Periodikum ALTO Viewer

1

9. června 1900. Cislo 157

2

NÁRODNÍ LISTY

3

Strana 5.

4 article

na potření českého odboje, vnu- ceného nám urážkou a znásilně- ním rovného práva jazykového. Tak hluboko klesl vůdce haličsko- polsk delegace, že se ponížil na manipulačního ši kovatele pol. Kaisra. O 1. hodině s poledne vyslanci levice se vrátili do sněmovny sami. Jejich spol ubojov níci z pravice přišli bez nich. Hejno nej pestřejších pověstí rozneslo se po budově Vypravovalo se, že všichni účastníci byli pro- niknuti nejbojovnějším a nejnadšenějším ohněm pro dělnost sněmovny, také oni strůjeové ně mecké obstrukce, kteří všechnu parlamentní činnost i ve věcech nejlidovějších mařili půl třetího roku; že všichni členové válečné rady tě jsou svorní v odhodlání proti české ob strukci; že ministr-president dr. Körber na lehal, aby neprodleně vzal se v poradu za- tímný rozpočet a promrskal se aspoň s tako vou rychlostí, by byl hotov do 25. června, že pohrozil, že, nestane-li se tak, bude říšská rada najisto rozpuštěna; že bylo usneseno, by se zasedání prodloužilo nejen do 1. čer- vence, nýbrž ještě přes tento den a kdyby rozpočet zatímní nebyl do té doby hotov, aby nastal potom stav ex lex; že všichni členové »pomocného komitétu na záchranu parla- mentu« čestným slovem se zavázali, že do- dají tolik mužstva pro zasedání plena, by za- jištěna byla plná presence; že usneseno dále konati ustavičně schůze dnem a nocí a vy- hladovění, zmoření a fysické zdolání Čechů atd. atd. Z pověstí těch nepotvrzuje se na základě spolehlivých informací — jakkoli málo dostalo se na jevo — leč toto: vyslovena jednomyslně vůle, vyhověti vládě ve snaze, projednati parlamentním způsobem rozpočet do konce to- hoto měsíce. Kromě na tento, kladl dr.

Kaiser doktor Körber Čecho

5 article

Körber ještě důraz na parlamentní vyřízení 500millionové investiční předlohy. Pravda je dále tolik, že dosazen desetičlenný subkomitét, ve kterém se nalezají také pan Jaworski a hr. Dzieduszyck a jemuž uloženo, by řídil taktiku stran prot Čechům spojených od případu k případu. Subkomitétu tomu dána také dosti široká plná moc. Tento odbor sešel se o 4. hodině odpole- dne ve sněmovně poslanců. Byl to trapný okamžik, když poslanci pravice viděli starého Jaworského, an byl veden poslancem Kaiserem do společné porady prot Čechům. Této zúčastnil se také presiden dr. F uchs. Vzbudílo všeobecnou veselost, když nesli sluhové pro všechny členy konference té ze- lené knížky, obsahující jednací řád. Teprv o půl 6. hodině přišli opět zpátky do sně- movny. V jejich čele president dr. Fuchs Byl hned obklopen četnými poslanci levice Omluva nebo výmluva? Z Víďně, 8. června. Za dnešní schůze poslanecké sněmovny utkali se prin Schwarzemberg s drem. Körbrem. Onen činil tomuto prudké výčitky, že příkrým způsobem vyloučil konservativní velkostatek z porad o dělnosti parlamentu Prine připomenul všechny snahy, které jeho přátelé do poslední doby slovem i písmem činili, by českou obstrukci odvrátili a když byla zahájena, zastavili; činili, seč byli, by způsobili nějaké dorozumění; za to se jim však odměnila vláda takovým způsobem. Ministr-president odtušil, že jeho vinou se to nestalo, nýbrž vinou ryt. Jawo- ského, který vyloučil klub kon- servativního velkostatku z po zvání. Po té vyhledal dr. Körber poslance Povšeho, předsedu klubu slovinsko- chor vatského a omlouval se mu, že také tento klub nebyl pozván, tolikéž vinoup Jaworského.

Körber Jaworský Čecho Kaiser doktor Fuchs Schwarzemberg Povše poslanecký sněmovna Jawa Víďn

6 article

Společná organisace. Z Vídně, 8. června. Slovánsko křesťanský svaz, klub českých velkostatkářů konservativních a klub středu měly dnes společnou po radu, na níž usnesena společná orga- nisace. Bylo vydáno o ní toto commu- niqué: »Sdružení bude se snažit chrániti a posilovati křesťanské základy státu rakou ského a jeho sociální zřízení. Věrno těmto náboženským zásadám, bude se snažiti chrá niti v hospodářském boji slab- šího před záhubou a posilovat důležité obory živnostenstva. jakož i zemědělstvo. Za neochvějné věrnosti a oddanosti k dynastii budou tyto strany vždy dbáti prospěchu a velmocen- ského postavení říše. Chovajíc ke všem národům císařství rakouského stejnou lásku a stejný zájem, bude toto sdru- žení se snažiti, by při zákonných ustanove- ních, jakož i ve praktické úpravě otázek tý- kajících se životních zájmů těchto různých národností bylo plně šetřeno práv jejich jazyka a zásady rovno- právností a spravedlnosti. Aby bylo usnadněno správě státu vyhověti po třebám a přáním jeho jednotlivých kmenů, jakož aby spory v nynějším parlamentě byly zmírněny, usilovati bude sdružení o rozši- řování autonomie, jakož kompe- tence zemských sněmů, avšak tak aby národní menšiny ve své svéprávnosti byly úplně chráněny.« Z klabu slovinsko - chorvatsko - ru sinského. Z Vídně, 8. června. Klub slovinsko chorvatsko-rusínský konal dnes schůzi, ve které oznámeno, že klub vešel s českým velkostatkem a klubem středu ve zvláštní bližší unii. Sdělení to přijato s povděkem na vědomí.

Vídeň Slovánský křesťanský svaz

7 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 8. června. (C.-B.) Císar přijal v poledne německého vojenského zmocněnce Bülowa. Srbský král na cestách. Z Bělehradu, 8. června. (C.-B.) V Zaj čaru, kam přijel král za ovací obyvatelstva byl pozdraven zvláštním vyslancem bulhar ského knížete, plukovníkem Bočevem, kraj ským prefektem vidinským Ivanovem a dvěma poslanci bulharskými. Vyslovil povděk nad pozorností, jež mu byla prokázána s bulha ské strany. Večer byla hostina a průvod s po chodněmi. Král děkoval delší řečí. Papež. Z Říma, 8. června. (C.-B.) Na zejtřel ustanovené přijetí poutníků bylo odloženo. aby papež měl klid. Papež, který z opatrnosti nevycház z pokoje, nezúčastní se ani nedělního pro hlášení blahoslavených. Různé zprávy z Francie. Z Paříže, 8. června. (C.-B.) Admirá Gervais bude velitelem lodní divise, slo žené ze severo- a středomořského loďstva pro letošní manévry. Na oslavu výstavy uspořádají se různé námořské slavnosti.

Bülow Bočev Ivanov Vídeň Bělehrad Řím Francie Paříž

8 article

Řišský sněm německý. Z Berlína, 8. června. (C.-B.) Říšský sněm rokoval v 2. čtení o změnách kolko- vého zákona říšského vyplývajících z lodn předlohy a po krátké debatě schválil zvý šení emisního kolku při tuzemských pod nicích a p. na 2, zahraničných na 3.5 mk za 100. O návrhu na zvýšení kolků z kuksů na 1 marku 50 feniků o další 2 proc. rozpředla se delší debata. Ministr Brefeld a stáln tajemník Thielmann poukazovali na ob tíže provedení tohoto opatření a doporučo vali, by návrh jednoduše se zamítl. Návrh byl však při hlasování dle jmen schválen 180 hlasy proti 103. Hlasovalo se dle jmen o kolku z obratu obchodů na burse. 153 hlasy proti 121 schválen byl při rentách a dlužních úpisech na 3/1o%. Příští schůze zejtra. Na jednacím pořadu jest pokračování v poradě o říšském kolkovém zákoně, o zákoně v příčině moru a o obchodním provisoriu s Anglií. Odboj proti cizincům v Číně. Z Tjencina, 8. června. (»Reuter«. Asi 20 mil odtud směrem k Pekingu čín- ské vojsko srazilo se s boxery- Včera svedena šarvátka také na cestě k Taku. Na zdejším nádraží čeká 75 angli ckých vojáků námořních na povo- lení k odjezdu do Pekinga. Číňané dělají prý překážky. U Paotinfu bylo prý čínské voj sko poraženo. Do Taku připluly francouzští křižác »d'Entrecasteaux« a »Jean Bart- a ruský »Rossija«. Z Tjeneina, 7. června. (»Reuter«. Železniční služba mezi Tjencinem a Pekin gem jest znovu zastavena. Úřady se z drá hají, povoliti použití dráhy an glickému vojsku, ačkoli se Angličané nabídli, že trať znovu zřídí, jak si budou úřady přáti.

Brefeld Thielmann Číňan Paotinf Entrecasteaux Jean Bart Angličan Berlín Anglie Čína Peking Reuter Rossija Tjencina

9 article

Dnes přibylo sem 75 vojínů rakouskýc a 80 vojínů ruských. Z Pekingu, 7. června. (»Timesk. Státní rada slibila, že železniční spojen bude v sobotu obnoveno a protestovala prot vysílání ještě většího množství anglickéh vojska na pevninu. Z Londýna, 8. června. (C.-B.) Dl novinových depeší námořní vojác britští dostali rozkaz, aby s vynutili cestu do Pekingu. Cel kem posláno jich na pevninu 900, tedy více, než jich tam mají všecky ostatní moc nosti dohromady. Z Berlína, 8. června. (»Wolff«.) Velký křižák »Hansa« odplul z Cintau do Taku včera a malý křižák »Gefion« dnes. Z Paříže, 8. června. (C.-B.) V dnešní ministerské radě ministr zahraničných věc přečítal depeše o situaci v Číně. Z nick patrno, že vyslanec Pichon jedná v shodě s ostatními diplomatickými zástupci. Admirál Courrejolles, jenž dli s lod- stvem v Taku, dostal rozkaz, aby za příči nou provedení všemožných ochranných opa tření, jichž poměry vyžadují, jednal ve shodě s admirály cizích loďstev. Z Londýna, 8. června. (C -B.) »Reu- terova kancelař« sděluje z Tjencinu ze dne včerejšího: Z úřadního čínského pramene se proslýchá, že 4000 boxerů obklíčilo včera v noci mezi Yongstonnem a Lofou 1500 mužů čínského vojska. Dle posledních zpráv trval boj ještě dne ráno. Dle tvrzení úřadů padlo v něm 500 boxerů. O ztratách čínského vojska není nic známo. Z Berlína, 8. června. (C.-B.) Chel německého lodstva odebral se včera z Che feo s loďmi »Hertha« a »Hansa« do Taku. Německá posádka v Tjencinu sesílena byla o 30 mužu.

Wolff Pichon Courrejolles Che Peking Londýn Berlín Paříž Čína Hansa Hertha

10 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Organisace našich spořitelen. Chrudimská spořitelna rozesílá právě všem seslerským ústavům v Čechách a na Moraví oběžník, z jehož obsahu vyjímáme: České spořitelny i úřadnictvo jich postrádají do sud veškeré organisace, postradají dosud vhodného listu odborného Na tento náš nedostatek bylo již velice často zvláště na sjezdě východoceských spořitelen r. 189 v Pardubicích trpce stěžováno. Pod dojmem tohoto sjezdu napsal pan ředite Chocenský ve výroční zprávě spořitelny pardubicke za rok 1898 tato pravdivá slova »České spořitelny stojí zcela osaměle, jako ků v plotě, beze vší organisace, každá pracujíc na vlastní svůj vrub. My se mezi sebou neznáme, jsme k sobě cizí a dle toho také jednáme. My se musíme domá- hati společného svazku, který by na sjezdech a ve svém odborném listě otázky týkající se životníc zájmů našich ventiloval, o jich nápravě rokoval a se o provedení usnesení zasazoval. Všecko se organisuje, všechny stavy se spolčují jenom my spořitelny neděláme ničeho, zůstáváme ke všemu lhostejnými a vlažnými. A přece budoucnost naše jak přitomnost učí, není růžovou; hrne se to na nás se všech stran. A proto nechceme-li krok za krokem podléhati nechceme-li stále hloub a hloub upadati, musíme s sraziti v jeden šik, utvořiti jeden svaz a k hájení svých zájmů musíme založiti český odborný list jenž by naše stesky tlumočil a stal se tak mocným obrancem našich práv a potřeb.« A jestlíže nedostatek organisace a jednotného postupu byl trpce pociťován již v roce 1897, můžeme po událostech roku minujého tvrditi, že nedostatel ten jest pociťován dnes v míře mnohem větší.

Chocenský Čechy Pardubice Český spořitelna

11 article

Ve zprávě městské spořitelny pražské za minulý rok čteme: »Minulý rok nemůže býti nazván příznivým pro činnost spořitelen. Bylto zejmena vzestupný směi míry úrokové, který klidný vývoj jich přímo ohro- žoval.« Nejsmutnějším pak při této události bylo faktum že spořitelny naše nejednaly v této choulostivé otázce jednotně, nýbrž různě, ba přímo protivně, poškozu jíce mnohidy, ač ne zúmyslně, vlastní zájmy své zájmy spořílelen jiných. V této chvili právě bylo cítiti nedostatek orga nisace spořiteten, z kteréž by vychůzela direktiva pomocí které by se spořitelny dohodly jak postupo vati v různých otázkách a nedostatek vlastního časo pisu, v němž by se dotazy a odpovědi sbíhaly a rady a pokyny udělovaly. A takovouto společnou otázkou není pouze míra úroková, nýbrž je jich celá řada a bude jich čím dále tím více. Připomínáme z nich pouze: Zaveden nových daní, různý výklad zákonů berních se strany finančních úřadů, zavedení korunové měny, různé návrhy na provádění revise spořitelen, různá naří zení dozorčích úřadů, jednotné účtování a konečné celá řada otázek právních (zejmena exekuční řán ald, atd. Všechny tyto otázky mohou býti prospěšně pr spořitelny řešeny jen »Jednotou«, v níž budou všechny spořiteluy zastoupeny. Jednota spořitelen bude mí vliv i na zákonodárství, týkající se spořitelen a úvěr nictví, jednak, že vlády samy přirozeně dotazovatis budou »Jednoty« na dobrozdání o nových zákonech týkajících se činnosti spořitelen, jednak tím, že me morandy a různými návrhy působiti bude jistě vlivu plným způsobem na změnu zákonů dosud rozvoji spořitelen bránících. K tomu jednotlivé spořitelny jednak těžko se odhodlávají a pak nemohou tal účinně působiti, jako velké sdružení, které požívá ve státě většího vlivu a vážnosti.

12 article

Vidíme to na všech odborných organisacích řemeslnických, ať obchodních, ať dělnických. Vizme na př. obchodní a živnostenské komory, co znamen jejich vliv a co znamenal by vliv jednotlivých živ- nostníků. Jest zajisté nás nedůstojno, jako národa kulturně i hospodářsky již velice vyspělého, musíme-lis s odbornými otázkami utíkati k listům cizím, které často ve sloupcích svých vystupují proti nám nepřá telsky, ač velkou řadu svých odběratelů a inverento mají u spořitelen českých. Českých spořitelen jest nyní již značný počet v nich působí celé řady intelligentních, odborně vzdě- laných pracovníků, látky ku rozpravám, posuzování a p. dostatek, i jest tudíž existence a prospěšnost odborného listu zajištěna. Je třeba jen trochu dobré vůle, trochu práce píle, malé oběti hmotné a naše dávné přání dojde svého uskutečnění ku prospěchu naší společné věci. Za tou příčinou chceme ve spolku s jinými sp- řitelnami svolati všeobecný sjezd všech zástupců spo řitelen a abychom mohli vystupovati s kona retněj šími a formulovanějšími návrhy, zastláme přiloženě dotazník, žádajíce za laskavé jeho vyplnění a poku možno doploční různými pokyny a návrhy V naději, že v zájmu naší společné a dobré věci v zájmu našeho národního osamostatnění i v tomto oboru, budete uskutečnění snahy naší podporovati prosíme o laskavé brzké vrácení vyplněného dotan níku na adresu naši. Z dotazníku 1. Souhlasite, by na podzim t. r. svolán by všeobecný sjezd spořitelen česko-moravských za úče lem utvoření společného svazu veškerých českýe spořitelen v Čechách a na Moravě, po případě i zn účelem utvoření spolku úřadniků spořitelních, a v kter době by bylo dle zdání Vašeho nejvýhodnějším svo lati sjezd takový a do kterého můsta Souhlasíte, aby založen byl odborný list český a jak často by měl vycházeti?

Čechy Morava

13 article

Okolnost tuto vítáme s opravdovým potě šením a povděkem, a to tím spíše, ježto i v těchto sloupcích k zmíněné organisaci pře krátkou dobou popud byl dán. Přejeme si srdečně, aby chvályhodné pro volání chrudimské spořitelny nalezlo u všech ústavů náležitého porozumění i podpory, aby kýženého cíle bylo brzo docfleno, z nadéjeme s nejen, že bude projektovaný sjezd uskutečněn- nýbrž že i na něm k uspokojivým výsledkům dojde. Plodinová bursa. Z trhů amerických ohla- šují se vyšší kursy, zvláště podzimní termíny podslatně podražily, ale okolnost ta neměla ni včerejší naši bursu, jejíž návštěva byla slabá. pražádného vlivu. Uherské mlýny snížily cenu mouky, což ovšem nemohou naši mlynáři ne- chati nepovšimnutým, musí prodávati takél levněj a proto činí prodavačům obilí nižší nabídky Smýšlení pro pšenici a žito bylo chabé, mlýny byly velice zdeželvé a majitelé, kteří chtěli pro dati, musili povoliti slevy 10—15 h. Česká pše- nice 78/79 kg těžká byla prodávána včetně s po- travní daní za K 9 25, 78 kg znojemská z Prahy K 8.90, 76/77 kg z Prahy K 8.50 až K 8.55 V uherské pšenici byl znám jen jeden závěn 80 kg za K 9.25 z Prahy. Majitelé žita už o své zdrželivosti upustili, ale koupěchtivost je tak oslabena, že byl odbyt i při slevě 15 velice těžký. Placeno bylo K 7.85 —8.40 z Prahy nádraží. Smýšlení v ovsu jest poněkud přízni vější. Vyšších cen nelze sice dosíci, ale na bídka není už tak nalehava, poněvadž se lepš jakost kupuje pro vývoz do Německa. Oves ob chodní znamenal K 6.10—625, bílý K 6.3 až 6.45, starý první jakosti až K 6.60. Kuku řice srbská byla ze skladiště vídeňského pro- dávána za K 5.92—5.96, uherská za K 6.05 až 6.10. Řepka na dodání v srpnu byla placena K 13.75 až 14.—.

Kuka Řepka Praha Německo kg V uherský pšenice

14 article

Jednota průmyslniků pro Prahu a okol konala včera večer v sále bursy valnou hromadu Z jednatelské zprávy za správní rok 1899 —1900 vy jímáme: Činnost rozvinutá v oboru hospodářskén byla velice rozmanitá a oosáhlá. U ministerstva ob chodu učiněno podání ve příčině oustranění četných nepřístojností v telefonnictví. Pražské obchodní živnostenské komože sděleno bylo stanovisko Jed noty k zamýšlené reformě čl. 77 živnostenského řádu. Finančnímu ministerstvu učiněno bylo podání v příčině slevy daní při nastalém zastavení práce. Ministerstvo obchodu bylo požádáno za vydání zá kazu noční práce v závodech, jež nepřetržitě nepra cují. Představenstvo obíralo se dále osnovou zprostředkování práce, uhelnou kalamitou a mimo řádným zvýšením cen uhii po ukončení stávky. Akce Jednoty na uzdravení našich hospodářských poměrů je s dostatek veřejnosti známa. Po schválen zprávy jednatelské a pokladní vykonány byly volby do výboru. Zvoleni byli pp.: Emil ryt. Ku- binzky, cís. rada R. Jahn, řed. K. Ludwik H. Grab. H. Urban. M. Veider, L Dietz. cís. rada Křižík a D. Weydelin. Posledním předmětem jednacího pořadu byla přednáška osnově zákona ve příčiné oživení domácíh průmyslu. Referent, sekretář Jednoty dr.

Emil R Jahn K H Grab H Urban M Veider Křižík D Weydelin doktor Praha Zvolen L Dietz

15 article

Weil dovodil, že tituí osnovy té slibuje mnohen více, nežli její obsah. Ve čl. 5. stanoví se, že po- třeby ústavů státních, zemských a obecních maj při stejné jakosti i ceně býti hraženy výrobky domá cími. Ustanovení to je zajisté důležité, ale je tako vším, co se pro dosavadní závody průmyslové státi má. Ostatní články osnovy týkají se výhradně jen podniků, jež teprve nově zřízeny býti mají. Úu- vody, které vládu přiměly k podání této osnovy nelze z připojené zprávy důvodové seznati. Před nášející probral důkladně výhody, jež poskytuje vláda uherská svým průmyslníkům a poukázal n to, že subvence státní udělená v posledních několika letech uherským průmyslníkům přesahovala daleko

Weil

16 article

obnos 1 milllonu korun. V letech 1893—1899 po- vstalo v Uhrách 303 podniků průmyslových se zá kladním kapitáleu 234 milí, korun. Pro Rakousk jest povážlivým, že následkem těchto výhod se v velké míře stěhuje kapitál rakouský do Uher. Osnov nevěnuje oživení nynějšího průmyslu domácíh pražádnou pozornost. Ochrana nynějšího průmysln jest však daleko žádoucnější, než-li umožnění vy roby nové a to tím více, že produkce dosavadn nutně ochrany potřebuje. Přednášející poukázal, jal mnohem méně jsou daněmi zatíženy průmyslov závody v jiných státech evropských proti našim podal pak zajímavá porovnání, jak rozdílně zatíženy jsou podniky průmyslové stejného drahu v Rakou- sku a Německu. Povážlivému vysokému zdaněn průmyslu rakouského nehodlá však osnova niktera odpomoci. Nepopíratelné výhody v osnově obsažené nejsou nikterak vyváženy její nedostatečností. Bylo by si velice přáti, aby osnova ta předložena byla obchodním a živnostenským komorám a průmyslo vým korporacím k podání dobrého zdání. I nej větší pessimista musí doznati, že osnova ta obsa huje aspoň to dobré, že v ní vláda přiznává potřeb ožívení domácího průmyslu a že se v ní poprvé — byť i nepřímo jen, officialně doznává, že zatížen domácího průmyslu je příliš veliké. Pan přednáše jící byl za své zajímavé vývody, které byly pozorně přítomnými vyslechnuty, odměněn hlučným potle skem. Když byl předseda p. Emil ryt. Kubinzky ještě zvlášťi sekretáři dru. Weilovi poděkoval, byi schůze skončena.

Emil Weil Uhry Německo

17 article

Ručí dráha za udělené lnformace? Pražsk výkonné ředitelství státních drah udělilo velkonb chodníku s dřívím informaci o tarifech dopravních podle kteréž nčinil různé obchodní smlouvy o do dávce dříví. Ježto se ukázalo, že ve skutečnost dráha počitala sazby vyšší a tím vznikla obchod níkovi škoda přes 200 zl., žádal o náhradu, která mu byla odepřena s tím, že dráha za správ- nost udělené iníormace ner učí. Podána žaloba a dolyčný okr. soud jakožto I. instance ža- lobu obchodníka z léhož důvodu zamítl. Zemský soud ale vynesl zásadní rozsudek ve prospěch ža- lobce, ana dráha ručí za škody, nesprávn o informací vzniklě, neboť udělová n informací o tarifech dopravních ná- leží do oboru působnosti výkonnýck ředitelstev a jest dráha povinna, škodu na- hraditi. Důležito pro dodavatele vojenských po- třeb. Jistá vídeňská firma stěžovala si obchodní ko moře, že při placení obnosů již poukázaných z různé dodávky vojenským úřadům vznikají neko nečné průtahy a oblíže, které velice poškozují doda vatele. Komora vyšetřila záležitost a shledavši, že tomu tak, jak stěžovatel udává, obrátila se v kon- kretním případě na správu c. a k. dělostřeleckého skla- diště se žádostí, aby tuto ve vlastním svém zájmu přistoupila za člena zřízení checkového a clearingo věho. Jak nyní jmenovaná správa skladiště c. ak dělostřelecké zbrojnice komoře oznamuje, zamýšl říšské ministerstvo války přihlásiti všeck vojenské ústavy za členy c. k. poštov vpořitelny.

18 article

Dovoz mouky do Německa předstihl loni poprvé vývoz její; kdežto v r. 1898 vývoz byl ješt o 102.017 mctů, větší, činil v r. 1899 přebytek do- vozu již 88.814 metů. Vzrůstem vnitřní spotřeby ubývá vývozu, jenž r. 1897 činil 449.166 mctů.,r. 1898 384.440 metů, a r. 1899 331.501 mctů., a při- bývá dovozu mouky, jenž činil r. 1893 282.424 metu., r. 1899 420.315 mctů., z toho dovezeno z spojených států severoněmeckých 104.834 metů. pše ničné mouky, 88.788 metů. francouzké, hlavně jižního Německa, 190.917 z Rakousko- Uherska 12.437 mctů. z Ruska. Hospodářský spolek okresu říčanského koná v neděli dne 10. června 1900 o 10. hod. dopol schůzi v host. p. Alfréda Procházky v Uhřiněvsí Pořad: Zahájení schůze. »O poměrech mlékařskýche p. Jozek, řed. zimní hosp. školy v Č. Brodě. Roz hovor o cenách mléka v našem okresu. »O nákup ních družstvech«, delegát »Sdružení čes. zemědělců- p. Otokar nebeský, rolník z Radotína. Volné návrhy Hostě jsou vítáni.

Procházka Otokar nebeský Německo spojený stát RakouskoUhersko Rusko Č . Brod Radotín sdružený če

19 article

Insolvence. Spolek věřitelů ku ochraně pohle- dávek při insolvencích v Praze oznamuje následujíc insolvence: Karolina Šobrová, obchodnice v Praze na Pohořelci, Max Bock, obchodník ve Vídni VII. Josel Stepischnegg, obchodník v Gohobi (Štyrsko), Emil Müller, obuvník v Cukmantl (Slezsko). Záznam stříbra a jiných kovů. Londýn- ský záznam stříbra ze dne 7. června činil 27.62 penny za stand. unci: při současném kursu lon- dýnské devise K 242.10 obnáší tudiž cena 1 k ryzího stříbra K 96.86. Měď 71 za hotové a 702 na 3 měsíce; cin 135 za hotové, 1271/2 na 3 mě síce; zinek 21. olovo španělské 171/4, anglické 17 liber šterlinků a za tunu. Konkursy. Konkurs prohlášen byl zemským souden v Praze na jmění Marie Porazilové ovdověl Stehlíkové, majitelky konfekčního obchodu na Kladně. Konkursní komisař přednosta okresního soudu n Kladně, správce pan dr. Deutschmann, advokát tamtéž. Schůze věřitelů dne 11. června, přihlášky do 10. července, stání likvidační 17. července.

Šobrová Bock Josel Stepischnegg Müller Porazilová Stehlík doktor Deutschmann Praha Pohořelec Vídeň Štyrsko Cukmantl Slezsko Londýn Kladno okresní soud můj Kladno Combi měsíc

20 article

Telegrafické zprávy hospodářské. Z Vídně, 8. června. (»W. Abdpost.« Dnes konala se za ministrova předsednictv druhá schůze železniční rady v letošním prvním období. Ministr sdělil jmena předsedů a zpravodajů tří stálých výborů zodpověděl Mauthnerův dotaz po stavbě trat ze Štokravy do Absdorfu, že vyjed- návání o formulování koncese pokud se týká výkupních ustanovení, bude záhy příznivě ukon- čeno. Po volbě zvláštního výboru, jenž má po- rokovati o programu vývozních sa z eb přešlo se k jednacímu pořadu. Cis. r. Boschan referoval o věcech všeobecné správy, děkoval ministrovi za před- lohu o druhém železničním spojení s Terstem. Člen železniční rady Hütemann navrhoval. aby státní železnice i soukromé rakouské pro dopravu hnědého uhlí bez meškání najaly co možná mnoho nákladních vozů. Přija Brissův návrh na rychlejší spojení olomucko- brněnské trati severní dráhy s novými rychlik č. 1501/2 na státních tratích z Olomuce pře Krnov a Opavu do Cigenhalsu. Čilá debata roz předla se o Holčovu návrhu, aby rychlík č. 3/203 mezi Vídní a Prahou (st. dráhy) jezdi také v zimě. Byl také přijat. Cís. r. Denke pojednával o předloze IV. dodatku k doprav nímu řádu železničnímu, jenž došel schválen železniční rady.

Mauthnerův Boschan Brissův Holčův Vídeň Štokrava Terst Krnov Opava Cigenhals Praha

21 article

Odpoledne přijaty různé návrhy. Delší de bata rozpředla se o návrhu na snížení sazeh na haličské dřiví do Vídně a na materiál zboží vyvážené do ciziny. Po vyřízení programu a obvyklém děkován byly porady ukončeny. Z Londýna, 8. června. (C.-B.) Dle úřad- ních zpráv zvýšil se dovoz v květnu téměř 3,000.000 lib. šterl. a vývoz o 1,685.690 lib. st. Z Pešti, 8. června. (Zvl. tlgr. » Ná Listů«.) Na trhu prodalo se 11.000 q. Ceny o 2.5 hal. levnější. Platila: pšenice tisská 77 kg K 7.871%, peštská 78.5 kg K 8.—, 73. kg K 7.45, stolno-bělehradská 75.5 kg K 7.50. bečkerecká 75.5 kg K 7.5714, bačská 74 kg k 7.5713, bajská 74.8 kg K 7.70, 73 kg K 7.25. vašarhelská 77.5 kg K 8.071g, skladní 78 kg 7.75, 76 kg K 7.40 na čtvrt leta; ži t K 7.10; ječmen K 6.—; oves K 5.40. kukuřice K 5.65. Termínový obchod byl příznivý K večeru znamenala pšenice na říjen K 7 91

Platil Vídeň Londýn Pešť kg

22 article

žito na říjen K 7.—; oves na říjen K 5.08 kukuřice na červenec K 5.65, na květen 1901 K 4.90, řepka na srpen K 12.95. Plodinový trh byl bez odbytu změny. Počasí: pochmurno. Z Bělehradu, 8. června. (C.-B.) Dn 1./14. t. m. zavede se — odvetou za dife- renění cla ze srbského zboží, dováženého do Turecka — všeobecný celní tarií srbský pro turecké provenienee. Výdatnějších represalií neužije se, neboť je naděje, že záhy začne se vyjednávati definitivná obchodní smlouva na přiměřeném základě. E. Z Hamburku, 8. června. Z Kolfnu se potvrzuje, že přední vestřálská flrma prodala již londýnskému závodu větší množství a ně- meckému závodu 12.000 tun Thomasovy litiny amerického původu. Zahájeno znovu úsilí, zř- diti všeobecný německý syndikát válcového z- leza. Komerční rada Tull, ředitel hutního spolku v Hörde, pověřen byl úkolem provésti k tomu přípravné práce. E. Z Hamiburku, 8. června. (Zvl. tel. »Nár. Listů«.) Dle telegramů z Ria roste tam počet onemoenění morem, následkem čehož cen kávy stoupají. Z Nového Yorku se telegrafuje: »Chro- nicle« odhaduje, že se letos pěstí v Americ více o 93 bavlnr. Trhy peněžni Bursa.

Thomasův Bursa Bělehrad Turecko Hamburk Rio Nový York rada Tull Hamiburk

23 article

V Praze, 8. června. (Pův. zpr. »N. Laa e) Na dnešní burse došlo při dobré koupěchtivosti k následujícím závěrkám: 2 závěrky akcií Česká banky »Union« za K 260.—, 1 závěrka akcil Hosp. úvěrní banky za K 350.—, 2 závěrky akcil strojírny Daňkovy za K 520.— a 1 záv. týchž akcif za K 521.—. Dále podáváno bylo za akcie: Živnostenské banky. České společnosti pro průmysl cukerní Oficiální záznamy jsou:

Praha Lao e Český banka

24 article

Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898 Č. Budějovic 1893 » Plzně r. 1886 „ » Teplice r. 188 „ . Smíchova r. 1888 Zástavní listy české byp. banky Zemská b. král. čes. zákl. úpisy „ , » kom. dl. ú „ . » mel. úpis „ , » » želez. úpisy Česká prům. banka dlužní úpisy Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy- poteční listy důchodkové . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha Em. 1871 dto. dto. » 1872 Místní dráha N. Brod - Humpole Duchc.-Podm. dráha Em. 1869 » 1871 dto. „ 1874 dio. Česká montanní Em. 1896 Rak. severo-západní dráha . lit. B dto. dto. Em. 1874 Česká eskomptní banka .. „ banka »Union« . . . Česká průmyslová banka . . Hosp. úvěrní banka pro Čechy Moravská eskomptní banka Pražská úvěrní banka Živnostenská banka pro Čechy Moravu Ústecko- teplická dráha . . . Česká severní dráha . . . Buštěhradská dráha . (lit. A (lit. B. Duchcovsko-podmokelská dráha Ferdinandova severní dráha Rakouská sev.západní dráha (lit. B. dto. Pražsko duchcovská dráha Pražská sp. par. po Vltavě a Labi Jiho-sev. německá spoj. dráha Akc. tov. na vyráb. umněl. hnojiv v Kolíně . . . . . . . Podolská cementárna . .. Česká spol. pro prům, cukerní Český akc. piv. v Č. Budějovicic První česká všeob. zajišť. banka První česká spol. pro raf. cukru (Modřany) . . . . .. Strojnická spol. dř. Daněk a spol Pražská železářská společnost „ stroj. spol. (dř. Ruston » akc, spol. řetěz. lávky První českomnorav. tov. na stroje

Čecho Ferdinandův Daněk Ruston Č . Budějovice Plzeň Teplice Smíchov Čechy N . Brod Morava Ústecko Vltava Kolín Č . Budějovicice Modřany Český průmyslový . banka úvěrní banka Humpola Duchce Český eskomptní banka Český průmyslový banka moravský eskomptní banka živnostenský banka Český akciový . pivo první český společenský pražský železářský společnost

25 article Z Vídně, 8. června. (Zá věrečne

Z Vídně, 8. června. (Zá věrečne kursy.) Renty: Únorová renta 97 75, společní renta květnová 98.—, společná renta stříbrn 97.85, rakouská zlatá renta 116.15, rakouská korun. renta 97.10, uherská zlatá renta 116 25, uherská korunová renta 91.10. Losy: Státní z r. 1854 168.—, zr. 1860 po zl. 500.— 13450, z roku 1860 p zl. 100.— 158.75, z roku 186 4 201.—, losy tisské 138 75, losy úvěrního ústavu 397.— vídeňské losy komunální 386.50, turecké los 112 25. Akcie bank: Banka anglo-rakouská 281. 50, vídeňská bank. jednota 508.—, rak. ústav pr úvěr pozemkový 925.—, rak. úvěrní ústa 711.—, uherská úvěrní banka 714.—, banla pro země rakouské 435.50, vídeňská Unionk 576.—, česká banka Union 259.—, Živnosten ská banka —.— Akcie dopravních podniků: Dráh ústecko-teplická 2984.—, česká severní dráha —.—, buštěhradská lit. A. —.—, buště- hradská lit. B. 1140.— (—), dunajská par- plavební společnost 748.—, dráha duchcovsko- podmokelská —.—, severní dráha císař Ferdinanda —.—, dráha štyrsko-hradecko- köllašská —.— (—), dráha Ivovsko-černovicka —.—, rakouský Lloyd 774.— (—), společnost rakouských místních dráh —.—, rakouská se- verozápadní dráha 466.—, dráha polabsk 480.—, dráha pražsko -duchcovská —.— společnost státní dráhy rakousko-uherské 665.— lombardy 126.75, dráha pardubická —.- silniční dráha lit. A. 330.—, silniční dráha lit. B. 320.— Akcie průmyslových podniků: Alpská montanní společnost 481.—, severočeská ublář.

Ferdinand Lloyd 774 Vídeň úvěrní ústav 397 uherský úvěrní banka český banka Union 259 Živnosten ská banka státní dráha Dráh ústecký