ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f3136290-70f3-11dc-8ed4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 13 celkem · entity: place 10, person 28, work 2, org 4
1 masthead
V Praze, ve středu dne 2. prosince.
Praha
2 masthead
K číslu 329
3 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filižlkách na měsic 2 K 30h Paštou. na měsíc S K 20h s dvoji zásilko n měšc 3 K Sob
Pašta Praha K 20 h
4 title
NARUDNÍ
5 article Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů. Německé hrozby. Z Vídně, 2. prosince. Včera před po čátkem schůze došlo před hlavním vchodem do parlamentu k malé scéně. Přichází ně- mecký poslanec z království českého, který za německé obstrukce měl několikahodinnou řeč. Pán ten je zároveň členem českého sněmu. Vida několik poslanců českých, vo lal na ně: »Neobrátíte-li se svou obstrukcí, ne- dojde na sněmě českém k žádnému usnesení. Pamatujte si to.« Poslanci čeští dali se do smíchu, neodpověděvše mu. Než podobá se že hrozba, kterou pronesl německý tento po slanec, jest ohlasem smyšlení, jaké chovají na celé německé levici a kterému dal včera projev také posl. dr. Derschatta, naléhaje na vládu, aby český sněm dotud nesvolala, do kud je ve Vídni česká obstrukce. Zdá se věru, že Němci mají k jejímu potření jen jeden prostředek: Násilné vyhla- dovění českého národa po stránce jazykové, kulturní a hospodářské. Jest zajisté svěde- ctvím úpadku, když vůdce největší ně- mecké strany, k tomu člověk, který se chlubí svou umírněností jako pan dr. Derschatta, včera přizvukoval »Ostdeutsche Rundschau« a »Neue Fr. Presse«, hlásajícím: Nic nedat českému národu, všecko mu brát, dokud ne- bude dělat dobrotu. Ovšem, zapomíná se, že taková persekuční taktika minula se v do- bách dřívějších již u Čechů úplně účinkem a mohou býti páni přesvědčeni, že by ho neměla ani nyní.
doktor Derschatt Němec Neue Čecho Vídeň Francie . Presse Ostdeutsche Rundschau
6 article
»Neue Fr. Presse«, která v poslední době věší se na šosy německých nacionálů, dnes znova pobízí dra. Körbra, aby jedna dle rady Všeněmců a dr. Derschatty a vy zývá zároveň parlament, aby dru. Körbrovi v potlačování Čechů pomáhal. »Cesta, kte- rou se dal hr. Tisza v Uhrách — praví — aby parlament zbavil obstrukce, není pro rakouskou vládu možna, poněvadž nemá podmínky nejdůležitější, totiž jednolité vět- šiny a poněvadž obstrukce maďarská nemá analogie v parlamentu cislajtánském, kde vznikla obstrukce z národních motivů. Ale, aby se použilo zákona, který diktuje česká menšina parlamentu s celou ostrostí proti ní samotné, to jest také u nás možno a to dlužno žádat. K tomu však sotva dojde, neboť česká obstrukce nevadí malým stavům, jež udržují přátelství s vládou, jí prudce potíranou. Chtějí-li Čechové pustošení parlamentu uči- niti programem, potom musí pustošení po- stihnouti stejně a především jich vlastní nivy. Potom teprve bude pravdou, že ob- strukce obstruuje též požadavky české a potom Čechové sami najdou cestu k sanaci, kterou ostatně všechny strany marně si hlavu lámou. Jest povinností vlády nejen to vyslovovati theoreticky, nýbrž prakticky to také vykonávat a má-li parlament chuť k ži- votu, při tom ho podporovat co nejdůraz něji.« Aby tak byl nějaký český list za něme- cké obstrukce vyzýval ministerského před- sedu, aby nesvolal sněm některých zemí, na kterém mají Němci většinu ! Aby tak byl ně- jaký český list hr. Badenovi nebo Thunov radil, aby německý lid vyhladověl politicky a hmotně proto, že němečtí poslanci obstruo- vali! Bylo by se Čechům nadalo tóninou. která ještě by předstihla způsob, jakým bo- jovali nositelé kultury ve vídeňském parla- mentu proti důvodům Abrahamoviczovým.
Neue doktor Derschatta Čecho Němec Baden Thunov Abrahamoviczův Francie . Presse Uhry Tisza
7 article
Sliby, chyby. Z Vídně, 2. prosince. Všechny po kusy, působiti na české poslance hrozbam nebo sliby, aby propustili parlamentní pro jednání zatímního rozpočtu a jiných předloh. na kterých vládě záleží, objevily se napro sto marnými a rozbily se o pevnost a neo- chvějnost poslanců českých. Bylo připomí- náno dokonce Čechům, že kdyby propustili první čtení zatímního rozpočtu, vláda dala by jim ve výboru rozpočtovém prohlášení ve příčině moravské university uspokojivé Čislo v Praze za 2h a na venkově za 3h Předplacení a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. Tam je též redakce a expedice.
Čecho Vídeň Praha
8 article
Ale čeští poslanci trvají na stanovisku, které také my nedávno jsme vytkli: prázdných slov dra. Körbra je již dosti a Čechové ne- mohou dáti něco na sliby, nýbrž jen na po- sitivní skutky. Prohlášení Frant. Košuta. Z Pešti, 2. prosince. V noci na vče- rejšek František Košut podruhé přestal býti předsedou strany neodvislosti. O půlnoci ro- zeslal tato dvě prohlášení: »V „Magyar Országu« rozšířeny jsou zprávy, jako bych byl se zavázal vůči hr. Tiszovi, že přiměju opposici k odzbrojení. Tato zpráva nespočívá na pravdě. Navštívil jsem předevčírem ráno hr. Tiszu, abych se dověděl od něho, za kte- rých podmínek je ochoten způsobiti k tomu, aby pozbylo platnosti usnesení v příčině dvou schůzí denních. Tím jsem dostál své povin- nosti předsednické. Všeliké pověsti všako nějaké smlouvě jsou úplně vybájeny.« Druhé prohlášení zní: »V dnešní konfe- renci byl pro můj pilný návrh a proti němu stejný počet hlasů. V tak důležité věci ne- chtěl jsem rozhodovati svým hlasem a při- praviti veřejnosti nějakou politickou pochoutku. Provedl jsem důsledky z toho fakta, vzdal jsem se hodnosti předsednické, poněva dž nechci býti zodpovědným za po- stup, který za nynějších poměrů nepokládám správným, ač nepochy- boval jsem nikdy o vlastenectví obstrukčníků, a také nebudu pochybovati.«
Čecho František Košut V Magyar Ország Pešť Körbro Tisza
9 article Telegrafcké zprávy.
Telegrafcké zprávy. Jmenování.
10 article
Z Vídně, 2. prosince. (C.-B.) Ministr ob- chodu jmenoval vrchního stavebního komisaře Ottu Schnellera šl. z Mohrthalu stavebním radou, inženýra u státní služby stavební v Če- chách Václava Roubíka vrchním stavebním komisařem a stavebního adjunkta Eduarda Ba- ziku stavebním komisařem u ředitelství pro stavbu vodních cest.
Ott Schneller Roubík Eduard Vídeň Mohrthal stavební rada
11 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Zlatá příroda. Satyra. Napsal F. P. Vožický. Pan Hlavnička vždycky horoucně miloval přírodu; příroda byla mu vším, ve všem a všude viděl přírodu a její obrozující sílu, její nejvýš vkusné sladění parev. Horoval pro vše přírodní Teď už nehoruje. Ta krásná příroda už nema totiž své krásné zásady jako jindy, pozbyla jich. Není už tím, čím bývala, pozbyla svého původ- ního, svérázného vkusu. V posledních letech pozoroval, že se rodí n padně mnoho světlých vlasů. Ať šel po ulici, do divadla, do kavárny, na korso či kamkoli se hnul všude ho provázely a pronásledovaly zlatové světlé vlasy. Hlava na hlavě, frisura samá zlatá záře, samé světlo. To tak příroda teď dělá skoky Zkazila se. „Můj bože,“ trnul Hlavnička, „kazí se te všecko, kazí se i příroda. Je zle, pořád hůř!“ Všecko všude do zlatova, žádné stíny, žádné temnější přibarvení, ale samý jas a ten oslňuje Dival se zprvu, díval, ale pojednou začaly se mu kaliti oči, před zraky jako když hejno mušek lítá, začalo se to všecko míhat, všecko znenáhla splývalo v jednu hybnou změť neurčita. Pokou- šela se o něj závrat. A tak každé chvíle, kdykoli spatřil zlat vlasy. Ty pak viděl pořád a stále, všude, při každém kroku. Začalo to býti zlé. „Co se mi to děje?“ tázal se s hrůzou sám A světlých vlasů denně přibývalo. Už si ne troufal ubohý Hlavnička ani z domu vyjíti. Co jenom dělat? Byt jeho sestávající z pokoje a kuchyně ve čtvrtém patře, za nějž platil úžasný nájem čtyr sebe.
Satyr Hlavnička
12 article
set a čtyřiceti korun, byl právě tak veliký, že pojal jeho skrovný nábytek; pro něho samotného tam už místa skoro nebylo. A zde měl býti za- vřen a upoután, když nesměl ven vyjiti. Jak se tedy zařídit? Vylezl na okno a díval se ven. Jak někde na ulici objevily se zlaté vlasy, hned zavřel oči a hlavu stáhl nazpět. Ale to by musil míti oči za- vřeny stále. Byla té zlaté přírody plná ulice. „Však je to jedno,“ zahořekoval, „vždyť ja oslepnu tak jako tak, musím oslepnout! A ještě něco pozoroval: mnoho černých ske na očích pánů. Co to? Proč? Jeden, dva, deset, sto .. samé černé oči, samá černá skla! To bylo nutno probádat. Když už soumrak tlumil všechen ten jas vybral se opatrně ven. Na ulici viděl známého — také s černými skly. „Hej, že jsem tak smělým,“ oslovil jej: „C se stalo vašim očím?“ „Nevím, co to, nemohu snésti světlé barvy. Pokrčil rameny a utíkal jako štvaný. Hlavnička vrtěl hlavou a uvažoval „Slabý zrak, mnoho slabých zraků! Ch tráme! A já také!“ Rozběhl se k očnímu lékaři. „Pane doktore, vaše slovutnosti, mění s mi zrak!“ „Mění — jak to?“ „Tak, nemohu vidět nic světlého, plavého zlatého. Ještě štěstí, že je málo zlatých dvaceti korun v oběhu, to by mi dodalo. Doktor vrtí hlavou, dívá se mu do očí, pro hlíží, vrtí hlavou ještě povážlivěji. Hlavnička mře strachem. Doktor konečně promluvil: „Stejný zjev: epidemie oční. Už jsem jich měl mnoho takových, jako vy jste; přicházejí e den. Musíte nosit černá skla!
Hlavnička
13 article
„Černá — —1 Hlavnička padá do mdlob. Vzkřísili jej a vy- vedli. V předsíni — beztoho tmavé — viděl samé přimhouřené oči — mnoho přímhouřených očí — pět, deset, mnoho! Dovrávoral na ulici, vrazil do někoho. Dobrý. předobrý známý, přítel a — černá skla. Také chudák! Dlouho trvalo, než se poznali. „Odkud, kamaráde?“ táže se přítel. „Od očního lékaře. Mám nosit černá skla. A co tobě se stalo? „Vzal jej pod paží a táhl na druhou stranu ulice, protože proti nim vznášelo se několik zla- tých účesů. Povídá: „To ti máš divnou historku. Už delší čs jsem pozoroval jakési slabosti v očích, jakési čemejrání, jakýsi tlak nebo takového něco. A čím dále, tím hůře. Nejvíce ale, když jsem viděl zlaté vlasy — a viděl jsem je stále. Už to začalo býti nesnesitelno. Ale co se nestalo! Tuhle v ne- děli pospal jsem si déle, procitnu a — co vidím? Moje žena, která šla spat s vlasy černými jak havran, měla — považ si — vlasy světlé jak zlatol A mne jako když do očí píchne, ne a ne se dobře podívat. To je neštěstí!“ Hlavnička jen mu ruku stiskl soustrastněa utíkal. Ale neutekl. Před ním, na pravo, na levo, kam se hnul, samé zlaté vlasy. „Přírodo, klnu ti — já, tvůj největší zbož- ňovatel!“ Rovnou k optikovi: „Černá skla!“ „Nemám, nejsou k dostání. Velká poptávkal Račte přijíti za týden.“ „Do týdne bych se zbláznil!“ Ke druhému. Totéž: „Nemám na skladě!“ s útrpným pokrčením ramen. A stejně zpívá třetí, čtvrtý a všichni optikové ostatní. Ještě mu zbývá jeden a jestli ten také začne takovou — —! Bleskla mu hlavou my-
Černá Hlavnička Rovná