ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 f00a2ab0-8f1b-11dd-8995-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 189, place 112, work 6, org 24
1 masthead
21. listopadu 1913. číslo 320.
2 masthead
MÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Vyjednávání mezi Francií a Německem. V parlamentních kruzích berlínských se tvrdí že ve vyjednávání francouzských a německých zá- stupců o úpravě otázky stavby železnic v Malé Asi se nejedná o zřízení trati, která by spojovala želez- niční siť syrskou s drahou bagdadskou. „Berliner Tagblat!“ k tomu podotknul, že čl. 12. smlouv turecko-německé o Bagdadu nedává Turecku právo povoliti Francii koncesi na trať, která by dělala konkurenci železné dráze bagdadské. Článek tento stanoví výslovně, že Turecko nemůže povoliti žád- nou trať, která by šla z Bejrutu nebo z Alexandret- ty do Bagdadu. Kdežto neoficiosní tisk německý poukazuje na obtiže, s nimiž se vyjednávání nutně setká, jeví berlinský dopisovatel „Köln. Zeitungu“ větší opti- mismus a praví, že vyjednávání francouzsko-něme- cké v Berlině má přesně určiti stanovisko obou vlád vůči dohodám v otázkách železných drah v Malé Asii, které byly připraveny mezi německýmia francouzskými Hinančníky. Lze prý potvrditi, že na obou stranách se jeví dobrá vůle k rozřešení těchto otázek. Osadních otázek jihoafrických se berlinské vyjednávání netýká.
Köln Francie Německo Turecko Bejrút Bagdád Berlín Berliner Tagblat
5 article
Home rule.
Home
6 article
Otázka home rule je nyní hlavním předmětem politických schůzí, které pořádají po celé Angli čelní politikové liberální i unionistické strany. Lord Lansdowne pronesl v úlerý na táboru unionistickém v Brightonu velkou řeč proti vládní předloze, jejíž hlavní body jsou tyto: Ať se stane zákonem jakýkoli návrh, nebude to bome rule. jak je známa dnes. Úprava, založená na vyloučení Ulstru, se mu nezamlouvá, jestliže však bude učiněn takový návrh, unionisté neodmitnou zkou- mati jej. Vlastním rozřešením této otázky je odvo- lání se k voličstvu, kdyby to však bylo odepřeno, jsou unionisté ochotní uvažovati o zvláštních ustanoveních pro Ulster. Kdyby bylo odepřeno obojí, budou unionisté v parlamentě i mimo parla- ment všemožně podporovati Ulster v jeho odporu. Téhož dne proslovil člen Asquithovy vlády. ministr vyučování Runciman v Dewsbury řeč. v níž prohlásil, že vláda je jednomyslně rozhod- nuta dáti Irsku home rule, než opustí svůj úiřad. Samospráva musí se dáti jednotnému lrsku, a není možno zbudovati hráz mezi severovýchodním koutem a ostatní částí země. Bylo by vůbec ne- možno home rule provésti, kdyby Irsko bylo roztrženo.
Lansdowne Asquithův Runciman Brighton Ulster Irsko
7 article Srbsko a Rumunsko.
Srbsko a Rumunsko. Bělehrad, 19. listopadu. Dosud si zakládalo Srbsko hlavně na Řecku předcházelo si je odvolávajíc se na své spojenectv s ním. Nyní je trochu rozladěno, protože se Ře- cko málo interesuje o východní železnice; ani zří- zení exteritoriálního přístavu srbského v Solunu ne. ní s to tento stín zahladiti. Veškeré sympatie srb ské obrací se nyní k Rumunsku, které přestává hrá- ti úlohu pouhého Damoklova meče, vystupujíc ak tivně ve sporu řecko-tureckém jako představite míru. Úvodníky bělehradských denníků se předsti- hují ve chvalozpěvech na moudrost p. Jonesku, ob- divují se rozhodnosti Rumunska a tkají sny o srb zko-rumunském spolku, který by dle „Novosti“ mě cílem sjednocení národu i rumunského, tedy proti rakouském. Vytýká se jednotnost snah i to, že vý- voji jejich nic nepřekáží. Rakousko se označuje ja- ko společný utlačovatel. To jsou vše čisté projevy jižního temperamen- tu. Na slova, jimiž i „Samouprava“ častovala Ru- munsko v době vyjednávání o Silistrii, se už za- pomnělo. Jen oposiční listy s uspokojením konsta- tují křehkost páteře srbské politiky. Dnes nepřá- teli, zítra intimními přáteli a kdo ví, kdy zase ne- přáteli!
Damoklův Srbsko Rumunsko Bělehrad Řecko Rakousko Silistrie
8 article
Představitele slovanské vzájemnosti tyto dithy- ramby na Rumunsko nemohou mnoho potěšiti, ze- jména slyší-li vedle nich zatrpklé recense o Bul- harsku. Tu se bálo Srbsko hegemonie a zde dokon- ce se zalíbením konstatuje, jak umělo Rumunsko uplatniti proti všem své slovo. 1 vlivná v Srb. sku francouzská žurnalistika, jež posuzuje úspěch Rumunska dosti skepticky, není s to zabrzditi srb- ské chvály. A přece je dnes už jisto, že Rumunsko i Ře- cko mělo z balkánských zápletek největší prospěch nejen na účet Bulharska, ale také na účet Srbska Rumunsko vůbec nevypálilo pušky, Řecko byloi poráženo a přece získaly. Hlavní břemeno války spočívalo na Srbsku, jež vlastně jediné bojovalo s Bulharskem, a přece Srbsko je dnes více ve vle- ku, nežli je ochotno přiznati. Aspoň ustupuje všude i Rumunsku i Řecku, zachovávajíc tvrdé postavení jen proti Bulharsku. To vidíme v otázkách církevní i školní autonomie, komunikačních i hospodář- ských. A kompensaci posud nevidíme, takže se zdá, že přátelství Srbska s Řeckem a Rumunskem je societas leonina, kde lva hrají neslovanské státy na Bal- káně. Ve spojení svém s Neslovany nechce dnesv Srbsku viděti nikdo nic pomijejícího, proměnlivě- ho. Úplně se zapomnělo, že spolek založila naho- dílá shoda některých interesů. Mluví se o pevném balkánském bloku, který zajišťuje Srbsko proi všem případům, ač, jak ukázalo rakouské ultima- tum v otázce albanských hranic, není to tak jisté. Prospěchy Rumunska a Řecka neznačí ještě vždy a všude prospěch Srbska. Proto lze také dobře rozuměti snaze po do- rozumění Srska s Rakouskem. Dle sdě- lení, jež mi učinil jeden vážený člen Národni skupštiny, má vyjednávání s Rakouskem záhy po- číti. Předmětem jeho byla by revise obchodní smlouvy, orientální železnice a hranice bosenská.
Srb Rumunsko Bulharsko Řecko Srbsko Bala Rakousko
9 article
Nejpalčivější bod představují východní želez- nice. Srbská vláda spoléhá, dle ujištění, která prý dobyl p. Pašič za své návštěvy ve Vídni, že Rakou- sko připustí, aby Srbsko diktovalo na východních železnicích tarifv, aby uvedlo na nich úřadní srb- štinu, aby železnice ty stály pod státní srbskou kon- trolou, přešly v případě mobilisace do vojenské správy Šrbska a konečně přiznaly předkupní prá- vo Srbsku. Ovšem po zkušenostech se strategickými body v Albanii, můžeme na akceptování těchto přání, jež prý hr. Berchtold dal, hleděti jen velmi skepticky zejména vzhledem k dnešnímu stanovisku Rakou- ska v té věci a připraviti se na možná překvapení jež jsou při tvrdohlavosti Rakouska a vznětlivost Srbska velmi pravděpodebná. Úprava hranice bosenské týče se východní jižní partie — Driny a Sandžaku, P. Pašič navrhuje umělou hranici, hr. Berchtold prý si přeje, aby Drina zůstala hranicí i nadále. Jak se zdá, pro- měnlivý tok horské řeky Driny je mu milejší nežl fixní hranice. Je tu aspoň příležitost k častější vý- měně not mezi Vídní a Bělehradem. Zajímavé jest, že Srbové se nadají, že Rakou- sko v odměnu za opravu hranice bosenské při- pustí opravu hranice srbsko-albanské. Strategl- cké body tedy zase ještě stra ší. Po příznivém vyrovnání s Rakouskem cílilo by se teprve Srbsko volnější, ač by se ani pak jeho vztahy k Řecku a Rumunsku valně nezměnily v je- ho prospěch. Přistav v Metkoviči, zasypávaný moř- ským pískem, nemůže mu nahraditi ideální Soluna Rumunsko je stále nutné, pokud není uspokojeno Bulharsko Dr. Ant. Hassmann.
Pašič Šrbska Berchtold P Pašič Srba doktor Antonín Hassmann Vídeň Raka Srbsko Albánie Rakousko Drina Bělehrad Řecko Rumunsko Metkovič Bulharsko
10 article Mezinárodní závod tělocvičný v Paříži.
Mezinárodní závod tělocvičný v Paříži. (Pokračování.) Bradla. Czičení družstev českého a slovin- ského neslo touž povahu. Začátek bradlový, pře- švih roznožmo do přednosu, přešvih přednožmo v levo nad pr. žerdí a kolo přednožmo snožmo do zášvihu, prováděli jediní Čechové bez doteku — jako vůbec povinnou sestavu bradlovou dělali Če- chové nejdokonaleji. Všecka družstva, zejména francouzské a italské, sledovala je s němým údi- vem. Odborníci byli užaslí. Zde počínalo naše ví- tězství — morálně získáno tu půdy tolik, že už jsme nebyli ke zdolání. Z volných sestav vynikli u Slovinci (Vidmar, Miklave), Češi (Starý, Douda, Sýkora. Pardubský). Italové (Zamporo). Nové věei přinesli zde Češi (všichni). Italové (2). Hrazda byla pro Čechy vrcholem závodu. Nikdy tak necvičil s takou jistotou a přesností. Erben neustále říkal — já jsem to družstvo nepoznával. — A vskutku. komu zůstala v paměti přesnost provedení ve Vi- nehradském divadle, tomu pravím, že to z dalek není tak dokonalé, ani stín, co bylo v Paříži — jak na bradlech, tak hrazdě. Czada měl svůj slavný den. Jeho prudké vele- toče s obraty napřed, nazad, ve volné sestavě ne- stačili přitomní ani chápati. Jeho povinná sestave neměla vlásku chyby. Zejména byl krásný začátek — vzepření a přešvih odbočmo do vzporu vzadu. — Jako pírko přelétl a tiše se natáhl ve vzporu vzadu. Za ním Sýkora, vždy správný, který závodí jako by psal školní úlohu. Italové a Francouzi, bojíce se přepadnutí napřed po přešvihu odbočmo, přešvi- hávali do visu vznesmo vzadu, naši všichni směle do vzporu vzadu. — Když Starý ve volné sestavě přelétl hrazdu z veletoče napřed do váhy ve visu vzadu, ozval se hukot v celém shromáždění — když Pardubský z veletoče napřed pustil se u zá- kmihu a krásně prohnutě v upažení doskočil pře- metem napřed, výkřik údivu prolétl místností.
Bradl Čecho Vidmar Miklave Čech Stará Douda Sýkora Italos Erben Czada Francouz Paříž
11 article
Ze Slovinců vynikli Vidmar. Miklave. Jezeršek na povinné. Ve volných tři končili skvostnými jako vbodnutými přemety ze stoje o rukou do stoje na zemi po předchozím veletoči napřed. Strašný cvik byl siláka Miklavce — z váby ve visu vpředu, 1/tobrat jednoruč ve váze levoruč pu- štěním pr. ruky zas do váhy ve visu vpředu. V po- vinné zestavě vzepření vzklopmo do váhy bez opo- ru, dokázalo jen české družstvo. — Italové neuměli zadržet výmyk po veletoči, obyčejně přebralí. Dle našeho řádu závodního bylo by pro Italy a pro Francouze nul jako máku. — Volné sestavy Francouzů i Italů byly divoké, kočkovitě mrštné nie však nového nepřinesly. — Italové byli dokon- ce tak přeháněli, že se jim dva borci utrhli, z nichž jeden se stal neschopným závodu, držel se za hla- vu, když jej odváděli. V poledne pak ale chutnalo již jíst. Na koni byli nejsilnější Italové, pak naši as 2 body za nimi. Jen tato dvě družstva přinesla ve velných sestavách něco zvláštního. Všecka ostatní upotřebila prvků z povinné sestavy — Francouze nevyjímaje, šlo to tak daleko, že dělali povinnou na druhou stranu, jako volnou — namnoze ještě u- lehčenou. Francouzi metali povinnou pěkně vysoko a daleko od koně, ale ve volných bylí chudi. —z Italů tři předvedli krásné sestavy, dlouhé, většinou kol přednožmo s přechody přes madla na krk a hřbot. — Slovinel měli několik nehod, a ztratili na koni. — Pro naše družstvo znamenal kůň též handicap — měl užší madla — o 3 em než cvičil doma, a to znamená při koni, cvičení equilibristi- ckém, mncho, jistota hmatu a rovnováhy jest zne- snadněna — a proto musili být velice opatrni. Vy. nikl Starý. Douda, Sýkora, Pardubský. Tento tak že soudcové projevili zřejmý údiv, že takový bo- rec jest náhradníkem.
Slovinec Vidmar Miklavec Italos Francouz Slovinel Douda Sýkora
12 article
Kruhy znamenaly pro nás a Slovince, ktel jsme cvičili stejně — ztrátu větší, než jsme zaslou- žili, o čemž se později zminíme. Pražákova sestava byla ta nejtěžší ze všech. Italové byli výborní Francouzi, ale my se jim vyrovnali. Běh byl znesnadněn půdou, posypanou kamin kovým pískem. Konal se na boulevardu, a proti sil- nému větru. — Časy u všech družstev byly malé Nejlepší byli Čeži, pak Francouzi, Italové. Všude byla výkonnost družstva větší než do- ma, jen na skoku menší. Počítali jsme, že 5 našich skočí na plný počet bodů — 5.50 m a více. Ale ne- stalo se tak. Starý s raněnou nohou neskoči svých 6.40 m, neskočil svých 5.70 Sýkora a Stei- ner, ani Czada. Vinu nesl nejistý odraz a doskok Skákalo se takřka do tmy a nebylo viděti na mů- stek. Teprv když osvítila se galerie, bylo to lepší ale naši a Slovinci si to odnesli. v Na plný počet skočil jen Starý a Sýkora Czada 5.40 = 9 bodů, Steiner 5.20, Douda 5.10 Pražák 5.20. Zde se jednalo o vítězství. Byl to dra- matický moment, když po druhém skoku Starý kdy skočil 5.60, bolestí upadl, a zvedá se a pado Erbenovi do náručí, kulhaje, myslili jsme, že ma nohu zlomenu — Františku, je to 10 bodů — on „Karle, je to nula, upadl jsi — musíš ještě jed- nou na třetí skok — a on vleče se o jedné noze. jako ve snu blábolí — já to skočím, já to skočím. A za chvíli, kulhaje, běží k můstku a mocným od- razem zdravé nohy přenese se takřka bez rozběhu na 5.70 m a — neupadne. — šlo tu o každý bod. vítězství bylo v tu dobu na vážkách. Starý je zá- vodník. On, klerý celé noci hojil svou nchu, br.
Pražákův Italos Francouz Sýkora Stei Czada Stará Steiner Douda Erben František Karel Pražák
13 article
Erben svědomitě s ním mu ji mazal, s natrženým svalem v boku, s vyraženým palcem, oteklou no- hou v kolníku, běží a skáče, rve se na nářadí jak lev a dobývá prvého místa ze všech závodníků vůbec. Jemu po bok se řadí nováček Sýkora- ne- pravá jak je sýkorka-modřinka, jak je lehoučký na všech cvičeních a spolehlivý. Pražák, který byl v posledním okamžiku po úradě s dražstvem se všeobecným souhlatem přeřaděn do družstva, u- kázal se hodným nad očekávání. Našim borcům nebylo dovoleno dotknouti se při cvičení závodní- ka. Během cvičení Pražák však rozhoupal se na kruzích. Dochází k zakončení své sestavy, má přijíti do „rozporu“, jeden z našich chce jej zasta- vit do klidného visu, soudcové jej zakřiknou, tom vykřikne Erben: „Pražáku, dělej roz- porvhupu!“ (aby totiž nepřerušil sestavu) . . a Pražák zarazil „rozpor“ v hupu a držel tak dlouho, až řekl Erben „dost“. Bylo nám krušno, když Italové nás doháněli a dokonce předhonili o 11/2 bodu na skoku — ale když jsme přišli na šplh a 5 našich závodníků vy- jelo na lano jako střely na plný počet bodů daleko pod žádaný čas 9“ (naši většinou za 8 — Sýkora 71/4 —), bylo vítězství naše. Italové a Francouzi. když přišli, už nemohli, šplhali slabě.
Erben Sýkora Pražák Italos Francouz
14 article
Činku si odvzpírali jako hračku, i ten útlý Pardubský — nad čímž kroutili hlavou staří od- borníci Zvěděvše k tomu ještě výsledek na prostných. měli jsme as o 7. hod. jistotu, že jsme vítězi. Cho- dili jsme jako opili — nechápajíce cenu jeho. — Bylo přiliš mnoho rozčilení za ten den. Na 5. hod. odpol. byla hlášena návštěva pre- sidenta republiky. Závod byl přerušen — závodni družstva nastoupila v abecedním pořádku — sou- časně se župou Seinskou praporovou rejí pod hlav- ní tribunu při vojenské hudbě. Tělocvična v tu chvili poskytovala obraz pestrosti barev praporů a dekorace; byla naplněna v pravém slova smyslu až pod střechu úžasným množstvím lidu, i při té přísné kontrole (jen pro pozvané) Čechů pařížských z Francie vůbec bylo tam mnoho. Zavzněla „Marseillaisa“, vrhnula se „garda“, množství čer- ných pánů — a mezi nimi jeden jednoduchý jako ostatní, s tváří jako z mramoru — první muž státu Poincaré. — Usedá na tribunu a již jasným krásným hlasem přednáší sl. Renée du Minil, členka Comédie Francaise, báseň od Emila Hinzelina, v níž oslavován dnešní den, závod, národové, již ho se zúčastní — a v němž jsou výslovně jmenováni Bel- gičané, Italové, Francouzi, Lucemburští, Slovinci (Les Slověnes) a Sokolové. Zvlášť těmito posled- ními báseň dlouho se obírá. — Pak mluví Cazalet. president Unie gymnastů, pak Cupěrus, pak ministr vnitra dr. Klotz dlouhou řeč o tělesné výchově.
Čecho Poincaré Renée Minit Hinzelin Bela Italos Francouz Sokol Klotz Francie Comédie Francaise Les Stones
15 article
Na to cviči družstva společně prostná závodní a družstvo belgické na bradlech. Potom je defilé družstev před presidentem. Tím vyčerpává se čas. návštěvě určený — president se zdvihá a za hla- holu Marseillaisy a volání lidu — odchází. Za ně- kolik minut na to se již zas úporně závodí — ve skoku, šplhu a břemenech. Jak Italové, tak Fran- couzi za ohlušujícího ryku povzbuzují se ke skokům. napínajíce nadlidsky sily. Bojovali již mezi sebou o 2. a 3. místo — znali stav svůj lépe než my kdežto my stále myslili, že se bijí s námi o místo. Segura byl ve skoku z Francouzů nejslabší. Nelze si představiti, jak na něj celá tělocvična vo- lala, povzbuzovala ke skoku. Skok byl nejdrama- tičtější část závodu. Italové nejlěpe skákali, ale také se tam úplně vydali ze svých sil. O půl 9. nastupuje soudcovský sbor s Cupéru- sem na tribunu hlásiti výsledek závodu. Děkuje závodníkům za velkolepé výkony a hlásí: I. Česká obec sokolská. Ohlušující „Na zdar!“ ryčí celou místností a není k ulišení — na tribuně vše tone v údivu. II. Franeouzi — opět volání, vive la France. III. Ilalové — ticho, IV. Belgie — ticho, V. Slovinci
Italos Fran Francouz Skok Segura Cupér le Franca Belgie Marseillaisa a volání lid
16 article
VI. Lucemburk. Vůdci družstev nastupují a vol z darů: Vaniček — dar belgického krále — stříbrný pohár — Castiglioni, vůdce Francouzů, volí si Ma- chova bronzového štítonoše z jižní brány sletové, dar České obce sokolské — odnáší jej láskyplně, drže jej okolo krku — Italové Sevrěsskou vásu o presidenta republiky atd. Tímto aktem končí závody, ze zástupu vy- tryskne pojednou „Lví silou“ a množství přes 300 osob ubírá se ven z tělocvičny. Bylo v tom něco tak dojemného, vítězného, páni na tribunách s údi- vem hledí na tento výjev. Tolik Sokolů bylo při prohlášení, hlaholila ta píseň o „lví sile“ nad Sekva- nou právem. Sokolové pařižští, závodníci, Češ vůbec slzí a jásají — byl to slavný večer. Bylo o pořadatelstva neodpustitelnou chybou, že závod ne- konal se v zimním velodromu — jak původně bylo projektováno — kamž se vejde přes 10.000 diváků. Nosojdou se hned závodníci této kvality, jako tento- kráte. Jappy pojme sice přes 2000 diváků, ale což to jest na takový závod. Večer byl v hotelu Continental oficielní ban- ket v nádherných sálech za přítomnosti prefekta pařížského. Zde pronešeny projevy všech zpřátele- ných sdružení tělocvičných v Evropě — mezi nimiž Scheinerův za Českou obec sokolskou všeobecně prohlašován za nejvíce vynikající a nejoduševně- nější. Francouzi si mnoho na něm zakládali. Mluvil též delegát za petrohradskou školu důstojnictva kde br. Erben jest učitelem tělocviku. Na bankelu bylo mi hájiti české družstvo před soudci lucem- burskými a italskými před podezřením profesionálů.
Castiglioni Francouz Italos Sevrěsska Sokol Japp Scheinerův Erben Lucemburk Ma Evropa Sekv Continental
17 article
To jsou lidé vámi placení, je-liž pravda — tázal se učitel tělocviku Becker (Lucemburčan] a nemohl pochopiti, že to nejsou tělocvikáři ze řemesla.A když jsem mu vyložil, že vše se u nás koná z lásky k věci, celá organisace cvičitelská že se děje zdar- ma, nevycházel z údivu, vše si znamenal a pravil, že o tom bude míti přednášku. Druhý byl italský soudce Radici. Budete zase dělat tournée s druž- stvem? — Jak to myslíte? — Nu, vždyť jate po lucemburských závodech dělali tournée po Ame- rice? — Zděsil jsem se, co lidé o nás myslí a vy- ložil ovšem, že výprava do Ameriky patřila zá- meřským bratřím jen. Ano, přední odborníci jino- národní nedovedou chápati naše úspěchy jinak, než že si je vykládají jako výsledky profesionalismu. Jak stojí to sokolské sdružení české vysoko.- Hle. co zmůže láska k věci. České družstvo těšilo se úctě všech ostatních družstev. Již v poledne, když jsme přišli na oběd. a kdy výsledek závodů byl ještě nejistý — Italové seděli již v místnosti. Při objevení se českého družstva vstali všichni bez rozdílu a tleskali naším. Rovněž francouzští borci, ač zápasili, napinajíce krajně síly — usmívali se na nás. Skoro se za- hnízdilo mezi nimi mínění, že s námí nelze nikomu vítězně bojovati a snokojují se s II. místem jako čestným výsledkem. Jest to veliké vítězství, které české Sokolstvo dobylo v Paříži a čest všem, kteří se o ně přičinili. Jsou to především borci, jejich statečnost a vytrvalost, která vše zporážela, jest to dále jejich evičitel br. Erben, který družstvo při- pravil, i vůdce družstva dr. Vaníček, jenž mu v po- sledním okamžiku vlil ducha nezdolatelné bojov- nosti, a jest to konečně práce veškerého cvičitel- stva sokolského, jež vytváří onu půdu, z níž rodí se plody tohoto druhu. A. Očenášek.
Becker Lucemburčan Italos Erben doktor Vaníček A Očenášek Paříž
18 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — Návrat vítězného družstva České obc sokolské do Prahy. Vstříc závodníkům vyjela včera ráno zvláštní delegace předsednictva České obce sokolské až do Brodu, kamž vý- prava dospěla o 1 hod. 35 minut a byla zde pozdravena. Odtud za jaré a veselé nálady i vyprávění dojmů dojel vlak do Domažlic kde na nádraží již očekával rychlík ohromný zástup občanů a jednoty sokolské, která bouř- livě pozdravila vracející se vítěze. Upřímné a vřelé stalo se uvítání v Plzni, kde v čele zastupitelstva pozdravil starosta města dr Peták jménem města české Sokolstvo vra- cející se ze závodů pařížských, a mimo jiné pravil: „Mám tu čest po třetí pozdraviti ví- tězné družstvo sokolské a děkuji zejména vůdcům za veškeré úspěchy, jichž Sokolstvo svou vzornou ukázněností docílilo.“ Řeč svoji končil: „Ukázali jste sílu těla, ukázali jste také sílu ducha, Jsme na vás hrdi.“ — Pak obrátil se k vůdci výpravy dru. Jindnovi Va- níčkovi, svému dávnému druhu, a oslovil jej srdečnou řečí, již zakončil. „Chceme za vzor- ným příkladem vaším následovati.“ — Dr. J Vaníček pohnut poděkoval za slova sta- rosty: „Pracujeme pro lid, jsme zde k vůl lidu. Jemu také náleží vítězství naše.“ — Vý- pravě dostalo se pohostinství a odtud spěla dále přes Rokycany, kde opět zastávka a proslov starosty Sokola Annichobra, v níž vyslovil díky Sokolstvu za jeho oddané služby: „Kéž v politice jsme tak silni jako v Sokolství.“ — Dr. Vaníček stručně odvě- til: „Děkuji ti, bratře starosto, za tato slova. a pokud se Sokolstva se týče, udělalo tu družstvo svoji povinnost sokolskou. Co se po- litiky týče, záleží to na vás.“ — V Hořovi- cích jménemsokolské župy Rokycanovy pro- nesl zdravici dr. Maličký, župní starosta.
Peták J Vaníček doktor Vaníček Rokycanův Praha Brod Domažlice Plzeň Jindn Virginie Rokycany Český obce Sokol Annichobro
19 article
Podobně vyzněl i pozdrav v Berouně, kde bouřlivě pozdraveno vítězné družstvo vrace- jící se z dálné Francie. — Dojemný byl oka- mžik, kdy družstvo vracející se přes Kost- nici, přerušilo zde jízdu a položilo zde na Hu- sův kámen v Kostnici bobkový věnec s tri- kolorou slovanskou, který družstvu věnoval Spolek českých zahradníků v Paříží. — Oká- zalé, ale spontanní bylo uvítání v Praze. D nádražní dvorany Františkova nádraží se do- stavili k uvítání vítězného družstva za Českou obec sokolskou první náměstek náčelníka br Rudolf Bílek, členové předsednictva br. Be- ránek. Domorázek, dr. Masák, Ma- šek a četné dámy ženského odboru České obce sokolské se sestrou Roudnou v čele. Když přibyl vlak několik minut po páté ho- dině, zaburácelo dvoranou hřímavé „Na zdar!“ Vítězní borci, vedeni náčelníkem Jindrou Va- níčkem, drem. Karlem Hellerem a br- Warausem (tito dva jim jeli vstříc), odve- dení byli do dvorany, kde je uvítal dr. Jaro- slav Urban. Vřelá slova řečníkova přijata byla bouří pochvaly. Četné dámy ozdobily členstvo družstva kyticemi a zvláště nádherná podána náčelníku br. Vaníčkovi. Hustým špa- lírem obecenstva vyšli z nádraží, kde je bouř- livě uvítali tisícové obecenstva. Vítězové od- jeli v automobilech do Choděrovy restau- race, jež byla v národních barvách dekoro- vána. Čestné plakety jim budou odevzdány při uvítacím večírku na Král. Vinohradech.
Bílek Domorázek doktor Masák Jindra Virginie Heller Waraus Urban Vaníček Choděrův Král Beroun Hu Paříž Praha Františkov nádraží Roudná Mašek
20 article
— Obecní volby v Rokycanech. Dnes ko- naly se volby do obecního zastupitelstva do II. sboru. Zvítězili kandidáti národní strany svobodomyslné 153 hlasy, spojená oposice do- stala 48 hlasů. — Něco pro zasmání. Včerejší večerník národně-sociálního orgánu s tváří docela vážnou nazval předvčerejší úspěch koalo- vané obecní oposice — — — vítězstvín ducha a konstatoval: ». . . a my včera skutečně zvítězili svojí národně-sociáln — převahou ducha«. — Veřejnou schůzí s programem »O vo- lebním právu žen« do říšské rady pořádá Ženská organisace Národní strany svobodo- myslné, spolu s členy Ústředního spolk dnes o 5. hod. odpol. ve Spálené ul. 34. Promluví referent Ústavního výboru posla- nec dr. Boh. Franta a býv. zem. poslanec pí. Božena Viková-Kunětická. Kluby poslanecké a celá česká veřejnost zvou se k účasti. Otázka je časová tím, že referát dra. Franty bude, dle sdělení předsedy Ústavního výboru dra. Karla Baxy, projed- náván v nejblížší době.
doktor Boh Franta Viková Baxa Rokycany národní strana svoboda
21 article
— „Tennisové hříště na obecní útraty.“ Vzhle- dem ke zprávě večerníku soc, dem. „Tennisové hřiště na obecní útraty“ zaslali starosta dr. Grol a starostův náměstek c. r. Schrötter zminěnému listu tuto opravu: „Račte uveřejniti, že nezakládá se na pravdě zpráva, že pp. dr. Groš, c. r. Červený a náměstek starosty c. r. Schrötter si pořídili hřiště na Slupi na útraty obecní a že také sobě na útraty obecní žádného rejdiště zříditi nedali S úctou dr. Groš, starosta, cís, rada Schrötter náměstek.“ — Velkoslovanské prapory v německém dí- vadle v Praze? Mají Němci v Praze zlý osud! Pře- devčírem jsmo z „Bohemie“ konstatovalí, jak na praž- ské Němce číhá na každém nároží pražských ulic český lev, včera zas německé krajinské denníky žloutnou zlostí a vztekem nad tím, že při nedělním představení Wagnerových „Mistrů pěvců“ v nč- meckém divadle pražském v jednání, předvádě- jícím pěvockou slavnost, vlály — velkoslov an- ské prapory! „Nordböhmisches Tagblatt“ svá- di tuto „provokaci“ při provozování nejněmečtější opery na český technický personál u německého divadla zaměstnaný — nespravedlivě ovšem, poně- vadž o vyvěšování praporů rozhoduje přece režisér nikoli dělníci. Citovaný list „při té přiležitosti“ ne- může prý potlačiti poznámku, že německá „troj- barva“ („das deutsche Dreifarb“) „nedochází v ně- meckém divadle užívání“, kdežto prý v českém Ná- rodním divadle vlají při každé příležitosti prapory v barvách velkoslovanských. To všechno — pro- zrazujeme Němcům — způsobuje patrně jen ten českýlev, jehož se dle „Bohemie“ pražští Něme tak ukrutně hrozí . .
doktor Grol Schrötter Groš Němec Wagnerův Praha český lev Bohemia Nordböhmisches Tagblatt Nout
22 article
— Z Českého učení pro vědy politické. Dne přednáší po obě hodiny p. MUDr. Ladislav Pro- cházka, městský fysik, »O sociální hygienče Žádosti za udělení stipendia novinářům, poslou- chajícím kurs žurnalistický, přijímá kuratorium Českého učení, Marianská Z české vysoké školy technícké v Praze Druhou státní zkoušku z odboru technické chemie vykonali dne 17. listopadu t. r. pp.: Hruša J. z Val Meziříčí, Janoušek J. ze Zakopaného, Kratochví J. z Král. Vinohradů, Ležák J. z Řenčova, Miškov- ský J. z Kutné Hory. Síbek J. z Březnice, Srb M. z Prahy. — „Česká společnost pro tysikální medicinu Praze“, která ustavila se v březnu t. r., zahájí ve- řejnou činnost počátkem ledna 1914. Předsedou zvolen p. dvor. rada prof dr. Strouhal, místo- předsedou prof. dr. Mladějovský, jednatelem dr. Ed. Cmunt. pokladnikem dr. Ed. Slavik členy výboru: prof. dr. Syllaba, Babák, ší- mek, Chalupecký, docent dr. Hynek a doe.
MUDr Ladislav Janoušek Král Ležák Řenčův Srb doktor Strouhal profesor Mladějovská Ed Syllaba Babák Chalupecký Hynek Praha Val Meziříčí Zakopané Miškov Kutná Hora Březnice Cmunt Český učený pro věda Český učený Kratochev J Hruša J
23 article
Eiselt. Náhradníky prof. dr. Pelnář prof. dr. Lhoták rytíř ze Lhoty. Vědecká rada dvor. rada prof. Spina, dvor. rada Horbacz e w- ski, dvor. rada Hlava, dvor. rada Maixner dvor. rada Janovský, dvor. rada Stoklasa. prof. dr. Kuffner, prof. dr. Thomayer. proí. dr. Chodounský, prof. dr. Mareč, prol. dr. Deyl, prof. dr. Kukula, prof. dr. Rohon, prot. dr. Šlavík, prof. dr. Hnátek, prof. dr. Kabr- hel, prof. dr. Brauner, prof. dr. Pešina, proí. dr. Vejdovský. Dle stanov má společnost z účel pěstovati fysikální medicinu a vědy užité, shro- mažďujíc ve svém středu ty, kdož se zabývají theo- retickými i praklickými problémy fysikální medi- ciny a dáti u nás základ soustavnému pěstována zmíněných oborů. Cyklem přednášek z oborů theo- retických i praktických. V první schůzi přednáši p. dv. rada Strouhal: Rozhledy z abso- lutní osnovy měr elektrických. K tomu připojí se přednáška p. doc. dra. Hynka „Roent- genografie chorob žaludečních srdečních (s demonstracemi). Pro schůze dalši připravuje p. proí. Babák práci: „Světloa pigment“ a p. dr. Ed. Slavík: „O léčb světlem“. Bližší udaje uveřejněny budou v ča v listech denních.
Eiselt profesor doktor Pelnář Lhoták Spina Maixner Stoklasa Kuffner Thomayer Chodounská Mareč Deyl Kukula Rohon Šlavík Hnátek Kabr Brauner Pešina Vejdovský Strouhal Hynk Babák Ed Lhota Roent Horbacz e w
24 article
— Zemská správní komíse království Českého vyřídila ve své schůzi dne 19. listopadu za před- sednictví Vojt. hr. Schoenborna mezi jiným tyto záležitosti: Z referátu čl. komise c. k. míst. rady Dostrašila: V záležitostech honebních vyho- věno bylo stížnosti Jos. Doubravy o pronájmu společ. honitby v Záhořanech (okr. Beroun). Mimo to vyřízeno bylo několik záležitostí osobních a škol- ských. — Z referátu čl. komise c. k. míst. rady Lendeckeho: Vyřízeno bylo několik záleži- tostí, týkajících se stravoven, komunikací, meliorač- ních podniků, vodních družstev a úpravy řek. — Z referátu čl. komise c. k. místodrž. rady Püchla V záležitostech stavebních vyhověno bylo stížno- stem manž. Lehečkových o veř. průchodu domem čp. 158 v Písku a firmy „Kutnohorský cukrovar M. B. Teller“ v Hoře Kutné v záležitosti parcelace pozemků v Sedlci. — Zamítnuty byly stížnosti Firmy „Tovární společnost k výrobě zámyšového degrasu J. Stadler a spol. v Praze a Hloubětíně““ o zřízení ohradní zdí ve Vysočanech, Bodř. Vítka v Komárově o zřízení okna v přístavku Em. Ha- vránka tamže, Marie Dvořáčkové o sboření domku v Chocní. JUDra. Hugona Kallberga v Karlíně ve věci příslavby k čp. 29 v Karlíně, Václava Volka o povolení k obývání přístavby u čp. 88 ve Vyso- čanech, manž. Smolikových v Uhřiněvsi o správě střechy na stodole v Uhřiněvsí. Mimo to schváleno bylo několik usnesení ředitelství Hypoteční banky na povolení zápůjček a na vědomí vzaly zprávy o revisích některých okresních hospod. záložen. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Widim- ského: Zpráva o tom, že ustavila se okresní ko- mise pro péči o mládež v soudním okresu vršovi- ckém, vzata byla na vědomí. Zástupcem zemské správní komise ve školním výboru ženské průmy- slové školy ve Strakonicích jmenován byl Ant.
Lehečkův M B Teller J Stadler Vítko Dvořáček Volek Antonín Záhořany Beroun Písek Kutná Sedlec Praha Hloubětín Vysočany Komárov Choceň Karlín Uhřiněves Strakonice Hugona Kallberg hypoteční banka Widiský
25 article
Císař, ředitel okres. úřadu ve Strakonicích. Mimo to vyřízena byla řada záležitostí, týkajících se ho- spodářského školství, zemských škol řemeslnických. okres. chorobinců, zem, fondu sirotčího, jakož stížností chudinských. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Spory: Do kuratoria pomologického ústavu v Troji povolán byl Václav Maruška, vrchní zahradník v Klecanech. Mimo to vyřízeno bylo ně- kolik záležitostí, týkajfcích se zemědělství, zem- ských a nadačních statků, jakož i obsazena byla uprázdněná místa v pražském ústavu pro hlucho- němé. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Přecechtěla: V záležitostech obecních vzat byl na vědomí nález c. k. správního soudu, jimž zamítnuta byla stížnost Václava Horáka a soudr. o užívání obecního statku ve Zdeslavicích u Červ. Janovic. Dále bylo vyhověno stížnostem: Ladislava Novotného a MUDra. Karla Berana o zadání stav- by obecního chudobince v Počátkách, obcí Starých Prachatic, Bělče. Těšovic, Nebahova. Jelemkya Žernovic v záležitosti hřbitovních dávek v Pracha- tiefch, Václava Černíka a soudr. o uživání obecního statku v Lánech (okr. Nymburk), jakož i Jaromira Železného a soudr, v záležitosti obeení zápůjčky v Nebahově. Zamítnuty byly m. j. stížnosti! Čukro- varu v Prunéřově o vrácení obecních a školních přirážek v Peruci, obce Rychnova (okr. Benešov) ve věci obecní zápůjčky, Otty Šimandla o roz- počtu obce Vel. Břevnova na r. 1913, Jos. Balcar ve Skuřině o vrácení obecních přirážek, manž.
Maruška Přecechtěl Horák Novotný Mudra Beran Černík Ott Šimandl Balcar Strakonice Trója Klecany Zdeslavice Janovice Bělč Těšovice Nebahov Prach Lány Nymburk Prunéřov Peruc Rychnov Benešov Vela Břevnov Jos zemský škola řemeslnický ústav pro hlucho obec Stará Prachatice
26 article
Petrůových a soudr. o užívání obecního statkuv Chýnově, Pražské železářské společnosti průmy- slové o přispěvku obce zdické na stavbu tělo- cvičny a zakoupení pozemku na stavbu měšťan- ské školy ve Zdleích, a c. k. priv. sboru ostrostře- leckého v Liberci o zákazu střelby z hmoždýřů Liberci. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Stitzenberga: V záležitostech zdravotnich bylo na stížnost MUDra. Herrmanna, prov. obvod- ního lékaře v Petrohradé (okr. Jesenice), rozhod- nutí okres. výboru v Jesenici o odepření defini- tivy jmenovanému pro nedostatečné řízení zrušeno; stížnost MUDra. Otakara Hořínka, okres. lékaře v Rokycanech, o vyměření pense byla zamítnula. — Ošetřovací sazba III. tř. ve vš. veř. nemocnici v Nymburce stanovena byla ve srozumění s c. k. mistodržitelstvím obnosem 2 K 30 h za osobua den. — Usnesení vrch. správy v. v. nemocnicev Chlumci n. C., aby zavedena byla II. tř. ošeiřovací se sazbou 5 K za osobu a den bylo schváleno. Mimo to vyřízeno několik záležitosti, týkajících se v. v. nemocnic, zem. ústavů pro choromyslné a veř. služby zdravolní. — Z referátu čl. komise c. k. dvor. rady Kvěcha: Vyřízeno bylo několik zále- žitostí, týkajících se zem. polepšoven a ubytování četnictva, jakož i schváleno propůjčení několika hasičských podpor osobních.
Petrůův Stitzenberg Mudra Herrmann Hořínek Chýnov Liberec Petrohradý Jesenice Rokycany Nymburk
27 article
— Za požadavek vysoké české obch. škcoly v Praze, Interesentům o vysoké učiliště obchodní byl spolkem posluchačů obchodních věd poslán projev, dle resoluce Federace Č. S., která uznala jej v nynějších poměrech nejlépe řešitelný zdo- konalením obchodního oddělení na české vysoké škole technické v Praze. Proto studentstvo a nej- blíže interesovaní budou se domáhati toho, aby zřízeny byly další profesury pro nutné obory ob- chodní; aby vykázány byly pro přednášky řádné přednáškové a ostatní nutné místnosti a opatřena řádná odborná knihovna; aby oddělení dosavadní vybudováno bylo v samostatný odbor technického studia; aby zavedeny byly závěrečné diplomové zkoušky: aby upravena byla otázka řádného a mimořádného posluchačstva a aby absolventi ob- chodních akademií byli připuštění ke zkouškám diplomovým. Pro nejbližší dobu se žádá, aby byl realisován druhý bod resoluce, aby totiž poslu- chačstvu vykázány byly řádné přednáškové míst- nosti a dosavadní místnost „N u Müllerů v 5. patře aby prohlášena byla za nedostatečnou veli- kostí ani zařízením. Posluchačstvo navštěvuje přeplněnou místnost vždy s pocitem, že hrozí mu každé chvíle nebezpečí.
Müller Praha federace Č . S český vysoký škola technický v Praga
28 article
— Projev proti přijetí zákona Koliskova za- slala ministerstvům vnitra a kultu a vyučování rada města Přeloučle: „Přihližejíc ke zvláštní péči vlády o německé školství pro menšinu terst- skou a školství v cizí, polodivoké Albanii,“ przeí se tu, „protestujeme s největším rozhořčením proli přijetí zákona Koliskova, kterým by byly v bu- doucnosti znemožněny české školy v Dol. Rakou- sích vůbec a české menšiny vydány na pospas německému živlu — „Pražský Cuvní proti zemskému úřadni- ctvu“: Klub konceptního úřadnictva zemského výboru v král. Českém žádá nás za uveřejnění této zprávy: „Samostatnost“ přinesla v úterý, dne 18. t. m. zprávu nadepsanou „Pražský Cuvaj proti zemskému úřadnictvu“, v níž se v podstatě Ivrdí, že president zemské správní komise J. E. pan hrabě Schönborn zakázal zemskému úřadnictvu účast v politických schůzích, v nichž se mluví o anenských patentech a že zapověděl jim kriti- sovati absolutismus. — Zmocnění byvše správním výborem klubu konceptního úřadnietva, sdělujeme vážené redakci, že správní výbor zjislil dolazem u členů svého klubů, zejména u oněch, kter zúčastnili se přednášky starosty našeho klubu, p. říšského poslance dra. Franty, konané v klubu národní strany svobodmyslné o zřízení zemské správní komise, že svrcbu dolčená zpráva „Samo- statnosti“ na pravdě se nezakládá, a žá- dáme o lnskavě uveřejnění toholp zdělen Z městské rady pražské. (Schůze dne 20. listopadu 1913. — Předsedal slarosta pan JUDr.
Koliskův Cuvaj Schönborn Franta JUDr Albánie Dolo
29 article
K. Groš.) Se schvélením vznta na vědemí zpráva praesidia o úmrtí bývalého ob. st. Jaroslava rvt. Pštrossa a o opatřeních, jimiž zespulému pro- kázány posmrlné pocty a pozůstalým jrho projc- vena seustrasl zaslupitelstva obecního. — Uanosc- n0, aby rampa k mostu libeňskému byla vydláždě- na starým kamenem, při čemž bude spád rampy zmírněn. — K dotazům v příčíně prodnjie po- zemké na Rybářích sděleno, že bude na prodej jejich vypsáno oferlní řízení, jakmile bude pro- vedena parcelace. — Vstup ke zbylkům románské- bo domu u nové radnice bude označen strnžným nápisem. Podrobný popis románských zbytků bude pojal do publikace, kterou připravuje komise soupisná. — Povolena zřízení výkladců: Rud.
K Groš rvt
30 article
Rážovi na domu čp. 479-VII. v tř. Belerediho. Jos. Hrádkovi na domě čp. 2004-II. v ul. Ječné. Fro- zalímně povoleno postavení nežířského krámku v koutě zahrady při burse v ústředních jalkách Praze-VII. — Schváleno zřízení výběrčích budek na mostě u Rudolfina a místností v po- břežním piliři na pravém břehu Vltavy. — Ob - maru Kubínkoví povolena přeměna přízemniho zděného skladiště na byt pro domovníka v dom čp. 667-VIII. v ul. Kopernikově. — Vilibnldu Loslebenovi povoleno zřízení hostinských zácho- dů v čp. 126-V. ve tř. Míkulášské a spouště na sudy v chodníku. — Lad. Páslerovi a Jar. Wei- ganievé povolena stavba rodinného domu na sta- veniští č. 110 rozdělené Vlachovky v Praze-VIII. — Vyhověno 15 žádostem za dodaječné sehválení výkladců, zřízených bez předchozího povolení. — Vzala na vědomí zpráva, že staveníště č. JX. rozděl. Zálorky bylo pro obec pražskou vydraženo za 10.200 K. — Schválen návrh, aby do místností ob. čílárny a knihovny ve staré hudově sirotěince na Hradčanech bylo zavedeno elektrické osvětloní. — Částečné zrušení policejních zakročení proti „Volné Myšlonce“. Odpor celé české veřejnosti a rázné zakročení všech listů českých bez rozdílá stran a směrů a intervence přátel „Volné Myšlen- ky“ měly včera ten výsledek, že předvolán dr. R. Aron na odpoledne na 1. hod, na policejní ředitelství, kdež oznámeno mu bylo, že redakce časopisů „Volná Myšlenka“. „Volná Škola“. „Ha- vlíček“ a „Neruda“, jakož i administrace těchlo časopisů a spolek „Krematorium“ budou úřadně předány i s věemi, které v nich byly zanechány. O 4. hod. dostavil se vrchní polic. komisař Sla- víček se čtyřmi detektivy a odebral se s drem.
Ráž Ječná Kopernikův Volná doktor Neruda Fro Praha Vltava Ob Vlachovka Hradčany Rudolfinum Vilibnld Losleben VIII
31 article
Aronem, red. Myslokema správcem Jar. Motyčkou do prvého poschodí ke vehodu do místností, ve kterých „Volná Myšlenka“ sídlí. Vrchní komisa Slavíček dav pokyn dvěma ozbrojeným policejním strážníkům, kteří tam stáli střídavě na stráží od zapečetění místnosti v úterý večer až do této chvíle, aby odstoupilí a přesvědčiv se, že pečetě vzhledem k této asistenci jsou neporušeny, strhl je a klíčem byt otevřel. Na to odevzdal přítomným veškeré kliče od místností redakčních, admini- stračních a expedičních časopisů vzpomenutých, klíč od místnosti spolku „Krematorium“, jakož i od stolů a skříní v těchto místnostech, s nichž za jeho přítomnosti byly pečetě sejmuty. Pouze místnost sekretariátu zůstala vyloučena z pruží- vání a byla po uzamčení se všech tří stran zape- četěna. O tomto výkonu byl sepsán protokol, na- čež vrchní komisař Slavíček a detektivové odešli. K nemalému překvapení všech přítomných bylo intervenujíeím policejním úřadnikem odepřeno vy- dati rozsáhlé skladiště časopisů, brožur a knih. Stejně odepřeno vydati také zabavené a na policii odvezené knihy, tiskopisy a písemnosti redakční i administrační a byli zástupci vydavatelství „Vol- né Myšlenky“ odkazováni, že jim tyto předmětv budou dnes vydány „úřadní cestou“. Jak již bylo oznámeno, zakročil dr. Bartošek za přispění ně- kolika poslanců u ministra Heinolda za tím úče- lem, aby místnosti zapečetěné byly vydavatelstvu odevzdány k volnému používání, aby témuž byly vráceny veškery zabavené knihy a písemnosti red- skční i administrační, a aby zabavené písemnosti nebyly na policii prohledávány a pročítány, nýbrž
Aron Motyčka Bartošek Heinold