ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 f1556710-75a2-11dc-9281-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 51 celkem · entity: person 170, place 50, org 6, work 6
1 masthead
Strana 10,
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
3. května 1908. Císlo 122
4 title
Výtvarné uměni.
5 article Nedorozumění.
Nedorozumění. =Máme tolik všelikých nedorozuměn doma a mezi sebou, že mnoho neváží, vy ekytne-li se kda ještě nové. Máme také na ně už ustálený a mnohonásobně vyzkoušený pro- středek: ne debaty, nýbrž polemiky a ne vzá jemné přesvědčování, nýbrž invektivy. Kdyby jednou si někdo vzal práci a vypočetl, mnoho-l za jediný den se u nás vypleská inkoustu a jiné černě (žluči nepočítaje) a potiskne papíru jen na tento chorobný způsob »veřejné diskuse«. vykonal by snad skutek milosrdenství. Snad by toto množství přece jen zarazilo. Na druhé straně však toto skoro všeobecné zhruběníu vedení sporů zrazuje jistě mnohé, aby tam, kde cití potřebu a mají i víru v prospěšnost vydati jaké mínění ve sporné věci, prostě mlčeli rozbahněnému kolbišti se na hony vyhnuli. Ne- vyjdou při tom arci na prázdno ani ti, kterým se hnusí obírati se nízkostí a špínou rozvášně- ných nadávek a podezřívání. Jejich tiché in- dignaci lehce se dostane lichotivých poznámek o hroší kůži a podobných zdvořilostí. Pochopujete, že předchozí řádky nemohou býti úvodem k jaké polemice. Nehledejte ji zde. kde mi jde o výklad a pokus opravy v ná zorech.
6 article
Vše má se takto: Krasoumná jednol odhodlala se letos v Rudolfinu pořádati zvláštní výstavu. Místo výroční a souborných nebo sku pinových: jubilejní. Jakýsi doplněk velké vý stavy komorni v Král. Oboře, kde tentokráte umění výtvarná netvoří zvlášiní oddělení. Pro- gram její je zrovna tak jednoduchý, jako je jeho řádné provedení těžké a nákladné. Jednota chce předvěsti jednak ve výběru, jednak v ukázkáeh stručný obraz výsledků umělecké činnosti v Če- chách za posledních šedesát let. Kdyby byl možno plně vtěliti ideál programový v této vý- stavě, vynesla by prospěch překvapující jako každá svědomitá revise vykonané práce, spletí snah a dosažených cílů i pochybených cest. jako každé rozmyslné účtování za minulé ob- dobl. Mohia by obsahovati corrigenda i netušené objevy hodnot nedoceněných, přehlížených i ne- známých. Její obsah i pořad, program i kara- kter mají tedy býti historické a retrospektivné třeba že se zastavují teprve u dneška. Něco podobného viděli jsme na Jubilejní výstavě pře sedmnácti lety se stoletým rozpjetím času. Ny- nější omezuje se na šest desítek let a poku jen možno, chce se vyhnouti opakování předehozí
Král Rudolfinum
7 article
Pokud jde o umělce už zesnulé, je každé mu zřejmo, že výbor výstavní má se starati náležitý výběr z jejich produkce, který vy koná na základě co možná široké a pokud možno detailní její znalosti a pak musí mit péči o to, aby majitelé určitých vynika- jících a karakteristických výtvorů uměleckých tyto na výstavu zapůjčili. Logika a zá- kladní myšlenka programu vyžaduje, aby se k žijícím umělcům a k jejich produkci přistou pilo se stejnými zřeteli. Časová řada má býi nepřetržitá a výstava jednotné povahy histori cko retrospektivné. Kdyby umělci žijící byli vyzváni jako se děje při jiných, aby vystavili své práce nejnovější a dosud v Praze nevysta- vené, rozpadla by se jubilejní výstava prostě ve dví: jedna část by byla kouskem histori- ckého přehledu a druhá, nu druhá by byla jako běžná jiná výstava výroční, jarní neb podzimni.
Praha
8 article
A zde právě začíná malé nedorozumění mezi požadavky výstavy a umělci. Dočetli jsme seo něm. Bylo ovšem anonymní a nelze poznati, zdali se v něm mluví za celou obec nebo z některé sdružení nebo za náhodnou stolovou skupinu anebo jenom některý jednotlivec. Ostatně spadá to málo na váhu. Stačí, že někteří umělci v dané chvíli si nedovedou uvědomiti že není výstava jako výstava a že sebránía složení, to jest program a jeho uskutečňování jsou a musí býti různé. Jinak je, účastní-li se umělci jaké sezoní, spolkové, národní nebo mezinárodní občasné výstavy uměleckých novi- nek; jinak pořádá-li si nějaký podnikatel, uměle cký obchodník svoje výstavy; jinak urovnává- si některý umělec sám svoji soubornou výstavu jinak zase se děje, pořádá-li který umělecký spolek kolektivní výstavu vynikajících jednot livců; jinak si vedou výstavy přehledové, histo- rické, retrospektivné nebo s jinou tendencí.
9 article
Při této Jubilejní výstavě v Rudolfinu má platit pojem retrospektivy i pro živé a dosu tvořící, což je přece logieké. Ale výbon s náležitou slušnosti společenskou i vystavova- telskou rozeslal náležitá pozvání na všechny strany, jenom že tentokráte nevyzývá jen k obe- slání výstavy právě hotovými novinkami, nýbrž prosil také zároveň, aby po případě umělci sami jmenovali taková díla starší, jež považují pro sebe za zvlášť karakteristická a významná a. jsou li ta už v rukou soukromých majitelů, aby tyto udali. Bude pak starosti výboru získat je pro výstavu. Každý ví, že zde počínají největší obtížea že obsah projektované výstuvy a zamýšlený historický obraz umělecké činnosti v Čechách za posledních desetiletí závisí v první a jediné řadě na laskavé ochotě majitelů uměleckých děl. Výbor není tak zodpovědný za mezery ve své výstavě, jako za její program a skutečný obsab.
Čechy Rudolfinum
10 article
Ne všichni asi z vyzvaných umělcůs k výstavě přihlásili a nejspíše že přemnozí an nesdělili, kterou ze svých prací by si tam přál míti. Výbor v takových případech je nucen sám vykonati revisi díla jednotlivců a o vybran díla se u majitelů ucházeti. A teď se stalo cos podivného. Anonymní umělci protestují prot tomu! Vědí sice, jak také praví, že k tomu nemají práva, ale protestují přece! Byli sic tá záni a neodpověděli, a přece chtějí býti tázán znova o svolení. Zde vězí otázky právní otázky slušnosti. Těmto druhým vyhověl, myslím výkonný výbor výstavy nejdříve a možno mu dáti absoluci. Trvám, že by si zde neklad žádných mezí, kdyby nebylo nutkavých časovýel terminů. Moment právní je jasný: jedná se obrazy, sochy a pod., jichž materiální vlast- nictví víc nenáleží jich původci. Toliko duševn a umělecké. Nemohou zakazovati tém, komu své dílo prodali, co nesmějí, a přikazovali, co by měli s ním počít a dělati. Zákon a jeho opráv nění vykladači vás o tom poučí zcela náležitě Ovšem jsou to právníci a ne umělci. Tito častc mivají své zvláštní názory právní a málo chtěj
11 article
dbáti toho, že před zákonem jsou si všichn rovni. Mohl bych o tom vypravovati leckterou podivnou nebo humoristickou historku. Zatím hlavní omyl a příčina vzepření se spočívá v tom, že si protestující neu vědomují s dostatečnpu ostrosti pojem a program uměle- cké výstavy historické, kde jde přece o mate riál pragmatický a nikoli náhodný, o vystižení a vyzvednuti proudů, evolucí a skupin, a nelz tedy učinit obsah výstavy závislým na přihláš- kách pouze dobrovolných a více méně náhod- ných. Komu je toto buď cele buď aspoň při- bližně jasné a aspoň zhruba ví, co vyníkajícího bylo na poli výtvarném u nás vykonáno, ten nemůže předstírati, že nezná okolí, do něhož se jeho obraz, třeba majitelem zapůjčený a za- slaný, na výstavě dostane. Nejméně pak je slušno už z předu toto okolí podezřívati a zne- hodňocovati, Je dobře, je žádoueno, ano pořa datelé prosí, aby jednotlivci umělci dbali o své vlastní hodnotné zastoupení.
12 article
Spíše se mohl výbor výstavní nadíti, ž umělci v zájmu svém a výstavy, jako společ- ného podniku přičiní se u majitelů svých vybra- ných děl, aby je zapůjčíli, neboť přece jde o jich uměleckou represenlaci co nejlepší. Misto toho pravý opak. Nejprve prohlašnjí, že je ne- sporno se stanoviska uměleckého, že disposice majitele obrazu nemohou jiti tak daleko, aby umělecké dílo bylo umístěno ve výstavě bez vě- domi a souhlasu svého původce. Ovšem je zde co nesporného, a to je volné právo materiálného majetku držitele uměleckého díla. Dále se domní vají, že výstava bude nebo má býti libovolně od majitelů vybraná. Ani zdání po jaké libovůli Výběr, aspoň akademický, děje se ve vší uvážli- vosti a vždy z přehledu celkové činnosti jedno tlivců i generací. A nejméně má býti výstava jakým bezvýznamným skladem obrazů. Právě tato ne, právé ona má zcela jiná vodítka, do cela jiné vyšší výběrové cíle, nežli která vý- stava jiná. Má také, nebo může a mohla by míti materiál, z něhož výběr činí, nepoměrně větší a širší, nežli je při výstavách sezoních.
13 article
Mohli by někteří říci, že nebudou zastoupen jak si sami přejí, jestliže majitelé jejich obrazů zašlou je, aniž by se jich o svolení a schválen ptali a to jedině je pravda. Ale Jubilejní vý- stava bude aspoň stručnou historil, a he-li tou, tož aspoň historiekým přehledem určitého období. ne psanou, nýbrž demonstrovanou a v takovém připadu umělec se vším svým dílem a výkonem stává se materiálem pasivním pro aktivní práci dějepisnou. Než ani na běžné, občasné výstavy nedostane se vždy a jenomto, co jednotlivci tam zašlou a mítis přejí. I z toho činí jiný teprvé výběr a každý četl nebo slyšel někdy o obrazech a sochách odmitnutých. To jsou ty, kterými maliři a so- chaři chtěli tam býti zasloupeni, jež ale jiní. posuzující a vybírající umělci, neshledaliza vhodné. Nejdivnější však na celém případu je, že nutno vykládati a obhajovati zásady jinde dávno vyjasněné a běžné, objasňovati kategoriea pojmy výstav jinde vskutku samozřejmé a to u těch, kteří by je měli nejprvnější a nejjasněji chápat. Karel B. Mádl.
Mádl
14 article Lékařská hlídka.
Lékařská hlídka. Zdraví a národnost. K nastávající lázeňské saisoně uvažuje dr. L. Komrs lázeňský lékař ve Frant. Lázních. Věda lékařská učinila v posledních deseti letích minulého století, zvláště pak v tomto n vém věku ohromné pokroky. Zásluhu o tento rozkvět utěšený mají ne jen lékaři a sice theoretičtí badatelé i praktičt vykonavatelé navržených metod léčebných, ny brž i zástupci přírodních věd zpřízněných, fy siky, chemie, elektrotechniky aj. Jest dostatečně známo, že kromě rozmachu který učiněn byl na poli therapie samé, jak v oboru lékařství vnitřního, chirurgie, ginaeko- logie, okulistiky a j., jest to zvláště exaktní ba- dání pathologicko-anatomické a bakteriologické které umožnilo zdokonaliti léčebné výkony a po- stavilo je na pevný vědecký základ. Neméně důležitou pomůckou jsou ovšem i fysiologie a farmakologie, jakož i chemie vů- bec, nicméně jedním z činitelů nejdůležitějších jest zdokonalení vyšetřovacích method, ať již v lékařství vnitřním pomocí zdokonaleného způ sobu zkoumání krve, moči, šťávy žaludeční a p. či v chirurgii nově objevenými methodami fysi kálními, jako radiografií a j. To vše jsou všeobecně známé poznatkya zmiňují-li se přes to v úvodu krátké této úvahy o nich, činím tak pouze proto, abych odůvodnil svoji úvahu, týkajicí se léčení lázeňského, u nás tak špatně pochopovaného a po většině zcela falešně pojímaného. Dovolím si slova svá blíže objasniti. Balneologie jest, jak jistě žádný moderní lékař nebude upirati, jednou z nejcennějšíeh pomůcek léčebných veškerých téměř odvětv vědy lékařské. Léčení lázeňské dík dosaženým výsledkům, přišlo do mody.
doktor L Komrs
15 article
Praktický lékař neobejde se dnes bez zne- losti nejdůležitějších zástupců míst léčebných. On také musí ználi tak zv. kontraindikace, t.j musi mnohého příliš sanguinického kandidáta lázeňského léčení včas varovati a z návštěvy jím zamýšlených lázní jej zraditi. Zvláště pak musí mu v zájmu pacienta zále- žeti na tom, aby varoval jej před záhubným mnohdy vlivem upřílišněné kůry studenou vodcu a před různými těmi moderními procedurami gymnastickými, o jichž zevšeobecnění starají s nejen vypočitavi jednotlivci, obyčejně samozvan „profesoři“, nýbrž i celé spolky, jichž horli vost by jistě na jiném poli nesla blahodárnějšího ovoce. K tomu všemu přistupuje ta okolnost, že zakládány bývají každoročně nové a nové „lázně“, o nichž prospekty hlásají, že dovedou vyléčiti veškeré nemoci, ač nemají ve skuteč- nosti pražádných léčebných pomůcek kromě vzduchu a někdy vody. Nemohouce samotným vychvalováním svýeh účinků konkurovati se světoznámými a osvědče- nými místy lázeňskými, chápou se z pravidla prostředku jednoduchého a vždycky působivého. totiž apelu na vlastenecký cit, hesla „Svů. k svěmu“ a pod., a to pomůže neomylně. A tu octli jsme se u vlastního jádra naší úvahy: Zdraví a národnost. Jest málo připadu,
16 article
kďe bychom mohli obé spojiti. Českých míst lá zeňských, která by se hodila k léčení všech váž ných chorob lidstva, máme bohužel málo. Z pra vidla ocitáme se před volbou osvědčených lázn — však německých, anebo českých — leč nedo statečně přírodou nadaných. A z toho důvodu jmenoval jsem shora ně které moderní methody vyšetřovací, sloužíe dnes veškeré vědě lékařské bez rozdílu národ- nesti, methody, které jsou dnee společným ma- jetkem celé lékařské vědy — a tato věda jes dítkem veškerého lidstva a tudíž mezinárodní. kosmopolitickou. My Čechové právě tak těžíme z nevých poznatků, ať jsou již původu jakého- koli, třeba i německého, jako národové jiní. Když dnes badatel německý nalezne ne omylný prostředek proti jisté nemoci, neroz. mýšlí se žádný český lékař užiti ho na svém českém pacientu. Tak bylo s tuberkulinem Ko chovým, podobně se syrovatinou proti difteri Němcem Behringem a Francouzem Rouxem v nalezenou, a tak je to s jinými prostředky i me thodami léčebnými.
Čecho Němec Behring Francouz Roux
17 article
Proč tedy se i jen okamžik rozmýšlíme po slati svého českého pacienta do německých lázní, když víme, že za ně není náhrady? Jestliže za některé cizí jest náhrada česká pak jest to ovšem wvatou naší povinnosti, pod porovati lázně české; leč náhrada nedá se v kaž- dém případě nalézti. Proto jest tuším zcela logické, smíříme-li se s tím faktem a hledíme-li trvající zlo aspoň napraviti potud, pokud to je možno. A to může se státi, vyhledáváme-li v německých lázních aspoň české byty, pokud jsou, a české lékař . „Sdružení českých lázeňských lékařů v Praze čítá dnes již přes 50 členů a valná čásť jich jest exponována v lázeňských místech něme- ckých, odkázána jsouc téměř výhradně na své krajany. Kdo z kolegů působí v německém místě lázeňském, nemá zajisté na růžích ustláno. Se strany německé naprostý boykot, nepřátelstvl, se strany české neporozumění, nepodporování. A nyní uvažujme, zda jest se stanoviska národohospodářského rozumější světovýr láz- ním se vyhýbati nebo se tam uplatňovati.
Praha český lázeňský lékař
18 article
Čím méně českých hostí lázeňských bude zapsáno v záznamech lázeňských, tím němečtě - šími lázně takové během doby se stanou. Čím více Čecbů a jiných cizinců tam bude dojížděti, tím spíše budou lázně takové dostávati nátěn mezinárodní, tím dříve budou všeobecným ma- jetkem veškerého trpícího lidstva. A toho mu- síme hleděti dosáhnouti. K tomu pragují čeští tam usídlení lékari Jako příklad uvádím Františkovy Lázně.“) Ještě před 15—20 lety byly lázně ty úplně německými. Od roku 1892, kdy jsem se tam jako první český lékař usídlil, začaly pracovati na zdravém základě mezinárodním. Máme tam české nápisy, do „kurlisty“ zapisují se krajané po česku i s koncovkami, se všemi čárkami i háčky, správa lázeňská vydává české lázeňské prospekty, anoncuje v českých listech; za ná- vštěvy slovanských lékařů v době III. sjezdu českých lékařů r. 1901 uvítala oficiálně česk mluvicí lékaře a pohostila je v domě lázeňském. při čemž proneseny byly přípitky ve všech sl- vanských jazycích. V přečetných domech i ho- telich jsou dnes češti sklepníci a panské Co na tom, že obyvatelstvo jest německé jen když nás neuráží a přichází nám vstříc. My můžeme býti se etí účastni dobrodiní osvědče- ných lázeňských prostředků a jistě tím nikterak nezadáme své národní povinnosti, kterou lépe můžeme konati, jsouce uzdraveni a osvěženi nežli choří na těle i na duchu.
Františkov lázeň
19 article
Zbývá nám jen ještě řada podnikavých lidí kteří by ve všech význačnějších německých ml- stech lázeňských se zakupovali, zakládali ho- tely a pensionáty, a budeme míti krystalisační body, kol nichž se pak český živel tím snáze bude mocí kupiti a šířiti. Přirozeným následkem budou pak besedy a střediska literární, hudebn a j., čímž bude teprve položen řádný základ slovanskému životu lázeňskému. Pak nebude třeba diskutovati o thematu „Zdraví a národnost“ — pak nebude jedno dru- hé vylučovati, nýbrž půjde ruku v ruce a jednn z nejchoulostivějších otázek bude rozřešena.
20 article
Ošetření chudých nervově chorých. Revue v neurolegii, psychiatrii, fysikální a diaetelické thera- pii přináší v č. 3. tento článek: „Medikové čeští v - lají po zřízení kliniky pro choroby nervové“. O f- kuliní medicinské echůzi, konané v listopadu m. r uveden mezi jednollivými postuláty též požadave zřízení kliniky pro choroby nervové. Nepřeceňujeme a nepodceňujeme hlas studentské universilní schůz a víláme jej jako projev skutečné duchovní vyspě- losti. Netajíme se, že uskutečnění ideálu, student stvem vysloveného, jsme daleko, a současníci stu- deniské schůze z řad profesorských že se ho nedo- čkaji, K motivaci studentské připojujeme několik vět Má-li býti význam bývalého praktického lékale po- zvednut, musí nabýti medik a doktor erudice nejširší Třeba ji doplňovati stále se rozvíjejícími odbory jmenovitě naukou o chorobách nervových, jíž prakti- cký lékař potřebuje jako znalec soudní, jako školn lékak a jako intimní rádce rodiny a společnosti. Dl nynějšího vyučovacího plánu a rozvrhu nemůže na- býti k tomu potřebných, všestranných zkušeností výchovy. Tím není řečeno, že by se jak kliniky inter- ní, tak i klinika psychistrická o tuto výchovu ne- snažily. Ale stačiti na ni prostě nemohou. Štěpen jeví se zde právě tak nutným, jako vedl přirozený vývoj mediciny ke štěpení zevního lékařství a t v prvé řadě jeví se potřeba kliniky chorob nervových
21 article
Na dobře vypravených fakultách lékařských kliniky nervové samostatné byly zřízeny, pokud nám známo v Paříži, Moskvě, Bukurešti a v Pešti. Zřízení samo- statných klinik nervových prospělo by též zájmu vědeckého pokroku a hovělo by racionálnímu ošetře- ní nemocných samých. Bylo by to prvou splátkou velikého dluhu, jaký má stát a společnost k chudým nervově chorým, kterým z nedostatku hmotných pro- středků zamezen jest vstup do nákladných sanatorí a kteří pro nedostatek místa odháněni jsou od bra veřejných nemocnic, když v zemských ústavech pr choromyslné nemají místa ani skutečného, ani legál- ně zdůvodněného. Zřízení klinik nervových, spočí- vajíc na přirozeném vývoji vědeckého bádání a jsou těž přirozeným postulátem fakultního vývoje i potřel lidových, odpovídá zeela prospěchu a zájmům lékai a nemocného, jichž zájem fakultě na sndci leží. Při- pojujeme se tedy k hlasu našeho studentstva, aby v uvážení všech věcných důvodů postaven byl po- stulát: zřízení kliniky chorob nervových mezi nej- aktuálnější potřeby nedostatečně vypravené naší le- kařské Iakkulty a aby kompetentní kruhy naše všemi prostředky o splnění jeho se zasadily. Neohlížejme s zatím na osoby naboře ani dole, v pravo ani v levo. nýbrž všichni mějme zatím na mysli jen jednu věc všem společnou: potřebu a blaho české fakulty lé- kařské, potřebu a blaho českého lékaře a českého nemocného. ) A což nedávno „národně toleranlně“e osvědčívší Mariě nské Lázněl
Paříž Moskva Bukurešť Pešť
22 article * „Časopis lékařův českých“. Dnešní 18. číslo
* „Časopis lékařův českých“. Dnešní 18. číslo přináší tento zajímavý obsah: I. Práce původní: Dr. Jos. Znojemíský: Fraktur kosti patní. Práce z kliniky prof. dra. Kukuly. — 2. Dr. Edvard Cmunt: Vliv systematického podávání minerálních vod na nciditu šťávy žaludéční. (Luha- čovická Aloiska.) Práce z interního odděl. primáře dra. Semeráda ve vinohradské nemocnici. 2. 3. D Karel Mikulášek, lázeňský lékař v Luhačovicích Nová method určení pepsinu v žaludeční šťávě a je praktické použití. — 4. Dr. Václav Pexa: Nová bá- dání v pathogenese tetanie dětské. (Pokračování.) II. Rozhledy: Dětské lékařství. — Mitteilungen au den Grenzgebieten d. Medizin und Chirurgie. Z nejnovější literatury. — III. Z lékařských spolků sjezdů: 78. sjezd německých přírodozpytců a léka- řův v Drážďanech 18.—21. září 1907. — IV. Do- pisy z ciziny. — V. Spolek českých lěkařův. = v Sjezd čes. přírodozpytcův a lékařův v Praze. — VII Zprávy. — VIII. Receptář. — IX. Fouilléton: Výroční valná bromada spolku proti rakovině. K číslu přiloženo jest 17 číslo „Věstníku“, sta- vovského orgánu českých lékařů v zemích Korun české i v cizině. Obsahuje články: Poznámky k chy- stané orpanisaci zdravotní (návrhy prof. dr. Hlavy prof. dra. Ludwiga.) O první pomoci, poskytnuté čle- nům okresních nemocenských pokladen lékařem mi- mopokladenským (referát pro komorní valnou hro- madu od dra. Helbicha). Ze stavovského hnutí ps chiatrů v Německu. Doporučuje se pozornosti zem ských výborů v Čechách a na Moravě. Ze zpráv a se vytušiti, že na Moravě je před novou bouří lé- kařskou. Tentokrát jedná se o obecní a obvodníl kale Číslo 284.
Jos profesor doktor Kukula Cmunt Semerád Mikulášek Pexa Medizin Ludwig Helbich Luha Luhačovice Drážďany Praha Německo Čechy Morava den Grenzgebieten d
25 article
Zprávy šachové Praha. K mezinárodním turnajům hlásili se dosud: a) k mistrovskému: O. Důras, dr. Jan Kví- čala, Fr. Treybal, L. Prokeš, dr. Ohs a M. Porges z Prahy. C. Šchlechter z Vídně, Milan Vidmar z Lu- blaně, G. Maroczy a L. Forgacz z Pešti, D. Janowski z Paříže. Fr. J. Marshall z Nového Yorku, E. A. Snosko-Borowski a S. Alapin z Petrohradu, A. Rubin- stein z Lodi, Dus-Chotimirski z Moskvy, A. Rabino- vič z Vilny, E. Cohn a C. v. Bardeleben z Berlína. H. Süchung, Brackrade, H. Fahrni, Bern, S. N. Frey- man z Petrohradu, G. Martinolich z Terstu, G. Salve z Lodi, J. Mieses z Lipska, R. Spielmanu z Mnichova a Fr. Jacob z Mahlház; b) k hlavnímu: Frant. Batík. Fr. Grössl, K. Krofta, M. Chodéra, Al. Perna, K Treybal, A. Dušek, V. Voda, J. Brach, P. Charvát,J Engler. V. Dyk. V. Pechmann, J Genttner, K. Hro- mádka, B. Kagan, G. Rotlevy, E. Dürrschmied, St Alonyi, Fr. Chalupetsky; M. Eljašov, J. Teller, J. Kor a E. Šzekelv.
Důras doktor Jan Kví Treybal L Prokeš Ohs M Porges Šchlechter Vidmar G Marocza L Forgacz D Janowský František J Marshall Snosko Borowský S Alapin A Rubin A Rabino E Cohn H Süchung Brackrade H Fahrni Frey G Martinolich J Mieses Jacob Batík Grössl K Kroft M Chodér Al A Dušek V Voda J Brach P Charvát Engler V Dyk V Pechmann Genttner Kagan G Rotlev E Dürrschmied M Eljašov J Teller E Šzekelv Praha Francie Vídeň Lu Pešť Paříž Nový York Petrohrad Moskva Vilno Berlín Bern Terst Lipsko Mnichov Mahlház St Alonyi
26 article
Brno. Dne 19. t. m. zastavil se mistr Důras. vraceje se z Vídně do Prahy, ve zdejším „Spolku če- ských šachistů“. Večer uspořádán mu na počest přá- telský večírek, při němž demonstroval mistr četné, jím ve Vídni sehrané partie. V pondělí dne 20. t. m. se- hrál simultánně 37. partií. Účast obecenstva, zvláště dam, byla obrovská, takže sál byl přeplnén. Produkc začala o 3. hod. odp. a trvala do 7 1/4 hod. več. Mistr hrál lehce a rychle, neboť zdá se býti po těžkém du- ševním boji ve Vídni znaven. Vyhrál 21. prohrál 12 remisoval 4 partie. Vyhráli: Slavíček A., Krbüškové Fr. a Jan. Juránek z Plzně, Vláčilík, Holubička. Ha- lavania, Libosvárský, Frank, Komárek, Porč a Brach; remisovali: Pokorný Bl., dr. Nachtikal, dr. Nepožitek a Klein. Po produkci uspořádalo obecenstvo sympati- ckému mistru hlučné ovace. V úterý o 10. hod. rann pokračoval místr v cestě do Prahy.
Důras Jan Juránek Vláčilík Holubička Libosvárská Frank Komárek Porč Brach doktor Nachtikal Nepožitek Klein Brno Vídeň Praha Plzeň Slavíček A
27 article
Vídeň. Opakujeme výsledek mezinárodního tur- naje: L.—III. děli náš Oldřich Důras, G. Ma roezy a K. Schlechter 14 výhrami z 19 (73.689/%), Iv Rubinstein 13 výh., V. Teichmann 12 výh., VI. Špiel- mann 111/2 výh., VII.—VIII. dr. Perlis a Tartacover 11 výh., IX.—X. Marshall a Mieses 10 výh.; následují: Swiderski 9V2, Salve 81/2, Jobner 71/2, Berger 7, Ala- pin. Bardeleben a Süchting 61/2. Cohn 6 a Réti 111. Velkého úspěchu tohoto přejeme našemu mistru srdce; dokázal pomluvačům, že vzdor částečným ne- úspěchům v Ostende a Karlových Varech 1907 patří mézi první hráče světa. Partie jeho, ve Vídni sehrané vynikají elegancí a svěžeští a tím podstatné liší se o obvyklých suchopárných remisovek jiných, příliš opa- trných mistrů. Vyhrál 11, (s Johnerem, Alapinem Cohnem, Marshallem, Bergerem, Süchtingem, Leon hardtem, Swiderskim, Salvem, Perlisem a Bardelebe- nem), prohrál 2 (s Maroczým a Rubinsteinem) a remi- soval 6 partií (s Teichmannem, Schlechtrem, Miese- sem, Tartacoverem, Spielmannem a Rétim). Schlechten hrál jak obyčejně velmi dobře a byl stále v čele — až ke konci četné remisy zadržely ho v postupu. Týž vyhrál 9 a remisoval též 9 partií — absolvoval tudíž turnaj bez jediné prohry. Maroczyho srazila poněkud prohra s Bergerem, s nímž má smůlu — nedal se však zmásti a četnými vítězstvími podařilo se mu dohnati své konkurenty. Rubinstein poněkud zklamal, ač dosáhl velmí čestného úspěchu. Očekáván byl výše. Houževnaté hráli Teichmann a Spielmann. P'ěkného úspéchu dosáhli též Perlis a Tartacover; naprosto zklam al Marshall. U Alapina též byl očekáván lepši úspěch. E. Cohu nesplňuje naděje v něj kladené — ve dvou velkých turnajích byl téměř posledním. R ti jest začátečník — hrál slušně, schází mu však turna- jová praxe.
Důras G ma K Schlechter Rubinstein V Teichmann Perlis Marshall Berger Cohn Réti Alapin Cohn Süchting hardt Swiderskim Salvo Bardelebe Maroczý Teichmann Schlechtr Mies Tartacover Spielmann Vídeň Alopin Ostende Karlová Vary Salve 81 / 2
28 article
Valná schůze šachového klubu „Dobruský“ ko nána dne 21. března 1908. Předseda doc. dr. K. Švehla. zahájiv schůzi, vzpomněl úmrtí čestného předsedy dra- Jana Dobruského a mistra M. J. Čigorina. Na top Andrle přednesl jednatelskou zprávu, z níž vyjímáme: V r. 1907 měl klub: 1 člena čestného, 2 zakládající. 2 přispívající, 116 činných a 6 stipendiárních. Turnaje sehrány 4, jichž se súčastnilo 84 hráčů. Championem klubu byl p. Lev Taussig. Pokladník p. V. Kautský oznamuje, že pokladniční přebytek obnáší koncem správního roku 360 K 37 h. Jmění klubovní obnáší 3556 K 6 h. Knihovna obnáší 123 sv. Nově zvolený výbor: Mg. Ph. A. Toman předsedou, K. Anderle A. Solnař mistopředsedy, J. Skála jednatelem, V. Kautský pokladníkem, Fr. Culka knihovníkem, M. Kössler za- pisovatelem, Fr. Sova správcem inventáře, L. Prokei a V. Pechmann pořadateli, B. Bosch a V. Jareš ná- hradníky, a K. Jílek a J. Pelikán revisory. Po volbě podány četné volné návrhy, jichž vyřízení uloženo výboru. — Jarního turnaje klůbovního súčastní se Fr. Batík, A. Dušek, V. Dyk, K. Krofka, Fr. a K Trevbalové, M. Choděra, P. Charvát, V. Kautský, L Prokei, V. Voda, F. Culka, V. Pechmann, S. Šerý, J Skála a K. Hromádka. Hlavního turnaje klubu „Důras“ súčastní se Hakl, Hromádka, Charvát, Kolb, Krautštengl, Kruliš- Randa, Marek a Šafr. Brno. „Spolek českých šachistů“ pořádá jarn turnaj ve 2 skupinách. V I. skupině, hrají: Brach Trčala, Klein, Skopal, Pokorný a Dedrle; v II. dr Libosvárský, Procházka HI Nachtikal, L. Dvořák, Arnošť a Vašic
Dobruský docent doktor K Švehla M J Čigorin Andrle Taussig V Kautská A Toman K Anderle A Solnař J Skála Culek M Kössler Sova L Dei V Pechmann Bosch V Jareš K Jílek J Pelikán Batík A Dušek V Dyk K Krofek M Choděra P Charvát F Culek S Šerá K Hromádka Důras Hakl Hromádka Charvát Kolb Krautštengl Kruliš Randa Marek Šafr Brach Trčala Klein Skopal Pokorná Dedrle Libosvárská Procházka Nachtikal L Dvořák Arnošť Vašic Francie Brno
44 article
Obsahem i úpravou „OSENÍ“ bude zvláště vhodné pro žákovské knihovny škol mě- šťanských i obecných, nižších středních a p. které dosud ještě nemají dostatek dobréa umělecky cenné četby. „OSENÍ“ bude obsa- hovati výběry z nejlepších spisovatelů a bás- níků DóMÁCÍCH I CIZÍCH; ke každému svazku vedle vysvětlivek připojen bude i ži- votopis a rozbor díla autorova. Proto i za soukromou četbu naší mládeže tato knižnice se výborně hodi. — První svazek „OSENÍ“
47 article Neznámé
Neznámé řírodní síly. Cena brož. K 6.20, skvost. váz. K 3.— Člověk opravdu vzdělaný nesmi nečinti sensační této knihy, v nít nevysvětlené a záhadné zjevy tak zv. spiritismu s vědeckou exakt- nosti jsou vykládány. Kniha má již jméno světové, ač byla napsána před několika měsícl.