1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v neděli 7. září 1913.
Praha
4
article
uranni a večerní llety
předpiácí sa
v Praze v administrae
na měsle
na čtvrí leta
s dvojí donáškou
na měste
na čtvrt leta
ikr
ke
na máslo ve dliálkách
s Knoa
Poštou.
uésle
aa čtvrieta . . . S K a
* dvnil zásllkoe
a má
as čtvrt leta
kzi
Dnešní číslo pro Prahu jest o 22,
s přílohou pro venkov o 26 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v úterý dne 9. září v ob-
vyklou hodinu polední.
Pošta
Praha
5
article
Českým rodičům
Českým rodičům
Brzy otevrou se brány škol a mládež
naše vstoupí do učeben, aby zušlechťovala
svou duší a nabývala potřebných vědo-
mostí pro život. Vzdělání je nejmocnější
zbrani a oporou v budoucností jak každého
ſe notlivce tak i celého národa! Proto
malý národ náš nad jiné toho žádá, aby
jeho mládež došla vzdělání, pokud možno,
nejlepšího, proto školu považuje za místo
zvlášť důležité a pro svou budoucnost po-
třebné.
Ale vzdělání ducha a obohacení vědo-
mostmi může dojíti české dítě jen v české
škole. Ve škole cizí, kde dítě učitel
nerozumi, brzo zlhostejní, na duchu zakrn
a zpustne, a nejen že zušlechtění dušev
ního nedochází, ale ani nutnými vědomostm
se nevyzbrojí pro život.
Zničiš své dítě, dáš-li je do školy
kde nemluví sa k němu jeho jazykem
mateřským!
6
article
Tak praví ti, otče a matko, lidé vzdělaní,
teří zkušeností, studiem a pozorováním
dlouholetým poznali strašný hřích, který
pášou nerozumní rodičové na svých dětech,
dávajíce je do škol cizích. Pravdu tohot
potvrdí i každému z vás ony české dítky
které tak byly nešťastny, že místo do školy
české byly dány do školy, kde misto
mateřštiny zaléhala k jejich sluchu řeč
cizí, jim nesrozumitelná.
Vzdyť i v české škole pozná dítko zá-
klady druhého jazyka a brzy v praktickém
životě pak se mu doučí, udá-li se mu toho
jen potřeba! Za to vyzbrojí svou duši
vědomostmi i city, mládí jeho bude radostné
a rovněž i budoucnost pak. šťastná.
Miluješ-li tedy své dítě, dej je
do školy, kde vzdělává se svým
jazykem!
U žádného národa na celém světě ne-
uzříš, aby z nerozumu svých rodičů dítky
byly dávány do škol, kde nevzdělávají se
mateřským jazykem! Jen přemnohé naše
děti jsou tak nešťastny, že ochromují
mrzačí se ve škole cizí, kde slovu učitelovu
nerozumějí, kde duše jejich se nevzruší.
ať učitel vykládá cokoli !
Proto upřímné voláme k vám v této
chvíli:
7
article
České dtě dejte jen do české školy
České dtě dejte jen do české školy
Je to zákon lidskosti, národní povin-
nosti, zákon lásky k bezbrannému dítěti
Každý, pokud můžeš, poučuj nevědomé
a nerozumné rodiče a ukaž jim na příkla-
dech ti známých, jak zanedbané a často
zpustlé jsou dětí, jež ztrativše marně své
mládí ve škole cizí, nevzdělaly ani své duše,
ani se nepřipravily nutnými vědomostm
pro příšti žívot. Učiň tak již z povinnost
pouhé lidskostil
8
title
České dítě patří jen do české školy
9
title
Ida král. Hov. něsto Prot.
Ida král
Prot
10
article
V Čechách obstruovat,
ve Vídni „pracovat“?
V Čechách obstruovat,
ve Vídni „pracovat“?
Kdežto všechna naše česká veřejnost
touží a žádá, aby co možná brzy opět ožil
dělný český sněm: Němci naopak
zas o sněmování v Praze hrubě nedbají, ale
za to tím důtklivěji volají po neprodleném
svolání vídeňského parlamentu
ještě v tomto měsíci září, aby do konce
letošního roku stačil vyřídit finanční re-
formu a tím i služební pragmatiku pro
zlepšení poměru učitelstva, jakož i úpravu
platů učitelstva a rozpočet státní na rok
příští.
Uchopili v té příčině nejprve za límec
předsedu poslanecké sněmovny dra. Syl-
vestra, proč nepoužije svého práva a ne-
svolá odročenou schůzi sněmovny posla-
necké, když je už po žních, ba i po létě.
Interpelovaný předseda dr. Syl
vestr však pokrčil rameny a odvětil.
Rád bych, ale nemohu, poněvadž měsíc
září vyhradila vláda sněmům zemským
„Faktum jest,“ pravil 3. t. m. veřejně v Sol-
nohradě, „že vláda dotázala se všech zem-
ských výborů, přály-li by si zasedání sně-
mů zemských? Nepochybně bude v měsíc
září svoláno 7 až 10 sněmů zemských; po-
něvadž pak není možno, aby se sněmy
zemskými současně zasedala též říšská
rada, nelze na svolání parlamentu před
koncem října pomysliti.
Němec
doktor
Syl
Čechy
Vídeň
Praha
poslanecký sněmovna
11
article
Ale snad prý je konečně lépe, zahájí-l
sněmové zemští činnost svou již nyní, nežli
až na jaře, poněvadž tím se vyzíská pro
parlament slušná doba k práci od Vánoc
až do příštích Velikonoc. Před Váno-
cemi prý sotva již dostane se
parlament řádně k dílu, poněvadž
bude třeba vyřídit státní rozpočet pro pří-
ští rok a poněvadž se zároveň pomýšlí na
svolání delegací. Poněvadž za trván
delegací nemožno odbývati plných schůzi
sněmovny poslanecké, sotva před Vánoce-
mi dojde na vyřízení velkých předloh.
o něž se jedná. Malý finanční plán
dospěl ke druhému čtení a bude-li
sněmovna opravdově chtít, může čás t jeho
do Vánoc vyřídit, zbytek by pak mohl být
dojednán po Novém roce a tak by pro
ostatní důležibosti potom dostí vybylo času
až do Velikonoc!
Tento parlamentní kalendář, vyložený
předsedou p. drem. Sylvestrem, překvapil
naše Němce velice nemile. „Tak tedy pro
letošek se vlastně parlament vídeňský ne-
dostane k ničemu!“ Není-liž prý to jako
naschvál nastrojeno, aby hr. Stürgkh co
možno nejdéle měl pokoj od stížností a ža-
lob krajně nespokojených, poněvadž kn.
Vánoce
Sylvestr
Němec
Velikonoce
12
article
Thunem a námi Čechy zle sužovaných
Čechoněmců. „Pro nás Němce v Čechách“.
hubuje krajinský tisk německý, „jest tento
odklad parlamentní kampaně „až napřes-
ro“ — hořkým zklamáním. My doufali.
že již v tomto podzimu přijde vláda před
parlament se svými velkými požadavky
vojenskými a berními, čímž poskytne se
vyčkávajícímu německo-nacionálnímu sva-
zu příležitost, aby na vládě vymohl splnění
našich spravedlivých požadavků. A zatím
nyní slyšíme, že k tomu všemu letos nedo-
jde, nýbrž až napřesrok! Kníže Thun mů-
že si spokojeně mnouti ruce; ohlášené
německé s ním súčtování jest oddálenoa
tím osud jeho odsunut do mlhavé dálky.
Nestane se mu ničeho!“ V podobném roz-
ladění mysli sedl si také známý německý
poslanec p. Lecher ku psacímu stolu, aby
napsal ministerskému předsedovi hraběti
Thun
Čecho
Čechoněmec
Němec
Lecher
Čechy
13
article
Stürgkhovi dlouhatánský dopis, jímž zdvo-
řile sice, ale dosti důtklivě ho upomínal.
aby nelenil a dle slibu daného svolal říš-
skou radu již během tohoto měsíce
září, by vyřídila finanční reformu, slu-
žební pragmatiku a úpravu platů učitel-
stva do konce roku. Při tom hned úvodem
tlumočil, co si nakvašení Němci o obmy-
slech páně ministrových šeptají. „Panuje
v kruzích poslaneckých a v súčastněné
politické veřejnosti podezření, jakoby Vaše
Excellence vzpírala se proti okamžitému
svolání říšské rady, ano jakoby chovala
úmysl pro případ, že by předseda (dr.
Sylvester) svolal sněmovnu poslaneckou
ke schůzi, zasedání parlamentu — odro-
čit...“ Vytýká vládě dále, že bez potřeby
letos v červnu z pošetilé bázně před oppo-
sicí poslala sněmovnu předčasně na
prázdniny a tak sama zavinila odklad fi-
nanční reformy a tím všeho, co na n
závisí. Němečtí poslanci však prý jsou
svému voličstvu povinni, aby dostáli da-
ným slíbům a ještě letos přinesli úřadni-
ctvu státnímu služební pragmatiku a uči-
telstvu úpravu platu; nechť vláda tedy
nelení a svolá parlament co možná hned.
K této německé urgenci odpověděl mini-
sterský předseda dne 3. t. m. listem stejně
dlouhým a stejně — pikantním: Že letn
zasedání bylo spoluvinou vlády ukončeno
oředčasně? „Zasedání“ odpovídá hr.
Stürgkh
Němec
doktor
Sylvester
14
article
Stürgkh, „bylo tehda nutno ukončit v zá-
imu parlamentu, poněvadž pokra-
čovat v poradách o finančním plánu neby-
lo tehda možno, pro ohlášené, a dílem již
také prováděné překážky, jichž strany
pracovní nebyly by dovedly zmoci, ale ji-
iž bylo by bývalo zmařeno nejen vyřízení
plánu finančního, ale zcela určitě také vy-
řízení státních nutností, lhůtou vázaných.
jako zatímního rozpočtu, což by mělo za
následek neodvratný pád parlament
samého.“ — Jedině tím, že rychle po-
slala parlament domů na prázdniny, za-
zhránila jej před katastrofou, honosí se p
r. Stürgkh. Četní vůdcové parlamentních
stran prý ho tehdy také uznalí za vlastního
vtíře zachránivšího náš ubohý parlament
řed saní obstrukční.
Stürgkh
15
article
A proto také pomalu s flintou, když
e jedná o pokračování v té choulostivé
istorii s malým fínančním plánem. Dluž-
vo prvé situaci připravit vy-
ednáváním se střanami zúčast-
ěnými. Měsíce září už se netoliko ke
měmovní práci v některých „korun-
ních zemích“, nýbrž také na politické
řípravy k podzimnímu zase-
dání říšské rady. Tyto před-
běžné porady nemohou začíti
dříve, poněvadž před druhou polovinou
září není žádná politická práce možnaz
důvodů technických. Až se na podzim,
brzy po 15. říjnu, říšská rada sejde, bude
noci vstoupiti hned in medias res finanční
reformy (může přistoupiti hned k debatě
podrobné, poněvadž všeobecná rozprava
byla ukončena již v červnu) a může tedy
celý zákon vyříditi tak, aby mohl vstoupiti
v platnost již 1. dubna 1914.5
Potud odpověď Stürgkhova hartusícím
Němcům. Oficiosní výklad k ní pak do-
ládá: „Kdyby se velké politické strany
konečně odhodlaly urovnat svůj ná-
rodní svár, byl by rázem parlament
schopen ku práci a stál by tu pohotově obr-
něn. Kdyby národové, kteří jsou přece bra-
try v jedné otčině, ukončili svůj vysilující
záhubný zápas národní a podali si usmířeni
ruce, byl by ihned parlament dělný a státu
i obyvatelstvu by vzešly lepší časy.?
Stürgkhův
Němec
16
article
Tak včerejší vídeňský „N. W. Tag-
blatt“. Ale proč, medle, nezačne s tím
usmiřováním národů hned u vlastního pra-
hu pod štěpánskou věží? Proč nedomlouvá
svým hakatistům, aby ustali od barbarské-
ho toho odpírání, ano zavírání Čechům
vlastních škol jejich v sídelním městě říše,
jejíž základní zákon zaručuje přece všem
národům rovné právo ve škole i v úřadě?
Proč nedomluví přece již jednou po-
řádně Němcům v Čechách, aby upustili
od svého vlastizhoubného úsi-
lí porozpoltění Čech, po roztržení
tisícileté jejich jednoty správní a po zříze-
ní v nich ústavního a státoprávního mon-
stra „provincie Deutschböhmen“ rozpjaté
a roztřepené po hranicích Čech tak, že
by všecka spořádaná správa byla v ní
technicky zhola nemožna?! — Právě dnes
opět rozléhá se z Liberce volání po sjedno-
cení se všech německých stran na tomto
společném hesle podvratném. Možno tu
doufati ve smířlivé vyrovnání a dohodnutí
vzájemné, dokud Němci tento záškodný.
absurdní a nám naprosto nepřijatelný po-
žadavek, nepřestanou zbytečně zdvihati
proti nám jako svou nejpřednější, nezvrat-
nou podmínku, od níž neupustí děj se co
děj? Tu nechť se rakouští officiosové od-
váží pověděti jednou konečně Němcům
olnou pravdu do očí, to bude zdrávo nejen
ubohému parlamentu, ale i vlasti naší
celé říši. Tu vězí suk, jenž musí ven!
N W
Čecho
Němec
Čechy
Liberec
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Říšský sjezd německých řemeslníků
v Chomutově.
Německé hlasy pokračují ve snaze učiniti
dnešního chomutovského sjezdu německého
emeslnictva německo-nacionální politickou
idálost prvního řádu. Předseda řemeslnické
ady německé, ř. posl. Einspinner, ujišťuje
N. Fr. Presse“, že se na sjezdu bude rokovati
o nacionálně-politických otázkách, kteréž se
v poslední době octly v popředí i dodává, že
„v této souvislosti není bez pikantního inter-
2su, že místodržitel kníže Thun opomene osob-
ě se sjezdu zúčastniti, nýbrž že se dá zastu-
povati úřadníkem místodržitelství, kdežto
šechny dřívější řišské sježdy německého ř-
eslnictva byly vesměs bez výjimky uvítány
hefem země, v jejímž obvodu se ke aly. So-
kdarita něm. Nationalverbandu s německýmí
oslanci z Čech dojista prý dojde velmi mocné
podpory sjezdem něm. řemeslníků. Nával
nnoha set něm. důvěrníků z podunajských,
dpských a sudetských zemí k sjezdu dokazuje
orý, že široké massy německého lidu jsou ve-
krze srozuměny s prohlášením solidarity Na-
tionalverbandu s Němci v Čechách. Pro poli-
tické projevy vyhražen jest nedělní večer, ale
kusnesením politického rázu prý nedojde,
poněvadž by přesahovala rámec a cíle sjezdu.
Usnesení Nationalverbandu prý však se setká
se živou ozvěnou u zástupců měšťanského
stavu německého.
Německá agrární strana
pořádá v Chomutově dne 14. t. m. velký ně-
mecký selský sjezd, na němž referovati budou
poslanci Stahl a Jos. Mayer o politice něme-
ckých poslannců z Čech o postavení německé
agrární strany na zemském sněmu českém.
Stálý výbor německých důvěrníků v Čechách.
Čtyřiadvacetičlenný výbor k zřízení stálé
organisace německých důvěrníků v Čechách
konal v pátek první schůzi za předsednictví
předsedy Volksratu dra. Titty, jenž zvolen
byl — jak německá zpráva klasicky skvostně
Thun
Němec
Stahl
Jos
Mayer
Titta
Chomutov
Francie . Presse
Čechy
19
article
V drobném prodejla
ranmí dlslo s sobě
sa s
večernl
Ve fiHálkách na venkově
ranní cislo . . . . . 10
večorní.
lnserátv
plati se hotově nupřed.
Předplacani a inserty přijíma
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se teš
edakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevraesi
20
article
dí, jakožto „muž aktivní politice vzdálený“.
Ve skutečnosti zvolen předsedou komise
jakožto muž, který situaci úplně ovládl a ve-
dení německých věcí v Čechách přejal do
svých rukou. Ukázalo se to na schůzi samé,
kdež na otázku, zdali výbor jest oprávněn
nejen k vypracování statutu pro důvěrnickou
organisaci, nýbrž i ku pořádání Volkstagu, od-
pověděno kladným usnesením, s tím dokladem,
že podle úmluv dra. Titty, v pondělí s poslanci
schválených, výbor k tomu jest oprávněn, i
usneseno svolati lidové sjezdy hned do něko-
lika měst současně a sice do Chebu, Plané,
Mostu, Litoměřic, Děčína, Jablonce, Trutnova,
č. Budějovic, Krumlova a Prachatic. Tyto
sjezdy německého lidu mají za účel „umožniti
úzký styk ve vyrovnací otázce a zevrubné
probrání politické situace, jakož i nutných
opatření.
Účastenství na sjezdu ohlásilo celkem 57
poslanců, mezi nimi všichni něm. poslanciz
Čech. Z německé říše dostavili se četní hosté
za vedení člena pruské panské sněmovny pre-
sidenta sjezdu živnostenských komor Platea
z Hanoveru. Pamětihodno, že slavnostní od-
znaky jsou v zemských barvách čer-
venéabilé, poněvadžpodledřívěj-
ších usnesení sjezdu pro odznaky
sjezdové vždy platiti mají barvy
země, v níž se sjezd právě koná.
Zvláště po letošních explosích německého ší-
lenství proti zemským barvám bude se tato
ozdoba nádherně vyjímati na hrudích čackých
řemeslníků německých.
Německo-radikální strana nerozpoltěna.
Zprávu „Brüxer Ztg.“ o nepřeklenutelné
roztržce v německo-pokrokové straně popírá
jak „Egerl. Rundschau“, orgán strany, tak
jeden z jejích náčelníků, K. H. Wolf.
Plate
Rundschau
Wolf
Čechy
Cheb
Planá
Most
Litoměřice
Děčín
Jablonec
Trutnov
Budějovice
Krumlov
Prachatice
Hanover
panská sněmovna presidento
Brüxer Ztg
21
article
Z Moravy.
Morava
22
article
Dne 4. září 1913.
(A ještě připad poslance Bureše.)
Konečně tedy zná veřejnost ty „věcné“ dů-
vody, které vedou moravský zemský výbor, resp.
české i německé strany všech politických barev
k tomu, aby nebyl poslanec Bureš poslancem a
ředitelem zároveň a aby zemské úřadnictvo bylo
zbaveno svých občanských práv, jemu státními zá-
kladními zákony zaručených. Úvodníkář brněn-
ského „Hlasu“, velmi blízký přísedicímu mons.
Šrámkovi a jím patrně informovaný, s uznáníhod-
nou upřímnosti je povídá v pol ze s naším do-
pisem o této záležitosti. V úterním článku ze dne
4. září rozepisuje se dlouze o případu Burešově.
Předem, než bliže přihlédneme k jeho důvodůma
vývodům, musíme docela zdvořile odmítnouti jeho
stanovisko, že v Čechách nemají práva, mluviti do
„nejniternějších“ poměrů moravských. Patrně „H.“
zapominá, že v každém téměř čísle obírá se po-
měry v Čechách, kritisuje je a dle svého zorného
úhlu málokdy chvált. O věcech českých máme
právo mluvití ve všech zemích českých, a ne proto
mluvíme o případu Burešově, že Bureš je z Čech,
nýbrž prostě proto, že ani v Čechách nemůže býti
lhostejným, co se děje na Moravě.
A nyní k věci.
Bureš
Šrámek
Čechy
Morava
23
article
Důvody, proč nemůže býti dle názoru zem-
ského výboru a poslanců zemský úřadník zemským
poslancem, jsou dle „Hlasu“
1. Zemšti úřadníci nemohou býti zem. poslanci.
poněvadž se tím vlastně stávají svými vlastními
představenými.
2. Poslanec Bureš měl jako náhradník zem-
ského výboru, když úřadoval za nemocného Vacu,
možnost vyřizovati i ta podání, jež podal ředitei
zimní hosp. školy hranické Bureš, tedy táž osoba.
3. „Jde o celou kategorii zemských úřadníků
— učitelů a ředitelů na zemských zimních hosp.
školách — a případ Burešův je pokusný balonek.
Kdvby Bureš vyhrál, pak by mnohoa
mnohoředitelů zimnich hosp. škol do-
stalo laskominy na mandát, a tak z v.
venkovská kurie volební by se zamě-
nila v kurii učitelstva zimních hosp.
škol a kdyby sněm zasedal v zimě.
byly by na těchto školách prázdniny
v zimě polovřční a v létě celé. A jak
dnes vše nakažlivě působí, nezůstala by kategorie
učitelstva zimních hosp. škol sama. Příklady táhnou
a pak, co by bylo dovoleno a přiznáno jednomu
Bureš
Burešův
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 6. září.
(Kronika.) Nepřála tuze pohoda
letošní prázdninové turistice! A dvakrát ne
horské! Nevíte ještě, jak se asi dařilo našim
lezcům v Jezersku a v jiných koutech alp-
ských. Za to máte svůj malý výlet do vý-
chodních Karpat důkladně zaznamenán, ač
nikoli červeným písmem. Z Bukoviny do Uher
Stjolským sedlem slibovali jste si veselý pře-
chod. A odtud zase Jasenickým průsmykem
zpet do Haliče, dle mapy, vypadalo velmi lá-
kavé.
— Průzory horské budou jistě velko-
lepy a novota poměrů národopisných vybarví
jak náleží turu! lichotili jste si.
A vybarvila, věrul
Z vlastní tury zbyly leda trosky. Den
co den bouře, přivaly, průtrže a zátopy, pře-
rušené cesty, strhaně silnice, rozmetané
dráhy. S pavlače dřevěného baráku pohra-
ničné četmické stanice naboře v sedle pod
mohutným štítem“ bile očepeného Pietrosulu
byl, pravda, nádherný pohled do vůkolních
dolů a rokli. Jak z černých hlubin jako z pe-
kelného kotle zvédaly se páry za racholu
hromu a před vášimi zraky jak propadaly se
svety. Číška hubené kávy, v tom obrněném
okolí ochotně poskytoutá, sice s dostatek
zvyšovala náladu, leč což to vše platno,
když neustále jen se leje a dolů k nejbližší
stanici zbývá ještě třicet kiláků? Krátce,
rozkošný zálet vyššími mocnostmi pozměněn
v dokonalý výprask.
Tešili jste se na bližší známost se slo-
vanským obyvatelem uherských hor. I v tom
vám sklaplo. Užší styk s cizincem v těch
končinách má za prostředníka skoro vý-
bradné žida. Je tu hostinským, obchodníkem,
Číška
Praha
Bukovina
Uhry
Halič
25
article
povozníkem, řemeslnikem, ba ve mnohých
obcích téměř výlučným obyvatelem. Neladně
málem do nekonečna, táhnou se podél silni
bezedným blátem a kalem ty židovské ve
nice. Zdejší žid je chuďas rodný bratr svého
souseda polského, ruského a rumunského žida
Mají všichni jeden zjev, jeden kroj, jednu
řeč, ač se znají dokonale v jazyku kraje
pro cizince odněkud z postranních kape
vylovují drobty docela správné spisovné něm-
činy. Na čistotu a libopach úpravného zev
nějšku, pravda mnoho nedají, ale za to maj
své úctyhodné silné stránky, kterých si do-
vedete vážit. Chaim Jachem z Horní Borš
dostojí svému slovu jako starofrancouzský
šlechtic. A co se smyslu pro obec a rodnou
krev dotýče, je solidární do krajnosti. Co
slíbil a k čemu se zavázal, buďie jisti, že
doslova splní, ale jako že vás osud vložil
mezi jeho dlouhé židovské prsty, tak už se
z nich nevymotáte přes všech sto kilometrů.
co vaše tura do území jeho plemene za
sáhla. Jsou všickni spolu známi, všickn
spolu drží, jsou si něco nějak dlužni a po-
dávají si vás z ruky do ruky jako láhev.
Případáte si jako slepý kapr ve stažené s
všech stran síti. Marno se vzpírat. Ode-
vzdejte se klidně. Neujdete osudu, který vám
určen.
V Borši příšel chlapík nabízet svů
povoz.
— Kolik do Horní Vyše?
— Dvacet korun.
— Za čtyřiadvacet kilometrů? Nesmyslná
cena.
Chaim Jach
Horní Borša
Horní Vyš
26
article
— Pbánové uvidí, není to mnoho. Cesta
je mizerná, silnice strhána, místy docela pře-
rušena. Phánové uvidí, misty je thak zle, že
vůz nemůže dále, čekají tam lidé, kteří pře-
nášejí zavazadla. A na druhé straně čekaji
fiakry . ..
— A nebude-li se nám v Horní Vyši
ibit, pojedeme dále ke stanici železniční
Dovezeš nás?
— Dovezu. Pokrmím dvě hodiny, koně
si odpočinou a dovezu.
— Za kolik?
— Zase dvacet korun.
To bylo podezřelé. Prvních 24 kilomelrů
za dvacet korun a dalších 40 kilometrů zase
jen dvacet? V tom něco vězíl
A vězelo.
Všecko bylo správné, jak žid vykládal
Přijal deset korun závdavku a drobní koníci
všelijak přivázáni k rozhrkanému vozidlu
cupou jen což blátem a vodou. Za tři hodiny
jsme v Horní Vyši. Ne nemožno! zde ne
zůstanem. Ale žid má tu nějaký obchod
žádá nový závdavek. Dvacet korun. Jel
dobře, vem to nešť. Počkáte dvě hodinky
posilníte se, protáhnete údy.
Ale, než jste se obrátili na patě, je tu
žid zase.
— Nelřeba čekat. Všecko je zařízeno
Phánové phojedou dále.
— A což koně pokrmit?
— Netřeba krmit. Phánové dostanou
nové kh ně, nový khočár. A lepší khočár
lepší khoně. Tuhle můj bratr pojede . ..
Představuje druhého žida.
— Máme smluveno čtyřicet korun, třicet
jsi už dostal.
— Dostal jsem, pánbůh ví, všecko je
v pořádku.
— A tvůj bratr nedostane víc, než deset
korun . ..
— Nedostane víc a pojede dobře a
phánové budou spokojeni . ..
Tak už bylo. Židák měl za svých 24
kilom. třicet korun v kapse. Jeho bratr do-
stal za 40 km. a »lepší« kočár jen deset
Byl taky spokojen. A třetí Abraham obrov-
ské postavy se drápal na kozlik.
— Kdo je to
Abraham
km . a
27
article
Ten na přerušených místech bhude
přenášet kufry.
— Co dostane?
— Dvě koruny ..
Ale nedostal je na ruku. K tomu zase
tu byl čtvrlý žid. Ten prý je kamarádu do-
nese domů, protože Abraham pojede s námi
a už se nevrátí. Pak byli ještě »fiakři« na
přerušených místech. Pátý a šestý šmejdír.
A všecko si rozumělo, hrálo spolu a tiše.
beze slova, v libezné tiché dohodě si podá-
valo svoji oběť . . . Všecko solidárni, vši-
ckni dobře pochodili, ba i pocestný sám je
spokojen, že něco zažil a khonec khonců se
zdravou kůží vyvázl.
Vlastní držitel oblasti, uherský Rus.
málem ti ani nepři de do cesty. Je s ním.
jako se jménem jeho půdy na mapě, třeb
je teprv zvlášť objeviti. Pohraničná osada
na vrcholi průmyslu do Haliče je slovanská
vesnice Jasenica. Úřadní maďarský název
zní Kör5s Mez5. Jinak to na mapě nenajdeš.
Nápisy v místě, na hostincích, na židovských
krámech, vyhlášky úřadni, všecko maďarské
S cizincem, nejde-li to po maďarsku, mluví
německy. Teprv na tržišti potkáš se s jazy-
kem i krojem slovanských horalů. Kroj neni
tak malebný jako u sousedů Rumunů, také
postavy nejsou tak stepilé, ale za to s
s lidičkami brzo domluvíš. Řikají »prosime
a »děkuju«, přejí, aby vám bůh dal stálé
»zdorovíčko« a vůbec vám připadá, jako byste
se tu byli octli někde jen v odlehlejším
koutě vlasti.
U přízemního domku táhlého náměst
tlačí se dav pestrých kajd a sukní. Vyvo-
lávají tam zevnitř jména. Kdo byl vyvolán.
je-li muž nastaví k oknu čepici, žena šátek
Z okna cinkne do nástavky hrst drobných.
Abraham
Kör
Rumun
Halič
Jasenica
28
article
Na domě maďarská vyhláška. Všecko jde po
maďarsku.
— Co pak to tu vyplácejí?
— Za práci v lese. Je pondělek, to za
celý týden.
— Kdo vypláci?
— Páni.
— A rozumíte-li maďarsky?
— Rozumíme.
— Kde jste se naučili?
— Ve škole.
— škola je maďarská?
— Maďarská i slovanská.
Učí je po slovansku rozumět maďarsky.
Zřízení si tak vychovává své zřízence. Pak
už se lehce vládne po maďarsku. Je tak vše
zařízeno. Na tom vše sejde v životě, coa
jak se zařídí. Zde jako jinde, život, veliké
zřízení. Lid, pouhý živel. Potřebuje soustavu
cest a chodeb, aby ke svému živobytí se
dostal. Když je zařízeno, živel teče kam si
přeješ. Lid se neptá, kdo a co a jak zařídil.
Jen když ke svému přijde.
— A proč nemá slovanský lid své věci
po slovansku zřízeny? Proč si nepanuje,
proč své potřeby životné si neopatřuje sám
po svém? Číje snad méně schopný, pilný a
pracovitý než jiný? . ..
Nepozorujete rozdílu. Lid jako lid, zde
jako jinde. Kdyby byl po slovansku zřízen
slovanský lid, měl by se lépe, už proto, že
by vše bylo méně nucené a přirozenější.
Ale nezařídil nikdo nic po slovansku. Tak
chodi vše jak chodí.
Ejhle, vzorek, Bukovina!
Zemička ze dvou třetin slovanská. Pro-
jedeš po dráze od konce do konce a máš
dojem, že jsi projel roztomilým, přívětivým
německým krajem, kde je národně všecko
v pořádku. Černovice, krásné město na
vrchu rozložené. Od nádraží dole jde to
vozem nebo elektrikou vzhůru jako do Ne-
Bukovina
Černovice
Na dům
Lido