3
masthead
3. května 1908. Císlo 127.
4
article
ský shromažďuje se pod košatými korunami žoffn
ských kaštanů, odevšád zaznívá bujný smích, vtip
žert, všude ozývá se zpěv, hůdba a rozvíří se tanec
Pravá slavnost studentská.
Včera odpoledne — v první den slavnosti — po-
čalo se nebe vlídně usmívati a půvabná scenerie žo-
finská zasvítila svěžími barvami na veselém jarnín
slunci. Na ostrově rozproudil se odpoledne čilý ži
vot, který potrval až do pozdních hodin večerních.
není divu! Pořadatelé se postarali plnou měrou, aby
pobyt na ostrově byl příjsmný a mládež se dobře
bavila.
Hned u vchodu uvítali návštěvníky silnějšího po-
hlaví členové »klubu nesmekalů« a za 10 haléř
vetkli jim za klobouk odznak, který zbavuje povin-
nosti smekati. Není třeba ani připomínati, že prak
tický tento klub hravě získal všecky mužské návštáv
níky za členy. Na ostrově postaveno hojně stánků se
zajímavými atrakcemi. Tam staročeský cukrář nabízí
svoje perníky, onde sličné Japonky prodávají svěž
květiny. Kdo odolá svodům sličných Japonek, do
stane se dále k bohatě zásobenému bufetu, orientál-
ské kavárně, žertovnému museu rarit, antomatu s cu
krovím atd. Na promenádě proudí zástupy, mezi ni-
miž proplétají se studenti z doby Václava IV. (slav-
nost má býti upomínkou, aby se příštím rokem ne-
zapomnělo na jubileum kutnohorského dekretu)a
dámy v originálních krojích, prodávající pohlednice
od malířů Šimůnka, L. Nováka a Dědiny.
Václav Iva
Šimůnek
L Novák
Dědina
5
article
Večer uchýlil se mladý svět do tanečního sál
k věnečku, který zahájen byl předtančením, odpoví
dajícím rázui slavnost. Tance tyto nacvičil obětavý
mistr Jůza. Rozumí se, že Terpsychoře holdovalo s
se zanicením dlouho do noci.
V celku první den slavnosti uplynul zdařile, z
příjemného počasí a zanechal příznivý dojem. Na-
vštěva byla velice četná a zábava veskrze srdečná
animovaná zavládla ve všech prostorách Žofina. Hlavn
den slavnosti je ovšem dnes. Pořadatelé doufají, ž
dnes nebude scházeti na Žoflně žádný příznivec če-
ského studentstva a že heslem všech, kdož chtějí se
pobaviti, bude: »Na Majales!-
Náš referát nebyl by úplný, kdybychom se ne
zmínili o obětavých damách, které zjednaly si zvlášt
ních zásluh o zdar slavnosti. V buífetu o ob
čerstvení návštěvníků pačovaly neúnavně: paní Brej
chová, paní Herutová, paní Krausová a sl. Švejdova
tombolu řídily slečny: Tesařova, L. Veselů, Miti-
skova, Růžičkova, Zajíčkova, Hermanova, B. Herutova
K. Mosilova, Geislerova a Friedmannova; květi n
prodávaly paní Fischerova a slečny: Fischerova
P. Mitiskova, Škodova a C. Herutova; vska várn
zaujaly místa: paní R. Blažkova, paní R. Krameriu-
sová a slečny J. Blažkova a Marie Krameriusova
u piva byly paní T. Švecova, sl. V. Tichá a sl
B. Staňkova; ve stáneích paní Benešovská Veselá
paní Pexova, sl. Vezelž; v českém stánku sl
S. Felbrova, sl. Zelenkova a sl. Janzova; v cu-
krárně paní R. Fialova, sl. K. Kautská, sl. S. Ta-
šova; ve vinárně sl. Křenkova a sl. Jeníkova; ve
studentské hospodě sl. Jenfkova, sl. Trepkova
a sl. Dlažkova.
Slavnost koná se za protektorátu městské rady
kutnohorské.
Jůza
Terpsychora
Herutová
Krausová
Švejdův
Tesařův
Miti
Růžičkův
Zajíčkův
Hermanův
B Herutův
K Mosilův
Geislerův
Friedmannův
Fischerův
P Mitiskův
Škodův
R Blažkův
R Kramerius
Krameriusův
T Švecův
V Tichá
Pexův
S Felbrův
Zelenkův
Janzův
K Kautská
Křenkův
Dlažkův
Blažkov
Staňkov
Jeníkov
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zmalek nad zmatek u c. k. soudi
v král. českém. Žalostné, nevídané a neslý
chané jsou poměry při c. k. soudech v král
českém od té chvíle, kdy německý soudce
uposlechnuv pokynu národní rady německé
odmítl české podání známým rozhodnutím
jež přičí se právu a platným zákonům.
Zpráva »Boh.«, že rozhodnutí o jazykových
konfliktech u německých soudů odložena jsou
až do doby, kdy ze své dovolené navrátí se
vrchní president Wessely, jest pravdiva
Rozhodnutí, jež stala se za úřadování vice-
presidenta Rinesche, jsou skutečně zastavena
a vyřízení všech záležitostí jazykových od
ročeno do návratu presidenta Wesselého
z Karlových Varů. U vrchního zemského
soudu očekává se tento návrat v době asi
čtrnácté dnů. Senát, rozhodující o věcech
jazykových, sestaven jest následovně
Referentem jest rada vrch. zem. soudu
Adolf Mayer, dále r. vrch. z. s. Eduard
Sabeditsch s předsedou, buď presidentem
vrchního zemského soudu, nebo v zastoupení
jeho, je-li nepřítomen, vicepresidentem téhož
soudu. Vrchní rada Mayer jest Čech, Sa
beditsch Němec.slo k původ-
nímu rozhodování ve věcech jazykových, již
za režimu vrchního presidenta Wesselého,
vrchní rada Mayer referovati chtěl v se-
nátu tak, jak rozhoduje se nyní za Ri-
nesche, ale došlo ke známým výnosům
vrchního presidenta Wesselého, jimiž schvá-
leno odmítnutí českých podání. Vicepres.
Rinesch naproti tomu netajil se nikdy jako
zkušený soudce svým právním přesvědčením
a v senátu co nejurčitěji prohlásil se
proti revoltě německých soudců
Vrchní rada Sabeditsch, který jest Ně
mec, osvědčuje svůj názor ve prospěch re-
volty německých soudů. Až se vrátí presi
dent Wessely, posazena bude zmatku ko-
runa. Byť by i vrchní rada Mayer referoval
jako za Rinesche, přece bude presidentem Wes
Boh
Wessel
Rinesch
Wesselý
Mayer
Sabeditsch
Němec
Ri
Wes
Karlová Vary
Čechy
7
article
selým a vrchním radou Sabeditschem v se
nátu přehlasován, následkem čehož obnoví
se bývalá praxe Wesselého a revolta něme-
ckých soudů nabude opět vrchu. Výnosu
vicepresidenta Rinesche, aby věci vyřídili
po česku, neuposlechli soudcové: v J áchv-
mově, jemuž na to rozkázáno pod vy-
hrůžkou disciplinárního řízení, aby okamžitě
věc po česku vyřídil, což tento pak učinil.
Rovněž neuposlechl soud v Chebu, který,
ač soudní řád civilní žádných rozkladů ne-
připouští, podal nicméně vrchnímu zemskému
soudu rozklad v této jazykové otázce
k ministerstvu. (!) Stěžoval si tedy cheb-
ský soud, na vrchní, jemu nadřízený soud
u — ministerstva a to způsobem dle soud-
ního řádu naprosto nepřípustným. Vyří-
zení ministerské dosud nedošlo. Adjunkt
soudní, jenž v Karlových Varečh
českou knihovní žádost ležet nechal, vzat
byl do disciplinárního vyšetřován
Také i s radou Freyerem v Chebu zahá-
jeno jakési řízení. Proč, není známo. Zále-
žitosti jazykové u vrchního zemského soudu
nesmírně se tají. Mladším adjunktům a aus-
kultantům se nedůvěřuje, za zapisovatele
určují se starší soudní úřadníci, sekretáři
o jejichž spolehlivosti pre sidium jest pře-
svědčeno. Zkrátka zmatek, který způsoben
byl rozhodnutím německých soudců, upo-
slechnuvších pokynů Nazionalratu, ovláda
nyní i kruhy, jichž posvátným úkolem
býti má vytrvati za všech poměrů a okol
ností nestranně a spravedlivě při právu
a zákonu, V justiční službě osvěděení sou
cové jsou plni údivu, že k nynějším zmatkům
vůbec dojítí mohlo.
Wesselý
Rinesch
Freyer
Cheb
Karlová Varečh
8
article
— Stremayrova jazyková nařízení a zem-
ský soud. Německé listy sdělují, že jistý česko-
lipský obchodník obdržel od zemského soude
akt knihovní v českém jazyce. Advokšt obchod-
níkův zakročil u zem. soudu, aby tato listina
a všechny ostatní, případu se týkající, byly
jeho klientu doručovány německy. Žádost odůvod-
ňoval advokát tím, že klient neumí česky, že
by mu překlady působily obtíže a nepoměrn
útraty, dále že jest Č. Lípa město ry z
německé(!!), že leží v uzavřeněm (?) jazy
kovém území a že německý jazyk byl v ne-
dávném jazykovém sporu uznán a dekrelován
jako výhradně zemsky a soudně obvyklý jazyk
v Č. Lipě. Zemský soud odmítl nárok tento
umto odůvodněním: »Žádosti z a vy dán
shora uvedeného usnesení v ja-
zyce německém nevyhovuje se
vzhledem kustanovení § 1. nař-
zení ze dne 19. dubna 1880, poněvadž
podle tohoto předpisu vyřízení vydávané stra-
nám k jich ústní anebo písemné žádosti ho-
toviti se mají vonom z obon zem-
ských jazyků, v němž ústně ane
pisemně ve věci bylo zakročen
V případě tomto byl jazyk podání český (»böh-
misch«), vyřízení musilo tudíž býti vydáno
v jazyce českém (»böhmiseh«).« Proti tomuto
rozhodnutí podal českolipský advokát JUD
Karl Maria Lengsfeld dohledací stížnost k vreh
zem. soudu. — Advokát, který pracuje s práv-
ními(!!) pojmy »uzavřeného území« »čist
německého města« a který žádá, aby civiln
případ, který zadán česky, byl veden v Praz
po německu, poněvadž v Č. Lípě — »dekreto-
vána« němčina za výhradní zemský okresní
jazyk — toť pravzor německého »Anwalia
naší doby. To jsou doktoři bezpráví a nikol
doktoři práv.
Stremayrův
Karl
Marius
Lengsfeld
Č . Lipa
9
article
— Germanisace u c. k. okresního hejtman
stvi v Litoměřicích. Ačkoliv k litoměřickému
politickému okresu patří řada ryze českých obel
a ačkoliv ve většině ostatních obcí jsou velmi
silné české menšiny, přec uvnitř budovy c. k.
okresního hejímanství to vypadá, jako bychom
se nalézali někde v Prusku. Neníť zde ani je-
diného českého nápisu, ani jede
konceptní neb manipulační úřad-
ník necvládá český jazyk bez-
vadně. Také veškerá česká podám opatřují
se pouze německým razítkem podacím. Samo-
správným úřadům dostává se českých výměro
tak zkomolených, že se nitro až kormoutí. Na
příklad výnos č. j. 5434 ai 1908 obcím českým
doručený, počíná doslovně takto: „Do konce
května t. r. budiž sem udáno, kolik povolení
kchytání ptáku starosty (!!) v tamní
obce bylo vydáno. Konečně se poukazuje pan
starosta aby doporoucelo ochraně obyvatelstva
ropuchu. — Konečně cíní se pan starosta po-
zomno na výnos... atd.“ Jest již zajisté na čase.
aby tamějšímu známému místodržitelskému ra-
dovi Czernému dostalo se od příslušných čini-
telů potřebných pokynů, by jazyk český takým
komolením hanoben nebyl. Uvědomělí star
stové českých obeí okresu litoměřického necho
šmahem vrací nevyřízená podání v podobném
znění jim došlá a poukazují na nesrozumitel-
nost výnosů. Taká při různých komisionálních
řízeních nechť rázně odpírají staro-
stové českých obcí podepsání ně-
meckých protokolů, jim od úřadníků
litoměřického hejtmanství, zvláště od fysika dra.
Porgesa a zvěrolékaře Salma přímo vnucova-
ných. Pouze takovým jednotným postupem
v spravedlivém požadavku našem přinutíme při-
slušné činitele, aby u c. k. hejtmanství litomé-
řického obsazovali místa úřadnická lidmi jazyk
český úplně ovládajícími.
Bm.
Czerný
Salm
Litoměřice
Prusko
10
article
— Obchodní gremium v Hradci Králov
vydalo v odvetu proti denně stoupající německé
výbojnosti provolání k českému obchodnictvu
živnostnictvu s vyzváním, aby silou a mocí, jež
v rukou má, učinilo tomu stále troufalejšímu a
vše české urážejícímu počínání konec. Prostřed-
ky, na něž gremium spoléhá, jsou: Uplatněni
spravedlivého požadavku eprávné české kore-
spondence společným závazkem solidárně a bez
rozdílu v požadavku tom vytrvati. „Kdo nejde
s námi, je proti nám, je škůdcem národa,“ praví
statečné královéhradecké gremium ve svém pro-
voláhí a pokračuje: „Žádejme za své peníze
vždy a všude českou obsluhu. Vyjednávejme jen
se zástupci správně česky mluvícími. Usilujme.
Hradec Králov
11
article
aby německé časepisy, jež naši národnost urá-
žejí a beztrestně tupí, byly z českých hostinců
a kaváren odstraněny. Požádejme zemské jed
noty obchodních gremií a živnostenských spolo
čenstev, aby vydaly společně nové letáky s od
voláním se na poslední v roce 1905 vydané,
ve kterých doslovně stojí: že spravedlivý poža-
davek tento bude hájen se vší rozhodnosti i do
krajnosti. Dostojme čestně tomuto závazku a
zašleme nové letáky v jeden den, jejž jednoly
určí, svým německým dodavatelům, tak že by
je hromadně obdrželi. Tato nepatrná oběť, vy
trvalá, organisovaná neústupnost se strany naší,
by měla pro národ náš význam ohromný. Chee-
me-li si zjednati náležité váhy a respektu na-
hoře, musíme začíti zdola. Toto vše káže nám
nejen vlastenecká povinnost, ale i stavovská čes
a sebeúcta.“ Gremium samo počíná si v oboru
své působnosti s náležitou eneržií a dle usne.
sení svého výboru. zasílá veškoré došlé němeské
spisy obchodní komory liberecké na místodrži
telství se stížností na nezákonné jednání
komory této, která 45% českou menšinu úplně
ignoruje, ačkoliv české příspěvky bere. Lze oče-
kávati, že i ostatní společenstva připojí se k to-
muto příkladu a výzvy gremia, kteréž obrátil
se i ke konsumujícímu obecenstvu se zvláštním
návodem, kterak chovati se k množství různých
ponejvíce cizích agentů, kteři buď dle vzorků,
neb i zboží často podezřelého původu sebou na
prodej přinášejí, toto s probnaností a rafinova-
nosti pod různými záminkami ke koupi nabízeji
CheeI
12
article
Návod opírá se o zákon ze dne 25. února 1902
o trestním stíhání agentů, vyhlodávajících u scu
kromých osob zakázky a v zájmu ozdravění solidní
soutěže vůbec vznáší k obecenstvu žádost, aby
připady podobné oznámilo buď příslušnému ob-
chodnímu gremiu neb místní polici.
— K našim článkům o skandálním stav
jediné české university dostává se nám obrázku
který je illustruje co nejpřiléhavěji. Píše nám
očitý svědek: »Dne 30. dubnu odp. konala se hi
storicko-právní státní zkouška v Karolinu, v po
sluchárně číslo III. Mezi zkouškou spadla čás
stropu nedaleko stolu zkušebního, tak že b
málem byla zasáhla zkoušejícího prof.
dra. Krčmáře. Spadlý kus stropu byl tak značný
že kdyby byl skutečně někoho zasáhl, mohl mu
způsobit nanejmííň vážné poranění.«
— Akční výbor národní strany svohodo
myslné konal schůzi dne 2. května t. r. za před
sednictví JUDra. Václava Škardy. Po referát
poslance dra. Karla Kramáře a JUDra. Václ
Skardy o politické situaci a po dlouho trva
jící debatě přijata byla jako výsledek jednání
resoluce, která bude předložena širšímu výkon
nému výboru k posouzení a sehválení. Učiněny
návrhy pro kooplaci nových členů širšího vý-
boru. Na manifestační sjezd městských a obec
ních policejních strážníků dne 15. května t.r
delegováni dr. Klumpar a posl. dr. Koerner
— Valný sbor Národní rady české má být
dle usnesení ústředního výboru svolán jako vše-
národní české shromáždění na den 18., resp
doktor
Škarda
Kramář
JUDr
Václ
Klumpar
Koerner
Karolina
akční výbor národní strana
13
article
21. června roku letošního. Poprvé má se shro
mážditi takto v památné zasedací síni staroměst
ské radnice v Praze oficiální represéntace če
ského národa jako celku, kde má se zračiti cele
mnohostranné rozvrstvení a složitý organisn
našeho národního života. Kromě ustavujícíhe
valného sboru národní rady české jest to druhe
plenární shromáždění podobné, avšak význam
jeho tentokráte bude zajisté nejen sám o sobě
ale zejména vzhledem k intencím budoucín
kromobyčejně závažný. Aby dosaženo bylo plně
dalekosáhlých intencí Národní rady české, jest
ovšem nezbytno, aby veškeří dožádaní činitel
češti provedli aspoň nyní, pokud tak už neuči-
nili, potřebné kroky organisační a přípravné se
stanoviska svého a aby o tom podali neodkladně
zprávu Národní radě české v Praze (Vodičkova
ul. č. 20)., jelikož déle s pracemi zamýšlený mi.
jimž má býti připomenuaté valné shromážděn
Národní rady české dalším opět základem, ne-
lze čekati. Dokažme všichni ve vážné době ny-
nější, že dobrovolná disciplina národní jest pro
nás rovna donucovací moci zákona a přiložme
každý, co na něm jest, neodkladně a dle pokynů
jednotných ruku ku práci společně !
Praha
Vodičkův ulice
národní rada český v Praga
14
article
— Národní klub pořádá (pro členy a jiek
dámy) dnes večer o 8. hod. přednášku p. prof
K. B. Mádla »O leptech« (s demonstracemi)
— Z Českého Brodu. (Projev.) Okrosní za
stupitelstvo v Českém Brodě, roztrpčeno novou
akcí německou, při které vládními orgány za
zřejmé asistonce vlády páše se nejhorší násil
a bezmezné porušování zaručených práv národa
českého zejména po stránce jazykové, usneslo
se ve schůzi své dne 15. dubna t. r., protesto-
vati co nejdůrazněji proti takovému bezpráví,
páchanému na národě českém a požádati důtkli-
vě české poselstvo na říšské radě bez ohledu
na politické nazíráni, aby zakročilo s
vším důrazem a vynutilo na vládě.
aby netrpěla takového křiklavéh
porušování práv českého národ
a českého jazyka a přidržela aspoň své
vlastní orgány k šetření zákonných předpisů
zaručených práv. Zároveň usneslo se okresní
zastupitelstvo na tom, protestovati se vším dů-
razem proti úmyslu vlády, aby jazyková otázka
česká řešena byla zákonem říšským a vyzvati
poselstvo české, aby hájíc českého stanovisk
státoprávního, jakož i zásad autonomních, trvalm
pevně na tom, že řešiti otázku tu přísluší zem-
skému sněmu král. českého. Konečně sehválil.
okresní zastupitelstvo, aby okresní výbor od-
mítal všechna jakákoliv podání, sepsaná v jazyku
německém jakožto nesrozumitelném, a aby ke
stejnému jednání vybídnuty byly také všechny
obecní úřady.
K B
Mádl
Český Brod
národní klub
český národ
15
article
— Kluby občanské. Členská sehůze Ob
čanského klubu v Holešovicíeh-Bubnech na příšt
středu určená odročuje se. Svolána bude
po výsledku porady všech nově zvolených po-
slanců do sněmu král. českého.
— Osobní. Pan MUDr. Z. Janke, odbor. lékai
pro nemoci uší, nosu, krku a trubic v Praze, počne
opět ordinovati dne 6. t. m. jako lázeňský lékat
Luhačovicích ve vile »Myslivně«. — Pan MUDr.
Tadra začal ordinovati jako lázeňský lékař v Sedmi-
horkách u Turnova. — Ředitel prodejního družstv
řezníků, uzenářů a obchodníků se sídlem v Praze.
pan Hugo Sisgl, byl jmenován přísežným znalcem
surových koži a kožešin při c. k. zem soudusv Praze
MUDr
Janke
Tadra
Hugo Sisgl
Holešovicíeh
Bubno
Praha
Luhačovice
Turnov
Myslivna
16
article
— Úmrtí. V pátek zemřel ve vídeňské obchodn
nemocnici pan Otakar Stahl, vrchní účetní.
rodem z Doudleb n. Orl. Zesnulý zůčastnil se nj
horhivěji života vídeňských Čechů a všech čelnějšíc
spolků, jichž byl funkcionářem a obětavým pracov
níkem. Zvláště »Sokol« vídeňský a družstvo »České-
ho domu« ztrácí v zemřelém pracovníka nad jiné
pilného. Jeho příčinění i neúmorné agitaci podařilo
se získati Českému domu mnoho nových členů
dobrodinců. Pan Stahi psal do všech čelnějších listo
informativní články o vídeňských Češích, byl tak
přispívatelem a spolupracovníkem vídeňských českýc
časopisů. Krajanům byl úslažným společníkem i prů
vodcem, jim napsal »průvodce«, vydaného naklada-
stvím J. Otty. Choroba hlodající na mohutném orga
nismu sklátila jej za krátké návštěvy, kterou ve Vidaí
vykonal o velikonočních svátcích po dvonletém po-
bytu v Kostelci n. Orl. — V Praze zemřel p. Voj-
těch Veselský, bývalý obchodní«. Pohřeb koná
se dnes v neděli ve 3 hod. odpol. z ústřední kaple
v Olšanech. — V Praze zemřel pan A. Hilde-
brandt, truhlář. Pohřeb koná se dnes v neděli ve
2 hodiny odpoledne z ústřední síně v Olšanech. —
Pan Frant. Winzik, zástupce firmy Bratři Stoll-
werkové v Praze, zemřel na cestě na zolavenou
lošpruku, raněn byv mrtvicí. Tělesná schránka bud
do Prahy převezena a dnes v neděli o půl 5. hod
v chrámu u sv. Rocha na hřbitovech olšanských v-
kropena a do vlastního hrobu pochována. — V
svém rodišti Bystřici pod Hostýnem na Morav
zemřel po krátké chorobě ve středa 29. m. m. suplu-
jící profesor při městském divčím licen v Chrudimi
pan František Malina, dříve profesor státní
reálky v Žižkově. Zesnulý, muž teprve 2 Hletý, který
právě dokončoval státní zkoušky z čeátiny a něm
Stahl
Čecho
Stahi
Čech
J Ott
A Hild
František
Stoll
Roch
Malin
Kostelec
Orlický
Praha
Olšany
Olšanský
Bystřice pod Hostýn
Morava
Chrudim
Žižkov
Sokol
17
article
činy pro vyšší školy reálné, odjel před zvátky vell-
konočními do svého rodiště, nijak netuše, že se již
do svého působiště nevrátí. Zákeřná choroba ledvi-
nová, dlouho tajně jeho zdraví podrývající, propukla
s učinila v několika dnech konec jeho nadějnému
životu. Zesnulý těšil se jako horlivý učitel a milý
kolega všeobecné úctě a oblibě. Budiž mu čestná
pamet! — V Brandýse n. Labem zemřela 29. dubna
paní Anna Jandourková, choť měšťana, maj.
realit a pekařského závodu, v 59. roce věku: pohřbena
bude dnes o půl 4. hod. odpolední. — V Bělehradě
zemřel 25. dubna c. k. major Vilém Cvitaš,
v 54. roce věku. Tělesné ostatky zesnulého převe-
zeny byly do chorvatské jeho vlasti a 29. dubna
Zábřebě pohřbeny.
— O stavu knížete Jiřího Lobkovice sděluje s
ze sanatoria dra. Hausmana: Teplota v pátek o 4.
hod. odpol. 36.9, tepů 68, dechů 24. V noci kníže
klidně spal, téměř bez přerušení. Teplota v sobotu
o 8. hod. ráno 36.4, tepů 66, dechů 22. Stav celkový
trvale dobrý. V Praze, 2. května 1908 o 1 hodině
odpolední. Prof. dr. O. Kukula, dr. Mrázek, dr.
Hausman.
Jandourková
Cvitaš
Lobkovic
profesor
doktor
Kukula
Mrázek
Hausman
Bělehrad
Praha
18
article
— Stav onemounělého posl. dra. Herolda byl
včera tento: teplota v noci 38.2. dopoledne 37.8, v
4 hodiny odpoledne 38.7, večer 37.4. Erysipel přešel
na pravou kyčli; intensita jeho není značná. Ce-
kový stav jest lepši, taktěž chuť k jídlu; tepů 84,
dechů 20; katar průdušek, v minulých dnech patrný,
zmizel úplně
— Vrohní ravisor pražských elektrických podniků
pan Karel Podroužek slavil včera vzácné slu-
žební jubileum. Právě před lřiceti roky (2. května
1878) vstoupil do služeb tehdejší koňské dráhy
pražské, jejíž vlastníkem byla tou dobou belgick
společnost. Při tomto podniku vytrval jako účastnik
celého vývoje a všech jeho proměn až do převzetí
koňské dráhy obcí pražskou a přešel pak i do její
služeb, v nichž věrně vytrval. Pan Karel Podroužek
osvědčil se ve všech oborech služby: jako konduktér,
orgán dozorčí, kontrolní i jako zdatný pracovník
v kanceláři. Rozumí se, že za tři desítiletí měl pří-
ležitost svým vlídným chováním získati si hojnost
přízně pražského obecenstva, jemuž je pan Podroužek
osobností známou a po zásluze oblíbenou.
Herold
Podroužek
19
article
— Ministr dr. Fiedler v Českých Budějovicích.
Ministr přijel vídeňským rychlíkem ve 12.26 hod. se
svojí chotí, dcerou bývalého presidenta budějovické
komory J. Eömerta, a dceruškou. Provázel ho od-
borný rada Zampach. Po uvítání na nádraží odjel
do budovy obchodní komory, kde shromáždili se
zalím jeji členové, státní úřadníci a j. Va vestibulu
uvítali hosty zatímní prosident komory Prochá zka
a dr. Maysl, v zasedací sfni president Patzák
Připomněl, že je tomu právě čtvrt století, co komora
přešla do české správy a shodou okolností právě ve
svém středu může pozdraviti ministra obchodu, jenž
je Čech. Zmínka tato nemá politického nátěru ani
ostří, poněvadž členové komory mají hospodářské
zájmy národních kmenů stejně na zřeteli. Prosí
ministra, aby vláda hleděla nahraditi, čeho příroda
českému jihu odepřela, uhlí a sice tím způsobem, že
zdokonali prostředky dopravní, především provedením
vodních cest. Kanalisace anebo aspoň regulace
Fiedler
J Eömert
doktor
Maysl
Patzák
Český Budějovice
Čechy
budějovický komora
20
article
Vltavy po Prahu je pro komoru opravdu životní
otázkou. Nebude-li postavena přehrada želnavská,
prosí, aby uvolněné sumy 4,200.000 K bylo použito
ku provádění regulačních prací v obvodu Českých
Budějovic. Dále žadá, aby při reorganisaci služby
státní dráhy bylo zřízeno v Českých Badějovicích
dopravní řediteiství, aby rozvětvena byla telefonní
síť, ztízeny pojízdné pušty automobilové a zejména
vystavena v Českých Budějovicích nová poštovní
budova. Dále prosi důtklivě za podporu snah malo-
živnostnictva, za zřízení české průmyslové školy
a německé klemplřské školy. Ministr dr. Fiedlen
pravil ve své odpovědi, že ho těší srdečné uvítání
v Českých Budějovicích, jež následkem svých příbu-
zenských vztahů a následkem svých zdejších studií
považuje za druhé své rodně město. Vím dobře —
pravil — za jak těžkých poměrů musí obchodní
komora budějovická pracovati, jaké nesná ze musí
překonávati. Obvod její není rozvoji obchodu
průmyslu přízniv. Nemají tu tak přirozené půdy pro
svůj vývoj jako v jiných částech král vství. Ae ná-
hradou za tyto těžké překážky dala příroda kraji
zlatý poklad, který spočivá v jihočeském lidu. Jest
pravda, trochu drsný a třžkopádný, ale přes to my,
rodáci jihočeští, jsme hrdi na tento lid, neboť jest
houževnatý a pracovitý. (Pochvala.) On dovede mo-
zolnou rukou plahočiti se od rána do noci a uskrov-
niti se a právě tomu děkuje komora, že se ji poda-
řilo dosáhnouti na poli obchodu a průmyslu úspěchů,
Fiedlen
Vltava
Praha
Český Budějovice
český průmyslový škola
21
article
které byly dobyty těžkou praci. Dovolte, aby při te
příležitosti, kdy zdejší komora bude slaviti 25letě
výročí, vyslovil ji za všec na jeji přičinění vřeléa
zasloužilé uznání. Může býti hrda, že za lěžkých
poměrů dovedla podu titi podnikavost svého člen-
stva i obecenstva, že roste počet závodů obrodu
jejího měrou, jakou naši předchůdci nedovedli ani
tušiti. Ať přijme ubezpečení, že tyto její na pol
hospodářském tak důležite snahy našly porozumění
a najdou podpory tam, kda o jejich přaních se roz-
hoduje. Všechna přání zde vyslovená najdou u mne
zastance, že přičiním se, pokud budu ve svém
úřadě, aby přání tato byta všemožně splněna. —
Řeč ministrova byla přijata hlučnou pochvalou. Na
to představeni jednotliví členové komory, mezi nimi
zem, poslanci Brdlik a Pavlíček, kom. rada Sleindler
a j. Ministr s každým viídně hovořil. V presidialním
salonu představeni byli státní útadnici. Na proslov
dv. r. Křikavy odpověděl ministr, že zájmy úřadůa
úřadníků byly a zůstanou předmětem vládní pěče.
Vláda však musí žádat od úřadnictva, aby konalo
svou povinnost, zviáště v krajinách národně smíše-
ných, jako České Badějovice, musí si úřadnictvo
býti vědomo, že má sloužiti zájmům všeobecnosti,a
jsou to vysoké zájmy, jež jsou mu svěřeny. Na
druhé straně vlada jest povinna starati se, aby úřad-
Brdlik
Pavlíček
Křikava
Český Badějovice
22
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Městské divadlo na Král. Vinohradech
Migue! Zamacois: »Šaškové.« Přeložil
Fr. S. Procházka. *) Premiera 30. dubna.
Veselohra francouzsky píšícího španělského
básníka vznikla pod silnými vlivy rostandovské
bohatýrské komedie a prozrazuje tyto vlivy svoji
formou i ovzduším. Její romanbický děj hraje
na starém francouzském zámku v roku 1557
v době bohatýrských turnajů a sladkých trou
vérů, kteří od hradu k hradu putovali se svojí
loutnou a s milostnými písněmi. Myšlenkové
jádro vtipně pointované historie není příliš hutné
a sotva by stačilo na čtyři dlouhé akty, kdyby
nebylo opředeno řadou podružných komických
výjevů a zpestřeno stylisovanou romantickou
komparserií.
Schudlý baron z Mautprě žije na svén
zámku s rozkošnou, dospívající dcerou svoj
Solanž a věrným, oddaným sluhou Olivierem
Tají před světem pečlivě svoji chudobu a žije
proto zcela samotářsky na zámku chátrajícím,
nemoha dopřáti milované dceři hlučných rado-
vánek a přepychu. Dva mladí, bohatí šlechti
René a Robert, kteří náhodou shlédli krásku
v zahradním zátiší, zamilovali se do ní a po-
dařilo se jim potají vniknouti do zámku, kdež
smluvili s Osvierem nevinnou intriku. V pře-
strojení dvorských šašků dají se najmouti pod
přijatými jmény Žakasa a Narcisa do služeb
mladičké Solanž a svádějí hotový turnaj o to
kterému z obou spíše se podaří získati si její
obliby a srdce.
Každý z nich má jinou theorii. Robert
(jinak Narcis) chce u žen vítěziti svojí krásou
a elegancí, René (v přestrojení Žakas) dobývá
ženského srdce duchum, citem a horoucnost
*) Autorisovaný český překlad ve formě origi
nálu (dle 16. vydání) vyšel současně nákladem Otto
vým za K 2.20.
Zamacois
S Procházka
Olivier
René
Robert
Otta
Francie
Mautpr
+ městský divadlo na Královský
23
article
svojí lásky. Proto také pro své přestrojení po
řídl si umělý hrb, chtěje úmyslně zhyzditi svoj
štíhlou postavu. Tak závodí oba přestrojen
šluchtici o přízeň krásné Solanž ve společnost
několika opravdových šášků a Solanž dlouho
váhá mezi oběma výmluvnými a veselými druhy
až přikloní se srdcem k Žakasovi, jenž duši jej
zaujal a naplnil neznámým dosud citem lásky
Třetí akt celý vyplněn je límto básnickým tur
najem výmluvných, ohnivých a milostných tirád
při nichž lví podíl připadá Žakasovi, tvoří tt
z jeho role nejvděčnější, ale také technicky
mimicky nejobtížnější úkol herecký. Závěrečná
milostná seéna — dnetto Žakasovo s krásnou
Solanž — je nejlepší a vrcholná scéna celé
komedie.
Čtvrté dějství romantické pohádky tvoříuž
jen málo poutavý závěr hry, potřebující roz-
uzlení a vykuklení obou zamilovaných šlechliců.
Robert Nareis se vzdává ve prospěch šťastněj-
šího soka, oba prozrazují baronu z Mautpré
svoje inkogu-to, a René-Žakas, aby usnadni
svůj sňatek s krásnou Solanž, nabídne baronov
bohatství pod záminkou, že se jedná o starý
poklad, vykopaný na jeho pozemcích. Tak konči
pohádková historie — rozmarně a šťastně, jako
každá pořádná pohádka.
Žakasův
Nareis
René
Žakas
Žakas
24
article
Herecké provedení stylisované veršované
komedie klade požadavky, s něž není dosud
zcela vinohradský činoherní ensemble. Překlad
díla byl jistě těžkým oříškem, a panu F. S.
Procházkovi podařilo se většinou ztlumočiti
jeho stylistické hříčky velmi šťastně, plynně
a vtipně. Ne tak znělo to všude se seény.
Hlavní role kusu byla psána pro Sáru Bern-
hardtovou, a komedie brála se také poprve
v jejím divadle loni v lednu, s velikou Sárou
v úloze René Žakasa. Vedla-li pouze tato okol-
nost správu vinohradského divadla k obsazen
téže role paní O. Beniškovou, beze sporu nej
lepší umělkyní jejich scény, nebylo to zrovn
F S Procházka
Žakasa
O Benišková
Sára Bern
vinohradský divadlo
25
article
správné. Spiš by již platil důvod, že nema jí na
Vinohradech milovníka, který by zmohl roli tai
velikou a obtížnou.
Hraje-li paní Bernhardtová z kaprice umě
lecké všestrannosti v posledních letech skoro vý
hradně veliké mužské role, není tím ještě doká
záno, že by roli Žabasa v »Šašeích« musile
hráti žena. Naopsk — přes úctyhodný a umě
lecky velký výkon paní Baníškové seházelo mu
právě hlavní: illuse ohnivého a podmaňujíeího
milence. Hlas této umělkyně je přiliš křehký
charakteristicky ženský, než aby mohl této illus
dostáti.
Z ostatních hlavních představitelů komedi
poutal předovším výkon slečny Baldovy, hrajíeí
něžnou a sladkou Solanž z Mautprě, p. Dobro
volného, který verše barona z Mautprě snad
nejépe ze všech pánů mluvil, a p. Zakopala
který plasticky a bez nadsazování charakteri
soval hromotluekého Vulkana.
Představení začalo o celou čtvrt hodinu pe
sedmé, a protáhlo se skoro do jedenácli, ačkoli
cedule slibovala konec o 110. Ve vestibulu
na chodbách divadelních byla z toho zase revo
luce služebných duchů, čekajících na svoje pány.
jako v poslední době již několikrát. Při repri-
sách bude nejen obecenstvu, ale i kusu samému
znamenitě noslouženo, bude-li důkladně seškrtán.
Hlavnímu ději půjde to jen k duhu.
v. Č.
Bernhardtová
Baníšková
Zakopal
Spiš
Baldov
26
article
+ Píše se nám z Lublaně: Slovinské
zemské a Národní divadlo utužuje znenáhla svou
organisaci a hodlá napřiště po nabytých zkuše-
nostech dokonaleji se upraviti. Nedávná schůze
vedoucího »Dramatičnega društva« zavdala po-
pud k nově vzpružené iniciativě. Bude nejen
doplněn personál činoherní, ale soubor operní
operetní má býti zcela nové ustaven. Hledají se
tudíž nové síly, obzvláště operní a ope-
retaí a zraky vedoucích činitelů obracejí se
především do Čech. Zástupce slovinského ústavu
za tím účelem v nejbližší době odebéře se do
Prahy. Ve správě ústavu rovněž nastane
podstatná změna. Nebude už říditi divadlo »in
tendant«, jenž býval volen z řad členstva »Dra-
matičnega društva« a zastával svůj úřad jen
z ochoty, nýbrž dostane divadlo příště zodpo-
vědněho skulečného ředitele, jenž budle jme
nován městskou radou a placen z důchodů obce.
Není pochybr, že v nových poměrech k novému
životu okřeje nejmladší z bratrských uměleckýeh
ústavů slovanských.
Lublaň
Čechy
Praha
národní divadlo
27
article
Hudba.
Hudba.
+ Z Chicapa. (O rchestr Theodor a T ho
masa.) Roku 1891 sešlo se 50 hudbymilovných ob
čanů města Chicaga s tím úmyslem, aby založili spo-
lek pro hudbu orchestrální. Každý z nich složil 100
dolarů a tak, majíce 50.000 dolarů pohromadě, po-
zvali slavného dirigenta Theodora Thomasa, který
tenkráte bydlil v Novém Yorku, aby se přesídlil do
Chicaga a ujal se řízení symfonických koncertů v
městě tom. Pan Thomas nabidku přijal, v Nověn
Yorgu angažoval větší část hudebníků a v Chicagu
nejlepšími silami doplnil. Nové organisovaný orchesti
pak nesl jméno „Chicago Orchestra“ a po
výtečným vedením Thomasovým zdokonalil se tak
že byl uznáván z nejlepších v Americe. Theodor Tho-
mas byl horlivým ctitelem českých mistrů, jmenovit
Smetany a Dvořáka a za jeho života provedeno mno-
ho skladeb těchto dvou našich velikánů, jakož
i skladby Fibichovy a Sukovy. Theodore Thomas ze
mřel náhle r. 1905 a po něm ujal se lízení jeho asi-
stent p. Frederick Stock, jenž se osvědčil jako vý
tečný dirigent. (Orchestr po smrti p. Thomasa pojme-
novan z úcty k památce jeho zakladatele „Theoder
Themas Orchestra“) Pan Stock ujímá se též se zá-
jmem českých skladeb. Velikou zásluhu, že se tal
děje, má nynější koncertní mistr, náš krajan p. L
opold Kramer, který jest vždy ochoten upozornili ře
dítele na čelnější sxladby české. Vlivem svým v tom-
to směru působí též ostatní čeští členové orchestru
J. H. Čapek, Fr. Hladký, A. Novák a Jan Kalaš. Jes
mi velikým potěšením oznámiti, že minulý týden
dne 27. a 28. března t. r. poprvé v Americe prove-
dena v koncertech orchestru Thomasova v Orchestr
Hallu symfonická aita „Cyrano de Bergerac“ od na-
šeho výtočného skladatele hudebního Jos. B. Foer
Theodor
Thomasa
Thomas
Thomasův
Smetan
Dvořák
Fibichův
Sukův
Stock
L opold Kramer
Čapek
Hladká
A Novák
Kalaš
Cyrano
B Foer
Chicapa
Chicago
Nový York
Amerika
Francie
Theoder Themas orchestra
orchestra J
orchestra Hall
28
article
stra. Skladba ta byla pečlivě nastudována a obecen-
stvem vřele plijata. V chicagské „Tribuně“ přední v-
ferent zdejší p. W. L. Hubbard o suitě velice po-
chvalně se rozepisuje, pravě mezi jiným, že skladba
zasluhuje, aby nalezla stálé místo v orchestrálních
repertoirech, „Jest bohata kvalitami, jež veli obdiy
Josef II. Čapen
a úctu.“
+ Výstavní festival. Studium Bendlova „Stědré-
ho dne“ ve zpěváckých spolcích pražských jeslv
plném proudu. Dílo sluduje se v 21 spoleích
čtyř pražských pěv. žup. Rozdáno bylo 700 partů, ale
ani ty ještě nestačí, z čehož lze posouditi, jak
imposantním počtem pěveciva „Šlědrý den“ na výs
stavišti bude proveden. Včera konala se porada vý-
boru Ústřední jednoty zpěvěckých spolků se záslun-
cem výstavního výboru p. Ruttnerem a dirigentem
prof. Ad. Piskáčkem, kde projednána řádu podroh-
ností. Prvni společná zkouška sborová ze-
nati se bude ve středu 13. t. m. ve dvoraně „Iila-
holského domu“, další zkoušky pak pravidelně ka-
ždou středu. Přebývá-li někde maleriálu, bud
neprodleně Ústřední jednotě vrácen, neboť se to jinde
zase nedostává. Ve vzpomince na 1. festival s chutl
do prácel
+ Klavírní virtuoska paní Hana Vilerová, rez.
W L Hubbard
Josef II
Bendlův
Stědrý
Ruttner
profesor
Ada
Piskáček
Vilerová
výstavní festival
29
article
Dreyerova z Plzně, choť p. MUDra. Kamila Vätera
v Praze, vykonala slátní zkoušku ze hry na klavír
harmonie dějin hudby, paedugogiky a didaktiky s vý-
borným prospěchem.
Pamálce Svatopluka Čecha. Tré písní s prů-
vodem klavíru na slova Sv. Čecha složil A. M. Je-
línek. Vyšly jako opus 30. nákladem Fr. A. Urbánka
v Praze, vedle Národního divadla. Jsou to. „Vojínův
štědrý večer“, „Letní večer“ a „Jarní snění“, které
jistě doznají u nůšich pěvců a pěvkyň náležitéhe
ocenění.
+ Z Veselí. V neděli 3. květne 1908 pořádá Občan-
ská beseda v knižecím hostinci koncert za laska-
vého spoluúčinkování slovutných umělců p. Em.
Ondříčka, virtuosa na housle, a sl. L. Váškovy, vir-
tuosky na klavír. Začátek v 8 hod. večer
+ Odhor Osvělového svazu v Klatovech uspo-
řádá dnes v neděli 3. května 1908 ve velkém sále
městské radnice lidový koncert za laskavého spolu-
účinkování zpěv spolku „Šumavan“, sopranistky pí
Anuše Faltysové a klavírní virtuosky sl. Ludmily
Nekolovy. Na klaviru doprovází sl. Mařka Talichova
a p. JUC. Jar. Fügner. Řídí sbormistr „Šumavana“
p. Teditel Jan Janák. Začátek o 8. hod. večerní,
Dreyerův
Mudra
Väter
Čecho
A Urbánek
Ondříček
L Váškův
Šumavan
Faltys
Nekolův
Talichův
Fügner
Teditel
Janák
Plzeň
Praha
30
Klatovy
národní divadlo
Odhor Osvělový svaz