3
masthead
3. května 1908. Císlo 122
5
article
Nedorozumění.
Nedorozumění.
=Máme tolik všelikých nedorozuměn
doma a mezi sebou, že mnoho neváží, vy
ekytne-li se kda ještě nové. Máme také na ně
už ustálený a mnohonásobně vyzkoušený pro-
středek: ne debaty, nýbrž polemiky a ne vzá
jemné přesvědčování, nýbrž invektivy. Kdyby
jednou si někdo vzal práci a vypočetl, mnoho-l
za jediný den se u nás vypleská inkoustu a jiné
černě (žluči nepočítaje) a potiskne papíru jen
na tento chorobný způsob »veřejné diskuse«.
vykonal by snad skutek milosrdenství. Snad by
toto množství přece jen zarazilo. Na druhé
straně však toto skoro všeobecné zhruběníu
vedení sporů zrazuje jistě mnohé, aby tam, kde
cití potřebu a mají i víru v prospěšnost vydati
jaké mínění ve sporné věci, prostě mlčeli
rozbahněnému kolbišti se na hony vyhnuli. Ne-
vyjdou při tom arci na prázdno ani ti, kterým
se hnusí obírati se nízkostí a špínou rozvášně-
ných nadávek a podezřívání. Jejich tiché in-
dignaci lehce se dostane lichotivých poznámek
o hroší kůži a podobných zdvořilostí.
Pochopujete, že předchozí řádky nemohou
býti úvodem k jaké polemice. Nehledejte ji zde.
kde mi jde o výklad a pokus opravy v ná
zorech.
6
article
Vše má se takto: Krasoumná jednol
odhodlala se letos v Rudolfinu pořádati zvláštní
výstavu. Místo výroční a souborných nebo sku
pinových: jubilejní. Jakýsi doplněk velké vý
stavy komorni v Král. Oboře, kde tentokráte
umění výtvarná netvoří zvlášiní oddělení. Pro-
gram její je zrovna tak jednoduchý, jako je jeho
řádné provedení těžké a nákladné. Jednota chce
předvěsti jednak ve výběru, jednak v ukázkáeh
stručný obraz výsledků umělecké činnosti v Če-
chách za posledních šedesát let. Kdyby byl
možno plně vtěliti ideál programový v této vý-
stavě, vynesla by prospěch překvapující jako
každá svědomitá revise vykonané práce, spletí
snah a dosažených cílů i pochybených cest.
jako každé rozmyslné účtování za minulé ob-
dobl. Mohia by obsahovati corrigenda i netušené
objevy hodnot nedoceněných, přehlížených i ne-
známých. Její obsah i pořad, program i kara-
kter mají tedy býti historické a retrospektivné
třeba že se zastavují teprve u dneška. Něco
podobného viděli jsme na Jubilejní výstavě pře
sedmnácti lety se stoletým rozpjetím času. Ny-
nější omezuje se na šest desítek let a poku
jen možno, chce se vyhnouti opakování předehozí
Král
Rudolfinum
7
article
Pokud jde o umělce už zesnulé, je každé
mu zřejmo, že výbor výstavní má se starati
náležitý výběr z jejich produkce, který vy
koná na základě co možná široké a pokud
možno detailní její znalosti a pak musí mit
péči o to, aby majitelé určitých vynika-
jících a karakteristických výtvorů uměleckých
tyto na výstavu zapůjčili. Logika a zá-
kladní myšlenka programu vyžaduje, aby se
k žijícím umělcům a k jejich produkci přistou
pilo se stejnými zřeteli. Časová řada má býi
nepřetržitá a výstava jednotné povahy histori
cko retrospektivné. Kdyby umělci žijící byli
vyzváni jako se děje při jiných, aby vystavili
své práce nejnovější a dosud v Praze nevysta-
vené, rozpadla by se jubilejní výstava prostě
ve dví: jedna část by byla kouskem histori-
ckého přehledu a druhá, nu druhá by byla jako
běžná jiná výstava výroční, jarní neb podzimni.
Praha
8
article
A zde právě začíná malé nedorozumění mezi
požadavky výstavy a umělci. Dočetli jsme seo
něm. Bylo ovšem anonymní a nelze poznati,
zdali se v něm mluví za celou obec nebo z
některé sdružení nebo za náhodnou stolovou
skupinu anebo jenom některý jednotlivec. Ostatně
spadá to málo na váhu. Stačí, že někteří
umělci v dané chvíli si nedovedou uvědomiti
že není výstava jako výstava a že sebránía
složení, to jest program a jeho uskutečňování
jsou a musí býti různé. Jinak je, účastní-li se
umělci jaké sezoní, spolkové, národní nebo
mezinárodní občasné výstavy uměleckých novi-
nek; jinak pořádá-li si nějaký podnikatel, uměle
cký obchodník svoje výstavy; jinak urovnává-
si některý umělec sám svoji soubornou výstavu
jinak zase se děje, pořádá-li který umělecký
spolek kolektivní výstavu vynikajících jednot
livců; jinak si vedou výstavy přehledové, histo-
rické, retrospektivné nebo s jinou tendencí.
9
article
Při této Jubilejní výstavě v Rudolfinu má
platit pojem retrospektivy i pro živé a dosu
tvořící, což je přece logieké. Ale výbon
s náležitou slušnosti společenskou i vystavova-
telskou rozeslal náležitá pozvání na všechny
strany, jenom že tentokráte nevyzývá jen k obe-
slání výstavy právě hotovými novinkami, nýbrž
prosil také zároveň, aby po případě umělci sami
jmenovali taková díla starší, jež považují pro
sebe za zvlášť karakteristická a významná a.
jsou li ta už v rukou soukromých majitelů, aby
tyto udali. Bude pak starosti výboru získat je
pro výstavu.
Každý ví, že zde počínají největší obtížea
že obsah projektované výstuvy a zamýšlený
historický obraz umělecké činnosti v Čechách
za posledních desetiletí závisí v první a jediné
řadě na laskavé ochotě majitelů uměleckých
děl. Výbor není tak zodpovědný za mezery ve
své výstavě, jako za její program a skutečný
obsab.
Čechy
Rudolfinum
10
article
Ne všichni asi z vyzvaných umělcůs
k výstavě přihlásili a nejspíše že přemnozí an
nesdělili, kterou ze svých prací by si tam přál
míti. Výbor v takových případech je nucen sám
vykonati revisi díla jednotlivců a o vybran
díla se u majitelů ucházeti. A teď se stalo cos
podivného. Anonymní umělci protestují prot
tomu! Vědí sice, jak také praví, že k tomu
nemají práva, ale protestují přece! Byli sic tá
záni a neodpověděli, a přece chtějí býti tázán
znova o svolení. Zde vězí otázky právní
otázky slušnosti. Těmto druhým vyhověl, myslím
výkonný výbor výstavy nejdříve a možno mu
dáti absoluci. Trvám, že by si zde neklad
žádných mezí, kdyby nebylo nutkavých časovýel
terminů. Moment právní je jasný: jedná se
obrazy, sochy a pod., jichž materiální vlast-
nictví víc nenáleží jich původci. Toliko duševn
a umělecké. Nemohou zakazovati tém, komu
své dílo prodali, co nesmějí, a přikazovali, co by
měli s ním počít a dělati. Zákon a jeho opráv
nění vykladači vás o tom poučí zcela náležitě
Ovšem jsou to právníci a ne umělci. Tito častc
mivají své zvláštní názory právní a málo chtěj
11
article
dbáti toho, že před zákonem jsou si všichn
rovni. Mohl bych o tom vypravovati leckterou
podivnou nebo humoristickou historku.
Zatím hlavní omyl a příčina vzepření se
spočívá v tom, že si protestující neu vědomují
s dostatečnpu ostrosti pojem a program uměle-
cké výstavy historické, kde jde přece o mate
riál pragmatický a nikoli náhodný, o vystižení
a vyzvednuti proudů, evolucí a skupin, a nelz
tedy učinit obsah výstavy závislým na přihláš-
kách pouze dobrovolných a více méně náhod-
ných. Komu je toto buď cele buď aspoň při-
bližně jasné a aspoň zhruba ví, co vyníkajícího
bylo na poli výtvarném u nás vykonáno, ten
nemůže předstírati, že nezná okolí, do něhož
se jeho obraz, třeba majitelem zapůjčený a za-
slaný, na výstavě dostane. Nejméně pak je
slušno už z předu toto okolí podezřívati a zne-
hodňocovati, Je dobře, je žádoueno, ano pořa
datelé prosí, aby jednotlivci umělci dbali o své
vlastní hodnotné zastoupení.
12
article
Spíše se mohl výbor výstavní nadíti, ž
umělci v zájmu svém a výstavy, jako společ-
ného podniku přičiní se u majitelů svých vybra-
ných děl, aby je zapůjčíli, neboť přece jde
o jich uměleckou represenlaci co nejlepší. Misto
toho pravý opak. Nejprve prohlašnjí, že je ne-
sporno se stanoviska uměleckého, že disposice
majitele obrazu nemohou jiti tak daleko, aby
umělecké dílo bylo umístěno ve výstavě bez vě-
domi a souhlasu svého původce. Ovšem je zde
co nesporného, a to je volné právo materiálného
majetku držitele uměleckého díla. Dále se domní
vají, že výstava bude nebo má býti libovolně
od majitelů vybraná. Ani zdání po jaké libovůli
Výběr, aspoň akademický, děje se ve vší uvážli-
vosti a vždy z přehledu celkové činnosti jedno
tlivců i generací. A nejméně má býti výstava
jakým bezvýznamným skladem obrazů. Právě
tato ne, právé ona má zcela jiná vodítka, do
cela jiné vyšší výběrové cíle, nežli která vý-
stava jiná. Má také, nebo může a mohla by
míti materiál, z něhož výběr činí, nepoměrně
větší a širší, nežli je při výstavách sezoních.
13
article
Mohli by někteří říci, že nebudou zastoupen
jak si sami přejí, jestliže majitelé jejich obrazů
zašlou je, aniž by se jich o svolení a schválen
ptali a to jedině je pravda. Ale Jubilejní vý-
stava bude aspoň stručnou historil, a he-li tou,
tož aspoň historiekým přehledem určitého období.
ne psanou, nýbrž demonstrovanou a v takovém
připadu umělec se vším svým dílem a výkonem
stává se materiálem pasivním pro aktivní práci
dějepisnou.
Než ani na běžné, občasné výstavy nedostane
se vždy a jenomto, co jednotlivci tam zašlou a mítis
přejí. I z toho činí jiný teprvé výběr a každý
četl nebo slyšel někdy o obrazech a sochách
odmitnutých. To jsou ty, kterými maliři a so-
chaři chtěli tam býti zasloupeni, jež ale jiní.
posuzující a vybírající umělci, neshledaliza
vhodné.
Nejdivnější však na celém případu je, že
nutno vykládati a obhajovati zásady jinde dávno
vyjasněné a běžné, objasňovati kategoriea
pojmy výstav jinde vskutku samozřejmé a to
u těch, kteří by je měli nejprvnější a nejjasněji
chápat.
Karel B. Mádl.
Mádl
14
article
Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka.
Zdraví a národnost.
K nastávající lázeňské saisoně uvažuje dr. L. Komrs
lázeňský lékař ve Frant. Lázních.
Věda lékařská učinila v posledních deseti
letích minulého století, zvláště pak v tomto n
vém věku ohromné pokroky.
Zásluhu o tento rozkvět utěšený mají ne
jen lékaři a sice theoretičtí badatelé i praktičt
vykonavatelé navržených metod léčebných, ny
brž i zástupci přírodních věd zpřízněných, fy
siky, chemie, elektrotechniky aj.
Jest dostatečně známo, že kromě rozmachu
který učiněn byl na poli therapie samé, jak
v oboru lékařství vnitřního, chirurgie, ginaeko-
logie, okulistiky a j., jest to zvláště exaktní ba-
dání pathologicko-anatomické a bakteriologické
které umožnilo zdokonaliti léčebné výkony a po-
stavilo je na pevný vědecký základ.
Neméně důležitou pomůckou jsou ovšem
i fysiologie a farmakologie, jakož i chemie vů-
bec, nicméně jedním z činitelů nejdůležitějších
jest zdokonalení vyšetřovacích method, ať již
v lékařství vnitřním pomocí zdokonaleného způ
sobu zkoumání krve, moči, šťávy žaludeční a p.
či v chirurgii nově objevenými methodami fysi
kálními, jako radiografií a j.
To vše jsou všeobecně známé poznatkya
zmiňují-li se přes to v úvodu krátké této úvahy
o nich, činím tak pouze proto, abych odůvodnil
svoji úvahu, týkajicí se léčení lázeňského, u nás
tak špatně pochopovaného a po většině zcela
falešně pojímaného.
Dovolím si slova svá blíže objasniti.
Balneologie jest, jak jistě žádný moderní
lékař nebude upirati, jednou z nejcennějšíeh
pomůcek léčebných veškerých téměř odvětv
vědy lékařské. Léčení lázeňské dík dosaženým
výsledkům, přišlo do mody.
doktor
L Komrs
15
article
Praktický lékař neobejde se dnes bez zne-
losti nejdůležitějších zástupců míst léčebných.
On také musí ználi tak zv. kontraindikace, t.j
musi mnohého příliš sanguinického kandidáta
lázeňského léčení včas varovati a z návštěvy
jím zamýšlených lázní jej zraditi.
Zvláště pak musí mu v zájmu pacienta zále-
žeti na tom, aby varoval jej před záhubným
mnohdy vlivem upřílišněné kůry studenou vodcu
a před různými těmi moderními procedurami
gymnastickými, o jichž zevšeobecnění starají s
nejen vypočitavi jednotlivci, obyčejně samozvan
„profesoři“, nýbrž i celé spolky, jichž horli
vost by jistě na jiném poli nesla blahodárnějšího
ovoce.
K tomu všemu přistupuje ta okolnost, že
zakládány bývají každoročně nové a nové
„lázně“, o nichž prospekty hlásají, že dovedou
vyléčiti veškeré nemoci, ač nemají ve skuteč-
nosti pražádných léčebných pomůcek kromě
vzduchu a někdy vody.
Nemohouce samotným vychvalováním svýeh
účinků konkurovati se světoznámými a osvědče-
nými místy lázeňskými, chápou se z pravidla
prostředku jednoduchého a vždycky působivého.
totiž apelu na vlastenecký cit, hesla „Svů.
k svěmu“ a pod., a to pomůže neomylně.
A tu octli jsme se u vlastního jádra naší
úvahy: Zdraví a národnost. Jest málo připadu,
16
article
kďe bychom mohli obé spojiti. Českých míst lá
zeňských, která by se hodila k léčení všech váž
ných chorob lidstva, máme bohužel málo. Z pra
vidla ocitáme se před volbou osvědčených lázn
— však německých, anebo českých — leč nedo
statečně přírodou nadaných.
A z toho důvodu jmenoval jsem shora ně
které moderní methody vyšetřovací, sloužíe
dnes veškeré vědě lékařské bez rozdílu národ-
nesti, methody, které jsou dnee společným ma-
jetkem celé lékařské vědy — a tato věda jes
dítkem veškerého lidstva a tudíž mezinárodní.
kosmopolitickou. My Čechové právě tak těžíme
z nevých poznatků, ať jsou již původu jakého-
koli, třeba i německého, jako národové jiní.
Když dnes badatel německý nalezne ne
omylný prostředek proti jisté nemoci, neroz.
mýšlí se žádný český lékař užiti ho na svém
českém pacientu. Tak bylo s tuberkulinem Ko
chovým, podobně se syrovatinou proti difteri
Němcem Behringem a Francouzem Rouxem v
nalezenou, a tak je to s jinými prostředky i me
thodami léčebnými.
Čecho
Němec
Behring
Francouz
Roux
17
article
Proč tedy se i jen okamžik rozmýšlíme po
slati svého českého pacienta do německých
lázní, když víme, že za ně není náhrady?
Jestliže za některé cizí jest náhrada česká
pak jest to ovšem wvatou naší povinnosti, pod
porovati lázně české; leč náhrada nedá se v kaž-
dém případě nalézti.
Proto jest tuším zcela logické, smíříme-li
se s tím faktem a hledíme-li trvající zlo aspoň
napraviti potud, pokud to je možno. A to může
se státi, vyhledáváme-li v německých lázních
aspoň české byty, pokud jsou, a české lékař .
„Sdružení českých lázeňských lékařů v Praze
čítá dnes již přes 50 členů a valná čásť jich
jest exponována v lázeňských místech něme-
ckých, odkázána jsouc téměř výhradně na své
krajany. Kdo z kolegů působí v německém místě
lázeňském, nemá zajisté na růžích ustláno. Se
strany německé naprostý boykot, nepřátelstvl,
se strany české neporozumění, nepodporování.
A nyní uvažujme, zda jest se stanoviska
národohospodářského rozumější světovýr láz-
ním se vyhýbati nebo se tam uplatňovati.
Praha
český lázeňský lékař
18
article
Čím méně českých hostí lázeňských bude
zapsáno v záznamech lázeňských, tím němečtě -
šími lázně takové během doby se stanou. Čím
více Čecbů a jiných cizinců tam bude dojížděti,
tím spíše budou lázně takové dostávati nátěn
mezinárodní, tím dříve budou všeobecným ma-
jetkem veškerého trpícího lidstva. A toho mu-
síme hleděti dosáhnouti.
K tomu pragují čeští tam usídlení lékari
Jako příklad uvádím Františkovy Lázně.“)
Ještě před 15—20 lety byly lázně ty úplně
německými. Od roku 1892, kdy jsem se tam
jako první český lékař usídlil, začaly pracovati
na zdravém základě mezinárodním. Máme tam
české nápisy, do „kurlisty“ zapisují se krajané
po česku i s koncovkami, se všemi čárkami
i háčky, správa lázeňská vydává české lázeňské
prospekty, anoncuje v českých listech; za ná-
vštěvy slovanských lékařů v době III. sjezdu
českých lékařů r. 1901 uvítala oficiálně česk
mluvicí lékaře a pohostila je v domě lázeňském.
při čemž proneseny byly přípitky ve všech sl-
vanských jazycích. V přečetných domech i ho-
telich jsou dnes češti sklepníci a panské
Co na tom, že obyvatelstvo jest německé
jen když nás neuráží a přichází nám vstříc. My
můžeme býti se etí účastni dobrodiní osvědče-
ných lázeňských prostředků a jistě tím nikterak
nezadáme své národní povinnosti, kterou lépe
můžeme konati, jsouce uzdraveni a osvěženi
nežli choří na těle i na duchu.
Františkov lázeň
19
article
Zbývá nám jen ještě řada podnikavých lidí
kteří by ve všech význačnějších německých ml-
stech lázeňských se zakupovali, zakládali ho-
tely a pensionáty, a budeme míti krystalisační
body, kol nichž se pak český živel tím snáze
bude mocí kupiti a šířiti. Přirozeným následkem
budou pak besedy a střediska literární, hudebn
a j., čímž bude teprve položen řádný základ
slovanskému životu lázeňskému.
Pak nebude třeba diskutovati o thematu
„Zdraví a národnost“ — pak nebude jedno dru-
hé vylučovati, nýbrž půjde ruku v ruce a jednn
z nejchoulostivějších otázek bude rozřešena.
20
article
Ošetření chudých nervově chorých. Revue
v neurolegii, psychiatrii, fysikální a diaetelické thera-
pii přináší v č. 3. tento článek: „Medikové čeští v -
lají po zřízení kliniky pro choroby nervové“. O f-
kuliní medicinské echůzi, konané v listopadu m. r
uveden mezi jednollivými postuláty též požadave
zřízení kliniky pro choroby nervové. Nepřeceňujeme
a nepodceňujeme hlas studentské universilní schůz
a víláme jej jako projev skutečné duchovní vyspě-
losti. Netajíme se, že uskutečnění ideálu, student
stvem vysloveného, jsme daleko, a současníci stu-
deniské schůze z řad profesorských že se ho nedo-
čkaji, K motivaci studentské připojujeme několik vět
Má-li býti význam bývalého praktického lékale po-
zvednut, musí nabýti medik a doktor erudice nejširší
Třeba ji doplňovati stále se rozvíjejícími odbory
jmenovitě naukou o chorobách nervových, jíž prakti-
cký lékař potřebuje jako znalec soudní, jako školn
lékak a jako intimní rádce rodiny a společnosti. Dl
nynějšího vyučovacího plánu a rozvrhu nemůže na-
býti k tomu potřebných, všestranných zkušeností
výchovy. Tím není řečeno, že by se jak kliniky inter-
ní, tak i klinika psychistrická o tuto výchovu ne-
snažily. Ale stačiti na ni prostě nemohou. Štěpen
jeví se zde právě tak nutným, jako vedl přirozený
vývoj mediciny ke štěpení zevního lékařství a t
v prvé řadě jeví se potřeba kliniky chorob nervových
21
article
Na dobře vypravených fakultách lékařských kliniky
nervové samostatné byly zřízeny, pokud nám známo
v Paříži, Moskvě, Bukurešti a v Pešti. Zřízení samo-
statných klinik nervových prospělo by též zájmu
vědeckého pokroku a hovělo by racionálnímu ošetře-
ní nemocných samých. Bylo by to prvou splátkou
velikého dluhu, jaký má stát a společnost k chudým
nervově chorým, kterým z nedostatku hmotných pro-
středků zamezen jest vstup do nákladných sanatorí
a kteří pro nedostatek místa odháněni jsou od bra
veřejných nemocnic, když v zemských ústavech pr
choromyslné nemají místa ani skutečného, ani legál-
ně zdůvodněného. Zřízení klinik nervových, spočí-
vajíc na přirozeném vývoji vědeckého bádání a jsou
těž přirozeným postulátem fakultního vývoje i potřel
lidových, odpovídá zeela prospěchu a zájmům lékai
a nemocného, jichž zájem fakultě na sndci leží. Při-
pojujeme se tedy k hlasu našeho studentstva, aby
v uvážení všech věcných důvodů postaven byl po-
stulát: zřízení kliniky chorob nervových mezi nej-
aktuálnější potřeby nedostatečně vypravené naší le-
kařské Iakkulty a aby kompetentní kruhy naše všemi
prostředky o splnění jeho se zasadily. Neohlížejme s
zatím na osoby naboře ani dole, v pravo ani v levo.
nýbrž všichni mějme zatím na mysli jen jednu věc
všem společnou: potřebu a blaho české fakulty lé-
kařské, potřebu a blaho českého lékaře a českého
nemocného.
) A což nedávno „národně toleranlně“e
osvědčívší Mariě nské Lázněl
Paříž
Moskva
Bukurešť
Pešť
22
article
* „Časopis lékařův českých“. Dnešní 18. číslo
* „Časopis lékařův českých“. Dnešní 18. číslo
přináší tento zajímavý obsah:
I. Práce původní: Dr. Jos. Znojemíský: Fraktur
kosti patní. Práce z kliniky prof. dra. Kukuly. — 2.
Dr. Edvard Cmunt: Vliv systematického podávání
minerálních vod na nciditu šťávy žaludéční. (Luha-
čovická Aloiska.) Práce z interního odděl. primáře
dra. Semeráda ve vinohradské nemocnici. 2. 3. D
Karel Mikulášek, lázeňský lékař v Luhačovicích
Nová method určení pepsinu v žaludeční šťávě a je
praktické použití. — 4. Dr. Václav Pexa: Nová bá-
dání v pathogenese tetanie dětské. (Pokračování.)
II. Rozhledy: Dětské lékařství. — Mitteilungen au
den Grenzgebieten d. Medizin und Chirurgie.
Z nejnovější literatury. — III. Z lékařských spolků
sjezdů: 78. sjezd německých přírodozpytců a léka-
řův v Drážďanech 18.—21. září 1907. — IV. Do-
pisy z ciziny. — V. Spolek českých lěkařův. = v
Sjezd čes. přírodozpytcův a lékařův v Praze. — VII
Zprávy. — VIII. Receptář. — IX. Fouilléton: Výroční
valná bromada spolku proti rakovině.
K číslu přiloženo jest 17 číslo „Věstníku“, sta-
vovského orgánu českých lékařů v zemích Korun
české i v cizině. Obsahuje články: Poznámky k chy-
stané orpanisaci zdravotní (návrhy prof. dr. Hlavy
prof. dra. Ludwiga.) O první pomoci, poskytnuté čle-
nům okresních nemocenských pokladen lékařem mi-
mopokladenským (referát pro komorní valnou hro-
madu od dra. Helbicha). Ze stavovského hnutí ps
chiatrů v Německu. Doporučuje se pozornosti zem
ských výborů v Čechách a na Moravě. Ze zpráv a
se vytušiti, že na Moravě je před novou bouří lé-
kařskou. Tentokrát jedná se o obecní a obvodníl
kale
Číslo 284.
Jos
profesor
doktor
Kukula
Cmunt
Semerád
Mikulášek
Pexa
Medizin
Ludwig
Helbich
Luha
Luhačovice
Drážďany
Praha
Německo
Čechy
Morava
den Grenzgebieten d
25
article
Zprávy šachové
Praha. K mezinárodním turnajům hlásili se
dosud: a) k mistrovskému: O. Důras, dr. Jan Kví-
čala, Fr. Treybal, L. Prokeš, dr. Ohs a M. Porges
z Prahy. C. Šchlechter z Vídně, Milan Vidmar z Lu-
blaně, G. Maroczy a L. Forgacz z Pešti, D. Janowski
z Paříže. Fr. J. Marshall z Nového Yorku, E. A.
Snosko-Borowski a S. Alapin z Petrohradu, A. Rubin-
stein z Lodi, Dus-Chotimirski z Moskvy, A. Rabino-
vič z Vilny, E. Cohn a C. v. Bardeleben z Berlína.
H. Süchung, Brackrade, H. Fahrni, Bern, S. N. Frey-
man z Petrohradu, G. Martinolich z Terstu, G. Salve
z Lodi, J. Mieses z Lipska, R. Spielmanu z Mnichova
a Fr. Jacob z Mahlház; b) k hlavnímu: Frant. Batík.
Fr. Grössl, K. Krofta, M. Chodéra, Al. Perna, K
Treybal, A. Dušek, V. Voda, J. Brach, P. Charvát,J
Engler. V. Dyk. V. Pechmann, J Genttner, K. Hro-
mádka, B. Kagan, G. Rotlevy, E. Dürrschmied, St
Alonyi, Fr. Chalupetsky; M. Eljašov, J. Teller, J. Kor
a E. Šzekelv.
Důras
doktor
Jan Kví
Treybal
L Prokeš
Ohs
M Porges
Šchlechter
Vidmar
G Marocza
L Forgacz
D Janowský
František
J Marshall
Snosko
Borowský
S Alapin
A Rubin
A Rabino
E Cohn
H Süchung
Brackrade
H Fahrni
Frey
G Martinolich
J Mieses
Jacob
Batík
Grössl
K Kroft
M Chodér
Al
A Dušek
V Voda
J Brach
P Charvát
Engler
V Dyk
V Pechmann
Genttner
Kagan
G Rotlev
E Dürrschmied
M Eljašov
J Teller
E Šzekelv
Praha
Francie
Vídeň
Lu
Pešť
Paříž
Nový York
Petrohrad
Moskva
Vilno
Berlín
Bern
Terst
Lipsko
Mnichov
Mahlház
St Alonyi
26
article
Brno. Dne 19. t. m. zastavil se mistr Důras.
vraceje se z Vídně do Prahy, ve zdejším „Spolku če-
ských šachistů“. Večer uspořádán mu na počest přá-
telský večírek, při němž demonstroval mistr četné, jím
ve Vídni sehrané partie. V pondělí dne 20. t. m. se-
hrál simultánně 37. partií. Účast obecenstva, zvláště
dam, byla obrovská, takže sál byl přeplnén. Produkc
začala o 3. hod. odp. a trvala do 7 1/4 hod. več. Mistr
hrál lehce a rychle, neboť zdá se býti po těžkém du-
ševním boji ve Vídni znaven. Vyhrál 21. prohrál 12
remisoval 4 partie. Vyhráli: Slavíček A., Krbüškové
Fr. a Jan. Juránek z Plzně, Vláčilík, Holubička. Ha-
lavania, Libosvárský, Frank, Komárek, Porč a Brach;
remisovali: Pokorný Bl., dr. Nachtikal, dr. Nepožitek
a Klein. Po produkci uspořádalo obecenstvo sympati-
ckému mistru hlučné ovace. V úterý o 10. hod. rann
pokračoval místr v cestě do Prahy.
Důras
Jan
Juránek
Vláčilík
Holubička
Libosvárská
Frank
Komárek
Porč
Brach
doktor
Nachtikal
Nepožitek
Klein
Brno
Vídeň
Praha
Plzeň
Slavíček A
27
article
Vídeň. Opakujeme výsledek mezinárodního tur-
naje: L.—III. děli náš Oldřich Důras, G. Ma
roezy a K. Schlechter 14 výhrami z 19 (73.689/%), Iv
Rubinstein 13 výh., V. Teichmann 12 výh., VI. Špiel-
mann 111/2 výh., VII.—VIII. dr. Perlis a Tartacover
11 výh., IX.—X. Marshall a Mieses 10 výh.; následují:
Swiderski 9V2, Salve 81/2, Jobner 71/2, Berger 7, Ala-
pin. Bardeleben a Süchting 61/2. Cohn 6 a Réti 111.
Velkého úspěchu tohoto přejeme našemu mistru
srdce; dokázal pomluvačům, že vzdor částečným ne-
úspěchům v Ostende a Karlových Varech 1907 patří
mézi první hráče světa. Partie jeho, ve Vídni sehrané
vynikají elegancí a svěžeští a tím podstatné liší se o
obvyklých suchopárných remisovek jiných, příliš opa-
trných mistrů. Vyhrál 11, (s Johnerem, Alapinem
Cohnem, Marshallem, Bergerem, Süchtingem, Leon
hardtem, Swiderskim, Salvem, Perlisem a Bardelebe-
nem), prohrál 2 (s Maroczým a Rubinsteinem) a remi-
soval 6 partií (s Teichmannem, Schlechtrem, Miese-
sem, Tartacoverem, Spielmannem a Rétim). Schlechten
hrál jak obyčejně velmi dobře a byl stále v čele —
až ke konci četné remisy zadržely ho v postupu. Týž
vyhrál 9 a remisoval též 9 partií — absolvoval tudíž
turnaj bez jediné prohry. Maroczyho srazila poněkud
prohra s Bergerem, s nímž má smůlu — nedal se
však zmásti a četnými vítězstvími podařilo se mu
dohnati své konkurenty. Rubinstein poněkud zklamal,
ač dosáhl velmí čestného úspěchu. Očekáván byl výše.
Houževnaté hráli Teichmann a Spielmann. P'ěkného
úspéchu dosáhli též Perlis a Tartacover; naprosto
zklam al Marshall. U Alapina též byl očekáván lepši
úspěch. E. Cohu nesplňuje naděje v něj kladené —
ve dvou velkých turnajích byl téměř posledním. R ti
jest začátečník — hrál slušně, schází mu však turna-
jová praxe.
Důras
G ma
K Schlechter
Rubinstein
V Teichmann
Perlis
Marshall
Berger
Cohn
Réti
Alapin Cohn
Süchting
hardt
Swiderskim
Salvo
Bardelebe
Maroczý
Teichmann
Schlechtr
Mies
Tartacover
Spielmann
Vídeň
Alopin
Ostende
Karlová Vary
Salve 81 / 2
28
article
Valná schůze šachového klubu „Dobruský“ ko
nána dne 21. března 1908. Předseda doc. dr. K. Švehla.
zahájiv schůzi, vzpomněl úmrtí čestného předsedy dra-
Jana Dobruského a mistra M. J. Čigorina. Na top
Andrle přednesl jednatelskou zprávu, z níž vyjímáme:
V r. 1907 měl klub: 1 člena čestného, 2 zakládající.
2 přispívající, 116 činných a 6 stipendiárních. Turnaje
sehrány 4, jichž se súčastnilo 84 hráčů. Championem
klubu byl p. Lev Taussig. Pokladník p. V. Kautský
oznamuje, že pokladniční přebytek obnáší koncem
správního roku 360 K 37 h. Jmění klubovní obnáší
3556 K 6 h. Knihovna obnáší 123 sv. Nově zvolený
výbor: Mg. Ph. A. Toman předsedou, K. Anderle
A. Solnař mistopředsedy, J. Skála jednatelem, V. Kautský
pokladníkem, Fr. Culka knihovníkem, M. Kössler za-
pisovatelem, Fr. Sova správcem inventáře, L. Prokei
a V. Pechmann pořadateli, B. Bosch a V. Jareš ná-
hradníky, a K. Jílek a J. Pelikán revisory. Po volbě
podány četné volné návrhy, jichž vyřízení uloženo
výboru. — Jarního turnaje klůbovního súčastní se
Fr. Batík, A. Dušek, V. Dyk, K. Krofka, Fr. a K
Trevbalové, M. Choděra, P. Charvát, V. Kautský, L
Prokei, V. Voda, F. Culka, V. Pechmann, S. Šerý, J
Skála a K. Hromádka.
Hlavního turnaje klubu „Důras“ súčastní se
Hakl, Hromádka, Charvát, Kolb, Krautštengl, Kruliš-
Randa, Marek a Šafr.
Brno. „Spolek českých šachistů“ pořádá jarn
turnaj ve 2 skupinách. V I. skupině, hrají: Brach
Trčala, Klein, Skopal, Pokorný a Dedrle; v II. dr
Libosvárský, Procházka HI
Nachtikal, L. Dvořák,
Arnošť a Vašic
Dobruský
docent
doktor
K Švehla
M J Čigorin
Andrle
Taussig
V Kautská
A Toman
K Anderle
A Solnař
J Skála
Culek
M Kössler
Sova
L Dei
V Pechmann
Bosch
V Jareš
K Jílek
J Pelikán
Batík
A Dušek
V Dyk
K Krofek
M Choděra
P Charvát
F Culek
S Šerá
K Hromádka
Důras
Hakl
Hromádka
Charvát
Kolb
Krautštengl
Kruliš
Randa
Marek
Šafr
Brach Trčala
Klein
Skopal
Pokorná
Dedrle
Libosvárská
Procházka
Nachtikal
L Dvořák
Arnošť
Vašic
Francie
Brno
44
article
Obsahem i úpravou „OSENÍ“ bude zvláště
vhodné pro žákovské knihovny škol mě-
šťanských i obecných, nižších středních a p.
které dosud ještě nemají dostatek dobréa
umělecky cenné četby. „OSENÍ“ bude obsa-
hovati výběry z nejlepších spisovatelů a bás-
níků DóMÁCÍCH I CIZÍCH; ke každému
svazku vedle vysvětlivek připojen bude i ži-
votopis a rozbor díla autorova. Proto i za
soukromou četbu naší mládeže tato knižnice
se výborně hodi. — První svazek „OSENÍ“
47
article
Neznámé
Neznámé
řírodní síly.
Cena brož. K 6.20, skvost. váz. K 3.—
Člověk opravdu vzdělaný nesmi
nečinti sensační této knihy, v nít
nevysvětlené a záhadné zjevy tak
zv. spiritismu s vědeckou exakt-
nosti jsou vykládány. Kniha má již
jméno světové, ač byla napsána
před několika měsícl.