2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
7. září 1913. Číslo 246.
4
article
druhu zemského úřadnictva, nemohlo by býti odpí-
ráno druhým.
Ejhle ty „věcné důvody“. Jak nicotné. Co
neměl moci zemský hejtman, jenž sám právo m
rozdělovati referáty v zemském výboru, referát
o škole hranické za úřadování Burešova dáti ji-
nému přísedícímu? A nerozhoduje dnes vlastně
o každé hlouposti plenum zemského výboru? Ne-
rozhoduje na př. přísedící dr. šl. Koudela o žádosti
za subvenci 12.000 K pro ústředí Raiffeisenek po
6 let v zemském výboru jako rozpočtový referent
— tedy o věci ústavu, v němž zased
ve správě? Toto nevadilo a u Beneše to vadí?
Strach o mandáty je ten hlavní a je-
diný důvod, odstřelení možných pro-
tikandidátů — všechno ostatní je pouze při-
tahování důvodů za vlasy. Upřímnost „Hlasu“ za-
sluhuje plného uznání, upřímnost také v tom, že
na tomtéž stanovisku proti úřadníctvu stojí v že-
cky strany, vždyť ty se ve vyrovnacím výboru
na tom shodly. Zasluhuje zapamatovati si, co píše
„Hlas“
„Aby však každá pochybnost byla vyloučena.
rokovalo se o věci ve stálém vyrovnacím výboře.
a tam shodly se strany na principu, že uči-
telé a ředitelé hosp. škol jsou zemskými úřadníky
a že tedy nesmějí býti zemskými poslanci. Pří-
slušný návrh stálého vyrovnacího výboru však
sněmu předložen nebyl z důvodů technických.
Koudela
Beneš
Hlas
5
article
Sněmu byl totiž popřán ke schválení elaborátů stá-
lého vyrovnacího výboru jediný den (23. prosine
a poněvadž se vědělo, že učitelstvo
hospodářských škol po straně rozvi-
nulo agitaci proti usnesení stálého
vyrovnacího výboru a pro krátkost
doby každá debata byla nemožná —
i to bylo ve stálém vyrovnacím vý-
boře domluvenoapakstranami schvá-
leno, že nemá býti vůbec debaty —
bylo od projednání příslušného ná-
vrhu upuštěno, když zemský výbor
dal ujištění, že má dostmoci, aby uhá-
jil mínění, jež projevil stálý vyrovna-
cí výborl
Bez poznámek dalších stavíme faktai
1. strany politické bojí se zem-
ských úřadníků jako kandídátů po-
slanectví a přehlédají při tom, že několik de-
sítek zemských úřadníků nemá nikde možnost
svým kandidátem proraziti, když to nebude chtiti
voličstvo, ty statisíce voličů
2. všechny orgány stran, v zemském výboru
zastoupených, solidárně věc Burešovu chtěly za-
tušovati
3. s učitelstvem zemědělských škol hraje se
neupřímná hra, která se ovšem příslušným stra-
nám jednou velmi citelně vymstí:
4. je to nedůstojno, ze strachu o mandáty brát
celé vrstvě inteligence občanské právol
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Úprava věcí chorvatských.
Tyto dni měl „Zeit“ z koaličních kruhů
chorvatských zprávu, že vyjednávání komi-
saře bar. Skerlecze s politickými strana-
mi v Chorvatsku možno pokládati za skonče-
né a že snad už do konce tohoto měsíce ústav-
nost v Chorvatsku bude zase obnovena. Pra-
vilo se tam, že bar. Skerlecz chce svou chor-
vatskou politiku opříti o koalici, která se sblíž
s unionistickou skupinou Crnkovičovou, jíž za-
bezpečí některé sněmovní mandáty, takže
vznikne dosti silná pracovní skupina sněmov-
ní, jež bude dostatečnou oporou nového bána.
jímž má býti jmenován nynější komisař bar.
Skerlecz. Chorvatsko-srbská koalice prý si
vymínila pouze, aby ústavní poměry bylyv
Chorvatsku co nejdříve obnoveny, tisk aby
byl zbaven p.cejní censury a uherská vláda
aby hned v podzimním zasedání podala sněmu
návrh nové železniční pragmatiky, z níž by se
odstranily křivdy, spáchané na vyrovnání zr
1868 pragmatikou Košutovou.
Skerlecz
Košutův
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Crnkovičova
7
article
„Pester Lloyd“, otiskuje tuto zprávu
„Zeitu“, praví, že podmínky, připisované koa-
lici, nezní pravděnepodobně, ale potřebují ně-
kterých korektur. První týká se železnič-
ní pragmatiky. Hr. Tisza ohlásil už dříve.
že pragmatika bude opravena tak, že může
uspokojiti v Chorvatsku, ale „P. L.“ dodává
že uherská vláda si od chorvatské koalice ne-
dá předpisovati, jak ji má opraviti. Opraví ji
dle svých vlastních názorů. Mimo to má „P
L.“ za pravděnepodobné, že by vláda a tedy
také bar. Skerlecz připustili, aby z budouei
pracovní většiny na sněmě chorvatském byla
vyloučena nynější vládní strana chorvatská.
jejíž předsedou byl do nedávna ministr hr. Pe.
jačevič a kterou vede býv. bán dr. Toma-
šič. Utvoří-li se v Chorvatsku nová unioni-
stická skupina, bude prý nynější vládní po-
kroková strana jistě její součástí.
Pochybnosti „Pester Lloydu“ potvrdily se
již druhý den. V posledním čísle tohoto listr
čteme zprávu ze Záhřeba, psanou patrně na
základě informace u samého bar. Škerlecze.
Lloyd
Tisza
P L
doktor
Toma
Hradec
Chorvatsko
Záhřeb
8
article
že celá zpráva „Zeitu“ o podmínkách, smlu-
vených mezi bar. Skerleczem a chorvatsko-
srbskou koalicí, je pouhá smyšlenka. Podmín-
ky ty byly by v nynější době rozumným
rozřešením chorvatské krise. Ale právě proto
že by to bylo rozumné, nestane se.
Uherští Srbové do Starého Srbska.
Novosadský „Branik“ píše, že mezi ba-
nátskými Srby se vzmáhá chut vystěhovati se
do nových srbských krajů, kde je dosti dobré
laciné půdy na prodej. V některých vesnicích
chystá se prý k vystěhování do Srbska větši-
na srbského obyvatelstva. Srbsko uvítá ovšem
rádo nové osadníky, poněvadž získané kraje
jsou velmi řídce zalidněny a tamější úrodná
půda čeká pilných zemědělců. Ale Banát po-
zbude srbského rázu, neboť většina půdy, opu-
štěná Srby, přejde asi do rukou německých
Trest arcibiskupa Sedeje.
Po sspnových zemských volbách gori-
ckých, při nichž novoklerikální strana Šuster-
šičova byla na hlavu poražena, vydal gorický
arcibiskup dr. Sedej úřadní vyhlášku, kte-
rouž dva staroklerikální gorické týdenníky
„Gorica“ a „Primorski list“ se dávají jaksi do
klatby a katolíkům se zakazuje časopisy tyto
čísti. Oba staroklerikální listy se provinily
tím, že při volbách nepodporovaly kandidáty
dra. Šusteršiče, nýbrž staroklerikální kandi-
dáty dra. Gregorčiče, a když došlo na
užší volby, doporučily proti novoklerikálům
dokonce kandidáty liberální. Zajímava je při
tom, jak upozorňuje „Südslav. Rundsch.“, t
okolnost, že vrchním redaktorem obou listů,
zakázaných arcibiskupem Sedejem, je profe-
sor theologie na gorickém semináři dr
A. Gregorčič, vůdce staroklerikální stra-
ny v Gorici. Ubozí goričtí klerikálové nebu-
dou nyní věděti, kdo je lepším katolíkem, arci-
biskup dr. Sedej, profesor bohosloví dr. Gre-
gorčič, či dokonce lublaňský dr. Šusteršič.
Skerlecz
Srba
Branik
Sedej
Šuster
doktor
Gregorčič
Südslav
A Gregorčič
sedat
Gre
Šusteršič
Srbsko
Banát
Gorica
Sedej
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
živly míru na Balkáně.
Bulhaři a Srbové si vyměníli zajatce. Za-
jatých Bulharů jen v Bělehradě bylo tři tisíce.
Naproti tomu zajatých Srbů bylo v Bulharsku
velice málo, Bulhaři zajatých nebrali; kter
přece zajali, s těmi, pravda, nakládali slušně.
V tom směru jim žádná výtka činěna nebyla.
Z bulharského Belogradčiku vrátilo se
srbské vojsko, jež ho bylo dobylo. Při odcho-
dě Srbů se ukázalo, jak blízci jsou si
srdcem oba bratrští národové i po
kruté a krvavé válce. Měšťané prosil
Srby, aby neodcházeli, dokud nepřijdou bul-
harské úřady, anebo aby zanechali v městě
aspoň malou posádku, která by zatím udržo-
vala pořádek. Bylo jim odpověděno, že to ne-
ní možno, protože vojsko musí plniti vyšš
rozkazy. Měšťané si pak sami sestavíli četu.
aby bděla nad pořádkem. Toho dne, kdy srb-
ské vojsko odtáhnouti mělo, obyvatelstvo
Belogradčiku od úsvitu čekalo, aby mohl
Srby doprovodit. Loučení bylo velmi srdečné
a dojemné. Měšťané zasypali srbské vojíny
kvítím, děkovali jim za to, že se k nim cho-
vali ne jako nepřítel v zemi, nýbrž jako přáte-
lé a bratři, a hlavně, že jim udržovali pořádek.
Bulhar
Srba
Měšťan
Balkán
Bělehrad
Bulharsko
Loučeň
10
article
Jménem občanstva poděkoval Srbům
za dobré chování člen bulharské-
ho národního sobrání Kiro Panov
jenž laskavými slovy vzdal chválu velitel
Stankoviči, s nímž se na rozloučenou políbil
Po tom příkladě pak líbalo se s vojskem srb-
ským všechno občanstvo.
K tomu dodáváme, že, jak jsme se dově-
děli, obyvatelstvo albánského Drače podob-
ným způsobem se loučilo se Srby, když z vů-
le londýnského kongresu museli odtud od-
táhnout. Srbové za tři, čtyři měsíce úplně i
získali všechny Albance, kteří je nejprve ví-
tali nepřátelsky, ano zrádně, potom pak se
k nim docela změnili, což mělo příčinu v tom,
že srbské vojsko nerekvirovalo, nýbrž všechny
potřeby hotovými a dobře platilo, nikomu ne-
ubližovalo, šetřilo jiné víry, jazyka i národ-
nosti, zavádělo a chránilo pořádek, nepřiná-
šelo s sebou surový mrav žoldácký, nýbrž
vlídnost, lidskost a veselí. Jakmile si srbské
vojsko odpočinulo po bitvě a pochodu —
dvanáctidenní přechod přes divokou Díbru
v nejkrutší zímě je nesmrtelnějším vojenským
Srba
Kira Panovo
Stankovič
Drač
11
article
výkonem, než třídenní Napoleonův přechod
přes Alpy —hned bylo komandováno ku sta-
vbě cest a pod. Divocí Albanci užasli, nebot
od jakživa měli o vojsku jen ponětí takové, že
všechno bere a ničí. A tak, když se Srbové
loučili s Dračem, aby vsedli na připravené
lodi, viděli, že albánské obyvatelstvo nejen
z města, nýbrž i ze šírého okolí se sešlo, aby
se s nimi rozloučilo. Matky vyzdvíhovaly děti
a ukazovaly jim Srby. Divocí Arnauté, jimž
ničim není život ani svůj, ani cizí, slzeli, a pla-
kali i Srbové, a vidouc takový pohnutlivý
výjev, rozplakala se i italská posádka, která
byla určena, aby po odchodu Srbů dělala
v Dračí pořádek.
Podobným jednáním Srbové i Turky zl-
skali všude, kamkoli přišli. Mohamedáni, fana-
tici ve víře, očekávají fanatism i od vyzna-
vačů jiné víry. A hle, Srbové, ačkoli přitrhli
do jejich měst a vsí nepřátelsky, byli všeho
fanatismu prosti před bitvami i po bitvách.
před bitvami nedávali na jevo obyčejného vo-
jenského rozhořčení, jež se ve vojskách uměle
pěstuje, ani se po bitvách svými vítězstvím
neopíjeli. Zvláště mohamedány získalo, že se
Srbové šetrně chovali k jejich ženám, což je
nejchoulostivější stránka moslemů. Turci mají
přísný požadavek, aby si cizí muž nevšímal
jejich žen. Srbští vojáci byli před válkou tak
naučeni, že pokaždé, jak jim bylo potkati
Turkyni, obraceli se tváří v opačnou stranu
a šli mimo jakoby nic.
Srba
Turek
Alpy
Drač
12
article
Jestliže nyní po válce, uslyšíme, že Turei
se mají k Srbsku příznivěji, než k jiným stá-
tům balkánským, vězme, že si toho Srbové
zasloužili a nevěřme klevetám jejich nepřátel
že Srbové zrazují ostatní Balkánce a s Turky
se sbližují na svůj vrub.
Ze všeho vidno, že balkánští národové
po všem krveprolévání jsou si blízcí, že i ne-
vzdělaní Albanci touží po pokoji a pořádku.
a že v budoucnosti jádrem Balkánu stane s
ne ten stát, ne ten národ, který na ostatn
největší hrůzu pouští a nejvíce jejich statků
a životů zmaří, nýbrž ten, který jim dá mír
dobrý řád a správu, bezpečnost osoby i ma-
jetku, pokrok, školy, civilisací.
Tím státem a národem jsou bez odporu
Srbové, ať je to pánům Friedjungovi, Kanioví
a Chlumeckému milo nebo ne.
Srba
Balkánec
Turek
Friedjung
Kaniový
Chlumecký
Srbsko
Balkán
13
article
Srbští socialísté a německá theorie.
Jak slovanská sociální demokracie jen poma-
lu si osvojuje samostatný názor na slovanskou po-
litiku, toho nejnovějším dokladem jsou srbští so-
ciální demokraté. Jich orgán „Radničke Novine“
odsuzuje, že Srbi si připojili Makedonii a přispěli
k rozdělení Balkánu, protože podle usnesení basi-
lejského mezinárodního sociálně-demokratického
kongresu Balkán měl zůstat nerozděleným. Tato
věrnost usnesením mezinárodního kongresu jest
sice velmi úctyhodná, ale svědčí jen o naivní dů-
věřivosti slovanských lidiček, kteří se opíjejí zvuč-
nými hesly o mezinárodní solidárnosti a všelid-
ském sbratření a nevidí, že německá sociální de-
mokracie nemůže se zmoci na žádný projev, který
by byl proti zájmům výbojné politiky německé.
Ukrutenství, která místy provázela balkánskou
válku, nemohou být přece žádným důvodem pro
zachování tureckého panství, které po staletí bylo
jen systemisovaným násilím. Ale „Radníčkým No-
vinám“ je kulhavá theorie přístupnější než přísná
prakse, a proto se rozčílily nejen pro autonomní
Makedonie, ale i pro „asebeurčení“ Thrakie, Alba-
nie a Thessalie.
Bělehradský „Odjek“ jim správně připomíná.
že nemusí za každou cenu sloužit německým zá-
jmům. Když už tolik dbají na usnesení basilejské,
ať prý si vzpomenou také na kodaňský kongres
kde sice bylo odsouzeno jednání Ruska vůči Fin-
sku, ale kde srbští socialisté marně se domáhali
odsouzení annexe Bosny a Hercegoviny a politiky
namířené proti Jihoslovanům.
Radničke
Srb
jítmokracie
Fin
Jihoslovan
Makedonie
Balkán
Rusko
Bosna a Hercegovina
Radníčký no
14
article
Řeci v Malé Asii.
Řeci v Malé Asii.
Bulharský generalissimus Savov odejel d
Cařihradu s nadějemi, že se mu podaří vyrovnat
se a Tureckem, aby potom co nejrychleji Bulhaři
mohli se vypořádat s Řeky. Přízeň ottomanské
vlády chtějí si Bulhaři získávat i tím, že ukazují
na řecké nebezpečí pro Turecko, protože Řeci
prý nezřeknou se nadějí, státi se dědici turecké
říše. Ne nadarmo nynější král Konstantin na zna-
mení kontinuity byzatnské říše nazval se Kon-
stantinem XII.
Pokud jsou tyto strachy z Řeků v Malé Asii
oprávněny? U Řeků vidíme podobný zjev, jakou
nás, když říkáme, že největší české město je Ví-
deň. Nejvíce řeckého městského obyvatelstva je
za hranicemi království Řeckého, v Caříhradě, kde
jest asi 400.000 řeckých poddaných a na 80.000,
kteří jsou poddanými království Řeckého. Ve
Smyrně jest asi 150.000 Řeků tureckých poddaných
a na 30.000 řeckých občanů. V Alexandrii v Le-
ptě žije asi 200.000 Řeků. Všechen malonsijský
břeh hemží se Řeky, kteří jsou rozšířeni i ve vni-
trozemí. Nejbohatší, nejpokročilejší vilajet v Tu-
recku, smyrensko-ajídinský, možno považovat za
zemi řecko-tureckou. Skoro všude si zachovali
Řeci své národní obyčeje, jazyk a víru. V celém
Turecku zaujímají Řeci prvé místo v bankách,
obchodě, v plavbě, v průmyslu, ve svobodnýeh
zaměstnáních. Jsou inteligentní, podnikaví, čile
šetrní a nad to vše dobří národovci a vzájemně
solidární
Ztratili něco svých příslušníků na východě
Malé Asie, v Kilikii a Kapadokii, kde přijali ja-
zyk turecký, jen víru si zachovali pravoslavnou
ale v poslední době i tuto zasahuje obrovský pro-
ces hellenisační, budují se řecké školy, které po-
malu učí mladý dorost znovu řeckému jazyku.
Řek
Savov
Bulhar
Konstantin
Asie
Cařihrad
Turecko
Kon
Smyrna
Alexandrie
Le
Kilikie
Kapadokie
15
article
„Řecká aktivnost a peníze i tam jako všude čin
divy — píše Trg. Glasnik. — Spolčováním i po-
mocí biskupa jako ze země rostou zde gymnasi
i jiné skoly, píší se řecké knihy a noviny, tisíce
dětí, jichž rodiče znají jen turecky, zapisují se do
těchto škol.
Pro Turky je toto řecké obrození dosti ne-
bezpečné, poněvadž tvoří stále ještě i v Malé Aai
nedosti silný živel Dále na jih převládají vůbe
jen Arabi. Ale ani na území perském, arménském.
řeckém, které před staletími ovládli Turci, nedo-
vedli proniknout přes starou domácí kulturu. Osla-
bili ji nebo zničili, ale nové nestvořili. Proto 3 mi-
liony Řeků v Malé Asii, milion Arménů. Arabi
Kurdi. Čerkesi, jsou málo spolehlivou záštitou tu-
reckého panství. Padne-li jednou, záhy po Turcích
nebude památky.
Portugalsští monarchisté — před činem?
Vytrvale se udržující pověsti, že portugal
ští monarchisté se chystají k činu, zdvojnáso-
bily bdělost španělské vlády, aby nebyla udá
lostmi překvapena. Portugalští monarchisté
mají prý na bezpečných místech nahromadě-
ny zbraně, které byly už dávno vyloženy na
španělském pobřeží. Agence Havas oznamu-
je, že četné blahopřejné telegramy zaslané
králi Manuelovi z Portugalska byly zadrženy
Turek
Řek
Armén
Čerkes
Havas
Manuel
Oslo
Portugalsko
16
article
Druhý rakouský kongres pro
ochranu dětí a péči o mládež
Druhý rakouský kongres pro
ochranu dětí a péči o mládež
koná se ve dnech 4.—6. září v Solnohradě s hlav.
ními předměty jednání: „práce dětí“ a „vý-
chovná péče
Sjezd pořádala „Zentralstelle der Kinderschuta
und Jugendfürsorge“ ve Vídni, která dle vnějšího
zdání považována bývá za ústřední organisací pro
celé Rakousko, ač tomu skutečně tak není
Článek, který uveřejněn byl v našem listě dne
31. srpna, osvětluje poměr, v jakém ke kongresu
tomu nalézá se Česká zemská komise pro pěč
o děti.
Z Čechů přítomni jsou kongresut za zemskou
správní komisi dr. Tůma, za Českou zemskou ko-
misi pro péči o mládež dr. Nedoma, za obec praž-
skou dr. Baštýř, za chudinské ředitelství náměstel
ředitele Kliment, za humanitní referát mag. rads
Waldstein, z ministerstva veřejných prací dr. Scha-
niel, z min. kultu a vyučování min. rada Arlt, pan
Erfurtová za „Domov“, rovněž byl zastoupen Ústř.
spolek českých žen. Z Moravy dr. Mězl za vrchní
zemský soud, paní Mézlová za Zemskou komisi
moravskou, dr. Soukop za zemský výbor moravský
za policejní ředitelství vrchní rada Fahoun.
Sjezd zahájen byl plenární schůzí v aule aka-
demické bývalým ministrem Baerenreithe-
rem, který zvolen za předsedu kongresu vůbec.
Kromě něho zvoleno ještě 7 místopředsedů, men
nimi prof. dr. Dejl jako předseda České zemské
komise. Když se prokázala jeho nepřítomnost, zvo-
len na jeho místo dr. Baštýř.
Čecho
doktor
Tůma
Nedoma
Baštýř
Waldstein
Sch
Arlt
Erfurtová
Mězl
Mézlová
Soukop
profesor
Dejl
Solnohrad
Vídeň
Rakousko
Morava
Zentralstelle der Kinderschut
kongres
17
article
Dr. Baerenreither v delší řeči vítal
četné přítomné, zvláště ovšem jednotlivě zástupee
oficiální. Výstižně zobrazil všecky potřeby, kterým
je nutno vyhověti ve smyslu ochrany mládeže,
povinnost vlády, nezapomínati pro starosti jiné na
dalekosáhlou, zákonnou úpravu otázky. Ko-
nečně navrhl zaslání holdovacích telegramů císaři
a následníku trůnu.
Na to následovala dlouhá řada pozdravů zá-
stupců oficlálních kruhů.
První ujal se slova kardinál arcibiskun
solnohradský, stařec více než osmdesátiletý
který hlasem neobyčejně silným vytkl stanovisko
katolické církve, že základem vší výchovy je ná-
boženství a křesťanská láska. Církev má prý nej-
větší právo na výchovu, má největší zásluhu o vý-
chovu lidstva.
Po něm dvorní rada Manzano za ministe
stvo vnitra a politickou správu solnohradskou po-
zdravil sjezd a poukázal na nutnou součinnost ofi-
ciální správy a společnosti. Teprve po zkušeno-
stech, společností nabytých, vláda upravuje trvale
poměry.
Velmi obsažně mluvil dr. Schauer z mini-
sterstva spravedlnosti. Celý rozmach práce dosa-
vadní musí vyvrcholiti v zákoně. Zmínil se o ma-
lém finančním plánu a údělech zemím a cílech
vlády, v reformě občanského a trestního zákona
vyznačených. Přeje si, aby dnešní kongres zahájil
novou éru pokroku na dráze ochrany mládeže
Další pozdravy pronesli: dr. Stölzl za zemského
hejtmana solnohradského, starosta města Solno-
hradu dr. Ott, za německou Zemskou komisi v Pra-
ze dr. Stejskal, za lékařskou komoru v Solnohradě
dr, Wetter, za instituci pro ochranu slepých dr.
šole a za rakouské lékaře dr. Kuzmich
Po těchto projevech přikročeno ihned k jed-
nání v sekeích.
doktor
Baerenreither
Schauer
Stölzl
Ott
Stejskal
Kuzmich
ko
Solnohrad
Wetter
katolický církev
Manzano
Solnohrad
18
article
Předsedou sekce „Ochranná výchova
zvolen bývalý ministr Marchet, který poukázal
na souvislost a vzájemné vztahy školství a ochran-
né výchovy, na reformy školské, které způsobeny
byly vlivem prvého kongresu pro ochranu dětí
v r. 1907.
Schůze koná se v těsné, naprosto nevhodné
učební síni řemeslnické školy. Poněvadž hned z po-
čátku vzduch stává se tísnivým, překládá se jed-
nání do lázeňského zálu. Svůj obsáhlý referát za-
hajuje sekční rada z ministerstva spravedlnosti dr.
Ladislav Müller: „Příprava a proveďden
zákona o ochranné výchově“. Jeho řeč
dělí se na kapitoly: Předpoklady a omezení ochran-
né výchovy: ochranná výchova a chudinská péče.
Dozor nad výchovou v rodině vlastní. Postavení
soudce: soudní opatření. Působení soudce v ochran-
né výchově. Provádění ochranné pěče: Zemská ko-
mise. Zařízení, směřující ku provádění ochranné
výchovy. Příslušnost zemská. Rozdělení péče na
různé ústavy. Ústavy pro zatímní umistění. Kasár-
nický a rodinný systém výchovný. Vychovávací
personál. Založení a vedení ústavů. Výchova ku
práci. Vyučování a vzdělání ku povoláním. Ústavy
soukromé. Statistika péče o mládež. Výchova v ro-
dinách. Rodinné kolonie. Dozor. Přehled péčeo
mládež. Zemská podpora péče o mládež.
Marchet
doktor
Müller
19
article
Konečné návrhy
1. Návrh zákona o ochranné výchově, příjatý
panskou sněmovnou, tvoří vlastní základ k řešení
důležitých a naléhavých kulturních úkolů. Zvláště
jsou cenné zásady, dle kterých společenské orga-
nisnce pro péči o mládež a veřejnost jsou přita-
ženy k součinnosti:
2. Ku praktickému provedení ochranné vý-
chovy jest žádoucno, kromě veřejných a soukro-
mých ústavů vychovávacích všech odborů, aby
zřízeny byly
a) Zvláštní domovy ve větších městech, ve
kterých by byly umístěny děti péče potřebné n
pozorování, dle jehož výsledku by se teprve umí-
sťovaly v příslušných ústavech.
b) Předběžná péče o účelné provedení ochran-
né výchovy v rodinách cizích
c) Zařízení kursů, ve kterých by se vzdělával
personál pro ústavy
3. Ochranná výchova jest jen krajním prostřed-
kem proti opuštěnosti. Je nutno zabrániti tomu.
aby na ochrannou výchovu nepřenášely se úkoly
které patří jiným zřízením humanitním. V zájmu
ochranné výchovy musí býti postaráno o rozvoj
vybudování ostatních institucí, pečujících o mlá-
dež, zvláště o povznesení chudinské péče veřejné
o děti. Harmonie veřejné a soukromé dobročin-
nosti.
4. Provedení výchovné pěče vyžaduje statistiku
všestrannou o nynějším stavu všech zřízení péče
o mládež a později přehled výsledků.
(Česká zemská komise pracuje na sta-
tistice institucí humanitních i seznamu mládeže.
veřejné péče vyžadující.
5. Především však mají býti provedeny zákony
o výchovné péči, dávno za nutné uznané.
Následovala debata.
V Solnohradě, 4. září.
Eliška z Purkyňd.
Eliška
Solnohrad
Purkyňd
panská sněmovna
20
article
II. sjezd všeúřadnický.
II. sjezd všeúřadnický.
Úřadnictvo české vystupuje letos pod pra-
porem všeúřadnickým po pěti letech po dru-
hé na veřejnost a má dle programu poroko-
vati o tom, co od roku 1908 se událo a co
úřadnictvo stále ještě tíží. Toho posledního
bude jistě mnoho, neboť poměry čarové, ho-
spodářská tíseň ulehly na ně úpornou silou.
jelikož jdou rychleji, nežli postup úpravy pla-
tových poměrů. Naše strana, která věnuje
péči svou všem vrstvám obyvatelstva, přináší
sjezdu tomuto veškeré své sympatie vstříca
přeje mu upřímně všeho zdaru. Stav úřadnický
jest důležitou složkou v našem národě a my
přejeme si, aby úřadnictvo svorně pracovalo
ke zlepšení svých poměrů. Strana naše má
mezi úřadnictvem velký počet svých přísluš-
níků, úřadnické odbory při ní zřízené obírají
se vážně všemi otázkami úřadnickými a při-
spívají tak ke zdárnému hájení a uplatnění
zájmů úřadnických. I náš list věnoval plně
pozornost svou úřadnickým otázkám, má ve
svých řadách úřadníky spolupracovníky, od-
borně vzdělané a v popředí vědy stojící. Or-
ganisace úřadnická, ač v otázkách hospodář-
ských jest již velice pokročilá, není ještě ta-
ková, jakou by býti měla a jakou bychomji
míti chtěli. V ohromné číslící úřadnictva jest
ještě velký počet těch, kteří se z různých pří-
čin organisace jakékoliv straní. V tom spo-
čívá největší úkol sjezdový: aby postupem
svým a výsledky svými i netečné kruhy k or-
ganisaci povzbudil a přiměl.
Úřadnictvo má své resortní spolky, rozdělené
mnohdy dle kategorií do nejmenších detailů, má
své hospodářské instituce, záložny, konsumy, po-
sléze i stavební družstva, má své četné resortní
časopisy, někdy velice dobře redigované, a přece
vždy a všude, na všech schůzích vvádí se za pří-
klad organisace dělnická, inteligenci úřadnickou
neskonale předčící
Or
21
article
rudovy ulice na Hradčany. Nahoře široká
náměstí, parky, moderní budovy, všechen
komfort a krásný rozhled po zelených ho-
rách a lesích vůkol. Na pohled tiché, spo-
kojené, rozšafné německé město se slovan-
ským jménem. Němci jsou přistěhovalci, ale
žijí si jako páni. Mají své školy a ústavy.
svá divadla a jiné zábavy, jezdí si v létě
do hor na své villy a letní byty. a kdo to
všecko platí? Stát, rozumí se, země a oby-
vatelstvo. To je sice většinou slovanské
Ale řekne se »německý duch« zde koná
své kulturné divy. Kdyby bylo zařízeno,
konal by »duch« slovanský svoje. Ale
přišlo vše jinak. Přišla si vláda, zařídila
vše ze své moci a tak to chodí, jak je
zařízeno. Marně jste se ohlíželi po nějaké
slovanské škole. Snad je tu konečně někde
nějaká zastrčena. Ale celkem všude okázale
německý ráz. Na nádraží, pravda, je trojí
nápis: německý napřed, potom rumunský, na
konec také něco kyrilikou. Podobně na
zemské sněmovně. Berní úřad bezpochyby
zachovává podobný pořádek. Ale politický
úřad? Panečku, to už je jiná. Zde se po-
roučí. A kde jsou páni, tam je němčina.
Ostatně jsou poměry tak silné, že tu vlastně
každý slovansky zná. Nemluvili jste jinak
v městě než po slovansku, na nádraží.
v hostinci, v obchodech, na elektrice, n
ulici. Ba i u pokladny kočujícího židovského
divadla a všude. Všude vám rozuměli a od-
povídali. Panující v městě slovančinou je
polština. Obchodník, u něhož jste hledali in-
formace, rychle vás však odhadl: Nejsou-l
prý pánové z Ústředního svazu — českýcl
spořitelen?
Tak přece i naše zřízení už někam
dosáhlol
Němec
Hradčany
můj ulice
22
article
A přece jen bývaly časy, kdy vše stálo
jinak! Na všech stranách se hlásí stopy,
známky a památky! Zřetelně dosvědčují, že
bývaly doby a titéž Slované, dnes tak ne-
zřízení, měli sami svoji državu, svoje velké
pevné ústrojí života.
Na vrcholí Stiolského sedla, při hranici
bukovinsko-uhersko-sedmihradské, je rumun-
ská vesnice Prislopul. Okolní lid říká krátce
Prislop. Původ jména je zjevný. Stával tu
kdysi pohraníčný sloup. Při sloupu
znenáhla vznikla osada a podržela jméno.
Hranice, opatření državy! Država, zřízení
národa! Jmén obdobně vzniklých najde
se množství ve slovanském kraji: Pristav.
Pribor, Privoz, Pribram (při bráně), Pri-
vrat, Privlak a t. d. Ostatně i název prů-
smyku Stiol = Stol, Stolp, Stilp, Stlp =
sloup se věcně shoduje. Pověstné Stilí-
ské sedlo, nejvyšší v Evropě (2700 metrů)
na rozhraní jižních Tyrol a Italie, má stej-
ného původu název (Stelvio). Stál tu
kdysí sloup na pomezí dvou říší. A říše
jedna, čí obě byly slovanské, jak svědči
název. Psané dějiny sic o tom nevědí, leč
meze psaných dějin jsou tak úzky! Nevědo
nic o tom, kde se vzal nespočet slovan-
ských názvů v okolním kraji, dnes zvlaště-
ném a zněmčeném, aniž o tom, jak je možno.
že v nejbližším zde sousedství, ve středu
vysokých Alp italských, obyvatelstvo celého
údolí horského dosud je ryze slovanskél
(Rézie).
Také maďarské Körös Mezö není než
přízpůsobené Čeres meze (přes meze, zá-
mezi) starý pohraničný název zeměpisný
Běžela tudy kdysi hranice slovanské državy
některé. Za které asi doby? Snad velko-
moravské? či ještě — starší?
Toulka krajem tak vybavuje představy
dávných, zapadlých světů.
Slovan
Prislop
Pribram
Běžel
Pribor
Privoz
Stolpy
Stilpy
Evropa
Tyroly
Stelvio
vysoký Alpa
Italia
Körös Mezö
23
article
Modní hlídka.
Modní hlídka.
Návrat. — Starosti žen. — školní šaty. —
Večerní toiletty. — Různobarevné tyly. —
Klobouky. — Oslí uší.
Venkov, který se letos vůči měšťákům tak
nehostinně zachoval, je o překot opouštěn
vše vrací se do města, které čeká se vším po-
hodlím, bez něhož se již moderní člověk těžko
obejde. Mužům je hej! Ti, vrátí-li se ze svých
dovolených, jdou prostě zas do svého úřadu
a tím jejich život lehce, nepozorovaně vplyne
opět do starých kolejí. Hůře je ženám. Po ná-
vratu z letních bytů, které jsou jim do jisté
míry také jakousi dovolenou, částečným aspoř
uvolněním od domácích povinností, nastávají
jim starosti, které se mužům zdají malicher-
nými, které jsou však přes to starostmi, jež
působí ženám mnohou trpkou chvíli. Přede-
vším je to úprava bytu, který se po prázdni-
nách dává opět do plného lesku. Namnoze se
maluje, dávají se nové záclony, koberce, ne-
chá se po případě nově potáhnout nábytek
a tak dále. Když má hospodyňka s krku tuto
starost, při níž se notně zapotí, přijde na řadu
starost o otázku toilettní. Dětem nutno poři-
zovat oblečky do školy. Na dětech všecko jen
„hoří“, stěžuje si snad každá maminka. Hne
jsou lokty a kolena venku, hned kalhotky
rozdřeny. Nejlépe se osvědčují na dětské
školní šaty modré nebo šedé ševioty, které
hodně drží a z nichž lze skvrny snadno od-
stranit. Na zástěrky pro děvčátka je nejlepší
černý klot a černý nebo šedý listr. Zástěrky
se buď nemusí vůbec zdobit nebo se zdobí jen
prostým, červeným prýmkem. Je-li u velkých
lidí prostota první podmínkou elegance, je u
dětí zároveň prostředkem výchovným. Nějaký
prostý, plstěný, kožený nebo látkový šitý klo-
bouček, límec nebo pláštík a malý občan je
vypraven. Větší starosti dají toiletty domáci
paní a větších dcerušek, které letos začnou
Tchodit do tanečních.
Klobouk
24
article
O pláštích a toilettách vycházkových
zmínila už jsem se minule. Jen tolik ještě mu-
sím dodati, že pro toiletty promenádní budou
v oblibě tak zvané kombinace, jako už se ob-
jevily letos z jara. Jenže tehdy byly několika-
barevné, kdežto nyní budou to sice také dvě
různé látky, ale jednobarevné. Jen vzorkem
se budou různit. Sukně bude z látky buď zcela
hladké nebo jemně vroubkované a kabátek
z vlněného brokátu. Pokud se barev týče, jsou
v modě opět barvy tlumených tonů, barvy
ostřejší ponechají se většinou pro večerní plá-
ště. Tu a tam se některá výstřední žena
oblékne i ve dne do barvy nápadné, ale to
jsou výjimky, se kterými se musí vždy počí-
tat. Už z jara byly ohlašovány pro letošní léto
různé kombinace tylu a krajkovin. Studené
léto se ovšem těmto lehoučkým látkám vy-
smálo a chudinky se musily spokojiti s malým
místečkem na kloboukách. Za to si to vyna-
hradí nyní, na večerních toilettách. Všecko
bude ve znamení krajek a tylu. Pěkné kom-
binace budou z bílého tylu a černých krajek.
nebo obráceně, a bude-li toiletta z kreponu
nebo činského krepu, budou na ní aspoň ty-
lové šerpy. Rozkošných barevných efektů do-
cílí se sestavením tylů několikabarevných.
25
article
Tak na příklad bude šerpový pás z tylu čer-
ného a růžového, budou se klásti buď přes
sebe nebo vedle sebe. Vedle krajek budou
hledanou ozdobou skleněné průsvitné knoflí-
čky. Dámy, které mohou na sobě nosit celé
malé jmění, budou míti knoflíčky z drahoka-
mů. Pokud se týče sukní, kromě draperií po-
čínají se objevovat volánky a ne snad na tu-
nice, jako dříve, ale jistý pařížský mistr vyru-
koval s toilettou, která má volán dole na sukni
Byl by to očividný návrat k šíroké, nebo řek-
něme aspoň k širší sukni. K zakončování tu-
nik, vleček, dlouhých kimonových rukávů atd
jsou dosud v oblibě velké hedvábné střapce.
Sametové kloboučky, vesměs s měkkými
dýnky, jsou kromě volavčím peřím s oblibou
zdobeny velkýma oslíma ušima ze sametu bar-
vy klobouku, podšitýma hedvábím odlišné bar-
vy. Byli-li motýli na podzimních kloboukách
jakýmsi symbolem, doufám, že nejsou jím také
tyto oslí uši. Ačkoliv, kdo ví, netropí-li s
z nás modní tvůrci žerty.
Nakáží něco a my slepě posloucháme.
Heda
26
article
Týdenní táčky.
Týdenní táčky.
Rozkošná jedna anekdota, vymyšlená na
pozlobení žen, vypravuje: Manželé šli Prahou
jen tak procházkou. U Nováka vzpomněla si
milostivá, že potřebuje jehlici do klobouku.
Vešli, byli odkázání do oddělení s jehlicemi,
a zatím co si ji paní zapichovala do klobouku.
švitorná a způsobná prodavačka zašveholila
„Jiného už nic neračte potřebovat? Máme
překrásné hřebínky do vlasů — —
„Nic — nic — nic... ale počkejte, jednu
sponku bych si snad mohla vzít, ukažte! Ach,
to je krásná garnitura! Co říkáš, muži?“
„No, vezmi si ji celou, taková věc seu
vás ženských potřebuje pořád...“ — —
„Ale ovšem, ovšem,“ chytla se honem
slova slečna a dodávala: „to je jako s kabel-
kami. Teď jdou, prosím, tyhlety elegantní,
praktické a laciné, prosím — tahle lila by
milostivé zrovna k šatům znamenitě slušela.
„I nic — nic, dejte pokoj — to jsou zby-
tečnosti — já teď budu potřebovat peníze na
jiné věcí,“ brání se paní. „Podzimní kostým,
klobouk — —
„Ale milostivá paní, to všechno tu máme
Rozkošné kloboučky, včera příšly — račte
se —.
„Ne, ne a ne . ..
„No, jenom podívat — to nic nestojí!“
A několik kartánů už je na pultě, víka s
otvírají jako sama a z nich vykukují báječné
kloboučky.
„Milostivá — račte si nasadit tuhleten
klobouček, nejnovější forma, blondýnám zna-
menitě sluší —-
Novák
Praha