1
article
Obžal. Kohout: Já tvrdím, že tyto
předložené knížky jsou z oné akce
Skrejšovského (Vzrušení.) a při tom trvám.
St. zást.: Ale vždyť ona akce byla v r. 1874?
Obžal. Kohout: To nebyla, já trvám při
svém tvrzení, že vklady knížek těch nejsou vyplaceny.
Otázky obhájců.
Obh. dr. Dub táže se svědka, zda li Skrejšov
ský vložil nějaké hotové peníze do záložny?
Svědek se satyrickým smíchem: Ten? O
se dlužil, ale nikdy neukládal. Kde pak
Obh. dr. Dub: Jak to bylo, pane svědku, s paní
Martou Živnou?
Případ paní Živné.
Svědek: To bylo asi tak. Jednoho dne přišla
ke mně zmíněná dáma, presentovala se mně jako
paní Marta Živná a stěžovala si mně, že si donesla
tu knížku svatováclavské záložny do úřadovny a Jže
pan Kohout jí vyplacení odepřel.
Já jí na to odpověděl, že učinil tak vším prá-
vem, poněvadž ta knížka nemá platnosti a vysvětlil
jsem jí též proč.
Obh. dr. Navrátil: Je vám něco známo
knížce Čáslavského?
Svědek se nepamatuje.
Obhájce dr. Zítek: Neráčíte se pane svědku
pamatovat, které osoby se zúčastnily oné akce?
Svědek: Odvolávám se na protokoly, poné-
vadž mohu se mýlit a přece nechci lhát.
Obhájce dr. Zítek: Pak ale také nemůžete
tvrdit, že ty knížky, jež vám předloženy, nejsou z oné
akce. Můžete se také mýlit
Svědek velmi živě: O ne! Dokonce ne
Ty obnosy jsou příliš nízké v předložených kníž-
kách a ta akce byla jen po 10.000 zlatýc h.A
pak se různí doba!
Skrejšovský
Obh
doktor
Dub
Živná
Mars Živná
Navrátil
Čáslavský
Zítek
St
zlatýcarsko h
2
article
Obh. dr. Zítek: Pan Kohout tvrdí o vás,
pane svědku, že jste konal svůj úřad s ta-
kovou svědomitostí, že nemohl vás nikdo oklamat.
Pravda. A knížky, jež žaloba uvádí jako fingo-
vané, jsou označeny vesměs modrou stampilkou.
Poněvadž se jedna z těchto, nachází tak označena
a s vaším podpisem, je možno, aby někdo jiný byl
tak učinil ?
Svědek: Prosím, uvažte! Byť starosta sebe
opatrněji si vedl, přece nemůže studovati každou po-
ložku a musí spolehati na poctivou manipulaci svých
úřadníků a pak na práci revisorů. Netvrdím, že
by se nebylo mohlo něco přes mou hlavu
sťáti.
Jsou-li revisoři darebové, pak, kdyby starosta by!
moudrý jako Salamoun, neprohlédue nic.
Jeden z porotců Nebylo těch knížek vydáno
vic než za sto tisíc zlatých? Jeden z obžalovaných
pronesl, že jich bylo za 2,000.000?
Svědek ce smíchem: Ale kde pak, kde
pak
Jiný porotce: Drozd říkal, že když nastoupil,
že byla záložna už passivní.
Svědek: Nemohu než opakovati, že jsem před
pokládal, že v záložně je všechno správné.
Předs.: V roce 1881 zjištěn byl schodek asi
1,000.000 K. A Drozd tvrdil, že záložna je passivní.
Ráčil jste míti o tom vědomosti?
Svědek: Já o ničem nejmenšího tušení neměl.
Podal jsem tehda spis ke krajskému soudu, žádaje,
by mně bylo dovoleno nahlédnouti do zprávy, zda
je pravdiva a zda je také pravda, co se o nás píse
Obh
doktor
Zítek
Kohout
Předs
3
article
v novinách. Já nemohl naprosto pochopiti, že by
mohla býti záložna tou dobou passivní. Na tento spis
však — myslím, že je v aktech — nedostal jsem od-
povědi. Já to nemohl ani srovnati ve svém rozumu,
kterak by to mohlo býti, poněvadž byla přece šetrnost
ta největší a mně nebylo známo o žádných ztrátách
ničeho, až na tři malé směnky, které byly svým časem
ale hraženy. Já nemohl si to vyložiti, poněvadž zá-
ležna půjčovala až o 21/4% více, než platila ze vkladů
úroků, jak by mohla býti passivní?
Předs.: To mohlo býti, že jste považoval některé
položky za aktivní, které byly dubiosní.
Obh. dr. Dvorský: Ale Kohout tvrdil, že zá-
ložna byla passivní už když ji P. Drozd převzal. Budiž
mně dovoleno poopraviti mínění pana porotce v tom
smyslu, že Drozd netvrdil, že záložna byla passivní,
nýbrž že Kohout to tvrdil a Drozd že sám zde pro-
hlásil: „To by mně musili vypráskat, kdybych byl šel
do passivní záložny“. Mimo to Kohout, když mluvil
později s Drozdem, sám mu řekl: „Nás všecky zkazil
kanovník Karlach.
Předs.: Svědek praví, že o tom nevěděl a že
spoléhal na revisory.
Svědek dr. Karlach: Jakmile byl bych o čem-
koli zvěděl, byl bych hned ohlásil konkurs. Ale já to
nemohl věděti, poněvadž bilance byla předložena třemi
revisory a žádný mně ani neřekl, že by nějaká ztráta
větší byla a že skutečně byla záložna passivní a ne-
řeklosemněto po 25 let, cojsem ze zálož-
ny pryč. Mně nikdy nebylo činěno nejmenší výtky.
Dr. Dvorský: Spokojuji se s vaší odpovědí,
pane proboště, ježto vidím, že když jste vy o tom
nevěděl, nemohl o tom míti potuchy teprve starosta
nastupující.
Obh
doktor
Dvorská
Kohout
Karlach
Předs
4
article
(Pokračování v čísle ranním.)
6
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Brna. Na zdejším Nár. divadle vystoupil
dvakráte pohostinsky vlašský tenorista Arn. ryt. Cam-
marota za neobyčejně vřelého přijetí u obecenstva.
Strettu v »Troubadouru« opakoval. Z domácích pěvců
byl mu v »Rigolettu« zdatným partnerem barytonista
Komarov.
+ Heroldovo pražské smyčcové kvartetto uspo-
řádá v prosinci řadu koncertů ve větších městech Mo-
ravy. V prvé polovici února 1904 odebéře se na velké
umělecké turnée do ciziny.
Rigoletto
Komarov
Heroldův
Brno
Camelopardalis
národní . divadlo
7
article
Jednota učitelská »Budeč libochovická« konati
Jednota učitelská »Budeč libochovická« konati
bude ve čtvrtek dne 10. prosince t. r. o 10. hod. do-
polední členskou schůzi v místnostech měšťanských
škol v Libochovicích. 1. Formalie: a) vybírání pří-
spěvků, b) úřadní oznámení. 2. »O své cestě na slo-
vanský jih« promluví kollega p. J. Kozák. 3. Volné
návrhy.
Budeč
Libochovice
Kozák
8
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Ze sokolské župy středočeské. Druhá letošní vý-
borová schůze koná se v neděli dne 6. prosince
o 21/2 hod. odpol. v tělocvičně vinohradské v Národ-
ním domě. Bratrské jednoty, které do schůze své zá-
stupce nevyšlou, aniž by se řádně omluvily, budou
dle stanov pokutovány.
9
article
Masopustní věstník.
Masopustní věstník.
Representační věneček českých filosofů koná se
v sobotu 13. února ve dvoraně hotelu »Central«
Výbor doufá, že věneček provázen bude úspěchem
moralným i hmotným. Výtěžek bude odevzdán Spolku
pro podporování nemajetných studujících na české
fakultě filosofické v Praze, i jest nepochybno, že obe-
censtvo hojným účastenstvím bude podporovati hu-
manní tento účel. Zvaní počne v nejbližších dnech.
Reklamace přijímá PhSt. p. Jan Strakatý na Král
Vinohradech, v Dobrovského ulíci č. 8 n.
Jan
Dobrovský
Praha
Central
Královský Vinohrady
10
title
Věstník spolkový.
11
article
Zábavy.
Zábavy.
»Zábavní odbor spolku zemských
úřadníků království českého« pořádá
dnes ve středu dne 2. t. m. o 8. hodině več. v do-
lejších zahradních místnostech Choděrova restau-
rantu v Praze ve Ferdinandově třídě pro své členy
a jimi uvedené hosty přátelský večírek spojený
s mikuláškou nadílkou. Dárky řádnou adresou opa-
třené přijímají se v den zábavy tamtéž.
Spolek »Lidumil« na král. Vyšehradě pořádá
v sobotu dne 5. prosince v místnostech restaurace
»u Němečků« koncertní večer za účinkování pěvkyně
sl. Doubravy Černochovy, sl. Marie Nechlebovy, p.
L. Buchara, p. J. Züngla a hudebního kvintetta p.
A. Růžičky. Po vyčerpání pořadu rozdávání mikuláš-
ských dárků. Dárky přijímají: p. Bedř. Kautský, ho-
dinář ve Vyšehradske tř. čís. 41, restauratér p. Em.
Němeček a výbor u pokladny. Výnos koncertního
večera připadne na ošacení chudých školních dítek
vyšehradských.
České feriální osady. Zábavní výbor po-
řádá v pondělí dne 7. prosince t. r. o půl 8. hodině
več. v sále konviktském ve prospěch stavebního
fondu vlastní budovy v Luži mikulášskou zábavus
bohatým programem za účinkování sl. Loskotových,
pp. Maršíka, Švába-Malostranského, ct. studentského
orkestru, řízením p. K. Václavka a dramatického
kroužku spolku. Mikulášskou scénu k večírku sepsal
pan učitel K. O. Sťálek. Po vyčerpání programu ta-
neční vínek. Vstupenky v předprodeji po 50 h do-
stati lze u p. Ant. Vody, předsedy zábavního výboru
v Praze, Spálená ul. č. 31 n. a v knihkupectvích.
Choděrův
Němeček
Černochův
Nechlebův
L Buchar
J Züngl
A Růžička
Bedř
Kautská
Luža
Loskotův
Maršík
K Václavek
K O
Sťálek
Praha
Ferdinandov třída
Šváb
zábavní výbor
12
article
Tržní a hospodářské zprávy.
Tržní a hospodářské zprávy.
Insolvence. B. Uhlíř, obchodník v Písku. Michal
Brangg, obuvník ve Vídni, VI. Frant. Pokorný, krejčí
v Jičíně. Majo a spol., obchod s dělnickým prádlem
v Pešti. Vellisch Ede, obchodník ve Stol. Bělehradě.
Krausz a Lackenbacher, továrna na obuv ve Vídni.
Ott K. v Debrecíně. M. Koller, prot. firma ve Vídni,
VIII. Ch. Reich, obchod s norimberským zbožím
v Tarnově.
Konkurs prohlášen byl krajským soudem v Li-
toměřicích na jmění Karla Weisa (dříve Ant.
Müller), obchodníka v Ústí n. L. »u města Prahy«.
Konkursní komisař přednosta okresního soudu v Ústí
n. L., správce dr. Ohnsorg, advokát tamtéž. Schůze
věřitelů 9. prosince, přihlášky do 31. prosince, rok
likvidační 9. ledna.
Cu k r.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 2. prosince (10 h. 45
min.) Obchod se surovinou klidný. Po-
B Uhlíř
Brangg
František
Pokorná
Ott
M Koller
Reich
Weiso
Müller
doktor
Ohnsorg
Písek
Vídeň
Jičín
Maja
Pešť
Bělehrad
Debrecín
Tarnov
Ústí
Praha
13
article
nešťastné ucho trefně léčil. Ale což? . . . nedá si
říci! . . . Mám snad, pane rado, bráti dále ty pilulky?«
»Třeba! třeba!« mručel doktor. »Od těch dob, co
postavili železnici, všechno se převrátilo v hlavách s tou
Varšavou. Sukně, paní, z Varšavy, cukrovinky z Varšavy,
lékaři z Varšavy a ty, domácí nebožáku, kliď se
do kouta!«
Dvéře zaskřiply a vyšel jimi mladý hejsek nevel-
kého vzrůstu. Černě oděná panička povstala z taburetu,
složivši bledou tvář ve vlídný úsměv.
»Kterak pan rada shledal naši nemocnou?« tázal
se. »Ubohý andílek! . . . Viděla jsem ve svém živobytí
tisíce nemocných, ale žádný ještě neučinil na mne tak
bolestný dojem . .«
Mladý lékař přerval proud její výmluvnosti.
»Právě se poradíme se ctěným kollegou o stavu
nemocné,« pravil a uklonil se vlídné dámě, která se usmí-
vala ještě pěkněji a vzavši řasy sukně do obou rukou,
učinila staromodní poklonu.
»Chtěla jsem se ještě zeptat pana rady, čeho si
přeje ke snídani? . . . Může být myslivecká pečeně,
drůbež, uzenina, vejce, víno, porter.«
»Cokoliv, prosím, paní!« odpověděl mladý lékař
a uklonil se podruhé, ale s takovou určitostí, že dáma
uznala již za nezbytno, odejít z pokoje.
»Pan dobroděj přijel z Varšavy?« tázal se Drago-
nowicz, splétaje prsty obou rukou a hledě přes rameno
na hejska. »Panuje i tam takové sucho, jako u nás?«
Hejsek, narovnávaje se, pohlédl s patra na stařečk
a nedbale vrhl sebou do druhého křesla.
»U nás po suchu přicházívají někdy deště, « odpověděl.
»A kterak, ctěný kollego, jste včera shledal nemocnou?«
193 —
rada
Drago
Varšava
14
article
Kdo jest ta dobrá paní? . . . Kam jedou? . . . A snad
že v novém místě čeká na ni matinka, která jim chce
způsobit překvapení?
Dívala se na schýlené třtiny a na rovnou, širokou
plochu bařin, zarostlou sítím.
Když vjeli do lesa, naslouchala jeho jednotvárnému
šumotu. Pak se jí zdálo, že stromy sklánějí k ní svoje
koruny a cosi šeptají. Avšak než se jí podařilo zachytit
první slabiky této mluvy, povoz minul kmen.
»Co mi chtějí povědět?« . .
Napínala sluch. Již, již cosi rozumí. Jest to jakési
tajemství, ani smutné ani veselé, rozsáhlé, vážné, které
celý les opakuje, kterého však se nemůže dovědět.
Stálý pozvolný ruch a změna popletených neurči“
tých vidin počaly rozčilovat Andělku. Přivřela oči, ale tu
se ji zdálo, že povoz náhle stojí. Prohlédla — znovu
jedou a toliko kdosi za korunami zvědavě se na ni dívá.
Kdo to? . . . Co to? . . . Jakési množství vidin, nema-
jících tvaru ani barvy, tichých, rojících se.
Cesta táhla se bez konce. Minuli les. Jaké to nebe,
ohromné, hluboké a ona leží nad tou bezměrností, ne-
připevněna k ničemu. Jala ji obava. Zdálo se jí, že kamsi
spadne, pak zase, že pustina jest jakousi těžkou hmotou,
která ji tisní.
Andělka vzkřikla.
»Co jest ti, milé dítě!« tázala se dáma.
»Bojím se . . . Spadnu tam!« pravila, ukazujíe
rukou na klenbu nebes. »0, držte mne ! . . .«
Paní přikázala, aby vytáhli střechu nad povozem
a to poněkud Andělku upokojilo. Avšak jedva projeli
několik set kroků, dívčinka počala plakat a prosit:
Andělka.
Andělka