9. června 1900. Císlo 157

NÁRODNÍ LISTY

Strana 3.

České feriální osady. Napsal dr. VI. Klima, měst. okres. lékař v Praze. Nedá se upříti, že návštěvou školy a učením stane se v životě dítek veliký obrat. Dřívějš bezstarostnost rázem mizí, nastávají maličkým již všeliké povinnosti a leccos jim dělá již sta- rost. Dr. Schmid-Monard v Halle došel k tomu poznání, že v prvním, ano i v druhém roce školním děti školní sedmileté, které vyšetřoval, zůstaly na váze těla o 0.7 až 1.3 kg (= 30 až 60 ročního přírostku) a o 1.1 až 3.2 cm (= 20 až 40 ročního přírostku) ve vzrůstn výšky těla pozadu proti těm sedmiletým dětem, které z různých příčin školy dosud nenavštěvo- valy. U slabých a neduživých dítek byl rozdí ten ještě patrnější, a to chlapcům ve druhém roce školním na váze vůbec nepřibylo a u děvčat naopak byl pozorován ještě úbytek, který teprve ve třetím roce školním se vyrovnal. Počínající tedy návštěvou školní je tělesný vývoj dítek zadržován a to tím spíše u dítek slabších a neduživých. Ovšem to všechno má nepříznivý vliv na nervovou soustavu dítek V dalším věku má opět škola nepříznivý vliv na mládež v době vývoje puberty, která u nás počíná u hochů asi v 15. roce, u děvčat pak ve 13. roce. V této době nervstvo zvláště jes citlivé a dráždivé a starosti školní tím více na lehají na dítě a jemu škodí. Návštěva školy při vádí tedy dítkám celou řadu nemocí, kter plným právem nazýváme školními nemocemi Je to jmenovitě vznikání krátkozrakosti a jiných vad zrakových, bolení hlavy, ztráty chuti k jidlu chudokrevnosti, krvácení z nosu, zmalátnělosti tělesné i duševní a i zkřivení páteře a vznikání vadneho vzrůstu.

Ale nejen ve škole a pro školu dítě nyn mnoho musí duševně pracovati, ale i v práz dném čase doma ještě většinou jest přísně při držováno k učení se ještě celé řadě vedlejších předmětů. Tak učí se dítky ještě hudbě, zpěvu, cizím řečem a j. Pokrokem světovým činí s čím dále, tím větší požadavky na veškeré vrstvy člověčenstva. Nejen intelligence naše, naši ře- meslníci a živnostníci, ale i dělnictvo stále více zdokonalovati se a mnohem více věděti a znáti musí, nežli tomu bylo před lety. Proto mládež naše ve školách nyní mnohem více učiti se jest nucena, mnohem větší požadavky kladou se na školy naše. A přetížení toto mnohem tíže snášt mládež velkoměstská, nežli mládež venkovská. a jest přetížení to mládeži velkoměstské také mnohem nebezpečnější, nežli mládeži venkovské A to nebezpečnější jak po stránce duševní tak i tělesné.

Po stránce duševní působí již velkoměstský život sám sebou svou ustavičnou novostí, stále novými a novými dojmy, hlučným a rušným životem mnohem více na mysl přetíženého škol- ního dítěte, nežli klidný a tichý život venkovský na mysl školního dítěte venkovského. Mysl dítěte velkoměstského takto mnohem více jest dráž děna a napínána a mnohem spíše propadá před- časné přesycenosti a vyspělosti nežli mysl ven- kovského, v tichu a klidu vyrostlého dítěte Velkoměstské dítě, žije-li stále v ruchu velko- města, nenabývá pro namáhanou mysl svou nikdy klidu, kdežto dítě venkovské podrážděnou učením mysl svou kojí sobě v boží přírodě, ve které žije a jejíž krása a velikolepý klid na mysl dětskou blahodárně působí. Ale venkovské dítě jest i jinak výhodněji na tom. Nedá se upříti, že dítky rodičů chudších v horších žijí poměrech ve velikých městech nežli na venkově To dokazuje nám na př. důkladná práce prof.

G. Schmidta v Bavorsku. Ten porovnával váhu těla u velikého množství ditek městských a pak dítek venkovských a přišel k tomu výsledku, že dítky obojího pohlaví vážily ve velkých městech průměrně o 0.7 kg méně nežli děti venkovské. Městským dětem pak po dobu návštěvy školní poměrně méně přibývalo na váze nežli dětem venkovským. Ve velikém městě veškeré potřeby životní jsou dražší, byt dráže se platí a strava. která rovněž jest drahá, neposkytuje se tako- vým dětem doma dostatečná. Následky drahot- ních poměrů těchto jsou ve velikých městech přeplněné byty, kde nebydlí v bytu rodina na jemce sama, nýbrž ještě celá řada podnájem níků, kteří musí přispivati, aby byt mohl být placen. V bytech takových není pak ovšem do statek čistého vzduchu, pro dětské plice tak potřebného, není velikou většinou dostatek světla, poněvadž bývají to byty namnoze podzemní nebo přízemní, s vyhlídkou do dvora.

My lékaři máme snad nejčastější příležitos poznati bídu takto tváří v tvář, poznati na mistě. jak duch i tělo, bídou zmořeno, bídou velmi často nezaviněnou, hyne a i nejrůznějším těž kým a i ostatnímu okolí nebezpečným a na kažlivým nemocem propadá. V bytech takových především řádí často mezi dospělými a tím pak i mezi dětmi moderní u nás nyní mor, tuberku- losa. Tuberkulosa jest domovem tam, kde vlá- dnou vylíčené poměry, tuberkulosní rodiče pak mají slabé dítky, které nemoci rodičů svých neujdou, nedostanou-li se do lepších poměrů životních. Skrophulosa a křivice jsou ještě dru- hým zlem, které dětí takových očekává. A jak zní staré latinské příslovi? Principiis obsta, sero medicina paratur Volně přeloženo: Počátky hleď zameziti, lél pozdě pak jest strojiti. A proto zdravému vý voji chudých, takto ohrožených dítek již záhy třeba jest věnovati největší pozornost, a poně- vadž prostředky chudobných rodičů samých tomu nedovoli, ujala se dítek takových lidu- milná ostatní společnost lidská, starajíe se, po- kud prostředky k tomu postačí, o dítky chudé, slabě a chorobné, aby vyrostli z nich národu členové zdraví, silní a tím pak i spokojení.

Jak bylo tedy již uvedeno, nejnebezpečnější a nejchoulostivější jest pro zdraví dítek doba, kdy počnou choditi do školy a pak další ještě návštěva školní. V době té nejvíce hrozí pohrom útlému ještě organismu dětskému, a proto v té době nejvíce musíme se o zdraví dítek starati a o ně pečovati. A proto o prázdninách má žactvo na zdraví svém mnoho doháněti, veliká většina vstupuje do prázdnin s valně porušeným trávením a nedostatečným rozpináním se a prnci plic i valně sesláblým a unaveným nervstvém. A nedostane-li se vydatné a včasné odpomoci, jak snadno tu může ujati se zárodek všelike zhoubné nemoci, které pak napadený njkdy již se nezbaví, a která snad i v nejlepším/ věku do hrobu jej přivede. Proto hleďme díikám svým připraviti nejlepší prázdniny, přejme jim té krátké svobody, ať plně jí k utužení zdraví svého po- užijí. Zámožným a majetnějším rodičům není to ovšem nic nesnadného, odjíždějí pravidelně na letní sídla svá, na letní byty, cestují a vyjíždějí na výlety, dítky jejich výborně se zotaví as plnými tvářemi, s jiskrným okem a plny života k radosti svých drahých rodičů vracejí se do velikého města, aby ve vzdělání svém pokračo- valy. Avšak čeho nemajetní a chudí rodičové velkoměstští mohou o prázdninách poskytnouti dítkám svým? Kdežto u dříve jmenovaných prázdniny ditek způsobí radost a spokojenost. že více nyní dítek svých užijí a jim radosta bezstarostnou chvíli připraví, u druhých prázd- niny nerady jsou viděny, dítky připadnou zde zcela na bedra svých chudých rodičů, kteř většinu času věnovati musí výdělku a hledání výživy, a stálá přítomnost dítek v těsných do- mácnostech jest jim za obtíž. Dítky takové jsou pak odkázány většinou samy na sebe, běhají po ulicích a sadech a ničemu dobrému tak se ne- přiučí a ani řádně se nenajedí.

Prázdniny uběhnou, nastává škola a mnohé takové dítko vrací se do školní světnice ještě v horším stavu zdravotním, nežli školu pře prázdninami opustilo. Zdraví jeho pomalu se podkopává, až najednou těžké nemoci propadne- Po dobu školy u nás v Praze slavnou obe pražskou dostatečně jest postaráno o chudou mládež školní, a to jak o její výživu, tak o jej- ošacení i její zaměstnání a útulek mimo školu, ale jakmile zavrou se dvéře po ukončení škol- ního roku, odpadá tím i celá řada výhod těchto. Avšak nejsou všechny takovéto ubohé potřebné dítky školní pražské a z předměstí úplně bez pomoci, některým přece dostane s toho dobrodiní, že mohou o prázdninách vy- hublá i slabá svoje tílka sobě pozdraviti, zdraví sobě utužiti a též duševně pookřáti. Dobrodiní toho poskytuje dítkám našim vlastenecký, lidu milný spolek pražský, po všech vlastech českých chvalně známý a nejlepší pověsti se těšící; »Spolek pro české feriální osady města Prahy a jeho předměsti«. Spolek tento vstoupil v život v Praze před 18 lety po příkladu švýcarském, kde myšlenka ta vznikla a kde již od r. 1876 zásluhou známého lidumila, faráře Waltera Biona v Curychu, byly chudé, mravné a slabé dítky posílány o prázdninách na venek ku zotavení. Náš český spolek umožnil od roku 1882 do roku 1899 celkem již 5537 pražským a před- městským dítkám pobyt na zdravém venkov- ském vzduchu. Za dobu tu bylo vypraveno na společné kolonie 2963 hochů a 1953 dívek a u jednotlivých dobrodinců našlo pohostinství 274 hochů a 347 dívek. Společné kolonie umí- sťují se buď v budovách vzácnými dobrodinei velkomyslně zdarma propůjčených nebo v míst- nostech spolkem najmutých a tu vyhledává s vždy krajina lesnatá na blízku vody, aby dítky i koupáním mohly se otužovati a zdraví svému prospěti.

Po příkladu hlavně ruském, kde studujíeí mládež za vedení vychovatelů podniká o prázd- ninách pěšky, po dráze i po moři cesty, nad kterými my žasneme (na příklad z Kyjeva na Kavkaz a Krym), pokusil se též i spolek náš již po dva roky o vypravení cestovní kolonie, v roku 1898 cestovalo po vlastech českých z vedení pěstouna 11 studujících po 12 dnů roku loňského 19 studujících po 13 dnů. Lidu- milů, kteří by jednotlivé dítky o prázdninách na venkově pohostili, bohužel, stále ubývá. Z feriální venkovský pobyt nahoře uvedených 5537 dítek vydal spolek celkem 101.917 zl. Vidno z toho, jak velkou starost a jak velkou zodpo- vědnost bere na sebe spolek náš. Potřeba jest stále jen peněz, peněz a opět peněz a jak těžko v nynějších špatných dobách tyto lze na- shromážditi, třeba i k účelům nejšlechetnějším a nejčistším, mohl by spolek náš nejvíce ža- lovati. A přece což může býti člověku dražšího nežli zdraví a může-li co komu větši radost způsobiti, nežli vědomí, že třeba sebe menším dárkem přispěl k zachování tohoto tak drahého zdraví našich chudých a hodných českých Že na koloniích zdraví dítek trvale se zlepší a otuží, bylo již mnohými autoritami do- kázáno. Tak na příklad dr. Borchman v Moskvě zkoumal skladbu krve u 37 dětí před odjezdem a po návratu ze dvouměsíční feriální kolonie Kdežto před odjezdem některé dítky byly chudo- krevné a počet jich červených krvenek i haemo- globinu v krvi byl pod normálem, poměry t pobytem venkovským tak se zlepšily, že i u těeh nejhorších byl dosažen aspoň normální stav.

Aby se nemohlo vytýkat, že by k úspěchu tomu stačil i pobyt ve městě a podnikání odtud vý- letů, kontroloval dr. Borchmann i krev tři dívek, které zůstaly ve městě a výlety podnikaly, ale ani u jedné z těchto nebyl výsledek takový. jako u těch, které na venkově dlely; u dvou zůstaly poměry stejné a u jedné stav ještě spíše se zhoršil. A jaký by byl teprve nález u těch ubohých dítek, které musí zůstati v městě ani výletů pro chudobu podnikati nemohou. Zlepšení zdraví u dítek z feriálních osad jest trvalé, to dokázal rovněž dr. Borchman vyše- třováním krve dítek těch i dále mezi rokem školním, kdy nalezl skladbu krve stále ještě lepší a podobně i u nás v Praze byl učiněn pokus v tom směru, že byly správám škol po- slány dotazníky o zdravi a prospěchu- dítek, které strávily leto na feriální osadě. Vesměs došly odpovědi velice příznivé, všechny ty dítky po celý školní rok jen nepatrně zanedbaly školních hodín a všechny jevily větší a lepsí chuť k učení, byly pozornější a chápavější Osvědčilo se zde staré pravidlo, že zdravý duch jest ve zdravém těle. Kdo chceš slouti věrným synem svého národa, musíš starati se nejen o zdraví své ale i o zdraví nesčetných těch chudých mrav ných a neduživých dítek českých, jichž každo ročně naše vlastenecké učitelstvo české mnoho a mnoho ku feriálnímu pobytu snažně dopo ručuje, ale ze kterých jen malý díl spolek náš příjmouti může, poněvadž více peněz při nej- větší píli, snaze a námaze sehnati nemůže. V seznamech členstva Spolku pro české feriální osady města Prahy a předměstí nemá scházeti nikdo, komu záleží na tom, aby z chudého do- rostu našeho vyrostli národu našemu zdravía tím i spokojení, ku práci schopní a ku práci i chuť mající mužové i ženy české. Spolek náš nečiní rozdílu co se týče přislušnosti, vysílá dítek.

tak dobře jako dítky pražské i dítky jinam při- slušné a srdce boli nad zármutkem a zkla- máním těch hodných našich dítek, které, byvše školou navrženy, pro nedostatek peněz nemohly dobrodiní venkovského pobytu na útraty spolku býti účastny a kterým naděje ta musila být vzata. Dojemný a tklivý důkaz, s jakou láskou lnou ku ferialním koloniím ty dítky, které jednou dobrodiní jejich užily a blahodárný účinek po znaly, podává tento dopis, došlý výboru spolko vého před rokem: Ctěný výbore ! Vyhovuje přán záhy mně nešťastnou příhodou odejmutého syna Františka, zasílám dle jeho na smrtelném loži projeveného ustanovení ve prospěch spolku Vašeho — 2 zl. F. Ponnert na Král. Vino- hradech čís. 448. Vzácný tento skutek snad dovede pohnout srdcem naší české společnosti.

Denní zprávy. — Bankrot prosincovky. Ještě sna jedno napjetí sil a po něm konec konstitucio- nálního Rakouska. Chef nynějšího kabinetu polom uskuteční, čím byl hrozil: bude říditi tento stát na základě § 14. ústavy, na základě téhož para- grafu, který ve dnech úzkosti a strachu pojal Němci do osudného díla z prosince r. 1867. aby v případě, že by se obrátil v rozhodujícíeh kruzích vítr, nenastalo v »konstitučním« životě tohoto státu vacuum. Jaký je obsah § 14. »Nebude-li možno vládnouti ústavně, nechť se vládne tedy neústavně.« Jinými slovy: para- grafem čtrnáctým povoluje se »způsobem ústav- ním«, vládnouti neústavně. Toť se ví, že na nás Čechy byl spleten tento paragraf, my jim měli býti po připadě bičování. Zdá se ale pravdou, že každý hřích dříve či později na- lezne odplatu. Teď jsou Němci hotovi. Dosud měli proti sobě jenom 61 Čechů, nyní budou míti proti sobě též velkostatkáře, klub slovinsko- chorvatský a klub pravého středu. Obstrukce dala by se ovšem i nyní ještě poraziti, ale k tomu by bylo třeba lidí pro nějakou positivnl myšlenku nadšených a o svém právu skrz n skrz přesvědčených. Lidí takových, jací jsme my. Však vezměme do ruky německé listy, které své strany a své lidi dobře znají, jak ličí situaci. S jakým šibeničním humorem n příklad ji líči »N. Fr. Presse«. Jde prý o to, ulo- žiti ve hrob rakouskou ústavnost a v obyvatel stvu nikdo při tom ani brvou nehne. Hledí nato jako na okázalý funus neznámého, jejž ve hro odnáši lhostejně společnost des pompes funěbres Ano, tak se věci mají. Snad nechce »N. Fr

Presse«, aby za tou nynější ústavností slze ro- nily národové neněmečtí těto říše? Ti nanejvýš mají příčinu klnouti tomuto politickému útvaru. jež stal se příčinou, že tato říše déle než 30 roků již bloudí po cestách nepravých. Nelibí-li se vídeňskému listu a jeho patronům obraz, jejz dnes poskytuje Cislajtanie, nechť jej opatří jen svým podpisem a připojí k tomu slova: ipse ťecit. Rakousko vypadá tak, jak po tom, co s ním panovačnost německá prováděla, vypa- dati musí. Několik let mohli haliti vnitřní bídu tohoto státu do kočičího zlata »an- glické ústavnosti«. Konec ale každý rozumný politik musil předvídati. Teď tu stojí ne- mecký Honza, aniž by věděl kudy kam. Ted spílá Čechům, ti že všechno zavinili. Titéž Če- chové, jimž se po 20 let vysmíval, jež polupou zahrnoval. Pojednou stal se z nich tak mocný činitel, že v opak zvrací všechno to, o Němci usilovali. Čechové zradili ústavnost již v Kroměříži, nyní prý se prorady na ní do- pouštějí po druhé. Že nechtějí schýliti hřbet před Němci, že nechtějí uznat jejich nadvládu.

Konstituce, jejichž hlavním účelem je zaručovati Němcům panst vl. zrazovati budou Cechové napořád. K vůli prosincovce nemusili se Čechové vůbec ani namahat. Ta uvedla se ad ab- surdum sama. Což se domnívají Němci, že té doby doklepává jen parlamenta- rism? Doklepává prosincovka vůbe. Jen pravice mohla ji ještě chvili udržet pr životě, nyní je po ní a tim je osud švindlu z roku 1867 zpečetěn. Nechť si dělají Něme co chtějí, nechť třeba v boji nad česko obstrukcí zvítězí, nechť prosadi násilím pro- zatímný rozpočet a tak zvané investiční půjčky co dál? Každým krokem stanou před novou překážkou, i bude jim jako princi v pohádce. jemuž po sedmi horách postavilo se v cestu sedm propastí, po těch sedm řek atd. atd- Jenom že Němci jako princ ku své nevěst neproniknou, poněvadž jim scházeti bude dobrý duch, který by je vedl. Oni veden jsou děmonem a konec jejich akce proti nám spravedlnosti nemůže býti jiný, než zatracení.

Jsou hotovi, poněvadž bez násili a způsobem ústavním nedá se říditi stát proti vůli pohiticky vyspělé většiny obyvatelstva. Jsou hotovi, po- něvadž je to proti přírodě, namahat se, aby německým se stal ústavní stát, v němž žije 16 millionů Slovanů vedle 8 millionů na deset stran rozeklaných, navzájem se potírajících Němců. — Vzkřísená koalice. Jakoby neměli dosti na té jedné, chtějí prý Němci zkusit to po druhé s tou tak zvanou koalicí. Či zkusie to chce vláda? K tomu cíli vyhlédnut prý prine Liechtenstein a kdyby prý se k tomu nechtěl propůjčiti, opětně kníže Alfred Windiseh- grätz, který prý v tom již umí chodit. Všechny strany dobré vůle mají míti místo v této druhé koalici, jež by nevládla ani proti Čechům, ani proti Němcům, která by ale měla zbožny základ, v pravdě rakouský, snažila se oživili staré tradice jednotného státu rázu sice německého, ale skrz na skrz konservativního, jinak ale ke všem národnostem spravedlivého. Čechové by dostali vnitřní český jazyk v krá- lovství i v markrabství, za to ale nucení by byli uznati němčinu za výhradnou řeč vojska. parlamentu a centrálních úřadů. Královstvi české v rámci říše rakouské bylo by sice uznáno a snad i korunovací stvrzeno, ale Čechové nesměli by klásti odpor administrativnímu rozdělení země dle národností. Řidícím duchem tohoto nového Ra- kouska na staré brdo naraženého, které by v nových vodách a proudech kymácelo se jako stará španělská galera u porovnání s čtyřkomí- novou moderní rychlolodí, chce prý mermomoc býti nynější praesidiální sekretář panské sně- movny p. Jauner. — Možná, že k pokusu takovému skutečně dojde, neboť v Rakousku stane

se, aby nepřestalo býti předmětem posměchu ce- lého světa, vždy pravý opak toho, co je přirozeno a rozumno. Že by se kniže Alfred Windisch grätz ale propůjčiti chtěl nanovo k nevděčnému úkolu a že by chtěl se uvázati v dílo deset krát obtížnější, než ono, o jaké poprvé se pokusil, o tom pochybujeme. — Nenávieť severní dráhy moravské oproti češtině jest už přiliš dobře známa. Dráha tato dovede urážeti český lid moravský tím nej bezohlednějším způsobem. V osobních vlacích. nejvíce frekventovaných, které projíždějí z Vídne do Krakova a naopsk dopoledne a odpoledn Moravou, jsou vyhlášky úřadní pro obecenstvo ve čtyřech řečích: němčině, polštině, ruštině rumunštině. O češtině nikde zminky. Toto zařízení jest už mnoho let a veškeré protesty a upozorňo- vání ředitelstva byly marny. Nenávisť ředitelstva této dráhy oproti českému jazyku jde tak daleko že úřadnikům dán byl pokyn, aby v nádražníeh restauracích mluvili jen německy. Českých úřadníků u léto dráhy jest velmi málo, leč i ti musí mluviti jen německy. V kancelářích této dráhy musí mluviti se jen německy. Věc zaří- zena tak, že každému úřadníku zvlášt dáno bylo na srozuměnou, aby neopovážil se odpo- rovati.

— Z Březolup. Obecní výbor o bee březolupské schválil ve zvláštní schůzi dne 4. června k účelu tomu konane na návrh pana starosty jednomyslně resoluci, kterou se vyslovuje pp. poslancům v klubu českém na radě řišské sdruženým za mužné a neohrožené hájení zájmů českých i na místech nejvyšších neličené uznání a nejoddanější díky a prosí, aby i budoucně zájmů svého národa stejně rázně hájili. V Březolupech, 4. června 1900. Frant. Vyorálek, starosta, Josef Peška. radní, Josef Hýbler, radní, Prokop Andrejsek, radní, Kašpar Vyorálek, člen výboru, Augustin Tomek, člen výboru, Josef Smolka, Jan Ve- orálek, Kartek Karel, Tomáš Hubáček, Adol Čižmář, Josef Postava, František Blažek, Jan Kfen.

— Veřejná manifestační schůze pro zřízení českých vysokých škol na Moravě na Král. Vinohradech koná se již zejtra v neděli o 10. hod. dopol. ve velkém sále Národního domu pod záštitou městské rady na Král. Vinohradech. Schůze nabude zvláštního významu tím, že rozhovor o palčivé otázce oprávněnosti a nutnosti druhých českých ško vysokých zahájí rektoři obou českých vysokých škol pražských pp. dvorní rada prof. dr. Jos Gebauer, rektor české university a prof. Alber Velflik, rektor české techniky, jakož i prorektor české university prof. dr. J. Reinsberg. Mimo to promluví právník p. Frant. Sís, jakož i zá stupce klubu svobodomyslných poslanců českých Dle živého zájmu, ke schůzi této se jevicího. lze očekávati, že vedle zástupců všech národnieh stran českých bez rozdllu směru či odstínu budou bráti podíl na schůzi této veškeré korpo- race a spolky nejen pražské a vinohradské, ale i z celého okresu vinohradského, aby tak ztejmě a stále bylo manifestováno, že vedle otázky jazykové čekáme spravedlivého vyřízení jebtě jiných, neměně důležitých našich požadavků. o jichž uskutečnéní český lid spojenými silam a to bohdá vítězně se zasadí. Na vinohradskén občanstvu pak zvláště jest, aby se schůze tétc zúčastnilo v počtu co nejčetnějším.

— Osobní. Při organisaci míst a platů, u Hy poteční banky král českého právě provedené, jme nování byli referující tajemníci pp. Adolf Tvrdý Karel svob. p. Ludwig ředitelskými rady koncipisté pp. Ant. Filip. Josef Vrbata a Ji Jansa vicesekretáři. Sekretáři pp. dr. Frant Váňa, dr. Dom. Zachystal a dr. Richar Lindner, dale koncipisté pp. Otakar Hierman a dr. Richard Popl povýšení do vyšších tříd služeb ních platů. — Rodinné zprávy. Slečna Fanča Hilmaje- rova z Liboce a pan Antonín Hrych, učite v Praze slaviti budou sňatek svůj dne 12. t. m. o8 hod. dopol, ve farním chrámu v Liboci. — Zlatou svatbu slaviti budou zejtra v ne- děli dne 10. t. m. v kruhu svých příbuzných a přátel pp. manželé Marek a Terezie Schulzovi z Českéh Brodu, nyní bytem v Praze. — Úmrti. Ve Vídní zemřel v noci na včerejšel dvorní rada nejvyššího kasačního soudu p. Karel ryt. Adámek. — Ve čtvrtek zemřela pl. Barbora Plesnivá provd. Mlsova, majitelka hodinářského závodu, v 52. roce věku. Pohřeb koná se dnes o6. hod. odp. z chrámu sv. Klimenta v Bubnech n hřbitov v Bubenči. — Ve čtvrtek zemřel p. Frant Zrmmerhakl, mistr truhlářský, v 51. roce věku Pohteb bude dnes z chrámu u Maltězů na hřbitov olsanský. — Změstské rady pražské. (Schůze v páte dne 8. června.) Obec pražská přistoupila za zaklá dajícího čiena k Družstvu Národního divadla v Brně s přispěvkem 1000 korun. — Komitetu pro uspo- řádání slavnosti Ústřední Matice škoiské povolen byl příspěvek 400 korun na zakoupení vstupenek pro chudé ditky, jež by samy vstupné zapraviti ne- mohly. — Výslužný fond pro obecní dělnictvo.

Městský rada pan dr. Baštýř upozornil na akci města Vidně, jež i nejnižším pomocným dělníkům a zří- zencům při obecní službě zdravotní po desítileté službě vyslužné zajistiti se chystá a navrhoval, aby tamní elaborát městskou radou byl vyžádán za účelem uvažení, zda by podobný fond výslužný alespoň pro nékteré kategorie zří enců a dělmictva obecního zříditi se dal. Návrh tento byl schválen. — Spole majitelů domů pro Nové město na základě pověsti že obec pražská vyjednává o zakoupení některých domů při vyústění Melantrichovy ulice za účelem roz šíření téže, zaslal radě městské přípis, ve kterém žá- dáno jest, aby upustilo se od takových koupí, kterým rozmnožují se vydání obecní a přirážky poplatnictv již nyní tižící a aby projekty podobné byly uskutečňo- vány teprva pak, až odborníky budou vypracovány generální plány polohy pro všecka města pražská V záležítosti té sděleno, že v ulici Melantrichove jedná se pouze o koupi jediného domu a to již dels dobu s erárem. — Při té příležitosti bylo také žá- dáno za urychlení záležitosti rozšíření ulice na Můstku. — O nové kanalisaci. Starosta pan dr. Srb konstatoval, že je nutno věděli, mnoho-li ná- kladu práce kanalisační budou v celku vyžadovati aby podle toho rozpočtu mohl být stát požádan subvenci; jsouť dnes již hlavní práce hotovy a může se celý naklad vypočítati. V jednání s obcemi okol- ními ve příčině jich přispivání na výlohy kanalisační slíbil místodržitel svolati anketu a ujati se věci osobně. Usneseno pak sdělati příslušné klíče rozvrhy. — Městský rada pan Schwarz žádal za urgenci ve příčině spojení komunikačního z Petřína přes hradby. Starosta odvětil, že v téže záležitosti intervenoval u sborového velitelatví. —

Mostného v týdnu od 26. května do 2. června bylo vybráno: na prozatímném mostě u Národního di- vadla 3447 K 28 hal., na mostě Františka Josefa 5303 K 64 h., na mostě Palackého 4915 K 78 h., na můstku žofínském 316 K 60 hal. — Starosta pan dr. Srb sdělil, že pražské ozbrojené sbory měšťanské chystají se význačnějším způsobem oslaviti 18. srpna sedmdesáté narozeniny panovníka. — Městský radní pan Em. Němeček stěžoval si na bezohlednost firmy Gregersen a syn, která přes protest zástupce obce pražské při komisi v záležitosti stavby nového mostu z Vyšehradu na Smíchov dala zatarasiti lávku v- doucí z Výtoně ke Schwarzenbergově pile, tak že se nyní musí z Podskalí přes most u vyšehradská radnice zacházeti k západní části Vyšehradu. Městská rada se usnesla učiniti potřebná opatření, by přechod opět byl otevřen. — Obecní zastupitelstvo v Žatci rozpu- štěno. V Žatci provedeny byly volby do obecního zastupitelstva, ale toto nemohlo se dosud konstituo- vati, protože němečtí nacionálové, kteří byli v něm v menšině, k volbě starosty se nedostavovali. Jelikož nyní uplynula již tříletá funkce dosavadního obec- ního zastupitelstva zvoleného r. 1896, rozpustilo je místodržitelství na základě § 106. obec. zřízení. Vý- nos o rozpuštění doručen byl hejtmanstvím úřadu- jícímu městskému radnímu a zároveň jmenován byl c. k. okres. komisař dr. Karel Schiller dočasným správcem obce. Jemu přidělen byl účetní úřadník poradní sbor voličů. Opatření toto učinilo, jak s úřadně sděluje, okresní hejtmanství v jednomyslně vysloveném souhlasu okresního zastupitelstva v Žatci.

Jelikož rozpuštěno bylo zastupitelstvo zvolené roku 1896, bude obec žateckou vládní komisař spravorati jen do doby, až se zvolené již nové zastupitelstv ustaví a zvoli si starostu. Zda li splní se očekávání úřadních kruhů, že stane se tak záhy, dlužno ovšem vyčkati. — Ze Žatce se nám dále sděluje ze dne včerejšího: Dnes o půl 4. bod. odpolední přišel místodržitelský rada šl. Campe s komisařem drem. K. Schillerem a účetním revidentem Natalem k úřa- dujícímu náměstku starostovu dru. Brandreovi a do- ručil mu výnos, jímž se zastupilelstvo rozpouští, načež ihned jmenovaní státní úřadníci převzali agendu obecní. Přísedícími byli jmenování: min. ta- jemník Wostrý, dr. Beradt, ryt. Schwarzfeld, dr. šl. Schönfeld, Tomáš Volný a Vojgt. Rozpuštění nastalo neočekávaně, neboť na příští úterý bylo zastupitel- stvo svoláno opět ke schůzi, již po čtvrté. — Cestovní stipendia k návštěvě pa- řížské výstavy po 300 K obdrželi po usnesení městské rady pražské: František Aný ž, posluchač c. k. umělecko-průmyslové školy, Frant. Vrat. Buk řezbář, Bohumír Černý, knihař, Jaromír Fähn- rich, pomocník truhlářský. Filip Havlík, po- mocník kožešnický. Václav Kříž, krejčí, Jan Ku- Dat, intarsista, Bedřich Lindauer, knihař, Huber Menhart, stříbrník, Jan Patočka, dřevorytec, Antonín Pešula, zlatnický pomocník, Jan Selhi u- bert, maliř písma, Karel Topinka, obuvník, Karel Zapletal, čalouník, a Václav Tomsa, mechanik, vesměs v Praze. Žačostí podáno bylo cel- kem 74, z nichž 16 po uplynutí lhůty konkursni.

— Konflskace. Politického týdenníku »Český List« číslo ze dne 8. t. m. bylo zabaveno pro úvodní článek pod titulem »Je to hanba!- — Návětěvníci světové výstavy v Paříži, jokož i turisté a cestující mimo Čechy, vítáni jsou před svým odjezdem v Náprstkové průmyslovém museu, které je po celé léto každou neděli a svátek otevřeno od 9 do 12 hod. dopol. Naskytne se jim v něm přiležitost, seznati bohaté jeho sbírky, zá- roveň však i mezery, na něž pak nechť pamatují v cizině, kde často za malý obnos mohou zakoupiti vhodně předměty a darováním jich museu mezery tyto vyplniti. Dárci mohli by si tim zajistiti trvalou památku na své cesty, neboť veškeré předměty jsou opatřeny listky se jmeny dárců. Počíta-li se, že letos z Čech a Moravy při nejmenším jistě 1000 osob po- jede do Paříže a každá z nich že by Náprstkovu museu přivezla jen jeden kousek z výrobků některé země, kterých vystaveno tam bude hojnost v dosti mírných cenách, snadno by se jimi naplnila jedna skřiň, jež by mohla míti souhrnný nápis: »Dary českých návštěvníků světové výstavy v Paříži 1900«. Mimo tento nápis měl by každý předmět lístek se jmenem p. t. dárce neb dárkyně. Sbírky Náprstkova muse

vznikly hlavně z darů našich cestovatelů, jakoži zahraničních Čechů po šírých končinách země- koule rozplýlených, a bylo by jen v zájmu vše- obecném, by stejným způsobem i na dále byly roz- hojňovány. Vojta Náprstek blahé paměti, jenž k my- šlence, založiti v Praze průmyslové museum, při- veden byl návštěvou světově výstavy v Londýně r. 1863, kde jmenovitě kensingtonské museum naň působilo mocným dojmem, říkával často: »Stači, když jednotlivec činem dá podnět k provedení nové myšlenky, spojené síly celku dovrší pak jíž, nač sám nestačil.« — — Pařížská výstava poskytuje skutečně každému nejvhodnější přiležitost, by při- spěl svými silami k rozkvětu Naprstkova průmyslo vého musea. Veškeré dary budou vděčně příjatya veřejně kvitovány a seznam pp. dárců tvořiti bude zajímavou listinu těch, kdož vedeni byli do Pařiže nejen myšlenkou vlastní zábavy, nýbrž i snahou prospěti národnímu celku. Nechť tedy pařížska vý- stava i v našem národě vykoná své kulturní poslání a přispěje k rozhojnění národních našich musef. Na požádání sdělí správa Nápratkova musea nej- ochotněji, jaké předměty byly by mu obzvlášt vítány.

— Světová výstava v Pařiži. Pro časovou přednášku p. prof. dra. Karla Křemena »o Pa- říži a její historii vzhledem k době nynější«, která konati se bude v neděli dne 10. t. m. přesně o 11. hod. dopol. ve velkém sále Měšťanské besedy v Praze ve prospěch Ústřední Matice školské, po- číná se jeviti čilý zájem. Pan professor načrtne po- všechný přehled rozvoje velikého města nad Sekvanou od prvních známých počátků až do doby nejnovější, při čemž pilně přihlížeti bude ke stykům česko-francouzským, zmíní se obštrněji o pa- mátnostech Paříže, o kathedrále chrámu Notre Dame. zvláště o osudech jeho za veliké revoluce, o slavném Louvru, o Tuileriích, o tragickém osudu panovníků francouzských atd. Lze se tudíž nadíti, že přednáška, protkaná četnými zajímavými podrobnostmi, přivábí podobně jako přednášky moravské, značnou část naší intelligence; nebudeť určena jen pro ty, kdož odeberou se na výstavu pařížskou, ale vůbec pro každého, kdo rád vyslechne přednes o předmětu vážném a zajímavém. Pokladna, kde budou matiční vstupenky po 40 h. prodavány, otevře se v neděli o 10 hod. dopol.; studující budou platiti pouze 20 hal. — Nadace. Pan Frant. E. Babánek, majiteh domů v Praze, založil na věčnou paměť svého zvěč- nělého otce, p. Eman. Babánka, měšťana pražského a posledního starosty kral. horního města Vyše- hradu, nadaci v obnosu 600 K., aby z její výnosu podělováno bylo v den narozenín zvěčnělého dne 24. prosince dvanácte chudých občanů vyšehrad- ských.

— Ničení historických památek. Ke zprávě o výletu českých turistů, kdež jsme o ničení hradu lichnického se zmínili, přidáváme, že právě nyní opět hrozí zbytkům této historické památky nebez- pečí. — V Podhradí u Lichnice vyhořelo nedávno asi 16 stavení, o stavební materiál při nové stavbě nebude opět nouze; zříceniny hradu lichnického sky- tají dosti staviva, neustálým však podkopáváním jednotlivých částí a ubíráním kamene, zmízela by tato krásná zřícenina, vévodící celé nížině čáslavské a kolínské průběhem několika let úplně. Dozorčí orgánové by zabrániti měli vandalskému ničení hradu tohoto a památek historických vůbec. Revise potravin na Král. Vinohradech Všeobecný ústav ku zkoumání potravin v Praze, jemuž obec svěřila prohlídku potravin na Král. Vinohradech, vykonal v měsíci březnu 1900 v celku 22 polodenních revisí. Revidováno bylo 64 místností obchodních, tržiště pak 11kráte. Okázek zboží k vy- zkoušení bylo odebráno 40 a byly shledány jako porušené či falšované v jednom případě šafrana máslo, ve čtyřech případech pak mléko. — Omylem porodní babičky zaviněná smrt novorozeněte. Ku zprávě pod timto nad- pisem v našem listě uveřejněné dochází nás tento přípis: »Jest opravdu jen v Praze zakořeněnýma úřady trpěným zlozvykem, svěřovati léčení (2) dětí porodním babičkám, které nemaji, jak se samo sebou rozumí, o nemocech dětských ani ponětí. Mv, lékaři praktičtí a odborní, dlouhá leta brojíme proti tomuto nešváru, ale skoro marně: téměř všudy ne- rozvážní rodiče k onemocnělým dětem volají — bábu. Teprve když tato je se svým rozumemu konce — což ovšem je brzo — anebo když nemoe je zanedbána a případ náležitě »zfušován«, zavolán bývá lékař zkušený, aby vše, možno-li ještě, na