ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f2e107f0-70f3-11dc-ac23-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 13 celkem · entity: person 34, place 26, org 3, work 1
1 article
Dle předpisů, o vojenské taxe dosud platných, byla vyměřována taxa vojenská taxou povinnou, kteří měli obyčejné příjmy dělnické — pokud jim nebyla předepsána žádná daň přímá — 2 K, při vyšších příjmech až do ročního obnosu 900 K 4 K a při příjmech 900—1200 K 6 K Jak dalekosáhlé jest upuštění od zdanění těchto kategorií příjmových, lze nejlépe seznati z toho, že dle průměru ze léta 1880—1899 připadá 595.585 výměrů a 1,191.169 K, předepsání na 14. třídu po 2 K, 116.709 výměrů a 466.835 k předepsání na 13. třídu po 4 K, 36.525 výměrů a 219.149 K předepsání na 12. třídu po 6 K, tedy na kategorie, jež mají býti po titulu exi- stenčního minima od vojenské taxy na příště osvobozeny. Ale nejen v osvobození existenčního minima od taxy vojenské vůbec, nýbrž také ve snížení sazeb taxy vojenské v třídách nejnižších bylo vyhověno ohledům sociálně-politickým. V okruhu osob, vojenskou taxou povinných, nenastala žádná podstatná změna, ale způsob přimyká ascendentů je zásadně jiný než dosud. Dosud musili ascedenti subsidiarně za své děti, vnuky atd. platiti taxu vojenskou tehdy a potud, dokud oni byli dle práva občanského ali- mentací povinni a tito neměli ke svému živobytí dostatečného jmění nebo příjmů. Na příště mají bez újmy samostatné povin- nosti taxové svých synů také ascendenti platiti za jistých předpokladů taxu vojenskou, když jsou příjmy jejich vyšší než příjmy dotýčných descen- dentů. Taxa ascendentů obnáší polovinu onoho obnosu, který by připadl při stejných příjmech dle sazby na syna (vnuka).
2 article
Tímto utvářením taxy ascendentů má se če- liti častým záskokům při dosavadní taxe sub- sidiarní se přiházejícím a placení vojenské taxy ascendenty má nabýti onoho významu finanční- ho, na který bylo pomýšleno již v zákoně o taxe vojenské z r. 1880 subsidiarní povinností ta- xovou. Ve vládní předloze pomýšlí se dále též na roční hlášení se osob, vojenskou taxou povin- ných, vyjímaje ascendenty, u obce jich pobytu. Uložením této povinnosti hlásiti se, jež byla ve sborech zastupitelských tak často žádána, má se výdatně uleviti všem úřadům, zabývajícím se agendou taxy vojenské, tedy v první řadě obcím, neboť na příště budou obtížná, dlouhého času vyžadující a zřídka s výsledkem se setkávající vyšetřování o místě pobytu osob, taxou povin- ných, zredukována na minimum. Z vojenské taxy, vybírané na základě usta- novení, v této novele obsažených, očekává se roční výnos okrouhle 2.7 mill. korun. Změnu druhého a třetího oddílu zákonao taxe vojenské, vyhražuje si novela až pro onu dobu, kdy bude znám finanční výsledek nového rozvržení taxy a kdy bude docílena dohoda mez vládami obou státních obvodů monarchie v pří- čině dalších otázek, záležitosti té se týkajících.
3 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nový sensační zločin v Italii. Z Milána se oznamuje: Kronika zločinů z kruhů lepší společnosti jest obohacena o sensační kapitolu. Tentokráte jde o manžela, jenž otrávil svoji mladou a krásnou man- želku k vůli ošklivé, nevzdělané komorné. Luigi de Medici jest jediný syn milánského velkoprůmyslníka. majitele největší italské továrny na sirky v Magentě, jež zaměstnává přes tisíc dělníků. Luigi de Medici, jak to často bývá u synů bohatých italských rodin, ničemu se nenaučil a nemá nijakého zaměstnání, žije prostě z peněz otcových. Ve věku 25 let zami- loval se do signoriny Ernesty Larderovy, dcery zá- možného lékaře. Ačkoli dívce bylo teprve 17 let. svolila rodina ihned ke sňatku, poněvadž párek byl tou měrou zamilován, že bylo lze obávat se něja- kého hloupého kousku, zejmena se strany ženichovy. První desetiletí manželství bylo dokonale šťastné. Signora Ernesta de Medici vyvinula se ve skvělou krasavici a hrála v milánské společnosti vynikající úlohu. Ovšem bylo manželství bezdětné. Přede dvěma roky přijala jakožto komornou jakousi Clementinu
Luigi Larderův Ernest jít Medici Milán
4 article
Tosettiovu z Brescie, nehezké, tlusté děvče, as 28leté. jež však své velitelce prokazovalo neobmezenou věr- nost a náchylnost, tak že signora de Medici svým přítelkyním vychvalovala Clementinu jakožto perlu mezi služkami. Avšak záhy šířila se pověst, že také signor Medici si oblíbil Clementinu až pří- liš. Ovšem že signora de Medici se o této pověsti nikdy nedověděla. Dne 7. října byla mladá kve- toucí dáma náhle zachvácena těžkou chorobou, podobnou úplavici s vrhnutím. Teprve po několika hodinách povolán domácí lékař, jenž ihned rozpoznal povážlivost případu a poslal ještě pro dva jiné lékaře, ale vše bylo marno, mladá dáma zemřela ještě téhož dne. Lékaři žádali signora de Medici, aby dovolil pytvání mrtvoly, by zjistili povahu záhadné nemoci, ale dostali zamítavou odpověď. Jak signor Medici tak komorná Clementina jevili po dobu krátké choroby nebohé paní nejvyšší zoufalství a nezavdali nijakou příčinu k podezření, avšak několik dnů po pohřbu shledáno, že komorná nastoupila úplně místo své ze- snulé velitelky. Pan de Medici postoupil jí jedenz nejkrásnějších pokojů ve svém domě a přenechal jí do- konce i lože nebožky. Vůči svým přátelům vyslovil signon
jít Medici Clementin Brescia
5 article
de Medici často podezření, že manželka jeho byla otrávena a sice, že ji otrávili lékaři svými léky a in- jekcemi. Tyto jeho řeči činily dojem, že chce osla- biti obvinění, jichž se obával. Konečně vmísil se do věci i státní zástupce. Dal mrtvolu vykopat a ohle- dat; bylo zjištěno, že nebohá signora zemřela otra- vou otrušíkem. Těchto dnů časně z rána zatčeni si- gnor de Medici a jeho milenka. Děvče bylo zcela klidné. »Mohu si pomyslit, oč tu jde,« pravila poli- cejnímu komisaři, »ale jsem nevinna.« — Za to si- gnor de Medici byl všecek sklíčen a když mu ozná- meno, že je zatčen, byl zachvácen křečmi. Obje- vení zločinu způsobuje v Miláně značnou sensaci. Očekává se dosud, že bude zjištěno, že signor de Medici jest nevinen a že všechna vina padá na po- kryteckou komornou, jež patrně na slabého de M- dici měla zcela nevysvětlitelný vliv.
Milán
6 article
= Usmrcen v souboji. Z Paříže se oznamují k souboji Lautier-Ebelot následující podrobnosti : Char- les Ebelot, jenž svého soka Henrya Lautiera v sou- boji probodl, podal vyšetřujícímu soudci o této afféře ačkoliv k tomu nebyl povinen, následující zajímavé podrobnosti o příčinách souboje, jenž měl tak ne- šťastný průběh.« Jsem jedenáct roků ženat, mám dvě dítky, hocha a děvčátko. Moje manželka, nejněž- nější matka, jest zároveň nejupřímnější a nejněžnější manželkou. Žádný z jejích činů neposkytl mi nikdy ani nejvzdálenější příčiny k žárlivosti. Avšak během posledních dvou let změnilo se chování mé manželky. Zdála se nervosní a rozčilenou, málokdy vycházela a často plakala, avšak vždycky mne ujišťovala, že není příčiny, abych se znepokojoval. Konečně se mi přiznala, že během posledních dvou let, kdykoliv vyšla z domu a kdekoliv byla, byla pronásledována jakýmsi mladíkem, jenž jí činil neslušné nabídky. Neustálé toto pronásledování učinilo ji nešťastnoua chorou. Manželka nechtěla mi udat jméno onoho muže ze strachu, abych jej nevyzval na souboj. Mi- nulo několik měsíců, jednoho dne dala mne man- želka zavolat do svého pokoje. Měla právě zase na ulici výstup se svým pronásledovatelem. Oslovil ji opět, ona ho rozhorleně odmítla a kolem nich shro- máždil se dav lidu. Také tentokrát nechtěla mi udat jeho jméno. Jednoho dne nalezl jsem dopis, adresovaný rukou mé manželky jakémus panu Lau- tierovi v Paříži. — »Kdo je ten Lautier?« tázal jsem se. Manželka roztrhala dopis, řkouc, že jeho obsah není pro mne zajímavý. — »Přísaháš mi to při ži- votě našich dětí?« tázal jsem se. — Váhala a neod- pověděla. Sebral jsem roztrhané kousky dopisu, slo- žil je k sobě a četl: »Pane! Moje trpělivost jestu konce. Ode dvou let mne neustále pronásledujete.
Lau Váhal Paříž Lautier Chara Henrya Lautier
7 article
Varuji Vás. Nepřestane-li to, oznámím to svému muži. Jestliže jsem tak doposud neučinila, stalo se to jedině proto, že jsem se obávala, že by vás vy- zval na souboj.« — Zvěděv jméno onoho muže, spě- chal jsem do Paříže a vyzval jej na souboj. Souboj měl průběh zcela pravidelný = Policejní důstojníci defraudanty. Ze Šanchaje se oznamuje: Dva američtí policejní důstojníci John- son a Hermann v Misamis na Mindanau, nejjižněj- ším z ostrovů Filipinských, sebrali jednoho krásného dne pět tisíc zlatých dollarů z pokladny sobě svěřené a dali se na útěk. Vzali s sebou 18 mužů policejní stráže, kteří uposlechli, poněvadž nevěděli, co oba důstojníci mají v úmyslu. Ve přístavu misamisském vstoupili na parní barkasu »Victoria« a přinutili ka- pitána a mužstvo napřaženými revolvery, aby vypluli na širé moře. Dali se směrem k Saravaku, avšak záhy prohlásil kapitán, že je mu naprosto nemožné dosáhnouti s posavadní zásobou uhlí i pobřeží Bornea. Avšak Johnson a Hermann nechtěli ani slyšet o jeho návrhu, že někde na pobřeží Mindanaa doplní zásobu uhlí a přikázali mu, aby zachoval původní směr. Když byl na lodi jen nepatrný zbytek uhlí, zpozoro- vali parník. Uprchlíci snažili se parník signály při- volat, ten však nejevil nijaké ochoty přiblížit se. Po- něvadž pak »Victoria« jest loď velmi rychlá, oběto- vána poslední zásoba uhlí, aby se dostali ku parníku.
John Hermann Johnson Victoria Paříž Mindanao Borneo
8 article
Když se přiblížili, přinucen parník pěti výstřely z re- volveru, aby přibočil k »Victorii«. Johnson a Her- mann s několika svými lidmi odebrali se potom na parník. Poněvadž nenalezli nijakého odporu, nedopu- stili se nijakých násilných skutků, nýbrž spokojili se tím, zásobit »Victorii« uhlím, k čemuž mužstvo par- níku musilo pomáhat. Když to bylo skončeno, plul dobrodruzi dále. Jeden policista při nakládání uhlí skryl se na parníku, poněvadž se mu celý ten pod- nik nelíbil, a Johnson a Hermann nechtěli se zdržo- vat jeho hledáním. Muž tento přinesl pak zprávuo tomto smělém piratství do Misamisu, kdež vzbudila značnou sensaci. Americký konsulát v Saravaku byl co nejrychleji o tom zpraven. Avšak dobrodruzi bez- pochyby proniknou do vnitrozemí Bornea, při čemž ovšem hrozí jim nebezpečí od tamějších divochů. = Zakázané závody automobilů. Závody automo- bilů, chystané v zájmu rychlé poštovní dopravy mezi Paříží a Londýnem, byly ostražitostí policie fran- couzské a anglické překaženy. Měl být učiněn pokus překonati rekord rychlosti na nejpříhodnější dosud trati mezi oběma hlavními městy. Rychlí jezdcia ochotníci, přihlásivší se k účastenství na vyzvání an- glicko-francouzské společnosti pro výrobu motorových vozů ve větším počtu, hodlali docíliti rychlosti 80 až 96 kilometrů za hodinu a doručiti dopisy jim určené adresátům dříve, než počne expedice na poště lon- dýnské. Avšak tento podnik, jenž ohrožoval veřejnou bezpečnost a zdál se hroziti vážnou konkurencí po- štovní službě mezi Paříží a Londýnem, vešel před- časně na jevo a závody byly zakázány.
Victoria Johnson Hermann Misamis Borneo Paříž Londýn Heramann
9 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Skvostné sousoší »Vergani a Masaryk«, kteréž jsme včera veřejnosti ukázali, nedochází obliby v listě pana professora, druhdy orgánu strany, která není, nikdy nebyla a nikdy ne- bude lidovou. Pan professor protestuje přede- vším proti tomu, že by si byl vyvolil žurnál svého bývalého nejlitějšído soka v slavném boji ve věci Hülsnerově za svou vídeňskou hlásnici Pravda je prý jenom, že dopisovatel antisemit- ského orgánu vídeňského tázal se prof. Masa- ryka po jeho úsudku o vídeňských národních požadavcích a státním právu. Pan prof. Masaryk nemohl prý na to ovšem než odpověděti, co řekl ve zmíněné řeči. Podle toho byl by pan prof. Masaryk býval vyvolen za mluvčího realistické strany v antisemitském vídeňském listě a volbu přijal, nemoha ovšem jinak než neodolati dotazům antisemitského dopiso- vatele, kterýž — jak fáma dále ujišťuje — v rouše českém jest rovněž filosemitou po- řád svým, jako pan professor Masaryk sám. Teplotu náklonnosti pana professora k vůdci vídeňských antisemitů Verganiovi nebudeme zkou- šeti s teploměrem v ruce, jisto jest, že mu svě- řil k uveřejnění své názory o rozdělení země společně ještě s jiným vůdcem realistickým. Komičnost situace v tom se jevíci, že prof.
Vergani Masaryk profesor
10 article
Masaryk dispenuje jednotou země a jako roz- hodčí národa udílí souhlas k rozdělení za tako- vých či onakých podmínek a že antisemitský dopisovatel vítězoslavně táboru svému a všem trhanům království tyto výroky přináší jako rozhodující evangelium české, nic nemění na faktu, že prof. Masaryk dává uveřejniti své vý- roky o antisemitském listě. Je to novým pří- spěvkem k poznání velikosti muže, který do- vede uspokojiti rovnodušně evangelické zeloty, katolické kaplany, evangelické i katolické kleri- kály a konečně rabíny i antisemity! Je to možno, aby učenec, který je s to, vážně pole- misovali s protestantskou orthodoxií o božství Ježíšovo, jako v posledním čísle »Naší Doby«, rozhodoval o politických záležitostech národa aneb aspoň platně se o nich vyslovoval. Jen scholastik toho druhu, který národy pokládá za schemata, poučkám podrobená, může dojíti k takovému úsudku, jako že státní právo vylu- čuje školské a jazykové oprávnění vídeňských Čechů! A jen takový truchlivý politik může ve prospěch rozdělení země citovati dra. Julia Grégra, kterýž proti rozdělení země pozdvihl celý ná- rod a tak je jednou pro vždy zmařil. Jeho zásluhou jest, že k němu nedojde ni- kdyl
Masaryk profesor Ježíšův Čecho Grégr
11 article
Vyznamenání. (Zvl. tel. »N. L.«) Císař udělil kancelářskému sluhovi 1. třídy na císařských statcích v Hodoníně, Antonínu Mohrbacherov i, stříbrný záslužný kříž s korunou. — Uznání 40letých služeb. Dekretem ze dne 11. listopadu 1903 č. 18.265 odevzdal místodržitel Vá- clavu Bankovi, zámeckému sluhovi v. v., čest- nou medailli, která propůjčena byla císařem v uznání služeb, jež věrně konal Václav Banke po 40 let na zámku Kostelci, místní obce Tupadel u Liběchova n. L., jehož nynějším vlastnikem jest pan Benj. sl. Szalatnay z Nagy Szalatna. — Zadá se stavba trati. Na dílčí trati »Benešov Nusle« trati Cmunt-Praha státních dráh zadá se offertním řízením za účelem stavby druhé koleje, provedení prací spodní stavby, štěrkování a prací spojených s vrchní stavbou, oplocení a staveb po- zemních (vyjma dodání železných konstrukcí mostů, materiálu pro vrchní stavbu a vnitřního zařízení budov) v celkovém obnosu asi 1,796.850 K. Rozpočty a pomůcky stavební shlednouti lze u ředitelství stát- ních dráh (odbor pro udržování trati a stavbu). Offerty s nadpisem »Offerta na zřízení druhé koleje na trati Benešov-Nusle« jest podati řed. stát. dráh v Praze do 16. prosince 1903 12. hod. polední. (Sdělení ob- chodní a živnostenské komory v Praze.)
Mohrbacherov Bank Banke Benj Szalatnay Nusl Hodonín Kostelec Tupadly u Liběchov Naga Szalatna Benešov Cmunt Praha Nusle živnostenský komora v Praga
12 article
Koncerty pro školní mládež. V minulých právě dobách sterilního a byrokratického pojímání úkolu školství středního i obecného vymizelo z vychovatel- ského programu vše, co neslo se ku přímému zušle- chťování myslí mladistvých. Jak působily veliké festi- valy a akademie hudební a pěvecké pořádané studu- jícími škol středních, jak každý z účastníků vzpomíná si s radostí na slavnostní večery studentské, které v letech šedesátých a sedmdesátých pořádány bývaly. Jednotlivé korporace ve městech venkovských snaží se při nedostatku tohoto eminentně zušlechťujícího momentu vychovatelského pořádati pro školní mládež koncerty, k nimž by vstup zadarmo aneb za nej- mírnější poplatek žákům byl povolen. Počátky uči- něny v některých městech, jako v Holicích a bude jich pak následováno i v jiných četných městech. — Mikulášská nadílka byla uspořádána včera odpoledne v mateřské škole u sv. Vojtěcha. Poděleno bylo 21 dívek a 23 chlapců úplným oděvem a obuví, dále 46 dívek a 54 chlapců ovocem a pečivem.
svatý . Vojtěch Holice
13 article
— Z vojenských kruhů. Náhradní záložníci země- braneckého pluku č. 8 včera v poledne z Hradčan ode- brali se k polnímu cvičení do Mníšku. A z Mníšku vrátili se do Prahy záložníci pěš. pluku č. 88. — Boj s lupiči. V Bystříci pod Host. pokoušeli se v těchto dnech dva muži o 1/210. hodině večerní vloupati do uzavřeného obchodu p. Aug. Hoffmanna, ale při promačkávání okenní tabule se prozradili. Pan Hoffmann s nabitým revolverem vyběhl ven a chtěl jednoho z lupičů zadržeti. V zápase, který ná- sledkem toho povstal, p. Hoffmann i se svým od- půrcem upadl k zemi, ale hned opět povstal. Druhý lupič zasadil mu však v témže okamžiku ránu se- kerou do pravé ruky a těžce jej zranil. Když p. Hoff- mann vypálil 4 rány z revolveru, lupiči prchli. Zji- štěno bylo, že byli to dělník Alois Kouřil a syn rolníka Stanislav Nesvadba, oba z Rychlova. Kouřil byl již zatčen a dopraven k soudu v' Bystřici, kdežto
Aug Hoffmann Hoff Kouřil Nesvadba Hradčany Mníšek Praha Rychlov Bystřice