2
article
vebními komisary: stavebního adjunkta ve státní
stavební službě v Dol. Rakousích Richarda
Kröpfba, stavebního adjunkta rakouských
státních dráh Eduarda Merlička a inženýry
Antonína Wachauera a Jana Hübla.
Stavebními adjunkty jmenováni byli assistent na
vídeňské technice Vítězslav Waniek, inženýr
u komise pro úpravu Vltavy a Labe v Čechách
Arnošt Bláha a inženýři Alfred Deinle in
a Jaroslav Stefanovi cz.
Z Vídně, 2. prosince. (C.-B.) »Fremden-
blatt« oznamuje, že zástupce ředitele státních
dráh v Terstu vládní rada August ryt. Ruf
byl jmenován dvorním radou a ředitelem stát-
ních dráh v Terstu.
Proti obstrukci v Uhrách.
Z Pešti, 1. prosince. (C.-B.) Vedoucí libe-
rální osobnosti všech okresů hlavního města
konaly dnes v místnostech obchodní a živno-
stenské komory poradu, v níž všichni přítomní
dali výraz svému přesvědčení, že obyvatelé
hlavního města musí proti nynější obstrukciv
parlamentě zaujati energicky stanovisko a za-
stávaly názor, že nejen liberální voliči, nýbrž
také veškeré občanstvo bez rozdílu příslušnosti
ke stranám obstrukci odsuzují, označujíceji
pro zem za osudnou, poněvadž poškodila nejen
ústavu, nýbrž také veškeré zájmy průmyslové
obchodní.
Nadšeně přijat byl podnět, aby občané
hlavního města přešli konečně z passivního cho-
vání k akcí, aby zanechali dosavadní zdrželi-
vosti, kterou si dosud v zájmu země ukládalia
vytáhli s největší rozhodností proti obstrukci do
pole Konference usnesla se jednohlasně, uspo-
řádati dne 6. t. m. dopoledne v Redutě schůzi,
na kterou budou pozváni všichni voličové libe-
rální, jakož i všichní příslušníci různých politi-
ckých stran, kteří obstrukci odsuzují.
Kröpfba
Merliček
Wachauer
Hübl
Waniek
Bláha
Deinle
Stefanov
August
Dolo
Vltava
Čechy
Vídeň
Terst
Uhry
Pešť
Fremden
3
article
Szegedinšti couvají.
Szegedinšti couvají.
Ze Szegedina, 1. prosince. (C.-B.) Městská
municipální rada rokovala dnes o nařízení před-
sedy ministerstva hr. Tiszy, v němž se za-
kazuje provésti usnesení o odmítání dobrovolně
placených daní a vzala nařízení to převážnou
většinou na vědomí.
Szegedina
Tisza
4
article
Panama a Kolumbie
Panama
Kolumbie
5
article
Z Washingtonu, 1. prosince. (C.-B.) Na
pokyn státního departementu bude kolumbijskému
komisaři Reyssovi naznačeno, že bude ve
státním departementu srdečně přijat, přijde-lis
úmyslem sjednati mezi Kolumbií a Panamou
mír, jinak že však jeho poslání ve Washingtoné
stroskotá.
šlénka — jak se někdy v tak mimořádných pří-
padech stává — myšlénka slibující záchranu.
Vrazil do krámu, nasadil pánovi revolver n
prsa a divoce koule stýranýma očima, zařval —
ano, zařval:
„Černá skla — nebo jsi synem smrti! Mám
býti nešťasten tak nebo tak!“
Optik zavrávorá, bledne.
„Pomóóóc, pomóóóc! Vrah!“
Hned je tu stráž — stráž, víme, je vždycky
v čas tam, kde má býti. Dílo okamžiku: zatčen —
v tmavé cele - ve vyšetřovací vazbě. — —
Je mu nějak s očima lépe. Libuje si. Žádné
světlé vlasy. Klid a mír se vrací v jeho zmučenou
duši, čím déle se vyšetřování vleče. A ono se
vleče, opravdu se vleče. Za to stlumené světlo
blahodarně působí na oči.
Po čtyrech měsících, kdy již ubohý cítí se
úplně zdráv a zařídil se zde tak po domácku
jako by tu měl býti věčně, vyšetřování skončeno.
Washington
Kolumbie
Panama
6
article
Porota, soud, porotci, veřejný žalobce, obhájce
ex offo, publikum a všecko, co k tomu náleží.
Obsáhlý žalobní spis, corpus delicti: revol-
ver, výslech obžalovaného i svědků. Přiznává se
ke všemu. Nechce ven na zlatoplavé světlo. Jak
krásně je v temném žaláři!
Výslech znalce lékaře. Prý rozrušená sou-
stava nervová, záchvaty šílenství a kdesi cosi.
Mluví státní zástupce. Zkrátka: „Jen s ním
do tmy!
Dobře tak, hodný člověk. Hned by ho Hlav-
nička zlíbal, jak je rád.
Plaidoyer obhájce: „Jen ven, nezavírat, ven
s ním!“
Hlavnička skřípe zuby, uškrtil by ho.
Porota všemi hlasy: „Nevinen!“
Polomrtvého vvnášejí ven do zlatoplavé
přírody
prosince. (C.B.) Dne z
listopadu táhl velký zástup lidu s prapory hlavními
ulicemi města. Na praporech byly pobuřující
nápisy. Demonstranti uspořádali projevy u pomní-
ku Petra Velkého. Jeden policista, který proti
zástupu zakročil, byl ztýrán. Dříve než se do-
stavila policejní posila, zástup se už rozešel,
tak že nemohl býti nikdo zatčen. Na druhý den
byly sice velmi četné osoby zatčeny, ale byly
opět téměř všechny propuštěny na svobodu.
Hlavnička
7
article
Do Vídně či ne?
Do Vídně či ne?
Poměr národa našeho k Vídni je znám, je-
ště známější jest pak poměr náš k vídeňské vládě
V našem lidu utkvělo průběhem věků přesvědčení.
nám že z Vídně nikdy nic dobrého nepřijdea
věru, že zkušenost aktuální tomu nasvědčuje do
té míry, že zbytečno by bylo šířiti slov o tomto
našem poměru.
Již z toho důvodu, potom ale také z té pří-
činy, že jsme autonomisty, že nalézáme se v roz-
hodném boji proti centralistickému a německému
směru a německé nadvládě, jejíž střediskem i sym-
bolem je Vídeň, za to máme, že heslem naším
musí býti: pryč od Vídně! Věrni této zásadě.
byli jsme vždy proti tomu, aby putovali naši
lidé do Vídně k různým sjezdům, jež se tam
pořádají pod záminkou nějakého hospodářského
interessu neb v zájmu toho či onoho stavu.
Proto též vždy bolestně jsme nesli, když
navzdor našim domluvám putovali do Vídně
i ti, již mají doma a v zemích koruny české
své organisace velké a intensivně pracující a již
nemají tedy nižádné příčiny hledati oporu ve
Vídni. Kárali jsme to vždy, když na příklad
advokáti se zúčastnili sjezdu říšského a nena-
hlížíme dosud toho potřeby, proč loni také ho-
stinští češti dali se svésti na horkou půdu vi-
deňskou a tam panu Luegrovi dělali stafáž.
Proto jsme též rozhodně proti tomu, aby chy
staný říšský sjezd krejčovský ve Vídni byl če
skými mistry obeslán. Řekne se ovšem
nejde tu o véc národní, nýbrž o hospodářský
zájem stavovský a není příčiny, proč v této věci
měli bychom si libovati v abstinenci. Zákono-
dárství živnostenské je věcí centrálního parla-
mentu, jest tedy přirozeno, aby vliv na toto zá-
konodárství konán byl jedině ze střediska říše.
Luegr
Vídeň
8
article
Popíráme to, poněvadž dobře víme, proč vlastně
sjezdy takové se pořádají. Ne snad se stanoviska
odborného a v zájmu stavu, nýbrž proto, aby
jimi oživována byla i hospodářsky sílena páně
Luegrova Vídeň. Pořádání vídeňských živnosten-
ských sjezdů, toť systematická práce vídeň-
ských antisemitů, kteří, chce-li se kdo státi se
vídeňským měšťanem, nuti ho, aby jako čestný
muž odřekl se své národnosti a přísahou se za-
vázal, že naopak všude a ve všem snažiti se
bude, aby Vídeň byla německou. Domnívati se,
že by snad sjezdem takým pomoženo bylo stavu,
je domněnka naivní, které se, kdo věc znáa
ví, jaký průběh mají takovéto sjezdy a jaké ná-
sledky, jenom pousměje. Jaká ostatně v tom
důslednost, uváží-li se, že poslanci čeští obesílají
»politický sjezd« vídeňský jen se státoprávní
výhradou, kdežto sjezdy ostatní pořádají se tak.
jako bychom skutečně již byli provincií cislaj
tánskou a Vídeň a nikoli Praha naším hlavním
městem. Má-li veřejnost vážně hleděti na ob-
strukci naši, musí se jeviti současně k jakékoli
práci v zájmu veřejném, jež vykonána býti m
ve Vídni, odpor parallelní. Řekne se, že sjezd,
jakým je na příklad krejčovský, je naprosto od-
borový, jenž nemá s politikou co činiti, na koho
se ale obrátí předsednictvo takového sjezdu, aby
provedeno bylo, na čem sjezd se byl usnesl?
V takovém okamžiku, jaký je nynější, má býti
postup všeho národa jednotný. Jaká to nesrov-
nalost, když poslanci národa českého parlamentn
práci v zájmu svého národa maři a když jed-
notlivé osobnosti společně s jinonárodními živly
připravují materiál pro parlamentní práci! Ne-
cítí páni, že to jednání, jež těžko lze pochopiti?
Vídeň
Praha
Luegrov Vídeň
9
article
Proto litujeme, že organisace krejčí v Čechách
resp. člen obchodní komory pražské, pan Ji-
rousek, obrátivši se na klub poslanců českých,
co činiti má, má-li obeslati krejčovský sjezd ví-
deňský či ne, obdržela vyhýbavou odpověď, že
se jí rozhodnutí ponechává. Nezna-
mená to nic jiného, než, že nijak se proti zá-
jmům národním neprohřeší, obešle-li sjezd! Ato
je chyba! Pokud jde o zásady našeho národ-
ního postupu, třeba jednat důsledně i v nepa-
trnostech. Toho vyžaduje již dobrá a za určitým
cilem nesoucí se výchova lidu.
= Vřava s prémiemi pařížských časopisů na ně-
jakou dobu utuchla. Skrytý poklad »Matinu« 7000 fr.
hledalo po celé Paříži na sta tisíce mužských a žen-
ských po celé Paříži, až došlo ke srocením a shluk-
nutím. Na Trocadeuru poznáni dva spolupracovníci
»Matinu«. Musili sejmout klobouky a dát je prohle-
dat několika damám, poněvadž si pamatovaly, že po-
klad je skryt »zvýší muže«. Když byl po celý týden
vodil svoje pařížské čtenáře za nos, prohlásil »Ma-
tin«, že v nedělním čísle bude místo, kde je poklad
skryt, co nejurčitěji naznačeno. Po celou noc byla
tiskárna »Matinu« obléhána. O páté hodině nastala
rvačka o první čísla »Matinu« a teď povstal hotový
běh o závod do Cité. V úzké ulici Nassilon, nedaleko
chrámu Notre Dame nalezena o 9. hodině ranní me-
daille, jež byla poukázkou na sedm tisíc franků, za
oknem jakés stáje. V »Matinu« bylo udáno: mezi
pátým a šestým veslem lodi. Vskutku nalezá se nad
oním oknem znak města Paříže, loď s plachtamia
vesly. Davy sklamaných pátratelů se rozzuřily.
Matin
Davy
Čechy
Paříž
Ma
Cité
Nassilon
Notre Dame
obchodní komora
10
article
Mnozí v posledních dnech nadarmo hledali, zanedbá-
vali práci a obchody. Posledním jejich pokladem byla
také jejich poslední naděje. — Onehdy rozpečetil
také »Petit Parisien« svoji láhev, v níž bylo napočí-
táno 39.588 zrnek prosa. Ne méně než 1,314.801 čte-
nářů listu počítalo obsah podobných lahví. První
cenu získal klempíř Varessi, jenž se nejblíže dohádal
napočítané sumy zrnek. Bylo zjištěno, že již při
100.000 počítatelích byl by měl list již znamenitý
obchod. Že bude hlupáků mnohem přes million, nebyl
by se nikdo nadál.
= Zšílel n. svatební cestě. Z Paříže se oznamuje:
Minulého týdne slavil dělostřelec Patin, jenž jest
posádkou v Toulonu, svatbu v Salonu, malém mě-
stečku departementu Var. Navštíviv svoji rodinu,
jel dále do Agenu. Poněvadž se u mladého manžela
jevily znepokojivé příznaky, pohnula jej manželka,
aby cestu přerušil a vrátil se do Toulonu. Patin svolil
a manželé odebrali se na nádraží. Tam odepřel Patin
koupit lístek a odebral se na perron. Když se vlak
rozjížděl, vrhl se šilenec k nemalému zděšení své man-
želky ke vlaku a skočil na stupátko jednoho z va-
gonů. Když byl vlak ujel as 300 metrů, spadl Patin a
zůstal s těžkou ranou na hlavě krví zbrocen ležet.
Tak nalezl jej řidič výhybky, jenž se nabídl, že jej
dovede nazpět do stanice. Na cestě k nádraží vrhl se
šílenec na výhybku právě, když se blížil parostroj,
jenž byl posunován. Parostroj se vyšinul, avšak stroj-
vedoucí měl tolik duchapřítomnosti, že v poslední
chvíli dal zpáteční páru, čímž zabráněno katastrofě.
S největšími nesnázemi dopravil výhybkář Patina
na stanici. Stav nešťastníkův horšil se čím dále tím
více. Rozbíjel na cestě k nádraží vše, co mu přišlo
pod ruku. Teprve na nádraží podařilo se několika sil-
ným mužům přemoci zuřivce, jenž prozatím byl do-
praven do nemocnice.
Petit Parisien
Varessi
Paříž
Toulon
Vara
Agen
11
article
= Herecká anekdota koluje právě u příležitosti
vyšlé nyní historie zdejšího Haymarkettheatru angli-
ckými týdenníky. Při pohřbu oblíbeného komika Dicky
Suetta nalézal se v jednom z povozů provázejících
pohřek s několika herci známý ochotník kapitán Caul-
field, známý tím, že dovedl skvěle napodobiti Dickya
Suetta. Na Fleetstreetu bydlel tehdáž přítel zesnulého
komika, knihkupec Jemmy Whittle, jenž vyšel před
krám, aby se díval na pohřeb, jenž se právě zarazil
pro nějakou překážku. Tu kapitán Caufield z pozadí
povozu jal se k nerozeznání napodobiti hlas nebožtí-
kův. „O ha! Vždyť je to Jemmy! O ha! Jak se dafí?
Milý příteli, teď se musím dát pochovat. O ha! O ha!“
Knihkupec na smrt poděšen dal se na útěk. Toto
„ ha!“ náleželo ke hlavním pointám zesnulého
Dickya. Těmito dvěma slabikami dovedl působiti ne-
odolatelně komicky. Možno si tudíž představiti účinek
tohoto zvolání na nebohého knihkupce, když slyšel,
kterak jeho přítel ještě po smrti ulevuje si svojí ob-
vyklou pointou.
Suett
Whittle
Caufield
Jemma
12
article
= Škola starořeckých tanců. Přítel naše no listu
píše nám z Athén: V Řecku, jehož školství nestojí
za nic, bylo vyhraženo honositi se školou, jaké žádný
jiný stát nemá a nebude míti, dokud jeho oby vatelé
zůstanou při zdravém rozumu. Američanky, llečny
Duncanovy, o kterých jsme se již jednou zmíi ili a
jež v šatech starořeckých žen a s opánky po Alhé-
nách se procházejí a vzbuzují více posměchu jvež
obdivu, rozhodly se vystavěti zde rozsáhlou budo vu
pro školu starých řeckých tanců. Pozemek, který ji.v
k účelu tomu koupily, leží nedaleko starobylého
Stadia a dovoluje krásný pohled na hrdou Akropoli,
sloupy Zevsovy, Lykabettos a Falerský záliv. Se
stavbou započnou hned z jara a má býti do zimy
dokončena. Bude to budova v starořeckém slohu na
způsob amfiteatru, sloužící zároveň za byt americké
rodině. Vyučování bude říditi slečna Isadora Dunca-
nova, která k účelu tomu studuje starožitnosti s pílí
hodnou lepší věci. Dle jejího přání bude veškeré slu-
žebnictvo obou pohlaví oblečeno dle starořeckého
kroje a rozumí se samo sebou, že také budou musiti
nositi i žákyně a žáci tento kroj, neboť v moderních
šatech by bylo těžko starořecké tance prováděti.
Američanka
Duncanův
Zevsův
Lykabettos
Dunc
Atény
Řecko
Falerský záliv
13
article
Otázkou jest jen, nalezne-li Miss Duncanova mezi ře-
ckou mládeží dívky, které by se jejím zákonům po-
drobily, nebo rodiče, kteří by jim takého tanečního
vzdělání dovolili. Jsouť právě Řekyně v té příčině
pravé orientálky a nevydávají se posměchu, tak že
celý podnik nenalezne nejmenšího ohlasu a s vel-
kým nákladem vystavená budova bude památníkem
velké nebo bláznovské idey. Možno však, že slečny
Duncanovy přilákají jiné družky ze své vlasti, nebo
z Anglie, kde s. mnohá fantastická kvítka daří.
= Vzpoura pro obecního lékaře. Z Milána se
oznamuje: V benátské obci Burano dala obecní rada
výpověď obecnímu lékaři. Poněvadž však lékař byl
velmi oblíben, vzniklo v obyvatelstvu velké rozčilení,
jež mělo v zápětí výtržnosti. Lid vnikl mezi schůzí
do zasedací síně obecní rady a rozprášil ji, načež
uspořádány na ulicích hlučné demonstrace. Teprve
když obecní rada lékaře opět v jeho místě potvrdila,
utišilo se rozčilení obyvatelstva. Avšak někteří čle-
nové obecního zastupitelstva nepřestali štvát proti
lékaři a žádali, aby byl odstraněn. Rozčilení obyva-
telstva dosáhlo nejvyšší míry. Lidé zanechali práce,
Duncanův
Anglie
Milán
Burano
obecní rada