ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ef219c30-6601-11dc-a989-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 139, place 58, work 6, org 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
24. února 1901.
4 masthead
Číslo 55
5 article
konala se o dotazu Všeněmců rozprava. Mnoho se v ní vystřídalo poslanců všech stran, ale nejzajímavěji mluvil dr. Eisenkolb. Nezů- stavil pranikoho na pochybách o tom, jaké jsou cíle všeněmeckého svazu. S celou urči- tosti a jasností pověděl, že akce za heslem »Pryč od Říma« zahájená nemá žádných účelů náboženských, nýbrž je národní a politické cíle a že je protestantismus je německým. K tomu připojil svůj soud o postavení Vatikánu k Rakousku, který nelze zde podati. Jen krátko- zraci lidé nemohli neviděti, kam čelí všeněmecká svěrouka«.n- »Jedna řeč, jedna eírkevy jedna vlast, jedna říše, jeden císař.« Kdo mají oči k vi- dění, dávno prohlédli ráz a podstatu celého hnutí zdánlivě konfessionálního, ve skutečnosti však velkoněmeckého. Nyní jsou odhaleny také účastníky samými. V upřímnosti své neskrývají, po čem dychti. A stranu s ta- kovým programem dr. Körber za- řadoval do mosaiky své větš iný protičeské. Se stranou takovro u za- sednouti se strojila dvorská strana plol- ského kola do majority proti nám, se stranou t a kovouspolčiti se chystalo také — katolické centrum! Vše to jenn a jen, a bychommy Čechové byli z do- Fáni v odporu svěm, v opposici své nám vnučené, celým směrem a duchem nynější vnitřní politiky cislajtánské. s erl Poslanci čeští zůstali dnes docela stranou. Mohlibýt chladnými diváky a nezúčastněnými pozorovateli, hledíeími, kterak dostali důkladne za vyučenou vsichniti činitelé, kteři k vůli těmto Všeněmeům, hlásajícím boj proti kafolické eírkvi a bojujícím pro jednotnou monarchií protestantskou, učinili českél m u národu bezohledně křivdu, dou- fajíce, že tento všeněmecký svaz zapřáhinou k rakouskému vozu vládnímu !! Všechno chlácholení a krocení koncessem na úkor a škodu národa českého bylo marno.
Eisenkolb doktor Körber Čecho Řím Vatikán Rakousko
6 article
Pan dr Eisenkolb, jehož panenskou reč ostatně stenografovali dr. Schalk a Pacher, udělal přes výpočty pana dra. K ör b r hodně tlustou čáru. Kdo ještě dnes ne postíhl, že všeněmecký svaz a jeho zjevně ten dence nedají se vtěsnati do rámce politiky v Rakousku možné, kdo ještě nepostihl, že všechny cesty, jimiž se nyní bere tato politika- jsou cestami bludnými, ten je stižen nevy léčitelnou slepolou. Sněmovna ohromnou většinou se usnesla že inferpelláce Eisenkélbova do protokola při puštěna býti nemá i odročila se pak d modnedo úterka. q mola slnoelí spsiloe Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. ho dině 45 min. Posl. Haase, který dnes objevil se ve sně movně ponejprv, skládá slib Předseda hr. Vetter: Posl. Stein a dr. Eisen- kolb odvolali loválně svůj dotaz, jehož obsah — a to byl jsem dožádán konstatovati — byl z části dle ujišťování pánů interpellantů, doslovným překla- dem knihy o morální theorii sv. Alfonsa Liguoriského.
Eisenkolb Schalk Pacher Vetter Posl Haas Stein doktor Eisen Liguoriský Rakousko
7 article
(Bouřlivý nepokoj v celé sněmovně. Katolické cen trum je rozhořčeno, posl. Wolí do vřavy cosi křicí.) Posl. dr. Kathrein všecek rozčilen volá Protestuji jmenem našeho klubu proti tomuto ohav- nému podezřívání! (Hlučná pochvala.) Není pravda že dotaz byl jen doslovným nebo příbližně doslov ným překladem Alfonsa Liguoriského. (Nový lomoz a vřava na lavicích německo-radikálních.) Posl. Wolf: Na vašich divkách a paních ať kněžouři vyzvídají, co chtějí, my toho už trpěti ne- budeme! (Bouřlivý odpor.) Posl. dr. Kathrein: Jmenem svých soudruhů nejrozhodněji protestuji proti tomu, by v této sné movně katolická církev byla tak hanebným způso bem tupena a na nejsvětější city katolického obyva- telstva útočeno. (Pochvala v pravo. Odpor u Vše- němců.) Posl. Wolf křičí: Los von Rom! (Pryč od Ríma 1) Los von Rom! Tento pokřik rozléhá se ne to unisono z lavic všeněmeckých. Dlouliotrvající lomoz. Četní poslanci žádají za slovo, Předseda hr. Vetter: Na základě 8 49. jedna- cího řádu bude interpellace posl. dra. Eisenkolbaa soudruhů přečtěna ve schůzi tajné.
Posl doktor Kathrein Liguoriský Wolf Vetter Los on Rom Los on Romo
8 article
Gallerie se vyklízí. Zatím vřava a lomoz v za- sedaci síni neutuchá. Četní poslanci opouštějí sví místa a kupí se dílem kolem ministerské lavice, dílem kolem presidia. Mezi posl. Wolfem a křesťanským sociály Maverem a Schlesingrem docháze k prudké hádce. Také poslanec katolického středu Hagenholer, poušti se do Wolfa, který neustále křičí: »Los von Rom!« Jeho odpůrci odpovídají mu »Evangelium trvá na věky!« sde Schůze tajuá. Posl. hr. Dzieduszycki obraci se prudce proti Všeněmcům a heslu »Pryč od Říma!« Vše. němci říši již beztoho rozrušenou rozčilují ještě touto otázkou. Nebudeme klidně snášeti, aby náboženský cit obyvatelstva směl býti tímto způsobem urážen Řečník lituje, že nemůže jmenem svého klubu ve veřejné schůzi toto stanovisko jeho zastávali. Při řeči hr. Dzieduszyckého činil poslanee Wolf četné výkřiky, které však byly pravicí pře- hlušovány. Při tom střetl se Wolf s polským poslan- cem Komorowskim a mohlo dojíti k prudkému výstupu, kdyby nebyli mu ostatní poslanci zabránili Posl. dr. Kathrein chápe se slova k protestu proti tomuto urážení církve Všeněmci a protestuje proti tomu, aby tato interpellace byla vůbec čtena Posl. Hořica čte jako zapisovatel k vyzvání předsedovu Eisenkolbův dotaz. Při čtení tohoto volal poslanci centra sněmovny »Fuj!«, Všeněmci pře- rušovali čtení jeho hlučným souhlasem a veláním »Slyšte!« Konečně opouštějí zasedací síň Polácil a kon servativní velkostatkáři.
Wolf Maver Schlesingr Posl doktor Kathrein Hořica Eisenkolbův Los on Rom Řím centr sněmovna
9 article
Když se byl poslanec Hoříca čtením dlouhé téte interpellace unavil, byl vystřídán ve čtení jiným za- pisovatelem. Předseda hr. Vetter prohlašuje, že by zahanbi se před celým světem, kdyby dal dotaz Eisenkolbův uveřejniti ve stenografickém protokolu. (Hlučný sou hlas v celé sněmovně.) Po přečtení interpellace přihlásil se ke slovu posl. Morsey. Praví: Dotaz právě přečtený doka zuje jenom, že jest úplně správno, přtznati předse dovi obsáhlé právo censurní. Řečník pak dokazuje že immunita poslanecká končí tam, kde přestávi smysl pro slušnost. Řečník je za svých výkladů Schönererovci stále překřikován. Také Wolf sobě »smočil«, co však pronesl, nebylo ve vřavě slyšeti. Posl. dr. Šusteršič volá na Wolfa: Vy zhý- ralý studente Posl. Wolf: Co pak vy jste studoval?- Posl. dr. Susteršiě: Já studoval práva, vy však jste a zůstanete zhýralým studentem Posl. dr. Eisenkolb dovozoval po tě, že prý Všeněmci nebrojí proti církvi katolické, nýbrž proti jistým nešvarům. Svou protiněmeckou politikou prý katolická strana lidová dohnala svobodomyslné Němce k heslu: »Pryč od Říma !« Odpůrcové hesl toho mělí by se obraceti nikoli na adresu interpel- lantů, nýbrž proti Alfonsu Liguoriskému, který svělu podal takovou morální theologií. Rečník rozčílil se při svých výkladech tak, že pravém slova smyslu hulákal. Klerikální poslanec Etz volá: Prosím vás, za volejte záchrannou stanici. Vždyť se může řečníkov něco stát! (Hlučná veselost.) Posl. dr. Eisenkolb pokračuje a praví, ž jeho straně jde o to, aby lidu dostalo se svobody (Hllučný posměch u klerikálů a antisemitů.) Vzpo
Hoříca Vetter Morse Wolf Posl doktor Šusteršič Susterši Eisenkolb Němec Liguoriský Etz Řím
10 article
míná též allokuce papeže Pia IX., kde tento rakou- ské zákony zatracoval. Církev nechť zatlačí se zase tam, kam patří, to jest do mezí náboženských. Řečník žádá také svobodomyslné Čechy, by k boj proti Římu se připojili. (Posměch v pravo.) Posl hr. Szerenyl jmenem českého a morav- ského konservativního velkostatku se ohražuje proti vtahování náboženských sporů do sněmovny. Posl. Conci (Vlach) odsuzuje jednání všeněme- ckých poslancův a přeje si, by podobné případy se neopakovaly Posl. dr. Hruban: Jako katolík a zástupc katolické národní strany na Moravě připojujise k protestu hr. Dzieduszyckého a hr. Serenyiho. Stejně jako se nedáme urážeti ve svých citech ná- rodních, nedáme se také urážeti ve svých citech na- boženských. Strana, která pořád deklamuje o děl nosti parlamentu, hází sem pořád válečná hesla vrhá do plamenů národního boje pořád novou ho lavinu. hě Vím, proč tak činí. Bojí se, že by se párodove jinak amířili a tomu ona nechce. Proto ja a moh soudruhové doutáme, že se podaří na základě kře sťanské spravedlivostí smír narodů. Pro tento bu- deme vždycky pracovati, olden eln vli Posl. dr Susteršič: Jmenem slovanského centr připojuji se k protestům dosud vysloveným. Rřšl jsme sem, abychom poctivě pracovali pro blaho na rodů. Urážejíli se však naše náboženské city a city národů námi zastupovaných, musíme proti úomuž eo nejrozhodněji vystoupili s celou bezohledností. Vá- žím si každého přesvědčení, i přesvědčení dra. Eisen- kolha, na druhé straně musí však i on míti ohled na přesvědčení naše.
Pius Posl Vlach doktor Hruban Dzieduszycký Susteršič Jmen Čechy Řím katolický národní strana na Morava Conec
11 article
Jehointerpellací byl sem zaveden nový způsol boje, který byl dosud mimo sněm. Nedostávásli se nepřátelům katolické církve důvodů, že sem přiná šejí bachorký ze zpovědnice, vědouce, že kněz ne může se bránít, jelikož nemůže vydávati v šanc ta jemství zpovědní, není to šlechetný způsobli boje nejméně u německých mužů, kteří mají represento- vali německý charakter a kteří by neměli urážet lidi, o nichž vědí, že se tu nemohou braniti. Ta kový způsob boje musím nazvati nízkým a spro stým. li« mosid mvovo a Ostatně němečtí radikálové nanovo dokázal svůj pojem o charakferu. Bylo dnes mluveno, dotaz Eisenkolbův se odvolal a že předseda učini prohlášení, které němečtí radikálové mlčky vyslech nou. Pánové však neučinili tak. Volámí k nim: Budete-li pokračovati, na féte cestě a urážeti city národů, vyburácite odpor dosud nebývalý. Posl. Wolf ohražuje se proti tomu, jakoby po rušil dohodnutí, které jeho přátelé s předsedou učinili. vado a
Posl Wolf
12 article
Jmenem Slovinců ohradil se proti německo-radi kálním snabám posl. dvor. rada Ploj a praví obrácen k Všenémcům: Vy chcete vzítí lidu nejen čit náboženský, nýbržtaké dynastický, a proti tomu budeme bojovati do posledníckapky krve. (Pochvala V pravo.) Posl. svob. p. Schwegel lituje, že se v parla mentě vyvolávají podobné výjevy, jež parlamentu nejen nejsou ku cti, nýbrž dokonce ničí jeho veškeru dělnost. Řečník připojuje se ku protestu proti n čtení zmíněného dotazu. Posl. Kalser navrhuje konec debaty Návrh se přijímá a generálním řečníkem zvo loži ioivi len posl P. Scheich'er. Posl. P. Seheicher dovozuje v dloubém boho sloveckém výkladu, načem ve skutečnosti moráln theorie Alfonsa Lignorského se zakládají. Překlad kterého se dovolávají interpellanti, ješt namuoze špatný. Je tam na př. slovo »bréve« přeloženo jako »Briefe«. Dnešní debatá dokazuje, že celý sporo censurní právo předsedovo byl zbytečným, a že jest tohoto práva pro jisté lidi zapotřebí Posl. Steiner (antisemita): To nejsou němečtn lidé, to jsou německá prásata!
Jmen Posl P Scheich Lignorský brief Steiner
13 article
Při hlasování, jež na to bylo předsevzato, jedno hlasně i Všeněmci bylo usnešeno, že interpel- lace Eisenkolbova ve veřejné sch ů z člsti se nemá a že se nemá ani v steno grafickém protokole otisknontj. se Ku konci přečien byl protokol o s tajné schůzi sepsaný, načež přikročilo se ke e vobobole noqevola schůzi veřejné. Předseda hr. Vetter prohlasuje opěti schůzi ve řejnou akončí ji sdělením, že příští schůze bude v úterý o 11. hod. dopol. Jednací pořad příšt schůze jest totožný s jednacím pořadem schůze dnešní. Mezi doštými spisy je 10 pře ďl ah prodeji státních nemovitostí (mezi nimi pražské min- covny a několika objektů tamního loterního úřadu a objektů v Plzni); o prodeji některých vojenských nemovitostí v Praze a použití kupní cený; b pro dejireality čis. 409—II. v Praze? o prodeji a uvo nění státních T nemovitostí, jichž používáj vojenská správa, a použití kupní ceny, o prodeji pevnostních pozemků u strahbvské brány na Pohořelci v Praze o výměně erárních scharnsteinských pozemků v Grů- navě; čtyři předlohy o poplatkových úlevách pro půjčky království českého, král. hl. města Prahy měst Moravské Ostravy, Varnsdorfu. Kladna a Vít- kovici o poplatkových úlevách pro úvěrní ústavy, je- jích dilčí dluhopisy a kupony, a proživnostenská podání a zápisy do obchodního rejstříku, o dalš platnosti zákona zo dne 25. května 1883 č. 81. ř. poplalkových úlevách při konversí prioritních dlu- hopisů železničních a předloha o poplatkových vý. hodách pro půjčky království českého, králo hl. město Prahu a Krakov, města Lublaň, Kladno, Mor. Ostravu a Vílkovice
Vetter Vít Plzeň Praha Ostrava Varnsdorf Kladno Krakov Lublaň Morava II Grnava
14 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 23. února. (Dělný parla ment.) Již tři neděle zašedá rakouský par- lament, a ještě nikdo nemůže s určitosti před- pověděti, kdy bůde rozbit! Konají se schůze krátké i dlouhé, veřejné i tajné, podávají se ná- vrhy, dotazy, petice, debatuje se, o všemse spisují a tisknou důkladné protokoly — všechno, jako ve skutečném parlamentě. Byl dokone kdysi před časem ohlášen i jednací pořad, dl něhož se má parlament říditi; v té věcí to sice dosud vázne, ale o zajímavost schůzí postarán jiným způsobem. Dnešní schůze vyplněna na příklad debatou o morálce sv. Alfonsa z Liguor a vůdcům politických stran rakouských podánu jinak vzácná přiležitost, o ní se vysloviti. Zbý- vala by jen olázka, jak je dr. Körber spokojen s dosavadními svými parlamentními úspěchy.
Alfonso Körber Praha
15 article
Vídeňský týdenník »Zeite nevěří, že by dr- Körber byl spokojen dokonale. Ale je prý tím vinen sám. Když prý už ví, že jeho úřadnický kabinet je sestaven ze samých parlamentních neschopností, proč dal zvoliti za sněmovního předsedu hr. Vettra, parlamentního nováčka osvěd- čené inferiority. Pan rytmistr na předsednickém křesle vzbudil svou neobratností už celou řadu sporných otázek, jež by jinak nebyly vznikly následkem čehož »dělný« parlament tone vo zá- plavě debat o jednacím řádu a pilných návrzích a nemůže se přes to, že žádná strana nem úmyslu obstruovati, dostati ani k jednaeímu po- řadu. — Není však »Zeite na omylu? Není snad právěto úmyslem dra. Körbra, abyse parlament vůbec nedostal k žádnému věcnému jednání a aby jej po několikanedělním marném mluvení poslal zase na prázdniny a na jeho místo postavil dobře osvědčený § 14. ? ° D letošní assentrky není daleko; nebude-li o bra- necký zákon výřízen do polóviny března, pak půjde na dovolenou pariament, ovšem, nepř - dejde-li ho sám dr. Körber. V Praze, 23. února. (Pathologie ký stav polského kola.) Do debatly ol roz- hodnutí předsedově stran neněmeckýeh ldotazo
Körber doktor Praha
16 article
nezasáhl ani jediný zástupce polského kola, jakoby křivda, způsobená hr. Vettrem neněme ckým národům, Poláků se vůbec netýkala. Sně movní zpravodaj »Glosu Nar.« upozorňuje, jak byl Vettrovým rozhodnutím spokojen Wolf, jenž v něm shledává prvý průlom do rovnoprávnosti národů rakouských a těší se, jak touto cestou dojde znenáhla k uzákonění státní němčiny. »Proto také — sděluje »GI. N.« — čeští po- slanci hájili se zápalem, rozumem i energi práv svého jazyka; bránili jej jako lvi, podáva- jícebez rozdílu politického smýšlení protest za protestem proti znásilňování práv národních. Jmenem Chorvatů, Slovinců podány též pro- testymoajen polský jazyk zůstal jako odstrčený sirotek, jehož se nikdo neujal,nikdo se o jeho právech nezmínil, ač polské kolo čitá 61 po- slance. Což to není styd a hanba? Polské kolo nachází se patrně v podivném pathologickém stavh, sie by taková věe byla nemožna.o Ubohe Polsko, které máš takové obrance! Při takové lásce kivlasti, přij takovém rozumu a tempera- mentu mohou Němcis lak, jako zabrali Pomoři. Slezsko, Prusy a větší část Velkopolsky, / zabrat všecko azněmčiti do konce . 3s6 m5n Polské kolo má ve Vidnis ovšem jiné slu- rosti. Ve škole pěkně sedí a mlčí, po škole chodí však ižalovat na neposedné; Čechy, že jakéhosi dvelkého pána rozmrzeli slovíčkem azdes4 a že dráždí p. Wolfa českými dotazy. Polské kolo by asi s nejvělší ehuti vyloučilo ze sněmovny i neněmecké řeči, Aspoň by pak polští sedláci nemohli ve sněmovně ani hlesnoui anto by bylo pánům velice vhod. A zmizí-li ve vídeňské sněmovně několik těch polských zvuků, pánové si to nahradí v Haliči na úkor tamějších
Polák Wolf Chorvat Slovinec Pomor Čecho Polsko Slezsko Prus Halič
17 article Rusů. l
Rusů. l Politické zprávy zahraničné. V Praze, 23. února. Burský dík ruskému národu, President jihoafrické republiky Pavel Krüge zaslal předsedovi ruského komitétu pro podporo vání raněných Burůvnásledující list; Davoluji si obrátiti se na komitét, jenž obral sí tak vysoce humanný úkol, a poprosií jej, aby vyslovil ruskému národu nejhlubší dík za jeho vřelou účast s našimi raněnými, s vdo- vami a sirotky, tolik dosud potřebných pomocí pro něž ruský národ, plnýo vy so- kého nadšemní, uěinil vice, nerží kd mohlo se očekávla ti. Tento hluboký dík výslovůji nejen za sebé, snýbrž i za obě republiky. Skvěle zorganisovaný rusko holland- ský lékařský oddil s výtečnými lékaři a sebe obětavými milosrdnými sostrami, jejichž práce v jižní Africe zvláště byla těžká, vykonal svoj úlohu s takovou energií a láskou, že je lidu transvaalskému jakóbyovtělením těeh upřím- ných sympalií, které dcery a synové Rusie pro- jevili jimí v době trudnýeh zkoušek.n Protol vás prosím, abyste vyslovili jak členům lékařskéh oddilu zvlášť, tak i vůbec všemu ruskéma ná- rodu srdečný dík za to, co pro nás učinil a činí. Kéž bůh požehná Rusku i v novém sto leti a sesle štěstí a milost svou národu, kte réhož ruka nezavírá se, protože srdee jeho tak je bohato! Mám česť atd.
Rus Pavel Krüge Ruska Rusie Praha Afrika Rusko
18 article Proměna vlády v Sunka vo
Proměna vlády v Sunka vo Proměna vlády v Srbsku neuspokojil z cela. Národ očekával, že po smrti Milanoyi král Alexandr zhostí se nerozhodnosti a učiní rychle nezbytný krok, aby dal národu, vládu národní. Avšak Alexandr opět učinil něcoa polo- vičatého.oien an ěv zsa6 aino De Mjchajlo Vujič, v poslednke doběz o vy slanec v Paříži, byl ztelegraficky povolán do Bělebradu. Přijel vaponděli, Myslilo se, že bude postaven v čelo vlády, což by národ byl ra dostně uvital. Avšak Vujičovi nebylo svěřeno sestavení nového kabinetu, jenž byl pouze čá- stečně zrekonstruován. Laza Jovanovič zůsta předsedou, jen převzal jiný obor. Byl ministram zahraničným, nyní je ministrem práva. Minist fiuanei Mika Popoviě převzali obor obchodu Jako novl členové vstoupili do ministerstve Vujič a Nikola Stefanovič; prvý má zahraničn záležitosti, druhý vnitřní, Vujič je mírný radi kál, Stefanovič napredňák. Ministerstvo je po stré, obory jsou přeházeny. Vujič osvědčil se v úřadu ministra financí za radikálných vláo tak, že v tomto oboru nemá v Srbsku soupeře Tento úřad měl mu býti navrácen, V Srbsku očekává se, že brzy nadejd nová ministerská krise. Výpravy francouzské na jih Alžíru Dle posledních zpráv, bjež došly francouz ského ministerstva války, setkávají se vojenské operace v jižním Alžíru s největším úspěchem. Kmeny v oasách Sahela, Melarga, Gurara, Brinkand a Toabils na cestě k Tuatu se pod daly beze všeho odporu generálu Serviěrovi jenž pokračuje ve svém pochodu na jih k Adraru a Tinomi. Okupace těchto oas má veliký význam, jelikož krajiny tyto se vymýkaly aě dosud veškeré kontrole. V Anglii působí tyto zprávy trapně, než říše tato, majíc ruce své vázány v Transvaalu a Číně, jest nucena při hližeti zcela trpně k těmto vítězným etapám vojsk franeouzských.
Sunek Alexandr jít Mjchajt Vujič Jovanovič Mika Stefanovič Gurara Brinkand Srbsko Paříž Alžír Adrar Anglie Transvaal Čína Melarg
19 article
Drumont a — Hirsch. Známý francouzský žurnalista a tvůre francouzského antisemitismu, p. Edvard Drumont píše ve své »La libře Parole«, jak následuje »Jest věru časové, za debat o řeholich, vzpo menouti v Paříži tak známého, nyní zemřelého barona Hirsche. Před soudem sekvanskýms právě projednává jistá záležitost jeho pozů stalosti a při této příležitosti vyšly na jev tak ohromné eifry o jeho jmění, že věru ne- snadno si představiti tyto báječné obnosynl A to jsou pouze ony milliony, ježi státnímu fisku ukrýti nemohl. Panství v Rakousku, ve Francii v Anglii, v Siamu, paláce a zámký, knížee honitbyo.. . 850 millionů aco nad to zůstalo úřadům ukryto 41U eboos oen čdee A naše vláda i strany republikánské shle daly monstrosním, že 160.000 řeholníků má jmění 500 tisic millionů a jediný princ Israele jenž daleko ještě není nejbohatší mezí svými jich má dvakráte tolik. a n aa
Hirsch Drumont Paříž Rakousko Francie Anglie Siam Izrael
20 article Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských konal velmi četně navštívenou schůzi členskou místnostech klubu národní strany svobodomyslné do níž dostavil se zemský poslanec pan prof. dr. G Blažek, nám. starosty pan dr. Frič, městský radní pan dr. Groš. obecní starší pp. Červený Hašourek. Havlíček, Schrötter. Vani- ček, Koubek, Mellan a j. a značný počet hostí z kruhů živnostenských. Na programu schůze byla přednáška pana dra. Cyrilla Horáčka, do- centa na české universitě, »o organísaci úvěru se zřetelem k živnostnictvu«. Schůzi za- hájil předseda klubu pan prof. dr. Blažek, pravě Dříve než přikročime ku projednání programu dnešní schůze, mám za vhodno vyvrátiti tvrzení, které na úkor našeho klubu se stalo posledním časem ve veřejnosti. Při schůzi totiž, která se konala kdes na Poříčí, svolána byvši p. Hamáčkem a měla z přetmět jednánío změněném právu domovském vytkl kdosi našemu klubu, že v této pro občanstvo důležité věci neuznal za vhodno učiniti věc futo předmětem rozhovoru klubovní schůze. Výtka tato spočívá na neznalosti věci, neboť sluší uvésti, žeklub náš ihned, jakmilenovella o domovském právu byla schválena, svolal veřejnou schůzi novelle k zákonu domovskému«, při níž celá řada řečníků důkladně probrala význam a důležitost no- vého zákona a upozornila na práva, jichž občanstvo nabývá zitéto opravy zákona. Pří stále smulnějších poměrech našeho malo živnostnictva, jež zejmena trpl nedostalkem snad- ného a levného úvěru, této moderní nezbytné pod mínky hospodářského rozvoje, uznal klub za nutno. aby etázka v úvěru stala se předmětem veřejné di- skusse a vyzval osvědčeného odborníka pana doe. dra. Horáčka, aby o věci této v našem klubu přednášel. Prosím pana doktora, aby se laskav ujal slova. BGluol el hobuo
profesor G Blažek doktor Frič Groš Havlíček Schrötter Van Koubek Mellan Cyrill Horáček Blažek Hamáček Horáček
21 article
oPřednášející pandri Holrá ček v poutavé, déle 11/2 hodiny trvající řeči podal přehledné vysvětlení pozorně naslouchajícímu posluchačstvu o vznikua rozvoji hospodářství úvěrního, vyloživ zejmena roz- díl mezi úvěrem dlouhodobým, jaký jest vhodnou formou úvěrní pro majilelé selskýchvusedlostí a ma- jitele domů a úvěrem krátkodobým, který se právě nejlépe hodí pro obchodníka a živnostníka a těmto nejvíce jest znám ve formě úvěru směnečného. Jas ným a popularním způsobem vysvětlil p. přednáše- jicí moderní organisaci úvěrní vůbec a v Rakousku zavedenou zvláště a přešel k podrobnostem, týkají- cím se úvěru, krátkodobého, živnostnictvu přistup- nému a organisovanému v úvěrních spolcích, zálož- nách a bankách a pod. a vyložil, v čem činnost těchto těles záleží a jaký jest národohospodářský jejich význam. Ke konci svojí přednášky poukázal na to, že jest též povinností státu o to pečovali při- měřeným dohledem, aby podminky, za kterých se poskytuje úvěr malým lidem, nebyly tůžšími než pro velkokapitalisty, velkoobchodniky, továrníky a pod.
Rakousko
22 article
aby zejmena se stala opatření, aby za stejných pro velké i malé podmínek ústřední úvěrní pramen cedulová banka — u nás rakousko-uherská banka, dávala úvěr. Stát jest povinen vůbec staráti se o podporu životních podminek stavu středního, nebo v itomto stavu a jeho csíle, leží záruka klidného spořádaného života ve státě. U nás ochrana střed- nílo stavu má kromě toho i tu důležitost, že právě příslušníci středních vrstev národních to byli, kteří stáli u kolébky opět se probouzejícího národa na šeho a ve kruzích, přináležejících skorem výhradně stavu střednímu, živily a hlásaly se u nás vždy tra- dice vlastenecké, takže posílení vrstev středních, ze- jmena tedy těž obchodnictva a živnostenstva, má nás též značný význam nářodní. — Skončiv svoji přednášku, byl pau dr. Horáček odměněn potleskem Pan dr. Blažek děkuje přednášejícímu za vysoce pouný výklad s čímž členstvo klubu opět ným potleskem souhlasí. K slovu se přihlásil pan V omá číka, jenž tlu močil stesk živnostnictva,y že je mu těžko, ano ne- možno opatřiti si snadný úvěr za přiměřený úrok že zejmena fond císaře Frant. Josefa, zemským vý Borem vedený, mající za úkol podporu maloživnost nietva, nekoná svě povinnosti.
doktor Horáček Blažek František Josef cedulový banka uherský banka
23 article
Pan dr. Horáček odpovídá, že stížnosti prot činnosti fondu cís. Erant Josefa sluší přednésti pro střednictvím zástupců vrstev, jichž se věc týče, že zajtsté spravedlivým nárokům dle možnosti bude vy hověno. Pan dr. Groš praví, že chápe stesky živno stenstva do špatné organisace úvěrní, jež se jev neschopnou živnostnictvu opatřiti rychlý a levný úvěr. Má pak za to, že jen svépomocí a sdružová- ním slabých a spojením sil k tělesu mohutnějšímu bude lze nedostatkům těmto odpomoci. Důležitos věci jest taková, že nemůže se dosti často a dosti mnoho o otážkách těchto veřejně projednávati, ab se rozšířilo poznání těchto věcí s rozšířenou znalost. věcí bude růstini snaha po nápravě těchto neudrži telných poměrů. Řečník doufá, že dnešní rozhovor budouenosti vydá užitečné ovoce. (Soublas. Když pak nikdo ke slovu se dále nehlásil, skon čil předseda tuto zdařilouo schůzi. K padesátým narozeninám Františka Heritosa. a sleo kůdtoz nn nýiTak tedy už také Heritesova kniha živol opatřena stříbrnou ořizkou padesáti let a její svit ozářil už vlas a vous— vroubící markantně duchaplnou jeho tvář. Český čtenář, v jehoži albu podobizna Heritesova zaujímá najisto jeden z nej přednějších listů, musí do své představy o ze- vnějšíopodobě Františka Heritesa přimysliti něeo z nálady, k jaké se hlásí háj počátkem nej časnějšího podzimku. —. Nejpřednější náš mistr maloměstské povídky slaviti bude ve středu dne 27. února své padesáté narozenin y.
doktor Horáček Josef Groš Heritoso Heritesův František Heritesa
24 article
Zpráva tato najisto rozezvuči všechny směry větrné růže, z Prahy po českých vlastech paprskující a rozechvěje v těch přečetných tisí- cích duší, na něžikdy působilo kouzlo i jen jediné knihy Horitesovy, vzpomínku, nevyčerpa telný ten dojem poetické osobnosti nejintimněj nějšího vypravovatele českého, jenž dovedl po padnouti české srdce rukou nejjemnější a nej teplejší ze všech, kdož psaným slovem k němu promluvili! Neboť jedno pro vždy zaznamenáno bude o Heritesovi, že jest pravým epikem citu abychom mluvili s odstínem paradoxa: »prak tickým lyrikem«, novellistou nejjemnějších zá chvěvů české duše, v pravdě její národní psy chologem, nejdovednějším brusičem onoho draho- kamu, jenž jest takřka celým majetkem národa lidové povahy české. Nepravíme zbůhdarma »brusičem«, nebo zvláště této jeho činnosti byl náš list je- vištěm úhlavním, »Národní Listy« vděčí mu z jeho činnosti, ať tak díme, národně-paedagogické čásť nejcennější, Míníme řadu jeho výtečných satyrických i humoristických, plným národním živlem prosycených feuilletonů, jež sebrány ve společnou knihu pod titulem »Psáno pod čáru«, a vyšly ve dvou dílech r, 1885, vy- plnivše práci celého desítiletí 1875—1885 ovšem s jinými belletristickými plody toho období Také jest pravdou, že v souboru »P sá n pod čáru« vyskytují se práce, kteréž zaslu- hují jiného označení, než broušení. Také He- rites dovede přitlačit, kde nutno. Pro »Národní Listy« psal Herites po jedno tlivých feuilletonistických odstavcích také nej proslulejší a nejčtenější knihu svého mládí »Z mého herbáře« (od r. 1880), kteráž povýšíla literární piedestal Heritesův na výši jeho originálnosti, dala peru jeho thema, jemu se nikdy nezpronevěřib a ozlatila belletristick obor »Národních Listů«o ryzím, kovem. Častos
Horitesův Herites Heritesův Praha He
25 article
vyskytuje v literárních v studiích obrat »vůně země«, jímž naznačiti se chce taková bezpro- střednost slovesného podání, že z něho vytane kraj i lid najédnou. Herites nasbíral pro svůj herbář na české brudě nejtypičtější květinya nalezl pro ně mezi českými lidmi pováhovou odliku, při čemž nezřídka příšel k projednání i mnohý exolický druh, jemuž se v české půdě pohříchu tak dobře daří. Jeho karaktéry, anebo chceme-li »figuřky« vyrostly z téže půdy, z jaké vzaly původ byliny, jež jim propůjčily jmenoi metaforu . . . V Herbáři Heritesově setkáváme se s prvními útky jeho skvostného humoru, věru nikdy nepoužito přívlastku »skvostný«, už tak sevšednělého, ať už se mluví o humoru ja- kémkoli, s větším oprávněním, než na tom místě. Není to humor fraškáře, rolniček, bičíku, útočieí na bránici a systém lienich nervů, veselé ná- lady k smíchu až slzícímu.
Herites Heritesův
26 article
Nebpíráme, že Herites jako humorista má momenty nálady až rozpustilé (» Maloměstské humoresky« 1885—86), ale vlastní, tak říkajie heritesovský humor vládnejinými tóny. Právě poslední, nejnovější kniha jeho, kterouž dal českému čenářstvu vázanéhoza příležitosti svých padesátých narozenin, »Nálady a zátiší- obsahují několik povídek pro tato stránku Heri- tesova tvoření platnýeh. Uvádlme nejtypičtějšl z nich »Dědoušek Sehnle, při kteréž tak přesvědčivě poznáváme, že lidské nitro jest doopravdy ostruněným organismem. Rozkos »smáti se v srdei« nikde tak nepocitujeme jako při četbě Heritesal .e. U knihy Heritesovy v témže ústředr eitověm rodi se však i slzy, k nimž je tak blizko i na nejhumorističtějších stránkách jeho spisů. Ne- otřásá se tu bránice, ale dme se vzhůru i skličuje hrud k živému soueitu, k soustrasti tak nelíčeně, jakou zdůvodniti mohou jedině postavy do opravdy živoucí. A právě to možno za nej- výtečnější část Heritesova talentu vytknouti, tvůrčí sílu Demiurgovu, jež dovede podle vzoru boží tvorby z materiálu utvářeti svět i lidi s úmyslem, aby byli co nejlepší. Tím lépe, že je to svět český a čeští lidé, kteříž tvoří předmět jeho tvorby.
Herites Rozkos Heritesův Sehnle
27 article
Lidskost a českost, to jsou dvě vlastnosti, jímíž Herites nad námi zvítězil a obě prostupují všechny jeho práce od »Herbáře« až k ro- mánu »Jan Přibyl«, od »Rodiný pan kontrolora« až k »Všedním zjevům«. Než — není naším dnešním úkolem psáti literární studii o Heritesovi, nýbrž jmenem našlm i čtenářské obce, již zástupujeme, chceme vzdáti k půlstoletí jeho života pozdrav bratrský, úcty- plný a vděčný. Dobře víme, jak bude v jeho skromném nitru v těchto dnéch, jak rád by se vyhnul všem těm projevům slavnostním, kteréž nastávají při sťastném okamžiku — dovršení padesáti let. Jak známe my jeho pováhu, v niz jest něco z vlastností netykavky, okázalost oslav nebude mu ulehčením při překročení léto hra- nice věku, kterěž je dosti krušným, jak dosvědčí ti, kdož ji mají za sebou a kdož se k ní bliží. »Avšak to se všechho sesedne«, jak zní obll- bené pořekadlo Heritesovo. Jedno je jisto, láska všeho českého čte- nářstva je v tomto okamžiku s ním, vroucí od- danost všech přátel výborné české knihy, vděě- nost všoch, — jimž Herites daroval kusl pravé poesie, vzácné v dnešních dobách, kdy básnící s nezřízeným chtíčem dékadentní ničivosti mění lán slovesného umění v únavný suchopár. Ti všichní z gruntu svého srdce volají ke slavnému dni Heritesovu: »Ještě jednou padesát!« e0
Přibyl Herites Heritesův
28 article
František Herites narodil se ve Vodňanech dne 27. února 1851, sludoval v Písku gymnasium a po studitch na universitě pražské a štyrskohradecké dosáhl stupně magistra farmacie, načež ve Vodňa- nech 1875 usadíl se jakožto samostatný lékárník. Tu vyvinula se tklivá a v literárních kruzích známá idyla přátelská mezi nim, Otakarem Mokrým a po- zději Juliem Zeyerem. Z Vodňan podnikal Herites cesty, tak meškal s Josefem Holečkem a Ot. Mokrým r. 1873 v Tatrách. r. 1875 v Italif, r. 1885 v Istrii, Dalmacii a Italii. Roku 1893 podnikl s rodinou cestu do Ameriky k návštěvě světové výstavy columbinské a po svém návratu usadil se v Praze r. 1896. — Literární dráhu svou začal Heritos básněmi, z nichž první tištěna již r. 1869. Prvotiny novellistických prací vyšly teprve později, totiž Před prvním plesem a Rhododendron v »Lumíru« r. 1874, který na ně- kolik lel potom zůstal výhradním uveřejňovatefem jeho povídek. R. 1879 k »Lumíru« přibyly »Květy«, r. 1880 »Nár. Listy« (Eeuilletony z mého herbáře), na počátku Jet devadesátých býval tu Herites také stálým dopisovatelem do nedělní příloby, a »Světo- zor«, r. 1882 »Osvěta« (Za dědictvím), r. 1883 »Do- mácí Krb«, »Zlatá Praha«, později »Ruch«, »Švanda
Herites Mokrý Zeyer Holeček Otakar Eeuilleton Švanda Vodňany Písek Tatry Italif Istria Dalmacie Amerika Praha Lumír Italia
29 article
Dudák« a j. Časem vyrůstaly z těchto po různu roz- ptýlených povídek a črt obsáhlejší sbírky a knihy, jichž čítá se na 18: Arabesky a kresby (díl I. Praha, 1880, 2. vyd. 1891, díl II. 1883); Z mého herbáře (L, 1882, s illustr. Jos. Maudra); Za dědicívím (»Osvětae 1882 a »Mařice Lidu« 1883): Tajemství strýce Josefa (»Lumír« 1882 a »Libuše« 1885) Psáno pod čáru 1875—1885, 2 díly (Praha, 1885); Maloměstské humoresky, 2 díly (»Kabin. knihovna« 1885 a 1886); Dvě povídky (»Libuše« 1887); Jan Přibyl, román (»Laciná knihovna« 1887); Ze starých časů (»Kabin. knih.« 1888); Povídky (»Libuše« 1890 Tři cesty (»Květy« 1890 a Praha 1890): Bez chleba (»Zlatá Praha« a »Laciná knihovna« 1892): Drobná prosa (Praha, 1892); Dvě povídky (»Libuše« 1894); Všední zjevy (»Lac. knih.« 1894). Vedle románu po- kusil se Herites také v dramatu (Těžké stíny), jež před několika roky provozováno na Národním di- vadle. Mnohé drobné práce Heritesovy přeloženy také do němčiny a polštin
Dudák Maudr Josef Libuše Přibyl Herites Heritesův Praha Lumír
30 article
Mimo jiné drobnější belletristické črty, jež poroz- lronšeny jsou od let osmdesátých buď jako feuille- tony nebo povídky v zábavné příloze »Nár. Listůe, naboře již dotčené belletristické serie, přispíval He- rites pílně i články tendenčními, causeriemi z cest jmenovitě ze své návštěvy výstavy v Chicagu i růz- nými úvahami prodchnutýmí vroucím patriotismem. Uvádíme jen čelnější z nich od prvopočátku a vyjí- máme pouze ty, jež již titulem charakterisují obsah článků. Jsou to: »Jak se rodí v Čechách velcí mu- žové«, dále »Pomoc Liberci« — zajímavý to sarka- stický feuilieton, v němž poukazuje na podnikavost Němců a zužitkování každé sebe nepatrnější síly pří- rodní ku podpoře průmyslu a na druhé straně ne- tečnost naši, dále »Srdce lidu« a »Zlá doba« a pak řada listů z Ameriky pod názvy »Plavba přes okeán«, »První dojmy«, »Návštěva z Čech«, »Dozvuky č ského dne«, »Chicago«, »Čechové v Chicagu« a »Vý- stava »Kolumbova«. Na základě dojmů, jaké odnes si Herites z Ameriky a života tamělších Čechů, vy- tryskla řada feuilletonů pod názvem »Amerika“, v nichž pronáší své myšlénky o vystěhovalectví a pozvolném zanikání uvědomělosti české v dětech Čechů amerických. Stůjtež zde slova jeho vastní ku konci článku »Dozvuky českého dne na výstavě v Chičagu«, jež jsou obrazem, jaký odnesl si ze ži- vota amerických Čechů: »Viděli jsme tolik mužů a žen hlásiti se k ná- rodnosti české. Pozdravovali jsme tišíce a tisíce svých krajanů, kteří jimi jsou s celým srdcem a s celým přesvědčením, ale — kteří jimi z části již ve svých dětech a ve svých vnucích docela, ne- úprosně přestanou býti, nevrátí li se do staré vlast- z níž byli vytrženi a odirženi od ní . «.
Listů Němec Čecho Kolumbův Herites Chicago Čechy Liberec Amerika amerika