1
masthead
21. listopadu 1913. číslo 320.
2
masthead
MÁRODNÍ LISTY.
4
article
Vyjednávání mezi Francií a Německem.
V parlamentních kruzích berlínských se tvrdí
že ve vyjednávání francouzských a německých zá-
stupců o úpravě otázky stavby železnic v Malé Asi
se nejedná o zřízení trati, která by spojovala želez-
niční siť syrskou s drahou bagdadskou. „Berliner
Tagblat!“ k tomu podotknul, že čl. 12. smlouv
turecko-německé o Bagdadu nedává Turecku právo
povoliti Francii koncesi na trať, která by dělala
konkurenci železné dráze bagdadské. Článek tento
stanoví výslovně, že Turecko nemůže povoliti žád-
nou trať, která by šla z Bejrutu nebo z Alexandret-
ty do Bagdadu.
Kdežto neoficiosní tisk německý poukazuje na
obtiže, s nimiž se vyjednávání nutně setká, jeví
berlinský dopisovatel „Köln. Zeitungu“ větší opti-
mismus a praví, že vyjednávání francouzsko-něme-
cké v Berlině má přesně určiti stanovisko obou vlád
vůči dohodám v otázkách železných drah v Malé
Asii, které byly připraveny mezi německýmia
francouzskými Hinančníky. Lze prý potvrditi, že na
obou stranách se jeví dobrá vůle k rozřešení těchto
otázek. Osadních otázek jihoafrických se berlinské
vyjednávání netýká.
Köln
Francie
Německo
Turecko
Bejrút
Bagdád
Berlín
Berliner Tagblat
5
article
Home rule.
Home
6
article
Otázka home rule je nyní hlavním předmětem
politických schůzí, které pořádají po celé Angli
čelní politikové liberální i unionistické strany.
Lord Lansdowne pronesl v úlerý na táboru
unionistickém v Brightonu velkou řeč proti vládní
předloze, jejíž hlavní body jsou tyto: Ať se stane
zákonem jakýkoli návrh, nebude to bome rule.
jak je známa dnes. Úprava, založená na vyloučení
Ulstru, se mu nezamlouvá, jestliže však bude
učiněn takový návrh, unionisté neodmitnou zkou-
mati jej. Vlastním rozřešením této otázky je odvo-
lání se k voličstvu, kdyby to však bylo odepřeno,
jsou unionisté ochotní uvažovati o zvláštních
ustanoveních pro Ulster. Kdyby bylo odepřeno
obojí, budou unionisté v parlamentě i mimo parla-
ment všemožně podporovati Ulster v jeho odporu.
Téhož dne proslovil člen Asquithovy vlády.
ministr vyučování Runciman v Dewsbury řeč.
v níž prohlásil, že vláda je jednomyslně rozhod-
nuta dáti Irsku home rule, než opustí svůj úiřad.
Samospráva musí se dáti jednotnému lrsku, a není
možno zbudovati hráz mezi severovýchodním
koutem a ostatní částí země. Bylo by vůbec ne-
možno home rule provésti, kdyby Irsko bylo
roztrženo.
Lansdowne
Asquithův
Runciman
Brighton
Ulster
Irsko
7
article
Srbsko a Rumunsko.
Srbsko a Rumunsko.
Bělehrad, 19. listopadu.
Dosud si zakládalo Srbsko hlavně na Řecku
předcházelo si je odvolávajíc se na své spojenectv
s ním. Nyní je trochu rozladěno, protože se Ře-
cko málo interesuje o východní železnice; ani zří-
zení exteritoriálního přístavu srbského v Solunu ne.
ní s to tento stín zahladiti. Veškeré sympatie srb
ské obrací se nyní k Rumunsku, které přestává hrá-
ti úlohu pouhého Damoklova meče, vystupujíc ak
tivně ve sporu řecko-tureckém jako představite
míru. Úvodníky bělehradských denníků se předsti-
hují ve chvalozpěvech na moudrost p. Jonesku, ob-
divují se rozhodnosti Rumunska a tkají sny o srb
zko-rumunském spolku, který by dle „Novosti“ mě
cílem sjednocení národu i rumunského, tedy proti
rakouském. Vytýká se jednotnost snah i to, že vý-
voji jejich nic nepřekáží. Rakousko se označuje ja-
ko společný utlačovatel.
To jsou vše čisté projevy jižního temperamen-
tu. Na slova, jimiž i „Samouprava“ častovala Ru-
munsko v době vyjednávání o Silistrii, se už za-
pomnělo. Jen oposiční listy s uspokojením konsta-
tují křehkost páteře srbské politiky. Dnes nepřá-
teli, zítra intimními přáteli a kdo ví, kdy zase ne-
přáteli!
Damoklův
Srbsko
Rumunsko
Bělehrad
Řecko
Rakousko
Silistrie
8
article
Představitele slovanské vzájemnosti tyto dithy-
ramby na Rumunsko nemohou mnoho potěšiti, ze-
jména slyší-li vedle nich zatrpklé recense o Bul-
harsku. Tu se bálo Srbsko hegemonie a zde dokon-
ce se zalíbením konstatuje, jak umělo Rumunsko
uplatniti proti všem své slovo. 1 vlivná v Srb.
sku francouzská žurnalistika, jež posuzuje úspěch
Rumunska dosti skepticky, není s to zabrzditi srb-
ské chvály.
A přece je dnes už jisto, že Rumunsko i Ře-
cko mělo z balkánských zápletek největší prospěch
nejen na účet Bulharska, ale také na účet Srbska
Rumunsko vůbec nevypálilo pušky, Řecko byloi
poráženo a přece získaly. Hlavní břemeno války
spočívalo na Srbsku, jež vlastně jediné bojovalo
s Bulharskem, a přece Srbsko je dnes více ve vle-
ku, nežli je ochotno přiznati. Aspoň ustupuje všude
i Rumunsku i Řecku, zachovávajíc tvrdé postavení
jen proti Bulharsku. To vidíme v otázkách církevní
i školní autonomie, komunikačních i hospodář-
ských. A kompensaci posud nevidíme, takže se
zdá, že přátelství Srbska s Řeckem a
Rumunskem je societas leonina, kde
lva hrají neslovanské státy na Bal-
káně.
Ve spojení svém s Neslovany nechce dnesv
Srbsku viděti nikdo nic pomijejícího, proměnlivě-
ho. Úplně se zapomnělo, že spolek založila naho-
dílá shoda některých interesů. Mluví se o pevném
balkánském bloku, který zajišťuje Srbsko proi
všem případům, ač, jak ukázalo rakouské ultima-
tum v otázce albanských hranic, není to tak jisté.
Prospěchy Rumunska a Řecka neznačí ještě vždy a
všude prospěch Srbska.
Proto lze také dobře rozuměti snaze po do-
rozumění Srska s Rakouskem. Dle sdě-
lení, jež mi učinil jeden vážený člen Národni
skupštiny, má vyjednávání s Rakouskem záhy po-
číti. Předmětem jeho byla by revise obchodní
smlouvy, orientální železnice a hranice bosenská.
Srb
Rumunsko
Bulharsko
Řecko
Srbsko
Bala
Rakousko
9
article
Nejpalčivější bod představují východní želez-
nice. Srbská vláda spoléhá, dle ujištění, která prý
dobyl p. Pašič za své návštěvy ve Vídni, že Rakou-
sko připustí, aby Srbsko diktovalo na východních
železnicích tarifv, aby uvedlo na nich úřadní srb-
štinu, aby železnice ty stály pod státní srbskou kon-
trolou, přešly v případě mobilisace do vojenské
správy Šrbska a konečně přiznaly předkupní prá-
vo Srbsku.
Ovšem po zkušenostech se strategickými body
v Albanii, můžeme na akceptování těchto přání, jež
prý hr. Berchtold dal, hleděti jen velmi skepticky
zejména vzhledem k dnešnímu stanovisku Rakou-
ska v té věci a připraviti se na možná překvapení
jež jsou při tvrdohlavosti Rakouska a vznětlivost
Srbska velmi pravděpodebná.
Úprava hranice bosenské týče se východní
jižní partie — Driny a Sandžaku, P. Pašič navrhuje
umělou hranici, hr. Berchtold prý si přeje, aby
Drina zůstala hranicí i nadále. Jak se zdá, pro-
měnlivý tok horské řeky Driny je mu milejší nežl
fixní hranice. Je tu aspoň příležitost k častější vý-
měně not mezi Vídní a Bělehradem.
Zajímavé jest, že Srbové se nadají, že Rakou-
sko v odměnu za opravu hranice bosenské při-
pustí opravu hranice srbsko-albanské. Strategl-
cké body tedy zase ještě stra ší.
Po příznivém vyrovnání s Rakouskem cílilo
by se teprve Srbsko volnější, ač by se ani pak jeho
vztahy k Řecku a Rumunsku valně nezměnily v je-
ho prospěch. Přistav v Metkoviči, zasypávaný moř-
ským pískem, nemůže mu nahraditi ideální Soluna
Rumunsko je stále nutné, pokud není uspokojeno
Bulharsko
Dr. Ant. Hassmann.
Pašič
Šrbska
Berchtold
P Pašič
Srba
doktor
Antonín
Hassmann
Vídeň
Raka
Srbsko
Albánie
Rakousko
Drina
Bělehrad
Řecko
Rumunsko
Metkovič
Bulharsko
10
article
Mezinárodní závod tělocvičný
v Paříži.
Mezinárodní závod tělocvičný
v Paříži.
(Pokračování.)
Bradla. Czičení družstev českého a slovin-
ského neslo touž povahu. Začátek bradlový, pře-
švih roznožmo do přednosu, přešvih přednožmo v
levo nad pr. žerdí a kolo přednožmo snožmo do
zášvihu, prováděli jediní Čechové bez doteku —
jako vůbec povinnou sestavu bradlovou dělali Če-
chové nejdokonaleji. Všecka družstva, zejména
francouzské a italské, sledovala je s němým údi-
vem. Odborníci byli užaslí. Zde počínalo naše ví-
tězství — morálně získáno tu půdy tolik, že už
jsme nebyli ke zdolání. Z volných sestav vynikli
u Slovinci (Vidmar, Miklave), Češi (Starý, Douda,
Sýkora. Pardubský). Italové (Zamporo). Nové věei
přinesli zde Češi (všichni). Italové (2). Hrazda byla
pro Čechy vrcholem závodu. Nikdy tak necvičil
s takou jistotou a přesností. Erben neustále říkal
— já jsem to družstvo nepoznával. — A vskutku.
komu zůstala v paměti přesnost provedení ve Vi-
nehradském divadle, tomu pravím, že to z dalek
není tak dokonalé, ani stín, co bylo v Paříži —
jak na bradlech, tak hrazdě.
Czada měl svůj slavný den. Jeho prudké vele-
toče s obraty napřed, nazad, ve volné sestavě ne-
stačili přitomní ani chápati. Jeho povinná sestave
neměla vlásku chyby. Zejména byl krásný začátek
— vzepření a přešvih odbočmo do vzporu vzadu. —
Jako pírko přelétl a tiše se natáhl ve vzporu vzadu.
Za ním Sýkora, vždy správný, který závodí jako
by psal školní úlohu. Italové a Francouzi, bojíce se
přepadnutí napřed po přešvihu odbočmo, přešvi-
hávali do visu vznesmo vzadu, naši všichni směle
do vzporu vzadu. — Když Starý ve volné sestavě
přelétl hrazdu z veletoče napřed do váhy ve visu
vzadu, ozval se hukot v celém shromáždění —
když Pardubský z veletoče napřed pustil se u zá-
kmihu a krásně prohnutě v upažení doskočil pře-
metem napřed, výkřik údivu prolétl místností.
Bradl
Čecho
Vidmar
Miklave
Čech
Stará
Douda
Sýkora
Italos
Erben
Czada
Francouz
Paříž
11
article
Ze Slovinců vynikli Vidmar. Miklave. Jezeršek
na povinné. Ve volných tři končili skvostnými
jako vbodnutými přemety ze stoje o rukou do stoje
na zemi po předchozím veletoči napřed.
Strašný cvik byl siláka Miklavce — z váby ve
visu vpředu, 1/tobrat jednoruč ve váze levoruč pu-
štěním pr. ruky zas do váhy ve visu vpředu. V po-
vinné zestavě vzepření vzklopmo do váhy bez opo-
ru, dokázalo jen české družstvo. — Italové neuměli
zadržet výmyk po veletoči, obyčejně přebralí.
Dle našeho řádu závodního bylo by pro Italy a
pro Francouze nul jako máku. — Volné sestavy
Francouzů i Italů byly divoké, kočkovitě mrštné
nie však nového nepřinesly. — Italové byli dokon-
ce tak přeháněli, že se jim dva borci utrhli, z nichž
jeden se stal neschopným závodu, držel se za hla-
vu, když jej odváděli. V poledne pak ale chutnalo
již jíst.
Na koni byli nejsilnější Italové, pak naši as
2 body za nimi. Jen tato dvě družstva přinesla ve
velných sestavách něco zvláštního. Všecka ostatní
upotřebila prvků z povinné sestavy — Francouze
nevyjímaje, šlo to tak daleko, že dělali povinnou
na druhou stranu, jako volnou — namnoze ještě u-
lehčenou. Francouzi metali povinnou pěkně vysoko
a daleko od koně, ale ve volných bylí chudi. —z
Italů tři předvedli krásné sestavy, dlouhé, většinou
kol přednožmo s přechody přes madla na krk a
hřbot. — Slovinel měli několik nehod, a ztratili
na koni. — Pro naše družstvo znamenal kůň též
handicap — měl užší madla — o 3 em než cvičil
doma, a to znamená při koni, cvičení equilibristi-
ckém, mncho, jistota hmatu a rovnováhy jest zne-
snadněna — a proto musili být velice opatrni. Vy.
nikl Starý. Douda, Sýkora, Pardubský. Tento tak
že soudcové projevili zřejmý údiv, že takový bo-
rec jest náhradníkem.
Slovinec
Vidmar
Miklavec
Italos
Francouz
Slovinel
Douda
Sýkora
12
article
Kruhy znamenaly pro nás a Slovince, ktel
jsme cvičili stejně — ztrátu větší, než jsme zaslou-
žili, o čemž se později zminíme. Pražákova sestava
byla ta nejtěžší ze všech. Italové byli výborní
Francouzi, ale my se jim vyrovnali.
Běh byl znesnadněn půdou, posypanou kamin
kovým pískem. Konal se na boulevardu, a proti sil-
nému větru. — Časy u všech družstev byly malé
Nejlepší byli Čeži, pak Francouzi, Italové.
Všude byla výkonnost družstva větší než do-
ma, jen na skoku menší. Počítali jsme, že 5 našich
skočí na plný počet bodů — 5.50 m a více. Ale ne-
stalo se tak. Starý s raněnou nohou neskoči
svých 6.40 m, neskočil svých 5.70 Sýkora a Stei-
ner, ani Czada. Vinu nesl nejistý odraz a doskok
Skákalo se takřka do tmy a nebylo viděti na mů-
stek. Teprv když osvítila se galerie, bylo to lepší
ale naši a Slovinci si to odnesli. v
Na plný počet skočil jen Starý a Sýkora
Czada 5.40 = 9 bodů, Steiner 5.20, Douda 5.10
Pražák 5.20. Zde se jednalo o vítězství. Byl to dra-
matický moment, když po druhém skoku Starý
kdy skočil 5.60, bolestí upadl, a zvedá se a pado
Erbenovi do náručí, kulhaje, myslili jsme, že ma
nohu zlomenu — Františku, je to 10 bodů —
on „Karle, je to nula, upadl jsi — musíš ještě jed-
nou na třetí skok — a on vleče se o jedné noze.
jako ve snu blábolí — já to skočím, já to skočím.
A za chvíli, kulhaje, běží k můstku a mocným od-
razem zdravé nohy přenese se takřka bez rozběhu
na 5.70 m a — neupadne. — šlo tu o každý bod.
vítězství bylo v tu dobu na vážkách. Starý je zá-
vodník. On, klerý celé noci hojil svou nchu, br.
Pražákův
Italos
Francouz
Sýkora
Stei
Czada
Stará
Steiner
Douda
Erben
František
Karel
Pražák
13
article
Erben svědomitě s ním mu ji mazal, s natrženým
svalem v boku, s vyraženým palcem, oteklou no-
hou v kolníku, běží a skáče, rve se na nářadí jak
lev a dobývá prvého místa ze všech závodníků
vůbec. Jemu po bok se řadí nováček Sýkora-
ne- pravá jak je sýkorka-modřinka, jak je lehoučký
na všech cvičeních a spolehlivý. Pražák, který
byl v posledním okamžiku po úradě s dražstvem
se všeobecným souhlatem přeřaděn do družstva, u-
kázal se hodným nad očekávání. Našim borcům
nebylo dovoleno dotknouti se při cvičení závodní-
ka. Během cvičení Pražák však rozhoupal se
na kruzích. Dochází k zakončení své sestavy, má
přijíti do „rozporu“, jeden z našich chce jej zasta-
vit do klidného visu, soudcové jej zakřiknou,
tom vykřikne Erben: „Pražáku, dělej roz-
porvhupu!“ (aby totiž nepřerušil sestavu) . . a
Pražák zarazil „rozpor“ v hupu a držel tak dlouho,
až řekl Erben „dost“.
Bylo nám krušno, když Italové nás doháněli
a dokonce předhonili o 11/2 bodu na skoku — ale
když jsme přišli na šplh a 5 našich závodníků vy-
jelo na lano jako střely na plný počet bodů daleko
pod žádaný čas 9“ (naši většinou za 8 — Sýkora
71/4 —), bylo vítězství naše. Italové a Francouzi.
když přišli, už nemohli, šplhali slabě.
Erben
Sýkora
Pražák
Italos
Francouz
14
article
Činku si odvzpírali jako hračku, i ten útlý
Pardubský — nad čímž kroutili hlavou staří od-
borníci
Zvěděvše k tomu ještě výsledek na prostných.
měli jsme as o 7. hod. jistotu, že jsme vítězi. Cho-
dili jsme jako opili — nechápajíce cenu jeho. —
Bylo přiliš mnoho rozčilení za ten den.
Na 5. hod. odpol. byla hlášena návštěva pre-
sidenta republiky. Závod byl přerušen — závodni
družstva nastoupila v abecedním pořádku — sou-
časně se župou Seinskou praporovou rejí pod hlav-
ní tribunu při vojenské hudbě. Tělocvična v tu
chvili poskytovala obraz pestrosti barev praporů
a dekorace; byla naplněna v pravém slova smyslu
až pod střechu úžasným množstvím lidu, i při té
přísné kontrole (jen pro pozvané) Čechů pařížských
z Francie vůbec bylo tam mnoho. Zavzněla
„Marseillaisa“, vrhnula se „garda“, množství čer-
ných pánů — a mezi nimi jeden jednoduchý jako
ostatní, s tváří jako z mramoru — první muž státu
Poincaré. — Usedá na tribunu a již jasným
krásným hlasem přednáší sl. Renée du Minil, členka
Comédie Francaise, báseň od Emila Hinzelina, v níž
oslavován dnešní den, závod, národové, již ho se
zúčastní — a v němž jsou výslovně jmenováni Bel-
gičané, Italové, Francouzi, Lucemburští, Slovinci
(Les Slověnes) a Sokolové. Zvlášť těmito posled-
ními báseň dlouho se obírá. — Pak mluví Cazalet.
president Unie gymnastů, pak Cupěrus, pak ministr
vnitra dr. Klotz dlouhou řeč o tělesné výchově.
Čecho
Poincaré
Renée
Minit
Hinzelin
Bela
Italos
Francouz
Sokol
Klotz
Francie
Comédie Francaise
Les Stones
15
article
Na to cviči družstva společně prostná závodní
a družstvo belgické na bradlech. Potom je defilé
družstev před presidentem. Tím vyčerpává se čas.
návštěvě určený — president se zdvihá a za hla-
holu Marseillaisy a volání lidu — odchází. Za ně-
kolik minut na to se již zas úporně závodí — ve
skoku, šplhu a břemenech. Jak Italové, tak Fran-
couzi za ohlušujícího ryku povzbuzují se ke skokům.
napínajíce nadlidsky sily. Bojovali již mezi sebou
o 2. a 3. místo — znali stav svůj lépe než my
kdežto my stále myslili, že se bijí s námi o
místo. Segura byl ve skoku z Francouzů nejslabší.
Nelze si představiti, jak na něj celá tělocvična vo-
lala, povzbuzovala ke skoku. Skok byl nejdrama-
tičtější část závodu. Italové nejlěpe skákali, ale
také se tam úplně vydali ze svých sil.
O půl 9. nastupuje soudcovský sbor s Cupéru-
sem na tribunu hlásiti výsledek závodu. Děkuje
závodníkům za velkolepé výkony a hlásí: I. Česká
obec sokolská. Ohlušující „Na zdar!“ ryčí celou
místností a není k ulišení — na tribuně vše tone
v údivu. II. Franeouzi — opět volání, vive la France.
III. Ilalové — ticho, IV. Belgie — ticho, V. Slovinci
Italos
Fran
Francouz
Skok
Segura
Cupér
le Franca
Belgie
Marseillaisa a volání lid
16
article
VI. Lucemburk. Vůdci družstev nastupují a vol
z darů: Vaniček — dar belgického krále — stříbrný
pohár — Castiglioni, vůdce Francouzů, volí si Ma-
chova bronzového štítonoše z jižní brány sletové,
dar České obce sokolské — odnáší jej láskyplně,
drže jej okolo krku — Italové Sevrěsskou vásu o
presidenta republiky atd.
Tímto aktem končí závody, ze zástupu vy-
tryskne pojednou „Lví silou“ a množství přes 300
osob ubírá se ven z tělocvičny. Bylo v tom něco
tak dojemného, vítězného, páni na tribunách s údi-
vem hledí na tento výjev. Tolik Sokolů bylo při
prohlášení, hlaholila ta píseň o „lví sile“ nad Sekva-
nou právem. Sokolové pařižští, závodníci, Češ
vůbec slzí a jásají — byl to slavný večer. Bylo o
pořadatelstva neodpustitelnou chybou, že závod ne-
konal se v zimním velodromu — jak původně bylo
projektováno — kamž se vejde přes 10.000 diváků.
Nosojdou se hned závodníci této kvality, jako tento-
kráte. Jappy pojme sice přes 2000 diváků, ale což
to jest na takový závod.
Večer byl v hotelu Continental oficielní ban-
ket v nádherných sálech za přítomnosti prefekta
pařížského. Zde pronešeny projevy všech zpřátele-
ných sdružení tělocvičných v Evropě — mezi nimiž
Scheinerův za Českou obec sokolskou všeobecně
prohlašován za nejvíce vynikající a nejoduševně-
nější. Francouzi si mnoho na něm zakládali. Mluvil
též delegát za petrohradskou školu důstojnictva
kde br. Erben jest učitelem tělocviku. Na bankelu
bylo mi hájiti české družstvo před soudci lucem-
burskými a italskými před podezřením profesionálů.
Castiglioni
Francouz
Italos
Sevrěsska
Sokol
Japp
Scheinerův
Erben
Lucemburk
Ma
Evropa
Sekv
Continental
17
article
To jsou lidé vámi placení, je-liž pravda — tázal
se učitel tělocviku Becker (Lucemburčan] a nemohl
pochopiti, že to nejsou tělocvikáři ze řemesla.A
když jsem mu vyložil, že vše se u nás koná z lásky
k věci, celá organisace cvičitelská že se děje zdar-
ma, nevycházel z údivu, vše si znamenal a pravil,
že o tom bude míti přednášku. Druhý byl italský
soudce Radici. Budete zase dělat tournée s druž-
stvem? — Jak to myslíte? — Nu, vždyť jate po
lucemburských závodech dělali tournée po Ame-
rice? — Zděsil jsem se, co lidé o nás myslí a vy-
ložil ovšem, že výprava do Ameriky patřila zá-
meřským bratřím jen. Ano, přední odborníci jino-
národní nedovedou chápati naše úspěchy jinak, než
že si je vykládají jako výsledky profesionalismu.
Jak stojí to sokolské sdružení české vysoko.- Hle.
co zmůže láska k věci.
České družstvo těšilo se úctě všech ostatních
družstev. Již v poledne, když jsme přišli na oběd.
a kdy výsledek závodů byl ještě nejistý — Italové
seděli již v místnosti. Při objevení se českého
družstva vstali všichni bez rozdílu a tleskali naším.
Rovněž francouzští borci, ač zápasili, napinajíce
krajně síly — usmívali se na nás. Skoro se za-
hnízdilo mezi nimi mínění, že s námí nelze nikomu
vítězně bojovati a snokojují se s II. místem jako
čestným výsledkem. Jest to veliké vítězství, které
české Sokolstvo dobylo v Paříži a čest všem, kteří
se o ně přičinili. Jsou to především borci, jejich
statečnost a vytrvalost, která vše zporážela, jest to
dále jejich evičitel br. Erben, který družstvo při-
pravil, i vůdce družstva dr. Vaníček, jenž mu v po-
sledním okamžiku vlil ducha nezdolatelné bojov-
nosti, a jest to konečně práce veškerého cvičitel-
stva sokolského, jež vytváří onu půdu, z níž rodí se
plody tohoto druhu.
A. Očenášek.
Becker
Lucemburčan
Italos
Erben
doktor
Vaníček
A Očenášek
Paříž
18
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Návrat vítězného družstva České obc
sokolské do Prahy. Vstříc závodníkům vyjela
včera ráno zvláštní delegace předsednictva
České obce sokolské až do Brodu, kamž vý-
prava dospěla o 1 hod. 35 minut a byla zde
pozdravena. Odtud za jaré a veselé nálady
i vyprávění dojmů dojel vlak do Domažlic
kde na nádraží již očekával rychlík ohromný
zástup občanů a jednoty sokolské, která bouř-
livě pozdravila vracející se vítěze. Upřímné
a vřelé stalo se uvítání v Plzni, kde v čele
zastupitelstva pozdravil starosta města dr
Peták jménem města české Sokolstvo vra-
cející se ze závodů pařížských, a mimo jiné
pravil: „Mám tu čest po třetí pozdraviti ví-
tězné družstvo sokolské a děkuji zejména
vůdcům za veškeré úspěchy, jichž Sokolstvo
svou vzornou ukázněností docílilo.“ Řeč svoji
končil: „Ukázali jste sílu těla, ukázali jste
také sílu ducha, Jsme na vás hrdi.“ — Pak
obrátil se k vůdci výpravy dru. Jindnovi Va-
níčkovi, svému dávnému druhu, a oslovil jej
srdečnou řečí, již zakončil. „Chceme za vzor-
ným příkladem vaším následovati.“ — Dr. J
Vaníček pohnut poděkoval za slova sta-
rosty: „Pracujeme pro lid, jsme zde k vůl
lidu. Jemu také náleží vítězství naše.“ — Vý-
pravě dostalo se pohostinství a odtud spěla
dále přes Rokycany, kde opět zastávka
a proslov starosty Sokola Annichobra,
v níž vyslovil díky Sokolstvu za jeho oddané
služby: „Kéž v politice jsme tak silni jako v
Sokolství.“ — Dr. Vaníček stručně odvě-
til: „Děkuji ti, bratře starosto, za tato slova.
a pokud se Sokolstva se týče, udělalo tu
družstvo svoji povinnost sokolskou. Co se po-
litiky týče, záleží to na vás.“ — V Hořovi-
cích jménemsokolské župy Rokycanovy pro-
nesl zdravici dr. Maličký, župní starosta.
Peták
J Vaníček
doktor
Vaníček
Rokycanův
Praha
Brod
Domažlice
Plzeň
Jindn Virginie
Rokycany
Český obce
Sokol Annichobro
19
article
Podobně vyzněl i pozdrav v Berouně, kde
bouřlivě pozdraveno vítězné družstvo vrace-
jící se z dálné Francie. — Dojemný byl oka-
mžik, kdy družstvo vracející se přes Kost-
nici, přerušilo zde jízdu a položilo zde na Hu-
sův kámen v Kostnici bobkový věnec s tri-
kolorou slovanskou, který družstvu věnoval
Spolek českých zahradníků v Paříží. — Oká-
zalé, ale spontanní bylo uvítání v Praze. D
nádražní dvorany Františkova nádraží se do-
stavili k uvítání vítězného družstva za Českou
obec sokolskou první náměstek náčelníka br
Rudolf Bílek, členové předsednictva br. Be-
ránek. Domorázek, dr. Masák, Ma-
šek a četné dámy ženského odboru České
obce sokolské se sestrou Roudnou v čele.
Když přibyl vlak několik minut po páté ho-
dině, zaburácelo dvoranou hřímavé „Na zdar!“
Vítězní borci, vedeni náčelníkem Jindrou Va-
níčkem, drem. Karlem Hellerem a br-
Warausem (tito dva jim jeli vstříc), odve-
dení byli do dvorany, kde je uvítal dr. Jaro-
slav Urban. Vřelá slova řečníkova přijata
byla bouří pochvaly. Četné dámy ozdobily
členstvo družstva kyticemi a zvláště nádherná
podána náčelníku br. Vaníčkovi. Hustým špa-
lírem obecenstva vyšli z nádraží, kde je bouř-
livě uvítali tisícové obecenstva. Vítězové od-
jeli v automobilech do Choděrovy restau-
race, jež byla v národních barvách dekoro-
vána. Čestné plakety jim budou odevzdány
při uvítacím večírku na Král. Vinohradech.
Bílek
Domorázek
doktor
Masák
Jindra Virginie
Heller
Waraus
Urban
Vaníček
Choděrův
Král
Beroun
Hu
Paříž
Praha
Františkov nádraží
Roudná
Mašek
20
article
— Obecní volby v Rokycanech. Dnes ko-
naly se volby do obecního zastupitelstva do
II. sboru. Zvítězili kandidáti národní strany
svobodomyslné 153 hlasy, spojená oposice do-
stala 48 hlasů.
— Něco pro zasmání. Včerejší večerník
národně-sociálního orgánu s tváří docela
vážnou nazval předvčerejší úspěch koalo-
vané obecní oposice — — — vítězstvín
ducha a konstatoval: ». . . a my včera
skutečně zvítězili svojí národně-sociáln
— převahou ducha«.
— Veřejnou schůzí s programem »O vo-
lebním právu žen« do říšské rady pořádá
Ženská organisace Národní strany svobodo-
myslné, spolu s členy Ústředního spolk
dnes o 5. hod. odpol. ve Spálené ul. 34.
Promluví referent Ústavního výboru posla-
nec dr. Boh. Franta a býv. zem. poslanec
pí. Božena Viková-Kunětická. Kluby
poslanecké a celá česká veřejnost zvou se
k účasti. Otázka je časová tím, že referát
dra. Franty bude, dle sdělení předsedy
Ústavního výboru dra. Karla Baxy, projed-
náván v nejblížší době.
doktor
Boh
Franta
Viková
Baxa
Rokycany
národní strana svoboda
21
article
— „Tennisové hříště na obecní útraty.“ Vzhle-
dem ke zprávě večerníku soc, dem. „Tennisové
hřiště na obecní útraty“ zaslali starosta dr. Grol
a starostův náměstek c. r. Schrötter zminěnému
listu tuto opravu: „Račte uveřejniti, že nezakládá
se na pravdě zpráva, že pp. dr. Groš, c. r. Červený
a náměstek starosty c. r. Schrötter si pořídili
hřiště na Slupi na útraty obecní a že také sobě
na útraty obecní žádného rejdiště zříditi nedali
S úctou dr. Groš, starosta, cís, rada Schrötter
náměstek.“
— Velkoslovanské prapory v německém dí-
vadle v Praze? Mají Němci v Praze zlý osud! Pře-
devčírem jsmo z „Bohemie“ konstatovalí, jak na praž-
ské Němce číhá na každém nároží pražských ulic
český lev, včera zas německé krajinské denníky
žloutnou zlostí a vztekem nad tím, že při nedělním
představení Wagnerových „Mistrů pěvců“ v nč-
meckém divadle pražském v jednání, předvádě-
jícím pěvockou slavnost, vlály — velkoslov an-
ské prapory! „Nordböhmisches Tagblatt“ svá-
di tuto „provokaci“ při provozování nejněmečtější
opery na český technický personál u německého
divadla zaměstnaný — nespravedlivě ovšem, poně-
vadž o vyvěšování praporů rozhoduje přece režisér
nikoli dělníci. Citovaný list „při té přiležitosti“ ne-
může prý potlačiti poznámku, že německá „troj-
barva“ („das deutsche Dreifarb“) „nedochází v ně-
meckém divadle užívání“, kdežto prý v českém Ná-
rodním divadle vlají při každé příležitosti prapory
v barvách velkoslovanských. To všechno — pro-
zrazujeme Němcům — způsobuje patrně jen ten
českýlev, jehož se dle „Bohemie“ pražští Něme
tak ukrutně hrozí . .
doktor
Grol
Schrötter
Groš
Němec
Wagnerův
Praha
český lev
Bohemia
Nordböhmisches Tagblatt
Nout
22
article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne
přednáší po obě hodiny p. MUDr. Ladislav Pro-
cházka, městský fysik, »O sociální hygienče
Žádosti za udělení stipendia novinářům, poslou-
chajícím kurs žurnalistický, přijímá kuratorium
Českého učení, Marianská
Z české vysoké školy technícké v Praze
Druhou státní zkoušku z odboru technické chemie
vykonali dne 17. listopadu t. r. pp.: Hruša J. z Val
Meziříčí, Janoušek J. ze Zakopaného, Kratochví
J. z Král. Vinohradů, Ležák J. z Řenčova, Miškov-
ský J. z Kutné Hory. Síbek J. z Březnice, Srb
M. z Prahy.
— „Česká společnost pro tysikální medicinu
Praze“, která ustavila se v březnu t. r., zahájí ve-
řejnou činnost počátkem ledna 1914. Předsedou
zvolen p. dvor. rada prof dr. Strouhal, místo-
předsedou prof. dr. Mladějovský, jednatelem
dr. Ed. Cmunt. pokladnikem dr. Ed. Slavik
členy výboru: prof. dr. Syllaba, Babák, ší-
mek, Chalupecký, docent dr. Hynek a doe.
MUDr
Ladislav
Janoušek
Král
Ležák
Řenčův
Srb
doktor
Strouhal
profesor
Mladějovská
Ed
Syllaba
Babák
Chalupecký
Hynek
Praha
Val Meziříčí
Zakopané
Miškov
Kutná Hora
Březnice
Cmunt
Český učený pro věda
Český učený
Kratochev J
Hruša J
23
article
Eiselt. Náhradníky prof. dr. Pelnář
prof. dr. Lhoták rytíř ze Lhoty. Vědecká rada
dvor. rada prof. Spina, dvor. rada Horbacz e w-
ski, dvor. rada Hlava, dvor. rada Maixner
dvor. rada Janovský, dvor. rada Stoklasa.
prof. dr. Kuffner, prof. dr. Thomayer. proí.
dr. Chodounský, prof. dr. Mareč, prol. dr.
Deyl, prof. dr. Kukula, prof. dr. Rohon, prot.
dr. Šlavík, prof. dr. Hnátek, prof. dr. Kabr-
hel, prof. dr. Brauner, prof. dr. Pešina, proí.
dr. Vejdovský. Dle stanov má společnost z
účel pěstovati fysikální medicinu a vědy užité, shro-
mažďujíc ve svém středu ty, kdož se zabývají theo-
retickými i praklickými problémy fysikální medi-
ciny a dáti u nás základ soustavnému pěstována
zmíněných oborů. Cyklem přednášek z oborů theo-
retických i praktických. V první schůzi přednáši
p. dv. rada Strouhal: Rozhledy z abso-
lutní osnovy měr elektrických. K tomu
připojí se přednáška p. doc. dra. Hynka „Roent-
genografie chorob žaludečních
srdečních (s demonstracemi). Pro schůze dalši
připravuje p. proí. Babák práci: „Světloa
pigment“ a p. dr. Ed. Slavík: „O léčb
světlem“. Bližší udaje uveřejněny budou v ča
v listech denních.
Eiselt
profesor
doktor
Pelnář
Lhoták
Spina
Maixner
Stoklasa
Kuffner
Thomayer
Chodounská
Mareč
Deyl
Kukula
Rohon
Šlavík
Hnátek
Kabr
Brauner
Pešina
Vejdovský
Strouhal
Hynk
Babák
Ed
Lhota
Roent
Horbacz e w
24
article
— Zemská správní komíse království Českého
vyřídila ve své schůzi dne 19. listopadu za před-
sednictví Vojt. hr. Schoenborna mezi jiným tyto
záležitosti: Z referátu čl. komise c. k. míst. rady
Dostrašila: V záležitostech honebních vyho-
věno bylo stížnosti Jos. Doubravy o pronájmu
společ. honitby v Záhořanech (okr. Beroun). Mimo
to vyřízeno bylo několik záležitostí osobních a škol-
ských. — Z referátu čl. komise c. k. míst. rady
Lendeckeho: Vyřízeno bylo několik záleži-
tostí, týkajících se stravoven, komunikací, meliorač-
ních podniků, vodních družstev a úpravy řek. —
Z referátu čl. komise c. k. místodrž. rady Püchla
V záležitostech stavebních vyhověno bylo stížno-
stem manž. Lehečkových o veř. průchodu domem
čp. 158 v Písku a firmy „Kutnohorský cukrovar
M. B. Teller“ v Hoře Kutné v záležitosti parcelace
pozemků v Sedlci. — Zamítnuty byly stížnosti
Firmy „Tovární společnost k výrobě zámyšového
degrasu J. Stadler a spol. v Praze a Hloubětíně““
o zřízení ohradní zdí ve Vysočanech, Bodř. Vítka
v Komárově o zřízení okna v přístavku Em. Ha-
vránka tamže, Marie Dvořáčkové o sboření domku
v Chocní. JUDra. Hugona Kallberga v Karlíně ve
věci příslavby k čp. 29 v Karlíně, Václava Volka
o povolení k obývání přístavby u čp. 88 ve Vyso-
čanech, manž. Smolikových v Uhřiněvsi o správě
střechy na stodole v Uhřiněvsí. Mimo to schváleno
bylo několik usnesení ředitelství Hypoteční banky
na povolení zápůjček a na vědomí vzaly zprávy o
revisích některých okresních hospod. záložen. —
Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Widim-
ského: Zpráva o tom, že ustavila se okresní ko-
mise pro péči o mládež v soudním okresu vršovi-
ckém, vzata byla na vědomí. Zástupcem zemské
správní komise ve školním výboru ženské průmy-
slové školy ve Strakonicích jmenován byl Ant.
Lehečkův
M B
Teller
J Stadler
Vítko
Dvořáček
Volek
Antonín
Záhořany
Beroun
Písek
Kutná
Sedlec
Praha
Hloubětín
Vysočany
Komárov
Choceň
Karlín
Uhřiněves
Strakonice
Hugona Kallberg
hypoteční banka
Widiský
25
article
Císař, ředitel okres. úřadu ve Strakonicích. Mimo
to vyřízena byla řada záležitostí, týkajících se ho-
spodářského školství, zemských škol řemeslnických.
okres. chorobinců, zem, fondu sirotčího, jakož
stížností chudinských. — Z referátu čl. komise c. k.
dvor. rady Spory: Do kuratoria pomologického
ústavu v Troji povolán byl Václav Maruška, vrchní
zahradník v Klecanech. Mimo to vyřízeno bylo ně-
kolik záležitostí, týkajfcích se zemědělství, zem-
ských a nadačních statků, jakož i obsazena byla
uprázdněná místa v pražském ústavu pro hlucho-
němé. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady
Přecechtěla: V záležitostech obecních vzat
byl na vědomí nález c. k. správního soudu, jimž
zamítnuta byla stížnost Václava Horáka a soudr.
o užívání obecního statku ve Zdeslavicích u Červ.
Janovic. Dále bylo vyhověno stížnostem: Ladislava
Novotného a MUDra. Karla Berana o zadání stav-
by obecního chudobince v Počátkách, obcí Starých
Prachatic, Bělče. Těšovic, Nebahova. Jelemkya
Žernovic v záležitosti hřbitovních dávek v Pracha-
tiefch, Václava Černíka a soudr. o uživání obecního
statku v Lánech (okr. Nymburk), jakož i Jaromira
Železného a soudr, v záležitosti obeení zápůjčky v
Nebahově. Zamítnuty byly m. j. stížnosti! Čukro-
varu v Prunéřově o vrácení obecních a školních
přirážek v Peruci, obce Rychnova (okr. Benešov)
ve věci obecní zápůjčky, Otty Šimandla o roz-
počtu obce Vel. Břevnova na r. 1913, Jos. Balcar
ve Skuřině o vrácení obecních přirážek, manž.
Maruška
Přecechtěl
Horák
Novotný
Mudra
Beran
Černík
Ott Šimandl
Balcar
Strakonice
Trója
Klecany
Zdeslavice
Janovice
Bělč
Těšovice
Nebahov
Prach
Lány
Nymburk
Prunéřov
Peruc
Rychnov
Benešov
Vela
Břevnov
Jos
zemský škola řemeslnický
ústav pro hlucho
obec Stará Prachatice
26
article
Petrůových a soudr. o užívání obecního statkuv
Chýnově, Pražské železářské společnosti průmy-
slové o přispěvku obce zdické na stavbu tělo-
cvičny a zakoupení pozemku na stavbu měšťan-
ské školy ve Zdleích, a c. k. priv. sboru ostrostře-
leckého v Liberci o zákazu střelby z hmoždýřů
Liberci. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady
Stitzenberga: V záležitostech zdravotnich
bylo na stížnost MUDra. Herrmanna, prov. obvod-
ního lékaře v Petrohradé (okr. Jesenice), rozhod-
nutí okres. výboru v Jesenici o odepření defini-
tivy jmenovanému pro nedostatečné řízení zrušeno;
stížnost MUDra. Otakara Hořínka, okres. lékaře
v Rokycanech, o vyměření pense byla zamítnula.
— Ošetřovací sazba III. tř. ve vš. veř. nemocnici
v Nymburce stanovena byla ve srozumění s c. k.
mistodržitelstvím obnosem 2 K 30 h za osobua
den. — Usnesení vrch. správy v. v. nemocnicev
Chlumci n. C., aby zavedena byla II. tř. ošeiřovací
se sazbou 5 K za osobu a den bylo schváleno.
Mimo to vyřízeno několik záležitosti, týkajících
se v. v. nemocnic, zem. ústavů pro choromyslné a
veř. služby zdravolní. — Z referátu čl. komise c. k.
dvor. rady Kvěcha: Vyřízeno bylo několik zále-
žitostí, týkajících se zem. polepšoven a ubytování
četnictva, jakož i schváleno propůjčení několika
hasičských podpor osobních.
Petrůův
Stitzenberg
Mudra
Herrmann
Hořínek
Chýnov
Liberec
Petrohradý
Jesenice
Rokycany
Nymburk
27
article
— Za požadavek vysoké české obch. škcoly
v Praze, Interesentům o vysoké učiliště obchodní
byl spolkem posluchačů obchodních věd poslán
projev, dle resoluce Federace Č. S., která uznala
jej v nynějších poměrech nejlépe řešitelný zdo-
konalením obchodního oddělení na české vysoké
škole technické v Praze. Proto studentstvo a nej-
blíže interesovaní budou se domáhati toho, aby
zřízeny byly další profesury pro nutné obory ob-
chodní; aby vykázány byly pro přednášky řádné
přednáškové a ostatní nutné místnosti a opatřena
řádná odborná knihovna; aby oddělení dosavadní
vybudováno bylo v samostatný odbor technického
studia; aby zavedeny byly závěrečné diplomové
zkoušky: aby upravena byla otázka řádného a
mimořádného posluchačstva a aby absolventi ob-
chodních akademií byli připuštění ke zkouškám
diplomovým. Pro nejbližší dobu se žádá, aby byl
realisován druhý bod resoluce, aby totiž poslu-
chačstvu vykázány byly řádné přednáškové míst-
nosti a dosavadní místnost „N u Müllerů v 5.
patře aby prohlášena byla za nedostatečnou veli-
kostí ani zařízením. Posluchačstvo navštěvuje
přeplněnou místnost vždy s pocitem, že hrozí mu
každé chvíle nebezpečí.
Müller
Praha
federace Č . S
český vysoký škola technický v Praga
28
article
— Projev proti přijetí zákona Koliskova za-
slala ministerstvům vnitra a kultu a vyučování
rada města Přeloučle: „Přihližejíc ke zvláštní
péči vlády o německé školství pro menšinu terst-
skou a školství v cizí, polodivoké Albanii,“ przeí
se tu, „protestujeme s největším rozhořčením proli
přijetí zákona Koliskova, kterým by byly v bu-
doucnosti znemožněny české školy v Dol. Rakou-
sích vůbec a české menšiny vydány na pospas
německému živlu
— „Pražský Cuvní proti zemskému úřadni-
ctvu“: Klub konceptního úřadnictva zemského
výboru v král. Českém žádá nás za uveřejnění této
zprávy: „Samostatnost“ přinesla v úterý, dne
18. t. m. zprávu nadepsanou „Pražský Cuvaj proti
zemskému úřadnictvu“, v níž se v podstatě Ivrdí,
že president zemské správní komise J. E. pan
hrabě Schönborn zakázal zemskému úřadnictvu
účast v politických schůzích, v nichž se mluví
o anenských patentech a že zapověděl jim kriti-
sovati absolutismus. — Zmocnění byvše správním
výborem klubu konceptního úřadnietva, sdělujeme
vážené redakci, že správní výbor zjislil dolazem
u členů svého klubů, zejména u oněch, kter
zúčastnili se přednášky starosty našeho klubu, p.
říšského poslance dra. Franty, konané v klubu
národní strany svobodmyslné o zřízení zemské
správní komise, že svrcbu dolčená zpráva „Samo-
statnosti“ na pravdě se nezakládá, a žá-
dáme o lnskavě uveřejnění toholp zdělen
Z městské rady pražské. (Schůze dne 20.
listopadu 1913. — Předsedal slarosta pan JUDr.
Koliskův
Cuvaj
Schönborn
Franta
JUDr
Albánie
Dolo
29
article
K. Groš.) Se schvélením vznta na vědemí zpráva
praesidia o úmrtí bývalého ob. st. Jaroslava rvt.
Pštrossa a o opatřeních, jimiž zespulému pro-
kázány posmrlné pocty a pozůstalým jrho projc-
vena seustrasl zaslupitelstva obecního. — Uanosc-
n0, aby rampa k mostu libeňskému byla vydláždě-
na starým kamenem, při čemž bude spád rampy
zmírněn. — K dotazům v příčíně prodnjie po-
zemké na Rybářích sděleno, že bude na prodej
jejich vypsáno oferlní řízení, jakmile bude pro-
vedena parcelace. — Vstup ke zbylkům románské-
bo domu u nové radnice bude označen strnžným
nápisem. Podrobný popis románských zbytků bude
pojal do publikace, kterou připravuje komise
soupisná. — Povolena zřízení výkladců: Rud.
K Groš
rvt
30
article
Rážovi na domu čp. 479-VII. v tř. Belerediho. Jos.
Hrádkovi na domě čp. 2004-II. v ul. Ječné. Fro-
zalímně povoleno postavení nežířského krámku
v koutě zahrady při burse v ústředních jalkách
Praze-VII. — Schváleno zřízení výběrčích
budek na mostě u Rudolfina a místností v po-
břežním piliři na pravém břehu Vltavy. — Ob -
maru Kubínkoví povolena přeměna přízemniho
zděného skladiště na byt pro domovníka v dom
čp. 667-VIII. v ul. Kopernikově. — Vilibnldu
Loslebenovi povoleno zřízení hostinských zácho-
dů v čp. 126-V. ve tř. Míkulášské a spouště na
sudy v chodníku. — Lad. Páslerovi a Jar. Wei-
ganievé povolena stavba rodinného domu na sta-
veniští č. 110 rozdělené Vlachovky v Praze-VIII. —
Vyhověno 15 žádostem za dodaječné sehválení
výkladců, zřízených bez předchozího povolení. —
Vzala na vědomí zpráva, že staveníště č. JX.
rozděl. Zálorky bylo pro obec pražskou vydraženo
za 10.200 K. — Schválen návrh, aby do místností
ob. čílárny a knihovny ve staré hudově sirotěince
na Hradčanech bylo zavedeno elektrické osvětloní.
— Částečné zrušení policejních zakročení proti
„Volné Myšlonce“. Odpor celé české veřejnosti
a rázné zakročení všech listů českých bez rozdílá
stran a směrů a intervence přátel „Volné Myšlen-
ky“ měly včera ten výsledek, že předvolán dr.
R. Aron na odpoledne na 1. hod, na policejní
ředitelství, kdež oznámeno mu bylo, že redakce
časopisů „Volná Myšlenka“. „Volná Škola“. „Ha-
vlíček“ a „Neruda“, jakož i administrace těchlo
časopisů a spolek „Krematorium“ budou úřadně
předány i s věemi, které v nich byly zanechány.
O 4. hod. dostavil se vrchní polic. komisař Sla-
víček se čtyřmi detektivy a odebral se s drem.
Ráž
Ječná
Kopernikův
Volná
doktor
Neruda
Fro
Praha
Vltava
Ob
Vlachovka
Hradčany
Rudolfinum
Vilibnld Losleben
VIII
31
article
Aronem, red. Myslokema správcem Jar. Motyčkou
do prvého poschodí ke vehodu do místností, ve
kterých „Volná Myšlenka“ sídlí. Vrchní komisa
Slavíček dav pokyn dvěma ozbrojeným policejním
strážníkům, kteří tam stáli střídavě na stráží od
zapečetění místnosti v úterý večer až do této
chvíle, aby odstoupilí a přesvědčiv se, že pečetě
vzhledem k této asistenci jsou neporušeny, strhl
je a klíčem byt otevřel. Na to odevzdal přítomným
veškeré kliče od místností redakčních, admini-
stračních a expedičních časopisů vzpomenutých,
klíč od místnosti spolku „Krematorium“, jakož
i od stolů a skříní v těchto místnostech, s nichž
za jeho přítomnosti byly pečetě sejmuty. Pouze
místnost sekretariátu zůstala vyloučena z pruží-
vání a byla po uzamčení se všech tří stran zape-
četěna. O tomto výkonu byl sepsán protokol, na-
čež vrchní komisař Slavíček a detektivové odešli.
K nemalému překvapení všech přítomných bylo
intervenujíeím policejním úřadnikem odepřeno vy-
dati rozsáhlé skladiště časopisů, brožur a knih.
Stejně odepřeno vydati také zabavené a na policii
odvezené knihy, tiskopisy a písemnosti redakční
i administrační a byli zástupci vydavatelství „Vol-
né Myšlenky“ odkazováni, že jim tyto předmětv
budou dnes vydány „úřadní cestou“. Jak již bylo
oznámeno, zakročil dr. Bartošek za přispění ně-
kolika poslanců u ministra Heinolda za tím úče-
lem, aby místnosti zapečetěné byly vydavatelstvu
odevzdány k volnému používání, aby témuž byly
vráceny veškery zabavené knihy a písemnosti red-
skční i administrační, a aby zabavené písemnosti
nebyly na policii prohledávány a pročítány, nýbrž
Aron
Motyčka
Bartošek
Heinold