2
masthead
NÍRODNÍ LISTY-
3
masthead
9. června 1900.
5
article
první českou lavici uprostře
s1ně. Posl. Doležal stoupl si za něho
a bušil tak prudce, že předseda kola
polského prchl, provázen od Čechů
voláním »Abzug Jaworski!« Nalezli se
srdnatí Poláci, kteří mu řekli: »Na vaši
hlavu, excellence, padá zodpovědnost
za to vše!-
Dr. Šílený a Heimrich mají po
dvou pukličkách, slouží jim za či-
nelly.
Posl. Doležal utrhl prkno ze 7.
pultu, posl. König celé sedadlo, posl.
Kulp koženou tašku, do které dávají po
slanci svoje spisy. Dohromady tercetto.
Posl. Doležal nabízí prkno po-
slanci Peschkovi, který vděčně od-
mítá. Taktéž president trubku mu
podávanou.
Sensací večera byl velký tu-
recký plechový »tam-tam«, přinesl
jej posl. Sehnal. Tam-tam pověšen
byl na hůl a pak se na něm bubno-
valo palicí. Vystřídali se u něho po-
slanci Sehnal, König, Holanský, Bla-
žek a Janda. Tento by byl sám stačii
přerušiti ve sněmovné všecko. Však se
také přišli četni poslanci levice naň podívat.
Posl
Doležal
Čecho
Abzug Jaworský
Polák
Peschek
Sehnal
König
Janda
6
article
Též pan professor Pommer, který vydal
srukověť ku provozování ob-
strukee.« Chtěl patrně obohatiti své vědo-
mosti. Měl k tomu ostatně dnes příležitosti
dost. Čechové osvědčili, že nejsou pon-
hými napodobitely levice. Užili
prostředků zcela originálních, o čem
se dočte čtenář později.
Proslýchá se, že ministr-presiden
odejel na dverní hrad referovat cí-
saři a vyžádat si rozhodnutí jeho.
O 9. hod. 10 m. vstupuje do síně dr.
Lueger. Jde k poslanci Udržalo vi a
dává mu peníz. Snad odměnou z
jeho výkon.
Posl. Sehnal, uvítav starostu
vídenského, provázel ho po českých
lavicích a ukázal mu všecky hudební
nástroje Čechů. Zval dra. Luegra na
produkci, která bude o půlnoci. Bude
se zpívati: »V parlamentě, t amo ve
Vídni« dle noty »Jeden kaprál od
hulánů.« Aby jen přišel.
Nastala malá přestávka. Levice tleská a vol
»bravo !« Místopředseda Prade mysle, že Če-
chové přestali docela, stiskl elektrické zvonítk
v pravo a v levo.
Pommer
Čecho
doktor
Lueger
Udržat
Posl
Sehnal
Vídeň
7
article
Poláci hrnuli se do vnitř. Če-
chové je pozdravují. Jaworski je
v čele Poláků.
Předseda Fuchs se vrací na s v
místo. Čechové mu zahráli intrády.
Pulty rachotily, trubky a píšťalky
zněly. Předseda, usmivaje se, dě-
koval za tuto ovaci.
Nyní přináší poslanec Heimrich kon-
duktorské píšťalky a plechové řeh-
tačky. Jsou rychle rozebrány. Posl-
Rataj, který byl nejvytrvalejšíma
„pracoval“ bez přestávky čtyři ho-
diny, má v ústech píšťalku a v každé
ruce prkno.
Posl. Doležal přinesl stínitka z
plynových lamp a cinkal na ně.
Posl. Loula klepe paličkami na
pult.
Posl. Březnovský má tak zv.
troubu z Jericha.
Nastává opět malá pausa. Posl. F or má-
nek volá: »Od repetice!-
Začíná se opět. Posl. dr. Lan
dává prstem takt.
Dosněmovny došla zpráva, ž
zasedá ministerská rada, do které
povoláni byli ryt. Jaworski, před-
seda dr. Fuchs a dr. Funke.
Mezi konservativci je veliká
nevole na předsedu dra. Fuchsa,
že neskončil schůzi, povoluje to-
liko nátlaku Stürgkhovu; jindya
jinde, že předseda skončí schůzi, jakmile je
další jednání následkem velkého nepokoje ne-
možným; dnes však že předseda dr.
Fuchs tak neučinil, ačkoli lom ez
a rozruch trvaly pět hodin.
Když byl předseda dr. F u ch s odvolán do-
ministerské rady, Čechové začali zpívat.
Zanotovali po sobě: »Slovan jsem
a Slovan budu«, »Šablenka bru-
šena», potom »Sil jsem proso«, »Mo-
ravo, Moravo, Moravičko milá!
Galerie se naplnily do poslední h
místa nejelegantnějším obecenstvem, přicházejí-
cím z dvorního divadla a dvorní opery. Obe-
censtvo naslouchalo jako v kostele. Mělo pravou
pochoutku. Slyšelo — snad poprvé
životě — původní české písně
národní.
Když bylo po zpěvu, dr. Šílený přinesl
veliký podnos, na který se vejde 3
sklenic a jal se jím bušiti na stůl.
Polák
Jaworský
Fuchs
Čecho
Heimrich
Posl
Rataj
Doležal
Loula
Březnovská
Lana
doktor
Funke
Stürgkhův
Jericho
Morava
Ob
Slovan
8
article
Byly to rány věru strašné!
Po chvili přinesl plechový hrne
a dřevěnou vidlici, kterou naň tloukl.
Za chvíli zase smeták, kterým třískal
na podnos.
Také posl. Doležal donesl
jiný podnos a smeták. Toto náčin
vzali v parlamentní kuchyni.
Poslancí Kurzovi někdo přínesl mě-
chačku, kterou hrál na puklici.
Pak nastala opét malá pauza. Po minut
však velel posl. Sehnal: jedna, dvě, tři.
— a začalo se znova.
Poslanci dr. Lueger a dr. F unk
vcházejí do síně. Vracejí se z válečné rady
proti Čechům. Nastalo všeobecné sti
šoní.
Předseda dr. Fuchs jal se zvoniti, le
již v nejbližší sekundě posl. Se-
hnal opět komandoval: »jedna, dvě.
tři« a česká muzika spustila znova.
O půl 11. hod. přistoupil ke svým kolle
gům posl. Doležal a promluvil k nim
českou řeč. Ta přivábila posl. Bielo-
hlawka, jenž jal se Cechy drážditi, tropě
z nich žerty a volaje: Strč prst skrz
krk!« Dostalo se mu však náležitéh
odbyt
O 311. byla opět několikaminutová pře
stávka. Té užil dr. Lueger a volal na místo
předsedu Prada: »Ať se hlasujel«
Místopředseda bral již za zvonek, ale
nežli tento mohl vydati jediný
zvuk. spustili Čechové opětně.
O 11. hod. došlo k brachiál-
nímu násilí. Posl. Kletzenbauer se
strany antisemitů vrhl se na posl.
Doležala, vzal mu podnos a běžel
s ním v levo.
Posl. Doležal, nemeškaje hodii
po něm smetákem.
Posl. Kletzenbaner se obrátil
popadi posl. Doležala za hrdlo.
Ale již tu byli Čechové, kteři
přiběhli svému druhu na pomoc
oba roztrhli.
Z kuloáru příběhli antisemité dr. P attai
a Wedral, a společně a Bielohl a w k em
jali se posl. Doležalovi vyhrožovati
pěstmi.
Bylo viděti ruce vysoko zdvižen
a nad zástupem vyčnívající. Ale take
Čechové se sběhli a čelili antisemi
tům. Prade zvonil nenstále.
Doležal
Kurz
Sehnal
doktor
Lueger
Čecho
Fuchs
Posl
Bielohl
Biela
Prado
O 311
9
article
Antisemité nyní obrátili frontu. Postavili s
proti presidiu, bušili rukama n
lavice ministerské a žádali o
předsedy dra. Fuchsa, aby dal hla
so v at
Předseda dr. Fuchs byl již k tomu
ochoten.
V té chvili stál jedině dr. Pla-
ček u presidia. Volal nejsilnějším
svým hlasem na Čechy: »Sem, rychle
k presidiu! Naši rychle k němu se
hrnuli. Přikvačili čeští poslanci z ku-
loárův a restaurace a pomohli roz-
množiti šichtě, která měla právě
službu, její muziku.
U předsednictva došlo k tuhým
srážkám Čechůjak s drem. Fuchsem
tak s levicí.
Poslanci Wedral a bar. Miku lá
Wassilko nejvíce obořovali se na. Čechy.
Tento, jakkoli je ve sněmovně teprve několi
měsíců, počínal si velice vyzývavě proti Čechům
Pravil: »Já jsem také Slovan, ale co vy dě
láte, je nepřípustno, to je klukovství ! «
Posl. Maštálka k Wassilko vii
»Vy jste zrádcem slovanské věci!-
Mezi oběma došlo k prudké m
výstup u.
Zatím dr. Lueger jal se před drem
Kaizlem vyhrožovati Mašttálko vi
že antisemité mu dají co proto. Ale na zakro
čení dra. Kaizla dr. Lueger hrozeb nechal
Bouře ve sněmovně v té dob
dosáhla vrcholu. Dr. Dyk postavil
se do předu, vzal do rukou velk
prkno, položil je na příč a mlátil
jím tak nemilosrdně, že se mžikem
rozlétlo na několik kusů.
Fuchsa
doktor
Fuchs
Pla
Wedral
Čecho
Slovan
Posl
Maštálek
Wassilko
Lueger
Kaizl
Dyk
Čechy
Mik
Wassilko
10
article
Předseda dr. Fuchs zaražen a zastrašen
rozhodným odporem Čechů, svého
úmyslu, dáti hlasovati, se vzd al.
Pomalu nastalo jakési ztíšení — možno-
o něm vůbec mluviti — a Čechové jali se
housti svoji normálně.
Ministerská rada trvala dále.
Posl. Jaworski pobíhá z ní do sně-
movňy a z této do ministorské rady
(0 11. hod. 40 min.) Právě odejel
ministerský předseda dr. Körovr
do Schönbrunnu k císaři.
Ministři čekají jeho návratu
v poradní síni ministerské.
Se strany konservativců a kato-
lické strany lidov é bylo naleháno na
ministerského předsedu, by neprodle n
říšskou radu prohlásil ve sněmovn
za odročenou.
Nesvolil k tomu.
Antisemité nalehali na presidenta F u ch aa
by za všeobecného hluku dal hla
sovati o návrhu Zallingerově a aby
vyhlásil výsledek, jak se to stalo v obecní rado
vídeňské za jednání o nové plynové půjčce
Avšak dr. Fuch s odvětil, že se k ta ko
roli nepropůjč!, za které by jeho enun
ciace nebyla ve sněmov ně s ly ši te
(12 hodin 8 minut.) Ministr pre
sident dr. Körber se ze Sehön-
brunnu ještě nev rátil.
Ve sněmovně trvá již celých šes
hodin český odboj.
doktor
Fuchs
Čecho
Posl
Jaworský
Körovr
Fuch
Körber
Schönbrunn
Sehön
11
article
Poslanec Zallinger prohlásil našem
zpravodaji, že byl by ochoten vzít
svůj návrh zpět, že by však v nej
bližší chyili jej levice přijal a z
svůj. Levice je to také, která nalehá, b
se nepovolilo, jakkoliv sama uznává, z
výklad dra. Fuchsa nesrovnává s
s jednacím řádem.
Všichni účastníci nové koalice stěžují s
na terrorismus hr. Stürgkha. Anti-
semité vůči českým poslancům dali strhnoutis
k hrozbám, že jim takových věe
ve Vídni nestrpí, že povolají lidi
z hostinců do parlamentu a že potom
dojde k výtržnostem.
Čeští poslanci takových hrozel
neberou vážně.
Posl. Pověe prohlásil presidentu dru-
Fuchsovi a zapřísahal ho, aby si neob
tížil své svědomí, kdyby došl
v parlamentě k nějaké katastrofě
Hodiny ve sněmovně ukazují právě n-
12. — půlnoční.
Čeští poslanci ustali od svého ko
certu a za největšího ticha posl
Sehnal na svůj tamtam tluče 12
hodin.
Pak nová jich šichta, právě nastupující.
vítá sobotu hlněnou, jásavou, dlouho
trvající intrádou.
O půl 1. hodině vstupuje do zasedae
sině ministerský předseda d r. Kö
ber na smrt bled. Za ním hrnou se po-
slanci z kuloarů. Čeští poslanci uvítali jej
hlučnou hudbou: všechny ob-
strukění instrumenty spustily nej
vyšší fortissimo.
Jakmile dr. Körber vyžádal s
slovo, čeští poslanci rázem u ti chli
Dr. Körber, zsínalý, slabým
chvějícím se hlasem, učinil následující
prohlášení-
Zallinger
Fuchsa
Stürgkh
Posl
Fuchs
Hodina
Sehnal
Kö
ber
doktor
Körber
Vídeň
12
article
„Z rozkazu J. V. císaře
prohlašuji zasedání říšské
rady uzavřeným.“í
„Z rozkazu J. V. císaře
prohlašuji zasedání říšské
rady uzavřeným.“í
Čeští poslanci provázeli vyhlášku
tu hlučným voláním »Slávy«.
Nastalo velké pohnutí, načež za hrobového
klidu prohlásil předseda schůzi, která
trvala celých dvanáct hodin, za
skončenu.
S galerie voláno na Čechy: »Fuj
Čechové l-
Posl. Bielohlawek pustil se do spílán
českým poslancům, nadávaje jim »tuláků«
»zrádců lidu« a » podvodníků«.
Zavelkého rozechvění po
slanci všech stran se roze šili.
V kuloárech bylo ještě dlouho rokováno
o příštím svolání parlamentu.
Říšská rada je tudíž uzavřena.
nikoliv pouze odročena.
Tak, jako roku 1897 v červnu.
Přestaly v tudíž všeeky předlohy
také jazykové, není žádné i mmu-
nity poslanecké, není žádných
výborů, žádných interpellací, žád-
ných návrhů.
Zůstalo pouze předsednietvo, ktere
vede správu sněmovny do nové kampaně.
Potom se musí voliti nov.
Rozbití dnešní schůze posla-
necké sněmovny, zmar intrik
rejdů novou koalicí strojených
uzavření říšské rady vůbec jes
plným vítězstvím české obstrukce, do-
saženého v první den, ve který roz-
kročila se panem Jaworským chy-
staná majorita denního pořádku
Pro pana Jaworského je dnešek
dokonalou porážkon.
Čecho
Bielohlawek
Jaworský
Čechy
necký sněmovna
13
article
Ukázalo se, že jako německá obstrukc
počtem více než dvojnásobným, také česká
obstrukce dovede vídeňský
parlament ochromiti a jeho stroj
zastaviti.
Zjednána tudíž dnes protiváha proti ně-
mecké obstrukci, na kterou v proklamaci če-
ského klubu dr. Pacák dne 22. února t.r
ukázal jako na státní potřebu v zájmu říše
dynastie.
Tím zároveň dosáhla obstrukce če-
ská nejen materiálního, nýbrž téz
politického úspěchu.
Podán důkaz, že nejen Něme
sami mají ve svých rukou tent
stát, nýbrž také Čechové.
A s tímto faktem musí býti počí
táno!
U střízlivých živlů mezi Něm
se uznává, že bez spravedlivého vy-
rovnání mezi Čechy a Němci v Ra-
kousku nejsou spořádané poměry
ve státě a parlamentu vůbec mo-
žnými. Na dráze k tomuto cfli je
dnešek velkou a důležitou etapou.
Čeští poslanci po skončené schůzi
odebrali se k archiváři poslanecké sně-
movny Kupkovi a požádali ho, by podal
klubovnímu presidiu účet za všechny
věci dnes porouchané, ujistivše
ho, že budou českým klubem úplně
nahraženy.
doktor
Pacák
Čecho
Němec
Kupka
Německo
Čechy
14
article
Předseda dr. Fuchs zahájil schůzi v 1 hod
15 minut.
Posl. dr. Čelakovský podává petice 50 obeí
okresu slanskeho proti jazykovým osnovám
vlády, několik petic z Loun v téže věci a z Ra-
kovníka a Kladna v místních záležitostech,
zejmena ve příčině bídných místností pošty na
Kladně.
Čtou se došlé spísy až do 5 hod. o dpol
Mezi nimi jsou dotazy poslanců: Pospíšil
a spol. po konfiskaci brožury o rituálních vraždách -
— Verkaufa a spol. po vypovězení dvou rakou-
ských horníků z rýnsko-westfálských uhelen;.
Schönerera a spol. po konfiskaci článku o ži
dovské otázce v Chebu; — Kittla a spol. stran
pojmenoväní stanic státních železnic v německých
krajích Čech; — Slámy a spol. po předložení
účetních závěrek bosensko hercegovské správy a po
opatrování silnice od hostince »na Špici« v Jaroměři
k Josefovu a Kaftana a spol. po úpravě a splav-
nění středního Labe od Mělníka ke Králové Hradci
a Jaroměři; — Daszyúski a spol. po chování se
vídeňské policie k sociálně demokratickému dělnictvu
— Krumbholz a spol. po scénách za německé
obstrukce v poslanecké sněmovně; — Pfersche
a spol. po výroku dra. Pacáka o německé obstrukci
— Pommer a spol. po celjských výtržnostech.
Krajský soud litoměřický žádá za vydání posl
Schrammela.
doktor
Fuchs
Posl
Čelakovský
Pospíšil
Sláma
Kaftan
Pacák
Pommer
Louny
Kladno
Cheb
Čechy
Jaroměř
Josefov
Mělník
Hradec
15
article
Posl. Pommer a soudruzi podali pilný náv
na vydání zákona o úpravě platů neaktivních stál-
ních zřízenců, diurnistův a kalkulantů.
Posl. Iro a soudruzi navrhovali 40°% daň z či-
stého užitku uhelen ve prospěch příprav k postát-
nění ubelen.
Posl. Schönerer a soudruzi navrhují, ab
se neschvalovala cís. nařízení na základě § 14.
Posl. Březnovský a soudruzi dotazovali s
po konfiskaci »Nájemníka« a chování se pražské
policie na dělnickém meetingu; Adámek a sou-
druzi po revisi živnostenského řádu; Teklý a sou-
druzi po zastavení berních exekucí v Židovicích
(okres libaňský), neboť je tam nouze; dr. Šíleny
a soudruzi po zachovávání jazykové rovnoprávnost
četnictvem; Krumbholz a soudruzi po osvobo-
zení cenných papírů uherských od rakouské rentové
daně; Berner a soudruzi po školských poměrech
v Orlové; Dvořák a soudruzi po znesnadňování
úřadní tegalisace; Zeller a soudruzi po zákazu
zříditi politický spolek v Teplicích; Březnov s ký
po konfiskaci článku »České demokracie«; Hájek
a soudruzi po cejehovním úřadě v Lanškrouně a po-
štovní dopravě živých ryb.
Čtení došlých spisů bylo přerušeno o 5. hodině
odpol. a předseda dal slovo ministru orby bar. Gio-
vanellovi, jenž odpověděl na Roserův dotaz po
úpravě Úpy a Labe, že provede se, až bude ustano-
veno, čeho třeba a podnik v zemi schválen. Vláda
neopomene ničeho, aby urychlila provedení díla.
Posl
Pommer
Březnovská
Adámek
Teklý
Krumbholz
Berner
Dvořák
Zeller
Březnov
Hájek
Židovice
Orlová
Teplice
Lanškroun
Úpa
Český demokracie
16
article
Posl. Janda navrhl potom, aby se podala bez
odkladu zpráva o peticích a pilných návrzích na vý-
pomoc v nouzi.
Sněmovna nečinila námitek, pročež předseda dal
slovo ref. posl. L. S teinero v i.
Nikdo nebyl přihlášen do debaty, pročež přistou
pilo se k hlasování a referentovy návrhy byly při-
jaty
Posl. Zallinger navrhoval, aby schůze trvala
dále a rokovalo se o změně 8§ 59. a 60. živn. ř. ješt
Předseda prohlásil, že sněmovna jako samo
správný sbor má právo usnésti se dle Zallingerov
podnětu, pročež poptá se sněmovny. (Bravo ! v levo.
Posl. dr. Kramář: Je mi líto, že musím
panu předsedovi odporovat. Neděje se to snad
proto, že bych se chtěl vyslovit proti přání pan
Zallingera ve příčině živnostenské novelly. Vím,
s jakou vřelostí se věci této zastává a z pln
srdce bych mu přál, aby bylo možno ji provésti,
dnes.
po hříchu však se to státi nemůže. Pan před-
seda vycházi z nepřípustného názoru (Tak
jest! na lavicích českých.), a zapomíná na hlavni
okolnost, že jsme totiž k jednacímu pořadu ne-
dospěli. (Souhlas na českých lavicích.) Zůstali
jsme při čtení došlých spisů a nemůžeme proto
vyřizovati, co je předmětem jednacího pořadu.
Posl
Janda
doktor
Kramář
Zallinger
17
article
Tím, že jsme ještě nedospěli k jednacímu po-
řadu, je odňat podklad pro rokování o před-
mětech, které jsou na jednacím pořadu, nebo
na jednací pořad se dají. Pan předseda namitá,
že jame jednali o návrzích na udělení podpor
v nouzi a to je něco zcela jiného. Proto jsem
také soukromě nalehal u pana předsedy na to,
aby, táže se, zda sněmovna chce připustiti roko-
vání o návrzích těch, výslovně připojil: »Ne-
bude-li podáno se žádné strany námitek«. (Sou-
hlas na lavicích českých.) To je praxe, která
byla tu zavedena po boji vedeném zde v době
nejprudší opposice. V době, kdy Němci bl
majoritou a já presidentem, vymohl jsem, že
jednoho večera bylo prosazeno rokování o vy-
rovnávacím programu s Uhrami. To bylo roz-
hodnuto majoritou. Bylo proti tomu protestováno
z různých stran. Já jsem svůj názor tehdy
hájil, ale konstatuji, že nabyl nyní platnost
zcela jiný právní názor v této sněmovně, že
totiž rokování o předmětu, dříve než je skon-
čeno člení došlých spisů, může býti zahájeno
jen tehdáž, jestliže se se žádné strany sně-
movny nebude proti tomu níčeho namitati. Tak
bylo praktikováno po celou dobu presidia na-
šeho velectěného pana předsedy. Stalo se jednou,
že předseda se sněmovny otázal, zda lze ještě
rokovati o pilném návrhu, jakkoliv nebyly došlé
spisy ještě úplně přečteny a připojil ku svému
dotazu: »jestliže se žádné strany ničeho se ne-
namítá«. Posl. Schönerer podal tehda námitku,
a nebylo o zmíněném návrhu rokováno. (Slyštel
Slyšte ! na lavicích českých.)
Němec
Posl
Schönerer
Uhry
Slyštel slyšet
18
article
Pan předseda pravil: »Poněvadž s jedné
strany se podává námitka, nemohu dát o návrhu
tom rokovati.« Pan posl. Zallinger má plné právo
podati návrh, tomuto návrhu však lze vyhověti
jan tehda, nepodá-li se se žádné strany sně-
movny námitka, ukáže-li se, že sněmovna mlěky
souhlasí se zahájením rozpravy o živnostenské
novele. V tomto případě je možno dle zvyklosti,
která zde byla zavedena již před půldruhým
rokem, o záležitosti té rokovat, podá-li však jen
jediný poslanec proti tomu námitku, neníto
možno. Zde není žádné dvoutřetinové většiny.
zde není vůbec žádného přehlasování, poněvadz
o nějakém hlasování není vůbec řeči. (Hlučný
souhlas na lavicích českých.) Přání p. poslance
Zallingera bylo by lze vyhověti jen tehda, kdyby
se předseda otázal, zda vůbec někdo návrhu
tomu odporuje. Neodporuje-li žádný poslanec,
může o předmětu tom býti zahájeno rokovánl,
hlasování však je naprosto nemožné. (Hlučná
pochvala na lavicích českých.)
Posl. Formánek: To je přepadení!
Zallinger
Posl
Formánek
19
article
Posl: dr. Kramář pokračuje: Proti tako-
vému hlasování musíli bychom co nejdůrazněji
protestovat, poněvadž se jednacímu řádu naprosto
příčí. Prosím tudíž pana předsedu, by od svého
názoru vzhledem na usus, jaký zde byl prakti-
kován, a vzhledem na znění jednacího řádu
upustil. (Hlučná pochvála na lavicích českých.)
Posl. Hořica: Jsme ve válce a nemůžem
připustiti, by pan předseda takovým způsobem
si hrál na nevinného. Věc není tak jednoduchou,
jak on si ji představuje. Pan předseda nesmí
jednati tak, aby se zdálo, že chce užívati lsti.
Tam na stolci zapisovatelském leží ještě zbytky
došlých spisů, jichž čtení by vyplnilo ještě 3.
5 i 10 hodin a najednou řekne pan předsed
»Pro dnešek je práce dost, přikročíme ke konci
schůze.« Tím chtěl pan předseda přerušiti čtení
došlých spisů, což my dovolíme jen tehda,
bude-li skutečně schůze skončena. Všichni roz-
umni lidé budou s tím souhlasiti, že toto jednání
je lstivým přepadnutím.
Posl
Kramář
20
article
Posl. Iro: Jako kdysi policiel
Posl. Hořica: Nečiňte totéž ! (Hlučná
veselost v celé sněmovně.) Dáte-li předsedov
k této jeho lsti souhlas a chcete-li nám zasta-
viti cestu nejvyššími místy sankcionované ob-
strukce, nebudete míti pokoj, ať sem třeba za-
voláte policii. (Hlučná pochvala na lavících če-
ských. Odpor a hlasy na levici : To se ne-
stane !)
Všichni slušní lidé nechť nás podporují
bychom mohli zachovávati cestu jednacího řádu.
nestane-li se tak, budete sem musit také povo-
lati policii. (Hlučná, dlouhotrvající pochvala
Čechů. Odpor na levici.)
Posl. dr. Brzorád: A nemohu pochopiti,
že pan předseda chce dát hlasovati o návrhu
Zallingerově. Stane-li se tak, bude to příkrým
porušením jednacího řádu, jakého v této sně-
movně ještě nebylo.
Odpor a hlasy na levici: Lex Falkenhay
Posl. dr. Brzorád pokračuje: Lex Falken-
hayn není ještě nic proti tomu. (Posměch
výkřiky na levici.) Pan předseda praví, že sně-
movna ve stanoveném předmětu, o němž chce
jednati, jest autonomní. Ovšem je autonomní,
však jen pokud to jednací řád připouští. Prot
jednacímu řádu nemůže se sněmovna o ničem
usnésti. Kdyby to bylo možno, byl by to nej-
snadnější prostředek zbaviti se obstrukce. Pan
předseda může přikročiti ke konci schůze, jsou-l
přečtěny dvě interpellace a pak někdo vstane
navrhne, by se jednalo o tom neb onom před-
mětu. Pilným návrhem možno se usnésti, by
něco bylo dáno na denní pořádek, čeho na den-
ním pořádku nebylo. Nesmí se však, jestliže
předseda prohlásí, že přikročuje ke konci schůze,
přejíti k jednacímu pořadu, jakkoli se k němu
ještě nedošlo. Tak příkrého porušení jednacího
řádu předseda zajisté nepřipustí.
Posl
Čecho
doktor
Brzorád
Lex Falkenhay Posl
Lex Falken
21
article
Připomínám mu, jak jeho kollega v něme-
ckém říšském sněmu se zachoval k obstrukci,
jak ten toho byl pamětliv, že není presidentem
většiny, nýbrž presidentem celé sněmovny (Sou-
hlas na lavicích českých. Slyšte! Slyšte ! na
levici), že je jeho povinností chrániti práva mi-
nority, třeba mu to nebylo příjemno. To je po-
vinností předsedy, nikoli však dáti souhlas k ná-
vrhu, který je příkrým porušením jednacího řádu,
poněvadž je to majoritě příjemno. Musíme proti
tomu protestovat a dáte-li o návrhu tom hlaso-
vati, najdeme prostředky, bychom zamezili toto
neslýchané porušení jednacího řádu. (Bouřlivá,
dlouho trvající a opětná pochvala a potlesk na
českých lavicích.)
Předseda hájí své stanoviště, prohlašuje, že
nikdo nemůže ho viniti z porušování jednacího řádu.
22
article
Je povinen hájiti řád, ale také starati se, aby parla-
ment byl tím, čím býti má. (Pochvala v levo, odpor
mezi Čechy.) Da tedy hlasovati.
Ve sněmovně nastaly pak výjevy
a výstupy, o kterých přinášíme v předu
podrobnou zprá v u.
Z parlamentních výborů.
Z Vidně, 8. června. (C. - B)
Právní výbor svolaný na dnešní dopoledn
nemohl se usnášeti, neboť nesešel se v dostatečném
počtu.
Výbor pro zmírnění nouze vyzval vládu.
aby zavedla s největsím urychiením šetření, po pří-
padě aby na základě plné moci zákonem o statní
pomoci pro případ nouze učinila vhodna opatření a
podala sněmovně o nich z právu.
Dále byl schválen návrh poslance S ylvestra,
aby výbor byl svolán znova a vláda vyslala do těto
schůze zástupce.
Posléze bylo usneseno, požádati předsedu dra.
Fuchsa, aby ke konci dnešní schůze poslanecké sně-
movny dal projednati pilné návrhy na zmírnění
nouze
V sociálně-politickém výboru poslanee
Koliszer podával zprávu o vládní předloze stran
zkrácení pracovní doby v dolech.
Výbor usnesl se na návrh předsedy poslance
Dipaula, aby Koliszerova zpráva byla dána do
tisku a v příšti schůzi (v úterý dopoledne) byla o nl
zahájena podrobná debata.
Immunitní výbor usnesl se vyhověti zk-
dostem za vydání posl. Mittermayera pro ve-
řejné násilí, posl. Wohlmayera a Stojato v
ského pro urážku na cti.
Fuchsa
Dipaula
Koliszerův
Čechy
řejný násilí
23
article
Jubileum lagellonské university.
Jubileum lagellonské university.
(Od zvlaštního zpravodaje »Nár. Listů«.)
—up. V Krakově, 7. června.
Zmínili jeme se telegraficky již o neobyčej-
ném dojmu, jaký dnešní slavnost vzbudila
u všech, kdož jí obcovali. Lze říci všeobecně,
že způsob, jakým byla uskutečněna, odpovídal
úplně a byl v souladu s významem tohoto
okamžiku, v němž vysoké učení polské, po sta-
leti zdroj a semeniště osvěty a vzdělanosti ná-
roda, zaznamenává dovršení půl tisíc e l et
svého trvání — doba to naprosto se vymyka-
jící srovnávání s jinými institucemi, také dělr
lidského ducha. Tato výminečnost slavnosti dobře
byla putrna; valně k tomu přispela přítomnost
vzácných cizích hostí, však zdálo se, že jsou
jí proniknuty i samy zástupy obecenstva, i vše
účastnietvo průvodu, jenž dnes ráno byl jaksi
zahájením slavnosti. Ubíral se z chrámu marian-
ského, kdež při ranní mši přečteno bylo papež-
ské breve, vydané za příčinou jubilea, v němz
»milovanému synovi St. hraběti Tarnovskému,
rektoru velkého lycea jagellonského, celému
Stanislav
Tarnovský
Krakov
24
article
sboru doktorů a posluchačům, vychovávaným
k potěše náboženství a vlasti«, dostává se apo-
štolského požehnání, do universitního kostela
sv. Anny. Úprostřed náměstí zřízena byla krytá
tribuna, kdež zasedli cizí zástupci, oba ministri
dr. Hartel a dr. Pientak, hodnostové a veřejni
funkcjonáři, jakož i celý sbor professorský jagel-
lonské university s rektorem. Přihlíželi odtud
průvodu, v jehož čele kráčeli akademikové, sbo
doktorů, a dále, jako vždy bývá, korporace,
spolky s prapory atd. I tentokráte, jako vždy
bývá, největší zájem vzbuzoval venkovský lid
v průvodu, Krakusové na koních, selské to ban-
derium z okoli města, a hlavně zástup dílek,
pestřících se v kroji národním. Cizí hosté zvlášta
věnovali pozornost tomuto oddílu průvodu a také
pan ministr Hartel povstal, aby lépo užil ne-
zvyklé proň podívané.
V průvodu mezi akademiky hlučně pozdra-
vováni čeští studenti, kterí dostavili se v baret-
tech, se stuhami a i počtem svým výborně se
representovali.
svatý . Anna
Hartel
doktor
Pientak
Úprostřed náměstí
25
article
Hned po tom shromáždilo se obecenstvo
zvané k slavnostnímu obřadu v chrámu univer-
sitním.
Zdo pak v přiměřeném ústředí nejlép
znamenati bylo, jakým zvláštním kouzlem pů-
sobí ztělesnění půltistciletých kulturních, osvé-
tových snah, jakým tato jubilejní slavnos
vlastně byla. Kontinuita mezi mínulosti a pří-
tomnosti byla zřejma. Valně k tomu ovšem
přispěla celá zajímavá tvárnost místa i osob
zúčastněných, ona pompa zevní, ostatek minu-
lých století, s pietou dochovaný až do našich
dob a vážnost rekli bychom klassičnost celého
obřadu. Nelze pomýšleti na podrobnější uvá-
dění řečí zdo promluvených; polské listy, jež
přinášejí je dnes večer částečně, nuceny byly za
tou příčinou vydati zvláštní objemné výtisky.
Stačí zaznamenáme-li povšechně, že tu ústy vý-
mluvnými formou nejvýše dokonalou, mnoho-
násobně opětována čest a chvála universitě
Jagellonské, projevována vděčnosť jasným jejím
zakladatelům a do budoucna přáno zdaru
vydatného působení dalšího a vždy znovu opě-
továno »floreat, vivat, crescat Alma Mater
Jagellonica« — Z řečí pronesených obsahem
vzniklo zejmena též oslovení, jež učinil jmenem
doktorů university jagellonské dr. A. hr. Po-
tocki a za mládež akademickou stud. filosofe
p. Sikora. K povznesení nálady přispěl svými
zpěvy, v Praze v dobré paměti dosud se nale-
zající, »Chór akademicki«, jehož členové stu-
dentům naším plnou měrou oplácejí, čeho byl
samni v Cechách účastni.
Mater
Sikora
Praha
Cecha
univerzita Jagellonský
univerzita jagellonský doktor
Jagellonica
26
article
Při této příležitosti dodatečně sluší zazna-
menati, že akademikové čeští jsou zde napo-
řád předmětem srdečné pozornosti. Včera,
hned po svém příjezdu, po malé úpravě ode-
brati se musili do zdejšího tak zv. sadu dra.
Jordána, parku, věnovaného hrám mládežea
zábavám, kdež jim studentstvo připravilo nadšeně
ovace. Byli uvitáni hudbou a doprovázení ko-
nečně s lampiony a za zpěvu do města.
Dnes koná se ostatně banket akademiek
mládeže, po slavnostním představení v divadle,
zejtra pak jest hostina na počest Čechů, pořá-
dána komitétem, jež se zde k jich uvítáni
ustavil a v jehož čele nalezá se vřelý, srdečný
prítel náš Čechů, univ. professor dr. Wl. Czer-
kawrski.
Z Krakova, 8. června. Dnes dopoledne
odhalen byl ve dvoře Jagellonské knihovny slav-
nostním způsobem ze státních prostředků zří-
zený pomník Koperníkův a krakovskou
akademií věnovaná pamětní deska. Ministr vy-
učevání odjel odpoledne do Vídně. Cizí hosté
vyjeli si na výlet do Věličky
Jordán
Čecho
doktor
Wl
Koperníkův
Krakov
Vídeň
Vělička