1
article
— Smrtelný úraz na cestě do školy. Devítiletý
synek obuvníka Václav Siebert z Tejnky č. 189, ubí-
ral se včera dopoledne do školy na Hradčanech, ne-
daleko zeměbraneckých kasáren klouzl pádem na
znak a poranil se na hlavě tak těžce, že pozbyl vě-
domí. Dle dobrozdání lékaře utrpěl chlapec otřesení
mozku. Stav jeho je beznadějný.
— Úraz zřízence telefonického úřadu. Tři zří-
zenci včera odpoledne opravovali porouchané telefo-
nické vedení na střeše domu č. 120 ve Vršovicích a
sice Jan Vojtěch, Ant. Nezbeda a Ant. Pecha. Po
skončené práci zřízenci slézali se střechy, při čemž
Nezbeda spadl s výše tří metrů na chodbu a zlomil
pravou nohu. Zraněný byl převezen do všeobecné
nemocnice.
— Zalehla dítko. Obuvník Václav Sak, bydlící
v Nové Libni v čís. 25, oznámil včera na libeňské
strážnici, že manželka jeho Emilie v noci na vče-
rejšek zalehla 8 týdnů starého syna Jaroslava. Z na-
řízení lékaře byla mrtvola přenesena do ústavu pro
soudní pytvu. Proti matce zavedeno trestní řízení.
— Vystěhovalci. Dnes ráno jelo Prahou do Ame-
riky 85 osob z Podolí a Řešova.
= Výbuch v továrně na patrony. Z Rigy se te-
legrafuje: V jedné zdejší továrně na patrony nastal
výbuch, následkem kterého byli čtyři dělníci
zabiti, jeden těžce a dva lehce zraněni.
Siebert
Jan Vojtěch
Antonín
Nezbeda
Pech
Sak
Jaroslav
Hradčany
Vršovice
Nová Libeň
Praha
ame
Podolí
všeobecný nemocnice
Tejnka
2
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Katastrofa svatováclavské záložny
před seudem.
(Líčení den sedmý.)
Naše předpověď, že dnes se mezi svědky
zjeví vyšehradský probošt dr. Mikuláš Karlach
— vzdor všem jiným zprávám, že přijde na řadu
až zejtra ve čtvrtek — se potvrdila.
Krátce po půl deváté hodině se mihl vesti-
bulem, doprovázen řadou pohledů a šepotem:
„To je Karlach! Tak se přece nezastřelil . ..
Nával po této zvěsti ku přelíčení arci značně
stoupl a kdo ještě mohl, na rychlo si zjednal pří-
stup do porotní síně. Ovšem mnoho bylo těch.
kdo marně se tam dobývali. Porotní síň měla
obvyklý svůj vzhled. Všechny lavice a místa, vy-
hražená auditoriu, jakož i galerie, byly do po-
sledního místečka naplněny. Krátce po deváté
přišli obžalovaní, v řádce jako obyčejně. Nej-
dřív Drozd, pak Kohout, Bílý, Hercík, Grün-
wald, Pekeländer. Na Drozdovi jeví se dnes
jisté vzrušení. Jeho chování před zahájením vý-
slechu bylo neklidné a rty mu občas nervosně se
pozachvěly. Každé chvíle zdvihl hlavu, jakoby se
nemoh' dočkat, kdy už začnou. Pravou rukou
přejížděl si po kabátě a zdálo se, že jako ne-
dočkavý milenec pokouší věštby orakla, hádaje
z počtu knoflíků: „Přijde — nepřijde — při-
jde...“ Koho asi mínil, samozřejmo ... Při-
šel! A sice hned první ze všech svědků, dneš-
ního dne vypovídajících. S právem čekalo se
s napjetím na jeho výslech.
Záložna svato-václavská byla jeho děckem.
narozeným v r. 1872... Pět let dominoval vn
a netajil se tím, že má být posilou pro kleri-
kální tažení... Sám byl jedním z nejbojovněj-
ších a věru mnoho z toho, co mu druhdy vyčetl
Skrejšovský, bylo pravdivým. Než, ať mluví
sám . ..
doktor
Karlach
Grün
Pekeländer
Skrejšovský
3
article
Zahájiv o 9. hodině dopol. líčení, udělil předseda
předvolaným na dnešek svědkům obvyklé napomenut
a přikročil neprodleně k výslechu 72letého
probošta vyšehradské kapitoly, dra. Mik. Karlacha,
proti němuž — jak vrch. r. Stolla konstatuje — zave-
deno trestní vyšetřování pro zločin pod-
vodu dle § 197. a 199. lit. f) tr. zák.
Předs.: Pane svědku, račte nám říci, za jakých
okolností byla sv.-václavská záložna založena?
Svědek: Na podnět můj a professora dra. Bo-
rového, když jsme se byli sešli jako staří přátelé,
uvažovali jsme, nebylo-li by na prospěch upřímnéa
pravé věci katolické, kdyby taková záložna byla za-
ložena, která by zvláště měla za účel, podporovati
katolické vědy a vůbec věci katolické. Tehda trvala
již tak zv. „Katolická beseda“, do které já ovšem
nechodil, a v té byla potom fedrována a přetřásána
myšlénka zmíněná, a koncem onoho roku — je to
těžko určité datum si pamatovati teď po třiceti le-
letech — svolána schůze, v níž bylo stanoveno zřízení
záložny. A potom, poněvadž to byl pouze spolek,
který podléhal jen 4nedělnímu ohlášení a protože
nebylo námitek se strany místodržitelství, záložna
vešla v život jako každý jiný spolek, poněvadž tehda
ještě nebylo zákona o společenstvech. A v té ustavu-
jící schůzi byl jsem já zvolen starostou a kromě toho
provedena volba členů výboru; kteří to byli, už se
také nepamatuji a je jich bezpochyby už jen málo
na živě.
Karlach
Stoll
Předs
katolický beseda
4
article
Předs.: Ve kterém roce byla záložna zřízena?
Svědek: Koncem roku 1872.
Předs.: Jak dlouho byl jste starostou?
Svědek: Do roku 1877, a pak se přetvořila
záložna na společenskou, registrovanou.
Předs.: Byl tehda úřadníkem Kohout?
Svědek: Z počátku, tuším. My ovšem počali
velmi opatrně, poněvadž záložna neměla než pří-
spěvek, jak byl stanoven pro přístup každého členaa
neměla také vhodných místností. My nechtěli najímati
hned místnosti zvláštní, až jak se povede dál. Záložna
tehda byla v Liliové ulici, kde jí byla „Katolickou
besedou“ propůjčena zdarma maličká místnost. Pro
počátek to úplně stačilo.
Předs.: Kdy byl přijat Kohout?
Svědek: Asi 2—3 roky po založení záložny
a to na návrh dra. Borového jako úřadník. Byl, tuším.
jediným tehda úřadníkem záložny a měl asi 400 zl
ročně.
Předs
liliový
5
article
Záležitost Skrejšovského.
Předs.: Jaká byla tehda zavedena akce na zá-
chranu Skrejšovského?
Svědek: Asi r. 1875 nebo 1874 — číslices
po 30 letech těžko pamatuji a přiznávám se, že jsem
ani zpráv ve veřejných novinách nemohl čísti, jak
jsem byl rozčilen, tak že nevím ani o projednávání
události té před slavným soudem. Podotýkám, že
jsem Skrejšovského ještě ani neznal, nikdy s ním se
nesešel a jediného slova s ním nemluvil. Jednoho
dne, když byl Skrejšovský právě uvězněn asi na 18
měsíců pro jistý tiskový delikt, přišel ke mně jeho
právní zástupce dr. Dašek, pravil mně, že přichází
ke mně s poručením Skrejšovského a žádal mne, by
záložna převzala zástavní právo na exekvovaných
statcích jeho Zruči a Zbraslavicích, že prý ho
chtějí, mezi tím, co je zavřen, zničiti.
Skrejšovský
doktor
Dašek
Předs
Zruč
Zbraslavice
6
article
Já odmítal v prvním okamžiku a sice z té příčiny,
poněvadž záložna té doby neměla práva půjčiti jed-
nemu věřiteli více než 10.000 zl. Tak to ještě musilo
býti před převedením záložny na půdu zákona. Já
řekl: „To naprosto nejde podle stanov!“ a odmítl jsem
to. Za nějaký čas — snad asi za 14 dní — přišel
dr. Dašek zase a pravil, že následkem sdělení, které
jsem mu učinil, vynalezl prostředek, kterým by se
přece věc dala provésti. Několik přátel Skrejšovskéno
prý se usneslo, vziti půjčky u sv.-václavské záložny
do přiměřené výše, ale ne přes 10.000 zl. a že by
takovým způsobem tohoto kapitálu se mohlo užíti
na převedení exekuční pohledávky. Já pravil, že roz-
hodnutí o tom náleží výboru a dr. Dašek vykládal
mně, že ti přátelé Skrejšovského přihlásí se za členy,
že vezmou svěřené půjčky až do 10.000 zl., a že
valutu ponechají záložně a že dostanou na valutu
jen potvrzení vkladní knížkou Já řekl: „Račte to před-
nésti výboru zvláštním podáním. Na čem se výbor
usnese, nevím.“ Dr. Dašek chodil od jednohc člena
výboru ke druhému a všem kladl zejména na srdce,
že když vyhoví této žádosti Skrejšovského, že bude
záložna podporována co nejvíce a že
vědí, jakou mocí vládne Skrejšovský
— což je pravda — takže se ho tehda každý
bál — aby si z něho neudělali tedy nepřítele.
Dašek
Skrejšovskéno
doktor
Skrejšovský
zl
7
article
Zkrátka chtěl dr. Dašek udělati rozvrh těch
členů a řekl konečně, že měl s drem. Zavadilem po-
radu a že má za to, že bude zajisté možno věc provésti
Věc přišla do výboru a vyřízena skutečně tím způ-
sobem, jak byla přednesena.
Předseda: Jak vysoká půjčka byla provedena?
Svědek: Asi 100.000 zl. a to proti směnkám
Dr. Dašek řekl, že není žádného nebezpečí, že on
to budou hraditi, jen aby záložna v mezích své pů-
sobnosti tu záležitost provedla. Dr. Zavadil pak pře-
vedl věc na statky Zruč a Hodkovou.
Předs.: Byly dotyčné směnečné obnosy zane-
seny do knihy vkladů?
Svědek (pokračuje ve své výpovědi): Jakmile
se to stalo, vznikla v nepřátelském tisku proti záložně
vřava a přišla i politická prohlídka. Jakýsi pan Řeho
ze státní účtárny se dostavil, aby prohlédl knihy zá-
loženské. Trvalo to 10—14 dní. Foukázal jsem ho
na pana Kohouta, by se od něho informoval. Když
byl pan Řehoř hotov s prohlídkou, přišel ke mněa
pravil, že shledal všechno v nejlepším pořádku. Zatím
dostavil se ke mně také pan Kohout a řekl, že se
prohlídka zdržela nejdéle záležitosti
Skrejšovského. Tak to mohu tvrditi pod pří-
sahou. Následkem vykonané prohlídky vybíralo se
v záložně více vkladů i požádal jsem svého přítele dra.
doktor
Dašek
Zavadil
Hodkův
Řeha
Kohout
Řehoř
Skrejšovský
Zruč
Předs
8
article
Klaudya, předsedu zajišťovacího spolku a millionáře
Petra Fischera, aby nám vypomohli většími částkami,
bychom mohli vypláceti stále dál. Při tom jsem oba
pány důtklivě žádal, aby si poslali své zřízence do
záložny prohlédnout hospodářství a knihy. Dr. Klaudy
vyslal tam pana Karla Šimka, nynějšího ředitele zaji-
šťovací banky a Fischer svého prokuristu Novotného
a také tito shledali vše v nejlepším pořádku. Bylo
mi útěchou, že není žádných vad. Jakmile
byla půjčka převedena na statky, sledoval jsem s nej-
větší bedlivostí, činí-li se všem povinnostem se strany
Skrejšovského zadost a když jsem po 3 létech shledal,
že přestává platiti úroky a s druhé strany jsem se do-
věděl, že má veliké dluhy na daních, ba, když jsem
jistou důvěrnou cestou zjistil, že pustoší lesy, navrhl
jsem ve výboru záložny, aby zavedena byla
sekvestrace.
Předs.: Žádal bych pana svědka, aby odpo
věděl k mé otázce, byly-li směnečné ony obnosy za
nešeny do knihy vkladů ?
Petro Fischer
doktor
Klauda
Šimek
Fischer
Novotný
Skrejšovský
Předs
zajišťovací spolek
9
article
Svědek: Mám za to, že ano.
Předs.: Dle úsudku pánů znalců knih myslím,
že tyto obnosy nebyly zanešeny do knihy vkladů
jako passiva, nýbrž že byly účetni cky
fingovány. Přišly ony knížky opět do záložny
zpáteční cestou?
Svědek: Měl jsem za to, že byly vráceny
Později se však ukázalo, že jediná z nich nikoliv
zněla na jméno Huberta Veselého.
Předs: Nebyly-li ony knížky zanešeny do
knihy vkladů, vykazovala se passiva záložnyo
100.000 zl. menší. Ač to bylo jednání na-
prosto nesprávné, neutrpěla tím záložna
přece jen žádné škody, jednalo se patrně o t. zv.
»sklepní směnky«.
Svědek: Když Skrejšovský upadl do konkursu.
nebyl jsem více u záložny.
Předs.: Záložna přišla potom dle účetního
zjištění o úroky. Neračte tedy vědět, zdali ony knížky
byly fingovány?
Svě dek: Mám za to, že to nebyla žádná fikce
Dal-li Skramlík nebo Vališ po 10.000 zl.a
dostal vkladní knížku, nebyla to přece
žádná fikce.
Předs.: Byly ony směnky zaplaceny, pane
svědku?
Veselý
Skrejšovský
Sv
Skramlík
Vališ
Předs
10
article
Svědek: Byly vyměněny za ty knížky.
Předs.: Co se mělo státi při vrácení oněch
směnek?
Svědek: Měly býti propíchnuty a mu-
sily přijíti z oběhu jinak by to byl zločin?
Předs.: Máme zde knížku, znějící na jméno
Volframovo. Jest vydána 24. září 1876 a jest na ní
vaší rukou poznamenána 90denní výpověd.
Svědek: V každém peněžním ústavu dostává
pokladník nějaký počet knížek in bianco podepsaných
starostou, poněvadž nelze starostovi, aby u pokladny
seděl od rána do pozdní noci a podpisoval knížky.
Dostáváť pokladník někdy i 50 až 100 knížek, aby
je měl po ruce. Já také podepsal knížky
napřed. Zneužil-li někdo z úřadnictva
takové knížky — ač nikoho nechci obviňovati
— pak ovšem je to zločin, který spách al
onen člověk, ale za který starosta nebo
pokladník osobně nemůže. Co se týká
knížky Volframovy, jest mi nejvíce
podezřelou a sice z té příčiny,
že Volfrám nepatřil k lidem, kteří by ukládali. On
byl ve spojení se Skrejšovským a stále směnkovali.
Mimo to zdá se mi knížka podezřelou i proto, že je
na ní připsána mou rukou 90deuní výpověď. To se
nikde neděje, aby starosta připisov al
výpovědní lhůtu. To je věcí kasy. Tato knížka
musila býti podvržena, jinak si to vysvětliti
nedovedu. Ovšem, po 25letech jest také těžko
něco určitého souditi . ..
Předs.: Obviněný Kohout tvrdí, že na některé
z těchto knížek obnosy tam uvedené vyplatil, že se
však neví blíže pamatovati, na které. Nevíte, komu
snad onen obnos vyplacen byl r. 1876?
Svědek: O tom nemám ani nejmenší potuchy.
Předs.: Přátelé Skrejšovského, kteří se jeho
transakce zúčastnili, musili se patrně státi členy zá-
ložny, není-li pravda?
Svědek: Tak alespoň bylo uvedeno na při-
hlášce.
Předs.: Dr. Hubert Veselý však tvrdí, že při-
hláška není jím podepsá na.
Volfra
Skrejšovský
doktor
Veselá
Předs
Volframův
11
article
Svědek: Nechci ani v nejmenším o tom po-
chybovati. Když jsem nyní pozoroval celé jednání,
musím doznati, že nejen přihláška, nýbrž i některá
ze směnek — patrně i ona Veselého — musila
býti padělána. To však padá na účet nebožtíka
dra. Daška.
Předs.: Po době, když jste ustoupil, nebylo
konstatováno žádných ztrát v záložně?
Svědek: Mně nebyla žádná ztráta oznámena.
Jenom asi 2—3 směnky menších obnosů byly mně
oznámeny jako propadlé i uhradily se z mimořád-
ného disposičního fondu. O žádných ztrátách však
nebylo řeči. Slavnému soudu i pánům porotcům jest
asi v dobré paměti, že jsem se s nasazením vlast-
ního jmění i existence staral nejen o správné vedení
sekvestrací na statcích, nýbrž i o hražení oné půjčky
Skrejšovského.
Předs.: Za vašeho starostenství utrpěla prý
záložna velké ztráty obchody záložnou dělanými.
Tak se uvádí záležitost rytíře Neubauera a pak zá-
ležitost cukrovaru v Černošicích.
Veselý
Dašek
Skrejšovský
Neubauer
Předs
Černošice
12
article
Svědek: Já se na to nemohu opravdu pama-
tovat. To už je let, to už je let ..
Předs.: Pane svědku, jak pak si stála záložna
za vašeho starostenství?
Svědek: Za mě si stála záložna velmi dobře;
ztráty podobné, jež se nyní hlásily, za
mého starostenství nikdy se nevy-
skytovaly.
Předs.: Ale již v r. 1874 v bilanci se uvádí
reservní fond obnosem 17.413 zlatých a tu prý již
byl p. Ant. Soukup jaksi znepokojen a prohlásil, že
to nepodepíše, neboť to nebylo pravdou. On tvrdil,
že záložna je passivní.
Svědek: Nato se dokonce, naprosto
nepamatuji.
Předseda: Ale zde je protokol, dle něhož
záložna byla 10.890 zlatymi passivní.
Svědek: Ani v nejmenším se na to
nepamatuji.
Další otázky se týkaly zmíněných již knížek,
jež v žalobě jsou označeny jako fingované
St. zástupce se v této věci táže: Pane
svědku, Kohout tvrdí, že knížky ty (roz. fingované)
byly dány do depositu u jiných ústavů?
Svědek velmi rozhodně s povýšeným hlasem:
Antonín
Soukup
Kohout
Předs
NATO
13
article
Nikoliv, nikdy, nikdy!
14
article
Vydány byly jen těm, již vydali směnky.
St. zástupce se táže, může-li jmenovati některé
takové osoby.
Svědek živě: O ano, prosím. To byli Vališ,
dr. Dašek, Volfram, Soltera.
Stát. zást.: Ale ti, kdož jsod z nich ještě
na živu, nechtějí ničeho vědět o té celé akci?
Svěděk: Ale, prosím, vždyť byli někteří
osobně, osobně pravím, u mně.
Někteří z nich arci se byli informovat u dra.
Daška, jenž býval zástupcem záložny.
Další otázka týkala se provádění manipulacíu
pokladny s dotyčnými knížkami.
Svěd.: Jak to bylo prováděno, to prosím nevím.
Při tom jsem nebyl, ale myslím, že to obstarával dr.
Dašek, jenž vše přijímal a odváděl.
Předseda ukazuje na to proboštovi Karla-
chovi knížky svatováclavské záložny pod č. 4053
4055, 4057, 4059, 4107 a dává je svědkovi do rukou,
aby si je prohlédl.
Svědek obrací v nich několik listů, vrtí hla-
vou, načež sděluje, že to nejsou ony kníž ky
z akce Skrejšovského.
Předseda mu na to předkládá knížky Karla
Solpery.
Svědek: Ani tyto první. Ty jsou z roku
1876 a akce byla v roce 1874.
Předseda dává protokolovati, že svědek udal,
že knížky mu předložené nepocházejí z akce Skrej-
šovského.
Předs.: Ale, pane svědku, obžalovaný Kohout
to tvrdí, není-liž pravda?
Vališ
doktor
Dašek
Volfram
Solter
Karel
Skrejšovský
Solpera
Svěd
Předs