vydatná pomoc jev se nejvýše nutnou. Poukázav pak na všechny úto ky, kterých slovenský lid doznává, pojednal o ostat ních bodech programu (předplácení českých i slo venských časopisů, seslavení české knihovny, pořá- dání přednášek atd.). Na to vykonána volba pro če- skou sekci a tu zvoleni: předsedou R. Kubíček, jed- natelem F. Jíša a pokladníkem F. Karas. Za „Ruskou sekci“ promluvil F. F. Aristow „Přikarpatské Rusi“ a jejím významu pro Rusko i veškeré Slovanstvo. Načrtnuv další postup prácea úkoly „Ruské sekce“, přikročil k volbě předsednictva. Předsedou zvolen byl F. F. Aristov, jednatelem N. G Petrov a pokladníkem A. M. Savostjanov Schůze, která byla velmi četně navštívena, zvlá- ště ruskými studenty, byla zakončena zapěním hym- ny „Hej. Slovanár

S O Koničk Slovák R Kubíček F Jíša F Aristov A M Savostjanov Moskva Most Rusko Slavia Český sekec G Petrov

7 article

Zajímavé zatčeni ve Finsku. V Helsingforse byla vykonána policejní pro- hlídka u bývalého redaktora »Finlandské Gazety«. ruského úřadního orgánu, Ivana Baženova Problldka vlastně platila přibuznému p. Baže nova, studentu Plavskému. Výsledek její byl ta- kový, že i Baženov zatčen. Čím se kompromi- toval, není známo. Zatčení toto ve Finsku i Rusku budí nemalou pozornost. Pan Baženov překročil už 60. rok svého věku, býval původně advokátem, potom se věnoval výnosnější v Rusku žurnalistice, kteroužto dráhu začal v »Kyjevském Slově«. Nový německý kancléř a Poláci. U příležitosti otevření Bismarkovy věže u Chelmna v Západních Prusích byl kancléři Bethmann Hollwegovi zaslán telegram, v němž vyslovena důvěra, že zápas o „udržení němectví ve východní marce“ dojde u. kancléře podpory. Kaneléř přispíšil si s odpovědí, takže telegram jeho zastihl účastníky slavnosti ještě pohro- madě. Praví se v něm: „Udržovati a po- silovati němectví v našich východ- nich markách zůstává mi úkolem, na jehož splnění se bude neochvěj- ně pracovatí věrně v záspdáchi velkého stát- níka, kterému jste právě zasvětili pomník. „Berl. Tagebl.“ připomíná k tomu po- směšně, že Poláci nemají tedy aspoň prozatim naději na odměnu za přípřežní služby, které konali při fabrikaci daní. Poláci ovšem sotva asi očekávali od nového kaneléře co jiného. tulel

Ivan Baženov Baženov Polák Bismarkův Kaneléř Berl Finsko Helsingfors Rusko Finlandský Gazeta

8 article

Brifská echrana říše. Dle úřadních zpráv byly ujednány základ zásady britské říšské ochranné konference v přičině K'ana dy Podstatným bodem je, že zástupci Kanady prohlášili, že budou evičiti a organisovati do- mácí válečné sily v souladu s armádou užšl vlasti. Proto nebude utvořen nijaký zvláštní ka- nadský generální štáb, ale pouze kanadske oddělení řlšského generálnií ho štábu. Za doby válečné bude poměr Kanady a A glie takový: Kanadská vláda není opráv- něna vysílati vojsko za hranice, leč by se jed- nalo o místní obranu Kanady. V případu nut nosti je však zmocněna povolati do zbraní veškerou milici. Kanadě je ponechána celá orga- nisace její milice Ale kanadské vojsko musí býti v takovém stavu, aby mohlo společně operovati s armádou říšskou. Na těchto základech spočivá též ujed- nání ve přičině účastenství kanadského loďstva na říšské obraně. V nejbližší době bude utvořen knien ksnadského loďstva a sice na základě návrhů před 2 lety učiněných prvním lordem admirality. Mezi delegáty kanadskými a vládními se dosud rokuje o jednotlivých otázkách, jako disposicí lodi, jež budou co nejdřive za vzá- jemné dohody vyřízeny. Sitnace u Melilly. Porážka vojska pretendentova nebyla tak velká, jak bylo zprvu oznámeno sultánu Muleji Hafidovi. Z vítězoslavné nálady upadl sultán zuření a hrozby. Po rozmluvé s Mulejem Alim, šerifem hezzanským, poznal sultán, že porážka roghia nebyla tak rozhodná, jak nejdřive myslil. Rozzuřený sultán poslal vůdcům své mebally dopisy, v nichž jím hrozil stětím, nepřivedou-i mu do 14 dnů roghia v poutech. Dno 22. t. m. udála se v okoli Melilly malá srážka mezi Špuněly a Kabyly. Oddělení zásobovací vyslané ku předním strážím, chrá- něné dvěma bateriemi a jednou švadronou, bylo ze zadu napadeno Maury asi se 20 stran.

Mulej Špunět Kabyl Maur Kanada Melilla

9 article

Střelba nepřatel byla valmi vydatná. Dělostřelba kolony a blízké tvrze donutila nepřítele za těžkých ztrát k ústupu. Na španělské straně bylo několik mužů zraněno, jeden pouze těžce. Na zpáteční cestě pokusil se nepřítel ještě o jeden útok, ale slabšl. O posledních bojích oznamuje se z Ma- dridu: V neděli večer zahájená střelba Mauro u Penanu trvala až do druhého dno ráno. Te- prve když dělový člun »General Couche« počal pálti do posice Maročanů, rozptýlili se tito. Tež při útoku na Alhucemas okázali Maurové velkou houževnatost, neboť celý den a celou noc stří- leli na španělské postavení. Dále použili Kabr- lové děl při palbě na Melillu, ale nezpůsobil velkých škod. Podle posledních zpráv z Melilly zmocnili se Maurové opevněného místa u Na- doru, jež pokládají za cil příštích operací špa- nělských. V řadách Kabylů, opět rozmnožených jeví se velká bojechtivost a odhodlanost; bili se na nůž. Soudí se, že nepřítel dostal 16.000 mužů posily. Množství nových bojovníků, oble- čených v bílých burnusech, přitáhlo patrněz vnitřku země. Kaid E! Shaldy, vrchní velitel Kabylů, řídicí celé tažení, chce Španěly udržo- vati ve stálé činnosti, aby zamezil provedení plánů generála Mariny. Dopisovatel madridského »Liberalu« oznamuje, že operace špa- nělské armády ve slibovaném širokém rozsahu nejsou možné před šesti, nedě- le mii.

Penan Maročan Maurová Kabr Kabyl Španěl Ma Melilla Liberal General Couche Káida E

10 article

Vojenská dohoda mezi Činou a Japonskem. Po urovnání sporů mezi Čínou a Japon- skem o antunsko-mukdenskou dráhu utvářily se dle ruských zpráv poměry mezi oběma zeměmi tak přátelsky, že uzavřely mezi sebou vojenskou dohodu. „Rěč“ sděluje z Charbina, že mezi čínskou a japonskou vládou byly vyměněny četné depeše o podrobnostech tajné vojenské konvence, v těchto dnech uzavřené, jež se vztahuje n případ, že se východoasijské territorium stane jevištěm války. S tím souvisí prý také sesilování čínských pevnostních posádek na ruské hra- nici. Tak na př. přibyly do Telina v posledních čtrnácti dnech tři pluky pěchoty a šest setnin polního délostřelectva a posádka mukdenská, sesílená již od 1. srpna o 22.000 mužů, ob- držela v posledním týdnu ještě 19 škadron jízdy a 3 horské baterie. Nové pohraniční řády vzta- hují se jen na Rusy, kdežto vůči Japoncům se jich nepoužívá.

Rus Japonec Japonsko Čína

11 article

Situace v Persii. V Persii panují obavy před novými nepo- kojí. Jedním z hlavním důvodů jest finanční tíseň nynější vlády. Včera konali náčelníci Bachtiarů v Tehe raně přehlídku své jízdy a celkem napočteno více než 3000 jezdců, kteří z části obdrželi roz- kaz, aby byli pohotově proti vzbouřencům na jihu. Jiní maji hájiti hlavní město, poněvadž není vyloučen útok strany, nespokojené s ny- nější vládou. Ministr vojenství Sipahdar, jenž své lidi za národního hnutí platil z vlastní kapsy, odmítá další placení žoldu a jest velmi nemile dotčen nevděčností teheranských nacionalistů. Několik členů nové vojenské správy podalo demisi, po- něvadž nedostali očekávané peníze a nespoko- jenost v důstojnickém sboru pro nevyplácení služného, zadrženého po několik let, počíná na- bývati hrozivého rázu, Neobdrží-li vláda v nejbližší době několik milionů ve formě zahraniční půjčky, dojde k vel- kým nepokojům. Reakcionáři vyvinují horlivou činnost. Celkový stav utvářil se v poslední době opět kriticky. Obyvatelé Prahy a okolí odpo- vězte na německé násili ve Vídn vstupováním do pražského odbor »Komenského« v Praze II., Ječná ul. 14 (Schöblova restaurace). Příspěvky roční K 1.20, K 3 60, K 12.— a K 24.—.

Sipahdar Komenský Persie Praha Ječná ulice Schöblov

12 article Denní zprävy.

Denní zprävy. — Volná škola a česká škola ve Vídni Nad persekucí soukromých škol spolku »Die Freie Schule«, zahájenou ministerstvem vyučo- vání, jež žádá, aby vyučovací předmět »nábo- ženství« svěřen byl na školách těch konfesionál ním, tedy katolickým kněžím, jedná-li se o děti katolické, naplňuje všechny německé, především německo-liberální listy mocným a zajisté také zplna oprávněným rozčilením. Celé lány tisko- vého papíru německo-pokrokového pokryty jsou plamennými protesty proti ministerskému vý- kladu zákona o obecných školách, v ten smysl, že učitelé náboženství na soukromých školách spolkových musejí míti nejen způsobilost vy- učování svého předmětu, nýbrž i tak zvanou missio canonica, to jest souhlas eírkevního úřadu. Není nejmenši pochyby, že ministerstvo vyučo- vání není v právu ani podle ducha, ani podle plsmeny zákona a oficlosní obhájení vládního kroku jest ubohé. O zásadě bezkonfesionální školy netřeba ztráceti slov, v tom jsou všichn v pravdě svobodomyslní a pokrokoví lidé za jedno a dokonalé vyprostění školy z řím- ského panství beze zbytku jest cllem, po jehož dosažení teprve bude lze vážně mluviti o sto- letí osvěty v Rakousku. Ale němečtí, zvlášté vídeňšti publicističtí hlasatelé »Volné Myšlenkye nejsou témito v pravdě svobodomyslnými a po krokovými živly. Kdo ze svobody vylučuje ná rodnost, nemá práva hlásiti se k jejímu pra poru, a jestliže kdo horli za osvobození školy ze jha konfesionálního, ale ještě ohnivěji a do konce fanaticky vyhání ze školy neněmeckou národnost, ba chce míti ze školy dokonce ná stroj odnárodnění, to jest národnostního zotro čení, ten jest volné myšlenky pouhým pokrytcem Listy, kteréž na jedné straně hoří pro zákon

Rakousko

13 article

Koliskův-Axmannův a prvním příkazem vyučo- vaci politiky vídeňské a dolnorakouské činí vý. hradu německého vyučovacího jazyka a naprostý výhost především jazyku českému a to nejen z veřejných škol, jichž se český národ ve Vídni domáhá, nýbrž i ze soukromých škol, jež si český národ ve Vídni již vydržuje, rouhají se svobodě a nemají práva poskvrňovati její jméno — svým pérem. Počestnému člověku jest svo- boda svědomí a svoboda osvědčování a vyžití se ve své národnosti, jíž se, je-li poctivec, vůbee vzdáti nemůže, stejně drahá nejen pro národ vlastní, nýbrž i pro všechny národy ostatní. A to platí i pro počestný tisk, tím však není tisk vídeňský, který uchystal a vedl protičeské bouře posledních dnů pod heslem proti čes ké škole ve Vídni a pro českost české soukromé školy vídeňské velel prolévati českou krev. V te příčině jsou však obojí Němci, lžiliberální i kře- sťansko-sociální, načisto stejní a týž dábel po- sedl vídeňskou rotu římskou i protiřímskou, jedná-li se o českou školu. »Pryč s českou školou«, volají i ti, jimž je konfese ve škole svata, i ti, jimž je proklatal — V ryze českém Jevíčku na Morav chtějl Němci zřiditi schulveremnskou školu, přes

Koliskův Axmannův Němec Vídeň Jevíčko Morava

14 article

to, že podle úřadního soppisu mají jevíčtí Němei jenom tři školou povinné děti. Původem plánu tohoto jako obyčejně jsou němečtí židé, v čele jich Gössner, Löwith, Klotzmann, kteří zřídili nejdříve německou mateřskou školku na výrobu německých školních dětí z českého materiálu. Machři tito, spolehající v první řadě na chabé živly v městě, na lidi národnostně vlažné a ho- tové již renegáty, hodlali pomocí Schulvereinu obecnou jednotřídku žid. kultusní obce v Je- víčku, která čítá dosud 20 dětí, rozšířiti o jednu třídu. To se jim nezdařilo pro odpor židovské obce a protož chystají se řečení němečtí židé ke zřízení vlastní schulvereinské školy. Veliké toto národní nubezpeči podporuje zvláště okol- nost v mnoha moravských městech již obyčejná, spojenectví českých klerikál s německo-židovskými liberály a kompromis mezi oběma stranami pro obecn volby uzavíraný. Proti zřízení schulvereinské školy v Jevíčku pořádána byla v nedělř dne 22. srpna česká protestní schůze svoláním Národní jednoty olomoucké. Ale z obecního zastupitel- stva, vesměs z Hrubanoveů se skládajícího, ne- přišel nikdo, takže apel tajemuíka jednoty pana

Gössner Löwith Klotzmann Jevíčko

15 article

Kubisa, jenž vyzýval právě zastupitelstvo, aby jak je povinností jeho, postavilo se do boje proti chystané schulvereinské skole, vyzněl na prázdno. Resoluce, přijatá hlasy všech tří set účastníků schůze, protestuje s největším roz- hořčením proti úmyslu videňského Sehulvereinu zříditi v Jevičku (žid. obei) obecnou školu, ježtc tu již dávno trvá veřejná něm. škola, která trp nedostatkem žactva. Hlavně poukazuje se k tomu, že škola zamýšlená jest jedině k lapání českých děti, poněvadž veřejná škola smí přijímati jenom nejvýše 10 procent dětí vyučovacího jazyka ne- znalých, kdežto sonkromá německá škola bude moci germanisovati ve velkém. Také výtečn stránka Perkova zákona! Doufejme, že ruch protesiní, schůzí zahájený, neutuchne a že skutečně poveda k hojivému vyčištění oněch českých lebek, jichž pošetili nositelé až dosu posílali své děti do německé opatrovny a do německé školy a že nastane v té věci kýžený obrat, takže každá německá škola v Javíčku míne se germanisačními nadějemi.

Kubisa Perkův

16 article

— Pozoruhodné „zasláno“ uveřejňuje vý- bor politického spolku těšínského v „Novinách Těšínských“ na adresu „etěných revírních úřa- dů Jeho c. a k. Výsosti arcivévody Bedřicha na Morávce, Prámě, v Krásné a Starých Hamrech“ Zasláno velmi ostrým tönem kárá „drzé chován jednotlivých arcivévodských služebníků, hajnýci a praktikantů lesnictví původu neb smýšlení ně- meckého k domácímu obyvatelstvu če skému i českým návštěvníkům hor.“ Chování takové vrhá podivné světlo na úřadnictvo Jeho c. a k. Výsosti, praví se v za- slánu, kteréž končí těmito říznými větamio „Paiří k tomu mnoho drzosti a nevzdělanosti když zřízenec arcivévodské lesní správy — ci zinec do ryze českého kraje přivandrovalý — dovoluje si provokovati domácí obyvatelstvo způsobem klukovským, jak se to stalo na Mo rávce a St. Hamrech. Nepostarají-li se tamější revírní úřady přísně o nápravu a odstranění tn- kových individuí, obráti se Politický spolek pro české Těšínsko přímo na nejvyšší místo kom petentní. Opakování provokací takových se více nestrpíl

Bedřich Morávka Práma Stará Hamry St . Hamry spolek pro český Těšínsko

17 article

— Z Chocně. (Projev.) Rada města Chocn usnesením svým ze dne 20. srpna 1909 odsu- zuje s plným opovržením násilné vystupování vi- deňských Němeů protí příslušníkům národnosti české v Rakousích Dolních, zvláště pak v Vídni a připojuje se jednomyslně ku projevu městské rady pražské ze dne 14. srpna 1909 v plném znění. Za tou příčinou žádá veškeré české kluby poslanecké na radě říšské, by s ve- škerým důrazem vyzvaly vládu, by národnosti české v hlavním městě říše zajistila ochranu práv v té míře, která každé národnosti říši oby- vající zaručena státními základními zákony. — Z důvodu toho v zájmu udržení žádoucího ve- řejného klidu a pokoje nechť pečuje se vší přísností, by štváčská a podvratná činnost dolno rakouského Volksratu zamezena byla. Starosta. J. Lichtenberg.

J Lichtenberg Choceň Rakousy Vídeň

18 article

— Z reklorálu české university. Ministerstv kultu a vyučování potvrdilo volby akademických bodnostů české university pro rok 190.9—10 a to volbu p. prof. Phdra. Josefa Krále rektorem, pp. prof. Todra. Antonína Vřešťala děkanem fakully bohos ovecké, prof. dra. Emanuela Tilsche děkanem fakulty právnické, prof. MUDra. Josefa Viktora Ro- hona děkanem fakuity lékařské a prof. Phdra. Josefa Pekaře dékanem fakulty filosofické; dále volbu pp. prof. Thdra. Jana Sýkory, prof. JUDra. Kamila Hen- nera, prof. MUDra. Josefa Thomayera a prof. Pudra. Františka Vejdovského senatory na funkční tříletí 1909/10 až 1911/12; posléze volbu soukromých do- centů pp. JUDra. Antonína Hobzy a JUDra. Václav Hory zástupci soukr. docentů v profesorském sboru faknlty právnické, pp. MUDra. Františka Šambergrn a MUDra. Otomara Völkra zástupci soukr. docente v prof. sboru fakulty lékařské a up. Phdr. Jana Ja- kubce a Phdra. Jiřího Baborovského zástupci soukr. docentů v profesorském sboru fakulty filosofické — Z kruhů lékařských. Pan MUDr. Kvas nička v Praze, na Perštýně č. 2 n. vrátiv s z cest, ordinuje opět v obvyklých hodinách. — Z kruhů advokátních. Advokátní kancelář dra.

profesor Phdra Král Todra Vřešťal doktor Tilsch Mudra Josef Viktor ro Pekař Thdra Sýkora JUDr Kamil hena Thomayer Pudra Vejdovský Hobza Václav Šambergrn Völker Jan já Baborovský MUDr Praha Perštýn fakulta lékařský profesorský sbor

19 article

Bullatyho nacházi se nyní v Praze-II., v Jung- mannově třídě č. 2 (nároží Vodičkovy ulice). Pan JUDr. Václav Důras otevřel svou advokátní kancelář v Praze—II., ve Ferdinandově iřídě číslo 38 nové. — Úmrtí. Dne 23. t. m. o 11. hodině dopolední zemřel klidně v lázních Mšené u Budyně po trapné nemoci pan Václav Kreibich, adm. správce cukrovaru v Doluím Bousově, kde všeobecné ob- libě se téšil. Pohřben bude dnes v Dolním Bousově o 4. hodině odpul. Slovanský host. Jeden z nejznamenitějších mužů dnešního Srbska, ministr p. Mil. R. Vesnie zastupující diplomaticky srbskou vladu v Paříži, při- byl k několikadennímu pobytu do Čech na zámek Žampach k hraběti Lützowu. Pan Vesničje také zajímavou osobností, hraje ve slovanském světě jako diplomat i spisovatel velkou roli, že je na místě stručně se o něm zminiti. Ve službách státníchje od r. 1890, byl 2 leta úřadníkem u zahraměních legací, roku 1892 stal se profesorem na universitě bělehradské, následujícího roku byl zvolen poslancem a téhož roku stal se mladý muž ministrem vyučo- vání. R. 1899 byl zatčen, postaven před soud s spiklenci proti králi Milanovi a odsouzen na 2 leta do žaláře s ostatními náčelníky strany radikální Dvě leta na to byl jmenován radou kasačního soudu a r. 1904 byl jmenován ministrem srbským v Paříži Téhož roku ještě byl jmenován ministrem spravedl nosti, po 7 měsících stal se předsedou skupšliny. načež se znova vrátil na své diplomatické místo v Paříži. R. 1887 dlel v Praze, kde pracoval v archi- vech a musen. Jeho literární a vědecká činnost je bohatá. Uvádíme jména význačnějších jeho děl »Krevní pomsta u Jihoslovanů« (německy r. 1889). »Zodpovědnost trestní s hlediska moderní vědy« (1900). »Zákonník černohorský a jeho důležitost pro vědu« (1900). »Projekty rozdělení Turecka« (1892.

Jung JUDr Důras Kreibich Lützow Vesničj Milan Jihoslovan Praha Vodičkův ulice Ferdinandov Mšené Budyně Doluí Bousov Dolní Bousov Srbsko Paříž Čechy Žampach Turecko II

20 article

»Pověry a kriminalita« (1893). »Mezinárodní práva ve stycích Slovanů ve středověku« (francouzsky srbsky 1896). »Kníže Michal Obrenovič a jeho my- šlenky o konferenci balkánské« (1898). »Un italiano statistea in Serbia« (1903). »Mezinárodní právoe. Kromě toho vydal četné brožury politické pod růz- nými jmény a jako propagator jihoslovanství psat články do předních revu francouzských, angl ckých srbských, italských, českých a německých. Byl jme- nován členem »Mezinárodní unie trestního práva« »Unie mezinárodní pro srovnávací studium právní- a »Ustava mezinárodního práva«. Též přeložil četní vědecká díla francouzská a německá. — Zároveř s p. Vesničem přijel ze Žampachu do Prahy mlad literát anglický George Kreet, autor mnoha románů divadelních her a essavl.

Obrenovič Kreet Žampach Praha Slovan mezinárodní unie trestní práv

21 article

— Druhá česká výprava do Čenstochiové. Ko- mitét pro vypravení zvláštního vlaku do Censtocho vé sděluje, že přihlášky účastníků k výpravě přijí mají se nejdéle do konce měsíce srpna. Účastníci vý pravy se upozorňují, aby do cestovního pasu dali si zvláště zapsati ruhriku náboženství. Katoličtí du- chovní nechť zapsati se dají jako učitelé nebo pro- fesoři; jinak musí míti k cestě do Ruska zvláštní povelení ruského ministerstva vnitra (ministěrstv vnutrennych děl) v Petrohradě. Na četné dotazy sdě- lujeme, že vydaný cestovný pas od policejního ředi- telství neb okresního hejtmanství musí zaslán býti na cís. ruský generální konsulát ve Vídni III., Reis- nerstrasse. Poplatek za vidování činí K 6.—, sou časně buď k vůli rychlému vyřízení zasláno 60 hal na zpětné zaslání pasu. Poplatek za jízdné do Čenstochové a zpět činí pouze K 17.—. O noclehy pro účastníky bude postaráno. Podrobný program výpravy bude každému účastníku zaslán. Účastníci výpravy budou přibírání ve všech stanicích na trati

Katolický Reis ko Rusko Petrohrad Vídeň Čenstochová

22 article

Brno—Mor. Ostrava, ovšem pokud z míst těch se přihlásí. Každý účastník nechť svou přihlášku zároveň povinnou zálohu v obnose K 15.— zašle v době nejkratší Ústřednímu spolku živnostníků mo- ravských v Brně, Jakubská ulice č. 1, kamž i pří- padné dotazy a informace řízeny buďtež — Zemský výbor království českého projednal v sezení dne 25. t. m. za předsednictví přísedícího msgr. dra. Buriana následující záležitosti: Z referátu náhr. přís. Leglera (zastupujícího přís. dra. Ep- pingra): Na místo skladníka v novém skladišti de- korací král. zem. něm. divadla vypsán bude veřejný konkurs. — Z referátu přís. dra. Buriana: V ho- nebních věcech zamitnuty stížnosti honeb. výboru ve Včelnici o pronájmu společenské honitby, honeb- ního výboru v Lubech o úpravě výkonu myslivost na pozemcích kat. obce klatovské. Karla Schaffel- hotra o pronájmu společ. honitby v Dubíkově. Vy- hověno stížnostem honebního výboru v Řenčově v záležitosti pronájmu společ, honitby v Řenčově

Burian Legler jítkorací Schaffel Řenčův Brno Ostrava jakubský Luby spolek živnostník moravský Mor

23 article

Maxa hr. z Berchemu o pronájmu společenské ho nitby v Zadním Chodově a Josefa Radouše v záleži tosti pronájmu společ. honitby ve Vostřebanech. Z reterátu náhr. přís. Leglera (zastupujícího přís. dra. Werunského): Vyřízena řada záležilostí melio- račních a regulačních. — Z referátu přís. Adámka Asistentem kreslení na zem. řemeslnické školev Kutné Hoře jmenován J. Chvojna. Okresním výbo- rům a městům, která vydržují chorobince ze zem- ských peněz podporované, uloženo, aby zadávání dodávek potravin do chorobince dělo se cestou veřej- ného ofertního řízení. Správě asylu a sirotčince cí- saře Františka Josefa I. v Ústí n. 1.. vysloveno uznání za vzorné vedení ústavu. — Z referátu náhr přís. hraběte Wallisa (zastupujícího přísed. h Schönborna): Vyřízena řada záležitostí zeměděl- ských. — Z relerátu náhr. přís. Dvořáka (zastu- pujícího náhr. přís. dra. Pinkasa): V ohecních vě- cech zamíinuty stížnosti správy velkoslatku v Týně n. Vlt. o úhradě dluhu ze stavby okres. silnice v Bl- lince, městské rady v Ml. Boleslavi o pensilním řádu pro městské úřadníky a zřízence a obce Hředel nákladu na ponocného. Vyhověno stížnosti gener- ředitelství král. saských státních drah do předpisu obecních dávek v obci Fleissen, a obecního předsla- venstva v Partoticích o mzdě tamního bajného. Z čá- sti vyhověno stížnostem obce Lhoty Smetauové v zá- ležitosti hospodářství v obecním lese. — Z referáu náhr. přís. Chaloupky (zastupujícího přís. Žďár- ského). Potvrzeno jmenování dra. Čeňka. Šenka definitivním obvod. lékařem v Borohrádku. Mimo t vyřízena řada administračních záležitostí zemských humanitních ústavů.

Maxa Radouš Legler Adámek Walliso Schönborn Dvořák Chaloupek Čeněk Šenk Chodov Werunski Kutná hoře Ústí můj Pinkas Vltava Boleslav Hředle Žďár Borohrádek Lhota Smetauová sař František Josef I

24 article

— Pomník Havlíčkův v Praze tím dříve bude postaven, čím větší počet členů přihlásí se do be- sedy „Havlíček“ v Praze (v domě býv. Svatováclav ské záložny v Praze, Karlova ul.). Jest povinností každého upřímného Čecha, aby svým malým pří- spěvkem (20 hal. měs.) přispěl k uskutečnění zbu- dování pomníku neohroženého bojovníka a mučen- níka brixenského. Již v mnohých městech českých stojí pomníky jeho, ano i v dálné cizině americké postaven bude za nedlouho veliký pomník Havlí- čkův a jest nemyslitelno, aby Praha měla býti po- slední, právě ta, již tolik Havlíček miloval a v níž svůj život dokonal! Nechť nechyhí českého spolku. korporace neb ústavu, které by nepřispěly neb ne- staly se členy besedy (4 K roč.). Tamtéž mohou při- stoupiti členové (i začátečníci) do dramatického nek hudebního a pěveckého odboru. Členské přihlášky nebo dary budou veřejně oznámeny. Dokažme hoj nými přihláškami a dary, jak vysoko si vážíme ne- smrtelných čínů Havličkových! Schůze všech člen i nově přihlášených koná se ve spolkových místno stech ve čtvrtek dne 2. září t. r. — Českobrodsko odpovídá Vídni. V neděli 29 srpna o 10. hod. dopol. shromáždí se veškeré uvě- domělě občanstvo českobrodského okresu na veřejne schůzi v sokolovně, aby protestovalo proti něme- ckým rásilnostem. Schůzi svolává okresní výbo s městskou radou a dostaví se k ní tajemník „Ko- menského“ z Vídně p. E. Čelíš — Protestní tábor lidu proti událostem ve Víčk a v Dol. Rakousích konati se bude v ponděl! 30 srpna o 1/48. hod. večer v zahradě restauraee Schöblovy „u Pokorných“ v Ječné ulici. Referuje p. říd. učitel J. A. Klimeš z Poštorné a jiní. K účasti pozváni: všechny české politické strany a říšští po- slanci za Prahu a okolí.

Havlíčkův Havlíček Čecho Havličkový Klimeš Praha Karlov ulice Vídeň ko Dolo Rakousy Poštorná

25 article

— Jen němsckého razítka úředního užívá poštov- ní úřad v Troji u Prahy. Razítko to zní: „K. k Postamt Troja“. Užívání jen německého razítka to- hoto v ryze české obci trojské a úplně české krajině jest nejen bezohledností, nýbrž i poruše ím rovno- právnosti prvního zemského jazyka v král. českém. Doufáme, že připomenutí toto postačí, by patřičné kruhy v brzku nápravu zjednaly. — Všeobecná okresní výstava v Českém Brod konána bude letos 26. září až 3. října a má být obrazem rozvoje okresu za minulých 20 let. Obsa- bovati bude 15 skupin, z nichž jmenujeme: školství samosprävu, průmysl, hospodářství se všemi odbory drůbeznictví, včelařství, zahradnictví, hosp. retro- spektivu, řemesla, obchod, živnosti atd. Právě vy- dán nádherný plakát, dílo to akad. malíře Štěrby. žijícího v okresu, představující alegorii rolnictví promyslu s histerickým zabarvením. Výstavní pří- pravy zahájil již stavitel vztýčením dřevěné kostry brány výstavní, kteráž z náměstí Komenského povede na výstaviště. Ruch výstavní jest již zahájen a celý měsíc září věnován bude pilné práci, nebot Českobredsko chce představiti se tisícům hostí p stránce nejpříznivější. O výstavě bude několik sjezdů a schůzí, odměňování čeledi, přednášky a výslava zvířectva. Účastníci loňské slavnosti základního ka- mene ku pomníku Prokopa Holého spatří již počá- teční práce (neboť pomník bude příštího roku odha len) a třetinový model pomníku na výstavě. — K výstavě přihlásil se též ústřední výbor Ma tic školské a Českobrodsko ukáže samo tu svou prá- ci pro menšiny své na Lanškrounsku a Železnobrod- sku (Rýdrovice a Bratříkov). Nálada pro výstavu neutuchá ani v době žní, nyní pak zájem stoupá práce narůstá.

Štěrba Komenský Prokop Holý Trója Praha Postamt Trója Český Brod Lanškrounsko Bratříkov Ma Českobrodsko Železnobrodsko Rýdrovice

26 article

— Mimotádná jubilejní valná hromada Národní jednoty pošumavské v Klatovech konána bude ji tuto neděli dne 29. t. m. v Klatovech o 10. hodině dopolední v Sokolovně s tímto pořadem: 1. Zahájení a uvítání hostů místostarostou panem drem. Karlem Baxou. 2. Zpráva o činnosti Jednoty a o významu její práce pro české menšiny; přednese místostarosta pan Frant. Titěra. 3. Projevy delegátů, hosti a zá- stupců českých menšin. 4. Závěrek — Ve 2 hodiny odpoledne koná se manifestační průvod na výstavu Seřadiště na Střelnici Na výstave manifestační pro jevy poslanců, zástupců korporaci a menšinov ých

Baxa František Titěra Klatovy

27 article

pracovníků. Po ukončení manifestace národní slav- nost na výstavišti. Účastníci manifestačního průvodu i P. T. obecenstvo říditi se budou ve všem pokyny pořadatelů. Vstupenky do výstavy objednati lze toliko prostřednictvím mi stního odboru, nebo v předprodeji u p. Čejky na náměstí, u p. Čermáka, knihkupc v Klatovech. Pořadatelský výbor žádá P. T. pány majitele domů, aby domy své vyzdobili prapory v barvách českých a slovanských. — Účastníci nedělní menšinové manifestane v Klatovech vyjedou z Prahy v sobotu odpoleúne z Františkova nádraží rychlikem, odjiždějícím v l hod. 2 min. odpoledne k Plzni. V zájmu pohodinéa nerušeně dopravy žádá kancelář Národní jednoly po- šumavské všechny pražské a předměstské odbory jednoty, P. T. pány do egáty korporací a spolků z sdělení počtu účastníků, aby zabezpečen byl dosta- tečný počet mist v rychlíku, který zpravidla bý vá přeplněn. — Sjezd abiturientů plzeňské reálky z r. 189 a jich ostatních spoluzasů koná se v Pizní ve dnech 28. a 29. srpna. Schůze dne 28. srpna během dopo- ledne v Měšťanské besedé nové), kde se další ujedná. Svolavatel: inž. J. Rys, asistent č. techn. v Praz t. č. v Berouně.

Čejka Ing J Rys Klatovy Praha Františkov nádraží Plzeň Beroun

28 article

= Menšinový výslavní den v Klatovech uspořá- dán bude v neděli dne 29. srpna t. r. péčí Národní jednoty pošumavské a pod záštitou všech městských rad českých měst a okresů pošumavských. Bude t okázalá manifestace českého Pošumaví ve prospěch menšin českých, které zůčastní se jak město Klatovy. tak blízký i vzdálenější venkov, který týž nen vyšle do Klatov své zástupce a hromadné výpravy. Mani- festace tato bude též odvetou na jubilejní valnou hro- madu „Běhmerwaldbundu, který za pomoci a sou- čiunosti ostatních německých Bundů germanisuje če- ské menšiny na Pošumaví. Týž den dopoledne koná též v Klatovech svoji mimořádnou, jubilejní valnou hromadu Národní jednota pošumavská. Všude na všech stranách setkala se myšlenka menšinové mani- lestace v Klatovech s radostným souhlasem, všude konají se již přípravy k jejímu obeslání a za vedení místního odboru Národní jednoty pošumavské usta- vil se již zvláštní slavnostní sbor pořadatelský, se- stávající ze zástupců všech místních národních spol- ků a veřejných činitelů; zejména dámy s chutí pu- stily se do práce a horlivě již konají schůze a po- rady. Také po venkově konají se již přípravy k dů- stojnému obeslání manifestace. Agrární dorost okresu klatovského zůčastní se odpoledního manifestačního průvodu vypravením obžinkové slavnosti a slavnosti zúčastní se též velká výprava českých agrárníků z celého českého království, která zavítá na výstavu do Klatov. Přihlášky přijímá místní a jednatelský od- bor Národní jednoty pošumavské v Klatovech. Men- šinová slavnost bude též důstojným zakončením výstavy v Klatovech a výstavní výbor ze všech sil přičiňuje se též o zdar výstavního dne menšinového ke ktorému zavítají též četní delegáti menšin českých na Pošumaví a přečetných odborů Národní jednoty pošumavské z Prahy a na Pošumaví.

Běhmerwaldbunda Bunda Klatovy Pošumaví Mena Praha

29 article

— Nadace. Dne 4. října t. r. zadají se dva po- žitky z nadace Františka a Františky Beranových v obnosu po 20 K. Nárok na tuto nadaci mají chudí řemeslníci neb živnostníci, nejméně 60 roků staří, náboženství křesťanského, delší dobu v Karlíně by- dlící a mravně zachovalí. — Dne 4. října t. r. zadají se dva požitky z nadace Františky a Františka Be- ranových v obnosu po 20 K. Nárok na tulo nadaci mají dva chudí muži, delší dobu v Karlíně bydllcí, mravně zachovalí, křesťanského vyznání a české ná- rodnosti. Žádosti městské radě v Karlíně svědčícl řádně doložené buďtež podány u městského úřadu v Karline nejdéle do 10. září t. r. — Českým firmám z potřebami slavebními na- skytá se vhodná přiležitost prospěti Ústřední Matiei školské, která zdědila zadlužený dům č. 238 v Praze I., v němž jest nutno prováděti větší stavební úpra- vy. České firmy, které by chtěly dodávati materiál, vápno, dřevo, cement, železo, sklo, šamotové zboží. kameniny do kanalisace a záchodů, schody, traversy, stropy, podlahy, kamna, vodovody, písek za výhod- ných podmínek, pokud možno darem, nechť laskavě podají oferty do kanceláře Ú. M. Š. v Praze. Náklad na adaptace jest celkem nepatrný, avšak Ú. Mí. . hledí i tento náklad uspořiti a příjme vděčně každý dárek. — Beseda měšťanská v Praze. Za příčinou od- jezdu kapely k velkým vojenským cvičením dnešní zahradní koncert se nekoná. — Ve prospěch českých menšin na Pošumavt daroval klatovský rodák akademický maliř pan Josel Čejka krásný obraz Choda s pozadím Klatov. Obraz tento bude vystaven a ve prospěch menšin českých vydražen na národní slavnosti, která uspořádána bude tuto neděli na výslavišti v Klatovech — Ze sturoměstské tržnice v Praze. Počfnajíe dnem 1. září t. r. bude se otvírati staroměstská tržnice o 5. hodině ranni,.

František Beranův František Be M Š Josel Čejka Chod Karlín Praha Klatovy dům č . 238 v Praga I

30 article

— Cvičení s třaskavinami u Hrdlořez. Dle sdě- lení c. k. okr. hejtmanství v Žižkově bude c. a k. prapor zákopníků č. 3 dne 27. t. m. v dobé od 7 hod. 20 min. ráno až asi do 10 hodin dopol. konati cvičení s třaskavinami s ostrou municí na vojenském cvi- čišti v Hrdlořezích. Za tou příčinou bude silnice vedoucí podél vojenského cvičiště, jak pro chodce. tak pro jezdce i povozy uzavřena. — Průtahy při rekonstrukci Cholkovy silnice a zapomenuté provedení průkopu letenskou strání. Píše se nám z obecenstva: Uveřejnili jste z péra po- volaného znalce v 232. čísle večerního Vašeho listu pojednání o těchto palčivých pražských otázkách. Všichni upřímní přátelé král. naší Prahy dojista s ka- ždým slovem plně souhlasí. Spojení středu i ostat- ních částí naseho hlavního města nejkratším směrem s rapidně vzrůstajícími předměstími a obcemi na levém břehu vltavském rozloženými, jest otázkou eminentně důležitou a sluší jen litovati, že jejímu rychlému a odbornému rozřešení, které přineslo by veleobci naší nejen ne bohatšího zůročení vloženého kapitálu, ale i všemu obyvatelstvu největšího po- žehnání, nepřikládá se žádoucí váhy, ač na jiné mě- ně důležitě věci milionů se nešetří. Co na úrocích ztrácí se jen z kapitálu, vloženého do stavby mostu, hrdě jméno našeho Svatopluka Čecha nesoucího, jen proto, že most tento ústí do stráně letenskéa přímého komunikačního pokračování postrádá! C úroků ztrácí se z kapitálu, vloženého do pozemků obce pražské na Letné a za Letnou, a jakou zírátu na úrocích trpí majitelé domů nové nádherné čtvrti asanační proto, že se stavbou průkopu stále se od- kládá a život v této čtvrti se tím umrtvuje! A přece.

Cholkův Čecho Hrdlořezy Žižkov Praha Letná

31 article

aniž bychom řádně dokončili, co jsme s takovým ná- kladem započali, a co mělo býti velkolepým dllem asanačním, pomýšlí se stále jen na stavbu nových mostů a nechá se nově postavený most i s ním úzc souvisící hlavní asanační třída a k ní přiléhající čtvrti sotva živořiti. Také teprve dnes debatujeme o tom, má-li býti blok zbytků Gheta za starou syna- gogou rozložený a s hlavní asanační třídou těsněa otevřeně sousedící, zpeněžen na stavbu čtvrti úřad- nické nebo čtvrti domů s dílnami. A zatím nechávají se nám zbytky této části židovského města jako na ukázku, jak to v této čtvrti kdysi vypadalo. Bývalý ryčný pouliční život v těchto starých částech města přenesl se za těchto okolností přirozeně i do nové moderní třídy a působí to divným dojmem, jak na obyvatele této moderní třídy, tak i na cizince, ktetí v hojném počtu sem zavítají, aby si prohlědli nejen starý židovský hřhitov, ale i nejmodernější vřídu pružskou. Zrovna tak rychle, jak s proražením strá- ně letenské, počíná se pracovati na dávno odevzda- ných pozemcích se stavbou universitních budov, a půjde-li to takhle dále, sotva dočká se příští gene- race přednášek v nových jejich síních. Rychláa energická náprava v tom i onom směru jest napro- sto nutnou, nemá-li další otálení zvětšiti škody, způ- sobeně jak naší veleobci, tak i jejím interesovaným kruhům.

32 article

— Změny držebností. Pan Eduard Korner, pošt. oficiál, koupil společně s chotí Marií od stavitelea majitele realit p. Josefa Hraběte dům č. p. 1503 v Moravské ulici na Král. Vinohradech za 82.000 K — Paní Marie Burdová, soukromnice v Plzní, kou pila od slč. M. Jurkovy dům č. p. 985 v Havličkově ulicí v Žižkově za 90.000 K. — Pp. manželé Jos a Marie Kučerovi koupili od advokáta p. JUDra. Jos. Kempfa dům č. p 681 se zahradou v Karlově třídě v Žižkově za 75.800 K. — Pan František Hanei koupil od pp. Josefa a Anny Müllerových dům c. p. 103 v St. Strašnicích za 11.400 k.

Korner Marie Josef Burdová M Jurkův Jos Kučera Kempf Hanei Müllerův moravský ulice na Královský Vinohrady Plzeň Havličkov ulice Žižkov Karlov třída St . Strašnice