1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 356. ze dne 27. prosince 1908.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 26. prosince.
První novoroční úvahy vyskytují se v listech
Shrnují poznatky roku minulého a otevírají vý
hledy do roku nastávajícího. Jsou souhrnem
někdy cenných zkušeností a ještě častěji laciné
a všední moudrosti, zahalené tu a tam v pěkné
roucho uhlazené dikce. Nezní však nadějemi.
jako v letech předešlých a hojně stínů klade
se v ně. Rok 1908 byl rokem zastavení se.
jak jest nutným po velikých rozbězích let před-
chozich. Nebyl rokem krise, jak tu a tamse
pravi, nýbrž rokem stlačené konjunktury.
která však nebyla bez úspěchů, byť menšícha
méně pronikavých. Že zilumil vzmach podnika-
vosti, není chybou. Hospodářský vývoj má své
doby vzestupu a sestupu, doby, kde vina klesá
a kdy stoupá. Rovnomérný vývoj zaměstnanosti
průmyslové je nemožným, ponévadž až příliš
souvisl stav obchodu i průmyslu se svělovým
hospodářstvím. Stav Anghie a Indie jest roz-
hodným pro naše cukrovarství, vývoznost Anglie
a spotřeba dálného Východu jsou závažny pro
náš průmysl bavlny, poměry jihoamerických
republik pro naše Inářství, úrody střední Evropy
a Ruska pro naše zemědělské strojnietví.
Praha
Indie
Anglie
Evropa
Rusko
8
article
I Rakousko vystoupilo ze svého idylického
kruhu, ve kterém jen vzdálenými reflexy se ho
dotýkal světový vývoj hospodářský.
V posledních pěti letech učinil průmysl této
řiše kroky opravdu pozoruhodné. Podnikavost
soukromá vzrostla netušeně a hromadicí se
výroba sklízela se nutně po trzích cizích
Ukázalo se, že jsme šehopni soutěže, ukázalo
se, že některé naše tovary jsou přímo hledány.
ale ukčzalo se, jak málo, pramálo je oblibeno
ve svělě slovo »rakouské zboži«. Nevsahovali
jsme ve vývoj hospodářský v letech, kdy počal
onen podivuhodný obrat, který vyrval Angli
světovládné postavení obehodní i průmyslové,
poněvadž neohlásih jsme se ničím novým, nená-
viděl svět v této říši utlačovatele Italie, rušitel
klidného vývoje na Balkáně a málo otevřeného
a důvěryhodného soka ve světové politice.
Angl
Rakousko
Balkán
Italia
9
article
Austr aca fides nebyla valně ceněnou věcí.
A v tom jest ironie tohoto roku: sotva se
přihlásíme důrazněji a čestněji na trhu světovém.
činí naše diplomacie a správa věcí zahraničníeh
vše, abychom byli odměnéni — boykotem ..
Ale tento bovkot není jediným důsledkem. Pro
pozsrného sledovatele současných dějů na trzleh
svétových jest jasno, že zastavení roku 1908 je
hodně píschodným. Na r. 1909 čeká se obrat
k lepšímu, poněvadž nikde neni skladů přiliš-
ných, nikde telze pozorovati trvalejšího uepaní
potřeby nebo podvázání blahobytných zdrojů. Po-
slední léta postlia bohatství a zlepšila zákl ady
výdělečné. A také kultura vykonala značný po-
krok, což hospodasky znamená probuzení no-
vých potřeb v širokých vrstvách lidových. Zprávy
z Dálného Východu nesou bezvýhledny, Amerika
procitá v lepší poměry výrobní, západ Evropy
oznamuje zlevnění peněz — věří se všestranné
v obrat. V tom dochází k anňexi Bosny a Hler
cegoviny a všehny tyto naděje pronášejí se s pod-
minkou: vspusti-li na Balkáně následkem neron
vážnék postupu Rakouska z jara pusky i děla.
nenská smlouva jest jsko každá jiná smlouv
strumenlem vzájemných čestných závazků, kte-
rým málo kdo se sice podrobuje rád, které však
jsou přece jen závazny: austriaca fides nechce
znáti jich a diví se, že tak málo kdo jí věři
Austrálie
Amerika
Evropa
Bosna
Balkán
Rakousko
10
article
A poněvadž současně hospodářské otázky s poli-
tickými splývají, odměňuje se nám celý svět —
i Německo v to počitaje, poněvadž jest mu pří-
jemno vytlačiti cizí soutěž z domácích trhů i snésti
se na zádech spojencových na cizích — důklad-
ným boykotem a opírá se, přehližeje zúmyslně
poslední léta, o vyspělost naši výrobní. Při tom
také vnitřní situace říše budí pramálo důvěry
Provisoria v Předlitavsku, provisoria za Li tavou.
provisoria politická, národnostní, vojenská, pro-
visoria v poměru k nejbližším sousedům balkán-
ským, ký div, že mluví se pak o provisoriu říše
To nejsou základy, na nichž by plnou silou
a plným rozmachem ducha mohla růsti podnika-
vost a vzmáhati se silný, výbojný duch. Nikdo
nám nevěří a nikdo od nás ničeho nechce. Hojime
se po třiceti létech za ztráty italské na balkán
ském poloostrově a celý svět se ptá, jak bude
novým »provinciím« v Rakousku, jaký bude jich
osud a budou-li chráněny před útisky? Ta otázk
vzniká ve chvili, kdy u nás všeobecné hlasovaeh
právo plati a kdy Ubry pokoušejí se namluvi
světu, že toto právo chtějí zavésti.
Ubry
Německo
Předlitavsko
Rakousko
11
article
Není pochyby o tom, že poměry staly se
v posledních dnech napjatějšími. Ruská něta
ukázala, že slovanský velestát není odhodlán
jen tak s resignací spolknouti nadělení Aehren-
thalovo a ve Vídni v ministeriu vojenství ne-
vládne zrovna duch míru, což ostatně nepřekra-
puje, poněvadž Rakousko v této chvíli jest
skutečně lépe připraveno, než jeho sokové (a
na výzbroj dělovou arci). Kterýsi anglický list
promlouvaje o situací mezinárodní vyslovil ná-
zor, že jest štěstím světa, že není nyní jaro.
Tato diagnosa jest správná. Kdyby dnes nau
světem se smálo jarní slunce, nebyli bychom
daleko od války. Avšak zatím nebezpečí její
není neodvratné a naléhavé. Ale všeobecný
sta, nejistoty podvazuje nedbyčejně výdělečnou
a výrobní činnost: omyly naší politiky zahra
niční platí draze domácí obchod a průmysl
Tato daň není arci percentuálně stanovitelná
ale jest hodně tiživá a značná.
Idyla naší malé a nepatrné závislosti n
hospodářských poměrech světových tedy zaniki.
a patří minulosti. Vývoj předešlých let ji přerva
a toto poznání jest pro každého, kdo na úrod-
ném poli průmyslu a obchodu hledá úspčehy
rozhodno a směrodatno. I pro jednotlivce i pre
národy této říše. Rakousko byrokratické bylo
krátkozrakým a strannickým. Tyto necnosti se
nyní mstí. Různá jest láska k říši a její dvě
poloviny jsou vázány pouty hodně tenkýmia
křehkými. Společenství bankovní jest na výpo-
věd, pevnost armádního celku jest otřesena,
cele
Vídeň
Rakousko
12
article
A to byla pouta kdysi nejpevnější. Jednota cel-
ního území jest vystřidána stavem smluvním,
který zachovává na venek i uvnitř fikci spole-
čenství, poněvadž toho potřebují Uhry, jichž
zprůmyslňovací program jest vypočten na 10 let.
aby po 1917 bylo možno přikročiti k — elům.
To jsou chvíle, kdy jest povinností každého
národa této říše, aby více než jindy staral se
sám o sebe. Český národ tomuto faktu již arei
uvyknul, avšak, bohužel, zkušenosti tyto ne-
vedly dosud k výsledkům takovým, jak doba je
žádá. Jest hodně pravdy ve slovech, že přese
svůj sklon ke spolčování a zdražování máme
pravého smyslu organisačního a diseiplinového
málo. Dobrá vůle organisační končí u nás z pra-
vidla v poznatku potřeby; jakmile jde o čin.
vtloukáme si různé názory o taktice vzájemným
obviňováním ze — zrady. „Živější“ výměna ná-
zorů konečně — in politicis jest nutna a o jej
formě a způsobě může býti spor. Ale na pol
národohospodářském byl by mistnějším postu
jiný. Že naše organisace jest zde nedostatečna.
o tom není zajisté pochyby. Národohospodářská
společnost byla náběhem, který konči v jakéms
ústředí teoretických sil. Nejnovější národo-
hospodářská jednota, jejíž osoby i prostředky
jsou méně známy, vydává ve chvíli probuzene
touhy po praklickém provádění soudružnosti ná-
rodní v oboru hospodářském, nákupní seznam
který přes dobrou vůli autorů jest velmi nepro
pracovaným a příliš dílem okainžiku, než aby
byl spolehlivou rukojeti. Naše odborné korporace
průmyslové nemohly a nedovedly se povznésti
k vytvoření ústředí přes všechny náběhy a různé
pokusy, organisace obchodnické mají hodně ráz
politických sdružení a organisace živnostenské
nemohou probuditi se z návnlu útoků politi
ckých stran. Národní rada utvořila sice u sebo
výbor národohospodářský, ale zůstalo zde p
dobré vůli.
Uhry
13
article
A přece jest více než kdy dnes na čase
abychom přistoupili k ohledání svého hospo
dářského stavu po zdárné práci let předešlých
kdy hojně jsme nahradili a kdy v mnuhém oboru
jsme se čestně uplatnili. Ovšem: o nějakém
sboru, který by „vedl“ naši podnikavost, ne
může býti řeči. Tak čästo uváděný orgán, regu
lující naši podnikavost, jest nemožným. Prostě
proto, že ten který náš člověk může podnik t
jen pa poli mu známém a že tak často dobrá
vůle se tříšu o nedostatek odborných znalost
které si musíme postupně teprve v mnoba od
větvích opatřovati. Ale možným jest orgán, který
by měl v patrnosti to, co máme, který by orga
niscval odborně, obracel pozornost na vykonane
a předváděje přiklad, budil ku práci. Orgán
který by opatřoval informnce, otevíral rozhiled
a soustředuje v sobě pracovní síly, stál po boku
všem, kdož praeovati ohtějt. Jest thostejno, kd
orgán tento nám vyroste, nutným jest pouze
aby vyrostl.
Jest dnes zřejmo každému, že hospodářsk
závodéní mezi národy padne na váhu více než
v minulostí při jich poslupu polítickém. A poně-
vadž takovou jest již tendence doby, jest
nutno dle ní se říditi. A speciálně jest toho
třeba nám, kterým nostává veliký zápas, v němž
rozhodne se o tom, jakým bude Rakousko
jaké bude naše postavení v něm . ..
Rakousko
14
article
O třečh bursoxních důech vánočního týdne ne
došlo na pražské burse k žádným obchodům, jen t
a tam konstatovati bylo mírné zlepšení kursů. Podá-
váno za akcie: České prům. banky K 4!5 —, Hosp
úvěrní banky 389.—, Pražské úvěrní bznky K 329.
Živn stenské banky K 241.50, První české akciové
pojišť. na život K 270.—, Královéhradeckého úver-
ního ústavu K 444.—, Pražské paroplav. společ p
Vltavě a Labi K 600.—, Akc. tov. na vyrábění uměl
hnojiv a lučebnin v Kolíně K 39U. . Kolinské to
várny na kávově nábražky K 702 —, Podolské cement
K 202.—, České společnosti pro průmysl cukerní
K 172.-, pivovaru v. Čes. Budějovicích K 880.—
strojírny Daňkovy K 415.—, První českomoravsk
strojírny K 885.—, Pivní české akc. továroy or ent
cukrovinek K 250— a Zapadučeských továren kaolna-
a šamot. K 490.— peníze-
Kolinský
Daňkův
Vltava
Kolín
Český průmyslový
hospodářský úvěrní banka
Če . Budějovice
15
article
Proti kartelu továren na umělá
hnojiva.
Proti kartelu továren na umělá
hnojiva.
Z kruhů spotřebitelstva českého se nám píše
Pověslný pan Kestranek svou aférou rourovou odha
lil clonu, jíž před širší veřejností zakryto bylo záku
lisí železářského karielu. Provalilo se to jako bahn
z geysiri: a šífilo před vší soudnou Evropou odhpor
hnus. Jednak záležitost tato, jednak události politi
cké postední doby odvrátily pozornost od kartelů ji-
ných a zejména dopřáno nerušeně bez hluku roz-
prostříti své spáry kartelu továren na umělá
hnojiva. Zde jest třeba nejvyšší bedlivosti se stra-
ny naší veřejnosti, by činnost této instiluce kontrolo-
vala a pokud ještě čas, zachovala a obhájila, co nám
českého na tomto odvětví průmyslu dosud zbývá
Málo kdo tuši, -jak kartel hnojařský nejen na úkor
rolníka, umělá hnojiva odebírajícího, pevné kořeny
zapustil, jak stal se i pevnou baštou němectví, k je-
hož posílení český rolník, aniž by se mohl proti tonu
vzepříti, musí zboží odebrati ze zdejších závodů ně-
meckých neb dokonce německo říšských.
Kestranek
Evropa
16
article
Dovoz umělého hnojiva z Německa do Rakousk
v posledních letech, co úpevnil se kartel hnojařský
rok od roku stoupá. Rakouský kartel továren na hino-
jiva ustavil se v lelech 1896—1897 na popud něme
ckých firem: Oesterreichischer Verein Aussig s po-
bočným svým závodem v Kralupech n. Vlt., dále A
Schramm v Praze, Joh. Dav. Starck v Kazňově a
Bergamt v Lukavici u Chrudimi. Ostatní české to-
várny jako Kolín-Pečky, Slaný a Budějovice, byly
donuceny ke sdružení přistoupiti. Nejděle kartelu
vzdorovala opatovická továrna J. Bažiny, klerá al
následkem osvědčeného receplu kartelářského, toli
kruh zákazníků takové vzdorující továrny nabídkam
pod výrobní cenu odlákati, konečně musila ke sdru-
žení také přistoupiti. Účelem kartelu v prvních l-
tech jeho působení bylo čeliti zahraniční konkurenc
zvláště závodům z říše německé. Nyní ale ke kon-
venci rakouské přistoupily i čelné továrny říšsko-
německé, jimž musil se zabezpečiti značný odbyo
zboží na úkor domácích závodů v zemích koruny
české a v Haliči.
Takto otevřely se prostřednictvím kartelu hladc
nové zdroje odbytu továrnám z Německa, jež upo-
kejovány jsou po většíně zakázkami naší Ústředn
jednoty, hospodářských společenslev, velkých. druž-
stev hospodářských, Raiffeisenek a pod. a to as
k vůli tomu, že odběratelé tito hotově platí, tudíž n
úvěr nekupují a takové zákazníky naši bodří soused
zvláště polřebují.
Kartel, jehož předsedou jest pražský advokát ur
Kauímann, vydržuje rozsáhlou kancelář, ovšem
že úplně německou, jejíž představeným jest Ludvik
Foriner, slova českého neznající
Schramm
Starck
Kazňův
Ludvik Foriner
Německo
Rakousk
Kralupy
Vltava
Praha
Lukavica
Chrudim
Kolín
Pečky
Slaný
Budějovice
Halič
Oesterreichischry SF Aussig
Raiffeisenek
Joh
17
article
Kdežlo dříve Eonsumující Hospodář necílil nljak
příkře jho kartelu, jelikož ceny kartelní byly přimě-
řené s cenami konkurence a rolník měl volnou vůli.
hnojiva koupiti a odebrati, kde sám chtěl, změnily
se v posledních třech letech poměry nebývale. Hospo-
dář k svému nemalému úžasu pozoruje, že dnes dří-
vější svobodné vůle v nákupu nemá a nemůže se
obrátiti ke svým českým podnikům, k nimž důvěru
chovš: požádá-li o nabídku různé firmy, tato se
prostě mu nevydá, neb se mu odpoví, že hnojiva
koupiti musí u Herrmanna, M. Hialphena, Steina,
Hellera, do jejichž „rayonu“ prý náleží. Jindy opětně.
objedná-li zboží u závodu, u kterého po dlouhou
řadu let byl ve spojení, obdrží zásilku s německým
účtem buď z Kralup. Ústí. Lovosic, aneb bůh ví od-
kud až z Německa, což zvláště v poslední době vždy
častěji se přihází. Což muší si to hospodář dáti
libiti? Není-li na čase, aby vzkřikl na pány karteláře
dra. B. Kaufmanna a Fortnera, mající svůj stánek
na pražském Příkopě: „Dosti toho, nedám si
Vámi předpisovati, že musím svůj pe-
níz odváděti Prušákům; k čemu mám
domácí své závody, jimž v prvé řad
podporou jsme povinni Zdali pak svaz
německých spolků dává posílati si z bo-
ží prostřednictvím kartelu z čekých
továsen a musí si.to dáti líbiti naše
Ústřední jednota a české organisac
hospodářské
Nepokrytě řečeno, dopustila se konvence rakou
ská na domácím průmyslu neodpustitelné chyby tím.
že vlákati se dala v poplatnost továren německo-říš-
ských, jimž připravuje půdu k úplnému opanování
zdejšího odbytiště. Při tom ale ku podivu daří s
skvěle německým továrnám v Čechách. Tak na př.
Herrmann
M Hialphen
Stein
Heller
B Kaufmann
Fortner
Prušák
Kralupy
Ústí
Lovosice
Německo
Čechy
18
article
Rakouský spolek v Ústí n. L. po čas trvání kartelu
svou výrobu zpateronásobil. A. Schram v Lo-
vosicích, nemoha stačiti s továrnou v Lisku, postavii
nový velký závod v Lovosicích. K.erá česká továrna
v kartelu sdružená může se pochlubití takovým roz-
machem? Skutky mluví, pro koho kartel pracuje
kdo má zájem, aby vláda kartelu trvala nadále.
S radostí se musí na vědomí vzíti nedávná zprá-
va z Moravy, že tamější české hospodářské korpo-
race poručníkování kartelu a dodávkám zboží z Ně-
mecka se vzepřely se vší rázností a navázaly doho-
dovací styky s českou továrnou na umělá hnojiva
v Přerově, která tím donucena z kartelu vystoupiti.
Což u nás nemohla by se Ústřední jednot
českých hospodářských společenstev
neh organisace hospodářských družstev po příkladu
Moravy vzepříti režimu kartelu a rovněž dohodnouti
se s továrnami v Opatovicích, Kolině a Sla-
néme
A Schram
Lisek
Lo
Lovosice
Morava
Přerov
Opatovice
Kolina
Sl
19
article
Obmezení výroby uherských mlýnů, V posledn
době byly opětovně šířeny pověsti o dalším obme-
zení výroby peštských mlýnů, které — jak známo —
t. č. pracují jen 41/2 dne týdně. Ačkoli moučný ob
chod zavdává podnět k mnoha steskům a vývo
úplně vázne, nepomýšlí se — jak sděluje p
L.« — zalím na takovou redukci a podnět takovýz
kruhů směrodatných dosud dán nebyl. Vývez
mouky letos povážlivě poklesl. V 10 měsíeíeb t r
činil oheršký vývoz do celní eiziny okrouhte 250.000
q proti 366. 00 q v analogickém období bez tak j
nepříznivého roku laňského. Vývoz do Anglie po
klesl ze I7U0U na VI.0O q a následkem příliš vy
sokých kursů peštských jsou atyky s Anglií témě
úpině přerušeny.
Piijmy drah. Přijmy jižní dráhy v 2. dekáde
prosincově činily 3,149.231 K (— 633.681 K defin.
—308.582 prov.): od 1. ledna pak 129.008.897K
(— 2,016.826 K deť., + 1.167..257 K prov.). — D-
pravní příjny severozápadní dráhy činily
v drhé dekádě prosincové z trati zaručen
726.235 K (+ 14.290 K a od 1. ledna 28,783.072
(— 558.243 K). z dráhy polabské 505..922 k
—111.462 K), resp. 19.541.288 K (+ 182.307 K)-
žihoseveroněm. dráhy spojovací 241.751
K (+ 13712 K), resp. 9,876.769 K (— 125.213 K).
Anglie
I 7 U 0 U na VI
182.307 K
13712 K
20
article
Nová akc, spoločnost v Uhrách. V těchto dnech
konala se ustavující valná hromada akciové společ
nosti Karel Aczíl, pila a továrna parke
Akc. kapitál činí 1.2 mil. K.
Přeměna v průmýslu strojnickém. Vídeňská po-
bočka pěšťské akc. strojírny C. Teudloff
Th. Dittrich byla přeměněna v samostatnou s po-
lečnost s ruč. obm. s kmenovým kapitálem
1 mil. kor.
O olázce znamenání otrub na pešťské burse,
němuž zavdalo podnět uherské min, orby, konati se
bude v prvých dnech ledna p. r. zvláštní an-
keta, svelaná bursovní radou. Velká většina obchod-
níků i mlýnů je pro oficiální záznam, a lze za t
míti, že ankela vyzní v kladnou odpověd.
Pokladní ponkázky v Uhrách. Formální jednání
o emisi 200 mil. K pokl. poukázek, schválené již říš-
ským sněmem, nebylo dosud zahájeno, slane se tak
však bezprostředně po Novém roce a bude
asi brzo skončeno, ježlo obrysy operace byly
již v nezávazných rozhovorech ujednány. Umistěním
poukázek pověřena bude skupina Rothsehil-
dova, k níž náleží v Pešti Uherská všeob. úvěrní
banka ve Vídni, dům Rothschildův, Rak. úvěrní ústa
a Úslav pro úvěr pozemkový, v Berlíně Disk ontni
společnost, Banka pro obchod a průmysi a firmy
Bleichröder a Mendelssohu. Celkový obnos poukázel
je stanoven na 200 mil. K, z nichž v prvých 10 mě-
sicích 1909 bude emitováno asi 100 mil. Úrokovi
míra projektuje se na 412%, avšak při převzelí skyt-
nuba bude mala jouissance. O dělce oběhu těcht
poukázek nestalo se ještě delinitivního rozhodnutí.
Aczíl
C Teudloff
Dittrich
Rothschildův
Uhry
Pešť
Vídeň
Berlín
Rothsehil
úvěrní banka
Bleichröder
Mendelssoha
21
article
Velká dodávka vagonů v Uhrách. O velké ob-
jednávce uherských státních drah u uherskýck
továren vagonů bude v nejbližších dnech delinitivni
uzavřena smlouva. Objednávka týká se asi 3000
nákladních a 850 osobních vozů, jež mají býti do
dány v letech 1909 a 1910. Uherské továrny, jakkoli
jim bylo dovoleno užíti za účelem vyrovnání jistých
rozdilů cenových i cizozemského materiálu, výhody
této nepoužily a jak P. L. sděluje, objednaly
veškoru potřebnou surovinu v Uhrách. Teuto dodáv-
kou je zajištěna zaměstnanost uherských vagonel
na rok 1909. P. L při této příležitosti zmiňuje se
i o cxporiních snahách uherských továren. Tak Ru-
munsko vypsalo dodávku 450 nákladních vagonů.
o niž se ucházejí i uherské firmy. Také Bulhar-
sko bude hraditi větší potřebu, ovšem až bude roz-
hodnuto o sporné olázce východorumelské železnice
Srbsko pokusilo se před několika měšící zadati
rovněž dodávku vagonů. Z četných oferentů byla
nejlevnějši jistá ruská firma, ke všeobecnému pře-
kvapení téměř o 40% levnější než ostatní oferty
Jak se později ukázalo, spočívala tato levná oferln
na chybě kalkulační a řečená ruská firma snažila
se všemožně, aby zakázku nedostala. Pozdější poli-
tické zmatky v Srbsku zadání této objednávky dosu
znemožnily.
P L
Bulhar
Uhry
Srbsko
22
article
Rozmnoženi oběhu korunových mincí. Mezi fin
minisíry rakouským a uherským došlo k dohodě, dl
níž bude oběma legislacím v brzku podána osnov
o zvýšení oběhu stříbrných korun -
vých mincí. Celkem má nová rážba čimiti 150 mi
kor. a to za 100 mil. jednokorunových mincí az
50 mil. dvoukorunových. Tímto způsobem
ulvořen by byl nový typ korunových mincí, jenž se
vlastně přizpůsobuje dřívějším zlatníkům a hověl b
dlouholetým zvykům tržby. Vlády mají úmysl pr
tomto nrvém ražení stříbrné zlatníky, pokud ješte
cirkulují, stáhnouti úplně z oběhu.
Z průmyslu texlilního. Vöslavská a kc. to
várna česa né příze svolává valnou hromalu
23
article
na 9. leden za účelem zvýšení akc kapitálu ze 7 5
na 8.3 mil. K na zakoupení bílsko-bialské přá-
delny česané příze v Biale (Halič). Tato
v r 1907 zřízená akc. společnost vstoupí do likvi
dace a obdrží za 1.2 mil. K svého akc. kapitálu
800.000 K akcií věslavských nominální hodnoty. Vo-
slavská továrna jakožto druhá největší přádelna če-
sané příze v Evropě má nyní kromě základních to-
váren ve Vöslavě a Möllersdoríu (Dol
Rak.) značné pobočky v bezprostrední blízkosti vel-
kých textilních konsumních středisk v Čechách a v
Slezsku.
Z papírnického průmyslu. Lelošní situace tržní
v průmyslu papírnickém je podstatně nepříznivější
než loni. Prodejní ceny výrobků jsou stlačeny, odby
je slabší, naproti tomu ceny surovin, zejm. dřiví
zůstaly na loňské výši a ani u uhli nedocíleno vět-
ších úspor. Největší podnik, akc. společnos
Leykam-Josefodol, trpěl nad to devititýdenní
stávkou dělnickou, čímž společnost utrpěla škodu
asi 1/4 mil. K. Výsledek lelošní bude následkem toho
značně menší, odhaduje se na 62% .= 24 K)
proti loňským 71/2 %. Také poslední konjunktura pu-
pírnického průmyslu je ještě nepříznivou. Pro příšt
rok však čekají se úspory zlevněním dřiví a uhlí.
Nevé ložisko riuti v Uhrách. Majitel železárny
bar. Otakar Jakobs v Hořici otevřel v obci Alsoko-
monocz v zemplínském komitátu ložisko rtuti,
němž se co nejdříve počne těžiti
Dražba závodů Fiat. Z Turina telegrafuj
Zeitu: 2. února koná se schůze věřitelů závodů ne
automobily Fiat. Po této schůzi budou závody pro-
dány v dražbě.
Jakobs
Turina
Biala
Halič
Evropa
Čechy
Slezsko
Josefodol
Uhry
Hořice
Alsoko
fiat
24
article
Potřeha uhli u státních drah. Ve slátním roz
počtu na r. 1909 jest preliminováno pro palivo pro
lokomotivy a elektrické motorové vozy státních
drah staré sítě 27.561 mil. K oproti 23.277 mil. k
před rokem. Odečte-li se vzrůst, připadající na pří-
růstek tratí, zbývá ještě vělší potřeha o 3.983 mil.
než před rokem, jež je způsobena zvláště větší ce-
nou lokomotivního uhlí. Na preliminovanou větší vý-
konnost připadá 2.751 mil. a zbylek 1.232 mil. př-
padá na stoupající spolřebu normálního uhlí násled-
kem většího průměrného obtížení vlaků, i se zapo-
čítáním o 661.700 K menšího nákladu následkem
menší průměrné ceny 1 tuny normálního uhlí. —
Pro Ferdinandovu sev. dráhu jest rozpočteno 6.827
mil. K oproti 4.227 mil. před rokem, čilí po vylou
čení stovpnutí následkem vzrůstu tratí o 2.756 mil
více než před rokem. Tato větší potřeba jest odů
vodněna jednak preliminovanou větší výkonností
jednak stoupající spolřebou normálního uhlí vzhle
dem k většímu průměrnému obtížení a větším cenám
za tunu. Koncem t. r. vyprší smlouva s doly severní
dráhy cís. Ferdinanda, jež dodávaly sev. dráze uhl
za značně nižší ceny. Nyní ovšem nulno poveli
ceny vyšší, stejně jako u ostatních státních drah.
Ferdinandův
Ferdinand
25
article
Obchodní příručka švédská. Rozvoj švédskéh
průmyslu a jeho mezinárodní styky způsobily polřeh
spolehlivého „Švédského průmy slové h
a dresáře“, jehož II. ročník velmi přehledně
prakticky redakcí „Všeob. švědského vývožního spol-
ku“ uspfádaný právě vyšel. Příručka Ialo obsa
huje ve 4 jazycích (angl, franc, spaň. a něm.) řadu
zajimnavých průmyslově a exportně statistických dat
o Švědsku, tak zejm. jména a adresy asi 2000 prů-
myslov. a exportních firem švédských s přesnými
názvy jejich zboží a účelnými rejstříky. Tím naskytá
se vhodná příležitost importním firmám navázati
nejrůznějších oborech nová obch, spoj. se Švědskem.
Kalendář vyšel nákladem firmy „Aktiebolaget Has-
se W. Tullberg“ ve Štokholmě (cena
marek .
W Tullberg
Aktiebolaget hasit
Štokholma
26
article
Zvýšení kapitálu Dopravní banky. Dopravní
banka vydala 10.000 nových akcií, majících od 1.
ledna 1909 nárok na dividendu a umístila je úplně
u své klientely za kursu 330 K s vázaností do konce
1909. Dle toho činí nyní akc. kapitál banky 19.6 mi
kor. Dividendy posledních let činily 18 K čili 63/29
Odhady dividend uhlářských společnosti. Letošn
divídenda Uherské všeobecné uhlářské
společnosti odhaduje se na 25 K proti 20 K
loni. — Divídenda Duchcovského uhlářské-
ho spolku bude letos vyměřena asi 124% oproí
142% loni
Zužitkování vodních sil. V listopadu 1906 usn-
sla se akc. společnost „Rak. chemické továr-
ny“, založená Úvěrním ústavem na zvýšení ake
kapitálu na 1.6 mil. K za účelem získání vodní síy
a zřízení elektro-technického závodu u Běláku. J
sděluje „Kisenb.-Bl.“, projektuje řečený podnik zří
zení dvou vodáren při vtoku Bílého potoka do Bílého
jezera u Greifenburku v Korulanech Druhý projel
na zužitkování vodní síly v Bílém jezeru vycházi o
železniční správy stštní
Bělák
dopravní banka
já kora
27
article
Rakouská důvěrní společnost (Treuhandgesel
schaft) zřídila za účasti bankovní firmy Gebr. Arn
hold v Drážďanech pobočku. Firma má být
proměněna na „rakousko-německou důvěrní spole
nost“
Německý svaz měděného drátu usnesl se pr
dloužiti se až do konce r. 1909, avšak zároveň umož
nil výpověď kteroukoli dobou
Ruská státní banka. Dle výkazu z 21. t. m. čini
zlatý poklad banky 1212.1 mil. rublů proti 1217.
mil, před týdnem. Z toho bylo 135.4 (139.6) mii
v cizině. Oběh bankovek vzrostl v téže době z 1116.
na 1117.6 mil. rublů
Dodávka strojního zařízení. Správní rad
vodárny král. hlav, měsla Prahy a městských
obcí Karlína, Smichova, Král. Vinohradů a Žižkov
vypisuje ofertní řízení na dodávku strojní h
zařízení pro společnou vodárnu v Ka
raném se lhůtou do 24. března 1909 (srov. dnešní
část insertní
Správcem konkursní podstaly Ladislava Rohr
bachra, obchodníka v Protivíně, jmenován byl JUDr
Otakar Hirsch, advokát ve Vodňanech. Pa
JUDr. Jesef Kučera jmenován byl toliko správcen
konkursní podstaty Josefa Holuba, obchodníka v Pr
tivíně.
Smichův
Král
Rohr
Hirsch
JUDr
Jesef Kučera
Holub
Drážďany
Praha
Karlín
Žižkov
Protivín
Vodňany
Gebr
28
article
Zlevnění rour v Německu. Berlínská kon-
vence rour snížila ceny odvodních rour z litéh
železa o 2 mk. na metr. centu.
Z ústředních jatek pražských. Na trh dobylčí
v ponděli dne 28. prosince 1908 přihláženo jest 150
kusů hovězího dobytka původu domácího a 320 kuso
původu haličského.
Insolvence. Vídeňský spolek věřitelů hlásí
tylo insolvence: Leopold Berg, obch. s obuví v Krňo-
vě: Karel Pollatschek, kupec v Milevsku
Aloisie Vivod-Mozeličová, neprot. obchodnice v Lu-
blani: R. Winterová, prot. obchodníce se smíš. zbo-
žím. Vídeň X., Favoritenstr. 187; Karel Fučík, obuv
nik. Vídeň VII., Zieglerg, 47.: Arnold Krausz, obch
firma v Peesvaradu: Golde Lea Grajowerová, obch
s obuví v Krakově, Stradom 18; Heřm. Sucher, ko
žešník v Černovcích: Salomon Brumberg, galant
oboh, v Sučavě: Ivan Slankovič, krejči v Záhřebu
Nagy Magyar v Pešti, třída Korunního prince 8.
Konkurs uvalen byl obch. soudem ve Vídn
nad firmou Ignaz Kohn, obchod s kožemi, Vídeň II.
Rote Sterng. 15. Lhůty 5. a 28. ledna a 3. února.
Trhy. Vzhledem k tomu, že na středu dne 6.
ledna 1909, kdy konati se má trh na hovězí dobytek
a koně, připadá zasvěcený svátek sv. tří králů, bud
se nejblíže příští trh na hovězí dobytek a koně
Hořicích konati dne 5. ledna 1909. — Na vý-
roční trh, konaný v Nymburce 23. t. m., přihnáno
bylo toto množství dobytka: 9 býků. 182 volů. 371
Berg
Pollatschek
Aloisie Vivod
Mozeličová
R Winterová
Fučík
Krausz
Grajowerová
Heř
Salomon Brumberg
oboh
Slankovič
Magyar
Kohn
Sterng
svatý . tři král
Německo
Krňa
Milevsko
Vídeň
Krakov
Stradom
Černovec
Záhřeb
Pešť
Hořice
Nymburk
29
article
krav, 134 jaloviny, 203 ssavá telata a 152 koní;
celkem 1051 kusů. Z toho prodáno bylo 342 kusů
hovězíbo dobytka a 28 koní. — Tržní zpráva
z Jindřichova Hradce dne 23. t. m.: 100 k
pšenice 21 K, 100 kg žita 18 K, 100 kg ječmene
17 K, 100 kg ovsa 15 K. 100 kg brambor K 4. 20,
kg másly čerstvého K 2.60, 10 vajec 1 K. — Zprava
o trhu v král. městě Domažlicích 24 t. m.
pšenice q K 22.50 23.—, žita q 18.50 —18.60, ječ-
mene q 17.50, ovsa q 18..50, másla kg 2.20, kopu
vajec 4 80. — Obilní ceny v městě Poděbradech
při týdenním trhu dne 23. t. m.: 1 metr. cent pše-
nice K 23.50—24 —, žita 19.50 —20.—, ječmene
17.50—18.—, ovsa 17.—, brambor 4.20—4.60, 1 kg
másla 2.20—2.40. — Král. věnné město Jarom ěr.
Tržní ceny ze dne 24. t. m.: hl. žita KK 14.20—1 4.90,
ovsa 6 40 — 7.50, bramborů 3.20, kopa vajec 6 K,
kg másla 2.80.
Výkazy francouzské a anglické banky.
Z Pařiže, 24. prosince. (K. k.)
V tomte týdnu v minulén
rosli
v milienech
Zásoba zlata . 3.488.386 3.449.632+ 38,754.0000
889 645 891.709-- 2,064.000
Zásoba střibra.
Portef. hl. banky
654.926 628.612 +
a filiálek . .
Oběh bankovek 4.934 358 4 909.789 —
575.458 552.336 —
Baž. účet soukr.
18 743 164.498 —
Na účet st. pokl.
Úhrnné zálohy.
26,314.000
24,569. 0000
23,122.000
16,245.000
1,132.00
520.526 521.608 —
Úrok. a disk.
15.237 14.141 + 1,096.000
výnos ..
Poměr oběhu bankovek k zásobě kovu —.—
Z Londýna, 24. prosin e. (K. k.)
V tomto týdau v sainutém
v miliv nech
Celková zásoba . . 19.358 22.321 —
Oběh bankovek . . 30.035 29.146 —
Zásoba hot. peněz. 30.943 33 017 —
Portefeuille . . . 34.153 29.543 —
Na účet soukromý. 42 561 41.642 —
7.962 7.241 —
Na účet stát. pokl..
Zásoba bankovek.
17.893 20.717 —
Král
Jindřichov Hradec
Domažlice
Poděbrady
Londýn
anglický banka
kg
1 4.90
30
article
vosi
2,963.000
889.00
2,074.000
4,610.000
919. 00
721.000
2.822.0 0
31
article
rny peněžní.
Berlínská bursa
Z Hamburku. 24. prosince. (K. k.) Rak. stříbrná
renta 97 —, rakouská zlatá renta 97.30, úherská zlatá
renta 92.40, italská renta 104.—, kreditky 195.—
osy z r. 1860 153.50, statní dráha 143.—, lombardy
8 65, stříbro 67.— zboží, 66.50 peníze. Suýšlen
klidné.
Petrohradská bursa.
Z Petrohradu, 26. pros. (Zpráva Zivriost. banky.)
26. pros. 25. pros.
Diskontní . . . . . . . . 391.— 391.—
Baku . . . . . . . . . . . 342.— 342. —
Časpienne . . . . . . . . . 3700.— 3700.—
Sormovo . . . . . . . . . 100.50 100 —
rusko čínská banka. . . . . . 180.— 180.—
Roská průmyslová banka . . . 278. — 279.—
Petrohradské metallurgické . . . 122.— 122.—
Kolomna . . . . . . . . . 145.— 145 —
Pnuniovaké železo . . . . . . 79 —
Fénik.
. . . . . . 166 — 166.—
Z Londýna, 24. prosince. Konsoly 83 75, Rupie
13. —, japouska renta 80.50, španělská renta 95.50,
vherska zlatá renta 93.25, Kanada pac. 180.—
diskont 2.25, lombardy 4.50, italská renta 104 —
střibro 22.75, směnky na Vídeň 24.26. — Smý šlenl
mdlé,
Trhy na zboží.
obili.
Časpienne
Sormův
Ruska
Pnuniovaký
Hamburk
Petrohrad
Bak
Kolomna
Londýn
Kanada
Vídeň
čínský banka
Roský průmyslový banka
zpráva Zivriost . banka
32
article
Z Nového Korku, 24. prosince. (Telegr. »Nár.
tistův.) Smýšlení stálé. Pšemce pohotová 107/%,
na prosinec 1075, na květen 1111/4, na července
105.—, kukuřice na prosinec 66.—, na květen 672/4,
na červenec 675/2. Mouka 4 05. Dovozné za obilí
2 Cukr musk. 3.17, cukr centril. ret. 3.67. Káva
61. Směnka na Londýn 4.8519. Stříbro 4971.
Z trhu strojených hnojiv.
V Praze, 23. prosince. (Pův. zpráva »Nár. L.-)
Superfosfát minerální se zaručeným ob-
sahem 16—20% kyseliny fosforečné ve vodě roz-
pustné 1 kg % 53—54 h, superfosťát ani-
mální se zar. obs. 16—20% kysel. fosfor. ve vodě
rozpustné 1 kg 9% 55—56 hal. franko všech stanie.
z každého vagonu K 20.— výkladného a K 5.— na
rozbor, za hotové 3% srážky aneb 6 měsíců pla-
tební ihůty. — Kostní moučka pařená sa
zarnč. obsahem 3—4% dusiku a 18—209% kyseliny
fosfor., 1 kg % kysel. fosfor. 35—36 hal., 1 kg e
dusíku 140—145 hal. Kostní moučka vyklí-
žená se zaruč. obs. 28—33% kysel. fosfor. 1 kg
33—34 hal. Kostní moučky franko stanice, za hotové
2o srážky aneb 4 měs. plat. lhůty. Toma sova
moučka slrusková se zaruč. obs. 16—1902
kyseliny fosfor. povšechné 1 kg 9% 36 hal., se zar.
obs. 14—17% kysel. fosfor. v citrátu rozpustné 1 kg
o 40 hal. Parita pohraniční stanice, rozbor zdarma,
2% srážky za hotové aneb 4 měs. plateb. lhůty. —
Toma
Nový Korka
Londýn
Praha
kg
33
article
Stassfurtské soli. Kainit se zar. obs. 12.49
drasla 10.000 kg K 270.— volně naložený, v pytlich
K 325.—, draselnatá sůl se zaruč. obs. 20 e
draala K 550.—, 30% K 780.—, 409% K 1000—
v pytlích, volně naložená o K 47.— levněji. Kainit
a draselnalé soli s přiměsí 21/29% rašelinné drti
o K 12.— dráže, franko pohraniční stanice, 17/a
srážky za hotové aneb 3 měs. plat. lhůty. Výhodná
poskytuje se: z kainitu při odebrání 6—25 vagonu
v 1 roce K 7.—, z 26 a více K 10.— z vagonu,
z draselnaté soli 20oní z 1—5 vagonů K 5.—,
z 6—-12 vagonů K 10.—, z 30lení z 1—5 vagona
K 10.—, z 6--12 vag. K 15.—-, z 409%ní z 1—5 vag.
K 15.—, z 6—12 vag K 25.— z každého vagonu. —
Siran čpavkový se zaruč. obsahem 20—21 %
dusíku 100 kg K 30 75—31.50 franko stanice, 2 e
srážky za hotové aneb 4 měs. platební ihůty. —
Ledek chilský pohotový K 23.15, na únor-
březen 1909 K 23.50, na březen 1909 K 23 55, na
duben 1909 K 23.50, na květen 1909 K 23.45, na
únoribřezen 1910 K 23.90 za 100 kg franko vagon
Děčin, 1 kg tary na pytel, za hotové 1% sražky. —
Ceny veškerých zde uvedených hnojiv rozumí se ve
vagonových zásilkách po 10.000 kg-
Ledek
kg
Děčin
35
article
V Praze, 23. prosince. (Pův. zpráva »Nár. La )
Pokrutiny z české řepky celé K 18.— až 19.—
řepkové uherské celé K 17.— až 17..20, řepkové saské
celé K 16.50 až 17.—, Iněné české celé K 19. 40.
mieté o 50 h více, sezamové světlé celé K 17.75.
mleté o 60—90 h více, sezamové tmavé celé K 17.25
mleté o 60—90 h více, palmové celé K 15.75, miet
o 50 h více, kokosové světlé celé K 19.70, mleté
o 50 h viceioosleny rozumí se z Prahy aneb pari
Bavlna a bavlněná příze.
Z Nevého Yorku, 24. prosince. (Tefegraf. zpráva
»Národních Listů«.) Bavlna. Závěrečné kursy
v Nov. Yorku: pohotová 9.30, na prosinec 9.09,
na leden 8.67, na únor 8.68, na březen 8.75, na
duben 8.81, na květen 8.84, na červen 8.82, na čer-
venec 8.82, na srpen 8.74, na září —.—, na říjen
8.62. Smýšlení: stálé.
Dovoz do všech přístavů 205.000, dovoz do vniit
země 27.000 žoků. Celkový dovo- 91.000 žoků. Bavina
v Novém Orleanu 834.
Z Nového Yorku, 24. prosince. (Týdenní výkaz.)
Dovoz do všech přístavů 202.000, dovoz do vniti
155.000, celkový vývoz 313.000.
Surové železo.
Z Glasgova, 24. prosince. Surové železo (závě-
rečné smýšieni) mdlé. Middlesborough pohotové 49 sh.
1 d, Middlesborough na tři měsíce 49 sh 3t/2 d. —
Bursa zůstane až do úterka zavřena.
Bursa
Praha
Nevý York
York
Nový York
sh