ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ef053a90-6601-11dc-b974-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 143, org 23, place 55, work 2
1 masthead
23. února 1901.
2 masthead
Císlo 54
3 masthead
NARDNÍ LISTY.
4 masthead
Strana 3.
5 article
hotovena býti mají, nespadá nikdy v působnost administrativy, nýbrž jest předmětem soudnictví. ježto obsah a smysl rozhodnuti se stránkou jazy kovou rozhodnutí toho v nerozpojné souvislosti jes a proti jako rozhodnutí ve věci samé, tak také i otázka jazykové úpravy tohoto rozhodnutí k me- ritornímu vyřízení té které právní záležitost náleží. Poněvadž však k výkonu soudnictví jen sou dy samy jsou povolány, nesmí býti otázka, zda v tom či onom směru německého či českého jazyka po- užíti jest, nikdy býti řešena ministerstvem spravedlnosti, nýbrž pouze soudy v řádném pořadě právním. Ministerstvo spravedlnosti nemůže vydání tako- vých poukazů ani právem dozoru jemu dle 8 74. zák. o s. org. ospravedlniti, poněvadž právo dozoru nemůže přec zabíhati až do zasahování v právo soudům základním zákonem zaručeně, spravedlnost zamostatně vykonávati, nebo zaváděli jakousi justici kabinetní, nýbrž poskytuje toliko ministerstvu spra- vedlnosti možnost, soudy na použití zákona, po ná- hledu jeho nesprávné, upozorniti. Že však ministerské výtky, o nichž se z prvu zmíněno, nemají býti pokládány za pouhé nezávazné projevy náhledu, toho dokladem jest okolnost, že správa justiční od soudů přesného zachovávání všech v jazykovém ohledu vydaných poukazů požadujea soudce, kteří majíce na zřeteli právo jim propůjčené samostatně právomoc vykonávati, soudí, že smějí vnitřní cenu těchto poukazů zkoumatia v základě výsledku tohoto zkoumání podle svého právního přesvědčení samostatně však odchylně od poukazů takových předsejíti, k zodpovědností pohání, ba jim i disciplinárním řízením hrozí.
6 article
Nehledě však k tomu, že poukazy tyto cestou zcela nezákonnou k místu přicházejí, musejí také jako materiálně nesprávné a nezákonné býti označeny. Neboť výtky, resp. poukazy dotčené nařízují vždycky jen použiti řeči německé na úkor jazyka českého a tudíž povždy proti zákonům základním platným předpisům shora citovaným směřují. Vydání těchto poukazů zákon rušících, nemůže však ani náhledem shora zmíněným, že jazykové nařízení Clarovo německý jazyk ve vnitiní čin- nost soudu zavésti chtělo, náhledem to — jak již výše dokázáno — zcela nepřípustným a nespráv ným, býti omluveno. Vždyť k tak zv. vnitní službě lze čítati jen ony úkony, které stranám nejso přístupny Poněvadž však — k nepatrným výjimkám ne- hledě — ve všecky spisy jak v záležitostech civil ních tak i trestních strany mohou nabližeti, nenáleží vůbec úkony úřadní ve spisech těchto zjištěné, jakož i v nich vepsaná opatření a vyřízení ke službě tak zv. vnitřní. Jestliže se tedy nařizuje, že na př. také pro pří- kazy soudní kanceláři dáné, jež udávají obsah usne- sení, které v jazyku českém vyhotoveno býti má pro opatření, jež soudní vyřízení nahražují, pro záznamy spisové, jež protokol zastupulí, pro zprávy, kterými spisy stolici II. se předkládají, pro korrespondenci soudu v záležitosti stran a pod. toliko řěči německé použíli jest, odporuje poukaz tento i náhledu shora vzpomenutému, poněvadž žádný z těchto úkonů ne- smí počítán býti k vnitřní činnosti soudní.
Clarův
7 article
Konečně nelze také nepřihlednouti k následující okolnosti, jež právě počínání nynější vlády zvláště karakterisuje Již v nařízení ze dne 24. února 1898 bylo vý- slovně vytčeno, že úprava poměrů jazykových při soudech a v ostatních úřadech v království českém nařízeními ministerskými má býti toliko provisorní a že otázky dotčené toliko a jedíně zákonem řešeny býti mají. Také nařízení ministerské ze dne 14. října 1899 mělo, jak z doslovu jeho »až do zákonného upra- vení, které se připravuje« a »prozatímný« plýnea jak opětovně bylo tvrzeno, jen za účel, cestu pro zákonodárnou činnost urovnati a překážky, které dle udání dosažení tohoto cíle ztěžovaly, od- straniti. Proto také prohlásila c. k. vláda ve své řeči programové r. 1900 s velikým důraz m. že ve věcech jazykových exekutivou nižádné jedno- stranné opatření se nestane. A přes to vydal J. Exc. p. ministr spravedlnosti zmíněné poukazy docela jednostranně, pokud se týče dal k tomu podnět, aby podřízenými orgány byly vydány, nebo nezabránil tomu, a tím jednal netoliko proti předpisům shora uvedeným, nýbrž také proti slibu od J. Exc. p. předsedy ministerstva jmenem veškerého ministerstva danému. C. k. ministerstvo dále i způsobilo, pokud se týče dopustilo, aby od orgánů administrativních, moci, která jim nad úřadníky tím, že jim právo jmenovací a disciplinární přísluší, jest propůjčena. k tomu bylo zneužito, aby od soudů vynutily za- chování jednotlivých nařízení proti zákonům vy- daných.
8 article
Vzhledem k uvedenému táží se podepsaní: Jakými zákonnými předpisy může J. Er. p. ministr spravedlnosti formu i obsah jazykových poukazů správou justiční českým soudům daných ospravedlniti? Jak může toto počínání se slibem J. Exc.p předsedou ministerstva daným, že každého jedno- stranného opatření v příčině té bude uvaro- váno, uvésti v souhlas? Posl. dr. Bedřich Pacák a soudr. podávají tento návrh v příčině používání titolatury a ozna- čení č. k. vrchního zemského soudu a presidia vrch- ního zemského soudu v království českém Po celou řadu let byl sborový soud II. stolic pro království české zřízený úřadně jako »vrcih n soudzemský v království českéme a jeho presidium jako »presidium vrch- ního soudu zemského v královstv českém« označováno. Tato titulatura obou jmenovaných úřadů byl vždycky za jedině správnou pokládána, poněvadž v označení tomto netoliko docházel svého výrazu ter- ritoriální obvod působnosti těchto úřadův pro celé království české stanovených, nýbrž byla také země česká pojmenována svým jí příslušícím attributem »království«, attributem to, který ve státních aktech. zejmena i v císařském diplomu ze dne 20. října 186 č. 226 ř. z., jenž na dějinné právní vědomí krá- lovství a zemí poukazuje, byl uznán, v názvua erbu Jeho Veličenstva jest uveden a ani vládou ještě nikdy popírán nebyl. Z jisté strany byly sice opětně pokusy předse- vzaty použití tohoto titulu historicky i právně úplně zdůvodněného odstraniti a název »království« ne-li slovem s provincie« nahraditi, alespoň všude vypu- stiti; však nebylo dosud k témto zbožným přáním přihlíženo.
Posl doktor Pacák sborový soud II
9 article
Teprve v době nejnovější nevyskytá se již úřadních vyřízeních vrchního zemského soudu a presidia vrchního zemského soudu v Praze úřadní název správný a dříve obvyklý »v královstv českém«, nýbrž spojováno s označením: český vřchní soud zemský« nebo »presidium českého vrchního soudu zemského« nebo »vrchní soud zem- ský — presidium vrchního zemského souduv Pra ze«. Poněvadž tato nová praxe vrchního zemského soudu v království českém a jeho presidia prozra- zuje politickou tendenci shora zmíněnou, úřadové soudní však se každé politiky vždycky zdr- žovati mají, táží se podepsaní 1. Nařídil Jeho Excellence pan ministr spravedl nosti také toto nové počínání vrchního zemského soudu a presidia vrchního zemského soudu v králov ství českém písemným nebo ústním poukazem přímo ať nepřímo 2. Jestliže ano, jak může nařízení takové odů- vodniti? 3. Pakli nikoli, co zamýšlí zaříditi, aby této nesprávné praxi obou zmíněných úřadův byla uči- něna přítrž? Legitimační výbor za předsednictví posl. hr. Serenye usnesl se k Schückerovu návrhu zásadně, že ve sporných připadech, hudou-li to jed- notliví členové výboru žádat, ustanoví se spolu refe renti. Rovněž přijat návrh posl. Daszyúského aby po vyhotovení zpráv spisy vyložily se po 14 dn v kanceláři, aby poslanci mohli do nich nahléd nouti.
Schückerův Praha
10 article Potom příděl ovaly se referá ty.
Potom příděl ovaly se referá ty. Politické zprávy domácí. V Praze, 22. února. (Poláci a ne německé dota zy.) Krakovský »Czase v souhise s polským kolem spokojuje se s roz- hodnutím hr. Vettra o neněmeckých dotazech odkazuje oprávněné požadavky slovanských po slanců do doby, až se změní nynější jednací řád sněmovní, k čemuž ovšem nikdy nedojde. Tím dává hlavní orgán polského kola sankei přehmatu, jehož se na platné ústavě a platném jednacím řádu dopustil předseda sněmovny. Aby však význam tohoto nového zabočení polského kola na levo byl před voliči zastřen, přicházl druhý advokát polské delegace s nezbytnou u něho lží a překrucuje chod sněmovních udá- lostí v posledních dnech. Lvovský »Przeglad« líčí věc tak, jako by se neněmecké dotazy ve sněmovně dosud nečetly a v zápisníku nezazna- menávaly a jakoby česká delegace teprv nyní byla přišla s požadavkem, týkajícím se výhradné jen českých dotazů. A k tomu dodává »Mají-li Čechové tak na pilno s českými do- tazy, ať pracují na svůj vlastní český účet nevnucují nám povinnost brániti jejich pretense. Měli se napřed zeptat kola polského a pak teprv vystouplti se svým požadavkem a ne naopak. Tak činí celá věc dojem, že si Čechové oso- bují nad námi velení, k němuž nemají nijaké oprávněnosti.« Je však nepravda, že Čechové vystoupili tentokrát s jakýmsi novým požadavkem- s novým požadavkem vystoupili všeněmecký svaz a němečtí nacionálové, žádajíce za vylou- čení neněmeckých dotazů z protokolů a česká delegace jen hájila staré dobré právo. Toto dobré právo však zapřelo polské kolo a jeho orgány svými nepravdami nezastrou této prorady na věci slovanské. Aby však i polští voličové viděli na věc jasně, o to se starají polské listy neodvislé.
Polák Čecho Praha
11 article
»Nová Reforma« viní polské kolo, že ve své krátkozrakosti pomáhá dru. Körbrovi vzbuzovat ve sněmovně obstrukci, jíž vláda nezbytně potře- buje, poněvadž pod kontrolou parlamentu vládnout nedovede a bez obstrukce k § 14. se nedostane. Obstrukci pak měl roznítiti předseda hrabě Vetter, jenž na pokyn vládní zaujal nepřípustné stanovisko vzhledem k neněmeckým dotazům a k censuře dotazů vládě nepříjemných. — »Glos
Vetter Glos
12 article
Nar.« vidí v souhlase polského kola s roz- hodnutím předsedy sněmovního nový důkaz, že p. Javorský bere poslušně na vědomí nové zkrácení práv jazyka polského a nehodlá pod- niknouti ničeho proti télo neslýchané křivdě nebezpečnému prejudikátu. »Čin takový — dodává »Gl. N.« — musí způsobiti v celé zemi pobouření proti polské representaci na říšské radě. Poláci nesmějí ustoupiti ani o krok, běží-li o práva jazyka mateřského, tedy o práva, jichž hájíti a dbáti jest nejsvětější pvvinností každého syna naší otčiny.« — »Kur. Lvovský« líčí pak význam českého odporu proti nejnovějšímu po- žadavku radikálních Němců těmito slovy: » Češti poslanci kladou nejhouževnatější odpor německým choutkám a měli by býti podporováni ostatními slovanskými kluby, neboť nikdo přec není tak naivní, aby se domníval, že Němci, když se jim podaří uvésti do parlamentu němčinu jako jazyk povinný a úřadní, spokoji se tímto úspěchem a zanechají dalších germanisačních pokusů. Naopak nikdo nepochybuje, že opojeni prvým úspěchem vystoupí s dalšími neoprávhě- nými požadavky, jež bude těžko potřiti, nevy- stoupí-li se dosti rázně proti prvým požadavkům německé hrdosti. Německá pretense, aby něm- čina byla uznána za jediný v parlamentě oprávněný jazyk, dotýká se národní cti všech slovanských národů v Rakousku a tím jazykový spor česko-německý vstupuje ze svého dosud lokálního významu do nové fáze, všerakouskéa přinutí i lhostejné dosud diváky, aby se spojili v sevřenou falangu proti teutonskému útoku.«
Polák Němec Nara Rakousko
13 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 21. února. Ruské stanovisko v makedonské otázce. Ruské stanovisko v makedonské otázce v nea světluje N. Durnovo. V zájmu Ruska není, aby se Bulharsko značně rozšířilo na útraty Makedonie neboť úko Ruska na pravoslavném východě není v tom aby posílovalo jeden stát na útraty druhého a aby ustupovalo země, osídlené Srby a Kuco- vlachy Rakousku, nýbrž v tom, aby i Bulhaři i Srbové, i Řekové, i Kucovlaši byli svobodni a aby každý z nich v rámci svých národopis- ných hranic utvořil samostatný stát a ty státy aby potom utvořily mezi sebou balkánský spolek pod ochranou Ruska, jež by mělo držeti ve svých rukou Bospor a Dardanelly Turecko není dnes to, co bylo v letech 80., kdy vykonávalo vše, co Rusko rozhodně žádalo. Nynější Turecko pod protektorátem Ně- mecka je stát, mající jednu z nejlepších armád v Evropě a na ruské hranici nalezá se 120.000 mužů nepravidelné kurdské jízdy. Před budoucí rusko-tureckou válkou bude předcházeti vraždění křesťanů. To vědí velmi dobře všichni křesťané Kdo nyní putuje tureckými zeměmi zakusí, že Turci ani z daleka nejsou již k Evropanům tak ochotni, jako byli ještě po válce s Řeky 1897.
N Durnův Srba Kuca Bulhar Řek Evropan Praha Rusko Bulharsko Makedonie Rakousko Bospor Turecko Evropa Turec
14 article
Cítí se silnějšími. Také křesťanům odnímaj jedno právo za druhým. Mohamedánství v ev- ropském Turecku je na postupu. Cařihradské listy nepřestávají oznamovati případy, že kře- sťané se poturčili, a to dobrovolně. Při tom ne- počítáme ty Srby, kteří byli od mohamedánských Arbanasů poturčení násilně, a jich je od r. 1880 na 25—30.000, hlavně žen a dětí. Nad to bylo od r. 1880 v Makedonii a Starém Srbsku na 10.000 lidí pobito, a třikrát tolik vystěhovalo se jich do Srbska. Položení křesťanů stále je trudnější v celém Turecku i v samém Cařihradě. Křesťané jsou si vědomi, do jakého nebezpečí může je uvrhnouti nejmenší počátek. Turecké časopise- ctvo propaguje ideu panislamismu, hodžové vná- šejí ji dále v národ. Mohamedánské obyvatelstvo je po zuby ozbrojeno, křesťanské neozbrojeno. Kdyby nastalo všeobecné vraždění, nie by kře- sťany nezachránilo. Jen Němci anebo lépe ře- čeno protestanti a katolíci, jež chrání západní velmoci, mohou býti klidni, že Turci na ně ne- sáhnou. Srbská a kucovlaská propaganda v Make- donii nejsou nebezpečně. Kucovlachů jest jen asi 120.000. Srbové by mohli mnoho učiniti, ale Arbanasi brzy je od Mlakedonie odriznou,
Srba Němec Turek Arbanas Turecko Makedonie Srbsko Cařihrad
15 article
Bulhaři v zájmu svých politických aspirací ne- mohou se vzdáti bulharisace Makeďonie, ale než to dokáží, mohamedánské obyvatelstvo bud značně silnější. Makedonii počínají svírati Arba- nasy, kteříž se nedají pobulhařiti. Podporovati Arbanasy na prospěch Rakouska a Italie Rusko nebude, právě tak, jako nedá svolení, aby se utvořil arbanaský národní stát, který by obsa- hoval jižní i severní Albanii a Staré Srbsko. Do dneška Arbanasi proslavili se pouze vraždě- ním křesťanů, hlavně pravoslavných, kdežto ar- banašti katolfci Miridité neubližují mohamedánům a jen pravoslavní Arbanasi, Toskové (75.000) přátelí se s Řeky. Z toho vidno, že by Rusko neprospělo Slovanům pod Tureckem, kdyby se tvářilo, že nevidí revoluční přípravy bulharské v Makedonii Prozatím je třeba čekati, zachovávati status quo, vzájemnými třenicemi se neoslabovati, nýbrž na- opak svorností mohutněti, držeti se svých sídel a práv a domáhati se nových. Nerovným zápa- sem s Tureckem Bulhaři přivolali by záhubu na sebe i na své bratry, jež v zaslepenosti své nechtějí znáti, a záhubu nikdo by od nich ne- odvrátil.
Bulhar Arbanas Toska Řek Makedonie Arba Rakousko Rusko Albánie Stará Srbsko Turecko
16 article
K příjezdu anglického krále do Německa. Orgán jednoty zemědělské v Německu »Deutsche Tages-Ztg.« projevuje v ironickém článku nelibost svou nad příjezdem Edvarda VII. do Německa a nad sblížením anglo německým vůbec. V karakteristickém článku tom píše mimo jiné: »Německá říše jest dnes právě tak málo neutrální jako Portugalsko. Prolo po bok tomuto bojuje na straně Angličanů. Obavy, že by berlín- skou návštěvou anglického krále mohl zbytečne býti zhoršen poměr náš k jiným státům, jsou bezdůvodny. Na politickém postaven našem nelze nic již zkaziti. Cesta Edvarda VII. do Německa není nežli osobní. aneb vysoko-li počítáme, čistě dvorní záležitostí. Úřad dvorního maršálka bude tím uveden snad v zimničné rozechvění. Německého lidu se ale věc ta netýče.«
Edvard VII Angličan Německo Portugalsko Deutsche Tage Ztg
17 article Denni zprávy.
Denni zprávy. — »Noue Freie Presse« libuje si v če- ských řečech, jež proneseny byly ve včerejší schůzi rady říšské, z nichž prý patrno, že prý čeští poslanci k obstrukci dosud odhodláni ne- jsou a že snad to přece jen půjde. Je to již zvykem, že každý vybéře si z toho, co bylo řečeno, pouze to, co se mu nejvíc hodí, a proto asi nalézá se »Neue Freie Presse« v tak rů- žovém humoru. V takovém humoru, že chytá se jediného slovička v řeči našeho kollegy po- slance Ryby, z níž uvádí, že prý Čechové chtěli bejovati ne za národnost, nýbrž za národní otázku, z čehož vyvozuje, že prý národnosti asi tak zle se nedaří. Neumí-li »Neue Freie Presse« nic jiného, než podobným nechutným hnidopišstvím kořeniti své argumenty, je to do- kladem, že neví vlastně již kudy kam. »Neue Freie Presse« snad tomu rozumí, co kollega náš myslil, a pokud se týče dalšího postůpu českých poslanců, jen na jejích přátelích v domě i na vládě to závisí, aby nastalo konečně jasno, po němž touží. Nechť jen dále v temnu tape, není zapotřebí, aby dělo se u nás opět to, co dělo se druhdy, kdy v politické naivnosti dá- vali jsme odpůrcům svým vždy na čtrnáct dní napřed svůj politický repertoir, tak aby se naši odpůrci dle toho řidili. Tolik nechť ví » Neue Fr Presse« a všichni, jež tak trápí nejistota o tom, co z naší strany na příště dítí se bude,že připraveni jsme každým okamžikem k činu nej- rozhodnějšímu. Kdy nastane chvíle učiniti krok v tomto směru, sejde na tom, jak se věci dále vyvinou. Naše delegace každým okamžikemje připravena.
Ryba Čecho Noue Frei Presse Neue Francie Presse Neue Frei Presse
18 article
— Ubohý pan Prade. Nejnenáviděnějším z poslanců německých zdá se býti dnesu »Všeněmeckých« první mistopředseda pan Prade. Jak mohou a kde mohou apostrofují ho a nikoli způsobem nejvlídnějším. Impufovali mu dokonce, že on je příčinou rozhodnuti presiden- tova, pokud jde o censuru podaných interpellací. že on to byl, který prý policajtství zavádí do parlamentu a rdousí svobodné slovo. A t všechno musí si dát pan Prade libit. Ten pan Prade, jemuž nestačí u »Všeněmeckých«, že v době poslední zapřel úplně své názory, že učinil přemet se stanoviska plné regionální rovnoprávnosti ku německé staatssprache, přízně pana Schönerera a Wolfa přece tím neziskal. A nezdá se, že pan Prade má dosti duševní resistence snášeti klidně tyto ústrky. Je strašně rozčilen pokaždé, když pan Wolf nebo Schönerer houkne, ba ve čtvrtečním sezení do té míry se zapomněl, že přes usnesení strany své, nereagovati na výkřiky řečníků z druhé strany Ze křesla místopředsednického pustil se do hádky s Wolfem. Byla to zcela zvláštní scéna, jaká se dosud v parlamentě neodehrála.
Prade Schönerer Wolf
19 article
— Schůze samosprávného úřadnictva kraje budějovického svolána jest na přiští ne- děli dne 24. února o 11. hodině dopoledne do zasedací síně zastupitelstva města Třeboně — Kluby občanské. Výbor staro- městského občanského klubu Praze zvolený na výroční valné hromadě úno- rové, ustavil se takto: předsedou pan Alexandr Storch, knihkupec, místopředsedou pan Julius Zikan, obchodník, pokladníkem pan Aloi Kirchhof, mlynář, jednatelem pan MUDr. Jos Mazánek, praktický lékař, zapisovatelem pan Alois Náhlovský, krejčí, členy výboru pp Emanuel Fatka, velkoobchodník, dr. Klika lékař, JUDr. J. S. Novák, advokát, Karel Procházka, obuvník a František Bejlek obuvník; přehlížitelé účtů pp. Jar. Frůhauí obchodník a Jan Mareš, vrchní úřadník. Před- sedou smírčího soudu jest pan JUDr. Jan Plod- lipný, advokát a poslanec. — Malostran- ský občanský klub vPraze pořádá ve středu 27. února o 8. hodině večerní řádnou valnou hromadu, na jejíž programu jsou zprávy funkcionářů, volby a návrhy 1. na zřízení pa- mětní desky na rodném domě Karla Slad- kovského (odůvodní inženýr a zemský po- slanec pan Ot. Materna), 2. na zřízení lidové čitárny a knihovny na Malé straně (odůvodní ředitel školy pan Josef Al. Bláha). Další návrhy pro valnou hromadu určené nutno podati tři dni napřed k rukám jednatele pana Em. Balcara, ředitele občanské záložny na Malé straně v Praze č. 53154. Před zahájením valné hromady přijí
Storch Julius Zikan MUDr Mazánek Náhlovský Fatka doktor Klik JUDr Novák Procházka Bejlek Mareš Jan plod Slad Otakar Matern Josef Al Bláha em Balcar Třeboň Praha staroměstský občanský klub Praga ský občanský klub rodný dům
20 article
mati se budou noví členové. Po valné hromadě přednášeti bude o sčítání lidu roku 1900 pan dr. J. Stumpí. Očekávati lze nejhojnější úča- stenstvi. — Schůze volební. V sobotu dne 23. t. m. o 8. hod. večer koná se veřejná schůze voličská v Národním domě na Král. Vinohra dech. Na programu jest rozhovor o volbách do obecního zastupitelstva. — Emanuel Max ryt. Wachstein j Včera o 1. hodině odpoledne zemřel v Praze tvůrce pomníku Radeckého na Malé straně, so- chař Emanuel Max, hlava pražské umělecké ro- diny Maxů, strýc mnichovského malíře Gabriele Maxa, v stáří 91 let. Vedle pomníku Radeckého pochází od zesnulého mistra proslulá Pieta na- proti pozlacenému krucifixu na Karlově mostě, socha sv. Ludmily ve svatovítském chrámě, sousoší sv. Cyrilla a Methoděje, pomník rakou- ských vojínů v Italii padlých v Písku, sochy panovníků rakouských v arsenálu vídeňském, mnoho portrétních poprsí a j. v. Emanuel Max narodil se v Pírkštejně dne 19. října 1810 rodině, v níž sochařství bylo jaksi dědičným- studoval v Praze, ve Vídni, vykonal dlouhé ce- sty po Evropě a v Římě vzbudil pozornost pa- peže Řehoře XIV., kterýž jej pro jeho díla církevního umění vyznamenával. Od roku 1848 usadil se trvale v Praze. Pomník Radeckého provedl se svým bratrem Josefem tak, že sám modeloval sochu polního maršála, kdežto o Josefa Maxa pocházejí figury vojáků, slavného vojevůdce na štítu nesoucích. Ryt. Emanuel Max zemřel ochrnutím srdce. Byl vysloveným stranníkem německým, obzvláštním příznivcem německého kasina v Praze, nedávno zesnulý redaktor »Bohemie« J. Wellomitzer byl jeho zetém.
doktor Emanuel Max Maxa Radecký svatý . Ludmila Cyrill Řehoř XIV Josef Ryt J Wellomitzer Karlov most Písek Praha Vídeň Evropa Řím národní dům na Královský Bohemia
21 article
— »Sborová tělesa býv. členů Nár. divadla« uveřejňují ve večerním listu »Hlasu Národa« »zasláno« přímo na naši adresu. Pa nové vylýkají nám, že prý jsme svou zprávou v odpoledním vydání čtvrtečním pokoušeli se způsobiti ve veřejnosti proti nim nemilou náladu, že se utikají o podporu ke straně sociálně- demokratické. Naproti tomu prostě zjišťujeme, že je pro nás naprosto novou věci, že by se byli členové stávkujícího orkestru a mužského sboru o podporu ke straně sociálně-demokrati- cké utikali a že jsme podobnou věc netvrdil ani my ani kdokoli jiný — pokud se pamatu- jeme — a že se na veřejností vyskytuje teprve doznáním ve »Večerním Listě« s dodatkem, že není účelno za nynějších okolností pomoc jakou- koliv odmitali. Jestliže toto přiznání náladu ve ve ejnosti proti »tělesům« zhorší, nebude to naší vinou. Pokud my víme, nebylo mlnění sociálně- demokratické, tlumočené »ústředním orgánem z počstku sporu, nikterak na straně stávkují- eích, ano prohlašováno v »Právu Lidu« zcela zřejmě, že sociálním demokratům jde spíšeo umělecký zájem divadla, než o o sobn
národní
22 article
spory v divadle. Teprve když k zásadnímu požadavku odstranění chefa opery přistoupila, či spíše přidšna byla otázka mzdy, tedy olázka sociální, což stalo se konviktskou schůzi, pro- hlásil orgán sociálně-demokratický věc stávkují- cích za svou. My do krásného poměru toho ne- misili jsme se, až ve čtvrtek, kdy »Právo Lidu- z řad stávkujíeích vybíralo pro budoucí volby »150 vlivuplných a energických agitátorů« proti národní strané svobodomyslné. Měli jsme za to, že sloužime národnímu smýšlení býv. členů sboru a orkestru Národního divadla, pakliže »česte tuto za ně odmitneme, dnes víme tedy opak. Nakolik pak týče se výtky, že jsmo v zá- ležitosti této zaujali stanovisko výlučně strannické, poukazujeme na všechny své projevy v té pří- čině; ani řádikou neodbočili j sme od svých snah, přivoditi smiření ve sporu a možné spolužití obou stran ve prospěch národního uměn operního istávkujleích sborů vý- konných. Ani řádkou, ni slovem nepostavili jsme se proti snahám po zlepšení hmolného postavení členův orkestru a sboru, i podporu- jeme je ze všech sil, pokud se dějí cestou
národní divadlo
23 article
— Úmrtí. V noci na včerejšek zemřel v Praze po dlouhé a trapné nemoci pan František Fanta, sládek a majitel domů v 51. roce věku svého. Včera zemřel v Praze p. Stanislav Hnidka, holič, ve věku 28 let. Zesnulý byl znám milou a bodrou povahou svojí. Pohřeb koná se v neděli o 3. hod. odpol. z domu smutku v Červené ulici č. 276—V. — Včera zemřela v Praze Ludmita Weilová roz. Reinischova, soukromnice, v 83. roce svého věku. Pohřeb bude zejtra o 2. hod. odpol. z israel. lázen- ského dvora na nový israel. hřbitov v Strašnicích. — Z městské rady pražské. (Schůze v pátel dne 22. února.) Stavební úřad vypracoval čtyry alter nativy na úpravu prostranství za novým mostem Františkovým na Malé straně. V záležitosti té ko- nati se bude místní komise. — Na opravu sousošt na kašně na Karlově náměstí (v sadech proti radnici) vypsáno bude oflertní řízení. — Společenstvo praž- ských mistrů kamenických podalo radě městské pro- memoria, ve kterém — odvolávajíc se na neutěšené poměry živnosti kamenické — žádá, by obecní práce kamenické zadávány byly přímo oprávněným mistrům kamenickým. Práce dlaždičské na příští rok zadány na Starém městě a Josefově firmě Weyrostkově, na hořejším Novém městě a Vyšehradě firmě Rutha Kafka, na dolním Novém městě Ferd. Dvořákovi, na Malé straně a Hradčanech J. Karešovi, v Holešovi- cích Bubnech bratřím Pažoutům. — Velké práce za- dávány budou od případu k případu jako v letech dřívějších. — Dodávka žulových obrub zadána fir- mám Paloušově, Šaldově a správě statků knížete
Fanta Hnidek Weilová Reinischův Františkův Josefův Ruth Kafka Dvořák J Kareš Pažout Paloušův Šaldův Praha Červená ulice Strašnice Karlov náměstí Ferd Hradčany Holeš Bubno Weyrostkov
24 article
Karla Schwarzenberga. — Dodávka řevnického ka- mene zadána panu Fr. Mestekovi. — Mostné (hrubý příjem) v týdnu od 9. do 16. února t. r. obnášelo n mostě provisorním u Národního divadla K 3125.48, na mostě Františka Josefa K 3134.68, na mostě Pa- lackého K 4220 16 h, na mostě přes Štvanici K 1460.42, na mostě Žofinském K 252.50 hi. — Radou městskou bylo — proti návrhu dozorčí ko mise nad pachtem daně potravní — usneseno na vrhnouti sboru obecních starších, aby na příště disposiční fond pro administra tor daně potravní činil toliko 2000 K). (na místě dřívějšího obnosu 6000 K), povozné pak aby zůstalo v obnose 4000 korunjako dosud. — Pravoslaví mezi Čechy petrohrad- skými. Den 2. (16.) února t. r. byl opět dnem vý- znamným pro Čechy petrohradské. Představitelé če- ského i ruského národa sešli se toho dne o 1/210. hod. dopol. v soboru sv. Trojice na Izmailovském pro- spektě. Sobor zářil mořem elektrických světel, jichž se zde užívá v ohromných lustrech. Tři čeští jinoši, synové pana Ant. Novotného, starosty výpomocného spolku českého, vraceli se ku pravoslaví. Kmotry byli známý Pražanům plukovník p. Komarov, úřadník p Stano a kapitán izmajlovského pluku p. A. Archipov. Kmotrami: sl. Komarova a dvě dámy z příbuzenstva matky dítek, pí. Julie Novotné. Po obvyklých obřadech všichni přítomní obcovali mši, při níž dítky, příjavše legální. pravoslaví, též ponojprv přijímaly pod obojí. Přítomni
Schwarzenberg Mestek František Josef Antonín Novotný Pražan Komarov Stano A Archipov Novotná Francie Čechy národní divadlo
25 article
mimo výše jmenované, byli: generál Heisman, gena- rální kontrolor p. Vasiljev, hudební kritik a spisovatel p. Ivanov a mnozí jiní. Krátce po 6. hod. odpol. sbromáždilo se asi 40 osob k rodinnému obědu do skvostného bytu p. Ant. Novotného, jenž nachází se na nejelegantnější ulici petrohradské Velké Mořské. Ve veliké, bíle čalounčné jídelně nalezaly se dva dlouhé stoly, u jednoho zasedla ruská společnost ve svém středu majíc choť hostitelovu pí. Julii No- votnou. Dáma tato, těšící se velké vážnosti všech, je původem svým Švýcarkou, nyní ale tělem i duši Češkou, osvojivší si skoro dokonale náš český jazyk. Hostině přítomni byli: generál Heisman, generální kontrolor p. Vasiljev, kapitán p. Archipov, spisovatel a hudební kritik p. Ivanov, slečna Michejeva, horlivá přítelkyně Čechů a překladatelka spisů Karoliny Světlé na ruský jazyk, velký přítel náš p. prof. Svat- kovský, dr. Lopatínský, prof. Iljinský a jiní. Z Čechů přítomní byli: pokladník českého výpomocného spolku v Petrohradě p. F. Rejí s chotí, jednatel téhož spolku p. V. Pont s chotí, starosta českého tělocvičného kroužku p. Josef Novotný (bratr hostitelův) s chotí, p. Jos. Velc s chotí, p. Jos. Fereš s chotí, p. Kraja p. Kokeš, p. Ant. Novotný se svojí dcerou Ludmilou.
Heisman Vasiljev Ivanov Novotný Julie Češka Archipov Michejev Čecho Karolina Světlá doktor Lopatínský profesor Iljinský V Pont Novotná hostitelův Jos Velc Kokeš Antonín Ludmila Petrohrad spolek p
26 article
Během oběda zabájena byla řada přípitků a řečí generálního kontrolora p. Vasiljeva za zdraví dílek, nově přijavších pravoslaví; týmž přednesena krásná báseň na počest Husovi, po níž objevil se v prů- čelních dveřích i obraz nezapomenutelného našeho mučedlníka; dále přípitek našemu »Sokolu«. Generál Heisman (Rus) v brillantní řeči poukázal na nynější poměry českého národa, a pronesl přání, aby mu v brzku lepší časy nastaly, vyložil, jak ruská intel- ligence už je pro národ náš zaujata, ale že musí se pracovati i o tom, aby širší vrstvy národa ruského zvěděly o snahách národa českého. Potom mluvili ještě kapitán p. Archipov, hostitel p. Ant. Novotný dotknul se některých bodů z naší historie, ke kroku jím učiněnému se vztahujících. Jednatel českého spolku p. Vladimír Pont promluvíl česky na slova Spasitelova: »Nechte maličkých přijítí ke mně«. Pan Jos. Velc odpověděl generálu Heismanovi, připil na zdar Rusům, načež zapěna ruská hymna. Pěkné byly přípitky pp. Kokše a Rejťa. Švýcarskému a českému národu, zdatným bojovníkům za práva a svobodu, připil p. prof. Iljinský, načež zapěna i česká hymna »Kde domov můj?« Generální kontrolor p. Vasiljev na to velmi krásně charakterisoval povahu ruského národa vzhledem k trpícím národům, třeba jen obranně, ale mužně hájícím svá práva, připomenuv, že Slované ve víře otců svých, přinesené i do Čech a Moravy prvoučiteli slovanskými Cyrillem a Metho- dějem, mají záruku své samostatnosti.
Vasiljev Hus Heisman Archipov Novotná Pont Jos Velc Rus Kokš Rejťa profesor Iljinský Slovan Rus Čechy Morava Sokol
27 article
— Přepadení Čechů na severní Moravě. Píše se nám: Shovívavostí a nadržováním posilují se Němci ve svých momsenovsko pferschovských brutálnostech tou měrou, že bez příčiny přepadají už na veřejných silnicích i povozy s českými výletníky, jak stalo se těchto dnů na severní Moravě. Česká společnost zábřežská pořádala dne 17. t. m. vyjížďku na sedmi saních do blízkého městečka Mírova. Pří- tomnost českých hostí v tomto sice smíšeném, ale německým zastupitelstvem ovládaném městečku po- pudila některé krvelačné Germány tou měrou, že zosnovali útok na společnost domů se vracející. O 7. hodině nastoupena zpáteční cesta. Za samým městečkem jako na povel bombardovali němečtí zu- řivci prvé povozy. Zaměřili na povoz z posledněj- ších, do něhož padl kámen větších rozměrů k nohám soudního příručího. Hůře vedlo se povozu nejposled- nějšímu, na nějž rabiáti vychrlili spoustu kamenía ředitele českého gýmnasia pana dra. Kahlíka pora- nili na rameni. Vozkové zabájili ihned divokou jízdu a jen vytrvalosti koní děkovati jest, že tolo zákeřnické přepadení nemělo ještě horších následků.
Čecho Němec Germán Kahlík Vozka Morava Mírov
28 article
Vyšetřování jest zavedeno. — Uctění památky Jindřicha Reegra v jizdním odboru »Sokola« pražského. Ve čtvrtek dne 21. t. m. sešli se v restauraci páně Ko- lářově členové jízdníhe odboru »Sokola« pražského, jebož zdaru nedávno zesnulý pracovník sokolský Jindřich Reeger v posledních 10 letech plné svoje úsilí věnoval, ke schůzi, aby uctili památku tohoto vzácného a drahého přítele svého. Předseda odboru inženýr Ludvík Čížek, vylíčil četně shromáždě- nému členstvu vřelými slovy zevrubně činnost ze- snulého ve věcech sokolských a vynikající zásluhy. jichž on ve všech oborech práce sokolské, zejmena pak o jízdu sokolskou si získal, dále ocenil vzácné osobní vlastnosti, kteréž učinily zesnulého celému jeho okoli drahým. Jako dokladu úcty a obdivu so- kolské veřejnosti k zesnulému pracovníku vzpomněl řečník přečetných projevů, jimiž župy a jednoty so- kolské i jednollivei provázeli těžkou ztrátu odchodem Reegrovým způsobenou. Vzpomínka předsedova vy- slechnuta byla členstvem s hlubokým pohnutím. Byla to prvá schůze odboru, které Jindřich Reeger se ne- zúčastnil — duchem jeho bude všecko snažení a ko- nání odboru ještě na dlouhá leta proniknuto.
Reegr Reeger Čížek Reegrův ko Sokol pán
29 article
— Lidové české divadlo v Praze. za hojného účastenství přátel lidového divadla, kteří, jak známo, k návrhu pana V. Štecha upsali sto- zlatové podily, přijaty byly 20. t. m. stanovy spolku, který pod jmenem »Tylovo sdružení« pečovati bude o rychlé rozřešení této naléhavé otázky. Za předsedání pana prof. dra. Julia Stoklasý, který v úvodní řeči vzpomenul především památky zesnu- lého spisovatele J. L. Turnovského, podal zevrubný referát o výsledcích dosavadní akce pan V. Štech, načež přečetl návrh stanov, přípravným komitétem sdělaný. Po živé debatě, v níž zejmena mnohými právnickými vysvětlivkami návrh stanov objasníl p. dr. J. V. Novák, příjaty stanovy »Tylova sdru- žení« beze změny a usneseno zadati je k schvá- lení. Na to rokováno zevrubně o tom, kterak projekt lidového divadla nejrychleji uskutečniti a mimo jiné přijat zejmena návrh p. Cínkův, aby při ustavení spolku ihned byl zorganisován zvláštní agitační výbor, který by řady dosavadních podílníků co nej- více rozšíříl. Všichni, kdož nyní přihlásí se jako podílníci, složí na stozlatový podíl 10 zl., další splátku 30 zl. průběhem nejbližších tří měsíců, pak 30 zl. průběhem šesti měsíců a zbytek během dalšího půl roku. Podíly činných členů Tylova sdružení jsou půjčkami, o jichž splacení jest stanovami náležitě postaráno. Jakmile stanovy dojdou schválení, budou všem dosavadním podílníkům se zevrubnou zprávou rozeslány. Přihlášky nových podílníků přijímají: pan Jan Červenka, spisovatel a měst. tajemník na Král. Vinohradech, pan Václav Štech, spisovatela řídící učitel na Žižkově a pan HI. Vopálka, velko- obchodník v Praze, na Perštýně.
V Štech profesor doktor Stoklasý turnovský J V Novák Tylův Červenka Král Štech Vopálka Žižkov Praha na Perštýn český divadlo v Praga přátelit lidový divadlo Tylův sdružený lidový divadlo
30 article
— Sčítání lidu. V Mladé Boleslavi napočteno 769 domů (roku 1890 699) a 13.482 osoby (r. 1890 11.518), z nichž jest Čechů 12.849 a Němců 506. — Česká škola v Hrobech. Jak se nám oznamuje, podali autonomní členové zemské školní rady včera presidiu této korporace návrhy ve pří- čině umístění české obecné školy v Hrobech, o kte- rých musí býti jednáno v nejbližších schůzích české sekce zemské školní rady. Jak známo, ve schůzi sněmu dne 20. prosince podal posl. prof. Čela- kovský se soudruhy interpellaci k místodržiteli, ve které oznámiv, že majitel domu, kde česká škola je umístěna, místnosti této škole vypověděl, dotazo-
Čecho Němec Mladá Boleslav Český škola v hrob český obecný škola v hrob