Periodikum ALTO Viewer

1

Strana 4

2

NÁRODNÍ LISTY

3

26 srpna 1903. Císlo 235.

4 article

Pořadatelstvo adresuje motocyklistům-amateu- rům tuto výzvu: Český klub motocyklistů uspořádá v neděli dne 26. září (za repříznivého počasí 28. září) soutě spolehlivosti pro motocykly s přívěsem a bez pří- věsu na trati Praha—Tábor— Písek—Praha. Soutěž tato jest přístupna všem pa. molocykli- stům amateurům boz rozdílu. Proposice hudou stano- veny tak, aby i nejslabší stroje mohly dobýti některé z čestných cen, jimiž soutěž bohatě dotována bude. Za příčinou definitivního stanovení proposic žádáme všechny pp. motocyklistyramateury, aby nejdéle do týdne sokretariátu Č. K. M. Praha, Ferdinandova tř. 35, laskavě oznámili, s jak silným strojem se téže soutěže najisto zúčastní. nsovi

Praha Tábor Písek Ferdinandov třída Český klub motocyklista

5 article

Výbor Č. K. motocy klisto.

6 article

diiee Molorkářské výlety K. C. Čechiie Odbor motocyklistů uspořádal dvě výpravy: I. 160 k (B. Kovář. 3 jezdei) na trati: Praha—Olomouc— Bělá—Bilitz—Seibusch—Suchá—Nový Sang— Sčzaw- nicza (lázně)—Nový Targ—Zakopané—Mořské oko— Poprad — Nový SmokavecŠtrbské Pleso—Ružom- berk — Žilina —Vlárský průsmyk — Kunovice— Bher. Hradiště—Kroměříž—Brno—Jihlava—Praha. Výpra- va II. 100 km (K. Kurfůrst. 6 jezdeů): Praha—Čes Budějovice — Freistadt — Linec — Gmunden — Solno- hradBraunau— Ried—Lambach—Linec—Čes. Budě- jovice—Plzeň—Praha. Odbor zúčastní se soutěže spolehlivosti vypsané Klubem českých motocyklistů na trati Praha—Tábor—PIsek—Dobříš a obešle tento 6 závodníky. Usneseno k závodu tomuto věnovati čestnou cenu. všeobecná alc spoleénost pro pojištován naproti „Národnímu divadlui Pojištuje ve všech možných kombinacich za pevnou premil = Žááídejtna prospekt. =

K C Čechiie Bilitz Seibusch K Kurfůrst Praha Olomouc Bělá Nová Sang Nová Targ Zakopané Poprad Žilina Kunovice Kroměříž Brno Jihlava Čes Budějovice Freistadt Linec Gmunden Solno Ried Lambach Čes . Buda Plzeň Tábor Dobříš Pisko km

7 title

PCEok

8 article

vbuos e

9 article

Z oyklistského ruchu. ** K. C. Čechie na Král. Vinobradech pořádá v neděli 29. t. m celodenní XXIV. výlet n Dobřiš. Společný oběd u Heinze. Odjezd o 6. hodině ranní. ** Mistrovatví světa. Pro nepříznivé po časí odloženy závěrečné závady kodaňského mestingu na pondělí, kdy vybojováno mistrovství světa le- tounské profesionálů, v němž zvítězil Francouz Dupré. Užší rozjíždky vybráli Poulnin před H: Ma- yeram a Messorim, drubou Rütl před Major Tayioren a Vesrim, třelí Dupré před Vandenbornem a O. Ma yerem Rozhodovací závod vyhrál těsně Dupr nad Poulsinem, za ním půl dělky by! Rütt. O le tošní mistrovství světová se rozdělity Franciea Anglie; ona vyhrála obě profesionálská, tato ob amntésská. lottst bo

K C Čechie Král Heinz Francouz Duprý Poulnin H ma Tayioren Vesri Vandenborn O ma Anglie Mistrovatví svět

10 article Sokotsky vestnik. o

Sokotsky vestnik. o Za »Sokolas Praha I. V neděli 29. t. m. koná se celodenní výlet v kroji. Schůzka o 7. hod. rann na nádraží stštní dráhy v Hyburaské ulici. Odjezo v 7 hod. 30 min. do Ouval, pochodem na Škvorec kde pohov a dále do Mukařova na oběd. Odpoledne přes Buda. Vyžlovku, Jevany. Pančice, Voděrady de Mnichovic na drahu. Jízdné celkem K 1.70. Vzhle- dem k tomu, že pochodu jest pouze 51/2 hod. a kra- jina lesnutá, budiž účast bratří co největší. Přihlášku na oběd učiň každý nejdéle do pátku v tělocvičně. jinak nebudeš míti zajištěn oběd i slevu na dráze. »Sokol« v Sedlci na dr. pořádá v neděli 5 zář domácí veřejné cvíčení v zahradě p. Sedláka z účasti br. jednot z Benešova, Bystřice a Votic. Veče o 8. hod. v hotelu »na Knížeci« věneček.

Sedlák Hyburaský ulice Škvorec Mukařov Buda Vyžlovka Jevany Voděrady jít Mnichovice Sedlec Benešov Bystřice Votice Sokolas Praha I Sokol

11 article Věstnik živnostenský a dělnicky.

Věstnik živnostenský a dělnicky. * Doplňovaci volby de komisí pro všeobecneu daň výdělkovou III. a IV. třídy ukládacích okresů Praha, Staré město-Josefov, Praha, dolní Nové město a Praha, horní Nové město a Vyšehrad. V základ usnesení, učiněného ve společné schůzi zástupců živ- nostenských společenstev, Nového obchodního gre- mia a společenstva maloobchodníků v Praze, dne 19. srpna t. r. konané, doporučuje Zemská jednota řem. a živ. společenstev v král. českém se sídlem v Praze pro výše uvedené doplňovací volby násle- dující kandidáty: V ukládacím okresu Praha, Stare město-Josefov do komise berní společnosti III. třídy s působností do konce roku 1913 za členy: p. Frani Friedla, instalatéra v Praze, čp. 27-I., p. Hugona Sch- cka, obchodníka v Praze, čp. 67-I., za zástupce čle- nů: p. Jaroslava Frühaufa, obchodníka v Praze, čp 982-I., p. Augustina Wilda, obchodníka s lahůdkam v Praze, čp. 762-I.; do komise berní společnosti I třídy s působností do konce roku 1911 za člena p. Ladislava Rataje, kupce v Praze čp. 234-I.; do komise berní společnosti IV. třídy s působností do konce roku 1913 za členy: p. Josefa Chrza, obchod- níka se zeleninou v Praze, čp. 465-1., p. Václava Mercla, obuvníka v Praze, čp. 234-I., za zástupce členů: p. Antonína Šípka, zámečníka v Praze, čp.

Friedl Hugon Frühauf Augustin Wild Rataj Chrza Mercl Šípek Praha Stará město Josefov Vyšehrad star město III

12 article

234-I, p. Frant. Mejstříka, bednáře v Praze, čp. 673-I. V ukládacím okresu Praha, dolní Nové město, o komise berní společnosti III. třídy s působností do konce roku 1913 za člena: p. Emila Haška, hoteliera v Praze, čp. 1743-II., za zástupce člena: p. Václavn Řehoře, sedláře v Praze, čp. 821-II.; do komise ber- ní společnosti IV. Uídy s působností do konce roku 1913 za člena: p. Josefa Schöfflera, holiče v Praze. čp. 978-II, za zástupce člena: p. Josefa Pacovského. obuvníka v Praze, čp. 1308-II. V ukládacím okresu Praha, horní Nové město a Vyšehrad do komise berní společnosti III. třídy s působností do konce roku 1913 za členy: p. Jana Franze, krejčího v Praze, čp. 25-II. p. Josefa Šulce, měst. radního a obchodníka Praze, čp. 555-II., za zástupce členů: p. Františka Malého, zlatníka v Praze, čp. 1369-II., p. Karla Ve- strovského, restauratéra v Praze, čp. 720-II.; do ko- miso berní společnosti III. třídy s působností do kon- ce roku 1911 za zástupce člena: p. Ludvíka Skruž- ného, zámečníka v Praze, čp. 1382-II.; do komise berní společnosti IV. třídy s působností do konc roku 1913 za členy: p. Tomáše Nováka, krejčího Praze, čp. 1315-II., p. Antonína Dlabače, obchodníka v Praze čp. 1959-II., za zástupce členů: p. Antonína Houšteckého, košíkáře v Praze, čp. 681-II., p. Petra

František Mejstřík Hašek Schöffler Pacovský Franze Šulc Malý Karel Ludvík skruž Novák Antonín Dlabač Houštecký Petro Praha Nová město Vyšehrad III Václavn Řehoř 978II 681II

13 article

Rutka, čalouníka v Praze, čp. 697-II.; do komise berní společnosti IV. třídy s působností do konce roku 1911 za člena: p. Václava Vačkáře, obchodníka s uhlím v Praze, čp. 310-II. Volby konají se dne1. září 1909 a to na Starém městě a Josefově od 8 hod dopol. do 2 hod. odpol. a na dolním a horním No- vém městě a Vyšehradě od 9 hod. dopol. do 2 hod. odpol. Volební místnost jest pro volbu do komise: III. tř. ukl. okr. Staré město-Josefov v sini č. 28v radnici staroměstské, IV. třídy ukl. okr. Staré město- Josefov L. odděl. (písmeny A až K) v síni č. ž v rad- nici starom., IV. tř. ukl. okr. Staré město-Josefov I. odděl. (písmeny L až Ž) ve velké síní ve 2. posch. radnice staroměstské, III. tř. ukl. ckr. Praha, doln Nové město v místnosti obecné a měšťanské školy u sv. Jindřicha čp. 966-II., v I. patře, IV. tř. ukl. okr Praha, dolní Nové město v druhé místnosti téže obecné a měšťanské školy pro chlapce u sv. Jindři- cha, čp. 966-II., v I. patře, III. tř. pro ukl. okr. Praha horní Nové město a Vyšehrad v tělocvičně dívčí ško- ly u sv. Štěpána na Rybníčku, čp. 1286-II., v přízemí IV. tř. pro ukl. okr. Praha, horní Nové město a Vy- šehrad a to: pro I. odděl, od počáleční písmeny A a vřetně do L v mísinosti obecné dívčí školy u sv Štěpána na Rybníčku, čp. 1286-II., v prvním patio a pro II. oddělení od počáleční písmeny M až věetně do Ž v druhé místnosti téže obecné školy dívčí u sv Štěpána na Rybníčku, čp. 1286-II, v I. patře

Vačkář Jindřich čp Štěpán Praha Josefov Vyšehrad Stará město Nová město svatý . Jindr

14 article Věstrík spolkový.

Věstrík spolkový. Schůze. 27. srpna: Podpůrný spolek opráv pianistův Praze koá o 6. hod. več. »U Tabo rity« v Praze I. členskou schůzi.

Taba Praha podpůrný spolek opráv pianistův Praga

16 article

29. srpna: Pruní všeob. spolek vzáj. podpor. dělníků v Karlině koná o 10. node dopol. schůzi správního výboru v místnosti spolku Ochotnická divadla. Vzděl. oebet. kroulžiek »Prahia I. d zřídi hezplatnou školu dramatickou a připravuje ses na zimní období, jež zahájenb bude v říjnu. Noví čle- nové (dámy i pání) hlastež se písemně na adrosu Karel Holub. Praha I, Masnáv ul. č. 18.- Z Umětecke besedy. Dnes ve čívrlek koná se důležitá schůze výtvarného odboru o Z. hod. več Příčiny války, revoluce a anti- klerikálního hnuti ve Spaněl sku. Španělsko vede zhoubnou válku. V Marokku v kraji riffském, válčí s Maury; doma válčilo s vlast ním lidem, jenž válku s Marekkem neselivaluje zlost svou na hlavních oporách vlády, kněžich klášternících si vylévá. K všlce s Maury vedla Španěly obyčejná příčina dobývačstvi, snaha toliž, zkrátiti africké domorodce na jejich majetku. Angličané jsou přáteli Španělů, můžeme tedy věřiti časopisu „Daily Chronicle“, kde Cunningham Gralam. vysvělluje spor Španělů s Maury způsobem pro Španěly nejvýše zahanbujícím. a Spor vznikl v Melille, kde byly založeny dve báňské společnosti, jedna španělská, druhá francou ská. Presidentem španělské společnosti jest Condě Gdell, švakr markýze z Comillas, předsedy španělske společnosti Trans-Atlantic. Mc. Pherson z Cadizu úřadník markýze z Comilias, vévoda Tovar, důvěr- ník krále Alfonsa a jeho bratr Condé Romanone bývalý ministr vyučování za liberální vlády, jsou hlavními akcicnáři společností španělské. Společnost francouzská, známá pod firmou Norte Mřicana, je- jímž presidentem jest Španěl Garcia Nlix, bývalý konservativní ministr, jest financována z Pařize.

Holub Maur Marekk Španěl Angličan Cunningham Gralam Gdell Alfonso Condé Romanone Garcia Praha Masnáv ulice Španělsko Maroko Melilla Comillas Cadiz Comilias Karlin spolek ochotnický divadlo Umětecke beseda Daily Chronicle transAtlantik Norte Mřican Prahia I . d

17 article

Obě tyto společnosti byly zřízeny pod koncesí udělenou maurským presideniem El Rozhiem a špa- nělský vyslanec požadoval od nynějšího suliána, aby schválil tyto koncese, vydané oběma kutařským báňským společnostem rebellem, jenž proti suftánov jest ve zbrani. Sultán tuto žádost přirozeně odmfi Společnosti naléhaly pak na vládu španělskou, aby v jejich prospěchu v Melille zakročila, ale ku, po- dobnému zakročení bylo potřehí vážnější příčin a té bylo nalezeno v zavraždění. čtyl španělskýcl dělníků v Melille. apet Tu věak seňor Villanueva, bývalý liberální po- slanec a bývalý prešident španělské společnostiv Melille, zjistil, že zavraždění oněch čtyř dělníků bylo způsoheno samými báňskými společnestni, aby se opatřila příčina k zakročení španělské vlády v Me- lille, od níž společnosti doufaly vymoci potvrzení svých koncesí. Villanueva jest mužem ve Spanělsku velmi váže ným a všeobecné důvěry požívajícím. O pravdivost jeho tvrzení nebylo lze pochyhovati Španělská v řejnosti při této hanebnosti nezbývá jiná útěcha, nei že Tovarů. Romanonů a Comillů není na štěstí mnoho. Není divu, že lid. zvěděv a těchto hanebnostech se vzbouřik. Španělové nezapemněli ještě hnlestných zkušeností, jakých zažili válkou na Kubě, jíž se jim všechno zámořské válčení zprotivilo. ne Toto pobouření lidu bylo ještě sesíleno kvašoním v Katalonii, kde dávno již panovalo silné hnutí se- parafistické, živené najmě agitátory Iglesiem a L- rnuxem, kteří mimo to štvou lid k nejkrutějšímu třídnímu boji. Seňor B. Santos Vall v „Nuestro Tiempo“, po jednávaje o úpadku Španělska, uvádí jako jednu hlavních jeho příčim nespokojenost Kataloňanů dávnou snahu obyvatelů severozápadní části Španě- ska po opötném dobyti dějinných a přirozených prá v dohodě s obyvateli ostatních sesterských pro- vincii.

Rozhie Španěl Iglesie Melilla Kuba Katalonie Španělsko Ilille Santos Vallo Nuestro Tiempo Špana

18 article

Tato snaha Kataloňanů jest dávného původu Smlouvou v Nueva Planta z r. 1716 byla Kataloni přinucena připojiti se k ostatním provinciím, kter Pilip V. podmanil, ale od těch dob neomeškalí K taloňané jediné příležitosti ku protestům proti to muto uchvatitelství ústřední vlády, které věak ne směřovaly proti ostatním provinciím, spolutrpite- lům v poddanství a odnárodňovací akci vlády. Proto se také Kataloňané houževnatě přidržují zvláštního svého jazyka, jímž se v jejich území od dávných dob mluví, který se velmi liší od nářečí, v ostatníc provinciích panujíeích. Program katalonských vůdci směřuje v zásad k uivoření Spojených států španělských, k nimž b mohly přistoupiti i španělské státy americké. H. W. Nevinson v „Daily News“ díví se tomu žo španělská revoluca náhle se zvrhla v boj prot kostelům a klášterům. Zprávy o tom byly prý na mnoze přehnány, ale pravdou jest, že třicelsedm ko stelů, klášterů a kenventů bylo požárem zničeno. „Times“ se utěšují, že v Barceloně konečně jes klid. Platný úsudek o tom, co se tam dělo, vyzní prý v ten smysl. že tam vlastně bylo více křiku nežl střelby a více střelby, než zabíjení. Přátelé Španěl ska, zejména v Anglii a ve Francii, kterýchžto zem přátelství jest pro Španělsko nejcennějším, těší se tím, že nebylo vzpourou naděláno tolik škod, jakých se bylo podle prvních zpráv obáváno a že byly ne- poládky obmezeny na poměrně malé území, ale kon- statuje, že jesí smutno, že mohly nepokoje nabýti ta- kového rozměru, což prý jest velice smutným

Kataloni H W Nevinson Španěl Nuevo Planta kter Pilip spojený stát Barcelona Anglie Francie Španělsko Times Daily News

20 article

d nne

22 article Francouzsko-anglická kooperace proti Německu.

Francouzsko-anglická kooperace proti Německu. (Pův. dopis »Nár. Listů«.) Cesta carova byla zajisté zasvěcena dilu míru a také se to všeobecně uznávalo. Sotva však se car vrátil domů, ozývají se opět válečné diskuse a jako vždy vyšel signál z Londýna, nej prve ve zprávě o situaci anglického loďstva změnách, které se pokládají za nutné. Nejzají- mavějším bodem ve zprávě parlamentní komise pověřené zkoumáním stížností a žalob admirál Beresforda, jest, že ve vrchním velení námořním je třeba reformy, aby v něm byla větší jednota a pořádek. Zdá se, že se tam zahostila do jisté míry anarchie, kterou nutno vymýtiti. Před něko likalety byli adm.Beresford a nynější první lorď ad mírality John Fisher veliteli při velkých mmanevrech a operovali proti sobě. Šlo o to, aby se zabrá- nilo přistáti nepřátelskému loďstvu, které při- cházelo z jihovýchodu, totiž z Německa. Nepo dařilo se to a admirál Beresford, jenž měl to muto přistání zabrániti, dělá od té doby poplach že Anglie není připravena pro všechny even tuality. Zatím však, co Anglie reorganisuje své ná- mořnictvo, nezapomíná také na svou armádu k čemuž ji nutí nejen vlastní obavy, nýbrž naléhání jejích přátel, zejména Francie. Lon- dýnské listy uvažovaly molancholicky po skon čení poslední balkánské krise: „Anglie má dva spojence, z nichž jeden není připraven a druhý se nechce bíti.“ Angličanům se odpovědělo, že právě oni, kteří tolik ženou k válce, majíce při tom nejmenší risiko, měli by se sami snažiti dříve než kritisují, aby byli s to zasáhnouti po mocně do války na pevnině. V Londýně patrn nahlédli správnost tohoto pokynu a jeví se snaha, zreorganisovati anglickou armádu aniž by se musila zavésti všeobecná vojensk povinnost, o níž Angličané nechtějí ani slyšeti.

Beresford Fisher Angličan Německo Londýn Nepa Anglie Francie Lon

23 article

Tde o to, aby se utvořila velká nozemní armádn asi 250.000 mužů na ohranu Anglie proti nepřá telskému vpádu a zároveňaby se mohle 100.00 mužů nejlepšího vojska vrhnouti na pevninu K dosažení tohoto eíle je treba velkého úsil neboť kádry aktivního vojska byly posud velm slabé a výcvik ostatního vojska velmi povrchní. Úmysl, poslati 100.000 mužů na povninu jest zajisté nejzajímavějším bodem ve válečném plánu anglickém nejen pro spojence a pro vše- ohecnou siluaci v Evropě, nýbrž také pro An glii, neboť nejlepším prostředkem k zamezení německého vpádu dů Anglie jeste rozmnožiti vo- jenské nesnáze Německa v Evropěj aby ne- mohlo poslati vojsko na bojiště tak vzdálené, jako Anglie, Jisto jest, že 100.000. Angličanů, kteří by byli vyloděni na pevnínu v osmi dnech pe vypovězení války, chránilo by Anglii proti německé invasi lépe, než kdyby zůstali ve Velké Britanii. Myšlenka, ahy se Anglie zúčastnila případ- né války francouzsko-německé s pozemní armá dou, není ostatně nová. Vyskytla se již v prv době francouzsko anglické dohody, zvláště za konfliktu mezi Francií a Německem pro Ma- rokko. Anglie slíbila tehdy, že bude podporovati Francii veškerou svou vojenskou silou, ale síla tato byla počtem i kvalitou taková, že v Paříž byli toute nahídkou dojati, nikoli však povzbu- zenil Později, předl konferencí algecirasskou kdy nebezpečí války zdálo se neodvratným, jed nalo se o tom, aby bylo oněch 100.000 Angli- čanů vyloděno u Hamburku, kde by znesnadňo vali německou mobilisaci a zadrželi velkou část německých sil, takže by jieh nemohlo býti po užito proti Francii.

Angličan Anglie Evropa Německo Evropěj Velká Británie Francie Ma Paříž Hamburk Angl

24 article

Tato kombinace zakládala se na zkušeno stech z války roku 1870—1871, kdy Prušáe z obavy, že by Francouzi molili vyloditi vojsk na březích Severního moře, zanechali tam tr armádní sbory za účelem pozorování. Po prv ních bejích na hranicích francouzskosněmeckýel bylo jisto, že francouzské vojsko na oněch mi stech nevystoupí na břeh a ony tři armádní sb ry byly poslány do Lotrinska. Jeden z nich totiž druhý, pomořanský, hrál rozhodnou úloh v bitvě dne 18. srpna, kterou byla armáda mar šála Bazaina definitivně uzavřena v Motách, coz bylo první příčinou nešťastného konce války Tento druhý pomořanský sbor přibyl právě ve chvíli, kdy pravé křídlo německé počalo kolí- satí následkem francouzského protíúloku se strany Gravelotte. Za pomoci tohoto armádního sboru mohli pak Prušáci nejen odraziti fran- couzský protiňtok, nýbrž zmocniti se také výšir u Gravelotto a zatlačiti Francouze ke hradbám Met Jakou důležitost přikládal německý gene rální štáb tomuto boji u Gravelotie, viděti z toho že celou bitvu dne 18. srpna nazval bitvou u Gravelotte, kdežto Francouzi ji nazývají bitr u Saint-Privat dle místa na krajním pravém křídle francouzském, kdež byla zničena pruská garda a kde pak Prušáci s novými silami pro vedli obkličující manevr.

Prušá Francouz Gravelotte Prušák severní moře Lotrinsko Mota Met SaintPrivat

25 article

Upomínka na to vše dala asi podnět k my Slence vylodění anglického vojska u Hamburku. což by mohlo prospěti Franeii a zároveň by An- zličanům způsobilo radost, kdyby mohli zničit středisko námořního obchodu německého. Po zději však uvažovalo se více o obtížích podobn výpravy. Předně nebylo nikterak jisto, že vy- lodění by mohlo býti provedeno tak rychle, aby adrželo část německé armády v plné mobili saci a kromě toho lze očekávati, že by Něme ponechali v oněch místech na obranu vojsk 2. linie a veškoré aktivní vojsko by vrhli prot Francii. Armáda 100.000 Angličanů, vyloděnýeh v severním Německu, byla by pak příliš isolo vána a mohla by býti po případě zničena, ani by se jí mohlo dostati pomoci. Proto by bylo bezpečnější, vylediti oněch 100.000 Angličanu ve Franeii a odtud je vyslati na místo, kde by byli nejužitečnější. Takový jest také plán, ujednaný mezi Fran cií a Anglií. Úkolem Anglie jest nyní, míti po hotově oněch 100.000 mužů tak, aby mohli být vyloděni ve Francii nejděle osmého dne po v- povězení války a aby byli dostatečně vycvíčeni takže by se vyrovnali evropskému vojsku. Na Francii pak záleží, aby jich dovedla použití co nejvhodněji. 100.000 mužů ovšem není mnoho vváží-li se, že Francie dle autoritativního od hadu vyšle do první linie 2,300.000 a Něme- eko 3,200.000 mužů, ale Anglie nemůže dispo- novati větším počtem pro ořensivní válku v Evropě.

Franeie Ana Nout Angličan Hamburk Francie Německo Anglie Evropa

26 article

Jest pravděpodobno, že oněch 100.000 An gličanů bude postuveno podél belgických hranie poněvadž jim budou nejblíže, aby zabránili ob- kličovacímu manévru Němeů s těto strany, ne- dojde-li pak k němu, budou míti dosti času, aby se zúčastnili velkého boje na lovém křídle fran- couzském. Po válce r. 1870, kdy Francouzi zbudovali velký počet pevností na Mose a Moselle poděl hranic francouzsko-německých, shledávali Něm ci za těchto okolnosti čelný útok příliš obtižný a rozhodli se provésti v případě války koncentra ci nikoli na této hranici, nýbrž na hranici ně- mecko-belgické, aby vtrhli ve 24 hodinách de Belgie a přes hranice belgicko-francouzské rychle táhli na Paříž, takže by mohli armádě francouzské, soustředěné na hranicích francouz sko-německých, vpadnouti do zad a odloučiti od střediska posil. Později, kolem r. 1890, když Belgičané obávajíce se, že se země jejich v případě fran couzského protiútoku stane bojištěm obou a mád, počali opovňovati hranici belgicko-něme ekou, vojenská literatura německá přinesla my- šlenku, obklíčiti franeouzskou armádu na Mose a Moselle na jihu se strany Švýearska. V této době byly stavěny četné železné dráhy německ k Rýnu, od Basileje do Šafhůz a Švýcaři činili vážná opatření na obhájení své neutrality. Ještě později konečně, r. 1901, Němci upustili, jak se zdá, od myšlenky obklíčení a rozhodli se proraziti linii francouzskou ve středu od Nancy mezi Mosou a Mosellou, kdež se nalézá neopev- něný průchod. Nyní pak zdá se, že se opět po čítá znova s připadným obklíčením, jak svědč výrok francouzského generála o použití. Angli čanů na belgiekých hranicích.

Francouz Belgičan Švýearska Švýcar Němec Moselle Německo Belgie Paříž Rýn Basilej Šafhůz Nancy Mosa Mosella Angl

27 article Telafonickě a telegraf. zprávy

Telafonickě a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Účast českých klerikálů na sjezdu vídeňském Z Vldně, 25. srpna. Orgán Čechů dolno rakouskýeh, zzhývá se ohláškou, účasti klerikál ních Čechů na lntolickém sjezdu ve Vidni píše: „Dýmem jsou straně klerikální všechny útrapy a útisky Čechů dolnorakouských, k je- jímu sluchu neznlétnou bolestné steny pronásle- dovaných o práva, národnost, čest i víru olupo vaných statisíců českých katolíků dolnorakou ských. Již na společné konferenci zástupců če- ských ústředních organisací se zástupci poslan- ců byli u přítomnosti českých katolických po- slanců pronášeny velice trpké výčitky české straně katolické pro její chování se k. Čechům dolnorakouským. Bylo otevřeně řečeno, že stra- na tato svým věčným nadbíháním a nadržová- ním křesťanským sociálům poškozuje posici ce- ského lidu dolnorakouského. Přítomní represen- tanti českého katolického klubu nebyli s to vy- vrátiti tyto výtký Bohužel až přílis brzy se uks- zalo, jak důvodnými byly. Čeští katolíci z krá lovství pojedou tedy na všeobeený sjezd ra- kouských katolíků do Vídně, aby se mohli po kloniti germanisatorům biskupu« Marschallovi purkmistru Luegrovi a princi Liechtensteinovi. Pojedou do Vldně bez ohledu na to, jak surově hlavní aranžéři sjezdu pronásledujíci české kně- ze, české školní dítky a dospělé české občany. Mysli, že to zůstane bez těžkých politických následků?“ejuloha mán sa Aa Teta lo O uložení ostaíků Slowackého, bi Ze Lvova, 25. srpna. Ve Strzygowě konal se včera čelně navštívená schůze, ve které při- jatu jednomyslně resoluce, v níž se žádá oprot zákazu kardinála Puciního uložení mrtvoly bás- níka Slowackého v kostele wawelskéms

Čecho Luegr Liechtenstein Slowacký Vldno Vídeň Lvov

28 article

Bývalý vůdce německé levice dr. Sturm zomřel, Z Vídně, 25. srpna. Dnes v poledne došla sem zpráva, že včera ráno v 8 hod. zemřel v lázních Kirchbergu nedaleko Reichenhallu ve věku 79 let bývalý vůdce spojené německé le vice, zemský poslanec moravský a říšský po slaneo dr. Eduard Stu r m. Dr. Sturm byle rodákem brněnským, kde vykonával také advokátní praxi. V r. 1865 byl poprvé zvolen zemským poslancem moravským za Jihlavu. V r. 1869 vstoupil do parlamentua stal se jedním z předáků liberální levice. Vůd- cem Němců na Moravě zůstal i když pozděj se přesídlil do Vídně. Za Taaffa v r. 1879 by v delegscích gonerálním řečníkem německé opo sice proti okupaci a berlínské smlouvě. V roce 1890 vzdal se následkem útoků německých na- cionátů a rozháranosti německé levice mandáti a uchýlil se do ústraní. Zil ve své vile v Döblin gu u Vídně, zůstávaje literářně činným na pol právnickém. Jím zemřel poslodní representun staroliberální éry, soudruh Herbstův a Giskrův Telegramy korresp. kanceláře. Jusih o samostatné bance. Z Pešti, 25 srpna (Uh. tel. kor. kane. Předseda poslanecké sněmovny Justh. prones ve Felegyhaze řeč, v níž pojednal o hlavníeh otázkách aktuální politiky. Hájil známé stano visko v bankovní otázce a ke konci vyzval se- trvati v boji za samostatnou banku. Ostntky gen. Koharya. Z Pešti, 25. srpna. (K. k. uher.) Do opat ského kostela sv. Benedikta převezeny byly do nové hrobky ostatky generála bar. Štěpána Ko harya, který padl v bitvě s Turky. Stalo se tak za slavnostních obřadů, kterých se také zúčast- nil bulharský král Ferdinand jako přímý poto- mek generála Koharya; dal také pro něho vy- stavěti novou hirobku.

doktor Eduard Stu Němec Taaff Döblin Herbstův Giskrův Justh svatý . Benedikt ko Turek Ferdinand Koharya Vídeň Jihlava Morava Pešť poslanecký sněmovna

29 article

Otázka neutrality Dánska ve folkethingu. Z Kodaně, 25. srpna. (K. k.) Folkething pokračoval dnes v poradě o předloze zemské obrany. Předseda ministerstva hrabě Holstein Ledrehorg dovozoval v obšírně řeči, že jest nutno docíliti shody mezi stranami sněmovny které chovají se příznivě k předlohám. Úkolem ministerstva jest provésti toto sjednocení. P'ře lohy dají se charakterisovati těmito slovy: upu- stiti od pobřežního opevnění Kodaně a usku tečniti účinný obhajovací systém neutralily Dánska, jenž by státu umožnil, aby dostál loyálně svým povinnostem vůči cizině, kdyby došlo v dánských vodách nebo na dánské hra nici k bitvě mezi dvěma cizími mocnostmi. Spanělské posice u Melilly. Z Madridu, 25 vrpna. (K. k.) Ministr za- hraničních záležitostí měl s mimořádným ma- rockým vyslancem poradu, ve které jednalo se zejména o plánech španělské vlády, týkajících se konečného obsazení jistých posic u Melilly- Srážky Alhánců s lureckým vojskem. Ze Soluna, 25. srpna. (K. k.) U Rogov doslo ke krvavé srážee mezi vojskem a Albánei při čemž vojsko ztratilo prý děla runní Ze Soluna, 25. srpna. (K. k.) Dle úřadní zprávy bojují Hakki bej, velitel v Peči a Džaffe bej, náčelník generálního stábu v Mitroviei u Berena v sandžaku pečském s Albánci, kteři mají značné ztráty. Z tureekého vojska byli až dosud 4 vojíní usmrceni a 4 zraněni.

Holstein Ledrehorg Rogov Albánec Dánsko Kodaň Madrid Melilla Soluna Peč Mitroviei u Beren Soluna

30 article Telegrafické zprávy hospodářské

Telegrafické zprávy hospodářské Otázka daně ze sirek u nás a v Německu. Z Vídně, 25 srpna (»N Fr. Pr.«) Vzhle dem na projednávanou předlohu o daní ze spo- třeby sírek v německém říšském sněmu, ná sledkem čehož sniží se konsum asi o 259 snaží se německoříšské sirkárny dodati na své tový trh a samozřejmě též do Rakouska velké množství sirek. Konkurenčnt boj rakouského průmyslu přiostří se tím podstatně, bude-li za- vedena v Rakousku daň ze sirek, jež měla by též za následek úbytek zdejšího konsumu rakouský průmysl byl by donucen také sám značné množství sirek dodati na světový trh. Z cementářského průmyslu. Z Vídně, 25. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Od pro- hlášení kartelu cementáren vzniki v tomto prů- myslovém odvětví ostrý konkurenční boj, který působí zpět na ceny. Proslýchá se všeobecně, že toto. přiostření přivedila poslední uzávěrka obce s cementárnami, při niž opět původní cena 5 K byla snížena na 4 K 30 h. Boj po- vede se pravděpodobně v tom směru dále, aby ubity byly nejprva malé cementárny a zmenšíl se počet cementáren, bude možno zjednati nový podklad pro kartel cementárem. Odběratelé cementu mohou nyní využíti situace a činil uzávěrky za levné ceny Americké kabelové telegramy. (Zárěrečné kursy » dmešního dne.) Z Nového Yorku, 26. srpna. (Peněžní bursa Závěrečné suýšlení peněžní bursy slabé. nbe Obrat aketi 930000 (800.000). ln5nsxo Uuion Paeiffe 205.50 (2093/21. Kanada Pacifie 185.30 (18675). lki std ene Sterl cemmons 76.50177.75). Baltimore aud Ghfo 116. (118.—) zel o Kůva snn 25. srpna 24 srpna

Pacifie 185.30 Německo Vídeň Francie Rakousko Nový York Kanada Baltimore Ghfo 116

31 article

Rlo fatr čls. 7 .

32 article

5.5g 5.30 5.30 Cukr. o 25. srpna 242 srpna Cukr (Falr Muse.) . . 3.61 3161 Tuky Western Stesm . . 12.65 12.60 Tuky známka Wlteox . . 13.— 12.8 ěsim sl Pšentce oož so Z Nového Yorku, 25. srpna. (Obiln! burss.) Smýšlení obllní bursy stálé. 25. srpna 24. srpua

Cukr Nový York Obiln Falr Musa Cukr Wlteox ěsi slečna

33 article

na srpen- 1n na říjen

34 article

pohotová nová sklze 107 107.— na září nová sklizeň na prosinee nová sklizeň. 102 102. dido « Kukuřice. obo 25. srpna 24. srpna na září. . . . . . . . 75.— 75 1/2 na prosinee . . . . . . 66.— 66.75 na květen . . . . . . —.— —.—

36 article

Petrolejse bevlževteo 25. srpna 241 srpna 10. 65 raflnovaný, kesonový . . 10 6 ralnovaný Standard Whlte 8.25 8.20 1ol hnláel 24. srpna 25 srpna Měd. . . .. 12.60 13.80 12.65 13.— Cin . . . . 30.30 30.40 30.37 30. 47 1/% Železe čís. 2.. 17.— 17.20 17.— 17.50 l onollim e Bavlna Z Nov. Yorku, 25. srpna. (Bavlnářská hursn.) Bavlnové lůty byly zpočátku seslabeny nepří- znivými zprávami z Liverpoolu, vzpružily se však pozdějí na iuterveněni koupě. Závěrek pevný. 25. srpna 24. srpna 23 srpna 12.75 12.75 aohotová . . . . 12 85 12.37 12.36 na srpen . . . . 12.44 12.28 12.24 12.29 12.27 na prosinec . . . 12.35 oe 12.29 1220 na březen Závěrečné smýšleni pevné. Z Nov. Orleanu, 25 arpna. Na srpen 12.23 (12.21), na říjen 12.33 (12.201.

Petrolejs Orlean Cin York Liverpool 12.28 oe

37 article

st Z Pešti, 25. srpna (Zvl. telegr. » Nár- Listů«.) Na trhu prodalo se 35 000 q o5 haléřů levněji. Platila za 50 kg: pšenice zokoli Pešti 78 kg K 14.30, 77 kg K 14. 20, banátská 80 kg K 14.50, 79 kg K 14. 10 michaná, 76.5 kg K 14.079. bačská 75 . 5 ke K 13.75, marošská 77 kg K 14. 174. zimonská 77 kg K 13.75, horňácká 78.5 kg K 14 30, syrmieská 76 kg K 14.05, rumunská 80 k K 14 07, 79.5 kg K 14.04, 79 kg K 14.— srbská 78 5 kg K 13 50, 78.5 kg K 13 30 snětivá: žito (— 5. h). K 9.45 až 9 47; jiečmen o 10 h levnější K 7. 20 až 7.25 oves K 7.55 až 7. 80. Terminový obchod na začátko chabý, později se upevnil na úhrady a domnělé koupě. K večeru znamanala: plše niice na říjen K 13.60, na duben 1910 K 13.70; žito na říjen K 9.64, na duben K 7.33; oves na říjen K 7.70; ku kiu řsce na srpen K 7 09, na květen 1910 K 0.— řepka na srpen K 18 90. Plodinový trh byl bez obchodu za cen nezměněných. Počas!: krásně.

Platil Pešť kg K 7

38 article

m Metben lnl

39 article

Z Hamburku, 25. srpna. (Večerní bursn.) Kre ditky 205 90. Smýšlení khidné. dnto

Hamburk

40 article

Londýnská bursa.

41 article

Z Londýna, 25. srpna. Konsoly na září 84/1., Rupie 623/, japonská renta 91.—, spaněrská renta 95.75, uherská zlatá 95.75, Kanada Pacifie 1911/2, diskonto 11/2, lombardy 4, italská renta 103.25, střibro 2 18/2, směnky na Vídeň —.—, Rio Tinto 7711/1u, Randské báňské hodnoty 99.3. — Smýslení pevné, americké horečné Z Londýna, 25. srpna. 5 hod. 30 min. Cukt Smýšlení klidné. Na srpen 11.6V/4 cena, na zál 11.512 kupci, na říjen-prosinec 10.24/4 kupci, na ledenbřezen 10.312 cena, na květen 10.51/4 kupci — Granulated. Smýšlení klidné. Ready 13.81 obchodováno, na srpen 13.81/4 prodavači, na říjen prosinec 12.04/4 prodavači.

pevný Read Londýn Kanada Vídeň Rio Tinto 7711 / 1 V / 4

42 article

Zelenina. Ze Všstal-Přivor, 25. srpna. Včera před trhem dopoledne byl obchod dosti mdlý. Teprve po poledni se poptávka zlepšila a ceny desti značně stouply. Dnes se poptávka i ceny udržely. Hojně se prodavá výborná zdejší cihule a česnek. Prodávalo se: kopa okurek salátových, velkých za. K 4.— až 5.20. 1 kopa prostředních za K 1.70—2.20, 1 kopa na- kládaček za K 0.75—0 95, 1 kopa zelí K 5.— až 8.— 100 kg zelí za K 5.— až 6.50, 100 kg cibule všetatské žlutky za K 8.50—9.—, 100 kg česneku za K 25.— až 30. . Příšti trh v sobotu dne 23. srpna. Z Dříz, 25. srpna. Včera i dnes přijelo mnohe kupců zahraničných. Poptávka zejmena po silných okurkách byla velmi dobrá. Okurková sezona se po- malu blíží k svému ukončení a tu Němci z říše nakupují silné okurky k nakládaní na tak zvané »Senftgurken«, v Německu velice oblíbené. Prodávalo se: I kopa velkých salátnic za K 4.20—5.60, 1 kopa prostředních za K 1.60—2.10, 1 kopa nakládaček za K U.70—0.85, 1 kopa zelf K 5.— až 8 —, 100 k zelí K 5.— až 6.50, 100 kg cibule K 8 20— 8. 60 100 kg česneku K 22.— až 24.—. Přiští trh v sobotu dne 28 srpna.

Němec Dříz Německo 28 srpen VšstalPřivor K U kg

43 article Denní oznamovatel

Denní oznamovatel na čivrtek, 26. srpna. Den od začátku roku 238., do konce roku 128. Východ slunce o 5. hod. 6 min. ráno, západ slunce o 6. hod. 56 m. večer. — Vý- chod měsíce o 4 hod: 12 minut odp., západ měsíc o 11. hod. 46 min. večer. Katolíků svátky: Ludvíka kr. Evangeliků: Bhuslava. Pravoslavných (13. srpna): Maxima

Ludvík Maxim

44 article Mstserologická puzoroväni na rozilednä ea ř střini

Mstserologická puzoroväni na rozilednä ea ř střini 325 metrů nad mařem. Dne 24. a 25. srpna 1909. 9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp. Tlakoměr.. 734.4 732.9 7307 Teploměr C. + 14.6 11.6 + 220 Vihko . . .. 75 96 46 skoro. jasná jasná

+ 220 Vihko

45 article

Obloha . ..

46 article

Snla větru . slaho slabý, mírný Teplota nejvyšší ve stinu . . + 19.4 Tepiota nejvyšší na slunci . . + 416 Teplota nejnižší va stínu . . Teplota nejnižší při zemi . . + 6 Slunce svítilo 71/4 hod. Prům. rychlost větru za hod: 9.0 kmo. Srážky v mm. 0.9.

Tepiota vysoký mm