ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ef1fa060-6601-11dc-9594-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 17, person 68, work 2, org 4
1 masthead
Ročník XXX
2 masthead
V Praze, v neděli dne 24. února 190I.
Praha
3 masthead
Číslo 55.
4 article
Na ranní a odpol. IIsty přodplácí se v Praze v administrani za měsíc . . . . . na čtvrt leta. . . . 6 K — s dvojí čonáškon no na měsíe sa čtrrt leta . . . . 7 K o0 ve slislkáchn na městc . . . . . 2 K B0 n Poštou: a mnlsle n atnrt i: . . . 9 k 0 s dvojí zisilkou a přel n t. : . k dok
Praha
5 title
Dnešní čislo pro Prahu le o 18 stranách.
Praha
6 article „Pryč od Říma“ v parlament vídeňském.
„Pryč od Říma“ v parlament vídeňském. To se zas jednou našim dobrodinečkům povedlo! S tou — dělností vídeňského par lamentu totiž. »Pracovat chceme!« dekla- mují od tří neděl o přítrž. » Kdokoliv chceš pracovat pro stát, a lid spoj se s námi v je- dinou ligu práce proti těm zlým, zahálčivým Čechům, kteří přisli jen, aby práci parla- mantu kazili a mařili svými protesty, svými interpellacemi, pilnými návrhy, zkrátka, svou tajnou obstrukcí. I nastalo veliké verbování a šikování se do té slavné práce. Kursoři Chlu me- ckého — baron Schwegel a hrabě Stürgkh — neunavně prošlapávali sně- hem cestičky k Polákům a katolickému centru, svádějíce a přemlouvajíce starého Apolináře Jaworského jako zbožného pana Kathreina, aby zradili a opustili věc rovno- právnosti národův a samosprávy zemí a spikli se s německými centralisty a nacio- nály proti nám v jednu vládní »pracovní většinu« jako tenkrát v předvečer 8. června 1900 neslavné paměti. Kdo za to, že dalo nebe statečnému polskému dobrodzeji Apo- lináři Jaworskému tak měkké srdce, že ne- dovede slavné vládě a německým ústaváckým
Čecho Schwegel Stürgkh Polák Apolinář Jaworský Kathrein Jaworský Řím Apa Chla I
7 article
Nabobům nikdy odepříti, požádají-li ho malou pomoc a službičku proti nám Če- chům? Dle svědectví samých poslanců pol- ských měl pan Jaworski včera již »sto chutí« strhnouti kolo polské do šlépějí — Rutow ského,t. j. za cenu dvou ministerských portefeuillů, za které němečtí levičáci Poláky kupují, uzavřít novou koalici s našimi vrahy proti nám. A což teprve šlechetný a zbožný pan Kathrein! Toho už dávno »osvítil duch svatý«, vnuknuv mu poznání, že i nejkacíř štější němečtí liberálové, frajmauři a nezna bozi, ba i prušáčtí Schönererovci a Wolfián vzdor všemu svému »Pryč od Říma« jsou německým klerikálům na konec vždy jen bližší a milejší, než my »čeští Husité«, po- něvadž právě my jsme Čechy, oni ale Němci. A tak se to všechno krásně dařilo a pářilo k radosti pana Körbra, jenž teprve byl do- kona přesvědčen, že prý němečtí radikálové od svého volebního vítězství nejsou již tak tygrovitě žíhaní, jako bývali druhdy, že vy- rudnou i zmoudří, i budou posléze nejrozto- milejšími jeho domácími zvířátky.
Jaworský Kathrein Němec Körbr Řím Čechy
8 article
Ano, extrémy se stýkají: vyslovený černožlutý rakouský byrokrat pan dr. Körber měl své »faible« pro ty černobílé všeněmecké demagogy, a čím více ho terrorisovali, tím více jim povoloval na naše útraty ve stálé naději, že nenasytné žrouty konečně snad přece nasytí a sobě získá. Pokračoval tím ovšem jen slepě ve stopách ustrašené, zou- falé té moudrosti státnické »na útěku«, která nás blaží s malými přestávkami od časů Giskrových a Beustových, které obětován Hohenwart i Taaffe, Badeni i Thun a jejímž celým vtipem jest: pokud možno lavírovat. nejde-li to však, pak napořád statečně — couvat před terrorem velkoněmeckých demagogův. Znáte ten obraz: »Ruská trojka přepa dená vlky«? Ubozí cestující házejí kde co mají dotírajícím na ně vlkům, aby je za- městnali obětovanou kořistí a mohli uniknouti jejich zubům. Podobně vedli si předchůdci Körbrovi vůči německým radikálům. Jen času získat k útěku před nimi a proto jim obětovali kde jen co: dvě ministerstva pra- vice, dva presidenty pravice, dané Čechům právo vnitřního úřadního jazyka českého, úslužnou parlamentuí vétšinu pravice, presi- denty soudní a finanční správy v království českém atd. atd. Ale radikálním německým vlkům vše to není ničím: hlad jejich jen roste při jídle, vyjí po státní němčině, po německé hegemonii, po státoprávním přivtě- lení Rakouska k Německu.
doktor Körber Giskrový Beustův Hohenwart Taaff Baden Thun Čecho Rakousko Německo
9 article
Dobrý Körber ale pořád ještě doufá, že je zasytí a zkonejší. Slibuje jim jednotnou řeč v jistých sférách státní správy a vrbá jim v oběť rovné právo jazyků slovanskýeh ve sněmovně cislajtánské. Ví, že se proto Češi budou zle bouřit, ale nedbá toho: Po- láci i vládní Slovinci a Rusové to spolknou, Češi zůstanou ve svém idealismu osamoceni, ale za to všichní Němci od Prada a Kath reina až po Wolfa a Schönerera vděčně se skupí se kol vlády a budou jí s Poláky ští- tem a úslužnou pracovní většínou. To byl do včíra pevnou nadějí a vírou spekulativ ného pana Körbra.Pravda, minuly již plné tři neděle a parlament pořád ještě nedostal se ku práci. Leč co není bude. »Propukne« prý v něm najednou dělnost, dříve než se nadějem — utěšovali se Körbrovi officiósové, radujíce se z té katanské říznosti, s jakou minulého pátku německolpolská většina od- pravovala šmáhem všechny sebe pilnější naše návrhy národohospodářské, jen aby už do- stala se k vytouženému »dílu«, taj. ke schva- lování vládních předloh a millionových půj- ček na všeliké fortelné »investice« pro země alpské a pro Halič. Ano, ta pracovitost Němcův dosáhla již takové teploty, že každá hodina byla jim drahoů, že nechtěli an v sobotu domů odjeti, nýbrž už jen pracovat a pracovat.Pan Körber zajisté zářil blahem. vida takovouto horlivost a pilnost při svých drahých a věrných.
Körber Čech Rus Němec Katha Wolf Schönerer Polák Körbr Němcův Prado Halič
10 article
»Situace parlamentní značně se zlep šila,« hlásal vládní bulletin ze včerejška ví- tězoslavně všemu světu. A zatím nastojte — té frašky skandální, jaké se dychtivý svět včera od té »pracovní většiny« německo polské cislajtánského parlamentu dočkal Věru, palčivější satyrou nemohla už ani Nemesis sešlehat tu mravnou ně- mecko polsko - klerikální reakci, které naše interpellace tak nelibě čpěly, nezli včera se událo a Představte si tu nehodu panstva! Řeknou si: od nynějška buď právo interpellační ose- káno a vydáno libovůli předsedy, a den po tomto opatření stane se, že Wolfián šťastně propašují interpellaci namířenou proti — klerikálům v níž táží se, ví-li vláda o tom, že v semi- nářích rakouských vyučuje se podnes mravouce bohoslovecké dle staré knihy Alfonsa Li- guriánského, navádějící prý zpovědníky k nejchoulostivějšímu vyzvi- dání pokleskův proti mravopo čestnosti Odtud rozumí se nesmírné pohoršen v táboře klerikálním a polském proti Wol fiánům, nesmírná nesnáz na stolci předsed nickém a místo očekávané vzorné práce tajná schůze sněmovny, věnovaná cele a vý hradně jen uklizení tohoto skandálu, spíska- ného těmi vydařenými miláčky p. Körbro
Nemesis Alfonso
11 article
vými, kteří se mu jako pravý »enfant ter- rible« odvděčují za všechnu jeho pozornost tím, že v plně sněmovně cislajtánské spouštějí své pangermánské: »Pryč od Říma! Pryč od Říma!« A ještě jednou »Pryč od Říma!« Co živi se panové z kola pol- ského tak nerozčílili za trpící rovnoprávnost a svobodu ná- rodní, jako se tentokráte rozhorlili pro právo římské církve na »bezbožnou útoč- noste Wolfiánů. A což teprve trnoucí kleri- kálové němečtí! »Nyní mi padá bělmo s očí!« sténal zoufalý Kathrlein: pozná vaje pozdě, komu to podal prstu proti nám: »S těmi lidmi se spolčit?!« zuříí Fuchs a »Ještě nám spískají rozbroje ná boženské ke všemu !« vášnivě protestoval Polák Dzieduszycki. — Takhle dopadla včera ta slavná — děl nost parlamentu císlajtánského ! Petardal vše německá v ní třaskla a rozbila ji — skan dálem, po kterém ani Poláci, natož pak klerikálové, nemohou již buntovati se s noh sledy Wolfovými, jichž »Pryč od Říma l nejspíš Körbrovi — odzpívá.
Fuchs Polák Dzieduszycký Wolfův Řím
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. Schůze desálá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů«.) laíe
poslanecký sněmovna
14 article
Z Vídně, 23. února. Tajná schůze poslanecké sněmovny. Ztracený den, úplně ztracený. Promarněn na dobro »všeněmeckým svazem«, který jes v pracovní většjně, podruhé nyní p. drem. Körbrem budované, důležitým článkem. Zdali jím zůstane tské nadále, se nevi. Neboť bez politického zisku dnešek nezůstal. Přispěl leda k vyjasnění. Leč o tom později. Vypravujme napřed co se stalo.v a lihbo Pan František Pesiehk a, předseda ně- mecké agrární 4členné feakce astakto poslanee za venkovské obce litomyšlské, vykračovalsi včera večer s grandezzou, jako by se byl stal osobou, o které bude dnes mluviti celý svět. Není také maličkostí co svedl. K jeho návrhu bylo totiž usneseno, že přišti schůze nebude v úterý, jak bylo smluveno, nýbrž dnes, A byla. Ale jaká: k ničemu. Několik minut vyjímaje byla celá tajná. Trvala skoro čtyry hodiny.
Pesiehk Vídeň poslanecký sněmovna
15 article
Po l11, hod, sešli se předsedové klubů v saloně praesidia. Hrabě Vetter požádal je za souhlas k tajné sehůzi. Sdělil, že poslanci dr. Eisenkolb a Stein uvolili se vzíti svou známou interpellaci zpět, bude-li veřejně jím, předsedou, vyhlášeno, že tak učinili do- brovolně a že hr. Vetter dodá, že oba ti pá- nové zachovali se »co nejlovalněji a nejochot“ něji« a že se předseda přesvědčil, že jich dotaz není leč překladem známého tiskovými úřady v Německu propuštěného spisu sv. Alfonsa Liguoriského, narazil však na nejrozhodnější odpor u zástupců katolického centra, Poláků konservativní šlechty. K tajné schůzi nebyl zmocněn, naopak donucen, aby druhý superlativ vypustil a první proměnil v positiv. Pö 11. hodině účastníei kohference se ro- zešli v největším rozechvění. Bývalý předseda dr. Viktor Fuchs zvolal: »Nyní teprv nel« Na poptávku, koho se slova ta týkají pravil že — spolku katolické strany lidově s německými radikály. D Kathrein pak, tento hlavní bořitel pravice
Vetter doktor Eisenkolb Stein Liguoriský Polák Fuchs Německo spolek katolický strana
16 article
kterému spolek »s českými Husity« byl mrz kostí před Hospodinem a který na čtvrtý rok již pracuje o allianci s německými výstředníky. mával prudce růkou a křičel: »Ted mi spadlo bělmo s oči ! Teď vidím, kam jde směr !« To kromě p. dra. Kathreina viděli také jiní mnohem dřív, ale nebylo jim věřeno. Již však ozýval se po celé budově parla- mentního paláce elektrický signál svolávajíeí poslance do zasedací sině. Ta byla v minulě plná. Gallerie také. Sotva superintendent dr. Theodor Haase, který pozdraviv se z těžké nemoci doveden byl na své místo dvěma kol- legy a složil slib, hr. Vetter oznámil: »Po- slanci Stein a Eisenkolb odvolali loyálně dotaz, který vzbudil pohoršení a který, jak jsem byl požádán konstatovati jeho podavateli, jes částečně doslovným překladem knihy »Morální theologie« »sv. A lf o nsa Liguorijiskéh o.« Sotva to dořekl, spustil posl. Wolf, jenž stál uprostřed dvorany vedle křesla dra. Kathreina, kovovým hlasem: »Hanba kato- lickým klerikálům! Jest pravda, že jest v této knize navedení, jaké se mají dávati otázky ve zpovědnici ženám a dívkám.« Předseda katolické strany lidové vyskočil a nepožádav ilani za slovo, hromovým hlasem, provázeje každé slovo rázem na pult, takto protestoval: »Musím ohraditi se jmenem katolické církve proti tomu, by zde byla hano- bena způsobem tak ohavným a katolický lid urážen ve svých nejsvětějsích cifech. Prote- stuji jmenem celého klubu proti ničemnému takovému podezřívání. Není pravda, že tento dotaz jest doslovným neb alespoň příbližným překladem spisů sv. Alfonsa Liguorijského.« Trojnásobná salva centra, Poláků, konser vativní šlechty a Slovinců provázela tyto výroky pronesené s největší fysickou silou.
doktor Haas Vetter Stein Eisenkolb Wolf Liguorijský Polák
17 article
Polom měl zase sólo pan Wolf. Zdvi haje pravici kolmo nad hlavou křičel, napínaje do krajnosti svůj orgán: »To jest mravouk římsko-katolické eírkve ! Tohle se uči v semi- nářích! Takhle se vychovávají feudálové Trpte jen dále, aby vaše ženy a dcery byly takto vyptávány knéžoury 1 My toho neztrpíme To jest rukojeť pro kněžoury, jak mají ve zpo vědnici jednati s našimi ženami a dcerami Na to jest odpověď jen jedna PryčodŘímalo Pryč o de Ř i m a Pryč od Řimalemu olvd omnčusev io ene Hluk, lomoz a nepokoj vzrostly zatím tak. že všechny hlasy splývaly v jeden šum. Bylo jen viděti, jak několik poslanců vztahuje ruce k předsedovi, žádajíce “ za slovo. Ten však připravil« sněmovně překvapení. Nuřídil tajnou schůzi by v ní dal pro č1sti dotaz, jejž poslanci Stein a Eli sen- kolb již odvolali! Na četné výtky proč po tolikerých námahách, aby její obsah zůstal tajný širším kruhům, proč zejmena vzhledemk vyslovené ochotě podavatelů pokládati tento dotaz za neexistující přece jej chce dáti pro- čísti v důvěrné schůzi, odvětil: »Pro vý křiky Wolfovy!« Pan hr. Vetterse tedy opět skoncentroval na zad. Tentokráte ze strachu před německými radikály! Pomalu vytrácelo se obecenstvo z loží s galerie. Odeházejíce ze svého místa viděli jsme ještě jak dole tísní a tlačí se vše do předu, kdež antisemité se prudce sr a zili s ochrpenými Všeněmci. Jsouce pak již venku slyšeli jsme veliký hluk uvnitř. Bylto applaus vzdaný hr. Dziedu s z y c ké mu, V úrobném prodejii ranní číslo o sobě . . . za §h odpolední. zs 2h Ve filialkách za venkovs ransí časl- odpolední- Inseráty platí se hotově rapře Přeěnlncení a inserty přižímá sdmini- strace v Marlanské ulici č. 3 Tám nacházejí sa těž redakce tiskárns a ezpedice „Národnich Listě“. Rukopisy ze nevraosi.
Wolf Stein Eli sen Wolfův Odeházejit Polom Marlanský ulice
18 article
kterýž ujav se slova děl: »Lituji velice, že jsem nucen mluviti v schůzi tajné. Bylo by mně mi- lejší, kdybych to, co povím, mohl říci veřejně, aby to slyšely nejšírší vrstvy lidové. Neznám obsahu interpellace, o kterou jde. Z výroků presidentových však seznávám, že protivi se náboženským citůmobyvatelstva a že je v ní závadných míst velice mnoho. Slyšel jsem tu také výkřik »Pryč od Římals Toto heslo vydávají lidé, kteří přidružiti chtějí k narodním zápasům ještě náboženské, by po- bouřili voličstvo do míry nejkrajnější. Zvykl jsem pohříchu viděti, že v této sněmovně po- minul veškerý smysl pro politickou slušnost a často jsem byl svědkem, kterak se zatahují věci náboženské do politických. To je počínání velmi nebezpečné. Ti, kdož je provozují k účelům agitačním uvalují na své svědomí velký hřích. Prohlašuji, že musíme co nejrozhodněji pro- testovati protí tomu, by uráženy byly nábo- ženské city třebas jen malé části státních občanů. Nedosti zápasů národních, vy chcete, pánové na lavicích německo-radikálních, ješté zanésti do této říše strastné boje náboženskéa způsobiti občanstvu válku na všech stranách? Tvrdite, že kniha, která je uvedena v. dolazu, je určena pro seminář. Také nejprostší váš volič ví, že soudní mediciny je třeba a že se tam vyskytují věci, které nelze dáti na veřejnost. Zpovědník musí znáti všechny, také nejtajnější hříchy. Užívá se tu nedovolených zbraní. Jme- nem polského klubu protestuji proti podobným interpellacím a projevuji zároveň naději, že předseda dovede jim zabrániti pro budoucnost cestu do protokolu.« Takový byl tenor výkladů polského mluv- čího. Poslanec Wolf, stoje poblízku, naň se jednou osopil. Hned byla pozornosť odvrácen od hraběte Dzieduszyckého. Mladý pols ký kněz, hrabě Komorowski vztáhi ruku proti poslanei Wolfo vi.
Wolf Dzieduszycký Komorowský
19 article
Jen v treřina a boyla by z a sáh la jjeho tvář.Ale včas ji zadržel P. Pastor. Četba spisu, který je obsahem a podkladem interpellace Eisenkolbovy, potom počala. Celou musil vykonati poslanec Hočic a sám. Napřed poslouchalo se klidně, když však přicházely věci čím dále, tím hnusnější, voláno Poláky a členy katolického středu: »Dost! Fuj! Přestat čístl Neslýcháno!K tomu není parlament zábéžo Hanbal“ Dr. Kathrein navrhl, aby se zastavilo čtení, předseda nedal však o tom hlasovat. Potom celá skoro pravice uspořádala hromadný exodus do kuoárů, pro zpravodaje tolikéž za- vřených. Tam stáli, hlasilě rozmlouvajíce a pro- nášejíce soud o hr. Vettrovi nevalně přiznivý, poslanci v hustém tlumu. Sem přišel také dr. Körber, touto příhodo velice znepokojený! Pro něj byla ci- telnou nehodou. Byla jeho desavouováním n celé čáře. Po skončených volbách zastávalť na místech nejvážnějších opravdově a horlivě mínění, že němečtí radikálové — tenkrát neměli ještě spo- lečného jmena. »všeněmecký svaze — nyní, kdy jich je 21, jsou docela jiní lidé, než před volbami a že jsou stranou za- jisté ku práci ochotnou. Ukázalh že nejsou ted jiní, než dříve, že jim zhola nejde o prácia že se nezměníla s jejich počtem též jejich povaba. Po malé čtvrt hodince rozplašili veškeren blud o svých snahách. Opět svolával totiž elek- trický signál poslance do zasedací síně, by vy-
Pastor Hočic Polák Hanbal doktor Kathrein Körber Dosta
20 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 23. února. —š. (Kronika.) Zlé časy přitrhly na náš Zlatý dům ! Jaká pohroma ! Stroj porouchán. činnost ochromena, umělecké těleso rozbito, zde hlava, zde údy! Marně lidě dobré vůle snaží se prostřed- kovati. — Lidičky, dejte si řícil! Uvažte, náš přední ústav! Mějte uznání, povol každý trochu! Nelze. Věci dospěly příliš daleko. — Nemožno upustit od požadavku disci pliny! namitá správa. A nemůžete správě nedali za pravdu. — Nemožno působit v tělesu, kde svazy spolubyl jsou zpřetrhány! zní to z druhe strany. A cítíte, že i tu se hlásí ke slovu princip jemuž třeba se pokloniti. Všechny urovnavací pokusy selbaly. No í lidé přijdou, disciplinovaní snad, ale bez reper- toáru, nesecvíčení, nováčkové. Bude třeba začí- nati od začátku. Jaká lopola! Svlzele, ztráta času, škody umělecké, hospodářské .. . Těžké rány hojí se pomalu, hnisají rády, provalují se .. Jaké průzory do budoucnostil A jak už bývá při pohromách, rozkvašená mysl cítí potřebu odlehčení. Především se ohlí- žíme, jak uleviti spravedlivé nevoli. — Kdo je vinen? Sem s vinikem ! Ať je pověšen, kolem zpřelámán, čtvrcen !cn. , Jsme zase o drahou zkušenost bohatší ve svém národním životě! Tolik jsme se už na- trpěli pro svůj nedostatek zkušenosti. Citím přece dost talentů v sobě, tolik píle vynakládáme, tolik energie! A přece, jaká malomoc v celku, kolik porážek, trapných nezdarů, kolik pokoření jsme už zažili! Pomalu dospíváme k poznání příčin toho našeho žalostného malomocenství. Nedovedli jsme svoje síly ústrojně zřídit a soustředěné účinně k velikým úspěchům obracet Proti sobě vidime všude vlivy a mocnosti veli- kých organismů a u nás jen vždy chabá, účin- ného svěbytí neschopná rozptýlenost. Tak jsme stále nuceni jen se plaziti a krčiti v porob
Praha
21 article
cizích vlivů a mocnosti, sehopni leda s energi nastupovati druh proti druhu, ale neschopni vy- prostiti vlastní celek z cizího podruží. Jak málc zřízení ústrojných se nám posud podařilo stvo- řiti a zachovati! Náš přední ústav umělecký byl jedním z nich. Byl to organism, na jehož sílu a zdatnost byli jsme právem pyšni. A te tu zas naším vlastním přičiněním roztřesen, roz- valen v základech leží .. Třeba ještě daleko hledati vinníka? Nejsme tím vinníkem sami? Není jim ona nezkušenost, ona znesnadněnost se zákony ústrojného života, která už tolik nezdarů nám přivodila? Náš nedostatek tradic, náš nezřízený neovládaný pud ku předu, schopný jen okamžitých záchvatů a výbuchů, ale neschopný klidného, průmyslného postupu k cili ? . .
22 article
Oč běží? O disciplinu, která byla porušena a bez níž umělecký ústav nemůže existovat. Co je vlastně disciplina? V čem záleži? Dá to už potřebnou diseiplinu, je-li jen na jedné straně právo poroučot a na dvuhé povinnos poslouchat? Zde hromada lidí, z nichž každý něco umí, bere nějakou gáži a je za to pod- řízen, a zde safraportský chlapík, který všemu rozumí, bere největší gáží a před nímž se všecko musí třásti? Dá to už žádoucí vzorek díscinlinovaného tělesa? Zkušenost učí, že nedá. Nadejde chvíle taková zdánlivá, jenom na strachu z úřadní moci založená disciplina vyleti náhle s fanfárou do povětří. V každém vojenském reglementu stojí, že pravá kázeň má dvě stránky, jednu úřadní a jednu — mravní. Podle reglementu nemá představaný spoléhati na svoji úřadní moc nýbrž má sí najíti cestičku k mravní bytosti svého podřízeného, má hledět získati jeho důvěru. jeho náklonnost, jeho úctu. A z těchto vzáených složek má konečně vzniknouti ona mravní převaha, která je ne zbytná k udržení discipliny i v nejtěžší chvíli A ten nadbytek mravních sil nahromaděný pro kmotra Příhodu sluje — autorita. V němje tajemství oné diseipliny, která připouští, aby by představený řízný ve své funkci, bezohledný v konání povinností a přece byl si jist, že soubon sil, jemu podřízených, drží na drátkách, žeza ním, jak se říká, půjdou do ohně.
23 article
— Ale, božínku, to všecko je tuze krásné namitá správa. My také chceme dbáti spole- čenské stránky podniku. Ať jen členstvo dříve nastoupí svoje povinnosti ve svazku. . A členstvo? Co odpovidá? — Nemožno nastoupit ! Nemáme — dů věry 1 :. Tu to máme! Důvěra se ztratila. A kde důvěry není, není autority, a kde té není, když uhodí okamžik, je po disciplině. Kam seto podělo všecko? Máme v přehledu leda vnější průběh procesu Bylo kdysi všecko jiné ve Zlatém domě. Organism byl dobře opatřen. Byla disciplina, byla chuť ku práci. K dokonalosti scházelo snad ledacos, ale podmínky vývoje byly dány. Ale najednou to odněkud přivál vítr. Taková ho- rečka na nás padla. Začali jsme býti velice nespokojeni se svým Zlatým domem. Chtělo jsme, aby v něm všecko bylo dokonalejší, mno hem dokonalejší! A nejraději hned! A že ná- prava dosti rychle nepřikvečila, jak james přáli, popadl nás ten das anarchismu. Hned jsme byli hotovi s úsudkem.
zlatý dům
24 article
— Divadlo je v úpadku! Kleslo pode vš kritiku! Špatné vedení je vinno! Vedení je ne- schopno. Nestojí za nic! Nezbývá než převrat Ať žije převrat ! Pryč s vedením ! .. Nebylo sice tak zle. Sedmnáct let práce mělo vedení za sebou. Mezi tím mnohý úspěch mnohou zásluhu. Cizí znalci, nezaujatí, přicházel a ubezpečovali: — Máte slušné divadlo, žádný zrovna div světa, ale na dané poměry slušné divadlo, orkest na příklad výtečný. Ostatní věci mezi námi bez- toho nejsou na stupni tak vznešeném, aby uměn mohlo být nejdokonalejší . .. Ale už bylo vše marno. Měli jsme svoje přesvědčení, svoji fixní ideu. Sami jsme si j vštípili. Žijeme tak těsně pohromadě, přirozen zvášněni proti sobě denním zápasem, neschopn o sobě klidného soudu! Už bylo všecko usla- noveno a hotovo: — Převrat! Jen převrat spasí naše umění Nu a převrat se dostavil se vším komon- stvem. Je vždy všude hojnost živlů, kterýmje rozkoší převrhati a srážeti, co bylo na vrchu Ti hned s vervou chopili se hesla. A takt
Klesla
25 article
ani nešlo tuze z tuha. Staré vedení nahražen novým. Oddechli jsme si z hluboka — Nové vedení máme, teď jistě půjde vše- cko lépol těšili jsme se. Vskutku nadešly večery nových zajímavýe nálad na seéně, dokonalejších nuanci v orkestru Konečně! Jaká radost! Ale běda! Radost ne trvala dlouho, Neuplynulo půl roku a čeho jsme se ne- dožili! Staré vedeni, za dobu mnohaleté čin nosti vládlo jakousi autoritou v tělese. Ta s při- vratem ocitla se ovšem pod zemí. Nové veden přišlo sice s odbornou svojí kvalifikací, s plnou úřadní mocí a s nejlepší svou vůlí. Ale ty kva- lity pohříchu nedají ještě onu autoritu, jak má zapotřebí velké těleso pro jisté okamžiky společenského života. A kde ji opatřit? Auto- rita není rekvisita, aby dala se odevzdat, nedá se koupit, ani zdědit. Je to mravní hodnota. Třeba ji teprv získat. A k tomu je třeba při nej- menším času.
26 article
Vázk už tu někdo byl, kdo se o to zna- menitě postaral, aby toho času — nebylo. Ti jist živlové, navnadění rozkoší prvního převratu, přišli tomu kácení na chuť a svého požitku ne- hodlali se tak snadno vzdáti. Netrpělivě už pře- šlapovali. Školu měli výbornou. A když nadeše moment, zaháje na procedura vesele znovu. Nové vedení než se nadálo, mělo osvědčené epiteton »neschopnosti« obratem vlípnuto do tváře. A po- třeba nového převratu, rozumí se, prohlášena znovu za dokázánu. Ku podivu, do jakých podrobností se opa- kovala procedura. Ježto »systematické odsuzo- vání všeho, co stará správa podnikala«, poprvé tak znamenitě působilo, spušléno teď nemén »systematické odsuzování všeho, co zase pod- nikala nová správa«. A kolovrátek hrál jen což l Útoky zjevné i skryté, anonymní články. brožury, až po ty protestní schůze, všecko jako podle seznamu. Všecko! A dílo se ovšem zdařilo. Musilo se zdařit. Práce byla vyškolená. Převrat proveden. Ne-li tentokrát s hora, tedy z dola, Ale převrat je převrat. S rukama sprásknutýma stojíme, užaslí, nad dílem zhouby. Draho jsme zaplatili těch několik scéni- ekých nálad a hudebních nuancí, o něž při novém stavu věcí domnivali jsmu se že jsme zbohatli
27 article
A naučení? Je to konečně stará zkušenost! Zdaž si ji zapamatujeme?. Pravý rozkvět je- nom na základě klidného vývoje je možný. Umělecký ústav neni jen spřežení uměle- ckých sil, ale také útvar společenský. A ten má svě zákony a svoje podmínky života. — Co chcete? Stará správa měla sedm- náct let služby, mnohý úspěch i mnohou zá- sluhu za sebou, a čeho se dočkala ? Když trudná hodinka nadešla, nebylo pro ni nikdě mravní opory ! Čeho leprv smíme se nadíti my, drobní podřízenci tělesa ? .. tak u vé- domí náhle objevené vratkosti své podstaty uva- žovalo poplašené členstvo. A tak s logikou, takřka slepého pudu vzniklo ono odhodlání k nejkrajnějšímu kroku. Tak ve světě mravních sil souvisí příčina s následkem. Jako ve světe živlů jeden převrat je těhotný zárodkem pře- vratu druhého. — Ale my měli aejryzejší umělecké cíle na mysli! namitají zástupci prvního pře- vralu. — A my zase na humanitu přísaháme odpovídá druhá strana. Na heslu, jak vidět, nesejde. Způsobi převrat není ani tak velké umění. Ale výsledek je vždy stejný. Rozpoutání živlů a v zápětí — reakce. — A jak se tedy domáhati rozkvětu umě- leckého, ne-li za každou cenu ?. — Třeba k němu všemi silami pracovati, ale . . . nikdy na úkor vyššího principu A který princip naproti uměleckému je tu vyšši, netřeba vykládati. Je to prospěch celku, onoho celku, jenž má takou potřebu, aby organicky sílil a se vzmáhal. A pak po- třeba šetření závazků mravních, bez jakých žádná společnost nemůže existovat. — A což? Má se snad umělecký ústav státi — invalidovnou? . .. Nu, mezi invalidovnou a tím extrémem snad se ještě najde odstin uměleckého ústavu, který dovede sloučit umělecký prospěch s vyš- šími principy národním a společenským. Ne-l Napřed život a potom — umění