ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 3fb96910-8fd3-11dd-9f87-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 26 celkem · entity: person 83, place 52, org 9, work 3
1 masthead
Strana2
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
7. září 1913. Číslo 246.
4 article
druhu zemského úřadnictva, nemohlo by býti odpí- ráno druhým. Ejhle ty „věcné důvody“. Jak nicotné. Co neměl moci zemský hejtman, jenž sám právo m rozdělovati referáty v zemském výboru, referát o škole hranické za úřadování Burešova dáti ji- nému přísedícímu? A nerozhoduje dnes vlastně o každé hlouposti plenum zemského výboru? Ne- rozhoduje na př. přísedící dr. šl. Koudela o žádosti za subvenci 12.000 K pro ústředí Raiffeisenek po 6 let v zemském výboru jako rozpočtový referent — tedy o věci ústavu, v němž zased ve správě? Toto nevadilo a u Beneše to vadí? Strach o mandáty je ten hlavní a je- diný důvod, odstřelení možných pro- tikandidátů — všechno ostatní je pouze při- tahování důvodů za vlasy. Upřímnost „Hlasu“ za- sluhuje plného uznání, upřímnost také v tom, že na tomtéž stanovisku proti úřadníctvu stojí v že- cky strany, vždyť ty se ve vyrovnacím výboru na tom shodly. Zasluhuje zapamatovati si, co píše „Hlas“ „Aby však každá pochybnost byla vyloučena. rokovalo se o věci ve stálém vyrovnacím výboře. a tam shodly se strany na principu, že uči- telé a ředitelé hosp. škol jsou zemskými úřadníky a že tedy nesmějí býti zemskými poslanci. Pří- slušný návrh stálého vyrovnacího výboru však sněmu předložen nebyl z důvodů technických.
Koudela Beneš Hlas
5 article
Sněmu byl totiž popřán ke schválení elaborátů stá- lého vyrovnacího výboru jediný den (23. prosine a poněvadž se vědělo, že učitelstvo hospodářských škol po straně rozvi- nulo agitaci proti usnesení stálého vyrovnacího výboru a pro krátkost doby každá debata byla nemožná — i to bylo ve stálém vyrovnacím vý- boře domluvenoapakstranami schvá- leno, že nemá býti vůbec debaty — bylo od projednání příslušného ná- vrhu upuštěno, když zemský výbor dal ujištění, že má dostmoci, aby uhá- jil mínění, jež projevil stálý vyrovna- cí výborl Bez poznámek dalších stavíme faktai 1. strany politické bojí se zem- ských úřadníků jako kandídátů po- slanectví a přehlédají při tom, že několik de- sítek zemských úřadníků nemá nikde možnost svým kandidátem proraziti, když to nebude chtiti voličstvo, ty statisíce voličů 2. všechny orgány stran, v zemském výboru zastoupených, solidárně věc Burešovu chtěly za- tušovati 3. s učitelstvem zemědělských škol hraje se neupřímná hra, která se ovšem příslušným stra- nám jednou velmi citelně vymstí: 4. je to nedůstojno, ze strachu o mandáty brát celé vrstvě inteligence občanské právol
6 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Úprava věcí chorvatských. Tyto dni měl „Zeit“ z koaličních kruhů chorvatských zprávu, že vyjednávání komi- saře bar. Skerlecze s politickými strana- mi v Chorvatsku možno pokládati za skonče- né a že snad už do konce tohoto měsíce ústav- nost v Chorvatsku bude zase obnovena. Pra- vilo se tam, že bar. Skerlecz chce svou chor- vatskou politiku opříti o koalici, která se sblíž s unionistickou skupinou Crnkovičovou, jíž za- bezpečí některé sněmovní mandáty, takže vznikne dosti silná pracovní skupina sněmov- ní, jež bude dostatečnou oporou nového bána. jímž má býti jmenován nynější komisař bar. Skerlecz. Chorvatsko-srbská koalice prý si vymínila pouze, aby ústavní poměry bylyv Chorvatsku co nejdříve obnoveny, tisk aby byl zbaven p.cejní censury a uherská vláda aby hned v podzimním zasedání podala sněmu návrh nové železniční pragmatiky, z níž by se odstranily křivdy, spáchané na vyrovnání zr 1868 pragmatikou Košutovou.
Skerlecz Košutův RakouskoUhersko Chorvatsko Crnkovičova
7 article
„Pester Lloyd“, otiskuje tuto zprávu „Zeitu“, praví, že podmínky, připisované koa- lici, nezní pravděnepodobně, ale potřebují ně- kterých korektur. První týká se železnič- ní pragmatiky. Hr. Tisza ohlásil už dříve. že pragmatika bude opravena tak, že může uspokojiti v Chorvatsku, ale „P. L.“ dodává že uherská vláda si od chorvatské koalice ne- dá předpisovati, jak ji má opraviti. Opraví ji dle svých vlastních názorů. Mimo to má „P L.“ za pravděnepodobné, že by vláda a tedy také bar. Skerlecz připustili, aby z budouei pracovní většiny na sněmě chorvatském byla vyloučena nynější vládní strana chorvatská. jejíž předsedou byl do nedávna ministr hr. Pe. jačevič a kterou vede býv. bán dr. Toma- šič. Utvoří-li se v Chorvatsku nová unioni- stická skupina, bude prý nynější vládní po- kroková strana jistě její součástí. Pochybnosti „Pester Lloydu“ potvrdily se již druhý den. V posledním čísle tohoto listr čteme zprávu ze Záhřeba, psanou patrně na základě informace u samého bar. Škerlecze.
Lloyd Tisza P L doktor Toma Hradec Chorvatsko Záhřeb
8 article
že celá zpráva „Zeitu“ o podmínkách, smlu- vených mezi bar. Skerleczem a chorvatsko- srbskou koalicí, je pouhá smyšlenka. Podmín- ky ty byly by v nynější době rozumným rozřešením chorvatské krise. Ale právě proto že by to bylo rozumné, nestane se. Uherští Srbové do Starého Srbska. Novosadský „Branik“ píše, že mezi ba- nátskými Srby se vzmáhá chut vystěhovati se do nových srbských krajů, kde je dosti dobré laciné půdy na prodej. V některých vesnicích chystá se prý k vystěhování do Srbska větši- na srbského obyvatelstva. Srbsko uvítá ovšem rádo nové osadníky, poněvadž získané kraje jsou velmi řídce zalidněny a tamější úrodná půda čeká pilných zemědělců. Ale Banát po- zbude srbského rázu, neboť většina půdy, opu- štěná Srby, přejde asi do rukou německých Trest arcibiskupa Sedeje. Po sspnových zemských volbách gori- ckých, při nichž novoklerikální strana Šuster- šičova byla na hlavu poražena, vydal gorický arcibiskup dr. Sedej úřadní vyhlášku, kte- rouž dva staroklerikální gorické týdenníky „Gorica“ a „Primorski list“ se dávají jaksi do klatby a katolíkům se zakazuje časopisy tyto čísti. Oba staroklerikální listy se provinily tím, že při volbách nepodporovaly kandidáty dra. Šusteršiče, nýbrž staroklerikální kandi- dáty dra. Gregorčiče, a když došlo na užší volby, doporučily proti novoklerikálům dokonce kandidáty liberální. Zajímava je při tom, jak upozorňuje „Südslav. Rundsch.“, t okolnost, že vrchním redaktorem obou listů, zakázaných arcibiskupem Sedejem, je profe- sor theologie na gorickém semináři dr A. Gregorčič, vůdce staroklerikální stra- ny v Gorici. Ubozí goričtí klerikálové nebu- dou nyní věděti, kdo je lepším katolíkem, arci- biskup dr. Sedej, profesor bohosloví dr. Gre- gorčič, či dokonce lublaňský dr. Šusteršič.
Skerlecz Srba Branik Sedej Šuster doktor Gregorčič Südslav A Gregorčič sedat Gre Šusteršič Srbsko Banát Gorica Sedej
9 article Za hranicemi.
Za hranicemi. živly míru na Balkáně. Bulhaři a Srbové si vyměníli zajatce. Za- jatých Bulharů jen v Bělehradě bylo tři tisíce. Naproti tomu zajatých Srbů bylo v Bulharsku velice málo, Bulhaři zajatých nebrali; kter přece zajali, s těmi, pravda, nakládali slušně. V tom směru jim žádná výtka činěna nebyla. Z bulharského Belogradčiku vrátilo se srbské vojsko, jež ho bylo dobylo. Při odcho- dě Srbů se ukázalo, jak blízci jsou si srdcem oba bratrští národové i po kruté a krvavé válce. Měšťané prosil Srby, aby neodcházeli, dokud nepřijdou bul- harské úřady, anebo aby zanechali v městě aspoň malou posádku, která by zatím udržo- vala pořádek. Bylo jim odpověděno, že to ne- ní možno, protože vojsko musí plniti vyšš rozkazy. Měšťané si pak sami sestavíli četu. aby bděla nad pořádkem. Toho dne, kdy srb- ské vojsko odtáhnouti mělo, obyvatelstvo Belogradčiku od úsvitu čekalo, aby mohl Srby doprovodit. Loučení bylo velmi srdečné a dojemné. Měšťané zasypali srbské vojíny kvítím, děkovali jim za to, že se k nim cho- vali ne jako nepřítel v zemi, nýbrž jako přáte- lé a bratři, a hlavně, že jim udržovali pořádek.
Bulhar Srba Měšťan Balkán Bělehrad Bulharsko Loučeň
10 article
Jménem občanstva poděkoval Srbům za dobré chování člen bulharské- ho národního sobrání Kiro Panov jenž laskavými slovy vzdal chválu velitel Stankoviči, s nímž se na rozloučenou políbil Po tom příkladě pak líbalo se s vojskem srb- ským všechno občanstvo. K tomu dodáváme, že, jak jsme se dově- děli, obyvatelstvo albánského Drače podob- ným způsobem se loučilo se Srby, když z vů- le londýnského kongresu museli odtud od- táhnout. Srbové za tři, čtyři měsíce úplně i získali všechny Albance, kteří je nejprve ví- tali nepřátelsky, ano zrádně, potom pak se k nim docela změnili, což mělo příčinu v tom, že srbské vojsko nerekvirovalo, nýbrž všechny potřeby hotovými a dobře platilo, nikomu ne- ubližovalo, šetřilo jiné víry, jazyka i národ- nosti, zavádělo a chránilo pořádek, nepřiná- šelo s sebou surový mrav žoldácký, nýbrž vlídnost, lidskost a veselí. Jakmile si srbské vojsko odpočinulo po bitvě a pochodu — dvanáctidenní přechod přes divokou Díbru v nejkrutší zímě je nesmrtelnějším vojenským
Srba Kira Panovo Stankovič Drač
11 article
výkonem, než třídenní Napoleonův přechod přes Alpy —hned bylo komandováno ku sta- vbě cest a pod. Divocí Albanci užasli, nebot od jakživa měli o vojsku jen ponětí takové, že všechno bere a ničí. A tak, když se Srbové loučili s Dračem, aby vsedli na připravené lodi, viděli, že albánské obyvatelstvo nejen z města, nýbrž i ze šírého okolí se sešlo, aby se s nimi rozloučilo. Matky vyzdvíhovaly děti a ukazovaly jim Srby. Divocí Arnauté, jimž ničim není život ani svůj, ani cizí, slzeli, a pla- kali i Srbové, a vidouc takový pohnutlivý výjev, rozplakala se i italská posádka, která byla určena, aby po odchodu Srbů dělala v Dračí pořádek. Podobným jednáním Srbové i Turky zl- skali všude, kamkoli přišli. Mohamedáni, fana- tici ve víře, očekávají fanatism i od vyzna- vačů jiné víry. A hle, Srbové, ačkoli přitrhli do jejich měst a vsí nepřátelsky, byli všeho fanatismu prosti před bitvami i po bitvách. před bitvami nedávali na jevo obyčejného vo- jenského rozhořčení, jež se ve vojskách uměle pěstuje, ani se po bitvách svými vítězstvím neopíjeli. Zvláště mohamedány získalo, že se Srbové šetrně chovali k jejich ženám, což je nejchoulostivější stránka moslemů. Turci mají přísný požadavek, aby si cizí muž nevšímal jejich žen. Srbští vojáci byli před válkou tak naučeni, že pokaždé, jak jim bylo potkati Turkyni, obraceli se tváří v opačnou stranu a šli mimo jakoby nic.
Srba Turek Alpy Drač
12 article
Jestliže nyní po válce, uslyšíme, že Turei se mají k Srbsku příznivěji, než k jiným stá- tům balkánským, vězme, že si toho Srbové zasloužili a nevěřme klevetám jejich nepřátel že Srbové zrazují ostatní Balkánce a s Turky se sbližují na svůj vrub. Ze všeho vidno, že balkánští národové po všem krveprolévání jsou si blízcí, že i ne- vzdělaní Albanci touží po pokoji a pořádku. a že v budoucnosti jádrem Balkánu stane s ne ten stát, ne ten národ, který na ostatn největší hrůzu pouští a nejvíce jejich statků a životů zmaří, nýbrž ten, který jim dá mír dobrý řád a správu, bezpečnost osoby i ma- jetku, pokrok, školy, civilisací. Tím státem a národem jsou bez odporu Srbové, ať je to pánům Friedjungovi, Kanioví a Chlumeckému milo nebo ne.
Srba Balkánec Turek Friedjung Kaniový Chlumecký Srbsko Balkán
13 article
Srbští socialísté a německá theorie. Jak slovanská sociální demokracie jen poma- lu si osvojuje samostatný názor na slovanskou po- litiku, toho nejnovějším dokladem jsou srbští so- ciální demokraté. Jich orgán „Radničke Novine“ odsuzuje, že Srbi si připojili Makedonii a přispěli k rozdělení Balkánu, protože podle usnesení basi- lejského mezinárodního sociálně-demokratického kongresu Balkán měl zůstat nerozděleným. Tato věrnost usnesením mezinárodního kongresu jest sice velmi úctyhodná, ale svědčí jen o naivní dů- věřivosti slovanských lidiček, kteří se opíjejí zvuč- nými hesly o mezinárodní solidárnosti a všelid- ském sbratření a nevidí, že německá sociální de- mokracie nemůže se zmoci na žádný projev, který by byl proti zájmům výbojné politiky německé. Ukrutenství, která místy provázela balkánskou válku, nemohou být přece žádným důvodem pro zachování tureckého panství, které po staletí bylo jen systemisovaným násilím. Ale „Radníčkým No- vinám“ je kulhavá theorie přístupnější než přísná prakse, a proto se rozčílily nejen pro autonomní Makedonie, ale i pro „asebeurčení“ Thrakie, Alba- nie a Thessalie. Bělehradský „Odjek“ jim správně připomíná. že nemusí za každou cenu sloužit německým zá- jmům. Když už tolik dbají na usnesení basilejské, ať prý si vzpomenou také na kodaňský kongres kde sice bylo odsouzeno jednání Ruska vůči Fin- sku, ale kde srbští socialisté marně se domáhali odsouzení annexe Bosny a Hercegoviny a politiky namířené proti Jihoslovanům.
Radničke Srb jítmokracie Fin Jihoslovan Makedonie Balkán Rusko Bosna a Hercegovina Radníčký no
14 article Řeci v Malé Asii.
Řeci v Malé Asii. Bulharský generalissimus Savov odejel d Cařihradu s nadějemi, že se mu podaří vyrovnat se a Tureckem, aby potom co nejrychleji Bulhaři mohli se vypořádat s Řeky. Přízeň ottomanské vlády chtějí si Bulhaři získávat i tím, že ukazují na řecké nebezpečí pro Turecko, protože Řeci prý nezřeknou se nadějí, státi se dědici turecké říše. Ne nadarmo nynější král Konstantin na zna- mení kontinuity byzatnské říše nazval se Kon- stantinem XII. Pokud jsou tyto strachy z Řeků v Malé Asii oprávněny? U Řeků vidíme podobný zjev, jakou nás, když říkáme, že největší české město je Ví- deň. Nejvíce řeckého městského obyvatelstva je za hranicemi království Řeckého, v Caříhradě, kde jest asi 400.000 řeckých poddaných a na 80.000, kteří jsou poddanými království Řeckého. Ve Smyrně jest asi 150.000 Řeků tureckých poddaných a na 30.000 řeckých občanů. V Alexandrii v Le- ptě žije asi 200.000 Řeků. Všechen malonsijský břeh hemží se Řeky, kteří jsou rozšířeni i ve vni- trozemí. Nejbohatší, nejpokročilejší vilajet v Tu- recku, smyrensko-ajídinský, možno považovat za zemi řecko-tureckou. Skoro všude si zachovali Řeci své národní obyčeje, jazyk a víru. V celém Turecku zaujímají Řeci prvé místo v bankách, obchodě, v plavbě, v průmyslu, ve svobodnýeh zaměstnáních. Jsou inteligentní, podnikaví, čile šetrní a nad to vše dobří národovci a vzájemně solidární Ztratili něco svých příslušníků na východě Malé Asie, v Kilikii a Kapadokii, kde přijali ja- zyk turecký, jen víru si zachovali pravoslavnou ale v poslední době i tuto zasahuje obrovský pro- ces hellenisační, budují se řecké školy, které po- malu učí mladý dorost znovu řeckému jazyku.
Řek Savov Bulhar Konstantin Asie Cařihrad Turecko Kon Smyrna Alexandrie Le Kilikie Kapadokie
15 article
„Řecká aktivnost a peníze i tam jako všude čin divy — píše Trg. Glasnik. — Spolčováním i po- mocí biskupa jako ze země rostou zde gymnasi i jiné skoly, píší se řecké knihy a noviny, tisíce dětí, jichž rodiče znají jen turecky, zapisují se do těchto škol. Pro Turky je toto řecké obrození dosti ne- bezpečné, poněvadž tvoří stále ještě i v Malé Aai nedosti silný živel Dále na jih převládají vůbe jen Arabi. Ale ani na území perském, arménském. řeckém, které před staletími ovládli Turci, nedo- vedli proniknout přes starou domácí kulturu. Osla- bili ji nebo zničili, ale nové nestvořili. Proto 3 mi- liony Řeků v Malé Asii, milion Arménů. Arabi Kurdi. Čerkesi, jsou málo spolehlivou záštitou tu- reckého panství. Padne-li jednou, záhy po Turcích nebude památky. Portugalsští monarchisté — před činem? Vytrvale se udržující pověsti, že portugal ští monarchisté se chystají k činu, zdvojnáso- bily bdělost španělské vlády, aby nebyla udá lostmi překvapena. Portugalští monarchisté mají prý na bezpečných místech nahromadě- ny zbraně, které byly už dávno vyloženy na španělském pobřeží. Agence Havas oznamu- je, že četné blahopřejné telegramy zaslané králi Manuelovi z Portugalska byly zadrženy
Turek Řek Armén Čerkes Havas Manuel Oslo Portugalsko
16 article Druhý rakouský kongres pro ochranu dětí a péči o mládež
Druhý rakouský kongres pro ochranu dětí a péči o mládež koná se ve dnech 4.—6. září v Solnohradě s hlav. ními předměty jednání: „práce dětí“ a „vý- chovná péče Sjezd pořádala „Zentralstelle der Kinderschuta und Jugendfürsorge“ ve Vídni, která dle vnějšího zdání považována bývá za ústřední organisací pro celé Rakousko, ač tomu skutečně tak není Článek, který uveřejněn byl v našem listě dne 31. srpna, osvětluje poměr, v jakém ke kongresu tomu nalézá se Česká zemská komise pro pěč o děti. Z Čechů přítomni jsou kongresut za zemskou správní komisi dr. Tůma, za Českou zemskou ko- misi pro péči o mládež dr. Nedoma, za obec praž- skou dr. Baštýř, za chudinské ředitelství náměstel ředitele Kliment, za humanitní referát mag. rads Waldstein, z ministerstva veřejných prací dr. Scha- niel, z min. kultu a vyučování min. rada Arlt, pan Erfurtová za „Domov“, rovněž byl zastoupen Ústř. spolek českých žen. Z Moravy dr. Mězl za vrchní zemský soud, paní Mézlová za Zemskou komisi moravskou, dr. Soukop za zemský výbor moravský za policejní ředitelství vrchní rada Fahoun. Sjezd zahájen byl plenární schůzí v aule aka- demické bývalým ministrem Baerenreithe- rem, který zvolen za předsedu kongresu vůbec. Kromě něho zvoleno ještě 7 místopředsedů, men nimi prof. dr. Dejl jako předseda České zemské komise. Když se prokázala jeho nepřítomnost, zvo- len na jeho místo dr. Baštýř.
Čecho doktor Tůma Nedoma Baštýř Waldstein Sch Arlt Erfurtová Mězl Mézlová Soukop profesor Dejl Solnohrad Vídeň Rakousko Morava Zentralstelle der Kinderschut kongres
17 article
Dr. Baerenreither v delší řeči vítal četné přítomné, zvláště ovšem jednotlivě zástupee oficiální. Výstižně zobrazil všecky potřeby, kterým je nutno vyhověti ve smyslu ochrany mládeže, povinnost vlády, nezapomínati pro starosti jiné na dalekosáhlou, zákonnou úpravu otázky. Ko- nečně navrhl zaslání holdovacích telegramů císaři a následníku trůnu. Na to následovala dlouhá řada pozdravů zá- stupců oficlálních kruhů. První ujal se slova kardinál arcibiskun solnohradský, stařec více než osmdesátiletý který hlasem neobyčejně silným vytkl stanovisko katolické církve, že základem vší výchovy je ná- boženství a křesťanská láska. Církev má prý nej- větší právo na výchovu, má největší zásluhu o vý- chovu lidstva. Po něm dvorní rada Manzano za ministe stvo vnitra a politickou správu solnohradskou po- zdravil sjezd a poukázal na nutnou součinnost ofi- ciální správy a společnosti. Teprve po zkušeno- stech, společností nabytých, vláda upravuje trvale poměry. Velmi obsažně mluvil dr. Schauer z mini- sterstva spravedlnosti. Celý rozmach práce dosa- vadní musí vyvrcholiti v zákoně. Zmínil se o ma- lém finančním plánu a údělech zemím a cílech vlády, v reformě občanského a trestního zákona vyznačených. Přeje si, aby dnešní kongres zahájil novou éru pokroku na dráze ochrany mládeže Další pozdravy pronesli: dr. Stölzl za zemského hejtmana solnohradského, starosta města Solno- hradu dr. Ott, za německou Zemskou komisi v Pra- ze dr. Stejskal, za lékařskou komoru v Solnohradě dr, Wetter, za instituci pro ochranu slepých dr. šole a za rakouské lékaře dr. Kuzmich Po těchto projevech přikročeno ihned k jed- nání v sekeích.
doktor Baerenreither Schauer Stölzl Ott Stejskal Kuzmich ko Solnohrad Wetter katolický církev Manzano Solnohrad
18 article
Předsedou sekce „Ochranná výchova zvolen bývalý ministr Marchet, který poukázal na souvislost a vzájemné vztahy školství a ochran- né výchovy, na reformy školské, které způsobeny byly vlivem prvého kongresu pro ochranu dětí v r. 1907. Schůze koná se v těsné, naprosto nevhodné učební síni řemeslnické školy. Poněvadž hned z po- čátku vzduch stává se tísnivým, překládá se jed- nání do lázeňského zálu. Svůj obsáhlý referát za- hajuje sekční rada z ministerstva spravedlnosti dr. Ladislav Müller: „Příprava a proveďden zákona o ochranné výchově“. Jeho řeč dělí se na kapitoly: Předpoklady a omezení ochran- né výchovy: ochranná výchova a chudinská péče. Dozor nad výchovou v rodině vlastní. Postavení soudce: soudní opatření. Působení soudce v ochran- né výchově. Provádění ochranné pěče: Zemská ko- mise. Zařízení, směřující ku provádění ochranné výchovy. Příslušnost zemská. Rozdělení péče na různé ústavy. Ústavy pro zatímní umistění. Kasár- nický a rodinný systém výchovný. Vychovávací personál. Založení a vedení ústavů. Výchova ku práci. Vyučování a vzdělání ku povoláním. Ústavy soukromé. Statistika péče o mládež. Výchova v ro- dinách. Rodinné kolonie. Dozor. Přehled péčeo mládež. Zemská podpora péče o mládež.
Marchet doktor Müller
19 article
Konečné návrhy 1. Návrh zákona o ochranné výchově, příjatý panskou sněmovnou, tvoří vlastní základ k řešení důležitých a naléhavých kulturních úkolů. Zvláště jsou cenné zásady, dle kterých společenské orga- nisnce pro péči o mládež a veřejnost jsou přita- ženy k součinnosti: 2. Ku praktickému provedení ochranné vý- chovy jest žádoucno, kromě veřejných a soukro- mých ústavů vychovávacích všech odborů, aby zřízeny byly a) Zvláštní domovy ve větších městech, ve kterých by byly umístěny děti péče potřebné n pozorování, dle jehož výsledku by se teprve umí- sťovaly v příslušných ústavech. b) Předběžná péče o účelné provedení ochran- né výchovy v rodinách cizích c) Zařízení kursů, ve kterých by se vzdělával personál pro ústavy 3. Ochranná výchova jest jen krajním prostřed- kem proti opuštěnosti. Je nutno zabrániti tomu. aby na ochrannou výchovu nepřenášely se úkoly které patří jiným zřízením humanitním. V zájmu ochranné výchovy musí býti postaráno o rozvoj vybudování ostatních institucí, pečujících o mlá- dež, zvláště o povznesení chudinské péče veřejné o děti. Harmonie veřejné a soukromé dobročin- nosti. 4. Provedení výchovné pěče vyžaduje statistiku všestrannou o nynějším stavu všech zřízení péče o mládež a později přehled výsledků. (Česká zemská komise pracuje na sta- tistice institucí humanitních i seznamu mládeže. veřejné péče vyžadující. 5. Především však mají býti provedeny zákony o výchovné péči, dávno za nutné uznané. Následovala debata. V Solnohradě, 4. září. Eliška z Purkyňd.
Eliška Solnohrad Purkyňd panská sněmovna
20 article II. sjezd všeúřadnický.
II. sjezd všeúřadnický. Úřadnictvo české vystupuje letos pod pra- porem všeúřadnickým po pěti letech po dru- hé na veřejnost a má dle programu poroko- vati o tom, co od roku 1908 se událo a co úřadnictvo stále ještě tíží. Toho posledního bude jistě mnoho, neboť poměry čarové, ho- spodářská tíseň ulehly na ně úpornou silou. jelikož jdou rychleji, nežli postup úpravy pla- tových poměrů. Naše strana, která věnuje péči svou všem vrstvám obyvatelstva, přináší sjezdu tomuto veškeré své sympatie vstříca přeje mu upřímně všeho zdaru. Stav úřadnický jest důležitou složkou v našem národě a my přejeme si, aby úřadnictvo svorně pracovalo ke zlepšení svých poměrů. Strana naše má mezi úřadnictvem velký počet svých přísluš- níků, úřadnické odbory při ní zřízené obírají se vážně všemi otázkami úřadnickými a při- spívají tak ke zdárnému hájení a uplatnění zájmů úřadnických. I náš list věnoval plně pozornost svou úřadnickým otázkám, má ve svých řadách úřadníky spolupracovníky, od- borně vzdělané a v popředí vědy stojící. Or- ganisace úřadnická, ač v otázkách hospodář- ských jest již velice pokročilá, není ještě ta- ková, jakou by býti měla a jakou bychomji míti chtěli. V ohromné číslící úřadnictva jest ještě velký počet těch, kteří se z různých pří- čin organisace jakékoliv straní. V tom spo- čívá největší úkol sjezdový: aby postupem svým a výsledky svými i netečné kruhy k or- ganisaci povzbudil a přiměl. Úřadnictvo má své resortní spolky, rozdělené mnohdy dle kategorií do nejmenších detailů, má své hospodářské instituce, záložny, konsumy, po- sléze i stavební družstva, má své četné resortní časopisy, někdy velice dobře redigované, a přece vždy a všude, na všech schůzích vvádí se za pří- klad organisace dělnická, inteligenci úřadnickou neskonale předčící
Or
21 article
rudovy ulice na Hradčany. Nahoře široká náměstí, parky, moderní budovy, všechen komfort a krásný rozhled po zelených ho- rách a lesích vůkol. Na pohled tiché, spo- kojené, rozšafné německé město se slovan- ským jménem. Němci jsou přistěhovalci, ale žijí si jako páni. Mají své školy a ústavy. svá divadla a jiné zábavy, jezdí si v létě do hor na své villy a letní byty. a kdo to všecko platí? Stát, rozumí se, země a oby- vatelstvo. To je sice většinou slovanské Ale řekne se »německý duch« zde koná své kulturné divy. Kdyby bylo zařízeno, konal by »duch« slovanský svoje. Ale přišlo vše jinak. Přišla si vláda, zařídila vše ze své moci a tak to chodí, jak je zařízeno. Marně jste se ohlíželi po nějaké slovanské škole. Snad je tu konečně někde nějaká zastrčena. Ale celkem všude okázale německý ráz. Na nádraží, pravda, je trojí nápis: německý napřed, potom rumunský, na konec také něco kyrilikou. Podobně na zemské sněmovně. Berní úřad bezpochyby zachovává podobný pořádek. Ale politický úřad? Panečku, to už je jiná. Zde se po- roučí. A kde jsou páni, tam je němčina. Ostatně jsou poměry tak silné, že tu vlastně každý slovansky zná. Nemluvili jste jinak v městě než po slovansku, na nádraží. v hostinci, v obchodech, na elektrice, n ulici. Ba i u pokladny kočujícího židovského divadla a všude. Všude vám rozuměli a od- povídali. Panující v městě slovančinou je polština. Obchodník, u něhož jste hledali in- formace, rychle vás však odhadl: Nejsou-l prý pánové z Ústředního svazu — českýcl spořitelen? Tak přece i naše zřízení už někam dosáhlol
Němec Hradčany můj ulice
22 article
A přece jen bývaly časy, kdy vše stálo jinak! Na všech stranách se hlásí stopy, známky a památky! Zřetelně dosvědčují, že bývaly doby a titéž Slované, dnes tak ne- zřízení, měli sami svoji državu, svoje velké pevné ústrojí života. Na vrcholí Stiolského sedla, při hranici bukovinsko-uhersko-sedmihradské, je rumun- ská vesnice Prislopul. Okolní lid říká krátce Prislop. Původ jména je zjevný. Stával tu kdysi pohraníčný sloup. Při sloupu znenáhla vznikla osada a podržela jméno. Hranice, opatření državy! Država, zřízení národa! Jmén obdobně vzniklých najde se množství ve slovanském kraji: Pristav. Pribor, Privoz, Pribram (při bráně), Pri- vrat, Privlak a t. d. Ostatně i název prů- smyku Stiol = Stol, Stolp, Stilp, Stlp = sloup se věcně shoduje. Pověstné Stilí- ské sedlo, nejvyšší v Evropě (2700 metrů) na rozhraní jižních Tyrol a Italie, má stej- ného původu název (Stelvio). Stál tu kdysí sloup na pomezí dvou říší. A říše jedna, čí obě byly slovanské, jak svědči název. Psané dějiny sic o tom nevědí, leč meze psaných dějin jsou tak úzky! Nevědo nic o tom, kde se vzal nespočet slovan- ských názvů v okolním kraji, dnes zvlaště- ném a zněmčeném, aniž o tom, jak je možno. že v nejbližším zde sousedství, ve středu vysokých Alp italských, obyvatelstvo celého údolí horského dosud je ryze slovanskél (Rézie). Také maďarské Körös Mezö není než přízpůsobené Čeres meze (přes meze, zá- mezi) starý pohraničný název zeměpisný Běžela tudy kdysi hranice slovanské državy některé. Za které asi doby? Snad velko- moravské? či ještě — starší? Toulka krajem tak vybavuje představy dávných, zapadlých světů.
Slovan Prislop Pribram Běžel Pribor Privoz Stolpy Stilpy Evropa Tyroly Stelvio vysoký Alpa Italia Körös Mezö
23 article Modní hlídka.
Modní hlídka. Návrat. — Starosti žen. — školní šaty. — Večerní toiletty. — Různobarevné tyly. — Klobouky. — Oslí uší. Venkov, který se letos vůči měšťákům tak nehostinně zachoval, je o překot opouštěn vše vrací se do města, které čeká se vším po- hodlím, bez něhož se již moderní člověk těžko obejde. Mužům je hej! Ti, vrátí-li se ze svých dovolených, jdou prostě zas do svého úřadu a tím jejich život lehce, nepozorovaně vplyne opět do starých kolejí. Hůře je ženám. Po ná- vratu z letních bytů, které jsou jim do jisté míry také jakousi dovolenou, částečným aspoř uvolněním od domácích povinností, nastávají jim starosti, které se mužům zdají malicher- nými, které jsou však přes to starostmi, jež působí ženám mnohou trpkou chvíli. Přede- vším je to úprava bytu, který se po prázdni- nách dává opět do plného lesku. Namnoze se maluje, dávají se nové záclony, koberce, ne- chá se po případě nově potáhnout nábytek a tak dále. Když má hospodyňka s krku tuto starost, při níž se notně zapotí, přijde na řadu starost o otázku toilettní. Dětem nutno poři- zovat oblečky do školy. Na dětech všecko jen „hoří“, stěžuje si snad každá maminka. Hne jsou lokty a kolena venku, hned kalhotky rozdřeny. Nejlépe se osvědčují na dětské školní šaty modré nebo šedé ševioty, které hodně drží a z nichž lze skvrny snadno od- stranit. Na zástěrky pro děvčátka je nejlepší černý klot a černý nebo šedý listr. Zástěrky se buď nemusí vůbec zdobit nebo se zdobí jen prostým, červeným prýmkem. Je-li u velkých lidí prostota první podmínkou elegance, je u dětí zároveň prostředkem výchovným. Nějaký prostý, plstěný, kožený nebo látkový šitý klo- bouček, límec nebo pláštík a malý občan je vypraven. Větší starosti dají toiletty domáci paní a větších dcerušek, které letos začnou Tchodit do tanečních.
Klobouk
24 article
O pláštích a toilettách vycházkových zmínila už jsem se minule. Jen tolik ještě mu- sím dodati, že pro toiletty promenádní budou v oblibě tak zvané kombinace, jako už se ob- jevily letos z jara. Jenže tehdy byly několika- barevné, kdežto nyní budou to sice také dvě různé látky, ale jednobarevné. Jen vzorkem se budou různit. Sukně bude z látky buď zcela hladké nebo jemně vroubkované a kabátek z vlněného brokátu. Pokud se barev týče, jsou v modě opět barvy tlumených tonů, barvy ostřejší ponechají se většinou pro večerní plá- ště. Tu a tam se některá výstřední žena oblékne i ve dne do barvy nápadné, ale to jsou výjimky, se kterými se musí vždy počí- tat. Už z jara byly ohlašovány pro letošní léto různé kombinace tylu a krajkovin. Studené léto se ovšem těmto lehoučkým látkám vy- smálo a chudinky se musily spokojiti s malým místečkem na kloboukách. Za to si to vyna- hradí nyní, na večerních toilettách. Všecko bude ve znamení krajek a tylu. Pěkné kom- binace budou z bílého tylu a černých krajek. nebo obráceně, a bude-li toiletta z kreponu nebo činského krepu, budou na ní aspoň ty- lové šerpy. Rozkošných barevných efektů do- cílí se sestavením tylů několikabarevných.
25 article
Tak na příklad bude šerpový pás z tylu čer- ného a růžového, budou se klásti buď přes sebe nebo vedle sebe. Vedle krajek budou hledanou ozdobou skleněné průsvitné knoflí- čky. Dámy, které mohou na sobě nosit celé malé jmění, budou míti knoflíčky z drahoka- mů. Pokud se týče sukní, kromě draperií po- čínají se objevovat volánky a ne snad na tu- nice, jako dříve, ale jistý pařížský mistr vyru- koval s toilettou, která má volán dole na sukni Byl by to očividný návrat k šíroké, nebo řek- něme aspoň k širší sukni. K zakončování tu- nik, vleček, dlouhých kimonových rukávů atd jsou dosud v oblibě velké hedvábné střapce. Sametové kloboučky, vesměs s měkkými dýnky, jsou kromě volavčím peřím s oblibou zdobeny velkýma oslíma ušima ze sametu bar- vy klobouku, podšitýma hedvábím odlišné bar- vy. Byli-li motýli na podzimních kloboukách jakýmsi symbolem, doufám, že nejsou jím také tyto oslí uši. Ačkoliv, kdo ví, netropí-li s z nás modní tvůrci žerty. Nakáží něco a my slepě posloucháme. Heda
26 article Týdenní táčky.
Týdenní táčky. Rozkošná jedna anekdota, vymyšlená na pozlobení žen, vypravuje: Manželé šli Prahou jen tak procházkou. U Nováka vzpomněla si milostivá, že potřebuje jehlici do klobouku. Vešli, byli odkázání do oddělení s jehlicemi, a zatím co si ji paní zapichovala do klobouku. švitorná a způsobná prodavačka zašveholila „Jiného už nic neračte potřebovat? Máme překrásné hřebínky do vlasů — — „Nic — nic — nic... ale počkejte, jednu sponku bych si snad mohla vzít, ukažte! Ach, to je krásná garnitura! Co říkáš, muži?“ „No, vezmi si ji celou, taková věc seu vás ženských potřebuje pořád...“ — — „Ale ovšem, ovšem,“ chytla se honem slova slečna a dodávala: „to je jako s kabel- kami. Teď jdou, prosím, tyhlety elegantní, praktické a laciné, prosím — tahle lila by milostivé zrovna k šatům znamenitě slušela. „I nic — nic, dejte pokoj — to jsou zby- tečnosti — já teď budu potřebovat peníze na jiné věcí,“ brání se paní. „Podzimní kostým, klobouk — — „Ale milostivá paní, to všechno tu máme Rozkošné kloboučky, včera příšly — račte se —. „Ne, ne a ne . .. „No, jenom podívat — to nic nestojí!“ A několik kartánů už je na pultě, víka s otvírají jako sama a z nich vykukují báječné kloboučky. „Milostivá — račte si nasadit tuhleten klobouček, nejnovější forma, blondýnám zna- menitě sluší —-
Novák Praha