3
masthead
Příloha „Národních Ldstů“ k číslu 24e.
národní Ldstus
6
article
OBSAH-
Olga Stránská: V kolonii skautek.
Školství: F. V. Moravec: Spisovatelka Renatn
Tyršová o školství hospodyňském.
Lékařství: Dr. Ant. Wiesner:
vlasů a prostředky proti němu.
Literatura.
Bibliografie.
Stránská
F V Moravec
Renatn Tyršová
doktor
Antonín
Wiesner
7
article
V kolonii skautek.
V kolonii skautek.
Kdybych měla charakterisovat kolonii na-
žich skautek v Skedni u Bystřice, tedy jedině
mladistvým veselím, nepoutaným, bezmezným,
bláznivým veselím, jakému oddati se může
jen bezstarostné mládí u vědomí vykonané
povinnosti celoroční i splněné povinnosti do-
časné, kterou ukládá pobyt v kolonií. Smích
a zpěvy, žert a vtipy. S tím uvítají vás naše
české skautky, s tím provází váš celý pobyt
mezi nimi a tak také loučí se, a když odchá-
zite, dlouho ještě znějí jejich výbuchy smíchu
lesem a zůstavují v duši veselost. Mimoděk
odnášíte si nejen rozjařenou, omládlou mysl,
ale i jejich originální terminologii, kterou jste
si rychle, velmi rychle mezi nimi osvojili. Ne-
lze jinak, tak nákažlivě působí veselá mladosí
a nedivím se pranic, že vůdkyně jejich tolik
ke „svým dětem“ přilnula a že prožívá s nimi
novou mladost. A působí-li krátký pobyt mezi
nimi na hosta, jak je teprve jim, těm mladým
duším, stálým účastnicím, které to vše podmi-
ňují, pro něž je to zařízeno, které s vědomím
plnoprávných účastníků a spolučinitelů skaut
vlastně tvoří. Jaké poklady nejen osvěžen
těla, ale i duše odnášejí si opět do školních
síní, poslucháren, dílen a kanceláří, jakou zá-
sobu dojmů a vzpomínek. Osvěžuje dívčím
skautem něco, co naše generace postrádala.
oč byla současným společenským životem
okradena, totiž volný pohyb mezi sobě rovný-
mi, přirozené zábavy pod širým nebem, pod
klenbou stromů v bujné přírodě, zábavy plné
jasu a poesie. A naše skautky rychle se vpra-
vily do života, který je jejich právem. To vše
je důkazem, že je jim dobře, při veškerých
povinnostech, které na sebe berou vstupem
do kolonie, či právě pro ty povinnosti, nebot
jimi probouzí se sebevědomí a samostatnost.
Skedeň u Bystřice
8
article
Otázka dívčího skautu zajímala mne o
chvíle, kdy prof. Svojsik začal propagovatu
nás junáctví hochů. Myšlenka ta zdála se mi
být ve spojení se sokolstvím nedocenitelnou
pro náš dorost a při tom sama sebou naskytla
se otázka skautu dívek a stala se aktuální,
když paní Popelka Bilianová, za počátečního
přispění Ústředního spolku českých žen, uvá-
děla obdobný skaut divčí v život. Otázka t
je sice v cizině již různě řešena, ale bylo
jasno, že u nás nutno chopiti se věci našim
poměrům a duchu naší české mládeže přimě-
řeně a dříve nabýti zkušeností. Proto ráda
uvítala jsem zprávu, že letošní kolonie ubyto-
vala se v nedaleké Skedni, na pozemku pan-
ství Tvoršovického a těšila jsem se, že ji na-
vštívím. Na mojí přihlášku dostalo se mi
srdečného pozvání, jakož i pozvání dvou
spolužaček mojí dcerky, které znělo: Těšíme
se na Tebe. Je to tu moc hezké. Přijdeme i
do Bystřice na nádraží naproti. Přijeď jistě.
Varmila. Láďa. A douška: Teď právě po
úradě usnesly jsme se jíti v pondělí odpoledne
k oběma vlakům naproti. — Nechtěla-li jsem,
aby marně chodily k vlakům, což ostatně jim
působilo značnou zábavu, jak jsem později vy-
stihla, tedy, ač lístek došel dopoledne, vydaly
jeme se odpoledne zcela skautsky na skaut.
Sbalili jsme nejnutnější potřeby do ložní po-
krývky, sepialy ranec řemenem a odhodlaně
vykročily jsme vstříc temným mrakům a li-
jáku, který nás také neminul. Před ním uchrá-
nil nás vysoký les v místech, kde před sty let
stál hrad pánů z Otic. Až na to, že jsme přišly
na nádraží o hodinu dříve, řídíce se životem
venkovským, kde nerozhodují o čase tolik ho-
diny, jako vykonaná práce, nepřihodilo se
nám nic, co by zkalilo dobrou náladu a očeká-
vání neznámých věcí příštích.
V Bystřici uvítalo nás několik skautek.
profesor
Svojsik
Popelka Bilianová
Láďa
Skedeň
Bystřice
Otice
9
article
Byly z daleka znatelny svým krojem stejnými
suknicemi, bilými halenkami, červenými
vkusně uvázanými šátečky na hlavách a stej-
nými vlněnými šátky (plaidy) přes ramena
Než došly jsme do Skedně, připojily se k nám
všechny, které v kolonii zbyly a které po-
stupně zase zůstaly za námi pozadu.
Skedeň není na mapě nijak vyznačena.
Je to lesní domek, samota, vila, postavenáv
lese, který úplně ji obklopuje, jako jinde za-
hrada. Zelené větve jehličnatých i listnatých
stromů hledí do vždy otevřených oken a pro-
zařuje-li jimi slunce, ozlacuje vše a zbarvuje
zelenavým přísvitem, tak že ani na chvíli ne-
mizí vědomí bezprostředního styku s přírodou.
Zvědavé veverky vyšplhají se časně ráno až
na mříže přízemních oken a bažanty přivábí
z rána zbytky drobtů od večeře až ke dve-
Takový je Skedeň, nalezající se na po-
zemsku panství Tvoršovického, které je ma-
jetkem pí. Novákové, majitelky firmy J. No-
vák v Praze. Paní Nováková se vzácným po-
chopením pro potřebu osvěžení dívčí mládeže
úplně zdarma poskytla skautské kolonii
prázdnou vilu i nejnutnější zahradní bílý ná-
Šytek a veškerý život našich dívek tam sle-
duje se zájmem. Jeví se tu krásný obraz zá-
možné české ženy, která prací vlastní udržujíc
a zvelebujíc majetek rodinný, stává se mece-
náškou české dívky tam, kde může rozvinout
Meb podporovat její samostatnost. Je to vlast-
nost. již si energická, podnikavá paní u dívek
přirozeně nejvíce váží a přeje, vždyt sama na
ní postavila svůj život. Proto zajisté sympa-
licky dotknul se jí podnik, který paní Biliano.
vá s nevšední energií a obdivuhodnou oběta-
vostí uvedla v život a který na základech ju-
náctví a na podkladě vlastních zkušendsti
dvouletých dále vytváří.
Novák
Nováková
Praha
10
article
Vůdkyně našich skautek podržela pro
svoje kolonie všechny mravní zásady i pořad
junáctví, výchovu občanských cností, návrat
ke zdravému životu v přírodě na základě své-
pomoci a kulturních potřeb co nejmenších.
jen že přizpůsobuje útvar jeho povaze dívčía
budoucím úkolům hospodyně a matky.
Skautka musí být samostatná, odhodlaná.
otužilá, krajně pravdívá, poctivá, obětavá,
řím.
opravdová, poslušná, musí se podrobit kázni
a konati veškeré práce, spojené s pobytem
kolonii, silám a schopnostem přiměřeně, musí
slabším aneb ménězručným družkám pomáhat.
11
article
Nemůže se na nikoho spoléhat a je jejím zá-
jmem, aby vše konala rychle, ochotně a po-
řádně. Pobyt její v kolonii je dobrovolný a ve-
škeré povinnosti a závazky bere na sebe
dobrovolně, proto musí se podrobiti kázni,
chce-li zde setrvati. Nechce-li, není ničím
poutána a může kdykoliv odjeti. To je hlavní
základ výchovy skautingu, že zakládá se na
vlastním uznání, na dobrovolné sebekázni. Je
jisto, že z velké části dívek, které se skautu
účastní, nebudou pravé skautky celým živo-
tem, skautky i tehdy, když kolonie nebude.
když budou žít ve víru celoročního, městské-
ho života, ale je nesporno, že pro mnohé po-
ložen tu bude základ pro budoucí vážné ob-
čanky, opravdové charaktery i něžné, žensky
se vyvijející bytosti. Dosud tu spolurozhoduje
povaha, vzdělání a základ, položený rodinnou
výchovou. Důkaz toho vídím ve sdělení paní
vůdkyně, že často dívky z bohatých rodin
chopily se nejtěžších prací, příšly připrave-
nější, zručnější, v domácnosti i vaření obezna-
lejší, než ostatní a zase studentky jevily se
ochotnější a učelivější než dívky jiného povo-
lání. Naproti tomu o naprostém nepochopeni
ducha a významu skautu svědčí, když matk
upozorňuje dcerku, která v kuchyni zastává
svou povinnost, aby se tu nezdržovala, aby
šla ven, do lesa, proto je v kolonii, anebo
když žádá se, aby pro skautky byla připravo-
vána kuřata a podobná strava. V naší veřel.
12
article
nosti stále neproniklo dosti uvědomění o vý-
živnosti prosté stravy. Jakoby bylo též možno
nasytiti 18 zdravě hladových, dorůstajících
dívek kuřaty, ač i těch se skautkám dostalo
Takové podobné pokyny a rady patří k trp-
kým zkušenostem vůdkyně kolonie a následky
jsou negativní výsledky skautu. Leč s tím
dlužno počítat a obrátit zřetel více k positiv-
ním výsledkům.
Tam, kde nečiní se rozdílu stavu, kde
každý člen stejně přispívá svou prací, svým
silami, schopnostmí i znalostmi k upravení
zpříjemnění a zkrášlení společného života, vy-
víjí se nezbytně komunism ve všem, ale právě
tehdy projevuje se individualita v tom, v čem
je nejopravdovější a mladé dívčí bytosti nej-
vlastnější. Kdežto společný zájem, práce i po-
byt slučuje skautky v širších obrysech, indi-
vidualita je odlišuje a činí život společný roz-
manitým. Na první dojem vystupuje do po-
předí komunism, to, co je všem společné, ve-
selost. Proto přes všechny individuální roz-
díly, které se jeví teprve v detailech, pře
to, že jsou tu dívky do dvaceti let, vážnější
s osobními zájmy a náklonnostmí odchylnými.
jako je Mářa, Mája, Hana, Běla, anebo povahy
uzavřenější patnáctileté Květy, Bédi, klidné
Mářa
Mája
Běla
13
article
Ládi, živé Jarmily i nejmladší dobrosrdečné.
desetileté Věry, u všech vystupuje do popředí
voselá družnost, jakoby neměla každá z nich
svoje vlastní radosti a slabosti a spády. Ty
nejstarší honí se s nejmladšími, hrají si s nimi
na „zvěřinec“, staví ze stavebnice fantastické
stavby a ty mladší hrají se staršími společen-
ské hry, tance a předbíhají se v žertech a vti-
pech i zpěvu. Za to musí si nechat líbit od
starších napomínání, ale nezůstanou jim ničeho
dlužny a ihned je korigují při jejich pochybe-
ních. Tak se vzájemně vychovávají. A spra-
vedlnost vykonávat dovedou skautky mezi
sebou co nejpřísněji. Běla byla po vážné ope-
raci. Vzhledem k tomu ochotně za ni konaly
dívky veškerou práci a byla jí přídělována jen
práce lehčí. Ale pojednou volaly ji ke všemu
bez ohledu na její stav. Bělo, pojď zametat.
pojď umývat. Když můžeš tančit, můžeš i pra-
covat a bylo po výjimečném postavení Běly.
Také Láďu, která při kterémsi dovádění na-
razila si důkladně ruku, neosvobodily od
každodenního ranního tělocviku.
Tělocvikem začínají skautky svůj každo-
denní život. O sedmé hodině jsou zavolánya
v pěti minutách musí stát všechny v otevřené
kůlně, snad bývalé besídce, k účelnému asi
pětiminutovému cvičení. Pak běží „Mara-
thon“, předbihají se na rovné cestě lesem, až
na jeho pokraj, kde často teprve nastává libo-
volný tělocvik a pobíhání a delší dobu trvá,
nežli se sejdou k důkladnému umývání a če-
sání u pumpy a koupacího basinu. Pro snídani
dostaví se každá sama, s notným hrnkom n
kávu, který zase umytý postaví na místu. Po-
dobně donese si každá sama přesnídávku,
oběd, svačinu i večeři. Celé odpoledne věno-
váno je obstarání domácnosti. Některé jdou
na koupi do okolních vesnic, nebo do Bystřice.
Lád
Jarmil
Věra
Láďa
Bystřice
14
article
jiné pro mléko do dvora, neb na houby, dvě
mají na starosti ložnice, jiné jídelnu, kuchyň.
rozpočet a vedení účtů. V těchto povinnostech
se střídají. Odpoledne je volné, buď je věno-
váno koupeli v rybníce, nebo podníká se polo-
denní vycházka, nebo konečně vítají se hosté.
kterých tu prý bylo napořád dost. Přijeli ro-
dičové navštívit své dcery a také přesvědčie
se o pobytu a chování jich. Přišli však také
jiní hosté. Tak vypravovaly mně, že první
dny, když usadily se skautky ve Skedni a za-
čaly své večerní zpěvy, nebylo snad nikoho
v okolí, aby nepřišel na pokraj lesa a nena-
slouchal s rozkoší lásným písním národním.
tak že dostalo se skautkám názvu „lesní si-
rény“. Inteligenti z okolí vyhledali je pak i ve
dne a mladá inteligence mužská zůstala v za-
jetí skautu. Odpoutala se od potulování po
hostincích a zpívala také. Nezapomenutelným
dojmem působil společný podvečerní zpěva
vzájemným působením oživená zábava mladé
inteligence, které jsem byla svědkem. Není
možno, aby studenti, kteří takto poznali své
kolegyně, neuchovali pro ně i pro ostatní je-
jich družky krásnou vzpomínku, plnou úctya
přátelství a naopak i dívky poznaly své ko-
legy lidštější, opravdovější, nežli je možnov
Praze, kde není k tomu vhodné příležitosti
Ještě o jedné návštěvě chci se zmíniti,
které mně bylo vypravováno. Nelze neuvést
něco tak svěžího, plného humoru a označují-
cího laškovného, volného ducha letošní kolo-
nie. V průvodu paní M. navštívil skautky če-
ský kněz-spisovatel a dívky byly vyzvány,
aby z povzdálí zazpívaly. Ochotně vyhověly
a v okamžení rozlehla se známá valašská pí-
seň: „Išla Marina od cintorina ...“. U vědomi
Praha
15
article
Vypadávání
svého činu pospíchaly se zpěvem tak, že nežli
se společnost vzpamatovala, byly hotovy, ani
poslední verše neopakovaly. Byla to jediná
jiskra, nápad, který v okamžení vzplanul a
uchvátil a jemuž všechny skautky jednomyslně
vyhověly.
Je celá řada podobných příhod, které
mně byly vyprávěny, ale necítím se oprávně-
nou podávati je sama. To vše náleží zúčast.
něným a vedoucí paní Bilianová zajisté je
uvede, vedle svých zkušeností.
Bylo by dobře, zavésti jakousi kroniku
života skautek v koloniích, jako již je zalo-
ženo album pohledů ze života našich skautek.
jež je jejich vlastní prací. Bylo by to velmí
důležité, neboť nesprávné představy byly by
tím uvedeny na pravou míru. Tak na př. když
četla jsem ve zprávách o loňském pobytu je-
jich u Jílového, o celém zařízení jich života,
nebyly moje představy nejlepší.
S nedůvěrou hleděla jsem vstříc zejména
noclehování. Slámu na zemi, přes ni prostě-
radla a společný nocleh nedovedla jsem si pří-
znivě a zdravě představit. A zatím nalezla
jsem úpravně uspořádanou ložnici, vše peč-
livě a čistě urovnáno, nikde nebyla ani roz-
troušená ani rozkopaná sláma a nocleh sedmi
dívek v prostorné, vzdůšné světnici byl rázem
pochopitelný, ba samozřejmý. Při otevřených
dveřích a oknech byla ještě po tmě všeobecná
zábava, než jedna po druhé upadla v náruč
spánku, aby neprobudila se dříve, až ráno vo-
lána byla ke cvičení. Také denní pořad, účast
divek při práci dopadla nad očekávání dobře
a snadněji, nežli v představě. Veškeré práce.
i ty nejsuchopárnější, konány hravě a vesele
jsou zdrojem radostí a zábavy a netřeba se
obávati ani o kázeň, ani o náladu účastnic.
Bilianová
Sláma
Jílové
16
article
To vše způsobuje mládí a povinnosti všem
společné i vědomí, že to je předpokladem a
podmínkou kolonie, že to je pro ně samy.
A proto stejně ochotně, jako si perou a žehl
svoje halenky, tak perou a žehlí společné prá-
dlo, jako upravují svoje lůžko, umývají svůt
hrnéček, misku, příbor, stejně ochotně konaji
ty práce pro všechny, je-li na nich řada. T
vše má velkou cenu výchovnou.
Hlavní poznatek, který jsem si z návště-
vy u skautek odnesla, je uvědomění, že je tu
činitelů více, kteří vytvářejí dobrý skaut
Vůdce — to je duch a duše kolonie, účast-
nice — to je materiál, nejbližší okolí podmi-
ňuje útvar skautu a veřejnost zastupuje —
orgán dozorčí. Vůdce — v tomto případě pani
Bilianová, k jejíž přímé, osobní působnosti
druží se studium celé otázky, která na zkuše-
nostech, nabytých praxí, stále vytváří divčt
skauting dále — snaží se v první řadě uplat-
niti jeho ducha, výchovnou, vnitřní, mravní
i kulturní hodnotu, ale provedení přizpůso-
buje, jak jsem již uvedla, více ženskosti dívek
Bilianová
17
article
Názor ten je nepopíratelně správný a užitek
který vyplyne z toho, až podobné kolonie dív-
čí budou zorganisovány a rozšíří se po celé
zemi, bude pro národ ohromný i tehdy, když
zásady skautu neuplatní všechny účastníce ve
vlastním životě, když nestanou se skautkami
tělem i duší, zásadně i v provádění. Ten kmen
opravdových a zodpovědných žen, který nán
skaut vychová, bude pevný, Ovšem jsou dívky
zdravé, samostatnější a energičtější, které ne-
uspokojují se pouhým pobytem v kolonii, po-
třebují rozmanitost, touží po cestování, chtějí
dál, ale tu nevylučuje skauting, aby čas o
času neodlučovaly se menší skupiny od spo-
lečného tábořiště a nepodnikaly pod vedením
zodpovědných osob menší i větší cesty, jaké
konají hoší. Ovšem dívky by netábořily v pří-
rodě, ale počínaly by si více turisticky, aspoř
pokud se týká přenocování. Tím způsobem
umožnil by se pobyt na skautu všem povahám.
vyhověl by všem touhám a byl by všestran-
ným. O vlastnostech toho, kdo kolonii vede,
o různých zkušenostech zde nabytých, může
pojednati jedině paní Bílianová sama a jí mělo
by být přenecháno poučení všech, kdo chtěly
by se vedení různých kolonií skautek ujmouti.
Bílianová
18
article
Je jisto, že trpělivost a obětavost, ochota ke
každé práci, zodpovědnost za neposednou
družinu, poučení i udržení kázně, sledování
morálních i fysických účinků skautu, duševní
zpracování všeho, být duchem a duší, vykona-
vatelem a organisátorem podníku, to vyža-
duje velké lásky, neotřesitelného přesvědčení.
nezlomné vůle ku provedení dobré věci. T
je, co musíme u paní Bilianové ctít.
Druhým hlavním činitelem skautu jsou
účastnice, mládež dívčí, tvořící materiál. Ví-
me, jakým má být skaut mravně i zevně, musí
být zdráv, umět plovat, znát přípravu aspoř
několika jídel, aby se dovedl nasytit, musí
umět pomoci sobě v každé situaci, podrobit
se dobrovolně kázni, pěstovat sebekázeňv
každém směru. Ale kolik mladíků je k tomu
připravených? Z naší mládeže musí skauting
teprve pravé skauty vychovat. Podobně u dí-
vek. Málo jen děvčat dovede domácí práce.
mnohá je tělesně slabá, jiná zpovykaná s ne-
dostatečnou vůlí, často překáží všeobecné
dnes podceňování domácích prací a povin-
ností hospodyňky nebo u studentek a dívek
v povolání nedostatek času k nabytí potřeb-
ných znalostí. A tu je těžší a horší situace pro
vůdkyni, která musí nejen dohlížet, učit, ale
sama přiložit ruku k dílu, aby chybou a nedo-
statečnou umělostí jedné netrpěly všechny,
zejména v nejdůležitější stránce zotavení, v
stravě. Při tom musí vychovávat a proto ne-
může nastoupit síla placená. V tom směru byl
dosud úkol vůdkyně skautek našich i výkon-
nost její nezměrná. I to ukazuje k dalšímu vý-
voji. Bude třeba dělit skautky nejen přiro-
zeně, jak se samy seskupí, ale na stupně dle
znalosti. Bude třeba buď různé stupně oddělií
a vytvořit kolonie začátečnic a pokročilejších
anebo do každé kolonie zařadit různé stupně
aby ty zručnější zaučovaly ty mladší.
Bilianová
19
article
Dalším činitelem je okolí kolonie, hospo-
dářské i krajinné poměry. Ty utváří do značné
míry život v kolonii. Je-li v lesích, je odká-
zána více na sebe, nežli v krají poblíže lesů
kde děvčata ráda sáhnou ke zdravé poln
a jiné hospodářské práci.
Posledním a přes to důležitým činitelen
je veřejnost. Jistě, že dobrý skaut vychová s
veřejnost sám. Ale přes to nutno si uvědomit.
že lidé neznalí neb nechápající ducha skautu
vlivnými činíteli. Bude-li skaut dobrý, bude
nemohou a nesmějí býti aní rozhodujícími, ani
sílit a bude se šířit, neboť ti, kterým bude ku
prospěchu a mnohým bude dobrodiním, bu-
dou jej vyhledávat a udržovat. Žádné theore-
tické úvahy nemohou se rovnat praktickým
poznatkům, nabytým v života schopném pod-
niku, směřujícím k veřejnému dobru, jakým
je skaut. Že je tomu tak, dosvědčuje již dnes
nejbližší okoli kolonie ve Skedni, které pln
pochopilo a ocenilo význam skautu pro dívky.
všemi silami, sympatií i účinnou pomocí jim
přispívá a plnou volnost ponechává vývoji ži-
vota kolonie, sledujíc jej se zájmem nelíče-
Olga Stránská.
ným.
Stránská
20
article
Školství.
Školství.
Spisovatelka Renata Tyršová o školství
hospodyňském.
U nás není dostatečného porozumění pr
hospodyňské vzdělání. A přece i na nás dolé-
hají tytéž důsledky moderní formace hospo-
dářského života, které na západě a severu vy-
volaly zvláštní školské organisace pro hospo-
dyňské vzdělání dívčího dorostu. I u nás tisíce
žen chudších vrstev zaměstnáno je mimo
vlastní domácnost v továrnách, obchodech, na
stavbách, v zemědělství, při posluze a p. v
I u nás tisíce žen středního stavu donuceno je
kvapně stoupající drahotou, aby nepostačující
příjem mužův rozhojňovaly výdělečnou praci
lakže jen poměrně krátké chvíle zbudou jin
pro vlastní rodinu a domácnost.
V zemích západních i severních pocho
pili již, že nutno počítati s novou hospodář.
skou formou a starají se tudíž, aby dívka na
učena byla vykonávati rychle a racionelne
povinnosti hospodyňské, jichž řádné obstarán
žádají zdravotní, hospodářské, ba i mravní zá-
jmy národa. Má-li nynější žena chudších vrstev
plně dostáti dvěma úkolům, které jí moderní
hospodářský život ukládá: pracovati výdě-
lečně a také obstarávati rodinu a domácnost.
nemůže pro vzdělání hospodyňské postačiti
výhradně jen vedení matčino, jako bylo dříve.
Matka sama bývá výdělečně zaměstnána,
dívku zpravídla hned po skončení školní po-
vinnosti odvádí shon po výživě z domova.
Tyršová
21
article
Také dívky v příznivějších poměrech hospo-
dářských vyrostlé nutně potřebují dnes zvlášt-
ní, moderním poměrům přiměřené výchovy
hospodyňské, jakéž nelze získati ani v rodině.
ani ve škole elementární, hotelní nebo farn
kuchyni, ani v tak zv. „šití“, ale jen v účelně
zřízených školách hospodyňských.
A právě pro tento školský útvar není
nás náležitého porozumění. Jest potřebí vzbu-
diti veřejný zájem a získati potřebných odbor-
ných znalostí a zkušeností. I obrátil jsem se
k nejpovolanější naší odbornici, spisovatelce
paní Renatě Tyršové, kteráž je nejen
horlivou propagátorkou hospodyňského vzdě-
lání, ale na slovo vzatou odbornicí v otázkách
odborného školství divčího a požádal ji, aby
pronesla svůj názor o hospodyňském školství
přispěla tak k probuzení žádoucího zájmu
Tyrš
22
article
Slovutná spisovatelka ochotně vyhověla. Úve-
du, co o důležité věcí pravila. —
U nás v Čechách není pro hospodyňské
školství dosud valného porozumění. Lépe je
opatřeno rolnické školství hospodyňské, ač
zde není návštěva žactva daleko tak značná
jak by býti měla. Počet selských dcerek na
školách hospodyňských oproti počtu těchto
dívek v levných pensionátech klášterních —
kam je dávají „k vůli němčině“ a nepraktickým
ručním pracím — je přeskrovný. Městských
škol kuchařsko-hospodyňských, pětiměsíčních
organisovaných dle normalií, jež vydalo mini-
sterium veřejných prací, máme v Čechách jen
pět a kromě nich několik kursů s kratším
trváním. Starším útvarem je četně navštěvo-
vaná kuchařská škola „Domácnosti“. Konečně
můžeme se vykázati prvními skrovnými po-
kusy hospodyňského vyučování ve vyšších
ročnících škol měšťanských. Co je to proti
bohatému rozvoji ostatního školství dívčího
u nás, a jak mizivě skrovné je to vše oproti
hospodyňskému školství jinde. Co říci tomu,
že v jistém českém městě se zámožným oby-
vatelstvem, kde na gymnasiu studuje v každé
třídě poměrně mnoho děvčat a obchodní škola
je přeplněna, nebylo lze zahájiti vyučování na
zařízené již škole kuchařsko-hospodyňské —
pro nedostatek přihlášek!
Čechy
23
article
Namítá se, že mnoho divek se učí vařen
v hostincích a soukromých školách kuchař-
ských. Avšak uměním kuchařským není nijal
ještě vyčerpán obor znalostí, jichž je třeb
dobré hospodyni. Význam hospodyňského
vzdělání je široký a zasahuje hluboko do po-
měrů bytí národního. Zejména pro kruhy střed-
ní, vrstvy rolnické a dělnické je význam jeho
dalekosáhlý i dobra budoucích generací se do-
týkající.
V dalším hovoru uvedla paní Renata Tyr-
šová pro srovnání s poměry našimi několik
dat z ciziny. V zemích romanských a german-
ských věnuje se hospodyňskému školství po-
zornost od posledních dvou desetiletí. Nejvíce
porozumění projevuje Švýcarsko, které spa-
třuje v důkladném hospodářském vzdělání žen-
ského pokolení rozřešení mnohých obtížných
sociálních otázek přítomné doby, ozdravění
povznesení rodinného života a posílení národa
Proto neskrblí prostředky k zakládání novýcl
škol a neustane, až toto vzdělání stane se po-
vinným pro všechny dívky. Dosud je absolvo-
vání hospodyňské školy povinným v kanto-
nech Fribourghském a Sv.-havelském. Švý-
carsko věnuje poměrně nejvíce na hospodyň-
ské školství. Subvence státní v r. 1912 byla
více než 500.000 franků.
Péče o hospodyňské vzdělání děvčat po-
číná v zemích severních a západních již ško-
lou obecnou. Není to ani tak vyučování růz-
ným hospodyňským dovednostem, na něž se
tu důraz klade, jako spíše duch školy, směr
ráz vyučování. Čítanka, slohové úkoly, počty
přírodopis, vůbec vše hledí se u děvčat vést
směrem ku přemýšlení o věcech domácích
stále probouzí se láska k domácnosti a hospo-
daření. V Belgii snaží se nyní hlavně školy pro
Tyr
Švýcarsko
Švý
Belgie
24
article
dívky 12—14leté, jakýsi druh našich škol mě-
šťanských, zreorganisovati tak, aby nebyly po-
važovány za předpravu ke studiím a povolá-
ním úřadnickým, ale za přípravu pro život
praktický. Snaží se vyloučiti ze škol přepiatý
intellektualismus, který vychovává vzdělaný
proletariát bílých sice rukou, ale neschopný
ruční práce.
Přímé vyučování hospodyňské je zavede-
no již ve mnohých školách větších měst ve
Francii pro děvčata, která s 12. rokem dokončí
povinnou návštěvu školní. Podobně je tomu
v Belgii.
V Anglii se vyučuje hospodyňským na-
ukám a dovednostem někde i v obecných ško-
lách vesnických. Počínají si při tom velmi
prakticky, řidíce se dle místních poměrů
Ústřední správa vyučovací — Board of Edu-
cation — dává místním činitelům na vůli.
chtějí-lí tam, kde zřízení školní kuchyně není
možné, posílati děti občas přes pole do stře-
diska většího, nebo používati kočovné kuchy-
ně, která ve zvláštním voze je zřízena a místo
od místa putuje i s učitelkou. V městech jsou
někde zřízeny zvláštní domky jako dělnické
obydlí zřízené, kde učí se dívky uklízeti a či-
Výborně je organisováno hospodyňské
vyučování na obecných školách v Dánsku.
Francie
Belgie
Anglie
Dánsko
board of Ed
25
article
Obec kodaňská založila první hospodyňskou
třídu r. 1899 v mansardě jedné ze svých škol-
ních budov a nyní má již 22 školních kuchyní,
obyčejně v nejvyšším patře školní budovy u-
místěných a obětuje na toto vyučování ročně
16.000 korun. Ve Švédsku od loňského roku
hospodyňské vyučování na obecných školách
je stanoveno zákonem. V Kristianii vyučuje
se na ob. školách vaření, praní, uklízení a péči
o nemluvňata již několik let. Je tu 19 školních
kuchyní v podstřeší umístěných, spolu s prá-
delnou, spiží a jídelnou.
O školství německém, jakožto známějším,
se slov. pí. spisovatelka nezmínila. Poukázala
jen k Pešti, která Prahu daleko předešla v po-
vinném vyučování hospodyňském. Majíť tam
již 42 tříd s vyučováním hospodyňským.
Ve Francii, Anglii, Švýcarsku i jinde je
hospodyňské vyučování zavedeno též na střed-
ních školách dívčích s tím vědomým cílem.
aby studium neodvádělo dívku povinnostem
v domácností a rodině.
Značného rozvoje nabylo všude v posled-
ních letech odborně vzdělání hospodyňské do-
spívajících dívek i dospělých žen pomocí lido-
vých škol a kursů všeho druhu. V Belgii a Ho-
landsku zvlášť se pečuje v tomto směru o kru-
hy dělnické. V kursech i školách lidových roz-
umí se všude hospodyňským vyučováním nejen
vyučování ve vaření, ale též praní, úklidu, šití.
správce prádla i šatstva, návod ke spořivému
vedení domácnosti, poučení zdravotnickéa
péče o nemluvně.
Švédsko
Kristiania
Pešť
Francie
Anglie
Švýcarsko
Belgie
26
article
Vyučování hospodyňské v tomto širokém
rozsahu může s prospěchem býti vedeno jen
učitelkami zvlášť odborně vzdělanými a vy-
chovanými. Věnuje se proto též všude značná
péče školení hospodyňských učitelek. Ve švéd-
sku je 5 ústavů ke vzdělání učitelek hospo-
dyňských. Tam, kde vyučování hospodyňské
je ve školách povinné, zřizují pro učitelky li-
terní a industrialní zvláštní kursy hospodyň-
ské a zavádějí hospodyňské nauky a tov
praxi i theorii jako povinné předměty do ústa-
vů pro vzdělání učitelek. České industriální
učitelky zřídily si z vlastní iniciativy loni kurs
pro vyučování vaření v Praze. Také v někte-
rých hospodyňských školách venkovskýchv
Čechách a na Moravě konaly se takové kursy.
Letos konal se ve Vesně v Brně kurs mini-
sterstvem zřízený. Dosud máme všeho všudy
jediný ústav ke vzdělání učitelek hospodyň-
ských při Vesně v Brně a je příznačno i po-
zoruhodno, že absolventky tohoto jediného
ústavu nijak nenalezly dosud všechny zaměst-
nání.
Paní Renata Tyršová zakončila svůj vý-
klad podivením, že právě u nás v Čechách,
které slynuly vždy svými výbornými a pečli-
vými hospodyněmi, nenalézá moderní hospo-
dyňské vzdělání náležitého ohlasu. Na konee
pravila roztrpčeně: „Chytáme se všech novot,
kde jaká se vyskytne. I ženské Skautky jsme
si zřídily, běžíme dost pošetile za každým
modním heslem, jen těch nových snah, všude
ve světě vítězně cestu si razících, takřka si
nevšímáme.
Přáli bychom si, aby vážná slova slovutné
naší propagátorky hospodyňské výchovy pro-
budila ve veřejnosti naší zájem pro zapomínané
a přece velice důležité odvětví školské, pro
školy a třídy hospodyňské.
Tyršová
Praha
Čechy
Morava
Brno
28
article
F. V. Moravec.
F V Moravec
29
article
Lékařství.
Vypadávání vlasů a prostředky proti
němu.
Jako šedivění, tak i vypadávání vlasů jest
častý zjev v životě člověka, naplňující posti-
ženou osobu melancholickým pocitem blížícl
se jeseně života nebo předčasného oprchávání
jedné z přirozených okras těla lidského. Ač-
koliv obecenstvo při této zdánlivě bezvýznam-
né odchylce od pravidelného stavu tělesného
poměrně velice zřídka obrací se o radu k lé-
kařům, důvěřujíc lehkověrně spíše lákavým
a hory doly slibujícím prospektům četnýcha
často nesvědomitých výrobců přerůzných, fan-
tastickými jmény označených vodiček a po-
mád, po kterých prý vlasy a vousy rostou
jako houby po dešti a sice i na místech, kde
ani za pravidelných poměrů vlasy se nevysky-
tují, takže je dokonce prý třeba z té příčiny
veliké opatrnosti při potírání hlavy, přece
jest vypadávání vlasů většinou stavem cho-
robným, který vyžaduje odborného, to jest lé-
kařského vyšetření nejen vlasů a kůže hlavy.
nýbrž často i celkového stavu zdravotního,
po kterém teprve možno s jistou nadějí na
úspěch doporučiti ten neb onen prostředek
proti vypadávání vlasů.
Vypadávání vlasů, končící posléze úplnou
lysivostí (alopecia), jest buď zjevem stáří (alo-