2
masthead
NARODNÍ LISTY,
3
masthead
21. listopadu 1913. Číslo 320.
4
article
K návrhu posl. Kolischera byla debata uza-
vřena
Posl. dr. Schüríí navrhl některá přiostřen
subkomátélního návrhu a podal dodatečný návrh.
aby za účelem zvelebení terstské dopravy vláda
povolila snížení osobních tarifů do Terstu pro
vystěhovalce a osoby, které Terstem jedou.
Posl. Kadlčák dovozoval, že vystěhovale-
ctví vzmáhá se také na Moravě pro nedostatek
půdy a nezaměstnanost. Přimlouvá se za inten-
sivní podporu demácí plavební dopravy, doufaje.
že se vládě podaří zřídili z Terstu obchodní od-
bytiště. Dlužno vítatí, že ministerstvo obchodu
chápe se činu a přátí je, by se vláda touto cestou
ubfrala dá
Posl. dr. Kelischer soudí, že v národním
a hospodářském zájmu Rakouska je, dělati soutěž
poolu. Tomuto účelu slouží též smlouva s kanad-
sko-pacifickou společností: mínisterstvo obchodu
splnilo svou akcí jen svou povinnost. Je na po-
váženou, že se této akci činí překážky. Vystěho-
valectví je zajisté velmi smutné, ale v Haličí
Bukovině by vypukl hlad. kdyby zákonnou před-
lohou severní Ameriky bylo vystěhovalectví zne-
možněno.
Posl
doktor
Schüríí
Kadlčák
Kelischer
Terst
Morava
Rakousko
Halič Bukovina
severní Amerika
5
article
Posl. Budzinovský prohlásil, že Rusíni
jsou především z národních důvodů proti agitaci.
Policejními opatřeními nedá se vystěhovalectví
odstraniti. Skutečnými prostředky proti vystěho-
valectví jsou: volná stěhovavost a udělení kon-
cesí pro sprostředkovatelny práce a agentury zá-
stupcům vystěhovalců samých. Hlavní věcí jest
však, aby lidu byl zjednán v zemi výdělek.
V odpolední schůzi posl. Miklas do-
vosoval, že stát nemá podporovati vystěhovale-
ctví, nýbrž paroplavbu. Udělení koncese kanad-
sko-pacifické společností je proto chybou rakou-
ské politiky. Měl se státi pokus a některému do-
mácímu podniku svěřiti se mělo poslání proti
poolu. Křesťansko-sociální strana uznává snahy
vlády, ale prostředky byly pochybené. Minister-
stvo vojenství vykonalo v této věci pouze svou
povinnost. Jménem své strany popíral podezření.
že kdo vystoupili proti agentům a kanadsko-pa-
cifické dráze, byli ve služkách společností poolu.
Posl
Rusín
Miklas
Minister
sociální strana
6
article
Stát je povinen pčiniti vše možné, aby vystěhova-
lectví zdržoval reformami půdy a vnitřní koloni-
sací tam, kde jsou dosud obrovská latifundia. Řeč-
ník podal konečně několik pozměňovacích návrhů
k resoluci užšího výboru.
Posl. Němec pravil, že vláda chce vystěho-
valeckou otázku řešiti policejními opatřeními a
existence zničené kapitalismem zadržovati ve
státě. Při celé této otázce posunuje se do popředí
zájem branné moci. Mají-li ti lidé co jisti a ne-
jsou-li snad k vystěhovalectví donucováni, o to
se nikdo nestará. Ministerstvo vojenství dožilo se
ve speciálním případě svým jednáním největší bla-
máže, jaká se kdy úřadu stala. Právě s českými
dělníky, mezi nimiž — jak bylo oficiálně zjištěno
— je nejmenší počet mladíků odvodem povinných.
zachází se nejhůř. Řečník poukázal na nedosta-
tečnou ochranu, jakou konsulátní úřady proka-
zují českým dělníkům, zejména v Rumunsku.
Varoval před schválením předloženého vystě-
hovaleckého zákona, který znamená policejní cpa-
tření ve velkém slohu. Kdo pracuje proti neza-
městnanosti, musí vystěhovalectví podporovati
Proto dlužno na každý způsob zachovati volnost
ve stěhování dělnictva, na druhé straně však po-
starati se, aby vystěhovalectví se nestalo pro-
středkem k vydírání a vykořisťování lidu. Okol-
nost, že tak četné osoby z Rakouska, patrně pod
nátlakem poměrů, se stěhují, měla by býti roz-
hodujícím činitelům pobídkou k odstranění ny-
nějších bidných hospodářských poměrů a zejména
nezaměstnenosti. Sněmovna nedej se nikým za-
strašiti a zamítní vystěhovalecký zákon, kdyby
se dostal na pořad. v nejlepším zájmu státních
občanů.
Posl
Němec
Rumunsko
Rakousko
7
article
Posl. Maštálka pravil, že kdyby byl v době
své řeči v užším výboru věděl o nastávajíe
následníkově cestě do Anglie, která přece má
za účel navázati přátelštější styky mezi Anglii
a Rakouskem, býval by se ptal, je-li zdařilým
úvodem k této cestě, když se vystupuje proti
anglickým společnostem, jako se stalo jednáním
vlády vůči kanadsko - pacifické společnosti
Kdo sleduje hlasy anglických novin z nové do-
by, vidí, jak jsou Angličané rozhořčení jedná-
ním naší vlády vůči anglickým společnostem
tón anglických novin přiostřuje se každým
dnem proti Rakousku. Lze se diviti, proč vůd-
čí vojenské kruhy, jimž přece velmi mnoho zá-
leží na dobrém poměru s Anglií, vrhly se v ta-
kový boj proti obchodu, ježto ministr vojen-
ství prohlásil se pro Pool a proti politice min
obchodu v kanadské otázce. Ministr vojenstvi
je na špatné cestě, chce-li útěku branců zabrá-
niti potlačováním kanadsko-pacifické společ-
nosti. Musí svá opatření učiniti proti Poolu
neboť ne kanadsko-pacifická, nýbrž něme-
cké společnosti to jsou, které nejvíce vystě-
hovalcú dopravily za moře. Ne Rusko, jak se
říká, nýbrž Německo celým směrem své lodní
politiky propagovalo a učinilo velkým vystě-
hovalectví z Rakouska. Hamburčané zbudo-
na
na takovém stroji rychlopisném (podobném poně-
kud obyčejnému stroji psacímu) vyžaduje více ča-
su, nežli naučení se těsnopisu, psaní na něm je na-
máhavější, lomozné, čtení napsaného nejisté. Nej-
lepším důkazem jejich nemožnosti jest, že nijak
se nerozšiřují, zůstává na pokusech. Američtí ste-
nografové nepocitili naprosto žádnou újmu, nej-
lepší důkaz, že se stroje ty nijak nemohou pro
svou neužitečnost rozšiřovati v praktickou potřebu.
Posl
Maštálek
Angličan
Hamburčan
Anglie
Rakousko
Rusko
Německo
anglický novina
8
article
Pokusy o stroje takové jsou již snad sto let staré
a výsledek žádný, nikdo nesestaví stroj, který by
dovedl myslit, jako musí myslit stenograf. Steno-
grafování totiž není nějakým mechanickým psaním.
manuelní zručností, jak mnozí naši inteligenti za to
mají JJest více prací duševní než manuelní.
Přes šedesát lotljiž trvá těsnopis u nás a nutne
dnes ještě přednášeti takovéto stesky. Snad je to
vinou poměrů, v jakých národ náš tako dlouho zil,
či dobývá si každá dobrá věc vstupu k nám tak
pomalu a těžce? Doufejme v brzkou nápravu
Karel Bláha.
lepšímul
Museum francouzského výtvarného
vumění v Praze.
Dne 7. t. m. přednášel v pražské Alliance
Francaise spisovatel a redaktor z Paříže p. Louis
Thomas — v užších kruzích u nás dobře známý
již svými pracemi v pařižských časopisech o vě-
cech českých, jakož i úsilovnou a úspěšnou praci
pro utužení a prohloubení vzájemných styků česko-
francouzských — o předmětě, který jest hoden vše-
obecné pozornosti. Referujeme o něm širší české
veřejnosti, vyhovujíce rádi přání tohoto upřím-
ného přítele národa českého.
Nadšené uvítání ošficielních francouzských
návětěv v Praze a českých návštěv v Paříži jest
zřejmým důkažem sympnthií, jež k sobě navzájem
chovají oba národové. I tyto návštěvy prospělya
vždy prospívati budou slykům česko-francouzským.
Tvoří jaksi nutný vnější pendant k vážným pracím
francouzských slavistů, L. Légera. Arnošta Denis
a jjednak k publikacím francouzsky psaným o če-
ských věcech pp. Hanticha, dra. Jelínka a jiných
pracovníků. Literární styky, zejména hojné pře-
klady z literatury francouzské seznámily Čechy
s Francií a její kulturou, překlady českých spiso-
vatelů, iež se připravují, přispějí velice ku poznán
Bláha
Thomas
L Léger
Denis
Hantich
Jelínek
Čecho
Praha
Paříž
Francie
Alliance Francaise spisovatel
9
article
vali celou svoji lodní plavbu na ruském a ra-
kouském vystěhovalectví.
Jednaje o cílech, jež sledovalo min. ob-
chodu při uzavření smlouvy s Canadian-Paci-
fic, konstatoval řečník, že bylo tím zahájeno
vybudování lepšího politického poměru k An-
glii a že měla to býti předehra k uzavření ob-
chodní smlouvy s tímto státem. Také úmysly
aby utvořeny byly lepší obchodně-politické
vztahy ke Kanadě, možno jen schvalovati.
Plán min. obchodu byl však porušen jiným mi-
nisterstvem
Pojednávaje o poměru Austro-Americany
k Poplu, poukázal na nebezpečí, že většina
akcií Austro-Americany dostane se v majetek
Poolu. Jestliže Pool jednou v Austro-Ameri-
caně dá pocítiti plnou svoji moc, stane se
Austro-Americana čistě německou společno-
stí, jež na škodu Rakouska uzavírati může
dlouhotrvalé a pro nás nepříznivé poolové
smlouvy. Nelze v Rakousku připustiti,
aby Austro-Americana dostala se
do německýchrukou a vláda musí pro-
to použíti svého všeho vlivu, aby většinu akci
převedla v rakouský majetek, aby tím Austro-
Americana byla porakouštěna.
Kritisuje postup policie a politických úřa
dů naproti vystěhovalcům žádal řečník na vlá
dě, by procesy, jež zahájeny budou v důsledku
zatčení a domovních prohlídek proti agentům
plavebních společností, co nejdříve ukon-
Konečně mluvil řečník o jednání kontrol-
nich stanic vůči vystěhovalcům a navrhl reso
luci, aby vláda prostřednictvím min. zahra-
ničních věcí navrhla pruské vládě reorganisaci
kontrolních vystěhovaleckých staníc, anebo
spolupůsobením rakouských kontrolních o-
gánů zamezen byl jednostranný vliv kontroly
soukromých společností.
Popl
Kanada
Americana
Rakousko
Canadian
austroAmericana
10
article
Posl. dr. Dulibič litoval, že teprve po ve-
řejném skundálu parlament obíral se důležitou
otázkou vystěhovalectví. Toto zvláště v Přimoř
nabývá proto tak velkého rozsahu, že se tam lodní
plavba a vůbec celý hospodářský život nemůže
vyvinocti
Rakouská plavební politika po století již ne-
podporuje starou kvetoucí plavbu v Přímoří, po-
něvadž se dříve chtělo, že nezmí býti podporo-
vány slovanské nebo italské podniky. V Americe
žije nyní 300.000 Dalmatinců, kteří nenalézají ná-
ležité cchrany u našich diplomatíckých a konsu-
látních zástupců.
Posl. Choc protestuje, že vláda neučiníla
aáležitých kroků proti vympovídání českých a pol-
ských dělníků z Německa. Zostření policejních
opatření protí vystěhovalectví dlužno posuzovati
jako velmi nebezpečně. Vláda musí odpovědětí na
otázku, zda úřady dostaly jednotné pokyny,v
jakém věku se smějí vyslavovati pasy mužským
vystěhovalcům. Zostření policejních opatření ztě-
žuje návrat vystěhovalců. Vystěhovalectví z ho-
spodářských důvodů nemůže se vůbce zamezili
policejními opatřeními. Řečník stěžoval si do ne-
destatečné ochrany českých vystěhovalců diplo-
matickými zastoupeními a do nadržováni Němcům
a Maďarům při obsazování úřadniekých místv
konoulární a diplematické službě, dále do za-
cházení s vystěhovalci na rakouských drahách.
zejmána na velkých nádražích v Praze. Přerově
a České Třebové, a žádal za vybudování přísluš-
ných nádraží
Posl
doktor
Dulibič
Choc
Němec
Maďar
Amerika
Německo
Praha
Přerov
Český Třebová
11
article
Posl. Kotlát konstatoval, že vystěhovalectví
z hospodářských důvedů nedá se zabrániti, a pře-
devším musí se poskytnouti výhody těm, kdo jsou
k vystěhování nuceni. Vyslovuje ochotu spolu-
působiti při všech opatřeních, kšerá budou na-
vržena zástupci vystěhovaleckých zemí na obme-
zení vystěhovalectví.
žádai zahájení opatření pro povznesení ho-
spodářského života ve velkých rozměrech a či-
lejší podporu vývozu. V rozlehlých krajích v Če-
chách, když povznesen byl v nich vlasiní silou
hospodářský život. úelně zmizelo dříve hojné tam
vyslěhovalecíví. Jestliže z těchto krajů dnes stě-
hují se lidé, jdou pouze do velkých pracovních
středisk tuzemských, jmenovitě do Vídně, kde
jich přáním musí se vyhověti.
Posl. Stapiňski dovozoval, že vystěho-
valectví musí býti upraveno dle plánu a zbaven
chikanování. Upraví-li stát poměry svých konsu-
látů v Americe a vojenské úřady umožní vystě-
hovalcům, aby ke kontrolnímu shromáždění do-
stavovali se v Americe, nevznikne státu žádní
škoda.
Posl. hr. Lasocki dal podnět, aby cestou
diplomatického zakročení žádáno bylo zlepšen
poměrů v kontrolních stanicích, event. aby zakro-
čeno bylo proti německé ústředně zemědělských
dělníků a pohnozilo se, že rakouští dělníci, jichž
Německo nutně potřebuje, přivedení budou do
jiných hospodářských území. Dále žádal opatření
proti agenturám, jež zaviňují vystěhovalectví ve
velkém rozsahu.
Posl
Vídeň
Amerika
Německo
13
article
Posl. Korošee pchřešuje v předložených
resolueích poukez na činnost vojenských úřadů.
Posl
14
article
a ocenění vnltřní hodnoty ducha českého ve Fran-
cii. I nedávný slavný zájezd pražských učitelů-
pěvců do Francie vyvolal značný zájem o Čechy.
Ostatně dnes již každý vzdělaný Francouz
dobře vi, kdo Čechové jsou, jaký jest jejich vý-
znam v Evropě, jaká jest jejich výše kulturní
jak úsilovná a úspěšná jest jejich práce v rozmani-
tých oborech. Mežno také s potěšením konstalo-
vati, že řada vážných mužů v národě francouzském
radostně se chápe díla, aby styky mezi oběma ná-
rody se prohloubily a měly cenu trvalou.
Nutno však stavěti na základech solidních, zdra-
vých. Nejsolidnější základy jsou tenkráte, pakližeze
styků těch vyplývá zájem oboustranný, jestliže jsou
založeny na zdravé a neklamné zásadě: do ut des
poněvadž tu obě strany z těchto styků mají svůj
zisk a životní síla těchto styků prýští sama sebou
ná obou stranách.
Každý Francouz, který zná sympathie národa
českého pro Francii, bývá, příjda do Prahy, pře-
kvapen, jak chudě je representováno francouzské
umění v krásném městě nad Vltavou. Překvapení
to pochopí každý, kdo ví, jak umění tvoří integru-
jicí část karakteru francouzského, jak požitek z
umění výtvarných stal se potřebou i širokých mass.
Francouz
Čecho
Francie
Čechy
Evropa
Praha
krásný město nad Vltava
15
article
Umění výtvarná jsou tedy v Čechách represen-
tována nedostatečně. Byly sice již v Praze vý-
stavy francouzských výtvarníků, zejména zásluhou
spolku umělců „Mánes“, který získal sí tím uznání,
ale výstavy tyto nevyhovují: jsou těžko uspořáda-
telné, nákladné, po stránce finanční snad passivní
jsou jenom slabou pomocí v nouzi. Hlavní vad
jejich jest, že trvaji krátkou dobu, několik neděl.
Kdo si s prohlídkou nepospíší, kdo náhodou v ku
dobu jest mímo Prahu, přichází na dlouhou dobu
o možnost sludovati na originálech, neboť obrazy
a sochy, zapůjčeny na krátký čas, musí zpět d
své vlasti.
Má-li tudíž výstava umění výtvarných plně vy-
hovovati potřebě, musí býti trvalá, slálá, ji-
nými slovy řečeno, nutno se postarati o zřízen
musea děl maliřských a sochařských.
Řada Irancouzských umělců, obchodníků
obrazy, sběratelů uměleckých děl jest již informo-
véna o tomto projektu a mnozí slíbili ochotně po-
mocnou ruku k uskutečnění tohoto krásného díla
Na šest set originálů může býti získáno ihned pro
museum franceuzského uměni v Praze. A půjčený
budou nejméně na rok, většinou však na dobu
delší.
Zásadně tedy zřízení musea v Praze jest mož-
né a to v době nejblizší. Běží jen o uvedení v život
tehoto projektu, který ovšem musí býti postaven
také na zdravém podkladě hospodářském.
Náklad se zřízením a udržováním musea jes
Čechy
Praha
spolek umělec „ Mánes
16
article
čímž mohlo by býti vzbuzeno zdání, že výbor pod-
ceňuje zákonně povolený vliv vojenských úřadů
na omezené získávání vystěhovalců. Navrhl do-
datek, aby energicky postupovalo se proti na-
pomáhání při vystěhování se osob odvodem po-
vinných. V souhlasu se zpravodajem navrhl, aby
do resoluce užšího výboru bylo vloženo, žev
stoupnutí vystěhovalectví v I. polovině r. 1913 a
v poškození, jež tím bylo způsobeno branné moci,
nutno spatřovati hlavně účinek v Rakousku trva-
lejší, než v jiných zemích, zvláště pak v Halíči
a Dalmacii, jevící se krise. Řečník navrhl dále re-
soluci, dle niž rozpočtový výbor béře s politová-
ním na vědomí, že následkem špatných hospodář-
ských poměrů jmenovitě agrární obyvatelstvo
hnáno jest k vystěhovalectví. Vláda se vyzývá.
aby zvláště zelědělské obyvatelstvo chránila
agenisr, pracujicích pro vystěhovalecké účely.
Po řeči posl. dra. Diamanda a dra. Hei-
lingera poslanec Friedmann podal návrh
dle něhož na základě znění přípustných listín
mají býti společnosti zodpovědny také za najfmaet
činnost jakových podníků a agentů, kteří při
vlastním řízení obstarávají prodej svých jízdníc
lístků anebo získávají cestující
Příští schůze bude v úterý odpoledne.
**vojadn nd
Výbor pro národně politické záležitostí ne-
mchl se usnášeti pro skrovné účastenství členů
Příští schůze bude 26. listopadu.
* n sonl
Sociálně-politický výbor skoněil zevrubné ro-
kování o I. skupině návrhů novel k zákonu o
pensijním pojišfování (rozsah pojišfovae
povinnosti). Ve schůzi přištího týdne ref. Licht
bude míti doslov. načež bude hlasováno o I. sku-
pině.
Friedmann
Rakousko
Dalmacie
17
title
Politický přehled.
18
article
Země české.
Země české.
Liberecký protest proti pomníku cis. Františka
Josefa ve Vídni
Na zprávu o ustavující schůzí výboru pre
postavení holdovacího pomníku císaří Fran-
tišku Josefovi národy trojspolkových států
který má býti zbudován ve Vídni na oslavu
65 let mocnářova panování, zavěsila „Reichen-
berger d. Volksztg.“ nesmírně mrzutý článek
v němž po nějakém okolkování vyslovuje se
proti vztýčení takového pomníku a žádá na
místě toho postavení pomníku věrnosti Nibe-
lungů.
Ačkoli prý pomník na počest stařičkéh
mocnáře, kdyby zároveň byl pomníkem troj-
spolku, nepotkal by se u Němce se žádným
odporem, přece jenom sluší podle libereckého
listu uvažovatí, bylo-li šťastným nápadem vy-
stoupiti s takovým projektem. List připomíná
nadšení, s jakým z jara roku 1909 byla
uvítána myšlenka zbudovati ve Vídni pomník
věrnosti Nibelungů, vzniklá za návštěvy ci-
saře Viléma, aby prý takový pomník příští
pokolení vždy upomínal na dobu těžkých ne-
snází říše a osvědčenou věrnost německého
přítele a spojence. Tento plán — tak vzpo-
míná „Reich. d. Volksztg.“ — byl tenkrát při-
jat nejenom celou německou veřejností s já-
sotem, nýbrž doznal schválení i souhlasu
rozhodujících kruzích. Leta přešla, a nic se
už neproslýchá o pomníku nibelungské věr-
nosti. To musí ve všech německých nacionál-
ních kruzích vzbuditi hořké pocity, nebot
proniklo na veřejnost, žek pomní-
ku nibelungské věrnosti proto
nemá dojíti, aby nebylo vzbuzen
u různých šlovanských národů ra-
kouských, zvláště u Čechů, rozla-
dění. A což snad německá věrnost nepro-
spěla také Slovanům rakouským? Jest přene
zjištěno, že válce, kterou nechtěli panslaví-
stičtí vůdcové Kramář. Klofáč, Hribar. Ma-
saryk a soudruzí, bylo jenom proto zabráněno
že se Rusko obávalo silného německého
meče!
František Josef
Fran
Josef
Reichen
Volksztg
Němec
Nibelung
Vilém
Reich
Čecho
Slovan
Klofáč
Hribar
Vídeň
Ma
Rusko
19
article
Proč k válce nedošlo po prvé, po druh
a po třetí, to se současníci sotva dovědí z úřad-
ních pramenů, ale k válkám nedocházívá ne-
jenom proto, že se jedna strana obává síly
meče druhé strany, ale také proto, že vlast-
nímu svému meči nedůvěřuje. Mezi velmi
věrojatnými a velmi pochopitelnými příčina-
mi, pro které k válče s Ruskem nedošlo, byla
z kruhů, vojenským velmi blízkých, uváděna
i ta, že jeden z tuzemských „Nibelungů“, kte-
rý i svými homosexuálnými sklonnostmi silně
připomínal druidský mrav z dob germansko-
pohanských, prodal — obrazně řečeno — meč
své říše, dříve než mohl býti tasen, cizí vel-
trojího druhu. Nejdříve nutno opatřiti místností, pat
otop a dozor. Pan Louis Thomas pevně doufá
opíraje naději svou o výsledky kroků, jež učinil
v Praze na příslušných mistech — že obec král.
hlav. města Prahy, uznávajíc také všeobecný vý-
chovný i hospodářský význam musea, poskytne v
jedně ze svých budov útulek nové galerii — vždyt
pro začátek stačí jeden sál! — a že vůbec učiní
co bude možno ke zdaru dila. Do drehé kategorie
vydění spadá náklad, vzniklý pojištěním originále
museu půjčených, jakož i dopravně. Lze důvod-
ně očekávati, že autoři zmírní ceny svých děl, aby
pojistné příliš nevzrostlo. Tyto výlohy budou muset
býli kryty přijmy. Zbývá ještě třetí kategorie vy-
dání, vydání na zakoupení originálů pro museum.
Nibelung
Thomas
Rusko
Praha
20
article
Ale toto vydání nebude nevyhnutelné. Budousli
peníze k disposici, bude se kupovati, nebude-li
peněz, koupě odpadnou tak dlouho, až se penize
získají. Ostatně procházíme-li kteroukoli sbírku
umění, vidíme, že velká část její nebyla zfskána
koupí, nýbrž darem. Lze doufati, že také tolo
museum nalezne své mecenáše a ušlechtilé dárce
— z Paříže už se hlásíl
Projekt francouzského musea lze uskutečniti
nejlépe a snad jedině jen zřízením zvláštní společ-
nosti musejní na základé spolkového, zákona. Před-
pokládajíc, že město Praha poskytne nutné míst-
nosti, bude se společnost starati hlavně o te, aby
museum bylo pokud možno hojně zásobováno ma-
teriálem výstavním
Ze všeho toho, co bylo řečeno, je snad jasno.
že zřízení musea francouzského výtvarného umění
v Praze jest jen otázkou zcela krátké doby. J
jen žádoucno, aby prozatímní komité, jež se právě
tvoří, chovilo se enersicky díla, aby všichní přá-
telé umění a zejména přátelé reálných vzájemných
styků česko-francouzských skupili se v společnost
a byli jejími oddanými členy. Tato společnost bude
mocným poutem, jež vázati bude oba národv
cběma národům bude drahá, přinášejic oběma zisl
a prospěch. Jakmile otevře v Praze museum fran-
couzského umění, zraky umělecké Francie obráto
se k této zemi, k českému národu. A každý Fran-
couz, jenž zavitav do. Praby, uvidí zde své drnl
umění slušně representované, bude cítiti se bližšín
národu českému.
Ale i kterýkoliv jiný turista, odborník i neod-
horník, při své návštěvě v Praze rád se zdrží o pů
dne déle, aby mohl shlédnouti, co mu skýtati bude
stálá galerie francouzského umění
K. Bruderhans.
K Bruderhans
Paříž
Praha
francouzský muzeum
zřízený muzeum francouzský výtvarný uměný
francouzský uměný
21
article
moci, s jejímž mečem měl býti pravděpodobno
skřížen!
Dojem prohlášení Stürgkhova na učitelstvo.
Přípověď předsedy ministerstva učitelstvu
v Čechách, daná deputaci německého učitel-
stva ve středu v ten smysl, že ode dne 1. ledna
1914 má dojiti k velmi vydatnému zlepšen
učitelských platů, způsobila převrat v nálad
učitelstva aspoň do té míry, že upuštěno o
úmyslů zahájení pasivní resistence ve ško-
lách, od pořádání velkého demonstračního
shromáždění a průvodu českého a německého
učitelstva z celé země v Praze a že zákaz úča-
stenství na dětském dnu dne 2. prosince orga
nisacemi uvolněn.
Stürgkhův
Čechy
Praha
22
article
Z Moravy.
Morava
23
article
Dne 20. listopadu
Podívné nápady)
Není zpupnější radnice, když jde o české
věcí, nežlí je radnice brněnská. Psali jsme teprve
nedávno, jak byl dr. Pluhar odbyt, když u Wiesra
intervenoval ve příčině návrhu pro českou okr
školní radu brněnskou. Tak to chodí denně. Kří-
žová cesta našeho obecného školství je až přílik
známou — a znají ji snad také dobře oba příse-
dící zemského výboru dr. Budínský a dr. Pluhař.
odbýt
Wiesr
doktor
Budínský
Pluhař
Kří
24
article
My proti té zpupnosti radnice jsme dosud mnoho
nepodnikli a mncho také neprosadili. Jenom ve
školských věcech nám někdy dal správní soud za
pravdu. Jinak zájem náš je o věci obecní ne-
pátrný, ba žádný — a laké se o to mnoho nesta-
ráme, aby byl nějaký. Přes 11/4 roku neměla naše,
pro obecní záležitosli zřízená korporace, Jednot
českých volíčů, schůze ani výborově ani jiné
schůze. Propáslo se za ten 11/2 roku mncho mo-
mentů ke stížnostem, ku prole stům. Nechceme
rekriminovati — ta věc, doufáme, nebude se více-
kráte opakovati. Ale jedno nejde nikomu na
mysl, že za takových poměrů vynořuje se plán
jednati o punktace s radnici! Nevíme, kdo ho vy-
našel, takéje to jedno, ale varujeme před bla-
máží. Radnice s námi jednati? S námi, kteří při
volbách obecních jsme se jí neukázali dosud ani
dosti málo nebezpeční? Může po odkopnutí ná-
městka dra. Pluhaře purkmistrem Wiesrem někde
býti tak lehkověrným, že nám radnice dá dobro-
volně něco na „Zdislavu“. školky atd.? Není naším
úmyslem snad zabrániti, abychom my sami si po-
stavili svůj program, své postuláty proti radníci.
když je do dnes nemáme — avšak jíti s tím do
jednání s radnici dnes, to je věc, kterou by musili
rozhodovati povolaní činitelé brněnských Čechů a
nikoliv libovolně, ad hoc, svolaná anketa, do níž
nezváni lidé poměrů znalí, protože mají jinou po-
litickou víru. Za povznesené nálady v Němectvu
moravském, za chyb, které se s naší strany o
paktu staly, vyvolávati smiřování s obcí brněn-
skou, není včasno, ani s nadějí na úspěch.
Pluhař
Wiesr
Zdislav
Čecho
25
article
Kakousko-Uhersko
Kakousko-Uhersko
Požadavky vojenské správy.
al Hr. Berchtold předložil delegacím v úter-
ních schůzích společný rozpočet na prvou
polovinu r. 1914. Na toto prvé půlle
žádá se na společné potřeby říšské neméně
než 782,822.287 K, z nichž po srážce výnosu
cel, rozpočteného v 97.251.714 K, bude třeba
uhraditi 685,570.573 K, takže dle kvoty n
Rakousko připadne 436,413.883, na Uhry
249,156.687 korun.
Z této obrovské sumy potřebují miníster-
stva vnějších věcí a financi poměrně malou
částku, lví podíl vyžaduje pro sebe vojenská
správa na vojsko a námořnictvo, a z něho
zase větší část jsou vydané už peníze na vo-
jenská opatření za války balkánské.
Na vojsko žádá se pro prvou polovinu
r. 1914 v řádném rozpočtu . . 240.971.360 K
v mimořádném rozpočtu . . . . e 760.000 K
pro bosenské posádky . . . . . 8,731.835 k
na výpravu vojska .. . . . . . 12,510.000 K
na nová děla . ... .. . . . .. 200.000
na opatření válečného materiálu
a pevnostní stavby . . . . . . 20,800.000
tedy celkem . . . . . . . . . . . 283,973.195 K
Mimořádná vojenská opatření za války
balkánské stála . . . . . . . . . 316,678.000 K
vydržování tureckých uprchlíků 800.000
dodatečné úvěry za r. 1913 . . 32,770.000 K
celkem . . . 350,248.000 K
a celý požadavek na vojsko 634,221.195 K
Vedle toho žádá vojenská správa na ná
mořnictvo v řádném roz-
počtu . . . . . . . . . . . . . 35,199.050) K.
2.674.530K
v mimořádném rozpočtu . . ..
na nové válečné lodi a pří-
Berchtold
KakouskoUhersko
Hradec
Rakousko
Uhry
26
article
55,207.500 K
55,207.500 K
stavy . . . . . . . . . . . .
tedy celkem . . . 93,081.080 K
Mimořádná námořní opatření za války
balkánské stála . . . . . . . . . 40,443.860 K
a celý požadavek na námoř-
nictvo.. . . .. . . . . . . 133,524.940 K
Zřízení samostatné Albaníe stálo
tedy rak.-uherské občany dosud 483,691.860 K.
Haličská krise.
Ze „Stowa polsk.“ se dovidáme, na jakém
základě dr. Korytowski zjednal kompromis
s podolskýmí polskými stranami, aby upustily
od oposice proti volební opravě. Zemský vý-
bor haličský má míti příště 8 přísedících (mi-
sto smluvených dříve sedmi), z nichž jen
dva budou Malorusové. V pěti městských
volebních okresech bude se voliti po dvou
poslancích volbami poměrnými. Ve vý-
chodní Haličí utvoří se 28 venkovských voleb.
ních okresů jednomandátových, 16 dvouman-
dátových a 4 okresy dle národního katastru
na uhájení polských mandátů. Stará, smluvená
ustanovení o okresních zastupitelstvech
panských dvorech mají zůstati v platnosti
v nové osnově zemského zřízení.
„Sl. pol.“ dodává k tomu: Ačkolí se Malo-
rusům přiznává opětně 27% všech mandátů
povoluje se jim právo, aby si své zástupce
v zemském výboru a zemských komisích vo-
lili sami, jako naopak Polácí si budou své zá-
stupce voliti bez hlasů maloruských; ačkoli
tedy nový projekt nesplňuje všech přání stran
oposičních, přece vyhovuje aspoň většině jich
požadavků a proto spojené strany přijímaj
tento projekt s podmínkou, že sněm bude svo-
lán bez jakýchkoli dalších průtahů.
Na této straně byl by tedy odpor již zlo-
men. Jde nyní o to, aby také Ukrajinci při-
jali projekt dra. Korytowského.
dle
polsk
Korytowski
Malorus
Malo
Ukrajinec
doktor
Halič
27
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Bulharské věci
28
article
Po vykonání obecních voleb, jež, díky ener-
gii p. Radoslavova, vypadly skoro veskrze ve smy-
slu vlády, vídeňské listy oznámily, že král Ferdi-
nand „už zitra“ se vydá na cestu do Sofije, kde s
ho národ nemůže dečkat. Ale král Ferdinand v zá-
pěti změnil svůj úmysl. Vídeňské listy oznámily.
že jede do Berlína. Jak by cesta k císaří Vilémov
souvisela s nedočkavostí bulharského národa? An
do Berlína nejel, nýbrž do Koburgt, kde se bude
konati rodinná rada
V nepřítomnosti otcově králevič následník Bo-
ris vykonává funkce panovnické a snaží se podá-
vali důkazy, že se k tomu výborně hodí. Z bulhar-
ských novin není lze se dočísti, že by se nehodil
Ale přece máme dojem, že ani položení Borisov
není hodno závisti.
V novinách se pokračuje v odhaleních, kteri
vynášejí na povrch viny a chyby bulharských stát-
níků, které připravíly druhou válku a způsobily
Bulharsku krutou pohromu. Odpůrci Gešova a Da-
neva nenechají si ujít nejmenší příležitosti, aby je
jako vinniky vystavili. „Dnevnik“ na př. podává
následující příspěvek
Rusko radilo Bulharsku, aby upokojilo Rumun-
sko malou kompensací, jen proužkem země při Du-
naji. Ukazovale na to, že si rumunský národ a ti k
mermomocí opravy žádá, a že je třeba Rumunům
něco dáti, aby byli zticha. Danev, jenž se v Londý.
ně k Take Joneskovi nelaskavě choval, a to návo-
dem ruského velevyslance při anglickém dvoře Ben-
kendorta, nemohl se rychle rozhodnouti, tím spíše
ne, že bulharské veřejné mínění příkře se stavěl
proti každé opravě hranic ve prospěch Rumunska
v čemž byli Bulhaři podporování věím tiskem slo-
vanským
Do Sofije přijel kníže Ghika přemlouvat Ge-
šova a Daneva ku povolnosti k Rumunsku. Sou-
časně k nim chodil rakousko-uherský vyslanec hr
Radoslavův
Ferdinand
Gešův
Rumun
ben
Bulhar
Sofijá
Berlín
Vilémov
Koburgt
Bulharsko
Rusko
Rumunsko
29
article
Tarnovský a přimlouval se za požadavek Rumun-
ska a připovídal jim, cokoli Bulharsko ustoupí Ru-
munsku, že si s úroky nahradí na Srbsku. „Ale te
hr. Tarnovský činil na svůj vrub.“ poznamenává
solijský list a my nemáme příčiny, abychom tuto
poznámku zamlčeli
Danev tomu nechtěl rozumět. Dával vyhýbavé
odpovědí a chodil na radu k Nekljudovu, jenž je
zrazoval od nepřátelství naproti Srbsku a vzbuzo-
val důvěru v rozhodčí soud ruského cara. Zatim
požadavek Rumunska byl stále větší. Zvětšoval se
tou měrou, jak postupovala mobilisace rumunské
armády
Vídeňské listy představovaly světu věci tak
jakoby Rusko a Rakousko-Uhersko pracovaly v
Sofiji v nejúplnější dohodě, ale zatím vlivy oboji
diplomacie stále spolu zápasily. Tarnovský říkal-
Se Srbskem musíte jednati rázně. Danev odpoví-
dal: Nevzdáváme se naděje, že se ještě dohodne-
me, a ne-li, rozhodne náš spor ruský car. Hr. Tar-
novský: Srbsko nepůjde na carský soud, o to se
vám postará vídeňská žurnalistika. Danev šel k
Nekliudovu, jenž ujišťoval jako vždy, že Srbsko se
carskému soudu podrobí jen aby se naň spolehlo
Bulharsko, a všechno bude dobře. Na rozpaky Da-
neva, že Srbsko na soudě bude žádati příliš mno-
ho a povolí-li mu car, že v Bulharsku vypukne
bouře hněvu. Nekljudov odpovídal, že ani Srbsko
nebude žádati víc, než nač má podle smlouvy
právo (hranice Vardar), ani car neučiní rozhod-
nutí, které by odporovalo možnostem, ve smlouvě
předvídaným.
Od krále Ferdinanda ani Gešov, ani Danev
neměli žádné direktivy. On, jemuž velké národní so-
braní povolilo v otázkách zahraničné politiky ne-
omezený osobní režim, tvářil se, jakoby si nevě-
děl rady a nemohl se rozhodnouti. Danev tedy po
odstoupení Gešova smluvil s Nekljudovem, že sám
pojede do Petrohradu a ruská jachta už na něj ve
Varně čekala.
Tarnovský
Rumun
Nekliudův
Ferdinand
Gešov
Danev
Bulharsko
Srbsko
Rumunsko
Rusko
Rakousko
Uhersko
Hradec
Tara
Vardar
Petrohrad
30
article
Podivejme se nyní do Bukurešti, jak tam di-
plomacie ruská a rakousko-uherská spolu závodily.
Rusko snažilo se získati Rumunsko pro trojdoho-
du. Rakousko-Uhersko pro trojspolek. Kníže Für-
stenberk, podporován svým německým kolegou, o-
svědčoval Rumunsku přizeň trojspolku tím, že m
dával pořád větší kus území bulharského. Krále
Karla diplomacie trojspolková strašila, že by ho
mohlo státi trůn, kdyby netrhl od Bulharska co nej-
Současně v Sofii hr. Tarnovský měl vláduk
povolnosti Rumunsku. Čím více Rumunsko žádale.
tím důtklivěji Tarnovský doporučoval Bulharsku.
aby mu vyhovělo a vyhnulo se válce s ním, proto-
že mu Srbsko všechno zaplatí. Od Ruska se. Bul-
hursko spravedlnosti nadíti nemůže, ale má nepře-
možitelnou armádu a přátelství Rakousko-Něme-
cka, té dvojí síle Srbsko neodolá.
Tebdy kníže Ghika předložil bulharské vládě
poslední požadavek za kompensaci. To nebyl u
uzounký proužek, nýbrž značný kus země 10—2
kilometrů na jih od staré hranice.
Danev se tohoto požadavku zhrozil, prohlfžel
falešnou hru hr. Tarnovského a knížete Fürsten-
berka a utužil se ve svém přesvědčení, že Bulhar-
sko se nesmí pustili do války se Srbskem a Ře-
ckem a uraziti a zpronévěřiti se Rusku. Nemaje
podpory ani od krále, ani od bulharské veřejnosti
Danev neviděl pro sebe jiné možnosti, než aby
spor s Rumunskem protahoval a tím získal času.
Rumunsko hrozilo válkou. Ale Nekljudov Daneva
upokojoval, říkaje: „Rusko nedovolí, aby vás Ru-
munsko napadlo, a vy, doktore, jen si připravte
zavazadla na cestu do Petrohradu.
Na hranicích už vojska bývalých spojenců proti
sobě stála. Danev se od krále Ferdinanda pořád ni-
čeho nedovídal. Král se nevyjadřoval vůbec nikte-
rak, jen s rumunským králem si cosi telegrafoval.
Karel diplomacie
Tarnovský
Fürsten
Bulhar
Danev
Ferdinand
Bukurešť
Rusko
Rumunsko
Rakousko
Uhersko
Für
Bulharsko
Sofie
Srbsko
Petrohrad
31
article
Danev se ho na to ptal, ale nedostal odpovědia
vůbec se toho nedopátral.
Z Petrohradu Danev obdržel telegram od Bob-
čeva, aby již nemeškal a vypravil se do Petrohra-
du a Bulhaři aby se vzdali myšlenky na válku
bývalými spojenci. Danev odjel do Varny, nevyří-
div s Ghikou otázku rumunských nároků. Jeho ná-
zor na tu věc byl, že Rumunsko se do války nedá.
ale obsadí Dobrudžu, a na jednání o tom, jakou
část mu Bulharsko ustoupí, že je času dost, až s
skonouje spor se Srbskem a Řeckem.
Král Ferdinand na vyzvání carovo, aby se
Bulharsko podčinilo jeho rozsudku, odpověděl
zpupně, ale srbská národní skupštína v tajném
sedění také dala Pašičovi souhlas, aby spor s Bul-
harskem vznesen byl na ruského cara. Toho ne-
mohl dopustiti hr. Tarnovský, neboť ruský vliv na
Balkáně opět by zvítězil. Užil posledního a hlav-
ního trumlu. Přesvědčil krále Ferdinanda a gen.
Savova i hlavní stan, že je nutno rychle Srby na-
padnouti a poraziti: Srbové se spoléhají na carskou
arbitráž a nejsou připraveni na vypuknutí vojny:
než se Srbové nadají. Bulhaři jim vezmou Kňaže-
vac. Pirot. Niš. Prokuplje, Vraně a zachvátí celou
Makedonii až k albanské hranici; vítězové podaje
si s Albanci ruce a všechen srbský živel bude jimi
opásán se strany polední i východní tak, že se
nebude moci hnouti, dokud tento řetěz nepovolí.
Katastrofálný telegram s podpisem gen. Savo-
va byl poslán, ale věci dopadly jinak, než předpo-
kládali ti, kdo vojnu zavinili. To jest už dostatečně
vyjasněno a známo. V Bulharsku již není nikoho.
kdo by dával jiné vysvětlení o počátku války se
Srbskem.
Každá velká historická událost má velké ná-
sledky nejen pro státy, nýbrž i pro osoby. Král
Ferdinand cftí, že se osobně následkům bulharské
katastroty, které zavinil, nebude moci vyhnouti, ale
nemá odvahy, vyjít jim vstříe
Bob
Bulhar
Ferdinand
Tarnovský
Savův
Srba
Petrohrad
Rumunsko
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Balkán
Niš
Makedonie
Sava
34
article
Ruská dívčí škola v Srbsku.
»Svět« Gr. V. Komarova oznamuje: Po za-
vření ruského lycea na Cetyni srbská vláda po-
žádala ruskou, aby ten ústav přenesla do Srbska.
Ruská vláda svolila a bývalá ředitelka ruského
inslutu na Cetyni, Sofia Petrovna Mertvago, od-
jiždí do Srbska zařídit, čeho v té příčině jest
třeba.
Ruské lyceum bude zřízeno buď v Šabci, nebo
v Niši.
Srbky, které byly vychovány v cetyňském
ústavě, chystají své bývalé ředitelce slavné uví-
tání, až přijede do Bělehradu.
V Komarov
Mertvago
Srbka
Srbsko
Šabac
Niš
Bělehrad