2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
24. února 1901.
5
article
konala se o dotazu Všeněmců rozprava. Mnoho
se v ní vystřídalo poslanců všech stran, ale
nejzajímavěji mluvil dr. Eisenkolb. Nezů-
stavil pranikoho na pochybách o tom, jaké
jsou cíle všeněmeckého svazu. S celou urči-
tosti a jasností pověděl, že akce za heslem
»Pryč od Říma« zahájená nemá žádných
účelů náboženských, nýbrž je
národní a politické cíle a že je
protestantismus je německým.
K tomu připojil svůj soud o postavení Vatikánu
k Rakousku, který nelze zde podati. Jen krátko-
zraci lidé nemohli neviděti, kam čelí všeněmecká
svěrouka«.n-
»Jedna řeč, jedna eírkevy jedna vlast,
jedna říše, jeden císař.« Kdo mají oči k vi-
dění, dávno prohlédli ráz a podstatu celého
hnutí zdánlivě konfessionálního, ve skutečnosti
však velkoněmeckého. Nyní jsou odhaleny také
účastníky samými. V upřímnosti své
neskrývají, po čem dychti. A stranu s ta-
kovým programem dr. Körber za-
řadoval do mosaiky své větš iný
protičeské. Se stranou takovro u za-
sednouti se strojila dvorská strana plol-
ského kola do majority proti nám, se
stranou t a kovouspolčiti se chystalo také —
katolické centrum! Vše to jenn a jen,
a bychommy Čechové byli z do-
Fáni v odporu svěm, v opposici své nám
vnučené, celým směrem a duchem nynější
vnitřní politiky cislajtánské. s erl
Poslanci čeští zůstali dnes docela stranou.
Mohlibýt chladnými diváky a nezúčastněnými
pozorovateli, hledíeími, kterak dostali důkladne
za vyučenou vsichniti činitelé, kteři
k vůli těmto Všeněmeům, hlásajícím boj
proti kafolické eírkvi a bojujícím pro jednotnou
monarchií protestantskou, učinili českél m u
národu bezohledně křivdu, dou-
fajíce, že tento všeněmecký svaz zapřáhinou
k rakouskému vozu vládnímu !!
Všechno chlácholení a krocení koncessem
na úkor a škodu národa českého bylo marno.
Eisenkolb
doktor
Körber
Čecho
Řím
Vatikán
Rakousko
6
article
Pan dr Eisenkolb, jehož panenskou reč
ostatně stenografovali dr. Schalk a Pacher,
udělal přes výpočty pana dra. K ör b r
hodně tlustou čáru. Kdo ještě dnes ne
postíhl, že všeněmecký svaz a jeho zjevně ten
dence nedají se vtěsnati do rámce politiky
v Rakousku možné, kdo ještě nepostihl, že
všechny cesty, jimiž se nyní bere tato politika-
jsou cestami bludnými, ten je stižen nevy
léčitelnou slepolou.
Sněmovna ohromnou většinou se usnesla
že inferpelláce Eisenkélbova do protokola při
puštěna býti nemá i odročila se pak d
modnedo
úterka.
q mola slnoelí spsiloe
Předseda hr. Vetter zahajuje schůzi o 11. ho
dině 45 min.
Posl. Haase, který dnes objevil se ve sně
movně ponejprv, skládá slib
Předseda hr. Vetter: Posl. Stein a dr. Eisen-
kolb odvolali loválně svůj dotaz, jehož obsah —
a to byl jsem dožádán konstatovati — byl z části
dle ujišťování pánů interpellantů, doslovným překla-
dem knihy o morální theorii sv. Alfonsa Liguoriského.
Eisenkolb
Schalk
Pacher
Vetter
Posl
Haas
Stein
doktor
Eisen
Liguoriský
Rakousko
7
article
(Bouřlivý nepokoj v celé sněmovně. Katolické cen
trum je rozhořčeno, posl. Wolí do vřavy cosi křicí.)
Posl. dr. Kathrein všecek rozčilen volá
Protestuji jmenem našeho klubu proti tomuto ohav-
nému podezřívání! (Hlučná pochvala.) Není pravda
že dotaz byl jen doslovným nebo příbližně doslov
ným překladem Alfonsa Liguoriského. (Nový lomoz
a vřava na lavicích německo-radikálních.)
Posl. Wolf: Na vašich divkách a paních ať
kněžouři vyzvídají, co chtějí, my toho už trpěti ne-
budeme! (Bouřlivý odpor.)
Posl. dr. Kathrein: Jmenem svých soudruhů
nejrozhodněji protestuji proti tomu, by v této sné
movně katolická církev byla tak hanebným způso
bem tupena a na nejsvětější city katolického obyva-
telstva útočeno. (Pochvala v pravo. Odpor u Vše-
němců.)
Posl. Wolf křičí: Los von Rom! (Pryč od
Ríma 1) Los von Rom! Tento pokřik rozléhá se ne
to unisono z lavic všeněmeckých. Dlouliotrvající
lomoz. Četní poslanci žádají za slovo,
Předseda hr. Vetter: Na základě 8 49. jedna-
cího řádu bude interpellace posl. dra. Eisenkolbaa
soudruhů přečtěna ve schůzi tajné.
Posl
doktor
Kathrein
Liguoriský
Wolf
Vetter
Los on Rom
Los on Romo
8
article
Gallerie se vyklízí. Zatím vřava a lomoz v za-
sedaci síni neutuchá. Četní poslanci opouštějí sví
místa a kupí se dílem kolem ministerské lavice, dílem
kolem presidia. Mezi posl. Wolfem a křesťanským
sociály Maverem a Schlesingrem docháze
k prudké hádce. Také poslanec katolického středu
Hagenholer, poušti se do Wolfa, který neustále
křičí: »Los von Rom!« Jeho odpůrci odpovídají mu
»Evangelium trvá na věky!«
sde
Schůze tajuá.
Posl. hr. Dzieduszycki obraci se prudce
proti Všeněmcům a heslu »Pryč od Říma!« Vše.
němci říši již beztoho rozrušenou rozčilují ještě touto
otázkou. Nebudeme klidně snášeti, aby náboženský
cit obyvatelstva směl býti tímto způsobem urážen
Řečník lituje, že nemůže jmenem svého klubu ve
veřejné schůzi toto stanovisko jeho zastávali.
Při řeči hr. Dzieduszyckého činil poslanee
Wolf četné výkřiky, které však byly pravicí pře-
hlušovány. Při tom střetl se Wolf s polským poslan-
cem Komorowskim a mohlo dojíti k prudkému
výstupu, kdyby nebyli mu ostatní poslanci zabránili
Posl. dr. Kathrein chápe se slova k protestu
proti tomuto urážení církve Všeněmci a protestuje
proti tomu, aby tato interpellace byla vůbec čtena
Posl. Hořica čte jako zapisovatel k vyzvání
předsedovu Eisenkolbův dotaz. Při čtení tohoto volal
poslanci centra sněmovny »Fuj!«, Všeněmci pře-
rušovali čtení jeho hlučným souhlasem a veláním
»Slyšte!« Konečně opouštějí zasedací síň Polácil a kon
servativní velkostatkáři.
Wolf
Maver
Schlesingr
Posl
doktor
Kathrein
Hořica
Eisenkolbův
Los on Rom
Řím
centr sněmovna
9
article
Když se byl poslanec Hoříca čtením dlouhé téte
interpellace unavil, byl vystřídán ve čtení jiným za-
pisovatelem.
Předseda hr. Vetter prohlašuje, že by zahanbi
se před celým světem, kdyby dal dotaz Eisenkolbův
uveřejniti ve stenografickém protokolu. (Hlučný sou
hlas v celé sněmovně.)
Po přečtení interpellace přihlásil se ke slovu
posl. Morsey. Praví: Dotaz právě přečtený doka
zuje jenom, že jest úplně správno, přtznati předse
dovi obsáhlé právo censurní. Řečník pak dokazuje
že immunita poslanecká končí tam, kde přestávi
smysl pro slušnost. Řečník je za svých výkladů
Schönererovci stále překřikován. Také Wolf sobě
»smočil«, co však pronesl, nebylo ve vřavě slyšeti.
Posl. dr. Šusteršič volá na Wolfa: Vy zhý-
ralý studente
Posl. Wolf: Co pak vy jste studoval?-
Posl. dr. Susteršiě: Já studoval práva, vy
však jste a zůstanete zhýralým studentem
Posl. dr. Eisenkolb dovozoval po tě, že prý
Všeněmci nebrojí proti církvi katolické, nýbrž proti
jistým nešvarům. Svou protiněmeckou politikou prý
katolická strana lidová dohnala svobodomyslné
Němce k heslu: »Pryč od Říma !« Odpůrcové hesl
toho mělí by se obraceti nikoli na adresu interpel-
lantů, nýbrž proti Alfonsu Liguoriskému, který svělu
podal takovou morální theologií.
Rečník rozčílil se při svých výkladech tak, že
pravém slova smyslu hulákal.
Klerikální poslanec Etz volá: Prosím vás, za
volejte záchrannou stanici. Vždyť se může řečníkov
něco stát! (Hlučná veselost.)
Posl. dr. Eisenkolb pokračuje a praví, ž
jeho straně jde o to, aby lidu dostalo se svobody
(Hllučný posměch u klerikálů a antisemitů.) Vzpo
Hoříca
Vetter
Morse
Wolf
Posl
doktor
Šusteršič
Susterši
Eisenkolb
Němec
Liguoriský
Etz
Řím
10
article
míná též allokuce papeže Pia IX., kde tento rakou-
ské zákony zatracoval. Církev nechť zatlačí se zase
tam, kam patří, to jest do mezí náboženských.
Řečník žádá také svobodomyslné Čechy, by k boj
proti Římu se připojili. (Posměch v pravo.)
Posl hr. Szerenyl jmenem českého a morav-
ského konservativního velkostatku se ohražuje proti
vtahování náboženských sporů do sněmovny.
Posl. Conci (Vlach) odsuzuje jednání všeněme-
ckých poslancův a přeje si, by podobné případy se
neopakovaly
Posl. dr. Hruban: Jako katolík a zástupc
katolické národní strany na Moravě připojujise
k protestu hr. Dzieduszyckého a hr. Serenyiho.
Stejně jako se nedáme urážeti ve svých citech ná-
rodních, nedáme se také urážeti ve svých citech na-
boženských. Strana, která pořád deklamuje o děl
nosti parlamentu, hází sem pořád válečná hesla
vrhá do plamenů národního boje pořád novou ho
lavinu.
hě
Vím, proč tak činí. Bojí se, že by se párodove
jinak amířili a tomu ona nechce. Proto ja a moh
soudruhové doutáme, že se podaří na základě kře
sťanské spravedlivostí smír narodů. Pro tento bu-
deme vždycky pracovati, olden eln vli
Posl. dr Susteršič: Jmenem slovanského centr
připojuji se k protestům dosud vysloveným. Rřšl
jsme sem, abychom poctivě pracovali pro blaho na
rodů. Urážejíli se však naše náboženské city a city
národů námi zastupovaných, musíme proti úomuž eo
nejrozhodněji vystoupili s celou bezohledností. Vá-
žím si každého přesvědčení, i přesvědčení dra. Eisen-
kolha, na druhé straně musí však i on míti ohled
na přesvědčení naše.
Pius
Posl
Vlach
doktor
Hruban
Dzieduszycký
Susteršič
Jmen
Čechy
Řím
katolický národní strana na Morava
Conec
11
article
Jehointerpellací byl sem zaveden nový způsol
boje, který byl dosud mimo sněm. Nedostávásli se
nepřátelům katolické církve důvodů, že sem přiná
šejí bachorký ze zpovědnice, vědouce, že kněz ne
může se bránít, jelikož nemůže vydávati v šanc ta
jemství zpovědní, není to šlechetný způsobli boje
nejméně u německých mužů, kteří mají represento-
vali německý charakter a kteří by neměli urážet
lidi, o nichž vědí, že se tu nemohou braniti. Ta
kový způsob boje musím nazvati nízkým a spro
stým. li« mosid mvovo a
Ostatně němečtí radikálové nanovo dokázal
svůj pojem o charakferu. Bylo dnes mluveno,
dotaz Eisenkolbův se odvolal a že předseda učini
prohlášení, které němečtí radikálové mlčky vyslech
nou. Pánové však neučinili tak.
Volámí k nim: Budete-li pokračovati, na féte
cestě a urážeti city národů, vyburácite odpor dosud
nebývalý.
Posl. Wolf ohražuje se proti tomu, jakoby po
rušil dohodnutí, které jeho přátelé s předsedou
učinili.
vado a
Posl
Wolf
12
article
Jmenem Slovinců ohradil se proti německo-radi
kálním snabám posl. dvor. rada Ploj a praví
obrácen k Všenémcům: Vy chcete vzítí lidu nejen
čit náboženský, nýbržtaké dynastický, a proti tomu
budeme bojovati do posledníckapky krve. (Pochvala
V pravo.)
Posl. svob. p. Schwegel lituje, že se v parla
mentě vyvolávají podobné výjevy, jež parlamentu
nejen nejsou ku cti, nýbrž dokonce ničí jeho veškeru
dělnost. Řečník připojuje se ku protestu proti n čtení
zmíněného dotazu.
Posl. Kalser navrhuje konec debaty
Návrh se přijímá a generálním řečníkem zvo
loži ioivi
len posl P. Scheich'er.
Posl. P. Seheicher dovozuje v dloubém boho
sloveckém výkladu, načem ve skutečnosti moráln
theorie Alfonsa Lignorského se zakládají. Překlad
kterého se dovolávají interpellanti, ješt namuoze
špatný. Je tam na př. slovo »bréve« přeloženo jako
»Briefe«. Dnešní debatá dokazuje, že celý sporo
censurní právo předsedovo byl zbytečným, a že jest
tohoto práva pro jisté lidi zapotřebí
Posl. Steiner (antisemita): To nejsou němečtn
lidé, to jsou německá prásata!
Jmen
Posl
P Scheich
Lignorský
brief
Steiner
13
article
Při hlasování, jež na to bylo předsevzato, jedno
hlasně i Všeněmci bylo usnešeno, že interpel-
lace Eisenkolbova ve veřejné sch ů z
člsti se nemá a že se nemá ani v steno
grafickém protokole otisknontj. se
Ku konci přečien byl protokol o s tajné schůzi
sepsaný, načež přikročilo se ke e vobobole
noqevola schůzi veřejné.
Předseda hr. Vetter prohlasuje opěti schůzi ve
řejnou akončí ji sdělením, že příští schůze bude
v úterý o 11. hod. dopol. Jednací pořad příšt
schůze jest totožný s jednacím pořadem schůze
dnešní.
Mezi doštými spisy je 10 pře ďl ah
prodeji státních nemovitostí (mezi nimi pražské min-
covny a několika objektů tamního loterního úřadu
a objektů v Plzni); o prodeji některých vojenských
nemovitostí v Praze a použití kupní cený; b pro
dejireality čis. 409—II. v Praze? o prodeji a uvo
nění státních T nemovitostí, jichž používáj vojenská
správa, a použití kupní ceny, o prodeji pevnostních
pozemků u strahbvské brány na Pohořelci v Praze
o výměně erárních scharnsteinských pozemků v Grů-
navě; čtyři předlohy o poplatkových úlevách pro
půjčky království českého, král. hl. města Prahy
měst Moravské Ostravy, Varnsdorfu. Kladna a Vít-
kovici o poplatkových úlevách pro úvěrní ústavy, je-
jích dilčí dluhopisy a kupony, a proživnostenská
podání a zápisy do obchodního rejstříku, o dalš
platnosti zákona zo dne 25. května 1883 č. 81. ř.
poplalkových úlevách při konversí prioritních dlu-
hopisů železničních a předloha o poplatkových vý.
hodách pro půjčky království českého, králo hl. město
Prahu a Krakov, města Lublaň, Kladno, Mor. Ostravu
a Vílkovice
Vetter
Vít
Plzeň
Praha
Ostrava
Varnsdorf
Kladno
Krakov
Lublaň
Morava
II
Grnava
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 23. února. (Dělný parla
ment.) Již tři neděle zašedá rakouský par-
lament, a ještě nikdo nemůže s určitosti před-
pověděti, kdy bůde rozbit! Konají se schůze
krátké i dlouhé, veřejné i tajné, podávají se ná-
vrhy, dotazy, petice, debatuje se, o všemse
spisují a tisknou důkladné protokoly — všechno,
jako ve skutečném parlamentě. Byl dokone
kdysi před časem ohlášen i jednací pořad, dl
něhož se má parlament říditi; v té věcí to sice
dosud vázne, ale o zajímavost schůzí postarán
jiným způsobem. Dnešní schůze vyplněna na
příklad debatou o morálce sv. Alfonsa z Liguor
a vůdcům politických stran rakouských podánu
jinak vzácná přiležitost, o ní se vysloviti. Zbý-
vala by jen olázka, jak je dr. Körber spokojen
s dosavadními svými parlamentními úspěchy.
Alfonso
Körber
Praha
15
article
Vídeňský týdenník »Zeite nevěří, že by dr-
Körber byl spokojen dokonale. Ale je prý tím
vinen sám. Když prý už ví, že jeho úřadnický
kabinet je sestaven ze samých parlamentních
neschopností, proč dal zvoliti za sněmovního
předsedu hr. Vettra, parlamentního nováčka osvěd-
čené inferiority. Pan rytmistr na předsednickém
křesle vzbudil svou neobratností už celou řadu
sporných otázek, jež by jinak nebyly vznikly
následkem čehož »dělný« parlament tone vo zá-
plavě debat o jednacím řádu a pilných návrzích
a nemůže se přes to, že žádná strana nem
úmyslu obstruovati, dostati ani k jednaeímu po-
řadu. — Není však »Zeite na omylu? Není
snad právěto úmyslem dra. Körbra, abyse
parlament vůbec nedostal k žádnému věcnému
jednání a aby jej po několikanedělním marném
mluvení poslal zase na prázdniny a na jeho
místo postavil dobře osvědčený § 14. ? ° D
letošní assentrky není daleko; nebude-li o bra-
necký zákon výřízen do polóviny března, pak
půjde na dovolenou pariament, ovšem, nepř -
dejde-li ho sám dr. Körber.
V Praze, 23. února. (Pathologie ký
stav polského kola.) Do debatly ol roz-
hodnutí předsedově stran neněmeckýeh ldotazo
Körber
doktor
Praha
16
article
nezasáhl ani jediný zástupce polského kola,
jakoby křivda, způsobená hr. Vettrem neněme
ckým národům, Poláků se vůbec netýkala. Sně
movní zpravodaj »Glosu Nar.« upozorňuje, jak
byl Vettrovým rozhodnutím spokojen Wolf, jenž
v něm shledává prvý průlom do rovnoprávnosti
národů rakouských a těší se, jak touto cestou
dojde znenáhla k uzákonění státní němčiny.
»Proto také — sděluje »GI. N.« — čeští po-
slanci hájili se zápalem, rozumem i energi
práv svého jazyka; bránili jej jako lvi, podáva-
jícebez rozdílu politického smýšlení protest za
protestem proti znásilňování práv národních.
Jmenem Chorvatů, Slovinců podány též pro-
testymoajen polský jazyk zůstal jako odstrčený
sirotek, jehož se nikdo neujal,nikdo se o jeho
právech nezmínil, ač polské kolo čitá 61 po-
slance. Což to není styd a hanba? Polské kolo
nachází se patrně v podivném pathologickém
stavh, sie by taková věe byla nemožna.o Ubohe
Polsko, které máš takové obrance! Při takové
lásce kivlasti, přij takovém rozumu a tempera-
mentu mohou Němcis lak, jako zabrali Pomoři.
Slezsko, Prusy a větší část Velkopolsky, / zabrat
všecko azněmčiti do konce . 3s6 m5n
Polské kolo má ve Vidnis ovšem jiné slu-
rosti. Ve škole pěkně sedí a mlčí, po škole
chodí však ižalovat na neposedné; Čechy, že
jakéhosi dvelkého pána rozmrzeli slovíčkem
azdes4 a že dráždí p. Wolfa českými dotazy.
Polské kolo by asi s nejvělší ehuti vyloučilo
ze sněmovny i neněmecké řeči, Aspoň by pak
polští sedláci nemohli ve sněmovně ani hlesnoui
anto by bylo pánům velice vhod. A zmizí-li ve
vídeňské sněmovně několik těch polských zvuků,
pánové si to nahradí v Haliči na úkor tamějších
Polák
Wolf
Chorvat
Slovinec
Pomor
Čecho
Polsko
Slezsko
Prus
Halič
17
article
Rusů. l
Rusů. l
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 23. února.
Burský dík ruskému národu,
President jihoafrické republiky Pavel Krüge
zaslal předsedovi ruského komitétu pro podporo
vání raněných Burůvnásledující list;
Davoluji si obrátiti se na komitét, jenž
obral sí tak vysoce humanný úkol, a poprosií
jej, aby vyslovil ruskému národu nejhlubší dík
za jeho vřelou účast s našimi raněnými, s vdo-
vami a sirotky, tolik dosud potřebných pomocí
pro něž ruský národ, plnýo vy so-
kého nadšemní, uěinil vice, nerží kd
mohlo se očekávla ti. Tento hluboký
dík výslovůji nejen za sebé, snýbrž i za obě
republiky. Skvěle zorganisovaný rusko holland-
ský lékařský oddil s výtečnými lékaři a sebe
obětavými milosrdnými sostrami, jejichž práce
v jižní Africe zvláště byla těžká, vykonal svoj
úlohu s takovou energií a láskou, že je lidu
transvaalskému jakóbyovtělením těeh upřím-
ných sympalií, které dcery a synové Rusie pro-
jevili jimí v době trudnýeh zkoušek.n Protol vás
prosím, abyste vyslovili jak členům lékařskéh
oddilu zvlášť, tak i vůbec všemu ruskéma ná-
rodu srdečný dík za to, co pro nás učinil a
činí. Kéž bůh požehná Rusku i v novém sto
leti a sesle štěstí a milost svou národu, kte
réhož ruka nezavírá se, protože srdee jeho tak
je bohato! Mám česť atd.
Rus
Pavel Krüge
Ruska
Rusie
Praha
Afrika
Rusko
18
article
Proměna vlády v Sunka vo
Proměna vlády v Sunka vo
Proměna vlády v Srbsku neuspokojil
z cela. Národ očekával, že po smrti Milanoyi
král Alexandr zhostí se nerozhodnosti a učiní
rychle nezbytný krok, aby dal národu, vládu
národní. Avšak Alexandr opět učinil něcoa polo-
vičatého.oien an ěv zsa6 aino
De Mjchajlo Vujič, v poslednke doběz o vy
slanec v Paříži, byl ztelegraficky povolán do
Bělebradu. Přijel vaponděli, Myslilo se, že bude
postaven v čelo vlády, což by národ byl ra
dostně uvital. Avšak Vujičovi nebylo svěřeno
sestavení nového kabinetu, jenž byl pouze čá-
stečně zrekonstruován. Laza Jovanovič zůsta
předsedou, jen převzal jiný obor. Byl ministram
zahraničným, nyní je ministrem práva. Minist
fiuanei Mika Popoviě převzali obor obchodu
Jako novl členové vstoupili do ministerstve
Vujič a Nikola Stefanovič; prvý má zahraničn
záležitosti, druhý vnitřní, Vujič je mírný radi
kál, Stefanovič napredňák. Ministerstvo je po
stré, obory jsou přeházeny. Vujič osvědčil se
v úřadu ministra financí za radikálných vláo
tak, že v tomto oboru nemá v Srbsku soupeře
Tento úřad měl mu býti navrácen,
V Srbsku očekává se, že brzy nadejd
nová ministerská krise.
Výpravy francouzské na jih Alžíru
Dle posledních zpráv, bjež došly francouz
ského ministerstva války, setkávají se vojenské
operace v jižním Alžíru s největším úspěchem.
Kmeny v oasách Sahela, Melarga, Gurara,
Brinkand a Toabils na cestě k Tuatu se pod
daly beze všeho odporu generálu Serviěrovi
jenž pokračuje ve svém pochodu na jih
k Adraru a Tinomi. Okupace těchto oas má
veliký význam, jelikož krajiny tyto se vymýkaly
aě dosud veškeré kontrole. V Anglii působí tyto
zprávy trapně, než říše tato, majíc ruce své
vázány v Transvaalu a Číně, jest nucena při
hližeti zcela trpně k těmto vítězným etapám
vojsk franeouzských.
Sunek
Alexandr
jít Mjchajt
Vujič
Jovanovič
Mika
Stefanovič
Gurara
Brinkand
Srbsko
Paříž
Alžír
Adrar
Anglie
Transvaal
Čína
Melarg
19
article
Drumont a — Hirsch.
Známý francouzský žurnalista a tvůre
francouzského antisemitismu, p. Edvard Drumont
píše ve své »La libře Parole«, jak následuje
»Jest věru časové, za debat o řeholich, vzpo
menouti v Paříži tak známého, nyní zemřelého
barona Hirsche. Před soudem sekvanskýms
právě projednává jistá záležitost jeho pozů
stalosti a při této příležitosti vyšly na jev
tak ohromné eifry o jeho jmění, že věru ne-
snadno si představiti tyto báječné obnosynl A to
jsou pouze ony milliony, ježi státnímu fisku
ukrýti nemohl. Panství v Rakousku, ve Francii
v Anglii, v Siamu, paláce a zámký, knížee
honitbyo.. . 850 millionů aco nad to zůstalo
úřadům ukryto 41U eboos oen čdee
A naše vláda i strany republikánské shle
daly monstrosním, že 160.000 řeholníků má
jmění 500 tisic millionů a jediný princ Israele
jenž daleko ještě není nejbohatší mezí svými
jich má dvakráte tolik. a n
aa
Hirsch
Drumont
Paříž
Rakousko
Francie
Anglie
Siam
Izrael
20
article
Klub voličů novoměstských
Klub voličů novoměstských
konal velmi četně navštívenou schůzi členskou
místnostech klubu národní strany svobodomyslné
do níž dostavil se zemský poslanec pan prof. dr. G
Blažek, nám. starosty pan dr. Frič, městský
radní pan dr. Groš. obecní starší pp. Červený
Hašourek. Havlíček, Schrötter. Vani-
ček, Koubek, Mellan a j. a značný počet
hostí z kruhů živnostenských. Na programu schůze
byla přednáška pana dra. Cyrilla Horáčka, do-
centa na české universitě, »o organísaci úvěru
se zřetelem k živnostnictvu«. Schůzi za-
hájil předseda klubu pan prof. dr. Blažek, pravě
Dříve než přikročime ku projednání programu dnešní
schůze, mám za vhodno vyvrátiti tvrzení, které na
úkor našeho klubu se stalo posledním časem
ve veřejnosti. Při schůzi totiž, která se konala kdes
na Poříčí, svolána byvši p. Hamáčkem a měla z
přetmět jednánío změněném právu domovském
vytkl kdosi našemu klubu, že v této pro občanstvo
důležité věci neuznal za vhodno učiniti věc futo
předmětem rozhovoru klubovní schůze. Výtka tato
spočívá na neznalosti věci, neboť sluší uvésti,
žeklub náš ihned, jakmilenovella o domovském
právu byla schválena, svolal veřejnou schůzi
novelle k zákonu domovskému«, při níž celá řada
řečníků důkladně probrala význam a důležitost no-
vého zákona a upozornila na práva, jichž občanstvo
nabývá zitéto opravy zákona.
Pří stále smulnějších poměrech našeho malo
živnostnictva, jež zejmena trpl nedostalkem snad-
ného a levného úvěru, této moderní nezbytné pod
mínky hospodářského rozvoje, uznal klub za nutno.
aby etázka v úvěru stala se předmětem veřejné di-
skusse a vyzval osvědčeného odborníka pana doe.
dra. Horáčka, aby o věci této v našem klubu
přednášel. Prosím pana doktora, aby se laskav
ujal slova. BGluol
el hobuo
profesor
G Blažek
doktor
Frič
Groš
Havlíček
Schrötter
Van
Koubek
Mellan
Cyrill Horáček
Blažek
Hamáček
Horáček
21
article
oPřednášející pandri Holrá ček v poutavé, déle
11/2 hodiny trvající řeči podal přehledné vysvětlení
pozorně naslouchajícímu posluchačstvu o vznikua
rozvoji hospodářství úvěrního, vyloživ zejmena roz-
díl mezi úvěrem dlouhodobým, jaký jest vhodnou
formou úvěrní pro majilelé selskýchvusedlostí a ma-
jitele domů a úvěrem krátkodobým, který se právě
nejlépe hodí pro obchodníka a živnostníka a těmto
nejvíce jest znám ve formě úvěru směnečného. Jas
ným a popularním způsobem vysvětlil p. přednáše-
jicí moderní organisaci úvěrní vůbec a v Rakousku
zavedenou zvláště a přešel k podrobnostem, týkají-
cím se úvěru, krátkodobého, živnostnictvu přistup-
nému a organisovanému v úvěrních spolcích, zálož-
nách a bankách a pod. a vyložil, v čem činnost
těchto těles záleží a jaký jest národohospodářský
jejich význam. Ke konci svojí přednášky poukázal
na to, že jest též povinností státu o to pečovali při-
měřeným dohledem, aby podminky, za kterých se
poskytuje úvěr malým lidem, nebyly tůžšími než pro
velkokapitalisty, velkoobchodniky, továrníky a pod.
Rakousko
22
article
aby zejmena se stala opatření, aby za stejných pro
velké i malé podmínek ústřední úvěrní pramen
cedulová banka — u nás rakousko-uherská banka,
dávala úvěr. Stát jest povinen vůbec staráti se o
podporu životních podminek stavu středního, nebo
v itomto stavu a jeho csíle, leží záruka klidného
spořádaného života ve státě. U nás ochrana střed-
nílo stavu má kromě toho i tu důležitost, že právě
příslušníci středních vrstev národních to byli, kteří
stáli u kolébky opět se probouzejícího národa na
šeho a ve kruzích, přináležejících skorem výhradně
stavu střednímu, živily a hlásaly se u nás vždy tra-
dice vlastenecké, takže posílení vrstev středních, ze-
jmena tedy těž obchodnictva a živnostenstva, má
nás též značný význam nářodní. — Skončiv svoji
přednášku, byl pau dr. Horáček odměněn potleskem
Pan dr. Blažek děkuje přednášejícímu za
vysoce pouný výklad s čímž členstvo klubu opět
ným potleskem souhlasí.
K slovu se přihlásil pan V omá číka, jenž tlu
močil stesk živnostnictva,y že je mu těžko, ano ne-
možno opatřiti si snadný úvěr za přiměřený úrok
že zejmena fond císaře Frant. Josefa, zemským vý
Borem vedený, mající za úkol podporu maloživnost
nietva, nekoná svě povinnosti.
doktor
Horáček
Blažek
František
Josef
cedulový banka
uherský banka
23
article
Pan dr. Horáček odpovídá, že stížnosti prot
činnosti fondu cís. Erant Josefa sluší přednésti pro
střednictvím zástupců vrstev, jichž se věc týče, že
zajtsté spravedlivým nárokům dle možnosti bude vy
hověno.
Pan dr. Groš praví, že chápe stesky živno
stenstva do špatné organisace úvěrní, jež se jev
neschopnou živnostnictvu opatřiti rychlý a levný
úvěr. Má pak za to, že jen svépomocí a sdružová-
ním slabých a spojením sil k tělesu mohutnějšímu
bude lze nedostatkům těmto odpomoci. Důležitos
věci jest taková, že nemůže se dosti často a dosti
mnoho o otážkách těchto veřejně projednávati, ab
se rozšířilo poznání těchto věcí s rozšířenou znalost.
věcí bude růstini snaha po nápravě těchto neudrži
telných poměrů. Řečník doufá, že dnešní rozhovor
budouenosti vydá užitečné ovoce. (Soublas.
Když pak nikdo ke slovu se dále nehlásil, skon
čil předseda tuto zdařilouo schůzi.
K padesátým narozeninám Františka
Heritosa.
a sleo
kůdtoz nn
nýiTak tedy už také Heritesova kniha živol
opatřena stříbrnou ořizkou padesáti let a její
svit ozářil už vlas a vous— vroubící markantně
duchaplnou jeho tvář. Český čtenář, v jehoži albu
podobizna Heritesova zaujímá najisto jeden z nej
přednějších listů, musí do své představy o ze-
vnějšíopodobě Františka Heritesa přimysliti něeo
z nálady, k jaké se hlásí háj počátkem nej
časnějšího podzimku. —. Nejpřednější náš mistr
maloměstské povídky slaviti bude ve středu dne
27. února své padesáté narozenin y.
doktor
Horáček
Josef
Groš
Heritoso
Heritesův
František Heritesa
24
article
Zpráva tato najisto rozezvuči všechny směry
větrné růže, z Prahy po českých vlastech
paprskující a rozechvěje v těch přečetných tisí-
cích duší, na něžikdy působilo kouzlo i jen
jediné knihy Horitesovy, vzpomínku, nevyčerpa
telný ten dojem poetické osobnosti nejintimněj
nějšího vypravovatele českého, jenž dovedl po
padnouti české srdce rukou nejjemnější a nej
teplejší ze všech, kdož psaným slovem k němu
promluvili!
Neboť jedno pro vždy zaznamenáno bude
o Heritesovi, že jest pravým epikem citu
abychom mluvili s odstínem paradoxa: »prak
tickým lyrikem«, novellistou nejjemnějších zá
chvěvů české duše, v pravdě její národní psy
chologem, nejdovednějším brusičem onoho draho-
kamu, jenž jest takřka celým majetkem národa
lidové povahy české.
Nepravíme zbůhdarma »brusičem«, nebo
zvláště této jeho činnosti byl náš list je-
vištěm úhlavním, »Národní Listy« vděčí mu
z jeho činnosti, ať tak díme, národně-paedagogické
čásť nejcennější, Míníme řadu jeho výtečných
satyrických i humoristických, plným národním
živlem prosycených feuilletonů, jež sebrány ve
společnou knihu pod titulem »Psáno pod
čáru«, a vyšly ve dvou dílech r, 1885, vy-
plnivše práci celého desítiletí 1875—1885 ovšem
s jinými belletristickými plody toho období
Také jest pravdou, že v souboru »P sá n
pod čáru« vyskytují se práce, kteréž zaslu-
hují jiného označení, než broušení. Také He-
rites dovede přitlačit, kde nutno.
Pro »Národní Listy« psal Herites po jedno
tlivých feuilletonistických odstavcích také nej
proslulejší a nejčtenější knihu svého mládí
»Z mého herbáře« (od r. 1880), kteráž
povýšíla literární piedestal Heritesův na výši
jeho originálnosti, dala peru jeho thema, jemu
se nikdy nezpronevěřib a ozlatila belletristick
obor »Národních Listů«o ryzím, kovem. Častos
Horitesův
Herites
Heritesův
Praha
He
25
article
vyskytuje v literárních v studiích obrat »vůně
země«, jímž naznačiti se chce taková bezpro-
střednost slovesného podání, že z něho vytane
kraj i lid najédnou. Herites nasbíral pro svůj
herbář na české brudě nejtypičtější květinya
nalezl pro ně mezi českými lidmi pováhovou
odliku, při čemž nezřídka příšel k projednání
i mnohý exolický druh, jemuž se v české půdě
pohříchu tak dobře daří. Jeho karaktéry, anebo
chceme-li »figuřky« vyrostly z téže půdy, z jaké
vzaly původ byliny, jež jim propůjčily jmenoi
metaforu . . . V Herbáři Heritesově setkáváme
se s prvními útky jeho skvostného humoru,
věru nikdy nepoužito přívlastku »skvostný«, už
tak sevšednělého, ať už se mluví o humoru ja-
kémkoli, s větším oprávněním, než na tom místě.
Není to humor fraškáře, rolniček, bičíku, útočieí
na bránici a systém lienich nervů, veselé ná-
lady k smíchu až slzícímu.
Herites
Heritesův
26
article
Nebpíráme, že Herites jako humorista má
momenty nálady až rozpustilé (» Maloměstské
humoresky« 1885—86), ale vlastní, tak říkajie
heritesovský humor vládnejinými tóny. Právě
poslední, nejnovější kniha jeho, kterouž dal
českému čenářstvu vázanéhoza příležitosti svých
padesátých narozenin, »Nálady a zátiší-
obsahují několik povídek pro tato stránku Heri-
tesova tvoření platnýeh. Uvádlme nejtypičtějšl
z nich »Dědoušek Sehnle, při kteréž
tak přesvědčivě poznáváme, že lidské nitro jest
doopravdy ostruněným organismem. Rozkos
»smáti se v srdei« nikde tak nepocitujeme jako
při četbě Heritesal .e.
U knihy Heritesovy v témže ústředr eitověm
rodi se však i slzy, k nimž je tak blizko i na
nejhumorističtějších stránkách jeho spisů. Ne-
otřásá se tu bránice, ale dme se vzhůru i skličuje
hrud k živému soueitu, k soustrasti tak nelíčeně,
jakou zdůvodniti mohou jedině postavy do
opravdy živoucí. A právě to možno za nej-
výtečnější část Heritesova talentu vytknouti,
tvůrčí sílu Demiurgovu, jež dovede podle vzoru
boží tvorby z materiálu utvářeti svět i lidi
s úmyslem, aby byli co nejlepší. Tím lépe, že
je to svět český a čeští lidé, kteříž tvoří předmět
jeho tvorby.
Herites
Rozkos
Heritesův
Sehnle
27
article
Lidskost a českost, to jsou dvě vlastnosti,
jímíž Herites nad námi zvítězil a obě prostupují
všechny jeho práce od »Herbáře« až k ro-
mánu »Jan Přibyl«, od »Rodiný pan
kontrolora« až k »Všedním zjevům«.
Než — není naším dnešním úkolem psáti
literární studii o Heritesovi, nýbrž jmenem našlm
i čtenářské obce, již zástupujeme, chceme vzdáti
k půlstoletí jeho života pozdrav bratrský, úcty-
plný a vděčný. Dobře víme, jak bude v jeho
skromném nitru v těchto dnéch, jak rád by se
vyhnul všem těm projevům slavnostním, kteréž
nastávají při sťastném okamžiku — dovršení
padesáti let. Jak známe my jeho pováhu, v niz
jest něco z vlastností netykavky, okázalost oslav
nebude mu ulehčením při překročení léto hra-
nice věku, kterěž je dosti krušným, jak dosvědčí
ti, kdož ji mají za sebou a kdož se k ní bliží.
»Avšak to se všechho sesedne«, jak zní obll-
bené pořekadlo Heritesovo.
Jedno je jisto, láska všeho českého čte-
nářstva je v tomto okamžiku s ním, vroucí od-
danost všech přátel výborné české knihy, vděě-
nost všoch, — jimž Herites daroval kusl pravé
poesie, vzácné v dnešních dobách, kdy básnící
s nezřízeným chtíčem dékadentní ničivosti mění
lán slovesného umění v únavný suchopár. Ti
všichní z gruntu svého srdce volají ke slavnému
dni Heritesovu: »Ještě jednou padesát!«
e0
Přibyl
Herites
Heritesův
28
article
František Herites narodil se ve Vodňanech
dne 27. února 1851, sludoval v Písku gymnasium a
po studitch na universitě pražské a štyrskohradecké
dosáhl stupně magistra farmacie, načež ve Vodňa-
nech 1875 usadíl se jakožto samostatný lékárník.
Tu vyvinula se tklivá a v literárních kruzích známá
idyla přátelská mezi nim, Otakarem Mokrým a po-
zději Juliem Zeyerem. Z Vodňan podnikal Herites
cesty, tak meškal s Josefem Holečkem a Ot. Mokrým
r. 1873 v Tatrách. r. 1875 v Italif, r. 1885 v Istrii,
Dalmacii a Italii. Roku 1893 podnikl s rodinou cestu
do Ameriky k návštěvě světové výstavy columbinské
a po svém návratu usadil se v Praze r. 1896. —
Literární dráhu svou začal Heritos básněmi, z nichž
první tištěna již r. 1869. Prvotiny novellistických
prací vyšly teprve později, totiž Před prvním plesem
a Rhododendron v »Lumíru« r. 1874, který na ně-
kolik lel potom zůstal výhradním uveřejňovatefem
jeho povídek. R. 1879 k »Lumíru« přibyly »Květy«,
r. 1880 »Nár. Listy« (Eeuilletony z mého herbáře),
na počátku Jet devadesátých býval tu Herites také
stálým dopisovatelem do nedělní příloby, a »Světo-
zor«, r. 1882 »Osvěta« (Za dědictvím), r. 1883 »Do-
mácí Krb«, »Zlatá Praha«, později »Ruch«, »Švanda
Herites
Mokrý
Zeyer
Holeček
Otakar
Eeuilleton
Švanda
Vodňany
Písek
Tatry
Italif
Istria
Dalmacie
Amerika
Praha
Lumír
Italia
29
article
Dudák« a j. Časem vyrůstaly z těchto po různu roz-
ptýlených povídek a črt obsáhlejší sbírky a knihy,
jichž čítá se na 18: Arabesky a kresby (díl I. Praha,
1880, 2. vyd. 1891, díl II. 1883); Z mého herbáře
(L, 1882, s illustr. Jos. Maudra); Za dědicívím
(»Osvětae 1882 a »Mařice Lidu« 1883): Tajemství
strýce Josefa (»Lumír« 1882 a »Libuše« 1885)
Psáno pod čáru 1875—1885, 2 díly (Praha, 1885);
Maloměstské humoresky, 2 díly (»Kabin. knihovna«
1885 a 1886); Dvě povídky (»Libuše« 1887); Jan
Přibyl, román (»Laciná knihovna« 1887); Ze starých
časů (»Kabin. knih.« 1888); Povídky (»Libuše« 1890
Tři cesty (»Květy« 1890 a Praha 1890): Bez chleba
(»Zlatá Praha« a »Laciná knihovna« 1892): Drobná
prosa (Praha, 1892); Dvě povídky (»Libuše« 1894);
Všední zjevy (»Lac. knih.« 1894). Vedle románu po-
kusil se Herites také v dramatu (Těžké stíny), jež
před několika roky provozováno na Národním di-
vadle. Mnohé drobné práce Heritesovy přeloženy
také do němčiny a polštin
Dudák
Maudr
Josef
Libuše
Přibyl
Herites
Heritesův
Praha
Lumír
30
article
Mimo jiné drobnější belletristické črty, jež poroz-
lronšeny jsou od let osmdesátých buď jako feuille-
tony nebo povídky v zábavné příloze »Nár. Listůe,
naboře již dotčené belletristické serie, přispíval He-
rites pílně i články tendenčními, causeriemi z cest
jmenovitě ze své návštěvy výstavy v Chicagu i růz-
nými úvahami prodchnutýmí vroucím patriotismem.
Uvádíme jen čelnější z nich od prvopočátku a vyjí-
máme pouze ty, jež již titulem charakterisují obsah
článků. Jsou to: »Jak se rodí v Čechách velcí mu-
žové«, dále »Pomoc Liberci« — zajímavý to sarka-
stický feuilieton, v němž poukazuje na podnikavost
Němců a zužitkování každé sebe nepatrnější síly pří-
rodní ku podpoře průmyslu a na druhé straně ne-
tečnost naši, dále »Srdce lidu« a »Zlá doba« a pak
řada listů z Ameriky pod názvy »Plavba přes okeán«,
»První dojmy«, »Návštěva z Čech«, »Dozvuky č
ského dne«, »Chicago«, »Čechové v Chicagu« a »Vý-
stava »Kolumbova«. Na základě dojmů, jaké odnes
si Herites z Ameriky a života tamělších Čechů, vy-
tryskla řada feuilletonů pod názvem »Amerika“,
v nichž pronáší své myšlénky o vystěhovalectví a
pozvolném zanikání uvědomělosti české v dětech
Čechů amerických. Stůjtež zde slova jeho vastní ku
konci článku »Dozvuky českého dne na výstavě
v Chičagu«, jež jsou obrazem, jaký odnesl si ze ži-
vota amerických Čechů:
»Viděli jsme tolik mužů a žen hlásiti se k ná-
rodnosti české. Pozdravovali jsme tišíce a tisíce
svých krajanů, kteří jimi jsou s celým srdcem a
s celým přesvědčením, ale — kteří jimi z části již
ve svých dětech a ve svých vnucích docela, ne-
úprosně přestanou býti, nevrátí li se do staré vlast-
z níž byli vytrženi a odirženi od ní . «.
Listů
Němec
Čecho
Kolumbův
Herites
Chicago
Čechy
Liberec
Amerika
amerika