ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0b361310-908b-11dd-a546-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 93, place 91, org 8, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY,
3 masthead
21. listopadu 1913. Číslo 320.
4 article
K návrhu posl. Kolischera byla debata uza- vřena Posl. dr. Schüríí navrhl některá přiostřen subkomátélního návrhu a podal dodatečný návrh. aby za účelem zvelebení terstské dopravy vláda povolila snížení osobních tarifů do Terstu pro vystěhovalce a osoby, které Terstem jedou. Posl. Kadlčák dovozoval, že vystěhovale- ctví vzmáhá se také na Moravě pro nedostatek půdy a nezaměstnanost. Přimlouvá se za inten- sivní podporu demácí plavební dopravy, doufaje. že se vládě podaří zřídili z Terstu obchodní od- bytiště. Dlužno vítatí, že ministerstvo obchodu chápe se činu a přátí je, by se vláda touto cestou ubfrala dá Posl. dr. Kelischer soudí, že v národním a hospodářském zájmu Rakouska je, dělati soutěž poolu. Tomuto účelu slouží též smlouva s kanad- sko-pacifickou společností: mínisterstvo obchodu splnilo svou akcí jen svou povinnost. Je na po- váženou, že se této akci činí překážky. Vystěho- valectví je zajisté velmi smutné, ale v Haličí Bukovině by vypukl hlad. kdyby zákonnou před- lohou severní Ameriky bylo vystěhovalectví zne- možněno.
Posl doktor Schüríí Kadlčák Kelischer Terst Morava Rakousko Halič Bukovina severní Amerika
5 article
Posl. Budzinovský prohlásil, že Rusíni jsou především z národních důvodů proti agitaci. Policejními opatřeními nedá se vystěhovalectví odstraniti. Skutečnými prostředky proti vystěho- valectví jsou: volná stěhovavost a udělení kon- cesí pro sprostředkovatelny práce a agentury zá- stupcům vystěhovalců samých. Hlavní věcí jest však, aby lidu byl zjednán v zemi výdělek. V odpolední schůzi posl. Miklas do- vosoval, že stát nemá podporovati vystěhovale- ctví, nýbrž paroplavbu. Udělení koncese kanad- sko-pacifické společností je proto chybou rakou- ské politiky. Měl se státi pokus a některému do- mácímu podniku svěřiti se mělo poslání proti poolu. Křesťansko-sociální strana uznává snahy vlády, ale prostředky byly pochybené. Minister- stvo vojenství vykonalo v této věci pouze svou povinnost. Jménem své strany popíral podezření. že kdo vystoupili proti agentům a kanadsko-pa- cifické dráze, byli ve služkách společností poolu.
Posl Rusín Miklas Minister sociální strana
6 article
Stát je povinen pčiniti vše možné, aby vystěhova- lectví zdržoval reformami půdy a vnitřní koloni- sací tam, kde jsou dosud obrovská latifundia. Řeč- ník podal konečně několik pozměňovacích návrhů k resoluci užšího výboru. Posl. Němec pravil, že vláda chce vystěho- valeckou otázku řešiti policejními opatřeními a existence zničené kapitalismem zadržovati ve státě. Při celé této otázce posunuje se do popředí zájem branné moci. Mají-li ti lidé co jisti a ne- jsou-li snad k vystěhovalectví donucováni, o to se nikdo nestará. Ministerstvo vojenství dožilo se ve speciálním případě svým jednáním největší bla- máže, jaká se kdy úřadu stala. Právě s českými dělníky, mezi nimiž — jak bylo oficiálně zjištěno — je nejmenší počet mladíků odvodem povinných. zachází se nejhůř. Řečník poukázal na nedosta- tečnou ochranu, jakou konsulátní úřady proka- zují českým dělníkům, zejména v Rumunsku. Varoval před schválením předloženého vystě- hovaleckého zákona, který znamená policejní cpa- tření ve velkém slohu. Kdo pracuje proti neza- městnanosti, musí vystěhovalectví podporovati Proto dlužno na každý způsob zachovati volnost ve stěhování dělnictva, na druhé straně však po- starati se, aby vystěhovalectví se nestalo pro- středkem k vydírání a vykořisťování lidu. Okol- nost, že tak četné osoby z Rakouska, patrně pod nátlakem poměrů, se stěhují, měla by býti roz- hodujícím činitelům pobídkou k odstranění ny- nějších bidných hospodářských poměrů a zejména nezaměstnenosti. Sněmovna nedej se nikým za- strašiti a zamítní vystěhovalecký zákon, kdyby se dostal na pořad. v nejlepším zájmu státních občanů.
Posl Němec Rumunsko Rakousko
7 article
Posl. Maštálka pravil, že kdyby byl v době své řeči v užším výboru věděl o nastávajíe následníkově cestě do Anglie, která přece má za účel navázati přátelštější styky mezi Anglii a Rakouskem, býval by se ptal, je-li zdařilým úvodem k této cestě, když se vystupuje proti anglickým společnostem, jako se stalo jednáním vlády vůči kanadsko - pacifické společnosti Kdo sleduje hlasy anglických novin z nové do- by, vidí, jak jsou Angličané rozhořčení jedná- ním naší vlády vůči anglickým společnostem tón anglických novin přiostřuje se každým dnem proti Rakousku. Lze se diviti, proč vůd- čí vojenské kruhy, jimž přece velmi mnoho zá- leží na dobrém poměru s Anglií, vrhly se v ta- kový boj proti obchodu, ježto ministr vojen- ství prohlásil se pro Pool a proti politice min obchodu v kanadské otázce. Ministr vojenstvi je na špatné cestě, chce-li útěku branců zabrá- niti potlačováním kanadsko-pacifické společ- nosti. Musí svá opatření učiniti proti Poolu neboť ne kanadsko-pacifická, nýbrž něme- cké společnosti to jsou, které nejvíce vystě- hovalcú dopravily za moře. Ne Rusko, jak se říká, nýbrž Německo celým směrem své lodní politiky propagovalo a učinilo velkým vystě- hovalectví z Rakouska. Hamburčané zbudo- na na takovém stroji rychlopisném (podobném poně- kud obyčejnému stroji psacímu) vyžaduje více ča- su, nežli naučení se těsnopisu, psaní na něm je na- máhavější, lomozné, čtení napsaného nejisté. Nej- lepším důkazem jejich nemožnosti jest, že nijak se nerozšiřují, zůstává na pokusech. Američtí ste- nografové nepocitili naprosto žádnou újmu, nej- lepší důkaz, že se stroje ty nijak nemohou pro svou neužitečnost rozšiřovati v praktickou potřebu.
Posl Maštálek Angličan Hamburčan Anglie Rakousko Rusko Německo anglický novina
8 article
Pokusy o stroje takové jsou již snad sto let staré a výsledek žádný, nikdo nesestaví stroj, který by dovedl myslit, jako musí myslit stenograf. Steno- grafování totiž není nějakým mechanickým psaním. manuelní zručností, jak mnozí naši inteligenti za to mají JJest více prací duševní než manuelní. Přes šedesát lotljiž trvá těsnopis u nás a nutne dnes ještě přednášeti takovéto stesky. Snad je to vinou poměrů, v jakých národ náš tako dlouho zil, či dobývá si každá dobrá věc vstupu k nám tak pomalu a těžce? Doufejme v brzkou nápravu Karel Bláha. lepšímul Museum francouzského výtvarného vumění v Praze. Dne 7. t. m. přednášel v pražské Alliance Francaise spisovatel a redaktor z Paříže p. Louis Thomas — v užších kruzích u nás dobře známý již svými pracemi v pařižských časopisech o vě- cech českých, jakož i úsilovnou a úspěšnou praci pro utužení a prohloubení vzájemných styků česko- francouzských — o předmětě, který jest hoden vše- obecné pozornosti. Referujeme o něm širší české veřejnosti, vyhovujíce rádi přání tohoto upřím- ného přítele národa českého. Nadšené uvítání ošficielních francouzských návětěv v Praze a českých návštěv v Paříži jest zřejmým důkažem sympnthií, jež k sobě navzájem chovají oba národové. I tyto návštěvy prospělya vždy prospívati budou slykům česko-francouzským. Tvoří jaksi nutný vnější pendant k vážným pracím francouzských slavistů, L. Légera. Arnošta Denis a jjednak k publikacím francouzsky psaným o če- ských věcech pp. Hanticha, dra. Jelínka a jiných pracovníků. Literární styky, zejména hojné pře- klady z literatury francouzské seznámily Čechy s Francií a její kulturou, překlady českých spiso- vatelů, iež se připravují, přispějí velice ku poznán
Bláha Thomas L Léger Denis Hantich Jelínek Čecho Praha Paříž Francie Alliance Francaise spisovatel
9 article
vali celou svoji lodní plavbu na ruském a ra- kouském vystěhovalectví. Jednaje o cílech, jež sledovalo min. ob- chodu při uzavření smlouvy s Canadian-Paci- fic, konstatoval řečník, že bylo tím zahájeno vybudování lepšího politického poměru k An- glii a že měla to býti předehra k uzavření ob- chodní smlouvy s tímto státem. Také úmysly aby utvořeny byly lepší obchodně-politické vztahy ke Kanadě, možno jen schvalovati. Plán min. obchodu byl však porušen jiným mi- nisterstvem Pojednávaje o poměru Austro-Americany k Poplu, poukázal na nebezpečí, že většina akcií Austro-Americany dostane se v majetek Poolu. Jestliže Pool jednou v Austro-Ameri- caně dá pocítiti plnou svoji moc, stane se Austro-Americana čistě německou společno- stí, jež na škodu Rakouska uzavírati může dlouhotrvalé a pro nás nepříznivé poolové smlouvy. Nelze v Rakousku připustiti, aby Austro-Americana dostala se do německýchrukou a vláda musí pro- to použíti svého všeho vlivu, aby většinu akci převedla v rakouský majetek, aby tím Austro- Americana byla porakouštěna. Kritisuje postup policie a politických úřa dů naproti vystěhovalcům žádal řečník na vlá dě, by procesy, jež zahájeny budou v důsledku zatčení a domovních prohlídek proti agentům plavebních společností, co nejdříve ukon- Konečně mluvil řečník o jednání kontrol- nich stanic vůči vystěhovalcům a navrhl reso luci, aby vláda prostřednictvím min. zahra- ničních věcí navrhla pruské vládě reorganisaci kontrolních vystěhovaleckých staníc, anebo spolupůsobením rakouských kontrolních o- gánů zamezen byl jednostranný vliv kontroly soukromých společností.
Popl Kanada Americana Rakousko Canadian austroAmericana
10 article
Posl. dr. Dulibič litoval, že teprve po ve- řejném skundálu parlament obíral se důležitou otázkou vystěhovalectví. Toto zvláště v Přimoř nabývá proto tak velkého rozsahu, že se tam lodní plavba a vůbec celý hospodářský život nemůže vyvinocti Rakouská plavební politika po století již ne- podporuje starou kvetoucí plavbu v Přímoří, po- něvadž se dříve chtělo, že nezmí býti podporo- vány slovanské nebo italské podniky. V Americe žije nyní 300.000 Dalmatinců, kteří nenalézají ná- ležité cchrany u našich diplomatíckých a konsu- látních zástupců. Posl. Choc protestuje, že vláda neučiníla aáležitých kroků proti vympovídání českých a pol- ských dělníků z Německa. Zostření policejních opatření protí vystěhovalectví dlužno posuzovati jako velmi nebezpečně. Vláda musí odpovědětí na otázku, zda úřady dostaly jednotné pokyny,v jakém věku se smějí vyslavovati pasy mužským vystěhovalcům. Zostření policejních opatření ztě- žuje návrat vystěhovalců. Vystěhovalectví z ho- spodářských důvodů nemůže se vůbce zamezili policejními opatřeními. Řečník stěžoval si do ne- destatečné ochrany českých vystěhovalců diplo- matickými zastoupeními a do nadržováni Němcům a Maďarům při obsazování úřadniekých místv konoulární a diplematické službě, dále do za- cházení s vystěhovalci na rakouských drahách. zejmána na velkých nádražích v Praze. Přerově a České Třebové, a žádal za vybudování přísluš- ných nádraží
Posl doktor Dulibič Choc Němec Maďar Amerika Německo Praha Přerov Český Třebová
11 article
Posl. Kotlát konstatoval, že vystěhovalectví z hospodářských důvedů nedá se zabrániti, a pře- devším musí se poskytnouti výhody těm, kdo jsou k vystěhování nuceni. Vyslovuje ochotu spolu- působiti při všech opatřeních, kšerá budou na- vržena zástupci vystěhovaleckých zemí na obme- zení vystěhovalectví. žádai zahájení opatření pro povznesení ho- spodářského života ve velkých rozměrech a či- lejší podporu vývozu. V rozlehlých krajích v Če- chách, když povznesen byl v nich vlasiní silou hospodářský život. úelně zmizelo dříve hojné tam vyslěhovalecíví. Jestliže z těchto krajů dnes stě- hují se lidé, jdou pouze do velkých pracovních středisk tuzemských, jmenovitě do Vídně, kde jich přáním musí se vyhověti. Posl. Stapiňski dovozoval, že vystěho- valectví musí býti upraveno dle plánu a zbaven chikanování. Upraví-li stát poměry svých konsu- látů v Americe a vojenské úřady umožní vystě- hovalcům, aby ke kontrolnímu shromáždění do- stavovali se v Americe, nevznikne státu žádní škoda. Posl. hr. Lasocki dal podnět, aby cestou diplomatického zakročení žádáno bylo zlepšen poměrů v kontrolních stanicích, event. aby zakro- čeno bylo proti německé ústředně zemědělských dělníků a pohnozilo se, že rakouští dělníci, jichž Německo nutně potřebuje, přivedení budou do jiných hospodářských území. Dále žádal opatření proti agenturám, jež zaviňují vystěhovalectví ve velkém rozsahu.
Posl Vídeň Amerika Německo
13 article
Posl. Korošee pchřešuje v předložených resolueích poukez na činnost vojenských úřadů.
Posl
14 article
a ocenění vnltřní hodnoty ducha českého ve Fran- cii. I nedávný slavný zájezd pražských učitelů- pěvců do Francie vyvolal značný zájem o Čechy. Ostatně dnes již každý vzdělaný Francouz dobře vi, kdo Čechové jsou, jaký jest jejich vý- znam v Evropě, jaká jest jejich výše kulturní jak úsilovná a úspěšná jest jejich práce v rozmani- tých oborech. Mežno také s potěšením konstalo- vati, že řada vážných mužů v národě francouzském radostně se chápe díla, aby styky mezi oběma ná- rody se prohloubily a měly cenu trvalou. Nutno však stavěti na základech solidních, zdra- vých. Nejsolidnější základy jsou tenkráte, pakližeze styků těch vyplývá zájem oboustranný, jestliže jsou založeny na zdravé a neklamné zásadě: do ut des poněvadž tu obě strany z těchto styků mají svůj zisk a životní síla těchto styků prýští sama sebou ná obou stranách. Každý Francouz, který zná sympathie národa českého pro Francii, bývá, příjda do Prahy, pře- kvapen, jak chudě je representováno francouzské umění v krásném městě nad Vltavou. Překvapení to pochopí každý, kdo ví, jak umění tvoří integru- jicí část karakteru francouzského, jak požitek z umění výtvarných stal se potřebou i širokých mass.
Francouz Čecho Francie Čechy Evropa Praha krásný město nad Vltava
15 article
Umění výtvarná jsou tedy v Čechách represen- tována nedostatečně. Byly sice již v Praze vý- stavy francouzských výtvarníků, zejména zásluhou spolku umělců „Mánes“, který získal sí tím uznání, ale výstavy tyto nevyhovují: jsou těžko uspořáda- telné, nákladné, po stránce finanční snad passivní jsou jenom slabou pomocí v nouzi. Hlavní vad jejich jest, že trvaji krátkou dobu, několik neděl. Kdo si s prohlídkou nepospíší, kdo náhodou v ku dobu jest mímo Prahu, přichází na dlouhou dobu o možnost sludovati na originálech, neboť obrazy a sochy, zapůjčeny na krátký čas, musí zpět d své vlasti. Má-li tudíž výstava umění výtvarných plně vy- hovovati potřebě, musí býti trvalá, slálá, ji- nými slovy řečeno, nutno se postarati o zřízen musea děl maliřských a sochařských. Řada Irancouzských umělců, obchodníků obrazy, sběratelů uměleckých děl jest již informo- véna o tomto projektu a mnozí slíbili ochotně po- mocnou ruku k uskutečnění tohoto krásného díla Na šest set originálů může býti získáno ihned pro museum franceuzského uměni v Praze. A půjčený budou nejméně na rok, většinou však na dobu delší. Zásadně tedy zřízení musea v Praze jest mož- né a to v době nejblizší. Běží jen o uvedení v život tehoto projektu, který ovšem musí býti postaven také na zdravém podkladě hospodářském. Náklad se zřízením a udržováním musea jes
Čechy Praha spolek umělec „ Mánes
16 article
čímž mohlo by býti vzbuzeno zdání, že výbor pod- ceňuje zákonně povolený vliv vojenských úřadů na omezené získávání vystěhovalců. Navrhl do- datek, aby energicky postupovalo se proti na- pomáhání při vystěhování se osob odvodem po- vinných. V souhlasu se zpravodajem navrhl, aby do resoluce užšího výboru bylo vloženo, žev stoupnutí vystěhovalectví v I. polovině r. 1913 a v poškození, jež tím bylo způsobeno branné moci, nutno spatřovati hlavně účinek v Rakousku trva- lejší, než v jiných zemích, zvláště pak v Halíči a Dalmacii, jevící se krise. Řečník navrhl dále re- soluci, dle niž rozpočtový výbor béře s politová- ním na vědomí, že následkem špatných hospodář- ských poměrů jmenovitě agrární obyvatelstvo hnáno jest k vystěhovalectví. Vláda se vyzývá. aby zvláště zelědělské obyvatelstvo chránila agenisr, pracujicích pro vystěhovalecké účely. Po řeči posl. dra. Diamanda a dra. Hei- lingera poslanec Friedmann podal návrh dle něhož na základě znění přípustných listín mají býti společnosti zodpovědny také za najfmaet činnost jakových podníků a agentů, kteří při vlastním řízení obstarávají prodej svých jízdníc lístků anebo získávají cestující Příští schůze bude v úterý odpoledne. **vojadn nd Výbor pro národně politické záležitostí ne- mchl se usnášeti pro skrovné účastenství členů Příští schůze bude 26. listopadu. * n sonl Sociálně-politický výbor skoněil zevrubné ro- kování o I. skupině návrhů novel k zákonu o pensijním pojišfování (rozsah pojišfovae povinnosti). Ve schůzi přištího týdne ref. Licht bude míti doslov. načež bude hlasováno o I. sku- pině.
Friedmann Rakousko Dalmacie
17 title
Politický přehled.
18 article Země české.
Země české. Liberecký protest proti pomníku cis. Františka Josefa ve Vídni Na zprávu o ustavující schůzí výboru pre postavení holdovacího pomníku císaří Fran- tišku Josefovi národy trojspolkových států který má býti zbudován ve Vídni na oslavu 65 let mocnářova panování, zavěsila „Reichen- berger d. Volksztg.“ nesmírně mrzutý článek v němž po nějakém okolkování vyslovuje se proti vztýčení takového pomníku a žádá na místě toho postavení pomníku věrnosti Nibe- lungů. Ačkoli prý pomník na počest stařičkéh mocnáře, kdyby zároveň byl pomníkem troj- spolku, nepotkal by se u Němce se žádným odporem, přece jenom sluší podle libereckého listu uvažovatí, bylo-li šťastným nápadem vy- stoupiti s takovým projektem. List připomíná nadšení, s jakým z jara roku 1909 byla uvítána myšlenka zbudovati ve Vídni pomník věrnosti Nibelungů, vzniklá za návštěvy ci- saře Viléma, aby prý takový pomník příští pokolení vždy upomínal na dobu těžkých ne- snází říše a osvědčenou věrnost německého přítele a spojence. Tento plán — tak vzpo- míná „Reich. d. Volksztg.“ — byl tenkrát při- jat nejenom celou německou veřejností s já- sotem, nýbrž doznal schválení i souhlasu rozhodujících kruzích. Leta přešla, a nic se už neproslýchá o pomníku nibelungské věr- nosti. To musí ve všech německých nacionál- ních kruzích vzbuditi hořké pocity, nebot proniklo na veřejnost, žek pomní- ku nibelungské věrnosti proto nemá dojíti, aby nebylo vzbuzen u různých šlovanských národů ra- kouských, zvláště u Čechů, rozla- dění. A což snad německá věrnost nepro- spěla také Slovanům rakouským? Jest přene zjištěno, že válce, kterou nechtěli panslaví- stičtí vůdcové Kramář. Klofáč, Hribar. Ma- saryk a soudruzí, bylo jenom proto zabráněno že se Rusko obávalo silného německého meče!
František Josef Fran Josef Reichen Volksztg Němec Nibelung Vilém Reich Čecho Slovan Klofáč Hribar Vídeň Ma Rusko
19 article
Proč k válce nedošlo po prvé, po druh a po třetí, to se současníci sotva dovědí z úřad- ních pramenů, ale k válkám nedocházívá ne- jenom proto, že se jedna strana obává síly meče druhé strany, ale také proto, že vlast- nímu svému meči nedůvěřuje. Mezi velmi věrojatnými a velmi pochopitelnými příčina- mi, pro které k válče s Ruskem nedošlo, byla z kruhů, vojenským velmi blízkých, uváděna i ta, že jeden z tuzemských „Nibelungů“, kte- rý i svými homosexuálnými sklonnostmi silně připomínal druidský mrav z dob germansko- pohanských, prodal — obrazně řečeno — meč své říše, dříve než mohl býti tasen, cizí vel- trojího druhu. Nejdříve nutno opatřiti místností, pat otop a dozor. Pan Louis Thomas pevně doufá opíraje naději svou o výsledky kroků, jež učinil v Praze na příslušných mistech — že obec král. hlav. města Prahy, uznávajíc také všeobecný vý- chovný i hospodářský význam musea, poskytne v jedně ze svých budov útulek nové galerii — vždyt pro začátek stačí jeden sál! — a že vůbec učiní co bude možno ke zdaru dila. Do drehé kategorie vydění spadá náklad, vzniklý pojištěním originále museu půjčených, jakož i dopravně. Lze důvod- ně očekávati, že autoři zmírní ceny svých děl, aby pojistné příliš nevzrostlo. Tyto výlohy budou muset býli kryty přijmy. Zbývá ještě třetí kategorie vy- dání, vydání na zakoupení originálů pro museum.
Nibelung Thomas Rusko Praha
20 article
Ale toto vydání nebude nevyhnutelné. Budousli peníze k disposici, bude se kupovati, nebude-li peněz, koupě odpadnou tak dlouho, až se penize získají. Ostatně procházíme-li kteroukoli sbírku umění, vidíme, že velká část její nebyla zfskána koupí, nýbrž darem. Lze doufati, že také tolo museum nalezne své mecenáše a ušlechtilé dárce — z Paříže už se hlásíl Projekt francouzského musea lze uskutečniti nejlépe a snad jedině jen zřízením zvláštní společ- nosti musejní na základé spolkového, zákona. Před- pokládajíc, že město Praha poskytne nutné míst- nosti, bude se společnost starati hlavně o te, aby museum bylo pokud možno hojně zásobováno ma- teriálem výstavním Ze všeho toho, co bylo řečeno, je snad jasno. že zřízení musea francouzského výtvarného umění v Praze jest jen otázkou zcela krátké doby. J jen žádoucno, aby prozatímní komité, jež se právě tvoří, chovilo se enersicky díla, aby všichní přá- telé umění a zejména přátelé reálných vzájemných styků česko-francouzských skupili se v společnost a byli jejími oddanými členy. Tato společnost bude mocným poutem, jež vázati bude oba národv cběma národům bude drahá, přinášejic oběma zisl a prospěch. Jakmile otevře v Praze museum fran- couzského umění, zraky umělecké Francie obráto se k této zemi, k českému národu. A každý Fran- couz, jenž zavitav do. Praby, uvidí zde své drnl umění slušně representované, bude cítiti se bližšín národu českému. Ale i kterýkoliv jiný turista, odborník i neod- horník, při své návštěvě v Praze rád se zdrží o pů dne déle, aby mohl shlédnouti, co mu skýtati bude stálá galerie francouzského umění K. Bruderhans.
K Bruderhans Paříž Praha francouzský muzeum zřízený muzeum francouzský výtvarný uměný francouzský uměný
21 article
moci, s jejímž mečem měl býti pravděpodobno skřížen! Dojem prohlášení Stürgkhova na učitelstvo. Přípověď předsedy ministerstva učitelstvu v Čechách, daná deputaci německého učitel- stva ve středu v ten smysl, že ode dne 1. ledna 1914 má dojiti k velmi vydatnému zlepšen učitelských platů, způsobila převrat v nálad učitelstva aspoň do té míry, že upuštěno o úmyslů zahájení pasivní resistence ve ško- lách, od pořádání velkého demonstračního shromáždění a průvodu českého a německého učitelstva z celé země v Praze a že zákaz úča- stenství na dětském dnu dne 2. prosince orga nisacemi uvolněn.
Stürgkhův Čechy Praha
22 article
Z Moravy.
Morava
23 article
Dne 20. listopadu Podívné nápady) Není zpupnější radnice, když jde o české věcí, nežlí je radnice brněnská. Psali jsme teprve nedávno, jak byl dr. Pluhar odbyt, když u Wiesra intervenoval ve příčině návrhu pro českou okr školní radu brněnskou. Tak to chodí denně. Kří- žová cesta našeho obecného školství je až přílik známou — a znají ji snad také dobře oba příse- dící zemského výboru dr. Budínský a dr. Pluhař.
odbýt Wiesr doktor Budínský Pluhař Kří
24 article
My proti té zpupnosti radnice jsme dosud mnoho nepodnikli a mncho také neprosadili. Jenom ve školských věcech nám někdy dal správní soud za pravdu. Jinak zájem náš je o věci obecní ne- pátrný, ba žádný — a laké se o to mnoho nesta- ráme, aby byl nějaký. Přes 11/4 roku neměla naše, pro obecní záležitosli zřízená korporace, Jednot českých volíčů, schůze ani výborově ani jiné schůze. Propáslo se za ten 11/2 roku mncho mo- mentů ke stížnostem, ku prole stům. Nechceme rekriminovati — ta věc, doufáme, nebude se více- kráte opakovati. Ale jedno nejde nikomu na mysl, že za takových poměrů vynořuje se plán jednati o punktace s radnici! Nevíme, kdo ho vy- našel, takéje to jedno, ale varujeme před bla- máží. Radnice s námi jednati? S námi, kteří při volbách obecních jsme se jí neukázali dosud ani dosti málo nebezpeční? Může po odkopnutí ná- městka dra. Pluhaře purkmistrem Wiesrem někde býti tak lehkověrným, že nám radnice dá dobro- volně něco na „Zdislavu“. školky atd.? Není naším úmyslem snad zabrániti, abychom my sami si po- stavili svůj program, své postuláty proti radníci. když je do dnes nemáme — avšak jíti s tím do jednání s radnici dnes, to je věc, kterou by musili rozhodovati povolaní činitelé brněnských Čechů a nikoliv libovolně, ad hoc, svolaná anketa, do níž nezváni lidé poměrů znalí, protože mají jinou po- litickou víru. Za povznesené nálady v Němectvu moravském, za chyb, které se s naší strany o paktu staly, vyvolávati smiřování s obcí brněn- skou, není včasno, ani s nadějí na úspěch.
Pluhař Wiesr Zdislav Čecho
25 article Kakousko-Uhersko
Kakousko-Uhersko Požadavky vojenské správy. al Hr. Berchtold předložil delegacím v úter- ních schůzích společný rozpočet na prvou polovinu r. 1914. Na toto prvé půlle žádá se na společné potřeby říšské neméně než 782,822.287 K, z nichž po srážce výnosu cel, rozpočteného v 97.251.714 K, bude třeba uhraditi 685,570.573 K, takže dle kvoty n Rakousko připadne 436,413.883, na Uhry 249,156.687 korun. Z této obrovské sumy potřebují miníster- stva vnějších věcí a financi poměrně malou částku, lví podíl vyžaduje pro sebe vojenská správa na vojsko a námořnictvo, a z něho zase větší část jsou vydané už peníze na vo- jenská opatření za války balkánské. Na vojsko žádá se pro prvou polovinu r. 1914 v řádném rozpočtu . . 240.971.360 K v mimořádném rozpočtu . . . . e 760.000 K pro bosenské posádky . . . . . 8,731.835 k na výpravu vojska .. . . . . . 12,510.000 K na nová děla . ... .. . . . .. 200.000 na opatření válečného materiálu a pevnostní stavby . . . . . . 20,800.000 tedy celkem . . . . . . . . . . . 283,973.195 K Mimořádná vojenská opatření za války balkánské stála . . . . . . . . . 316,678.000 K vydržování tureckých uprchlíků 800.000 dodatečné úvěry za r. 1913 . . 32,770.000 K celkem . . . 350,248.000 K a celý požadavek na vojsko 634,221.195 K Vedle toho žádá vojenská správa na ná mořnictvo v řádném roz- počtu . . . . . . . . . . . . . 35,199.050) K. 2.674.530K v mimořádném rozpočtu . . .. na nové válečné lodi a pří-
Berchtold KakouskoUhersko Hradec Rakousko Uhry
26 article 55,207.500 K
55,207.500 K stavy . . . . . . . . . . . . tedy celkem . . . 93,081.080 K Mimořádná námořní opatření za války balkánské stála . . . . . . . . . 40,443.860 K a celý požadavek na námoř- nictvo.. . . .. . . . . . . 133,524.940 K Zřízení samostatné Albaníe stálo tedy rak.-uherské občany dosud 483,691.860 K. Haličská krise. Ze „Stowa polsk.“ se dovidáme, na jakém základě dr. Korytowski zjednal kompromis s podolskýmí polskými stranami, aby upustily od oposice proti volební opravě. Zemský vý- bor haličský má míti příště 8 přísedících (mi- sto smluvených dříve sedmi), z nichž jen dva budou Malorusové. V pěti městských volebních okresech bude se voliti po dvou poslancích volbami poměrnými. Ve vý- chodní Haličí utvoří se 28 venkovských voleb. ních okresů jednomandátových, 16 dvouman- dátových a 4 okresy dle národního katastru na uhájení polských mandátů. Stará, smluvená ustanovení o okresních zastupitelstvech panských dvorech mají zůstati v platnosti v nové osnově zemského zřízení. „Sl. pol.“ dodává k tomu: Ačkolí se Malo- rusům přiznává opětně 27% všech mandátů povoluje se jim právo, aby si své zástupce v zemském výboru a zemských komisích vo- lili sami, jako naopak Polácí si budou své zá- stupce voliti bez hlasů maloruských; ačkoli tedy nový projekt nesplňuje všech přání stran oposičních, přece vyhovuje aspoň většině jich požadavků a proto spojené strany přijímaj tento projekt s podmínkou, že sněm bude svo- lán bez jakýchkoli dalších průtahů. Na této straně byl by tedy odpor již zlo- men. Jde nyní o to, aby také Ukrajinci při- jali projekt dra. Korytowského. dle
polsk Korytowski Malorus Malo Ukrajinec doktor Halič
27 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Bulharské věci
28 article
Po vykonání obecních voleb, jež, díky ener- gii p. Radoslavova, vypadly skoro veskrze ve smy- slu vlády, vídeňské listy oznámily, že král Ferdi- nand „už zitra“ se vydá na cestu do Sofije, kde s ho národ nemůže dečkat. Ale král Ferdinand v zá- pěti změnil svůj úmysl. Vídeňské listy oznámily. že jede do Berlína. Jak by cesta k císaří Vilémov souvisela s nedočkavostí bulharského národa? An do Berlína nejel, nýbrž do Koburgt, kde se bude konati rodinná rada V nepřítomnosti otcově králevič následník Bo- ris vykonává funkce panovnické a snaží se podá- vali důkazy, že se k tomu výborně hodí. Z bulhar- ských novin není lze se dočísti, že by se nehodil Ale přece máme dojem, že ani položení Borisov není hodno závisti. V novinách se pokračuje v odhaleních, kteri vynášejí na povrch viny a chyby bulharských stát- níků, které připravíly druhou válku a způsobily Bulharsku krutou pohromu. Odpůrci Gešova a Da- neva nenechají si ujít nejmenší příležitosti, aby je jako vinniky vystavili. „Dnevnik“ na př. podává následující příspěvek Rusko radilo Bulharsku, aby upokojilo Rumun- sko malou kompensací, jen proužkem země při Du- naji. Ukazovale na to, že si rumunský národ a ti k mermomocí opravy žádá, a že je třeba Rumunům něco dáti, aby byli zticha. Danev, jenž se v Londý. ně k Take Joneskovi nelaskavě choval, a to návo- dem ruského velevyslance při anglickém dvoře Ben- kendorta, nemohl se rychle rozhodnouti, tím spíše ne, že bulharské veřejné mínění příkře se stavěl proti každé opravě hranic ve prospěch Rumunska v čemž byli Bulhaři podporování věím tiskem slo- vanským Do Sofije přijel kníže Ghika přemlouvat Ge- šova a Daneva ku povolnosti k Rumunsku. Sou- časně k nim chodil rakousko-uherský vyslanec hr
Radoslavův Ferdinand Gešův Rumun ben Bulhar Sofijá Berlín Vilémov Koburgt Bulharsko Rusko Rumunsko
29 article
Tarnovský a přimlouval se za požadavek Rumun- ska a připovídal jim, cokoli Bulharsko ustoupí Ru- munsku, že si s úroky nahradí na Srbsku. „Ale te hr. Tarnovský činil na svůj vrub.“ poznamenává solijský list a my nemáme příčiny, abychom tuto poznámku zamlčeli Danev tomu nechtěl rozumět. Dával vyhýbavé odpovědí a chodil na radu k Nekljudovu, jenž je zrazoval od nepřátelství naproti Srbsku a vzbuzo- val důvěru v rozhodčí soud ruského cara. Zatim požadavek Rumunska byl stále větší. Zvětšoval se tou měrou, jak postupovala mobilisace rumunské armády Vídeňské listy představovaly světu věci tak jakoby Rusko a Rakousko-Uhersko pracovaly v Sofiji v nejúplnější dohodě, ale zatím vlivy oboji diplomacie stále spolu zápasily. Tarnovský říkal- Se Srbskem musíte jednati rázně. Danev odpoví- dal: Nevzdáváme se naděje, že se ještě dohodne- me, a ne-li, rozhodne náš spor ruský car. Hr. Tar- novský: Srbsko nepůjde na carský soud, o to se vám postará vídeňská žurnalistika. Danev šel k Nekliudovu, jenž ujišťoval jako vždy, že Srbsko se carskému soudu podrobí jen aby se naň spolehlo Bulharsko, a všechno bude dobře. Na rozpaky Da- neva, že Srbsko na soudě bude žádati příliš mno- ho a povolí-li mu car, že v Bulharsku vypukne bouře hněvu. Nekljudov odpovídal, že ani Srbsko nebude žádati víc, než nač má podle smlouvy právo (hranice Vardar), ani car neučiní rozhod- nutí, které by odporovalo možnostem, ve smlouvě předvídaným. Od krále Ferdinanda ani Gešov, ani Danev neměli žádné direktivy. On, jemuž velké národní so- braní povolilo v otázkách zahraničné politiky ne- omezený osobní režim, tvářil se, jakoby si nevě- děl rady a nemohl se rozhodnouti. Danev tedy po odstoupení Gešova smluvil s Nekljudovem, že sám pojede do Petrohradu a ruská jachta už na něj ve Varně čekala.
Tarnovský Rumun Nekliudův Ferdinand Gešov Danev Bulharsko Srbsko Rumunsko Rusko Rakousko Uhersko Hradec Tara Vardar Petrohrad
30 article
Podivejme se nyní do Bukurešti, jak tam di- plomacie ruská a rakousko-uherská spolu závodily. Rusko snažilo se získati Rumunsko pro trojdoho- du. Rakousko-Uhersko pro trojspolek. Kníže Für- stenberk, podporován svým německým kolegou, o- svědčoval Rumunsku přizeň trojspolku tím, že m dával pořád větší kus území bulharského. Krále Karla diplomacie trojspolková strašila, že by ho mohlo státi trůn, kdyby netrhl od Bulharska co nej- Současně v Sofii hr. Tarnovský měl vláduk povolnosti Rumunsku. Čím více Rumunsko žádale. tím důtklivěji Tarnovský doporučoval Bulharsku. aby mu vyhovělo a vyhnulo se válce s ním, proto- že mu Srbsko všechno zaplatí. Od Ruska se. Bul- hursko spravedlnosti nadíti nemůže, ale má nepře- možitelnou armádu a přátelství Rakousko-Něme- cka, té dvojí síle Srbsko neodolá. Tebdy kníže Ghika předložil bulharské vládě poslední požadavek za kompensaci. To nebyl u uzounký proužek, nýbrž značný kus země 10—2 kilometrů na jih od staré hranice. Danev se tohoto požadavku zhrozil, prohlfžel falešnou hru hr. Tarnovského a knížete Fürsten- berka a utužil se ve svém přesvědčení, že Bulhar- sko se nesmí pustili do války se Srbskem a Ře- ckem a uraziti a zpronévěřiti se Rusku. Nemaje podpory ani od krále, ani od bulharské veřejnosti Danev neviděl pro sebe jiné možnosti, než aby spor s Rumunskem protahoval a tím získal času. Rumunsko hrozilo válkou. Ale Nekljudov Daneva upokojoval, říkaje: „Rusko nedovolí, aby vás Ru- munsko napadlo, a vy, doktore, jen si připravte zavazadla na cestu do Petrohradu. Na hranicích už vojska bývalých spojenců proti sobě stála. Danev se od krále Ferdinanda pořád ni- čeho nedovídal. Král se nevyjadřoval vůbec nikte- rak, jen s rumunským králem si cosi telegrafoval.
Karel diplomacie Tarnovský Fürsten Bulhar Danev Ferdinand Bukurešť Rusko Rumunsko Rakousko Uhersko Für Bulharsko Sofie Srbsko Petrohrad
31 article
Danev se ho na to ptal, ale nedostal odpovědia vůbec se toho nedopátral. Z Petrohradu Danev obdržel telegram od Bob- čeva, aby již nemeškal a vypravil se do Petrohra- du a Bulhaři aby se vzdali myšlenky na válku bývalými spojenci. Danev odjel do Varny, nevyří- div s Ghikou otázku rumunských nároků. Jeho ná- zor na tu věc byl, že Rumunsko se do války nedá. ale obsadí Dobrudžu, a na jednání o tom, jakou část mu Bulharsko ustoupí, že je času dost, až s skonouje spor se Srbskem a Řeckem. Král Ferdinand na vyzvání carovo, aby se Bulharsko podčinilo jeho rozsudku, odpověděl zpupně, ale srbská národní skupštína v tajném sedění také dala Pašičovi souhlas, aby spor s Bul- harskem vznesen byl na ruského cara. Toho ne- mohl dopustiti hr. Tarnovský, neboť ruský vliv na Balkáně opět by zvítězil. Užil posledního a hlav- ního trumlu. Přesvědčil krále Ferdinanda a gen. Savova i hlavní stan, že je nutno rychle Srby na- padnouti a poraziti: Srbové se spoléhají na carskou arbitráž a nejsou připraveni na vypuknutí vojny: než se Srbové nadají. Bulhaři jim vezmou Kňaže- vac. Pirot. Niš. Prokuplje, Vraně a zachvátí celou Makedonii až k albanské hranici; vítězové podaje si s Albanci ruce a všechen srbský živel bude jimi opásán se strany polední i východní tak, že se nebude moci hnouti, dokud tento řetěz nepovolí. Katastrofálný telegram s podpisem gen. Savo- va byl poslán, ale věci dopadly jinak, než předpo- kládali ti, kdo vojnu zavinili. To jest už dostatečně vyjasněno a známo. V Bulharsku již není nikoho. kdo by dával jiné vysvětlení o počátku války se Srbskem. Každá velká historická událost má velké ná- sledky nejen pro státy, nýbrž i pro osoby. Král Ferdinand cftí, že se osobně následkům bulharské katastroty, které zavinil, nebude moci vyhnouti, ale nemá odvahy, vyjít jim vstříe
Bob Bulhar Ferdinand Tarnovský Savův Srba Petrohrad Rumunsko Bulharsko Srbsko Řecko Balkán Niš Makedonie Sava
34 article
Ruská dívčí škola v Srbsku. »Svět« Gr. V. Komarova oznamuje: Po za- vření ruského lycea na Cetyni srbská vláda po- žádala ruskou, aby ten ústav přenesla do Srbska. Ruská vláda svolila a bývalá ředitelka ruského inslutu na Cetyni, Sofia Petrovna Mertvago, od- jiždí do Srbska zařídit, čeho v té příčině jest třeba. Ruské lyceum bude zřízeno buď v Šabci, nebo v Niši. Srbky, které byly vychovány v cetyňském ústavě, chystají své bývalé ředitelce slavné uví- tání, až přijede do Bělehradu.
V Komarov Mertvago Srbka Srbsko Šabac Niš Bělehrad