2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
21. listopadu 1913. Číslo 320.
4
title
Národní hospodář.
5
title
JUDr. Josef Janda, tajemník Českého Obchodní h
musea v Praze:
JUDr
Janda
Český obchodní h muzeum v Praga
6
article
Vyhlídky českého obchodu na
Balkáně.
Vyhlídky českého obchodu na
Balkáně.
Zmocnilo se nás cosi, jako balkánská ho-
rečka. Přicházejí denně ke mně lidé, kteř
chtějí na Balkán vyvážeti anebo chtějí s
tam usaditi jako samostatní obchod-
níci. Jsou však mezi nimi velmi často lidé
mali, nebo dokonce zcela drobní a jest proto
nutno uvésti na pravou míru naděje na Balkán
kladené.
Chce-li český vývozce počítati s tím, aby
jeho zboží na Balkáně proniklo a našlo svů
trvalý odbyt, musí úzkostlivě dbáti všech pod-
mínek, jimiž možno docíliti odbytu zboží na
kterémkoli jiném trhu zahraničním, kde se
náš vývozce stýká se světovou konkurencí.
Rozhodujícím momentem budou tu ovšem
často předpisy tarifní a celní; mimo to musí
však i dbáti, aby se osvědčil vývozcem pa-
rátním, připraveným na boj s každou konku-
rencí. Musí býti o poměrech zahraničního
trhu správně informován a navštíviti nová od-
bytiště buďto na Balkáně sám, nebo je dáti
navštíviti spolehlivými obchodními cestující-
mi. Musí pracovati s malým ziskem, někde
ze začátku i se ztrátou. Musí míti dosti chuti
a trpělivosti přizpůsobovati svoje výrobky
zboží poměrům i potřebě a vkusu nových od-
běratelů. Někde bude musit sleviti na kva-
litě, jen aby zboží bylo laciné; jinde zase bude
mu možno konkurovatí jenom prima kvalitou
A především musí býti každý reelní, vždy so-
lidní, úzkostlivě přesný a alespoň z počátku
vždy ochoten vyjíti vstříc.
Úvážíme-li pak, že může tyto podmínky
splniti jenom vývozce dostatečně kapitálově
silný, přiznáme, že jen firmy naprosto schopné
mohou počítati na úspěch svých domů na
Balkáně.
Balkán
7
article
Veliký omyl by byl, kdyby naší vývozci
chtěli spoléhati na spřátelená srdce balkán-
ských Slovanů více nežli na reelnost a solid-
nost zboží. Byli jsme my Češi dole oblíbeni
pravda, ale již sama okolnost oficielní poli-
tiky státní půzobí dosti silně, aby ochabl
sympatie, na kterou by mohl spoléhati ná
průmyslník. Nesmíme zapomínati, že i při vý-
borných ustanoveních dovozních a celníc
stačí často pouhé přísnější nebo laxnější je-
jich uplatňování, aby se tím rozhodovalo o
možnosti dovozu zboží z určitého státního
území a pak bude pro naše vývozce české
rozhodnou hospodářská politika, jaká se oli-
cielně i neoficielně zaujme vůči rakousko-
uherskému průmyslu vůbec a nemohou počí-
tati na to, že by měli nějaké privilegované
stanovisko před jinými příslušníky tohoto
státu. Žádný český průmyslník nemůže dou-
fati, že jeho zboží a způsobu obchodování do-
stane se nějakých zvláštních koncesí. Bude
mu bojovati tak jako dříve a tak jako všude
jinde s velkou konkurencí světovou na trhu
mezinárodním, a jen ten udrží na trvalo svoje
posice, kdo v boji tomto zvítězí
Našemu průmyslu snad na základě sym-
patií mohl by býti usnadněn vždy první krok
k novému odběrateli, ale nic více; a bylo by
potom tím větším neštěstímpro naše vývozce.
kdyby počítajíce na sympatic, sympatií po-
zbyli. Neboť není většího nebezpečí pro ná
na Balkáně, než to, kdyby tamější Slované
poznali, že chceme využíti jejich náklonnost
v jejich neprospěch.
Čech
Slovan
Balkán
8
article
Aby mohl býti učiněn tento prvý krol
za novými odběrateli, bude na trzích balkán-
ských více než kde jinde potřebí, aby naši šé-
fové průmyslových závodů pokud možno sa-
mi navštívili balkánské kraje, seznali tamější
poměry, zvyky a poznali se přímo se svým
odběrateli, nebo aspoň aby dovedli si najit
spolehlivé české nebo srbské, případně bul-
harské obchodní zástupce a cestující, aby pří-
mo za obchodem šli, poněvadž obchod ne-
přijde za nimi.
A obdobně jest tomu také tenkráte
chce-li se náš člověk usaditi mezi balkán-
skými Slovany jako obchodnik neb aspoř
chce-li tam uplatniti české zboží jako ob-
chodní cestující.
9
article
Má-li počítati na úspěch, musí to byt
člověk pokud možno největších schopnosti
Jest předně potřebí, aby naprosto bezpečně
ovládal jazyk území, kde se chce usaditi nebo
cestovati (srbochorvatštinu a bulharštinu)
Chce-li zapustiti obchodník kořeny mezi li-
dem — a v těchto zemích je potřeba stálého
osobního styku se zákaznictvem ještě mnohem
více nežli u nás — musí se brzo přizpůsobiti
poměrům, jinak nemá důvěry, jinak hledí se
na něj jako na cizince a největší překážkou
v tomto směru našemu člověku mezi balkán-
skými Slovany, zvláště na Černé Hoře a
Srbsku jest — dík naší zahraniční politice —
že jest Rakušanem.
Nemůžeme se v tomto směru diviti na-
šim bratřím Slovanům a nemůžeme jim to
míti za zlé, že nemají beze všeho po posled-
ních politických událostech důvěry ke kaž-
dému českému člověku, který mezi ně přijde
a obliba českého národa, o níž jsme se nahoře
zmínili, jest nyní spíše platonická a jaksi na
dálků, mizí však z blízka velmi často pod do-
jmem Rakušana.
Rakušan
Černá hoře
Srbsko
Slovan
10
article
Jest zajímavo a jistě bolestno, že srbský
člověk žádá výslovně zboží říšskoněmecké
raději jedná s cestujícími firem řišskoněme-
ckých, omlouvaje často i jejich neznalost ja-
zykovou, nežli s cestujícími firem rakouských
ať již německých nebo českých. Nemůže pro-
to doufati žádný český člověk, který se chee
usídliti na Balkáně, že bude míti na růžích
ustláno.
Je-li dobrým odborníkem.
charakterem, a má-li dosti kapitá-
lu, aby vydržel těžké začátky, dříve nežs
dokonale osvojí jazyk, pozná mrav a lid. pak
s pánembohem; jistě že se tam uplatní, na-
bude tam jmena i jmění.
Nemá-li však těchto schopností a zvlášte
není-li mu možno vydržeti počátečné doby
boje, než se aklimatisuje, ztratí lehko svů
malý, často těžce nashromážděný kapitál
bude toužiti do své vlasti zpět.
Doporučuji proto každému, aby položi
přísné měřítko na své schopnosti a svoji sílu.
Balkán
11
article
než se odváží na Balkáně usaditi se jako sa-
mostatný obchodník, a aby raději dříve, neži
se rozhodne vystěhovati se, podnikl cestu do
slovanských zemí jižních a přesvědčil se
z vlastní zkušenosti, zdali mu bude možno tam
se uchytiti čili nic.
Přes to žádám na našem obchodu a prů-
myslu, aby hleděl dobýti si Balkánu jako na-
šeho nejpřirozenějšího odbytiště. Že však po-
měry jsou nyní obzvláště těžké — ze zná-
mých důvodů — jest viděti nejlépe z toho, že
pro celá odvětví našeho průmyslu není Bal-
kán hospodářským bojištěm novým, nýbrž —
bohužel — bojištěm, kde nutno kousek po
kousku dobývati půdy posledními událostmi
politickými ztracené.
Nejlepším předbojníkem může býti ovšem
dobrý obchodní cestující. Právem
vytýká se mnohému cestujícímu na trhu za-
hraničním, že jest spíše úřadníkem nežli ob-
chodníkem, který nedovede při nejiepší vůl
posouditi s náležitým obchodním bystrozra-
kem danou situaci, jako ji postihne zkušený
odborník. Takový cestující ovšem není s to
podati svému průmyslu náležitou informaci
aní získati cizí trh. A na cestujícím mezi bal-
kánskými Slovany musíme žádati ještě více
Musíme na něm žádati, aby se stal téměř jed-
ním z nich, aby postihl nejenom veškeré je-
jich potřeby, ale také mravy a zvyky a do-
vedl proniknouti až do hloubi jejich srdce
pochopiti jejich city. Usnadní-li pak takovému
cestujícímu práci mezi balkánskými Slovany
jeho dům takovým způsobem, jak jsem žáda
na počátku této úvahy, dobudeme bohda zpět
ztracená odbytiště a získáme si u našich jiho-
slovanských bratří sympatie kotvící tak hlu-
boko, že nám je pak potom snad nevyrve
žádná zahraniční politika.
To jest však podle mého soud
také nejlepší způsob, jak jes
se možno českému člověku uplat-
niti na Balkáně.
Balkán
Bala
12
article
Nové nařízení o klidu neděl-
ním v živnostech.
Nové nařízení o klidu neděl-
ním v živnostech.
Místodržitelským nařízením ze dne 8. listo-
padu 1913, vyhlášeným v právě vydaném zemském
zákonníku, byly jednak znovu uveřejněny dosu
platné a v několika místodržitelských nařízeních
roztroušené předpisy o klidu nedělním při provo-
zování živnosti, jednak doplněny pokud se týče
živností, jichž úpravu ministerské nařízení ze dne
12. září 1912 č. 186 ř. z., vstoupivší v platnost dne
1. října 1913, nově přenechalo zemským úřadům
při tom byly provedeny změny nyní platných před-
pisů o klidu nedělním, jež staly se v posledním ča
se nutnými a k provedení zralými.
V jednotlivostech byly dosud platné předpisy
takto plněny nebo pozměněny:
Nově byly vřaděny předpisy o úpravě práce
ve vzorných dílnách na výstavách, pro něž dosu
místodržítelstvím připad od připadu byla udělována
nutná výjimečná povoleni, dále předpisy o úprav
živností obchodních náhradníků ve pří-
čině vázání kytic a věnců, živnosti fotografů
výroby a prodeje sodové vody, konečně výro-
by umělého ledu a prodeje le-
du, jež byly dosud upraveny mi-
nisterským nařízením ze dne 24. dubna 1895 č. 59
ř. z., resp. ze dne 8. dubna 1904 č. 35 ř. z. Ježto
dotazy, provedenými ve smyslu zákona o klidu ne-
dělním nebyla konstatována potřeba změny dosu
platných předpisů, pokud se týče dosavadní praxe.
byly platné předpisy do nového nařízení ne změ-
něně přejaty a ohledně vzorných dílen na vý-
stavách nedělní práce bez obmezení dovolena.
13
article
Pokud se týče změn, bylo nejprve dle sou-
hlasného přání zúčastněných kruhů předepsáno, že
v obrodu města Prahy a ostatních mistníeh
obcí, náležejících k pražskému policejnímu obvodu
jakož i místních obcí Radlic a Vysočan, pak v ob
vodu města Plzně a sousedních obci Bolevee
Doubravky. Doudlevce, Lobzů a Škvrňan při pro-
vozování živnosti holičské, kadeřnické
parukářské o Hodu Božím, veli-
konočním a svatodušním a o prvém
svátku vánočním, připadne-li na neděli
má býti úplný klid.
Hoda
Praha
Vysočany
Plzeň
Bolevee Doubravka
Doudlevce
Lobz
Škvrňany
14
article
Aby se odstranily různosti, jež dle dosud plat-
ného předpisu v jednotlivých letech nastávaly,
aby se potřebě delší pracovní doby v obchodnic
živnostech v době předvánoční vyšlo vstříc, byl
v novém nařízení ustanoveno, že v každém roe
o dvou nedělích bezprostředně před
eházejích před stědrým veče
rem a připadne-li štědrý den na neděli, též v ten
to den jest dovoleno provozov at
všeehny obchodní živnosti od
hodiny ranní do 12. hodiny polední a od 2. d
6. hodiny odpolední.
Stejným způsobem dovolen byl také na Syí
vestra, připadne-li na neděli, prodej zboží, p
kterém jest toho dne dle zkušenosti největší po-
ptávka, t. j. potravin, papírového zboží a potřeb k
V lázeňských místech výjimečně dov
lené provozování obchodu s potravinami v hodi-
nách od 6—8 večer bylo ohledně lázeňského míst
Teplic—Šanova zrušeno, ježto díe provedeného e-
tření není potřebí, aby tento prodej potravin v
večerních hodinách v Teplicích byl ponechán
Pokud se týče provozování obchodních živno
stí v místech poutnických, byly u dvou poutnickýeh
míst — Bohosudova a Přibramě — doba poutní
čas poutní změnčny a jedno poutnické místo
Sušice — bylo nově do nařízení pojato.
Konečně byly v souhlasu se súčastněnými kru-
hy přiměřeně upraveny hodiny pro pro dei
květin, náhrobních věnců, svíč ek
a jiných předmětů k výzdobě hrobů u hřbitovi
plšanských vzhledem k návštěvě těchto hřbitovů
různé v různých dobách ročních.
psaní.
Teplice
Šanov
Bohosudov
Sušice
15
article
Z pojišťovací rady.
16
article
Z Vídně, 20. listopadu. Dnes konalas
schůze pojíšťovací rady v ministerstvu vnitra.
v niž bylo jednáno o průvodním nařízení k zá-
konu o úrazovém pojišťování ná-
mořníků. Každá loď bude tvořiti zvláštn
podnik. Zařadění jednotlivých těchto podniků
do nebezpečenských tříd — jak bylo vlá-
dou navrženo — bylo po výslechu expertů
malými změnami schváleno. Podniky námořn
budou pojištěny u úrazové pojišťovny v Terstu
v níž však budou tvořiti zvláštní oddělení se
samostatným účtováním. V předsednictvu ústa-
vu budou míti 3 zástupce, z nichž jeden bude
volen dělníky, druhý podnikateli a třetí jme-
nován vládou. Rovněž do rozhodčího soudu
budou z této skupiny voleni zvláštní přísedící
Podniky budou miti volební právo plurální nej
výše s 50 hlasy. Na dotaz jistého experta pro
hlásil zástupce vlády, že se pracuje o úrazo
vém pojištění rybářů.
Zápůjčka vagonů do Srbska a Bulharska.
Z Vídně, 20. listopadu. („N. Fr. Pr.“) Srb-
ská a bulharská státní železniční správa dotá-
zaly se společností pro půjčování vagonů
Rakousku a Německu po přenechání většího
počtu vozů za nájemné. Zápůjčka uskuteční s
v nejbližších dnech.
Srb
Vídeň
Terst
Srbsko
Bulharsko
Francie
Rakousko
Německo
17
article
Divídenda.
Divídenda.
Z Vídně, 20. listopadu. Valná hromada ake
společnosti procukerníprůmysl schvá-
lila návrh na rozdílení dividendy 20 K, t.j
5 proc.
Kurs akcií Pražské úvěrní banky. V ku
sovním listku vídeňské bursy ve včerejším na-
šem večerníku byl omylem uveden kur
akcií Pražské úvěrní banky 645.—. Ve skuteč
nosti byly akcie ty jednány na včerejší burs
za K 646.50 a oficiální závěrečny
kurs činil 646 peníze, 647 zboží, coh
tímto opravujeme.
Zvýšení soudních poplatků. Na úpra v
soudnich poplatků, jež byla opět tento tý-
den dotčena v souvislosti s ohlášením nových da-
ňových předloh, jimiž má se zabezpečiti uskutečně-
ní chystané předlohy o místních drahách, pomyšle-
lo se u nás již skoro před dvaceti léty, současně
reformou civilního soudního řádu. Šlo tenkráte
úhradu výdajů zvýšených hlavně rozmnožením
počtu soudců vzhledem k zavedení ústního řízení,
vyrovnání obávaného schodku kolkových poplatků.
Vláda skutečně předložila ve 12. a pak ve 13. sess
říšské rady poslanecké sněmovně osnovu zákona o
soudních poplatcích, v níž měly se soudní poplatk
jednotně shrnouti a nově uspořádati nejen po-
platky sporného řízení, nýbrž i řízení exekučního
a konkursního. Dále mělo se zavésti vybírání
jistých poplatků od osob, vystupujících v trestním
řízení, zvláště při urážkách na cti, jako soukromí
žalobci, jež dosud neplatí žádných poplatků. Počíta-
lo se při tom, že zavedení těchto poplatků bude
míti za nádledek pokles počtu takovýchto žalob
obmezení dožadování se soudů jen v případech
vážných a důležitých. Poslanecká sněmovna všal
tyto vládní předlohy nevyřídíla. Nové soudní zá-
kony a nový exekuční řád vstoupily v platnost dne
Vídeň
úvěrní banka
poslanecký sněmovna
18
article
1. ledna 1898. Vláda nrusila upustiti od nové-
pravy soudních poplatků a vyrovnati hrozící schod-
ky jinak. Stalo se tak dosud platným nařízením
z 26. prosince 1897, č. 305 ř. z., vydaným na zá-
kladě § 14., jímž byly odstraněny praktické obtíže
jež by bylo působilo používání starých předpisů
novém procesním řízení. Nouzové nařízení ovšem
upustilo od zásadních novof. Nejvýznamnějším bylo
zvýšení starého kolku na podání ze 36 kr. (72 h
na 1 K. Nařízením poskytnuty byly na druhé stra-
ně také některé úlevy pro chudé strany. Mhurvi-l
se nyni o úpravě soudních poplatků, navazuje se
jak praví „N. Wr. Tagblatt“, zřejmě na svrchu zmí-
něné staré předlohy, jež budou znovu podány,o-
všem s některými změnami, podmíněnými zkuše-
nostmí v posledních 20 lelech.
Návrhy poslance dv. rady Hráského ke státní
železniční radě. a) V příčině jízdních řá-
důr 1. Zavedení nové dvojice osobních vlaků
Chocně (11 hod 45 min.) do Pardubic a z Pardubie
(2 hod.) do Chocně. 2. Zavedeni nočního vlak
Čes. Trebové (9 hod 30 min.) do Pardubic a Kolina.
3. Přesumutí výjezdu vlaku č. 1312 dosud z Chocně
do Čes. Třebové jezdícího, až ze stanice pardubi-
cké o 6. hod. ranní. 4. Zlepšení spojení s Prahou
města Přelouče, Heřmanova Městce a Vápeného
Podola. 5. Zavedení nočního spojení Chrudimi
Prahou rychlfkem spol. stát. dráhy č. 205 a nazpět
z Prahy osob. vlakem č. 214 a rychlíkem čís. 208
6. Pozdější položení vlaku č. 2045 na frati Trutnov-
Vrajt k vůli zlepšení spojení Pardubic s Krkonoši
7. Úprava jízdního řádu na trati Borohrádek-Týniště
k nabytí příležitého spojení s Kostelcem n. Orl.
N Wr
Hráský
Trebová
Mhurvi
Choceň
Pardubice
Čes . Třebová
Praha
Přelouč
Heřmanův Městec
Vápený Podol
Chrudim
Trutnov
Vrajt
Borohrádek
Krkonoš 7
19
article
Rychnovem n. Kn. a Hradcem Králové. 8. Zlepšen
železničního spojení Prahy s Krkonošemi přes
Tanwald-šumburk. Jilemnici a Vrchlabí již od 15
prosince 1913. 9. Zavedení nedělního nočního vlaku
č. 39 Čáslav-Praha severozáp. dráha jsko vlak
každedenního. 10. Zlepšení rychlikového spojen
s Poděbrady. — b) Z oboru nákladních ta-
rifů: Prohlášení trati Poříčany-Nymburk za hlav-
ní aneb zavedení přímých, propočitávaných sazek
pro všechnlý stanice.
Z trhu cakerniho. V Praze. 20. listopadu
Surovina. Při zahájení dnešního našeho trhu
uplatniky se opět včerejší dopolední ceny K 21.40
resp. K 21.45 z Ústí. Z prvních dnešních hlavních
trhů německých zněl jak Hamburk, tak polední
Magdeburk klidně a poslednější přinesl oddroben
záznamů o 21/22 fen. Londýn, jakož odpolední Ham-
burk zachovaly směr klidný a záznamy depeše ham-
burské byly o 5 fen. nižší. Naše bursa končí t en
donní slabší a cenou K 21.40 za prompiní
prosinec v paritě ústecké.
Na trhu srafinádami není změny ani v ob-
chodě, ani v ceně.
Z Hamburku sděluje depeše Společnost
pro cbchod se zbožím ze dne 20. t. m.
Přes ustálené zprávy cizozemské a zvýšení zi-
znamů amerických o 3 body zahájen dnešní trh klid-
ně. Dopoledne zavládla nálada chabá na roz
množené, četné realisace na listopad-prosinec; po-
zději nastalo mirné zotavení.
Hradec Králové
Praha
Krkonoše
Tanwald
Jilemnice
Vrchlabí
Čáslav
Poděbrady
Poříčany
Nymburk
Ústí
Hamburk
Magdeburk
Londýn
Ham
20
article
Úmrlí cís. rady Julia Krause. Včera zemřel po
delší chorcbě ve své bubenečské vile cís. a komerč.
rada Julius Kraus, ústřední ředitel a dirigu-
jící správní rada Kolínské akc. továrny na liha
draslo a rafinerie lihu, člen správních rad mnoha
akc, společností, president Jednoty průmyslníků
obvodu obchodní komory pražské atd. Ředitel
Krats patřil k nejpřednějím odborníkům rak. prů-
myslu lihovarského, o který si zjednal svou dlouho-
letou vynikajicí odbornou působností trvalé zásluhy
K těm patří zejména provedení účelné koncentrace
v naší průmyslové výrobě lihu (přičlenění závodu
kolínského k lihovaru Broscheovu a k lihovaru mo-
steckému) a sjednání velkého kartelu lihovarní-
ckého u nás, který ze značné části je dílem Krau-
sovým. Spolu s nedávno předčasně zemřelým cis
radou Fischerem z Pečecké rafinerie cukru dal pod-
nět k založení akc. spol. pro zpracování drasel-
natých louhů v Kolíně, výroby to před tím u nás
neznámé. Kraus byl též členem správní rady mo-
stecké lihovarské akc. spol., akc. spol. pro průmysl
lihový ve Vidni, spolku moravských cukrovarů
Olomouci, akc. spol. pro draselnaté louhy v Kolíně
Kraus
Julius Kraus
Fischer
Kolín
Broscheovo
spolek moravský cukrovar Olomouc
21
article
a továrny na stroje akc. spol. Novák 8 Jahnv
Praze. Pro vynikající odborné znalosti svěřena mu
řada čestných veřejných funkcí, tak byl členem
perm. komise pro určování hodnot v obchodu za-
hraničném, členem státní železniční rady, členem
pražské bursovní komory a po resignaci H. Urbana
od loňska i presidentem zdejšího odboru Svazu
průmyslníků. Pro své zásluhy o vídeňskou výstavu
fihovou vyznamenán ryt. křížem řádu Frant. Jos.
Novák
H Urban
František
Jahnv Praha
burzovní komora
22
article
Také v cizině byly zásluhy jeho uznány a uděleny
mu četné cizí řády. Pro svůj široký rozhled, od-
borné kvality i velmi konciliantní osobní vystupo-
vání těšil se zesnulý i v českých kruzích průmyslo-
vých všeobecné vážnosti. Cís. rada Kraus dožil se
věku 60 let.
Z trhů peněžních, 20. listopadu. (Zvl. zpr. „N. L.“
Praha. Hodnoty na odpolední burse obcho-
dované zachovaly úroveň kursů poledních a pouz
akcie Pražské železárny získaly 10 K, poněvadi
byly brány z trhu za K 2650.—, dále došlo k obra-
tům akcií Živnostenské banky za K 265.75, akcií
Pražské akc. strojírny za K 151.— a K 150.—
akcii Rak. alpské báňské společnosti za K 787.—
Vídeň. Bursa jevila jistou apatii. Nereagovala
nikterak na exposé ministra zahraničních záleži-
tostí a obchod se od počátku vyvíjel jenom nanej-
výš skrovně. Nehledě k lehkému týdennímu zaopa-
třování, pro které bylo dostatek peněz k disposicl.
projevovalo se neidříve spíše slabé smýšlení, které
vycbázelo z hodnot železářských, na něž měly vliv
neuspokojivé zprávy o poměrech na americkém
trhu se železem. Místní koupě Alpinek vyvolaly
přece jen přívětivější náladu a to tím spíše, poně-
vadž bylo si všímáno také mírumilovného výkladu
irancouzského ministerského předsedy. Brzy však
nastal dřivější obchodní klid, jehož intensita byla
ještě sesilována neuspokojivými zprávami z cizo-
zemských burs. Souběžně s tím oslabily se kursy.
Kraus
Bursa
Praha
Vídeň
23
article
Ve šraňku jevil se v souhlasu s vyššími záznamy
berlinskými zájem o akcie Východních drah, avšak
ty nebyly s to uhájiti docíleného zvýšení kursov-
ního, stejně jako akcie dunajské paroplavební spo-
lečnosti. Z rent zvýšily se obě zlaté renty. Devisy
a valuty zlaciněly. Za týdenního zaopatřování re-
portovaly banky za 62% až 64 Z našich papírů
obchodovány Daňkovky za 414.50 K. Kolbenky
placeny 473 K. České cukerní umístěny za 331.— K
Chorvatské cukerní za 1346 K, v západočeských
kaolinkách došlo k obchodům za 741.50 K, Živno-
stenské placeny 265.75 K a akcie Lublaňské banky
za 402.50 K. Na trhu eskomplním byl stav peněn
nezměněný. Sazby za první akcepty bankovní činily
53 až 5%
Daňkovka
24
article
Vyjednávání o obchodních smlouvách s bal-
kánskými státy. Ve svém výkladu, předneseném
deledacích, prohlásil ministr zahraničních záležito-
sti hrabě Berchtold, že snahou naší říše bude, aby
dle možnosti vyhověla hospodářským potřebán
balkánských zemí. Změnou území změnilo se pod-
statně též bospodářské postavení jednotlivých bal-
kánských států vůči nám, neboť se vzrůstem územ
i počtu obyvatelstva jednotlivých balkánských stá-
tů vzrostl jejich význam pro obchodní i dopravní
styky s naší říší. Těmto okolnostem nutno věnovat
pozornost. Poněvadž příalušný materiál byl již vlá-
dami obou států projednán, možno přikročitik
nutnému vyjednávání, jakmile po odstranění po-
sledních dozvuků válečných událostí bude půda pro
ně připravena.
Akc. společ. ralouských továren na lezy.
Správní rada Akc. spol. rakouských továren na
fezy zvolila předsedou p. Julia Bluma, prvním
místopředsedou p. Ludvíka Wollheima a druhým
místopředsedou dra. Hugona Fürtha.
Reforma zákona o podporování průmyslu
Uhrách byla projednána v nedávné schůzi sekce
pro tovární průmysl Průmysl. spolku v Uhrách.
Berchtold
Blum
Wollheim
Fürth
Uhry
25
article
Uherský ministr obchodu vyzval spolek, aby po-
dal zprávu o zkušenostech s dosavadním systémem
podporování průmyslu. Ve schůzi referoval o vý-
sledcích dosavadních 4 zákonů o podporování
průmyslu v Uhrách ředitel Gelleri, jenž podal
výkáz obětí pro tento účel, v posledních 30 leted,
přinesených a srovnal je se sumami v Rakousku
na podobné účely vydanými. Zdůraznil důležitost
celní ochrany a prohlásil, že za samostatného cel-
ního území docililo by se ve 3 letech většího vý-
sledku, než se dosáhlo poměrně značným nákla-
dem během 30 let. Potom vytkl přání, ke kterým
má se přihlížeti při chystané reformě. Vyslovil se
pro berni úlevy, státní půjčky, podpory na stroje
rozšíření řízení apreturního [mlecího řízení), pro
tariíní výhody, dále pro revisi zákona o veřejných
dodávkách, pro úpravu soutěže mezi státními a
soukromými podniky, pro snížení všeobecných
břemen průmyslu, pro úpravu průmyslového úvěr.
nictví. Nutné jsou také výhodné obchodní smlou-
vy, praktická balkánská politika. Ve schůzi bylo
po čilé debatě k návrhu předsedy spolku šl. Ull-
manna usneseno, pojati do letošního pracov-
ního programu sekce také záležitost dlouhodobého
průmyslového úvěru. Pokud se týče otázky re-
formy zákona o podporování průmyslu, bylo usne-
seno, návrh referentův zaslati k dobrozdání a při-
padnému doplnění členům sekce.
Gelleri
Uhry
Rakousko
Ulla
26
article
O podminkách exportu, zvláště českého. Na-
psal JÚDr. Josef Janda, tajemník Českého ob-
chodního musea v Praze. — Pod tímto titulem vyšel
jako číslo 51. a 52. „Lidové knihovny právnické
a státovědecké“ stručný spisek, jehož autor v části
všeobecné podává pojem vývazu a dotýká se
povšechně komplexu otázek, s pojmem vývozua
dovomu souvisicích, vytýká trojí druh dovozua
vývozů, totiž peněz, zboží a lidi, rozšiřuje se po-
drobněji zejména o vývozu zboží a o pojmech s nim
souvisicích, zvláště o tržbě vůbec, o mezinárodní
obchodní politice a o dopravě. V části zvláštni
obraci zřetel k zemím českým, k jejich vývozua
jeho podmínkám. Autor nevyslovuje se zásadne
proti vývozu českého kapitálu, uznává výhody to-
hoto navazování styků s cízinou, zvláště se slovan-
skými zeměmi, mysli však, že zrovna v nynějši
Janda
Praha
27
article
finanční tjeni uplatnily by se tyto exportované če-
ské peníze lépe na tuzemském trhu. Vytýká pal
nedostatek tradic exportních a výchovy k exportu
a řadu známých příčin, které překážejí u nás na-
mnoze rozvoji vývozu. Autor konstatuje, že nemu-
žeme se jen spoléhati na sympatie Slovanů, zvlášte
na Balkáně, a doporučuje, aby naši průmyslníci
navštívili balkánské země nebo aspoň zjednali si
spolehlivé české nebo srbské a bulharské obchodní
zástupce a cestujíci. Posléze dotýká se autor otáz-
ky vystěhovalecké. Nevěří, že by země česká ne-
dovedla uživiti své obyvatelstvo. Příčiny vystě-
hovalectví u nás vidí kromě zanedbanosti českého
jihu v nedokonalé organisaci sprostředkování prá-
ce, v lákání vystěhovaleckých agentur a konečně
v okolnosti, že organisované dělnictvo brání se
přechodu dělnictva z jednoho kraje do druhého.
aby zabránilo poklesu mzdy. Vystěhovalectví ma
však také dobré stránky. Průběhem doby mohli
bychom viděti ve vystěhovalcích své kolonisty
kteří by nám mohli pomáhati navazovati příme
styky s dodavateli surovin, po případě sami ná
jimi zásobovati. Autor končí nadějí, že po zdoláne
začátečních nesnází, až si získáme exportní tra-
dice, zaujme český vývoz vynikající místo v rakou-
ském vývozu za hranice.
Sklízeň bavlny v Ejyptě. Výnos bavlněné
sklizně v Egyptě udává se úřadné na 7.593.00
kantarů (1 kantar == 44 3/2 kg.
Hornická stávka ve Francií. Národní výbor
francouzských horníků usnesl 18. 1. m. vše-
obecnou stávku. Podle došlých zpráv stáv-
kuje již 23.000 uhlokopů a soudí se, že počet
stávkujících vzroste. Stávkou protestují fran-
couzští horníci proti chování se senátu v otázce
osmihodinové pracovní doby. Vzhledem k hrozicí
všecbecné stávoe uvažuje se již o jejích účincích.
Balkán
Egypt
Francie
Slovan
3 / 2
kg
28
article
Celková hodnota francouzské těžby odhaduje se
okrouhle na 700 mil. franků. Většina dělnictva
(200.000 mužů) jest zaměstnána v kamenouhelné
lěžbě, jež činila r. 1912 40.560.000 t. Tato značná
produkce nepostačuje uhraditi potřebu francouz-
ského průmyslu ani v normální době. R. 1911 či-
nila celková uhelná spotřeba ve Francij 59,530,000
tun, z nichž dovezeno bylo 21,445.000 t z ciziny
a sice 10,515.000 t z Anglie, 5.567.000 t z Německa
a 879.000 1 z Belgie. Dafší trvání stávky prospělo
by značně zvláště andlickým a rýnsko-vestfál-
ským dolům. Těžba hnědého uhlí ve Francii jes
nepatrná a činila r. 1912 jen 748.000 t. Velmi vý-
znamná jest těžba železné rudy, činící r. 1912.
18,795.000 t. Surového železa vyrobeno bylo v r.
1912 ve Francii 5 mil.t
Kapesni kalendář „Moravského hospodáře“ na
rok 1914 vydal český odbor zemědělské rady pro
markrabství moravské, Kalendář obsahuje kromě
obvyklých kalendářních rubrik seznam všech ho-
spodářských spolků, družstev a jiných organisaní
na Moravě a četné jiné informace, důležité pro mo-
zavské zemědělce Cena 1 K.
Trhy. Výroční trh na hovězí dobytek, koně a
zboží v Brandýse n Labem koná se v úterý
dne 25. listopadu t. r. — Výroční trh na hověz
dobytek, koně a vepře koná se v Klatovech
dne 25. listopadu. — Výroční trh na koně a n
hovězí dobytek koná se v Týně nad Vltavou
ve čtvrtek dne 27. listopadu t. r.
Kapesni
Anglie
Německo
Belgie
Francie
Morava
Brandýs můj Labe
Klatovy
Týn nad Vltava
29
article
Výměna konstrukcí pro labský most. C. k.
ředitelství severozápadní dráhy zadá výměnu kon-
strukci pro labský most v km 4589/—458/% trati
Vídeň-Děčin-Mittelérund. Nabídky podati jest nei-
déle do 19. prosince 1913, 12. hod. polední u c.k
ředitelství severozápadní dráhy ve Vídni. XXK 2,
podací protokol. Bližší zprávy seznati lze z vy-
blášek, uveřejněných v listech „Wiener Zeitung
„Prager Zeitung“. „Pražské Noviny“, „Brünne
Zejtung“ a „Brněnské Noviny“ ze dne 20. listo-
padu 1913, jakož i ve „Věstníku pro železnice
paroplavbu“ a v časopisech „Lieferungsanzeige
a „Osterr. Wochenschrift für den čffentlichen Bau-
Prodej starých kolejnic. C. k. ředitelství
severozápadní dráhy prodá veřejným ofertním ří-
zením zásoby starých, ještě upotřebitelných ko-
lejnic, systém III. s. r. d., železných kolejnic sp.
st. dr. a kolejnic pro místní dráhy systém 233/4 kg
i s dobrým materiálem, jakož i několik výměn pro
místní dráhy. Bližší seznati lze z vyhlášek, uve-
řejněných ve „Wiener Zeitung“, „Prager Zeitung“,
„Praž. Novinách“, „Brünner Zeitung“ a „Brněn-
ských Novinách ze dne 20. listopadu 1913, jakož
i v časopise „Lieferungsanzeiger“. Lhůta pro po-
dání ofert končí dne 4. prosince 1913, o 12. hod.
polední.
Dodávka. C. k. ředitelství severozáp. dráhy
zadá cestou veřejné nabídky dodávku kyslí-
ku pro účely dílenské pro všechna c. k.
ředitelství státních drah pro rok 1914. Bližší se-
znati lze z vyhlášek, uveřejněných ve „Wiener
Zcitung“ „Prager Zeitung“. „Pražských Novinách“
„Brünner Zeitung“ a „Brněnských Novinách“ ze
dne 20. listopadu, jakož i v časopise „Lieferungs-
anzeiger“. Podací lhéta nejpozději do 5. prosince
r. 1913.
+ Moravská agrární a průmyslová banka,
fillálka v Praze, vydává losy c. k. třídní loterie
pro druhou třídu proti příslušné úhradě a navrá-
cení losů I. třídy.
r . d
Wiener Zcitung
Vídeň
Děčin
Mittelérund
Bao
Praha
Wiener Zeitung
Prager Zeitung
Brünn Zejtung
Brünner Zeitung
průmyslový banka
kg
Wiener Zeitung
31
article
Věstník živnostenský.
Věstník živnostenský.
Cyklus veřejných přednášek živnostenských.
pořádaných Zemskou organisací svobodomyslného
živnostnictva a obchodnictva, zahájen byl za
velmi četného účastenství zástupců pražských
živnostenských společenstev v sále Měšť. besedy
přednáškou zástupce instruktora p. dra. Adolfa
Ottise dne 19. listopadu. Přednášku zahájil
jménem ústředí živnost. odborů člen výkonného
výboru p. cís. rada Boh. Fišer uvítáním přítom-
nýcht kromě četných pp. starostů živnost. spole-
čenstev přítomni byli zástupci peněžních úřad-
níků, dále mag. rada p. F. C. Vlk. Pan dr. Ottis
v krásné a výstižné přednášce promluvil o otázee,
jak spravovati společenstva. Vývody jeho sledo-
vány s napjatou pozorností a odměněny byly
bouřlivým potleskem. Tajemník živnost. odborn
p. red. Kamelský poděkoval srdečně p. přednáše-
jícímu a pozval shromážděné k druhé přednášce.
která konati se bude 26. listopadu rovněž v Měšt.
besedě, přednášeti bude ředitel cís. r. dr. Václav
Schuster „O postavení živnostníků uprostřed
středního stavu“. Velký mravní výsledek první
této přednášky je velmi potěšující a zaručuje
hojné účastenství při přednáškách příštích.
Ottis
Fišer
Vlk
doktor
Kamelský
Schuster
Měšť
32
article
Spolek hostinských odborníků koná v úterý
dne 25. listopadu o 3. hod. odpol. členskou schůzi
v místnostech páně Mockových v Josefovské třídě
čp. 71. — 20. listopadu. Spolek hostinský ch
odborníků pořádá kabaretní večírek ve pro-
spěch „Podpůrného odboru“ o 8. hod. več. JÚ
Medvídků“. Vstupné 1 K.
Kursy o železobetonu, pořádané společenstvy
mistrů zednických na Smíchově a na Král. Víno-
hradech pod patronancí Ústavu pro zvelebován
živností obchodní a živnostenské komory pražské
budou zahájeny koncem tohoto měsíce. Přednášeti
bude opětně p. inž. Lad. Zeithammer, c. k. stavební
adjunkt při místodržietlství král. Českého. Všichni
členové a event. též přislušníci jmenovaných spo-
lečenstev, kteří se kursů zúčastniti míní, se žádají,
aby se neprodleně přihlásili v sekretariátě spole-
čenstev v Praze-II., Vladislavova 8. Přednášeti se
bude v Technologickém museu v Praze-II., Ma-
riánská ulice.
Mockův
Král
Ing
Zeithammer
Smíchov
Praha
Vladislavův
Ma
II
technologický muzeum v Praga
33
article
Společenstvo obuvníků v Praze koná dne 24. li-
stopadu o 7. hod. več. rozšířenou schů zi
představenstva v místnostech společenstva
za účelem sestavení kandidátní listiny pro do-
plňovací volby.
Z Řemeslnicko-živnostenské besedy v Praze
V poslední schůri správního výboru přijat byl z
činnébo člena pan Bohumil Hübschmann, architekt
v Praze, Ferdinandova třída 21. V téže schůzi by-
lo usneseno vzhledem k zaslánu, jež uveřejněno by-
16 v „Národní Politice“ ze dne 9. listopadu, adreso-
vanému městské radě král. hlav. města Prahy, ve
kterém p. architektem Karlem Jandou a majitel
domů v ulici Kaprové podáno bylo ohražení proti
stavhě domu řemeslnického v téže ulici na parcele
č. 8, zaslati městské radě příslušné vyjádření se
žádosti, aby proti stavbě domu tohoto nebylo či-
něno žádných námitek, již vzhledem k tomu, že
městská rada pražská, uznávajíc význam a důleži-
tost stavby podobného domu, povolila Družstvu
pro stavbu donu tohoto nesúročitelnou půjčku
20.000 K. Současně podáno náležité ohražení proti
tomu, jakým způsobem zasláno toto bylo psáno.
ježto jim řemeslnictvo pražské způsobem naprosto
neodůvodněným jest zlehčováno.
Gremíum maloobchodníků na Smíchově žádá
své členy, aby na místě rozdávání dárků štědro-
vočerních přispěli ve prospěch vánoční podpory
schudlým členům neb jich vdovám a sirotkům.
Oprávněným výběrčím těchto příspěvků je pan
Schmilt. Žádosti za udělení vánoční nadílky nutno
podati nejdéle do 15. prosince do úřadovny gremi-
ální. Doporučuje se členství v Dobrovolné obchod-
nické pokladně nemocenské gremiální. Příspěvek
měsíční je nepatrný, výhody pro člena i jeho rodinu
značně.
Hübschmann
Janda
Kapr
Schmilt
Praha
řemeslnickýživnostenský beseda
Ferdinandov třída
Smíchov
34
article
Trhy poněžní.
Trhy poněžní.
Vídeňská bursa.
35
article
Z Vídně, 20. listop. [K. k.) Dodat. Pursa.
Rakouské kreditky 622.50, uherské kreditky 816.—
anclobanka 336.75, bankovní jednota 512.—, uni-
onka 585.25, banka pro země rakouské 515.—,
státní dráha 691.75, lombardy 105.—, Skodovky
788.—, turecké tabákové 367.—, rýmavsko-mu-
ráňské 636.—, slpinky 788.50, květnová renta
81.45, uherská korunová renta 80.85, ruské —.—.
turecké losy 234.—, marky za hotové 117.67, marky
na ultimo 117.80. Smýšlení slabé.
x. Z Vidně, 20. listop. (Teltgr. »Nár. Listů«.
Devisy. (První číslo značí peníze, druhé zboží.)
Amsterodam šek a krátké lhůty 100 hol. za
K 199.—, 199.25, Bukurešt na krátké lh. —.—
Brusel šek na krátké lhůty za 100 tr. —.—. —.—.
Brusel na delší lhůty —.—, —.—. Německo šek.
na krátké lhůty za 100 mk. 117.6214. 117.821/2. Ně-
mecko na delši lhůty —.—, —.— Londýn seka
krátké lhůty, 100 lib. št. 241.221/5. 241. 621/2. Londýn
na delší lhůty —.—, —.—. Novy York za 100 dol.
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir,
94.65, 94.80, Italie na delší lhůty —.—
Petrohrad a ruská města šek na krátké lhůty za
100 rub. 253.371%. 254371/2. Petrohrad delší lhůty
—.—. Paříž šek na krátké lhůty za 100 tr.
95.271, 95.4744. Paříz delší lh. —.—, —.— Curych
Vídeň
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
York
Petrohrad
Paříž
Curych
Skodovka 788
Italia šek