ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 f00596d0-8f1b-11dd-86a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 73, person 104, org 10, work 4
1 masthead
Račník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 21. listopadu 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 320.
4 article
arunné a večerní lloty předpláeí aa v Praze v administraeii na mésle na čtvrt lsta sk — . dvojí donaškou ne měste. 1l 2 K Ds na čtvrt leta 1 K es ve filiálkácho na měsle Fostou nu mnůnie. aa rieta . k oo * dvoji zásflkou na másle ee e vri l Dnešní číslo pro Prahu jest o 10, s přílohou pro venkov o 14 stranách,
Praha
5 article K Roseggerovi — epilog.
K Roseggerovi — epilog. Že odmítnutí Roseggerovy kandidatu- ry na letošní literární cenu Nobelovu stalo se z důvodů naprosto nepoliti- ckých, je okolnost, které si musíme tím více vážiti, čím důrazněji byla politická po- vaha tohoto propadnutí štyrskohradeckého „Peterla“ popřena nejen členem Nobelova institutu prof. Jensenem v listě našem, ný- brž i dodatečnými oficiálními telegramy Švédské akademic, do celého světa zasla- nými. Neboť tato kandidatura byla de- monstrativně politická. Němcí mají v současné literatuře, mezi svými žijí- cími belletristy snad padesát jmén, jež by mohli uvésti třeba zajisté nikoli vesměs ja- ko autory světové, anebo evropské proslu- losti, přece jenom po přednosti před „Petri- kettonfeierem Roseggerem a že jej Němci posunuli letos do nejpřednějšího průčelí jakožto kandidáta unico loco pro světovou literární cenu, děkuje nikoli své literární zásluze, ale třem milionům korun „staveb- ních kamenů“ schulvereinských, jež se- hnal pro stavbu „školních srubů“ něme- ckých na jazvkovém německo-slovanském rozhraničí v Rakousku.
Rosegger Roseggerův Nobelův profesor Jensen Petri Němec Rakousko Nobelův institut
6 article
Nebýti tohoto jeho činu ryze nacio- nálního, politické povahy, který se stano- viska dnešní mezinárodní spravedlnost zavrhující kulturní znásilnění jakéhokol národa, dlužno kvalifikovati jako zločin hromadného kupu duší k účelům odnárod- nění — nikomu mezi Němci by nenapadlo ani ve snu, nabídnouti Nobelovu ústavu Roseggera k letošní korunovaci za světo- vého básníka. Že se mu dostane na tento rok vínku, pro nejlepšího literáta od milio- nářů vynálezců dynamitu zůstaveného — takové nebezpečí zdálo se immanentním; stálať za jménem Petra Roseggera autorita celého literárního světa německého, a bez přetvářky doznáno, nemůže býti vydat- nější úlevy pro stísněné srdce české a slo- vinské, než iaké se mu dostalo autoritativ- ním prohlášením švédským, že takového nebezpečí ve skutečnosti nebylo ani z da- Neboť kdyby při všeobecně známé tuctové umělecké hodnotě díla Rosegge- rova byla zvítězila v Nobelově institutu germanistická propaganda, která má ve
Němec Rosegger Petro Rosegger Nobelův ústav Nobelův institut
7 article
Švédsku nikoli krátkou řadu stoupenců a my, rakouští Slované, byli bychom se do- žili okamžiku, ve kterém bylo by nám čísti, kterak Petr Rosegger svým protivně rozměklým štajeráckým stylem píše Schul- vereinu, že mu věnuje švédské statisíce, jakožto základ ke čtvrtému milionu Roseg- gerova fondu — a k tomu by bylo jistě došlo! — bylo by nám bývalo postoupiti těžké, přímo demonstrativní pokoření před naším Němectvem, ve zdrcujícím vědomí, že stačilo prostřednímu básníku německé- mu spáchati zlopověstnost na malých sle. vanských národech v Rakousku, národně utištěných, aby se stal heroem duchovním, jemuž mánové nesmrtelných švédských filantropů skládají svůj hold. Proti takové možnosti jsme protestovali prostřednictvím svého Osvětového svazu, a když z osudí švédské ceny literární vyneseno jméno indického mystika básníka, jako nositele leka.
Slovan Rosegger Švédsko Rakousko
8 article
Nobelova vyznamenání — a sbor štváčů v německém tisku ve Vídni i v Čechách zařval, že se tak stalo z důvodů, straní- cích Čechům a Slovincům a když na to došlo ledové dementi ze Štokholmu v ten smysl, že ani proti Roseggerovi poli- tické důvody na váhu nepadaly, nýbrž že spravedlivě rozhodla jeho literární ne- závažnost štyrskoněmeckého samouka, bylo naše české zadostiučinění, kteréž nechce, než aby se každému na světě stalo jen a jenom po spravedlnosti, dokonalé. Může-li je něco zvýšiti, je to nápadná neodvaha německá, která se ostýchá po- pírati podstatu nálezu Nobelovy komise, že Roseggerovy básnické zásluhy nejsou na takové výši, aby ospravedlnily jeho volbu. To potvrzuje jenom fakt, že pod německým politickým nátlakem, proti ně- muž se nevzepřela ani říšsko-německá lite- rární kritika, měl býti Rosegger odměněn karakterem světového básníka za těžké. přetěžké provinění na nejnevinnějších mezi bezděkými protivníky a obětmi násilné germanisace na dětech slovanské chudoby a odvislosti v Rakousku. Ovšem jest možno, že štyrskoněmecký primitivista, jehož lyra zní do velkoorkestrální symfo- nie světové literatury silou plaché citery. resonance prosté, jednal v naivní suggesci ze šílené agitace schulvereinské, ale proto jeho činu nepřísluší o nic méně kletby a on sám není ani o zblo větším básníkem Rozhodnutí Nobelovy komise, sdělené rakouským Slovanům s argumenty proí.
Nobelův Čecho Roseggerův Rosegger Vídeň Čechy Rakousko Nobelův komise
9 article
Jensena v našem článku, jest jim dokumen- tem, že spravedlnost k Slovanům přece je- nom tu a tam proráží nebesa, ovšem kle- nou-li se nad severským krajem nad náro- dem nezákupné mysle, jasného nepodjatého a horečkou národnostní vášně nezkalené- ho úsudku. S lítostí vyčetli jsme z něho, že našemu Vrchlickému cena Nobelova měla být přiznána takřka in profundis. Tento náš nesmrtelný věděl, že jest hoden světové mety umění a jeho důvěrníci i z posledních chvil jasné jeho mysli dosvědčili by, že tomu tak. Ejhle, umřel, aniž měl tušení, jak blízek byl vyznamenání, kteréž by jej bylo tak vysoko povzneslo i nad rmut zneuznání domácího a bylo by zjednalo mu zadost- učinění, po jakém srdce pěvcovo prahlo- Proč ho nedosábl za živa?! Jensen nám to napsal: stalo se tak z nedostatku slovanské selidárnosti a vzájemnosti. Kolile důkazů budeještě zapotřebí k tomu, že tento ne- dostatek je pro nás Slovany ještě zhoub- nějším neštěsíím, než sebevrchovatější zášt německá! A konec konců Vrchlický a Čech za- sluhovali podle svědectví Jensenova ceny Nobelovy, nikoli však Rosegger, nominální představitel literární kultury rakouských Němců — a tento rozsudek, učiněný na zá- kladě smýšleníNobelova institutu, dosvěd- čeného klasickým svědkem jeho — také má svóu cenu!
Jensen Vrchlický Nobelův Slovan Čo Jensenův Rosegger Němec smýšleníNobelov institut
11 article
dobyl aviatického poháru Gordona Benetla, přistál v Praze — a vzdušnou cestou ovšem, neboť Jules Vědrines „le Védrines national“ už dávno jinak necestuje než aeroplanem. O Védrinesovi nebylo v poslední době mnoh slyšet. Příčinu toho nám řekl včera zám. Dlelv Nancy na prázdninách a zabýval se honbou a také frochu cestovními plány, jejichž první etapa včer Prahu vsunula do historie velkých cest v aeroplanu Ale Védrines by nebyl Védrines (řekněme Jule Vědeines na rozdíl od jeho bratra Emila), kdyby ve všem neměl kousek zlomyslnosti ku poškádlení - řadů. Tentokrát jeho zlomyslnost mířila proti mi- nisterstvům vojenství francouzskému a německému u žádného z nich nemohl si vymoci dovolení k pře- létnutí pásma zakázaného aviatikům mezi Franci a Německem. Chtěl po svém způsobu zademonstro- vat pro svobodu aviatiků občanských, kterým všechna opevnění a vojenská tajemství jsou He- kubou a kterým celé ovzduší bez ohledu, čí a jaké území pod nimi, jest domovem. Kus Vědrinovské logiky, za níž následuje Védrinovský čin.
Benetl Jules Vědrines Védrines Jula Emil Franek Praha Německo He
12 article
Tento člověk snídal ráno v Nancy, po druh hodině obědvá v Praze. Nechystal se na cestu, ne- upravoval zavazadla, nekoupil si lístku do expros- ního vlaku, opovrhl jeho pohodlim, ale vymklse také řádům, vysmál se hranicím. hlemýždímu tem- pu vlaků a všcho života tam kdesi v hlubině 4000 metrů a netísněn ničím, nespoután, ztělesněná vol- nost a svoboda, letí nad mořem mlh sám a sám, šta- sten, hrd, hruď naplněnou pocitem vznešené ra- dosti z odlidštění a odvržení tíže. Když jsme se vraceli včera do města, pláh na západním nebi purpurové a fialové chně čer- vánků, jež prý věští dobré počasí pro den násle- dující,. A přejíce si, aby se statečnému Francouzovi poštěstilo, rozpřádali jsme myšlenku, že to, co včerejšek přinesl, jest předzvěstí nové doby a no- vých lidí, bohdá nejen silnějších a mohoucnějších nás, nýbrž i lepěích, přézírajících sokolím zrakem pidimužické horizonty dosavadní a povznesených nad žabomyší vojnou dneška.
Francouz Nancy Praha
13 article
Jules Védrines ulétl z Francie. Vznesl se v 7 hod. na Bleriotu typu XI s moto- rem Gnome o 30 k. s.na letišti v Nancy: pro ve- řejnost jeho cílem byla Paříž, zasvěcenci ovšem věděli, že míří na východ. Chtěl letět do Varšavy. Aby maskoval tenio úmysl, zamířil na východ teprve ve velké výši. Let Julesa Védrinena nemá — jako šťastní národové prý nemají — historic. Totiž neměl by jí, kdyby Védrines byl pouhý aviatik, jenž sedne, létne a přistane. Ale vítěz letu Paříž— Madrid činí více než to. Oa pozoruje ne tak krajiny pod sebou jako zama sebe Proto z jeho úst slyšíte zajímavé přispěvky k paychologii této nejnovějní turásliky. Vypravuje na příklad, jak poznal, že jesl v Čechách. Se své velké výše — letěl v 4000 ) ma teprve u Stříbra se snesl na 2500 m — přehlíží veliký kus řeky jako na obrovské mapě. Rozezná- vá, v kterém směru se šíří a nabývá mohutnostia poznává přírozeně, že v tom směru jest v nifro země a poznává, že minul pohraniční hory. Z ta- kové mimochodem hozené poznámky jeho živého líčení poznáváte cenu předělu vodštva pro orien- taci v aeroplanu. Cesta jeho šla ve výši 4000 m. kterou zvolil, aby unikl nepříznivému větru,z Nancy přes Raslatt, Saxenheim, Hall. Ansbach, Sulzbách. Přirozeno, že v této výši není možno n zemí níčeho rozeznati a dlužno se spoléhat na bu- solu a — Védrines řeč o tom doprovází výmluvným gestem — na aviatický čich. Jen občas aviatik šel níže, aby se ujistil, že zachovává správný směr. Trat mu udává pruh mapy, navinutý na hřídeli, něhož mapu odvinuje. U Stříbra před Plzní poznal že jest v Čechách a oddechl si, poněvadž přistání v Německu z důvodů výše uvedených mu nemohlo monll
Jules Védrines Védrinen Védrines Hall Francie Nancy Paříž Varšava Madrid Čechy Stříbro Raslatt Saxenhem Ansbach Sulzby Plzeň Německo
14 article
býti příjemno. Od Plzně ho vedla železnice. Praht ovšem poznal lehce. „Saesl jsem se níže“ — vypravoval „a hleda jsem nějaký hangar pro řiditelnou vzducholoď neb aeroplan. Dvakrát jsem za lím účelem obletěl mě- sto. Nenašed nic takového, zvolil jsem místo u to- várny, v naději, že lam odtud se mi může nejsnáz dostati přispění. Dlužno příznati, že volil přístav výborně. ov Na zemí.
Plzeň
15 article
Přistál po své úžasné cestě vykonané průměr nou rychlostí 150 km v hodině na louce velkostat káře Freye, mezí vysočanským pivovarem a Rokyl kou. Aeroplan samozřejmě nepřistane nepozorován Z okolních továren i města viděli po druhé hodiai kroužiti bílý jednopložník, jehož let — podle vy. pravování svědků — byl nápadný bezvadným slo- hem. Mezi prvnímí na místě byl personál nedalek lučební továrny M. Ehrenrcich s inženýrem K. Kč- nigem v čele, jenž nabídl aviatikovi zotavení v to- várních místnostech a uvědomil telelonicky předno deníky pražské o zajímavé události. Záhy přijel ve voze automobilového oddělení Českomoravské strojírny p. inženýr Jan Novák, jenž nabídl aviati- kovi pomoc za svou osobu i továrnu. Netrvalo dlou- ho a na místo se dostavila policejní stráž města Vy- sočan, která spolu s hasičstvem rozestavila stráže kolem aeroplanu, zatím dovlečeného ke zdi pivo- varského dvora. Za chvíli byly zatlučeny do země koliky, nataženy provazy kolem stroje, jenž ovšem byl předmětem zvědavosti obecenstva, jež po stech se sem hrnulo z Vysočan a pak i vzdálenějších míst a Prahy, kde se zvěst ovšem brzy roznesla. Četni- ctvo a policejní strůž pečovala, aby obecenstvo zůstalo na silnici. Starosta města Vysočan p. Němec přibylo 4. hod. a pozdravil francouzsky aviatika, jemu vyslovil nejen blahopřání k znamenitému výkonu, nýbrž ho i ujistil ochotou k všemožné pomoci, Jule Védrines byl nadšen tolika důkazy sympatií a ně- kolikrát důtklivě sám připomínal, abychom ujistil obecenstvo i jednotlivce, kteří mu zvláště prospěl jeho upřímnou vděčností
Přistál Frey M Ehrenrcich Novák Němec Védrines Vysočany Praha km Kč
16 article
Jules Védrines. Zmínka o vděčnosti Védrinesově nám připo- míná, že sami dosnd pášeme černý nevděk na inž Sedlákovi, který — jako mnohokráte už učinil — okamžitě se dal do služeb tisku a svým hbitým vozem Laurin Klement nás dovezl cestou nece- stou (čchož vinen byl strážník u vysočanského viaduktu, jenž nás uvedl na falešnou stopu) na mí. sto přistání. Jemu děkujeme, ža jsme zastíhli Védrines právě, když počal vypravovati o své cestě. Vešl jsme do přízemní místnosti ve zmíněné továrně a temné předsíně s jistým napětím, který Védrine to zálétl do Prahy. Jsouť dva: plavnější Jules méně slavný, ale přece ještě jeden z nejlepších francouzských letců. Emile. Ano, jest to on. tam ten muž, před nímě n talíři leží několik koleček aalámu jako zbytky skromného cběda, a který labužnicky vypoušti první obláčky dýmu z cigarety. Nikdy jsme Julesa Védlrinera — „národního Védrinesa“ — nevlděli ji- nak vyobrazena, než s černou, rozeuchanou kátieí nepokrytou, černým knírkem nervosně zježeným a v tlustém, bílém svetru. Tak ho ukazují ve fran couzských ilustrncích po nělterém z jeho triumío aviatických, tak ho kreslili přesvědčujícího se se dadla automobilu voliče, že zájem francouzské avla- tiky— jejíž rozmach jest triumíém galského geni a odvahy — vyžaduje, aby on zasedl ve sněmovně jako zástupce toho velikolepého hautí, v němž jest mravní i vojenská síla Francie. Tento nervosní malý, ale pevně stávěný brunet, rtuťovité pohybli- vosti, prudké a ohnivé výmluvnosti, plný sarkasmu tam, kde mluví o tom, jak napálil svého i něme-
Jules Védrines Sedlák Klement Jules Emil Julesa Praha Francie národní Védrines
17 article
s sladol al
18 article
V drabném prodejie ranní dislo s sobě sa B večerni za 4 h Va fliálkách na venkově ranní bislo . . . . 10 e večerní sa sk lnasráts plati se hotově nupřea Předplacení a inserty přijta- udministrnoe v Marianské ul.. Tam nacházejí se toi redakce, uískárna a expedrie „Národnich Listů“ Eukopísy se novracoj
Virginie
19 article
ckého ministra války, jenž skromně vypravuje zažitcích této cesty, ale hrdě se představuje Ve- drines de Paris-Madrid, totiž ten Védrines, který vyhrál závod Paříž—Madrid, tento muž, spadlý mezi nás s nebe, jest typem aviatika, jednoho z těch, kteří létají ovzduším jako vystřelené šípy a činí zeměkouli malou
Madrid Paříž drine jít Paris
20 article
Kam letí?
21 article
Chtěl do Varšavy, což by — provedeno jedním dechem — bylo výkonem rekordním. Ale Védrines není na honbě za rekordy, nýbrž na zábavní cestě. Mědění, oceloví, petrolejoví a jiní králové křižuji na přepychových yachtách po mořích, král ovzdušt může sebe bavit a jiné zlobit tím, že ukazuje, že Německo možno takřka přeskočit a že ve třech dnech možno vykonat cestu z Francie do Jeru- zaléma. Proč letí? Aby se pobavil. Kam? To se uvídí. Jisto jest, že odlétne zejtra čili v pátel ráno, a že si máme pro něho zajet do hotelu „Pa- říž po 6. hodině. Poletí na Vídeň, pak Pešť, Caři- hrad. Snad dostihne někde Dancourta. Stane-li se tak, předejde ho do Kahýry a ukáže, že aviatik má letět a nikoli se vyrážet na slavnostních ban- ketech. Z Kahýry se pustí po Nilu proti vodě, hod- ně daleko do Afriky. To jest jedna možnost. Druhá vede ještě dále, neboť Védrines dosud nic nezme- šká. Pustí se k Perskému zálivu, do Indie a na Cey- lon. Když člověk se pohybuje světem, jako vystře- lená puma, létá jako přízrak od místa k místu, tu mu nesejde na nějaké tisícovce kilometrů. Ovšem. může to také dopadnout jinak, neboť člověk nikdy neví... A Védrines, jehož obličejem přelétl mrak. mi bere ruku, a vede ji do svých hustých čupřin, pod nimiž nahmatávám klikatou stopu zhojené velké zlomeniny lebečních kostí — památku straš- ného pádu Védrinova na železniční koleje, z něhož ze pozdravil opravdovým zázrakem. A nebyl tenkrát Védrines už prohlášen veške- rým tiskem za mrtvého? Ba zajisté. A takoví lide prý dlouho žií. Henry.
Védrines Henry Varšava Německo Francie Jer Vídeň Pešť Nil Afrika perský záliv Indie
22 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 20. listopadu. (Kk.)
Vídeň
23 article
Výbor rozpočtov pokračoval v debatě o zprávě subkomitétu ve při- čině jihoamerické plavby Posl. dr. Bugatto prohlzšuje, že úmysl mi- nisterstva obchodu, učinili paroplavbu rakousko od Poolu neodvislou, dlužno zajisté vítati, že však ho nebylo dosaženo. Praví se, že terstská doprav má býti oživena, to samo však nepostačí, aby ny- nější plavební společností byly učiněny neodvislý- mi. Vláda mohla by snadno působili svým vlivem na Austro-Americanu, by od ní dosáhla, aby své u- mluvy s Poolem revidovala. Protože Austro-Ame- rioena sama by se naprosto nemohla prosaditia domácím zájmům nemehla nijak sloužiti, kdyby nebylo jejího spojení se severoněmeckým plavebním svazem, není toto spojení nyní samo o sobě neště- stím, zvláště ne pro země, které přímo mají pro- spěch z kapitálových investicí ciziny. V návrhu subkomitétu mělo by ke schválení úmyslu ministra obchodu býti připojeno též vyzvání, aby se poněku obezřele Pdělo nad zachováváním smlouvy. Řeč- ník schvaluje opatření vlády ve příčině utlumení nepoctivé propagandy vystěhovalecké. Zásada stí- hání nepoctivého agentství dá se zcela dobře spo- jiti a podporováním domácí pareplavby.
Posl doktor Bugatto Americana
24 article
Tuto podporu neočekává řečník z koneeso- vání některé spelečnosti zahraniční, nýbrž od pří- mého vlivu na společnost, která je rakouskou chce býti velmi ráda ještě rakouštější, dále pokud možno přímým vlivem naproti cizině. Konečně mohl by býti největší vliv vykonáván těž na Austro-Americanu hrozbou event. odnětí koncese. Všichni členové výboru jsou přesvědčení, že trap- né výslechy zukbomitétu s vládou úplně dopadly na prospěch vlády, jsou též přesvědčeni, že mezi poslanci není nikoho, kdo by byl kompromitován. ve zprávě subkomitětu však se tato skutečnost zřejmě nekonstatuje. Upokojení veřejného mínění by bývalo velice vhodné. Ať výbor se usnesev tom smyslu, která opatření, nařízení a smlouvy vládní mají býti schváleny, a která opatření její majr býti moditikována
25 title
FEUILLETON.
26 article Padesát let „Těsnopisu českého“.
Padesát let „Těsnopisu českého“. Širší naže veřejnost mívá často o těsnopise názory prapodivné, neškodí tudíž, když se čas od času upozorní v denním našem tisku na některý důle- žitější zjev z tohoto oboru. Mělo by se vlastně na- psati někdy něco o tom, co těsnopis vůbec je, aby byly vyvráceny domněnky tak mylné, které pozná jen ten, kdo má odpovídati na dotazy ohledně těsnopisu ze širšího publika. Dnes chci vzpome- nouti jubilea padesátiletí knihy „Těsnopis český která je dodnes, ovšem nyní ve svém 11. vydání jakýmsi zákonníkem a jejíž vývoj je zároveň vý vojem těsnopisu českého ve všech jeho oborech.
27 article
R. 1863, tedy před 50 lety, vyšla v Praze malá skromná knížečka s titulem: „Těsnopis český dle soustavy Gabelsbergerovy, sestavený od sboru sed- mi členů pražského spolku stenografů“. Český těs- nopis existoval však již dříve od r. 1845, kdy He- ger, tento první český těsnopisec a horlivý šiřitel soustavy Gabelsbergerovy v Rakousku, přednášel o prázdninách v Praze o těsnopise a cvičil v něm řadu žáků (mezi nimi též Jungmann, Rieger, Hněv- kovský, Šumavský a j.) dle svého vlastního pře- vodu soustavy Gabelsbergerovy na jazyk český Z žáků Hegerových vznikl brzy spolek těsnopisný jehož předseda Jindřich Fügner (spoluzakladatel „Sokola“) viděl, jmenovitě když měl býti svolán sněm český, že Hegerův převod dosti rychle po- řízený by nebyl s to, aby se jím mohly zapisovati rychlé řeči sněmovní. Daroval proto, nechtěje bý jmenován, 25 dukátů jako odměnu pro toho, kdo by předložil lepší převod německé soustavy Ga- belsbergerovy. Na soustavu vlastní tehdy také bylo již prý pomýšleno, ale bylo potřebí v krátké době těsnopisu, v tak krátké, v jaké by naprosto ne- bylo lze budovati veliké a důkladné dílo původní soustavy těsnopisné. Proto pomýšleno zatím na pouhý převod, v Bavorsku tehdy velmi pěstované a u nás Hegerem též jaksi již uvedené soustavy
Gabelsbergerův Jungmann Rieger Hegerův Fügner Heger Praha Rakousko Bavorsko spolek stenograf Sokol
28 article
Gabelabergerovy. (.Převod“ znamená přizpůsobená pro potřeby jazyka, důmyslné a na výpočtech ite- račních a na základech mluvnických připadné změ- ny v abecedě, utvoření zvláztních znaků a zkratel pro předpony, končovky atd.) 1. ledna 1861 byl vypsán spolkem veřejný ko- kurs v „Národních Listech“. Prací konkurujícíeh došlo pět (resp. šesí). K posouzení jich ustavila s komise spolková. 13. března 1862 podal Jan E Purkyně jako předseda její zprávu o pracích do- šlých. Dle ní žádná z dešlých prací nevyhovovala podmínkám konkursu, jen dvěma udělena odměna po 5 dukátech. Když tedy práce konkurenční neuspokojily navrženo, aby se zvolila komise, která by sama převedla soustavu Gabelsbergerovu. Návrh přijat a do komise té zvoleni: Brzobohatý. Faigl, Konrád Ed. Novotný. JJ. Novotný, Stáně a Tauer. Brzy byli s převodem hotovi. Již o Novém roce 1863 vyšla výše uvedená knížka o 72 stránkách malého formátu. Kdo dnes pohlédne na poslední vydání této knihy, pozná nejlépe už na vnějším dojmu ve- liký vnitřní pokrok. V každém téměř vydání obsa- ženy změny praktického i theoretického rázu za zdokonslením se nesouci. Dnes můžeme říci, ž v chledu praktickém (rychlopisném) se převod ten- to osvědčil velmi dobře, jak dokazují řady virtucs- ních komorních stenografů našich. Jinak je tomu ovšem v ohledu theoretickém (vědeckém), o čemž později. eisot dolns lnovon
Jan Purkyně Gabelsbergerův Brzobohatá Faigl Konrád Ed Novotná Stáňa Tauer
29 article
Záhy začalo se vyučovati těsnopisu jako ne- obligátnímu předmětu na školách středních a obli- gátně na ústavech obchodních. Na universitě uě se těsnopisu českému (lektoři) od r. 1848. Usta- novena i komise pro zkoušení učitelů těsnopisu (státní). Pro praktické zkoušky rychlopisné zřídil spolek ze sehe komisí pro zkoušení stenograíů komorních (takových, kteří chtějí zapisovati jed- nání sačmu čili „komory). Znalost těsnopisu šířila se utěšeně. Jednání veřejných shromáždění steno- grafována doslovně a pořízovány stenografické protokoly (ve sněmu, sboru obec. starších, obchod- ní komoře, některé větši procesy soudní), ve všech větších kancelářích užíváno těsnopisu k rychlému zápisu diktovaných obsahů dopisů, soukromníci. redaktoři, učenci, vůbec každý, kdo potřebuje rychlého písma, umění tchoto užíval, Proto vznikiíy brzy i časopisy odborné, stavovské i ke cvičení v písmě určené. První český těsnopisný časopi
obec
30 article
byl „Měsíčnik pražského spelůu stenografů“ (od r. 1863), později „Těsnopisné Listy“, které dnes vycházejí ve svém 41. ročníku. Vedle nich pro po- třebu školskou vznikla brzy Krondlova „Těsno- pisná Boseda (až do r. 1892), po ni Machovy „Tčs- nopisné Zábavy“ a nejnověji v nádherné výpravě u Topiče vycházející Novákova „Těsnopisná B - ska“. Těsnopisné noviny s obsahem i politickým uvedl v život V. Beneš svým „Multem““ (nyni čtrnáctidenník). Na Moravě vychází spolkový orgán „Věstník Těsnopisný“. „Těsnopís český“ není učebnice methodická pro potřebu čkolskou, nýbrž theoretické, místy abe- cední sestavení pravidel našeho těsnopisu, Proto byla brzy cítěna potřeba učebnice melhodické pro školy, kterou nejprve napsal prof. Čeněk Ibl. (Ji před ním však vydával Adolí Hanel v Králikách Učebné listy těsnopisu a jiné publikace učebně) Vedle Iblovy učebnice vznikly později Benešova pro měšťanské školy. Beneš-Bláhova pro ústavy obchodní, pro samouky Benešova, menší publikace od Lenze, nyní pak pro samouky vychází v náklad- né úpravě Bláhova „Učebná kniha česk. těsnopisu u Vilimků. I jiné pomůcky se vyskytly, budiž zde jmenován zvláště výborný Kettnerův „Slovníčel samoznaků a zkrácenin“. K četbě těsnopisné vydal
Krondlův Boseda Machův Tčs Topič Novákův V Beneš Mult profesor Ibl Hanel Králik Iblův Benešův Beneš Bláhův Lenz Kettnerův Morava Benešov
31 article
Fiedler svou Čítanku, kterou výpravou a krásným písmem Machovým předstihla Pražákova Čiítánka K udržení vzájemných styků, k výměně ná- zorů a zachování jednoty písma pořádány sjezdy českých těsnopisců, většinou v Praze. Z těch zvlášt- ní pozornosti zaslouží 3. sjezd, konaný v Brně v květ- nu 1888. Na tom dva vědečtí pracovníci stenogra- fičtí, Josef Dürich a Antonín Krondl, přednesl své důkladné a věcně doložené reforáty o tom vyhovuje-li náš převod požadavkům jazyka české- ho a nebylo-li by polřebno budovati vlastní sou stavu českou, respektive slovanskou (všeslovan- skou, t. j., jíž by mohli psáti všichni Slované). Vý- sledek vědockých úvah jejich byl ten, že převod německé soustavy našemu jazyku nevyhovuje a že je nutno, budovati vlastní soustavu těsnopisnou Těsnopisná soustava totiž velice úzce souviseti musí s jazykem. pro který je stvořena, má-li sej psáti přesně a má-li se čísti jistě. Častota hlásek postavení hlásek ve slově, měkkost jejich, před pony a koncovky slov a pod. věci jazykové zylášt- nosti vyžadují pro každý různý jazyk jinou, vlášt- ní soustavu. Jen pro jazyky velice podobné, jako na př. pro slovanské, lze budovati společnou sou- stavu jednu, nelze však se zdarem naprostým p česku pzáti třeba soustavou německou (Gabela- bergerovou), jako by to nešlo anglickou a pod Jistě nedostatky, co se jmenovitě přesnosti v psan a člení stenogramu lýče, a to následkem nepřilé- havosti soustavy jazykové povaze češtiny, pozoro- vali již učitelé těsnopisu ve školách. Proto jmeno- vaný sjezd po vážném uvážení přednesených sku- tečností jednomyslně přijal resoluce, oběma řeč- níky navržené, že jest nutno budovati soustav původní. Od té doby tedy ozývá se volání za pů- vodní soustavou. Brzy objevily se návrhy takove původní soustavy slovanské, byl zvolen zvláštn
Fiedler Machův Pražákův Čiítánka Dürich Krondl Slovan Gabel Praha Brno
32 article
Vědecký sbor těsnopisný k jich posuzování. Z řadly došlých prací dlužno jmenovati zvláště práce: Jo- sefa Düricha, Alcisa Holasa a Antonina Krondla k nimž se později připojil a několikrát v krátke době na docela jiném základě svou soustavu vy- pracoval František Mikulik. V nedávných dobách nastala snaha za rychlejším rozřešením otázky lěto, byla vybrána úplně holová a toho času nej- propracovančjší soustava Dürichova, učilo se jí n zkoušku se zdarem úplným, zase však bylo nutn s propagací jeji ustati pro různé nepřízně s růz- ných stran. Tak jest otázka ta dosud nerozřešena ač se řeší 20 let a na soustavách svých někteří pra- cují již 30 let. A budeme nadále záviseti na ně- mecké soustavě a jak dlouho ještě? Nerado s o těchto věcech píše. I na venkově českém začal se pěstovati spal- kový život těsnopisný, povstaly spolky v Pardu- bicích, Brně, Táboře, Českých Budějovicích, Plzni Hradci Králové, Kroměříži a ve Vídni. Vedle těch- to dosud existujících vznikly i některé jiné, ktere zanikly. Němci mají v německých Čechách přes sto těsnopisných spolků, dovedou jinak oceňovati dů- ležitost těsnopisu. Vedle literatury učebnicové a časopisecké ji zmíněné, pěslována i historie a theorie, tato jme- novitě k účelům budování původní soustavy, jejt tvoření jest přísnou prací vědeckou, nejen graf- ckou, ale i jazykovou, těžko říci, kterou více
Dürich Holasa Antoninus Krondl Mikulik Dürichův Němec Brno Tábor Český Budějovice Plzeň Hradec Králové Kroměříž Vídeň Čechy
33 article
Úvahy theoretické obsaženy jsou ve zmíněných „Těsnopisných Listech“, v Rudolfově „Sborníku těsnopisném“, v Almanachu spolku královéhrade- ckého a ve zprávách o jednáních sjezdových a pod. Historie těsnopisu obsažena jest jednak v časopi- sech jmenovaných, jednak ve spiscích, ličících hi- storii spolku pražského (jmenovitě Horákův „Pa- mátník“). začátky českého těsnopisu podává Pra- žákův programový článek „čtyřicet let českého těsnopisu“, všeobecnou historii podávají Bláhovy „Všeobecné dějiny stenografie“. olo Již z uvedených obrysů vývoje činnosti těsno- pisné u nás jest zřejmo, jak důležitou složkou všeho veřejného života jest umění těsnopisné. Ale užasl by čtenář neznalý poměrů, jak docela jinak do- vedou využitkovati těsnopisu jinde v cizině, jme- novitě v Německu a Anglii. V Drážďanech je stá- tem vydržovaný těsnopisný ústav, v Mnichově rovněž, v Anglii každý téměř inteligent ovládá těsnopis, obchodní nebo vůbec kancelářský úřad- ník jest bez něho tam nemožný! Jsou tam velik školské paláce, v nichž se učí pouze těsnopisu.
Horákův Bláhův Rudolfov Německo Anglie Drážďany Mnichov spolek královéhrade
34 article
Soudní stenografové, stálí stenografové obcí atd Právě se dočítáme, že dolnorakouský sněm přijal návrh poslance Lindheima, kterým se zavádí na všech dolnorakouských školách měšťanských po- vinné vyučování těsnopisu a psaní na stroji. U nás jen ve 4. ročnicích měšťanek se učí těsnopisu, jiných třídách jejich jen zřídka kde, v Praze ani na jediné škole měšťanské!! U nás je dosti těch. kdož vidí v těsnopise jen jakousi zábavu ne nepo- dobnou sportul Spolky těsnopisné tu mají ještě velkou úlohu v upozorňování veřejnosti naší, do- brým novinkám tolik nepřístupné, na veliké vý- hody písma těsnopisného. Až pozná se jeho veliká cena, kterou ucítí každý na sobě, pak také bude těsnopis více ceněn i těmi, kdož jeho znalost jakýmkoliv způsobem šíří. V poslední době počínají se objevovati různ stroje, kterým se říká také „stenografické“. Ne- mohou naprosto nijak těsnopisu konkurovati, po- něvadž: žádný stroj nedovede mysliti, a dobrý ste- nograf musí mysliti, a velmi inteligentně. Objevu se nejvíce v Americe, zemi reklamy, která o nicl rozhlašuje nejnemožnější věci. Jisto jest, že cvičení
Lindheim Praha Amerika