ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 c7c96520-8f16-11dd-922e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 37, person 43, org 5, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v neděli 7. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 246.
4 article
uranni a večerní llety předpiácí sa v Praze v administrae na měsle na čtvrí leta s dvojí donáškou na měste na čtvrt leta ikr ke na máslo ve dliálkách s Knoa Poštou. uésle aa čtvrieta . . . S K a * dvnil zásllkoe a má as čtvrt leta kzi Dnešní číslo pro Prahu jest o 22, s přílohou pro venkov o 26 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v úterý dne 9. září v ob- vyklou hodinu polední.
Pošta Praha
5 article Českým rodičům
Českým rodičům Brzy otevrou se brány škol a mládež naše vstoupí do učeben, aby zušlechťovala svou duší a nabývala potřebných vědo- mostí pro život. Vzdělání je nejmocnější zbrani a oporou v budoucností jak každého ſe notlivce tak i celého národa! Proto malý národ náš nad jiné toho žádá, aby jeho mládež došla vzdělání, pokud možno, nejlepšího, proto školu považuje za místo zvlášť důležité a pro svou budoucnost po- třebné. Ale vzdělání ducha a obohacení vědo- mostmi může dojíti české dítě jen v české škole. Ve škole cizí, kde dítě učitel nerozumi, brzo zlhostejní, na duchu zakrn a zpustne, a nejen že zušlechtění dušev ního nedochází, ale ani nutnými vědomostm se nevyzbrojí pro život. Zničiš své dítě, dáš-li je do školy kde nemluví sa k němu jeho jazykem mateřským!
6 article
Tak praví ti, otče a matko, lidé vzdělaní, teří zkušeností, studiem a pozorováním dlouholetým poznali strašný hřích, který pášou nerozumní rodičové na svých dětech, dávajíce je do škol cizích. Pravdu tohot potvrdí i každému z vás ony české dítky které tak byly nešťastny, že místo do školy české byly dány do školy, kde misto mateřštiny zaléhala k jejich sluchu řeč cizí, jim nesrozumitelná. Vzdyť i v české škole pozná dítko zá- klady druhého jazyka a brzy v praktickém životě pak se mu doučí, udá-li se mu toho jen potřeba! Za to vyzbrojí svou duši vědomostmi i city, mládí jeho bude radostné a rovněž i budoucnost pak. šťastná. Miluješ-li tedy své dítě, dej je do školy, kde vzdělává se svým jazykem! U žádného národa na celém světě ne- uzříš, aby z nerozumu svých rodičů dítky byly dávány do škol, kde nevzdělávají se mateřským jazykem! Jen přemnohé naše děti jsou tak nešťastny, že ochromují mrzačí se ve škole cizí, kde slovu učitelovu nerozumějí, kde duše jejich se nevzruší. ať učitel vykládá cokoli ! Proto upřímné voláme k vám v této chvíli:
7 article České dtě dejte jen do české školy
České dtě dejte jen do české školy Je to zákon lidskosti, národní povin- nosti, zákon lásky k bezbrannému dítěti Každý, pokud můžeš, poučuj nevědomé a nerozumné rodiče a ukaž jim na příkla- dech ti známých, jak zanedbané a často zpustlé jsou dětí, jež ztrativše marně své mládí ve škole cizí, nevzdělaly ani své duše, ani se nepřipravily nutnými vědomostm pro příšti žívot. Učiň tak již z povinnost pouhé lidskostil
8 title
České dítě patří jen do české školy
9 title
Ida král. Hov. něsto Prot.
Ida král Prot
10 article V Čechách obstruovat, ve Vídni „pracovat“?
V Čechách obstruovat, ve Vídni „pracovat“? Kdežto všechna naše česká veřejnost touží a žádá, aby co možná brzy opět ožil dělný český sněm: Němci naopak zas o sněmování v Praze hrubě nedbají, ale za to tím důtklivěji volají po neprodleném svolání vídeňského parlamentu ještě v tomto měsíci září, aby do konce letošního roku stačil vyřídit finanční re- formu a tím i služební pragmatiku pro zlepšení poměru učitelstva, jakož i úpravu platů učitelstva a rozpočet státní na rok příští. Uchopili v té příčině nejprve za límec předsedu poslanecké sněmovny dra. Syl- vestra, proč nepoužije svého práva a ne- svolá odročenou schůzi sněmovny posla- necké, když je už po žních, ba i po létě. Interpelovaný předseda dr. Syl vestr však pokrčil rameny a odvětil. Rád bych, ale nemohu, poněvadž měsíc září vyhradila vláda sněmům zemským „Faktum jest,“ pravil 3. t. m. veřejně v Sol- nohradě, „že vláda dotázala se všech zem- ských výborů, přály-li by si zasedání sně- mů zemských? Nepochybně bude v měsíc září svoláno 7 až 10 sněmů zemských; po- něvadž pak není možno, aby se sněmy zemskými současně zasedala též říšská rada, nelze na svolání parlamentu před koncem října pomysliti.
Němec doktor Syl Čechy Vídeň Praha poslanecký sněmovna
11 article
Ale snad prý je konečně lépe, zahájí-l sněmové zemští činnost svou již nyní, nežli až na jaře, poněvadž tím se vyzíská pro parlament slušná doba k práci od Vánoc až do příštích Velikonoc. Před Váno- cemi prý sotva již dostane se parlament řádně k dílu, poněvadž bude třeba vyřídit státní rozpočet pro pří- ští rok a poněvadž se zároveň pomýšlí na svolání delegací. Poněvadž za trván delegací nemožno odbývati plných schůzi sněmovny poslanecké, sotva před Vánoce- mi dojde na vyřízení velkých předloh. o něž se jedná. Malý finanční plán dospěl ke druhému čtení a bude-li sněmovna opravdově chtít, může čás t jeho do Vánoc vyřídit, zbytek by pak mohl být dojednán po Novém roce a tak by pro ostatní důležibosti potom dostí vybylo času až do Velikonoc! Tento parlamentní kalendář, vyložený předsedou p. drem. Sylvestrem, překvapil naše Němce velice nemile. „Tak tedy pro letošek se vlastně parlament vídeňský ne- dostane k ničemu!“ Není-liž prý to jako naschvál nastrojeno, aby hr. Stürgkh co možno nejdéle měl pokoj od stížností a ža- lob krajně nespokojených, poněvadž kn.
Vánoce Sylvestr Němec Velikonoce
12 article
Thunem a námi Čechy zle sužovaných Čechoněmců. „Pro nás Němce v Čechách“. hubuje krajinský tisk německý, „jest tento odklad parlamentní kampaně „až napřes- ro“ — hořkým zklamáním. My doufali. že již v tomto podzimu přijde vláda před parlament se svými velkými požadavky vojenskými a berními, čímž poskytne se vyčkávajícímu německo-nacionálnímu sva- zu příležitost, aby na vládě vymohl splnění našich spravedlivých požadavků. A zatím nyní slyšíme, že k tomu všemu letos nedo- jde, nýbrž až napřesrok! Kníže Thun mů- že si spokojeně mnouti ruce; ohlášené německé s ním súčtování jest oddálenoa tím osud jeho odsunut do mlhavé dálky. Nestane se mu ničeho!“ V podobném roz- ladění mysli sedl si také známý německý poslanec p. Lecher ku psacímu stolu, aby napsal ministerskému předsedovi hraběti
Thun Čecho Čechoněmec Němec Lecher Čechy
13 article
Stürgkhovi dlouhatánský dopis, jímž zdvo- řile sice, ale dosti důtklivě ho upomínal. aby nelenil a dle slibu daného svolal říš- skou radu již během tohoto měsíce září, by vyřídila finanční reformu, slu- žební pragmatiku a úpravu platů učitel- stva do konce roku. Při tom hned úvodem tlumočil, co si nakvašení Němci o obmy- slech páně ministrových šeptají. „Panuje v kruzích poslaneckých a v súčastněné politické veřejnosti podezření, jakoby Vaše Excellence vzpírala se proti okamžitému svolání říšské rady, ano jakoby chovala úmysl pro případ, že by předseda (dr. Sylvester) svolal sněmovnu poslaneckou ke schůzi, zasedání parlamentu — odro- čit...“ Vytýká vládě dále, že bez potřeby letos v červnu z pošetilé bázně před oppo- sicí poslala sněmovnu předčasně na prázdniny a tak sama zavinila odklad fi- nanční reformy a tím všeho, co na n závisí. Němečtí poslanci však prý jsou svému voličstvu povinni, aby dostáli da- ným slíbům a ještě letos přinesli úřadni- ctvu státnímu služební pragmatiku a uči- telstvu úpravu platu; nechť vláda tedy nelení a svolá parlament co možná hned. K této německé urgenci odpověděl mini- sterský předseda dne 3. t. m. listem stejně dlouhým a stejně — pikantním: Že letn zasedání bylo spoluvinou vlády ukončeno oředčasně? „Zasedání“ odpovídá hr.
Stürgkh Němec doktor Sylvester
14 article
Stürgkh, „bylo tehda nutno ukončit v zá- imu parlamentu, poněvadž pokra- čovat v poradách o finančním plánu neby- lo tehda možno, pro ohlášené, a dílem již také prováděné překážky, jichž strany pracovní nebyly by dovedly zmoci, ale ji- iž bylo by bývalo zmařeno nejen vyřízení plánu finančního, ale zcela určitě také vy- řízení státních nutností, lhůtou vázaných. jako zatímního rozpočtu, což by mělo za následek neodvratný pád parlament samého.“ — Jedině tím, že rychle po- slala parlament domů na prázdniny, za- zhránila jej před katastrofou, honosí se p r. Stürgkh. Četní vůdcové parlamentních stran prý ho tehdy také uznalí za vlastního vtíře zachránivšího náš ubohý parlament řed saní obstrukční.
Stürgkh
15 article
A proto také pomalu s flintou, když e jedná o pokračování v té choulostivé istorii s malým fínančním plánem. Dluž- vo prvé situaci připravit vy- ednáváním se střanami zúčast- ěnými. Měsíce září už se netoliko ke měmovní práci v některých „korun- ních zemích“, nýbrž také na politické řípravy k podzimnímu zase- dání říšské rady. Tyto před- běžné porady nemohou začíti dříve, poněvadž před druhou polovinou září není žádná politická práce možnaz důvodů technických. Až se na podzim, brzy po 15. říjnu, říšská rada sejde, bude noci vstoupiti hned in medias res finanční reformy (může přistoupiti hned k debatě podrobné, poněvadž všeobecná rozprava byla ukončena již v červnu) a může tedy celý zákon vyříditi tak, aby mohl vstoupiti v platnost již 1. dubna 1914.5 Potud odpověď Stürgkhova hartusícím Němcům. Oficiosní výklad k ní pak do- ládá: „Kdyby se velké politické strany konečně odhodlaly urovnat svůj ná- rodní svár, byl by rázem parlament schopen ku práci a stál by tu pohotově obr- něn. Kdyby národové, kteří jsou přece bra- try v jedné otčině, ukončili svůj vysilující záhubný zápas národní a podali si usmířeni ruce, byl by ihned parlament dělný a státu i obyvatelstvu by vzešly lepší časy.?
Stürgkhův Němec
16 article
Tak včerejší vídeňský „N. W. Tag- blatt“. Ale proč, medle, nezačne s tím usmiřováním národů hned u vlastního pra- hu pod štěpánskou věží? Proč nedomlouvá svým hakatistům, aby ustali od barbarské- ho toho odpírání, ano zavírání Čechům vlastních škol jejich v sídelním městě říše, jejíž základní zákon zaručuje přece všem národům rovné právo ve škole i v úřadě? Proč nedomluví přece již jednou po- řádně Němcům v Čechách, aby upustili od svého vlastizhoubného úsi- lí porozpoltění Čech, po roztržení tisícileté jejich jednoty správní a po zříze- ní v nich ústavního a státoprávního mon- stra „provincie Deutschböhmen“ rozpjaté a roztřepené po hranicích Čech tak, že by všecka spořádaná správa byla v ní technicky zhola nemožna?! — Právě dnes opět rozléhá se z Liberce volání po sjedno- cení se všech německých stran na tomto společném hesle podvratném. Možno tu doufati ve smířlivé vyrovnání a dohodnutí vzájemné, dokud Němci tento záškodný. absurdní a nám naprosto nepřijatelný po- žadavek, nepřestanou zbytečně zdvihati proti nám jako svou nejpřednější, nezvrat- nou podmínku, od níž neupustí děj se co děj? Tu nechť se rakouští officiosové od- váží pověděti jednou konečně Němcům olnou pravdu do očí, to bude zdrávo nejen ubohému parlamentu, ale i vlasti naší celé říši. Tu vězí suk, jenž musí ven!
N W Čecho Němec Čechy Liberec
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Říšský sjezd německých řemeslníků v Chomutově. Německé hlasy pokračují ve snaze učiniti dnešního chomutovského sjezdu německého emeslnictva německo-nacionální politickou idálost prvního řádu. Předseda řemeslnické ady německé, ř. posl. Einspinner, ujišťuje N. Fr. Presse“, že se na sjezdu bude rokovati o nacionálně-politických otázkách, kteréž se v poslední době octly v popředí i dodává, že „v této souvislosti není bez pikantního inter- 2su, že místodržitel kníže Thun opomene osob- ě se sjezdu zúčastniti, nýbrž že se dá zastu- povati úřadníkem místodržitelství, kdežto šechny dřívější řišské sježdy německého ř- eslnictva byly vesměs bez výjimky uvítány hefem země, v jejímž obvodu se ke aly. So- kdarita něm. Nationalverbandu s německýmí oslanci z Čech dojista prý dojde velmi mocné podpory sjezdem něm. řemeslníků. Nával nnoha set něm. důvěrníků z podunajských, dpských a sudetských zemí k sjezdu dokazuje orý, že široké massy německého lidu jsou ve- krze srozuměny s prohlášením solidarity Na- tionalverbandu s Němci v Čechách. Pro poli- tické projevy vyhražen jest nedělní večer, ale kusnesením politického rázu prý nedojde, poněvadž by přesahovala rámec a cíle sjezdu. Usnesení Nationalverbandu prý však se setká se živou ozvěnou u zástupců měšťanského stavu německého. Německá agrární strana pořádá v Chomutově dne 14. t. m. velký ně- mecký selský sjezd, na němž referovati budou poslanci Stahl a Jos. Mayer o politice něme- ckých poslannců z Čech o postavení německé agrární strany na zemském sněmu českém. Stálý výbor německých důvěrníků v Čechách. Čtyřiadvacetičlenný výbor k zřízení stálé organisace německých důvěrníků v Čechách konal v pátek první schůzi za předsednictví předsedy Volksratu dra. Titty, jenž zvolen byl — jak německá zpráva klasicky skvostně
Thun Němec Stahl Jos Mayer Titta Chomutov Francie . Presse Čechy
19 article
V drobném prodejla ranmí dlslo s sobě sa s večernl Ve fiHálkách na venkově ranní cislo . . . . . 10 večorní. lnserátv plati se hotově nupřed. Předplacani a inserty přijíma administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se teš edakce, tiskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopisy se nevraesi
20 article
dí, jakožto „muž aktivní politice vzdálený“. Ve skutečnosti zvolen předsedou komise jakožto muž, který situaci úplně ovládl a ve- dení německých věcí v Čechách přejal do svých rukou. Ukázalo se to na schůzi samé, kdež na otázku, zdali výbor jest oprávněn nejen k vypracování statutu pro důvěrnickou organisaci, nýbrž i ku pořádání Volkstagu, od- pověděno kladným usnesením, s tím dokladem, že podle úmluv dra. Titty, v pondělí s poslanci schválených, výbor k tomu jest oprávněn, i usneseno svolati lidové sjezdy hned do něko- lika měst současně a sice do Chebu, Plané, Mostu, Litoměřic, Děčína, Jablonce, Trutnova, č. Budějovic, Krumlova a Prachatic. Tyto sjezdy německého lidu mají za účel „umožniti úzký styk ve vyrovnací otázce a zevrubné probrání politické situace, jakož i nutných opatření. Účastenství na sjezdu ohlásilo celkem 57 poslanců, mezi nimi všichni něm. poslanciz Čech. Z německé říše dostavili se četní hosté za vedení člena pruské panské sněmovny pre- sidenta sjezdu živnostenských komor Platea z Hanoveru. Pamětihodno, že slavnostní od- znaky jsou v zemských barvách čer- venéabilé, poněvadžpodledřívěj- ších usnesení sjezdu pro odznaky sjezdové vždy platiti mají barvy země, v níž se sjezd právě koná. Zvláště po letošních explosích německého ší- lenství proti zemským barvám bude se tato ozdoba nádherně vyjímati na hrudích čackých řemeslníků německých. Německo-radikální strana nerozpoltěna. Zprávu „Brüxer Ztg.“ o nepřeklenutelné roztržce v německo-pokrokové straně popírá jak „Egerl. Rundschau“, orgán strany, tak jeden z jejích náčelníků, K. H. Wolf.
Plate Rundschau Wolf Čechy Cheb Planá Most Litoměřice Děčín Jablonec Trutnov Budějovice Krumlov Prachatice Hanover panská sněmovna presidento Brüxer Ztg
21 article
Z Moravy.
Morava
22 article
Dne 4. září 1913. (A ještě připad poslance Bureše.) Konečně tedy zná veřejnost ty „věcné“ dů- vody, které vedou moravský zemský výbor, resp. české i německé strany všech politických barev k tomu, aby nebyl poslanec Bureš poslancem a ředitelem zároveň a aby zemské úřadnictvo bylo zbaveno svých občanských práv, jemu státními zá- kladními zákony zaručených. Úvodníkář brněn- ského „Hlasu“, velmi blízký přísedicímu mons. Šrámkovi a jím patrně informovaný, s uznáníhod- nou upřímnosti je povídá v pol ze s naším do- pisem o této záležitosti. V úterním článku ze dne 4. září rozepisuje se dlouze o případu Burešově. Předem, než bliže přihlédneme k jeho důvodůma vývodům, musíme docela zdvořile odmítnouti jeho stanovisko, že v Čechách nemají práva, mluviti do „nejniternějších“ poměrů moravských. Patrně „H.“ zapominá, že v každém téměř čísle obírá se po- měry v Čechách, kritisuje je a dle svého zorného úhlu málokdy chvált. O věcech českých máme právo mluvití ve všech zemích českých, a ne proto mluvíme o případu Burešově, že Bureš je z Čech, nýbrž prostě proto, že ani v Čechách nemůže býti lhostejným, co se děje na Moravě. A nyní k věci.
Bureš Šrámek Čechy Morava
23 article
Důvody, proč nemůže býti dle názoru zem- ského výboru a poslanců zemský úřadník zemským poslancem, jsou dle „Hlasu“ 1. Zemšti úřadníci nemohou býti zem. poslanci. poněvadž se tím vlastně stávají svými vlastními představenými. 2. Poslanec Bureš měl jako náhradník zem- ského výboru, když úřadoval za nemocného Vacu, možnost vyřizovati i ta podání, jež podal ředitei zimní hosp. školy hranické Bureš, tedy táž osoba. 3. „Jde o celou kategorii zemských úřadníků — učitelů a ředitelů na zemských zimních hosp. školách — a případ Burešův je pokusný balonek. Kdvby Bureš vyhrál, pak by mnohoa mnohoředitelů zimnich hosp. škol do- stalo laskominy na mandát, a tak z v. venkovská kurie volební by se zamě- nila v kurii učitelstva zimních hosp. škol a kdyby sněm zasedal v zimě. byly by na těchto školách prázdniny v zimě polovřční a v létě celé. A jak dnes vše nakažlivě působí, nezůstala by kategorie učitelstva zimních hosp. škol sama. Příklady táhnou a pak, co by bylo dovoleno a přiznáno jednomu
Bureš Burešův
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 6. září. (Kronika.) Nepřála tuze pohoda letošní prázdninové turistice! A dvakrát ne horské! Nevíte ještě, jak se asi dařilo našim lezcům v Jezersku a v jiných koutech alp- ských. Za to máte svůj malý výlet do vý- chodních Karpat důkladně zaznamenán, ač nikoli červeným písmem. Z Bukoviny do Uher Stjolským sedlem slibovali jste si veselý pře- chod. A odtud zase Jasenickým průsmykem zpet do Haliče, dle mapy, vypadalo velmi lá- kavé. — Průzory horské budou jistě velko- lepy a novota poměrů národopisných vybarví jak náleží turu! lichotili jste si. A vybarvila, věrul Z vlastní tury zbyly leda trosky. Den co den bouře, přivaly, průtrže a zátopy, pře- rušené cesty, strhaně silnice, rozmetané dráhy. S pavlače dřevěného baráku pohra- ničné četmické stanice naboře v sedle pod mohutným štítem“ bile očepeného Pietrosulu byl, pravda, nádherný pohled do vůkolních dolů a rokli. Jak z černých hlubin jako z pe- kelného kotle zvédaly se páry za racholu hromu a před vášimi zraky jak propadaly se svety. Číška hubené kávy, v tom obrněném okolí ochotně poskytoutá, sice s dostatek zvyšovala náladu, leč což to vše platno, když neustále jen se leje a dolů k nejbližší stanici zbývá ještě třicet kiláků? Krátce, rozkošný zálet vyššími mocnostmi pozměněn v dokonalý výprask. Tešili jste se na bližší známost se slo- vanským obyvatelem uherských hor. I v tom vám sklaplo. Užší styk s cizincem v těch končinách má za prostředníka skoro vý- bradné žida. Je tu hostinským, obchodníkem,
Číška Praha Bukovina Uhry Halič
25 article
povozníkem, řemeslnikem, ba ve mnohých obcích téměř výlučným obyvatelem. Neladně málem do nekonečna, táhnou se podél silni bezedným blátem a kalem ty židovské ve nice. Zdejší žid je chuďas rodný bratr svého souseda polského, ruského a rumunského žida Mají všichni jeden zjev, jeden kroj, jednu řeč, ač se znají dokonale v jazyku kraje pro cizince odněkud z postranních kape vylovují drobty docela správné spisovné něm- činy. Na čistotu a libopach úpravného zev nějšku, pravda mnoho nedají, ale za to maj své úctyhodné silné stránky, kterých si do- vedete vážit. Chaim Jachem z Horní Borš dostojí svému slovu jako starofrancouzský šlechtic. A co se smyslu pro obec a rodnou krev dotýče, je solidární do krajnosti. Co slíbil a k čemu se zavázal, buďie jisti, že doslova splní, ale jako že vás osud vložil mezi jeho dlouhé židovské prsty, tak už se z nich nevymotáte přes všech sto kilometrů. co vaše tura do území jeho plemene za sáhla. Jsou všickni spolu známi, všickn spolu drží, jsou si něco nějak dlužni a po- dávají si vás z ruky do ruky jako láhev. Případáte si jako slepý kapr ve stažené s všech stran síti. Marno se vzpírat. Ode- vzdejte se klidně. Neujdete osudu, který vám určen. V Borši příšel chlapík nabízet svů povoz. — Kolik do Horní Vyše? — Dvacet korun. — Za čtyřiadvacet kilometrů? Nesmyslná cena.
Chaim Jach Horní Borša Horní Vyš
26 article
— Pbánové uvidí, není to mnoho. Cesta je mizerná, silnice strhána, místy docela pře- rušena. Phánové uvidí, misty je thak zle, že vůz nemůže dále, čekají tam lidé, kteří pře- nášejí zavazadla. A na druhé straně čekaji fiakry . .. — A nebude-li se nám v Horní Vyši ibit, pojedeme dále ke stanici železniční Dovezeš nás? — Dovezu. Pokrmím dvě hodiny, koně si odpočinou a dovezu. — Za kolik? — Zase dvacet korun. To bylo podezřelé. Prvních 24 kilomelrů za dvacet korun a dalších 40 kilometrů zase jen dvacet? V tom něco vězíl A vězelo. Všecko bylo správné, jak žid vykládal Přijal deset korun závdavku a drobní koníci všelijak přivázáni k rozhrkanému vozidlu cupou jen což blátem a vodou. Za tři hodiny jsme v Horní Vyši. Ne nemožno! zde ne zůstanem. Ale žid má tu nějaký obchod žádá nový závdavek. Dvacet korun. Jel dobře, vem to nešť. Počkáte dvě hodinky posilníte se, protáhnete údy. Ale, než jste se obrátili na patě, je tu žid zase. — Nelřeba čekat. Všecko je zařízeno Phánové phojedou dále. — A což koně pokrmit? — Netřeba krmit. Phánové dostanou nové kh ně, nový khočár. A lepší khočár lepší khoně. Tuhle můj bratr pojede . .. Představuje druhého žida. — Máme smluveno čtyřicet korun, třicet jsi už dostal. — Dostal jsem, pánbůh ví, všecko je v pořádku. — A tvůj bratr nedostane víc, než deset korun . .. — Nedostane víc a pojede dobře a phánové budou spokojeni . .. Tak už bylo. Židák měl za svých 24 kilom. třicet korun v kapse. Jeho bratr do- stal za 40 km. a »lepší« kočár jen deset Byl taky spokojen. A třetí Abraham obrov- ské postavy se drápal na kozlik. — Kdo je to
Abraham km . a
27 article
Ten na přerušených místech bhude přenášet kufry. — Co dostane? — Dvě koruny .. Ale nedostal je na ruku. K tomu zase tu byl čtvrlý žid. Ten prý je kamarádu do- nese domů, protože Abraham pojede s námi a už se nevrátí. Pak byli ještě »fiakři« na přerušených místech. Pátý a šestý šmejdír. A všecko si rozumělo, hrálo spolu a tiše. beze slova, v libezné tiché dohodě si podá- valo svoji oběť . . . Všecko solidárni, vši- ckni dobře pochodili, ba i pocestný sám je spokojen, že něco zažil a khonec khonců se zdravou kůží vyvázl. Vlastní držitel oblasti, uherský Rus. málem ti ani nepři de do cesty. Je s ním. jako se jménem jeho půdy na mapě, třeb je teprv zvlášť objeviti. Pohraničná osada na vrcholi průmyslu do Haliče je slovanská vesnice Jasenica. Úřadní maďarský název zní Kör5s Mez5. Jinak to na mapě nenajdeš. Nápisy v místě, na hostincích, na židovských krámech, vyhlášky úřadni, všecko maďarské S cizincem, nejde-li to po maďarsku, mluví německy. Teprv na tržišti potkáš se s jazy- kem i krojem slovanských horalů. Kroj neni tak malebný jako u sousedů Rumunů, také postavy nejsou tak stepilé, ale za to s s lidičkami brzo domluvíš. Řikají »prosime a »děkuju«, přejí, aby vám bůh dal stálé »zdorovíčko« a vůbec vám připadá, jako byste se tu byli octli někde jen v odlehlejším koutě vlasti. U přízemního domku táhlého náměst tlačí se dav pestrých kajd a sukní. Vyvo- lávají tam zevnitř jména. Kdo byl vyvolán. je-li muž nastaví k oknu čepici, žena šátek Z okna cinkne do nástavky hrst drobných.
Abraham Kör Rumun Halič Jasenica
28 article
Na domě maďarská vyhláška. Všecko jde po maďarsku. — Co pak to tu vyplácejí? — Za práci v lese. Je pondělek, to za celý týden. — Kdo vypláci? — Páni. — A rozumíte-li maďarsky? — Rozumíme. — Kde jste se naučili? — Ve škole. — škola je maďarská? — Maďarská i slovanská. Učí je po slovansku rozumět maďarsky. Zřízení si tak vychovává své zřízence. Pak už se lehce vládne po maďarsku. Je tak vše zařízeno. Na tom vše sejde v životě, coa jak se zařídí. Zde jako jinde, život, veliké zřízení. Lid, pouhý živel. Potřebuje soustavu cest a chodeb, aby ke svému živobytí se dostal. Když je zařízeno, živel teče kam si přeješ. Lid se neptá, kdo a co a jak zařídil. Jen když ke svému přijde. — A proč nemá slovanský lid své věci po slovansku zřízeny? Proč si nepanuje, proč své potřeby životné si neopatřuje sám po svém? Číje snad méně schopný, pilný a pracovitý než jiný? . .. Nepozorujete rozdílu. Lid jako lid, zde jako jinde. Kdyby byl po slovansku zřízen slovanský lid, měl by se lépe, už proto, že by vše bylo méně nucené a přirozenější. Ale nezařídil nikdo nic po slovansku. Tak chodi vše jak chodí. Ejhle, vzorek, Bukovina! Zemička ze dvou třetin slovanská. Pro- jedeš po dráze od konce do konce a máš dojem, že jsi projel roztomilým, přívětivým německým krajem, kde je národně všecko v pořádku. Černovice, krásné město na vrchu rozložené. Od nádraží dole jde to vozem nebo elektrikou vzhůru jako do Ne-
Bukovina Černovice Na dům Lido