ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 ef4eedc0-6601-11dc-8ee2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 82 celkem · entity: person 85, place 66, org 8, work 6
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
24. února 1901. Číslo 55
4 article
obraz Karla knížete ze Schwarzenbergů, voje vůdce rakouských pluků. Nahoře jest orel, držic v zobci vavřínový věnec. Od pomníků stoupali jsme dosti přikrou silnicí do Nakléřova. Cesta vede lesy, v nichž jest hojně kapradí. Konečně objevil se pře námi památný nakléřovský kostelík. S věže jeho pozoroval Napoleon běh bitvy chlumecké odtud také utikal, vida, že bitva je ztracena. Však zvolil si Napoleon nejlepší místo k pozorování. Lzeť odtud přehlednouti rozsáhlou krajinu. Rozhled z Nakléřova řadím mezi nejlepší z celých Čech. Není sice tak rozsáhlý jakoz Milešovky, ale jest překrásný. Půvab a svěžest krajiny, k níž tak úzce připíná se významny kus dějin světových, jest veliký. Poněvadž den se chýlil ke konci, ubíra jsme se ostrým krokem na východ k Libouche (Königswaldu), vesnici ležící při bystrém potoku Libochu. Zde přijati jsme byli od váženého továr níka pana K. Z., jehož pohostinnosti nikdy ne zapomenome. Z Libouchce vykonali jsme druhého dn společně s ním výlet do rozmanitých Tisenských stěn a na Vysoký Sněžník krušnohorský. Následujícího pak dne opouštěli jsme vla- kem z nádraží Tisá-Libouchec krásné Hory Krušné. Milou vzpomínku chovám v duší naty krásné kraje na severu vlasti naší. Žel, že právě Hory Krušné tak málo českými turisty jsou navštěvovány. A přece každá hodina cesty přináší chodci nový a nový půvab, že jest takrka nemožností všecky ty dojmy v krátk době ztráviti. Mohu každému vřele doporučiti tento výlet a to tím spíše, že cestování zde jes velmi laciné a pohodlné.
Karel kníže Schwarzenberg Napoleon Nakléřov Čechy Libouchec Tisá Liboch Vysoký Sněžník
5 article
Edvard Šimek.
Šimek
6 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Karel Iavlíček na Rusi. Pozdě, ale konečně přece přistoupilo se u nás k vydávání korrespondence Havlíčkovy, jež vlastně dávno již měla býti v rukou če- ského obecenstva. Pořádá ji dr. Ladislav Quis, jenž se již osvědčil jako vydavatel básní Ha- vlíčkových a jenž se věnoval i déto práci s ve- škerou píli a veskerým nadsením. Jednouz nejzajímavějších partií v této korrespondenci budou as dopisy Karlu Vludislavu Zapovi, slo- vutnému vlastenci, jehož zásluhy o vychování české mládeže dosud! u nás nejsou do- ceněny. sla Havlíček, ubíraje se na Rus a nemaje průvodního listu, nebyl v Brodech puštěn přes hranici a odebral se do Lvova, kdež byl ho- stem Zapovým. Dr. Ladislav Quis jakožto úvod k dopisům Havličkovým z Ruska Zapoví po- dává k nim následujíeí zajímavou eharakteri- stiku, uveřejněnou v sešitu třetím »Korrespon- dence Havlíčkovi«, jenž bude vydán v nejblíž- ších dnech. V domě Zapově ve Lvově pobyl Havlíček dva měsíce, očekávaje tam průvodní list do Ruska. Zap seznámil jej s některými ruskými spisovateli, zejmena s Holovackým, mla- dým to sběratelem —lidových písní maloruského lidu v Haliči a Uhráchy pak a dějepiscem Zu- břickým. S literáty polskými ve Lvově Ha vlíček, jak se zdá, přišel měně do styku, aspon nezmiňuje se vlistech k Zapovi o žádnémz ních ; jediný Polák, jehož jmeno tam dotčeno, jest Roseiszenski, jejž ovšem mezi spisovatele čítati nelze.
Iavlíček Havlíčkův doktor Quis Zap Havlíček Zapův Rus Lvov Rusko Halič
7 article
Z pohostinství toho vyvinulo se kromě osobního přátelství též trvalé literární spojení mezi Havlíčkem a Zapem: Jakého bylo druhua čeho se týkalo, vysvítá z listů samých a tak stačí zde jen podotknouti, že Havlíček se za- vázal podporovati Zapa při vydávání »Zreadlae překlady z ruských spisovatelů, především Go- gola a že se uvolil poskytnouti jemu pro vše- obecný zeměpis, o jehož sepsání týž vyzván k tomu výborem Matice České tehda pracoval popisy ruských měst, lidu, poměrů, zvyků, prů- myslu atd., jakož i opatřovati dáta statistick a potřebné kníhy. Proto nalezáme v těchto li- stech Havličkovýchtak hojné a věru znamenit popisy všeho toho, co zeměpisce Zapa mohlo zajímati; popisy tyto, nehledíc ani ke skutečné jich literární a můžeme již směle říci, historické ceně, svědči o bystrém pozorovatelském oku H- vlíčkově. Největší cena jejich však spočívá v tom, že jsou — vyjímajíc snad počátečné opojení cizím a přece blízkým tím světem, tak novým a širokým — velmi objektivní a vždy pravdivé. Zajímavo jest, sledovati tu, jak se prvotní zápal a nadšení v Havlíčkovi pozvoln mění v chladnost a jak se mu objevují krok za krokem slabě, neutěšené stránky tohoto před tím neznámého a zbožňovaného světa slovanského. až konečně dospěje k úplnému rozčarování, tak že se vrací ze svaté Rusi, kam spěl zanícer Kollarovou ideou slovanské vzájemnosti, jak rozhodný její odpůrce, odhodlaný proti ní bojo vati, čemuž pak jako redaktor »Pražských Novine do jisté míry také dostál.
Havlíček Zap Kollarův svatá Rus
8 article
Ne méně zajímavy jsou jeho zprávy a ná- hledy o tehdejší literatuře ruské. Jest podivu- hodno, jak bystře a správně vystihl sotva tři advacítiletý mladý muž její hodnotu a nedo- statky a jaký tu mél pevný a neklamný úsudek Nic jej nemýlila hojnost vycházejících knih, nic tloušťka rozličných těch revní; to vše mu ne- imponovalo; rychle rozpoznal nicotu těchto nalezl pro to vše pravý výraz a jmeno. A byt bychom předpojatost jeho proti petrohradským literátům právem připisovali slavjanofilskému prostředí, v kterém žil v Moskvě v domě pro- fessora Ševyreva, kdež bylo jedno ze středisk těchto snab, a kde se scházeli muži jako Kirje- jevský, Chomjakov, Pogodin, Bodjanský, a mnozi jiní čelní představitelé tohoto směru, přece mu- síme uznati, že ani v tom se neminul přílis pravdou, jakož skutečně také se nedal uněst těmito lidmi, mezi nimiž tam žil a s nimiž vý- hradně obcoval. Čtěme jen, kterak ostře je ka- rakterisuje, mluvě o tom, jak sobě přivlastňuji zásluhy nás ubohých Čecháčků, na něž tak vysoka hledí, o prvenství v reformaci církevn a v politickém, ústavním zřízení. A třeba i pod- ceňoval Puškina, házeje jej nemilosrdně do koše s ostatními napodobiteli západu, přece dlužno se podiviti tomu, jak správně vystihuje význam Gogolův pro ruské písemnictví.
Chomjakov Pogodin Bodjanský Puškin Gogolův Moskva
9 article
Tím vším proplétají se hojné zprávy trefné, často břitké a salirické úsudky o sou- časných zjevech v české literatuře a překvapivě jasné názory o domácích záležitostech polititi- ckých, uměleckých a osvětových. Tak hned na pří o tehdejší otázce divadelní. O sobě píše tu Havlíček nejméně. Svých vychovatelských tram- pot v domě Ševyrevově se ani slovem nedotýká. o svěm stesku v cízině zmiňuje se jen letmo za to sděluje Zapovi jasně, co po návratu svém do Čech hodlá činiti, a že to nebyla jen planá slova, to plně dokázal pozdějšími svými činy. Náležejí tedy tyto listy mezi nejdůležitější a nejzajímavější z těch, které dosud u nás byly uveřejněny, a jest to věru jen v Čechách možný hřích, že se podávají veřejnosti teprve nyní, kdy od doby, kdy je Havlíček napsal, mi- nulo těměř šedesáte let. Že po této, tak dlouhé době nejen nie nepozbyly, ale spíše získaly na své zajímavosti, jest nejlepším důkazem jejich vnitřní hodnoty.
Havlíček Zap Čechy dům Ševyrevov
10 article
Pouze k vůli orientaci širšího obecenstva uvádím zde v krátkosti, že K. VI. Zapě meškal ve Lvově od r. 1836, zastávaje tam místo nkcesisty účetní kanceláře, že tam r. 1841 poja za choť Honoratu z Wišňovských, a že se mu konečně po více nezdařených pokusech podařilo r. 1845 docíliti přesazení do Prahy k státn účtárně. Za doby svého pobytu ve Lvově zasíl zejmena do Musejníku zprávy o současné lite ratuře polské a o životě lidu polského. Zapě na rodil se r. 1812 v Praze, stal se r. 1849 supplentem české řeči na gymnasiu novoměs ském a r. 1850 učitelem zeměpisu a dějepisu na české reálce v Praze; napsal četné, zejména geografleké spisy a místopisy, založil a redigova »Českomoravskou kroniku« a Památky archaeo- logické a zemřel 1. ledna 1871 v Benešově. Jeho choť Honorata nar. r. 1825, jež také po zději se věnovala českému spisovatelství, ze mřela v Praze r. 1856. Posléze budiž ještě podotčeno, že Havlíček pobyl v Rusku od ledna r. 1843 (do Moskv přibyl teprve dne 5. února t. r. a odjel z n 6. července r. 1844) až do počátku druhé po- lovice července r. 1844. no ta9se oh
Honorata Havlíček Lvov Praha Benešov Rusko
11 article
= Kterak strýc Sarcey v dlvadle spa. Rozkošnou anekdotu o zdravém spánku astrýcee Sarceye vypravuje Ernest Bium ve svých »Vzpomín- kách vaudevillisty«. Olázka generálních zkoušek jež nyní tolik zaměstnává divadelní kruhy pařížské, za- vdala mu příčinu k uveřejnění této vzpomínky. Obrací se protitomu, aby generální zkoušky konány byly při zavřených dveřích, pouze před kritiky, po- něvadž i odborníci za těchto okolností stěží dovedou posouditi účinek knsu. Kus, předavším veselý kus, ma zapotřebí obecenstva. Smích jest nakažlivý, ale má li působit nakažlivě, musí být nejprve vyvolán. Tak přísný divák, sedí-li vedle smějícího se souseda, ocítí se v pokušení, smáli se rovněž. V lékařství na- zývá se tento úkaz nápodobením. Mezi ředíteli a autory jsou podšití chlapíci, kteří to vědí a hledi naplníti hlodiště ochotnými přáteli. Činí- li tak při premiérách, činí tak nyní při generálních zkouškách. takže jejich přátelé jsou nuceni zažíti tytéž pochoutky dvakrát. Ale kdyby nebylo přebytku radostí, nebylo by nijakým namáháním, opatřit si je. Bylo mi vy- pravováno, že jednoho dne autor kusuo více méně komického, jenž nikoli bez příčiny obával se spra- vedlivé přísnosti nebožtíka Francisqua Sarceye, při- padl na geniální myšlenku. Koupil na vlastní ná- hlad, nepověděv o tom nikomu ničeho, obě křesla vedle křesla Sarceyova a obsadil je svými příbuz nými. Oba příbuzní měli úkol,strhnouti přísného kritika svou veselostí. Vskulku také prohýbali se neustále smíchy. Avšak Sarcey, jehož kus málo ba vil, nebyl tím nakažen. Oba příbuzní nadarmo zdvoj násobovali svůj smích a volali »bravo !« Sarcey zů stal nepohnut a seděl tu stále se svraštělým čelem.
Ernest Bium Francisqua Sarcey Sarceyův Sarcey Vzpomín
12 article
Konečně dokonce učinil to, co leckde činíval, když jej kus nudil. Usnul zcela klidně. Oba přibuzní byl zoufalí. S počátku se pokoušeli, probudit jej, ale jes známo, že nebylo ničeho na světě, co by bylo do- vedlo sstrýčka« probudit, když se odhodlal usnout. Zatím v jedné scéně kusu vystřeleno z revolveru. Tento třesk přiměl slavného kritika, že otevřel oči. Toho použili oba příbuzní, aby provedli nový plán. Jali se kus trhat, doufajícej že Sarcey z opposice jim bude odmlouvat. Jeden z příbuzných pravil »Ten kus jest rozhodně hloupý.« — »Souhlasím vámi úplně,“ odpověděl Sarcey, a řka to usnul znovu.
Sarcey
13 article
= Úspěchy telegrafie bez drátu. O ne- obyčejně příznivých, nových úspěších Marconiova systému telegrafie bez drátu podává zprávu dr. J. A Flemming, professor elektrického strojnictví na Uni- versity College v Londýně. Až dosud byla největší vzdálenost, na níž bylo lze užíti telegrafie bez drátu. ne celých 100 anglických mil a sice dařilo se to pouze pomocí systému Marconiova. Jiní vynálezci kteří pracovalí na základě prvních pokusů Marconí- ových, mohli zasílati zprávy toliko do vzdálenosti 3 angl, mil. Před nedávnou dobou však opustil Marconi svoji pokusnou stanici v Poole, aby navštívil Lizard kdež právě zřízena byla nová stanice Marconiova V první den vlády Edvarda VII. byly přípravy jeho skončeny a když odpoledne téhož dne použil svých přístrojů, docházely depeše jasně a zřetelně na vzdá lenost 200 angl, mil mezi Mullion Cowe na mysu Lizard a Sainte Catherine Point na ostrově Wightu. Po tomto počátečním pokuse byla instaliace dokon- čena. Nyní jest, jak professor Flemming, jenž sám byl přítomen úspěšným pokusům, připomenul, pro- vedeno úplné spojení bez drátu mezi mysem Lizar a Sainte Catharine Point v obou směrech, takže Marconi může dostávati aneb zasílati dvě neb ně- kolik depeší současně z každého z obou míst.
doktor Flemming Edvard VII Uni Londýn Marconiov Lizard Sainte Catherine Wight versita College Marconiův Sainte Catharine point
14 article
Značky docházející na mys Lizard z ostrova Wigbtu vzdáleného 200 mil, jsou tak dokonalé a zřetelně jako značky docházející toliko ze vzdálenosti 20 mil. = Umělecká kritika v parlementě. Z Lon- dýna se oznámuje: Každému jest nyní z četných reprodukcí znám obraz sira Edwina Landseera »The Monarch of the Glen«. Statný jelen, kráčející vyso- kým, hnědým vřesovím, jenž pojednou zaslechnuv podezřelý zvak, hrdě hodil nazpět parohy, okob jeh hledí upjatě do dálky, nozdry sej šíří. Když Land seer r. 1850 namaloval tento obraz pro restaurační pokoj lordů, jenž měl býti ozdoben třemi loveckými obrazy, zamítla jej dotyčná komise a rovněž sně- movna poslanců. Většina poslanců neuznala, že obraz má cenu 300 l. st., jež umělec žádal. Land- seerovi nezbylo, než vzíti obraz zpět. Následujícího roku dostal se obraz na výstavu a vzbudil všeobecný obdiv. Lord Londesborough koupil obraz za 840 1. st.a firma Graves Co. zaplatila kromě toho 500 1. st. za právo rozmnožovací. První majitel prodal pak obraz lordu Cheylesmorovi, po jehož smrti r. 1892 zakoupil jej T. J. Barrat v Hamsteadu za 7000 I. st.
Landseer Land Londesborough Cheylesmor Lon Hamstead Lizard Graves Company the Monarchives of the Glen
15 article
Známý žurnalista Stead dal právě poříditi kopii to- hoto obrazu. = Pařížský trh na modely. Jednou z nej- zajímavějších podívaných v Paříži jsou oba trhy na modely, jež se konají na place Pigalle a v ulici De la grande Chaumiére pod širým nebem. Každého pondělka ráno shromážďují se tu modely Junona Kupidů, Madonn a Janů Křtitelů ve velkém výběru. očekávajíce, že je některý z umělců najme k namá- havé práci denní. Spojí-li se chudoba a umění schází málokdy romantika, i kdyby to znamenalo hlad a krušnou práci. Ale kdo by si představova poměr umělce a modelu dle líčení Du Maurierova v »Trilby«, byl by asi těžce sklamán střízlivou sku- tečnosti. Převážná většina modelů jsou původu ital- ského. Nedaleko Říma nalezá se několik vesnic, je dovávají skorem všechny typy pro historické obrazy světské i náboženské. Ve Francii byl by každý rác generálem; v okolí Říma má každý hošík toliko je- diný vyloužený cíl: chce se stát modelem. V uelo
Stead Pigalle jít le grand Junona Kupid Madonna Janů Křtitel Maurierův Paříž Řím Francie
16 article
krajině chránily se rodiny po mnobá desítileli před každou mesalliancí, jež by mobla poškoditi klassi- ckou, od pokolení na pokolení získanou fysickou krásu. Jakmile nastane podzím, chystají se obyva- telé vesnic na pouť do Paříže, noboť tam kyne jim hojná sklizeň. V okolí Paříže, zejmena v St. Victor zakládají si malé kolonie a schválně sem zanášeji kousek italského koloritu. Často stává se, že celí rodina obývá malou komůrku. Ráno pak, zatím c »Madonna« v průvodu své matky ubírá se do ate- lieru, putuje otec se svou rozeuchanou, nemytou ale dokonale malebnou společností malých puttk čtvrtí umělců, dovede brzy do toho, brzy do onoho atelieru některého ze svých kudrnáčů, až je všecky umístil a tím také dokoná svoji denní práci. Večer shromáždí se opét celá rodina kolem dýmající mísy domácích maccaronů a když je po večeři, zapálisi šťastný otec dýmku a oddává se po denní lopotě zaslouženému odpočinku. Za čtyřhodinné sezení do- stává žena 5 franků, muži a děti po 2 francích. Po zahájení »Salonu« vracejí se týto rodiny modelů se svými získanými poklady opět do své slunné vlasti a oddávají se na dlouhou dobu sladké za- hálce, aby nabrali sil pro příští snisonu. Toť laké doba, kdy černooké dívky, jež na Montparnasse bý- valy modelem k Madonnám, provdávají se za Apolly a gladiatory svého domova, jichž tělesná krása jes vskutku dokonalá. A tak vedou tyto rodiny modelů skromný, neokázalý, ale naprosto šťastný život.
Victor Madonna Apollo Paříž Montparnass
17 article
= Krádež v obrazárně brusselské. Z Brus- selu se oznamuje: Ze zdejší galerie ukraden byl ole- jový obraz, vlastní podobizna Jakuba van Oosta mladšího, malovaná na dřevě. Obraz představuje umělce jakožto mladíka se splývajícími kadeřemi vtemném rouchu, s velkým, bílým, přehrnutým fimcem, držícího v ruce štětec a palettu. Jakub van Oost mladší narodil se r. 1637 v Bruges a zemřel r. 1713. Vzdělával se po delší dobu v Rímě a byl pak po delší dobu činným vLillu, kdež se od něho nalezá »Upiučení sv, Barbory« ve chrámu St. Etienne. Ježíšek, jemuž ukazují nástroj umučení, ve chrámu sv. Kajetána a dvě mužské podobizny v tamějším musen. as Poklad v knihovně. Z Paříže se ozna- muje: Jeden ze zřízenců známé zdejší dražební síně v ulici Drouot činil těchto dnů přípravy ke dražbě nábytku. Zkoumaje obsah skříní s knihami shledal. že jeden ze svazků obsahuje mezi listy četné doku- menty a obligace.Když skříň s knihami byla dána do dražby, koupil ji pro sebe a stal se tak majitelem obligací v ceně 50.000 franků Když však se pokusii prodati obligace takto získané, dal jej bankéh zatknout. Dědici původního majitele skříně, kteří nedovedlí vysvětlití tajemné zmizení četných cenných papírů, jsou ovšem nemálo polěšeni zatčením » znal ce«, jenž byl skříň chytře koupil Zasypání v troskách. V troskách 3Labor Lyceum« v Brooklyně bylo těchto dnů zasypáno pět malých chlapců, kteří mohou mluvili o štěstí, že ne- přišli o život. Chlapci sbírali v troskách ohořelé kusy dříví, když se jedna zeď náhle sřítila a je za- sypala. Přítomní dělníci přichvátali však ihned ku pomoci a bošíky z nepříjemné situce rychle vysvo- bodili. Jeden z ních byl tak nebezpečně poraněn, že musil býti dopraven do hospitálu. Ostatní chlapci vyvázli pouze s několika nepatrnými modřin ami.
Oosta Jakub van Oost Barbora Stanislav Etienne lyceum Bruges Paříž HOSPITÁLU svatý . Kajetán
26 article KUCHARKA.
KUCHARKA. S illustracemi. — Úprava pokrmů. Cukrovin- ky. Zavařeniny, Nápoje. Servirování. Ubrou sky. Kuchyň pro nemocné. Velmi pochvalné posudky: Nár. Listů, Katol. Listů, Plzeň- ského Obzoru, Politiky, Liter. Obzoru a j. Vydání obsahující 1504 recepty 2 zl., váz. 2 zl 40 kr., velké s 2448 recepty 3 zl., váz. 3 zl. 50 k. v Praze (Klamovka).
Kucharek Plzeň Praha Klamovka
39 article
Obsahuje přes 120 obrazů v textu (pův. skv. illustrace z rozmanitých obrazových děl a přečetné podobizny spisovatelů i umělců českých), jeť tedy skvestnou illustrova- nou knihou, vhodným doplňkem každé knihovny. 4513 Tento literární illustr. katalog obdrží každý, kdo zašle ve známkách v dopise 40 h, avšak obnos tento odečte se při nejbližší objednávce za nejméně 2 K
64 article Léčení tuberkulosy mlékem.
Léčení tuberkulosy mlékem. Podává MUDr. Karel Richter, městský a soudn Iékař ve Vršovicích. 32 stran většího formátu za 1 K poštou 1 K 5c h. K dostání u všech knihkupců aneb přimou HEJDY a TUČKA v Praze, Karlovo náměstí č. 26. Seznamy zneítáme zdarma a franko. Churaví, slabí na plících a žaludku, re- konvalesoemti po těžkých nemocech pijí s nejlepším úspěchem lékaři doporu- čovaný výživný, posilňujíci a onadno stravitelný nápoi který dodává denné do dom veškerých čtvrtí a předměstí lé- kárna B. FRAGNERA, c. k dvorní dodavatel na nározí Nerudovy ulice. — Te- lefon 455. K rychlé výrobě na venkově doporučují se dra. Fragnera připravená zrnka kefirová. Tato nedají se nahraditi ani suchými, nečistými zrnky ani různě fa- tasticky pojmenovanými pastilami, fermenty a prášky t o Prospekty zdarmav a franko. 2554 něs vbai ol nova mniodln anvnt da sleonta vo výtisků
MUDr Richter Hejda Tuček Churavý B Fragner Fragner Vršovice Praha Karlův náměstí Nerudův ulice
74 article ÚLNo
ÚLNo o kterémž Eliška Kráonohorská ve všeobecném doprovodu k sebraným spisům Vlčkovým napsala: „Oba tyto romány („Zlato v ohni“ a „Po půlnoci“) mají společnou stránku, předůležitou, sku- tečně časovou pro naši dobu: oba ličí pruské usilování o zemi českou a pruské hospodářství v Čechách, ideál národních našich odpůrců, jak se je- vilo za posledního i předposledního vpádu Prusů, zaznamenaného krvavým písmem. na nedávné ještě stránky dějin českých. Obě tyto knihy přicházejí jako na zavolán, jako přičarovány knám potřebouvdne, pro mezdolné tužení našich sil k odporu roti zíhubě, Jež se nám doti- ravě vnucuje, chabá srdce a po- loviční duše omamujíe. Obě tyto knihy jsou žhavým, výmluvným pro- testem proti mezinárodnímu násilí, proti surové logice děl a bodáků a hlasltým výkřikem z útrob národa, na němž se páše bezprávi prostě brutálni moci“2. Vychází v sešitech po 32 h. První sešit na ukázku předloží každé knihkupectví neb přímo zašle nakladatelství F. Šimáčka v Praze, 4302 Jernzalemská ulice číslo 11.
Kráonohorská Vlčkův F Šimáček Čechy Praha Jernzalemský