1
masthead
23. února 1901.
5
article
hotovena býti mají, nespadá nikdy v působnost
administrativy, nýbrž jest předmětem soudnictví.
ježto obsah a smysl rozhodnuti se stránkou jazy
kovou rozhodnutí toho v nerozpojné souvislosti jes
a proti jako rozhodnutí ve věci samé, tak také
i otázka jazykové úpravy tohoto rozhodnutí k me-
ritornímu vyřízení té které právní záležitost
náleží.
Poněvadž však k výkonu soudnictví jen sou dy
samy jsou povolány, nesmí býti otázka, zda v tom
či onom směru německého či českého jazyka po-
užíti jest, nikdy býti řešena ministerstvem
spravedlnosti, nýbrž pouze soudy v řádném
pořadě právním.
Ministerstvo spravedlnosti nemůže vydání tako-
vých poukazů ani právem dozoru jemu dle 8 74.
zák. o s. org. ospravedlniti, poněvadž právo dozoru
nemůže přec zabíhati až do zasahování v právo
soudům základním zákonem zaručeně, spravedlnost
zamostatně vykonávati, nebo zaváděli jakousi justici
kabinetní, nýbrž poskytuje toliko ministerstvu spra-
vedlnosti možnost, soudy na použití zákona, po ná-
hledu jeho nesprávné, upozorniti.
Že však ministerské výtky, o nichž se z prvu
zmíněno, nemají býti pokládány za pouhé nezávazné
projevy náhledu, toho dokladem jest okolnost, že
správa justiční od soudů přesného zachovávání všech
v jazykovém ohledu vydaných poukazů požadujea
soudce, kteří majíce na zřeteli právo jim propůjčené
samostatně právomoc vykonávati, soudí, že
smějí vnitřní cenu těchto poukazů zkoumatia
v základě výsledku tohoto zkoumání podle svého
právního přesvědčení samostatně však odchylně od
poukazů takových předsejíti, k zodpovědností pohání,
ba jim i disciplinárním řízením hrozí.
6
article
Nehledě však k tomu, že poukazy tyto cestou
zcela nezákonnou k místu přicházejí, musejí také
jako materiálně nesprávné a nezákonné býti
označeny.
Neboť výtky, resp. poukazy dotčené nařízují
vždycky jen použiti řeči německé na úkor jazyka
českého a tudíž povždy proti zákonům základním
platným předpisům shora citovaným směřují.
Vydání těchto poukazů zákon rušících, nemůže
však ani náhledem shora zmíněným, že jazykové
nařízení Clarovo německý jazyk ve vnitiní čin-
nost soudu zavésti chtělo, náhledem to — jak již
výše dokázáno — zcela nepřípustným a nespráv ným,
býti omluveno.
Vždyť k tak zv. vnitní službě lze čítati
jen ony úkony, které stranám nejso
přístupny
Poněvadž však — k nepatrným výjimkám ne-
hledě — ve všecky spisy jak v záležitostech civil
ních tak i trestních strany mohou nabližeti, nenáleží
vůbec úkony úřadní ve spisech těchto zjištěné, jakož
i v nich vepsaná opatření a vyřízení ke službě tak
zv. vnitřní.
Jestliže se tedy nařizuje, že na př. také pro pří-
kazy soudní kanceláři dáné, jež udávají obsah usne-
sení, které v jazyku českém vyhotoveno býti má pro
opatření, jež soudní vyřízení nahražují, pro záznamy
spisové, jež protokol zastupulí, pro zprávy, kterými
spisy stolici II. se předkládají, pro korrespondenci
soudu v záležitosti stran a pod. toliko řěči německé
použíli jest, odporuje poukaz tento i náhledu shora
vzpomenutému, poněvadž žádný z těchto úkonů ne-
smí počítán býti k vnitřní činnosti soudní.
Clarův
7
article
Konečně nelze také nepřihlednouti k následující
okolnosti, jež právě počínání nynější vlády zvláště
karakterisuje
Již v nařízení ze dne 24. února 1898 bylo vý-
slovně vytčeno, že úprava poměrů jazykových při
soudech a v ostatních úřadech v království českém
nařízeními ministerskými má býti toliko provisorní
a že otázky dotčené toliko a jedíně zákonem řešeny
býti mají.
Také nařízení ministerské ze dne 14. října 1899
mělo, jak z doslovu jeho »až do zákonného upra-
vení, které se připravuje« a »prozatímný« plýnea
jak opětovně bylo tvrzeno, jen za účel, cestu pro
zákonodárnou činnost urovnati a překážky,
které dle udání dosažení tohoto cíle ztěžovaly, od-
straniti.
Proto také prohlásila c. k. vláda ve své řeči
programové r. 1900 s velikým důraz m. že
ve věcech jazykových exekutivou nižádné jedno-
stranné opatření se nestane.
A přes to vydal J. Exc. p. ministr spravedlnosti
zmíněné poukazy docela jednostranně, pokud se týče
dal k tomu podnět, aby podřízenými orgány byly
vydány, nebo nezabránil tomu, a tím jednal netoliko
proti předpisům shora uvedeným, nýbrž také proti
slibu od J. Exc. p. předsedy ministerstva jmenem
veškerého ministerstva danému.
C. k. ministerstvo dále i způsobilo, pokud se
týče dopustilo, aby od orgánů administrativních,
moci, která jim nad úřadníky tím, že jim právo
jmenovací a disciplinární přísluší, jest propůjčena.
k tomu bylo zneužito, aby od soudů vynutily za-
chování jednotlivých nařízení proti zákonům vy-
daných.
8
article
Vzhledem k uvedenému táží se podepsaní:
Jakými zákonnými předpisy může J. Er.
p. ministr spravedlnosti formu i obsah jazykových
poukazů správou justiční českým soudům daných
ospravedlniti?
Jak může toto počínání se slibem J. Exc.p
předsedou ministerstva daným, že každého jedno-
stranného opatření v příčině té bude uvaro-
váno, uvésti v souhlas?
Posl. dr. Bedřich Pacák a soudr. podávají
tento návrh v příčině používání titolatury a ozna-
čení č. k. vrchního zemského soudu a presidia vrch-
ního zemského soudu v království českém
Po celou řadu let byl sborový soud II. stolic
pro království české zřízený úřadně jako »vrcih n
soudzemský v království českéme
a jeho presidium jako »presidium vrch-
ního soudu zemského v královstv
českém« označováno.
Tato titulatura obou jmenovaných úřadů byl
vždycky za jedině správnou pokládána, poněvadž v
označení tomto netoliko docházel svého výrazu ter-
ritoriální obvod působnosti těchto úřadův pro celé
království české stanovených, nýbrž byla také země
česká pojmenována svým jí příslušícím attributem
»království«, attributem to, který ve státních aktech.
zejmena i v císařském diplomu ze dne 20. října 186
č. 226 ř. z., jenž na dějinné právní vědomí krá-
lovství a zemí poukazuje, byl uznán, v názvua
erbu Jeho Veličenstva jest uveden a ani vládou ještě
nikdy popírán nebyl.
Z jisté strany byly sice opětně pokusy předse-
vzaty použití tohoto titulu historicky i právně úplně
zdůvodněného odstraniti a název »království« ne-li
slovem s provincie« nahraditi, alespoň všude vypu-
stiti; však nebylo dosud k témto zbožným přáním
přihlíženo.
Posl
doktor
Pacák
sborový soud II
9
article
Teprve v době nejnovější nevyskytá se již
úřadních vyřízeních vrchního zemského soudu a
presidia vrchního zemského soudu v Praze úřadní
název správný a dříve obvyklý »v královstv
českém«, nýbrž spojováno s označením: český
vřchní soud zemský« nebo »presidium českého
vrchního soudu zemského« nebo »vrchní soud zem-
ský — presidium vrchního zemského souduv
Pra ze«.
Poněvadž tato nová praxe vrchního zemského
soudu v království českém a jeho presidia prozra-
zuje politickou tendenci shora zmíněnou,
úřadové soudní však se každé politiky vždycky zdr-
žovati mají, táží se podepsaní
1. Nařídil Jeho Excellence pan ministr spravedl
nosti také toto nové počínání vrchního zemského
soudu a presidia vrchního zemského soudu v králov
ství českém písemným nebo ústním poukazem
přímo ať nepřímo
2. Jestliže ano, jak může nařízení takové odů-
vodniti?
3. Pakli nikoli, co zamýšlí zaříditi, aby této
nesprávné praxi obou zmíněných úřadův byla uči-
něna přítrž?
Legitimační výbor za předsednictví posl.
hr. Serenye usnesl se k Schückerovu návrhu
zásadně, že ve sporných připadech, hudou-li to jed-
notliví členové výboru žádat, ustanoví se spolu refe
renti. Rovněž přijat návrh posl. Daszyúského
aby po vyhotovení zpráv spisy vyložily se po 14 dn
v kanceláři, aby poslanci mohli do nich nahléd
nouti.
Schückerův
Praha
10
article
Potom příděl ovaly se referá ty.
Potom příděl ovaly se referá ty.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 22. února. (Poláci a ne
německé dota zy.) Krakovský »Czase
v souhise s polským kolem spokojuje se s roz-
hodnutím hr. Vettra o neněmeckých dotazech
odkazuje oprávněné požadavky slovanských po
slanců do doby, až se změní nynější jednací
řád sněmovní, k čemuž ovšem nikdy nedojde.
Tím dává hlavní orgán polského kola sankei
přehmatu, jehož se na platné ústavě a platném
jednacím řádu dopustil předseda sněmovny. Aby
však význam tohoto nového zabočení polského
kola na levo byl před voliči zastřen, přicházl
druhý advokát polské delegace s nezbytnou
u něho lží a překrucuje chod sněmovních udá-
lostí v posledních dnech. Lvovský »Przeglad«
líčí věc tak, jako by se neněmecké dotazy ve
sněmovně dosud nečetly a v zápisníku nezazna-
menávaly a jakoby česká delegace teprv nyní
byla přišla s požadavkem, týkajícím se výhradné
jen českých dotazů. A k tomu dodává
»Mají-li Čechové tak na pilno s českými do-
tazy, ať pracují na svůj vlastní český účet
nevnucují nám povinnost brániti jejich pretense.
Měli se napřed zeptat kola polského a pak teprv
vystouplti se svým požadavkem a ne naopak.
Tak činí celá věc dojem, že si Čechové oso-
bují nad námi velení, k němuž nemají nijaké
oprávněnosti.« Je však nepravda, že Čechové
vystoupili tentokrát s jakýmsi novým požadavkem-
s novým požadavkem vystoupili všeněmecký
svaz a němečtí nacionálové, žádajíce za vylou-
čení neněmeckých dotazů z protokolů a česká
delegace jen hájila staré dobré právo. Toto
dobré právo však zapřelo polské kolo a jeho
orgány svými nepravdami nezastrou této prorady
na věci slovanské.
Aby však i polští voličové viděli na věc
jasně, o to se starají polské listy neodvislé.
Polák
Čecho
Praha
11
article
»Nová Reforma« viní polské kolo, že ve své
krátkozrakosti pomáhá dru. Körbrovi vzbuzovat
ve sněmovně obstrukci, jíž vláda nezbytně potře-
buje, poněvadž pod kontrolou parlamentu vládnout
nedovede a bez obstrukce k § 14. se nedostane.
Obstrukci pak měl roznítiti předseda hrabě
Vetter, jenž na pokyn vládní zaujal nepřípustné
stanovisko vzhledem k neněmeckým dotazům a
k censuře dotazů vládě nepříjemných. — »Glos
Vetter
Glos
12
article
Nar.« vidí v souhlase polského kola s roz-
hodnutím předsedy sněmovního nový důkaz, že
p. Javorský bere poslušně na vědomí nové
zkrácení práv jazyka polského a nehodlá pod-
niknouti ničeho proti télo neslýchané křivdě
nebezpečnému prejudikátu. »Čin takový —
dodává »Gl. N.« — musí způsobiti v celé zemi
pobouření proti polské representaci na říšské
radě. Poláci nesmějí ustoupiti ani o krok, běží-li
o práva jazyka mateřského, tedy o práva, jichž
hájíti a dbáti jest nejsvětější pvvinností každého
syna naší otčiny.« — »Kur. Lvovský« líčí pak
význam českého odporu proti nejnovějšímu po-
žadavku radikálních Němců těmito slovy: » Češti
poslanci kladou nejhouževnatější odpor německým
choutkám a měli by býti podporováni ostatními
slovanskými kluby, neboť nikdo přec není tak
naivní, aby se domníval, že Němci, když se
jim podaří uvésti do parlamentu němčinu jako
jazyk povinný a úřadní, spokoji se tímto
úspěchem a zanechají dalších germanisačních
pokusů. Naopak nikdo nepochybuje, že opojeni
prvým úspěchem vystoupí s dalšími neoprávhě-
nými požadavky, jež bude těžko potřiti, nevy-
stoupí-li se dosti rázně proti prvým požadavkům
německé hrdosti. Německá pretense, aby něm-
čina byla uznána za jediný v parlamentě
oprávněný jazyk, dotýká se národní cti všech
slovanských národů v Rakousku a tím jazykový
spor česko-německý vstupuje ze svého dosud
lokálního významu do nové fáze, všerakouskéa
přinutí i lhostejné dosud diváky, aby se spojili
v sevřenou falangu proti teutonskému útoku.«
Polák
Němec
Nara
Rakousko
13
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 21. února.
Ruské stanovisko v makedonské
otázce.
Ruské stanovisko v makedonské otázce v
nea
světluje N. Durnovo.
V zájmu Ruska není, aby se Bulharsko
značně rozšířilo na útraty Makedonie neboť úko
Ruska na pravoslavném východě není v tom
aby posílovalo jeden stát na útraty druhého
a aby ustupovalo země, osídlené Srby a Kuco-
vlachy Rakousku, nýbrž v tom, aby i Bulhaři
i Srbové, i Řekové, i Kucovlaši byli svobodni
a aby každý z nich v rámci svých národopis-
ných hranic utvořil samostatný stát a ty státy
aby potom utvořily mezi sebou balkánský spolek
pod ochranou Ruska, jež by mělo držeti ve
svých rukou Bospor a Dardanelly
Turecko není dnes to, co bylo v letech
80., kdy vykonávalo vše, co Rusko rozhodně
žádalo. Nynější Turecko pod protektorátem Ně-
mecka je stát, mající jednu z nejlepších armád
v Evropě a na ruské hranici nalezá se 120.000
mužů nepravidelné kurdské jízdy. Před budoucí
rusko-tureckou válkou bude předcházeti vraždění
křesťanů. To vědí velmi dobře všichni křesťané
Kdo nyní putuje tureckými zeměmi zakusí, že
Turci ani z daleka nejsou již k Evropanům tak
ochotni, jako byli ještě po válce s Řeky 1897.
N Durnův
Srba
Kuca
Bulhar
Řek
Evropan
Praha
Rusko
Bulharsko
Makedonie
Rakousko
Bospor
Turecko
Evropa
Turec
14
article
Cítí se silnějšími. Také křesťanům odnímaj
jedno právo za druhým. Mohamedánství v ev-
ropském Turecku je na postupu. Cařihradské
listy nepřestávají oznamovati případy, že kře-
sťané se poturčili, a to dobrovolně. Při tom ne-
počítáme ty Srby, kteří byli od mohamedánských
Arbanasů poturčení násilně, a jich je od r. 1880
na 25—30.000, hlavně žen a dětí. Nad to bylo od
r. 1880 v Makedonii a Starém Srbsku na 10.000
lidí pobito, a třikrát tolik vystěhovalo se jich do
Srbska. Položení křesťanů stále je trudnější
v celém Turecku i v samém Cařihradě. Křesťané
jsou si vědomi, do jakého nebezpečí může je
uvrhnouti nejmenší počátek. Turecké časopise-
ctvo propaguje ideu panislamismu, hodžové vná-
šejí ji dále v národ. Mohamedánské obyvatelstvo
je po zuby ozbrojeno, křesťanské neozbrojeno.
Kdyby nastalo všeobecné vraždění, nie by kře-
sťany nezachránilo. Jen Němci anebo lépe ře-
čeno protestanti a katolíci, jež chrání západní
velmoci, mohou býti klidni, že Turci na ně ne-
sáhnou.
Srbská a kucovlaská propaganda v Make-
donii nejsou nebezpečně. Kucovlachů jest jen
asi 120.000. Srbové by mohli mnoho učiniti,
ale Arbanasi brzy je od Mlakedonie odriznou,
Srba
Němec
Turek
Arbanas
Turecko
Makedonie
Srbsko
Cařihrad
15
article
Bulhaři v zájmu svých politických aspirací ne-
mohou se vzdáti bulharisace Makeďonie, ale než
to dokáží, mohamedánské obyvatelstvo bud
značně silnější. Makedonii počínají svírati Arba-
nasy, kteříž se nedají pobulhařiti. Podporovati
Arbanasy na prospěch Rakouska a Italie Rusko
nebude, právě tak, jako nedá svolení, aby se
utvořil arbanaský národní stát, který by obsa-
hoval jižní i severní Albanii a Staré Srbsko.
Do dneška Arbanasi proslavili se pouze vraždě-
ním křesťanů, hlavně pravoslavných, kdežto ar-
banašti katolfci Miridité neubližují mohamedánům
a jen pravoslavní Arbanasi, Toskové (75.000)
přátelí se s Řeky.
Z toho vidno, že by Rusko neprospělo
Slovanům pod Tureckem, kdyby se tvářilo, že
nevidí revoluční přípravy bulharské v Makedonii
Prozatím je třeba čekati, zachovávati status quo,
vzájemnými třenicemi se neoslabovati, nýbrž na-
opak svorností mohutněti, držeti se svých sídel
a práv a domáhati se nových. Nerovným zápa-
sem s Tureckem Bulhaři přivolali by záhubu na
sebe i na své bratry, jež v zaslepenosti své
nechtějí znáti, a záhubu nikdo by od nich ne-
odvrátil.
Bulhar
Arbanas
Toska
Řek
Makedonie
Arba
Rakousko
Rusko
Albánie
Stará Srbsko
Turecko
16
article
K příjezdu anglického krále do
Německa.
Orgán jednoty zemědělské v Německu
»Deutsche Tages-Ztg.« projevuje v ironickém
článku nelibost svou nad příjezdem Edvarda VII.
do Německa a nad sblížením anglo německým
vůbec. V karakteristickém článku tom píše mimo
jiné: »Německá říše jest dnes právě tak málo
neutrální jako Portugalsko. Prolo po bok tomuto
bojuje na straně Angličanů. Obavy, že by berlín-
skou návštěvou anglického krále mohl zbytečne
býti zhoršen poměr náš k jiným státům, jsou
bezdůvodny. Na politickém postaven
našem nelze nic již zkaziti. Cesta
Edvarda VII. do Německa není nežli osobní.
aneb vysoko-li počítáme, čistě dvorní záležitostí.
Úřad dvorního maršálka bude tím uveden snad
v zimničné rozechvění. Německého lidu se ale
věc ta netýče.«
Edvard VII
Angličan
Německo
Portugalsko
Deutsche Tage
Ztg
17
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— »Noue Freie Presse« libuje si v če-
ských řečech, jež proneseny byly ve včerejší
schůzi rady říšské, z nichž prý patrno, že prý
čeští poslanci k obstrukci dosud odhodláni ne-
jsou a že snad to přece jen půjde. Je to již
zvykem, že každý vybéře si z toho, co bylo
řečeno, pouze to, co se mu nejvíc hodí, a proto
asi nalézá se »Neue Freie Presse« v tak rů-
žovém humoru. V takovém humoru, že chytá
se jediného slovička v řeči našeho kollegy po-
slance Ryby, z níž uvádí, že prý Čechové chtěli
bejovati ne za národnost, nýbrž za národní
otázku, z čehož vyvozuje, že prý národnosti
asi tak zle se nedaří. Neumí-li »Neue Freie
Presse« nic jiného, než podobným nechutným
hnidopišstvím kořeniti své argumenty, je to do-
kladem, že neví vlastně již kudy kam. »Neue
Freie Presse« snad tomu rozumí, co kollega
náš myslil, a pokud se týče dalšího postůpu
českých poslanců, jen na jejích přátelích v domě
i na vládě to závisí, aby nastalo konečně jasno,
po němž touží. Nechť jen dále v temnu tape,
není zapotřebí, aby dělo se u nás opět to, co
dělo se druhdy, kdy v politické naivnosti dá-
vali jsme odpůrcům svým vždy na čtrnáct dní
napřed svůj politický repertoir, tak aby se naši
odpůrci dle toho řidili. Tolik nechť ví » Neue Fr
Presse« a všichni, jež tak trápí nejistota o tom,
co z naší strany na příště dítí se bude,že
připraveni jsme každým okamžikem k činu nej-
rozhodnějšímu. Kdy nastane chvíle učiniti krok
v tomto směru, sejde na tom, jak se věci dále
vyvinou. Naše delegace každým okamžikemje
připravena.
Ryba
Čecho
Noue Frei Presse
Neue Francie Presse
Neue Frei Presse
18
article
— Ubohý pan Prade. Nejnenáviděnějším
z poslanců německých zdá se býti dnesu
»Všeněmeckých« první mistopředseda pan
Prade. Jak mohou a kde mohou apostrofují ho
a nikoli způsobem nejvlídnějším. Impufovali mu
dokonce, že on je příčinou rozhodnuti presiden-
tova, pokud jde o censuru podaných interpellací.
že on to byl, který prý policajtství zavádí do
parlamentu a rdousí svobodné slovo. A t
všechno musí si dát pan Prade libit. Ten pan
Prade, jemuž nestačí u »Všeněmeckých«, že
v době poslední zapřel úplně své názory, že
učinil přemet se stanoviska plné regionální
rovnoprávnosti ku německé staatssprache, přízně
pana Schönerera a Wolfa přece tím neziskal.
A nezdá se, že pan Prade má dosti duševní
resistence snášeti klidně tyto ústrky. Je strašně
rozčilen pokaždé, když pan Wolf nebo
Schönerer houkne, ba ve čtvrtečním sezení do
té míry se zapomněl, že přes usnesení strany své,
nereagovati na výkřiky řečníků z druhé strany
Ze křesla místopředsednického pustil se do
hádky s Wolfem. Byla to zcela zvláštní scéna,
jaká se dosud v parlamentě neodehrála.
Prade
Schönerer
Wolf
19
article
— Schůze samosprávného úřadnictva
kraje budějovického svolána jest na přiští ne-
děli dne 24. února o 11. hodině dopoledne do
zasedací síně zastupitelstva města Třeboně
— Kluby občanské. Výbor staro-
městského občanského klubu
Praze zvolený na výroční valné hromadě úno-
rové, ustavil se takto: předsedou pan Alexandr
Storch, knihkupec, místopředsedou pan Julius
Zikan, obchodník, pokladníkem pan Aloi
Kirchhof, mlynář, jednatelem pan MUDr. Jos
Mazánek, praktický lékař, zapisovatelem pan
Alois Náhlovský, krejčí, členy výboru pp
Emanuel Fatka, velkoobchodník, dr. Klika
lékař, JUDr. J. S. Novák, advokát, Karel
Procházka, obuvník a František Bejlek
obuvník; přehlížitelé účtů pp. Jar. Frůhauí
obchodník a Jan Mareš, vrchní úřadník. Před-
sedou smírčího soudu jest pan JUDr. Jan Plod-
lipný, advokát a poslanec. — Malostran-
ský občanský klub vPraze pořádá ve
středu 27. února o 8. hodině večerní řádnou
valnou hromadu, na jejíž programu jsou zprávy
funkcionářů, volby a návrhy 1. na zřízení pa-
mětní desky na rodném domě Karla Slad-
kovského (odůvodní inženýr a zemský po-
slanec pan Ot. Materna), 2. na zřízení lidové
čitárny a knihovny na Malé straně (odůvodní
ředitel školy pan Josef Al. Bláha). Další návrhy
pro valnou hromadu určené nutno podati tři dni
napřed k rukám jednatele pana Em. Balcara,
ředitele občanské záložny na Malé straně v Praze
č. 53154. Před zahájením valné hromady přijí
Storch
Julius Zikan
MUDr
Mazánek
Náhlovský
Fatka
doktor
Klik
JUDr
Novák
Procházka
Bejlek
Mareš
Jan plod
Slad
Otakar
Matern
Josef Al
Bláha
em
Balcar
Třeboň
Praha
staroměstský občanský klub Praga
ský občanský klub
rodný dům
20
article
mati se budou noví členové. Po valné hromadě
přednášeti bude o sčítání lidu roku 1900 pan
dr. J. Stumpí. Očekávati lze nejhojnější úča-
stenstvi.
— Schůze volební. V sobotu dne 23.
t. m. o 8. hod. večer koná se veřejná schůze
voličská v Národním domě na Král. Vinohra
dech. Na programu jest rozhovor o volbách do
obecního zastupitelstva.
— Emanuel Max ryt. Wachstein j
Včera o 1. hodině odpoledne zemřel v Praze
tvůrce pomníku Radeckého na Malé straně, so-
chař Emanuel Max, hlava pražské umělecké ro-
diny Maxů, strýc mnichovského malíře Gabriele
Maxa, v stáří 91 let. Vedle pomníku Radeckého
pochází od zesnulého mistra proslulá Pieta na-
proti pozlacenému krucifixu na Karlově mostě,
socha sv. Ludmily ve svatovítském chrámě,
sousoší sv. Cyrilla a Methoděje, pomník rakou-
ských vojínů v Italii padlých v Písku, sochy
panovníků rakouských v arsenálu vídeňském,
mnoho portrétních poprsí a j. v. Emanuel Max
narodil se v Pírkštejně dne 19. října 1810
rodině, v níž sochařství bylo jaksi dědičným-
studoval v Praze, ve Vídni, vykonal dlouhé ce-
sty po Evropě a v Římě vzbudil pozornost pa-
peže Řehoře XIV., kterýž jej pro jeho díla
církevního umění vyznamenával. Od roku 1848
usadil se trvale v Praze. Pomník Radeckého
provedl se svým bratrem Josefem tak, že sám
modeloval sochu polního maršála, kdežto o
Josefa Maxa pocházejí figury vojáků, slavného
vojevůdce na štítu nesoucích. Ryt. Emanuel
Max zemřel ochrnutím srdce. Byl vysloveným
stranníkem německým, obzvláštním příznivcem
německého kasina v Praze, nedávno zesnulý
redaktor »Bohemie« J. Wellomitzer byl jeho
zetém.
doktor
Emanuel Max
Maxa
Radecký
svatý . Ludmila
Cyrill
Řehoř XIV
Josef
Ryt
J Wellomitzer
Karlov most
Písek
Praha
Vídeň
Evropa
Řím
národní dům na Královský
Bohemia
21
article
— »Sborová tělesa býv. členů Nár.
divadla« uveřejňují ve večerním listu »Hlasu
Národa« »zasláno« přímo na naši adresu. Pa
nové vylýkají nám, že prý jsme svou zprávou
v odpoledním vydání čtvrtečním pokoušeli se
způsobiti ve veřejnosti proti nim nemilou náladu,
že se utikají o podporu ke straně sociálně-
demokratické. Naproti tomu prostě zjišťujeme,
že je pro nás naprosto novou věci, že by
se byli členové stávkujícího orkestru a mužského
sboru o podporu ke straně sociálně-demokrati-
cké utikali a že jsme podobnou věc netvrdil
ani my ani kdokoli jiný — pokud se pamatu-
jeme — a že se na veřejností vyskytuje teprve
doznáním ve »Večerním Listě« s dodatkem, že
není účelno za nynějších okolností pomoc jakou-
koliv odmitali. Jestliže toto přiznání náladu ve
ve ejnosti proti »tělesům« zhorší, nebude to naší
vinou. Pokud my víme, nebylo mlnění sociálně-
demokratické, tlumočené »ústředním orgánem
z počstku sporu, nikterak na straně stávkují-
eích, ano prohlašováno v »Právu Lidu« zcela
zřejmě, že sociálním demokratům jde spíšeo
umělecký zájem divadla, než o o sobn
národní
22
article
spory v divadle. Teprve když k zásadnímu
požadavku odstranění chefa opery přistoupila, či
spíše přidšna byla otázka mzdy, tedy olázka
sociální, což stalo se konviktskou schůzi, pro-
hlásil orgán sociálně-demokratický věc stávkují-
cích za svou. My do krásného poměru toho ne-
misili jsme se, až ve čtvrtek, kdy »Právo Lidu-
z řad stávkujíeích vybíralo pro budoucí volby
»150 vlivuplných a energických agitátorů« proti
národní strané svobodomyslné. Měli jsme za to,
že sloužime národnímu smýšlení býv. členů
sboru a orkestru Národního divadla, pakliže
»česte tuto za ně odmitneme, dnes víme tedy
opak. Nakolik pak týče se výtky, že jsmo v zá-
ležitosti této zaujali stanovisko výlučně strannické,
poukazujeme na všechny své projevy v té pří-
čině; ani řádikou neodbočili j sme
od svých snah, přivoditi smiření
ve sporu a možné spolužití obou
stran ve prospěch národního uměn
operního istávkujleích sborů vý-
konných. Ani řádkou, ni slovem nepostavili
jsme se proti snahám po zlepšení hmolného
postavení členův orkestru a sboru, i podporu-
jeme je ze všech sil, pokud se dějí cestou
národní divadlo
23
article
— Úmrtí. V noci na včerejšek zemřel v Praze
po dlouhé a trapné nemoci pan František Fanta,
sládek a majitel domů v 51. roce věku svého.
Včera zemřel v Praze p. Stanislav Hnidka, holič,
ve věku 28 let. Zesnulý byl znám milou a bodrou
povahou svojí. Pohřeb koná se v neděli o 3. hod.
odpol. z domu smutku v Červené ulici č. 276—V. —
Včera zemřela v Praze Ludmita Weilová roz.
Reinischova, soukromnice, v 83. roce svého věku.
Pohřeb bude zejtra o 2. hod. odpol. z israel. lázen-
ského dvora na nový israel. hřbitov v Strašnicích.
— Z městské rady pražské. (Schůze v pátel
dne 22. února.) Stavební úřad vypracoval čtyry alter
nativy na úpravu prostranství za novým mostem
Františkovým na Malé straně. V záležitosti té ko-
nati se bude místní komise. — Na opravu sousošt
na kašně na Karlově náměstí (v sadech proti radnici)
vypsáno bude oflertní řízení. — Společenstvo praž-
ských mistrů kamenických podalo radě městské pro-
memoria, ve kterém — odvolávajíc se na neutěšené
poměry živnosti kamenické — žádá, by obecní práce
kamenické zadávány byly přímo oprávněným mistrům
kamenickým. Práce dlaždičské na příští rok zadány
na Starém městě a Josefově firmě Weyrostkově, na
hořejším Novém městě a Vyšehradě firmě Rutha
Kafka, na dolním Novém městě Ferd. Dvořákovi, na
Malé straně a Hradčanech J. Karešovi, v Holešovi-
cích Bubnech bratřím Pažoutům. — Velké práce za-
dávány budou od případu k případu jako v letech
dřívějších. — Dodávka žulových obrub zadána fir-
mám Paloušově, Šaldově a správě statků knížete
Fanta
Hnidek
Weilová
Reinischův
Františkův
Josefův
Ruth Kafka
Dvořák
J Kareš
Pažout
Paloušův
Šaldův
Praha
Červená ulice
Strašnice
Karlov náměstí
Ferd
Hradčany
Holeš
Bubno
Weyrostkov
24
article
Karla Schwarzenberga. — Dodávka řevnického ka-
mene zadána panu Fr. Mestekovi. — Mostné (hrubý
příjem) v týdnu od 9. do 16. února t. r. obnášelo n
mostě provisorním u Národního divadla K 3125.48,
na mostě Františka Josefa K 3134.68, na mostě Pa-
lackého K 4220 16 h, na mostě přes Štvanici
K 1460.42, na mostě Žofinském K 252.50 hi. —
Radou městskou bylo — proti návrhu dozorčí ko
mise nad pachtem daně potravní — usneseno na
vrhnouti sboru obecních starších, aby na příště
disposiční fond pro administra tor
daně potravní činil toliko 2000 K).
(na místě dřívějšího obnosu 6000 K), povozné pak
aby zůstalo v obnose 4000 korunjako dosud.
— Pravoslaví mezi Čechy petrohrad-
skými. Den 2. (16.) února t. r. byl opět dnem vý-
znamným pro Čechy petrohradské. Představitelé če-
ského i ruského národa sešli se toho dne o 1/210. hod.
dopol. v soboru sv. Trojice na Izmailovském pro-
spektě. Sobor zářil mořem elektrických světel, jichž
se zde užívá v ohromných lustrech. Tři čeští jinoši,
synové pana Ant. Novotného, starosty výpomocného
spolku českého, vraceli se ku pravoslaví. Kmotry byli
známý Pražanům plukovník p. Komarov, úřadník p
Stano a kapitán izmajlovského pluku p. A. Archipov.
Kmotrami: sl. Komarova a dvě dámy z příbuzenstva
matky dítek, pí. Julie Novotné. Po obvyklých obřadech
všichni přítomní obcovali mši, při níž dítky, příjavše
legální.
pravoslaví, též ponojprv přijímaly pod obojí. Přítomni
Schwarzenberg
Mestek
František Josef
Antonín
Novotný
Pražan
Komarov
Stano
A Archipov
Novotná
Francie
Čechy
národní divadlo
25
article
mimo výše jmenované, byli: generál Heisman, gena-
rální kontrolor p. Vasiljev, hudební kritik a spisovatel
p. Ivanov a mnozí jiní. Krátce po 6. hod. odpol.
sbromáždilo se asi 40 osob k rodinnému obědu do
skvostného bytu p. Ant. Novotného, jenž nachází se
na nejelegantnější ulici petrohradské Velké Mořské.
Ve veliké, bíle čalounčné jídelně nalezaly se dva
dlouhé stoly, u jednoho zasedla ruská společnost
ve svém středu majíc choť hostitelovu pí. Julii No-
votnou. Dáma tato, těšící se velké vážnosti všech, je
původem svým Švýcarkou, nyní ale tělem i duši
Češkou, osvojivší si skoro dokonale náš český jazyk.
Hostině přítomni byli: generál Heisman, generální
kontrolor p. Vasiljev, kapitán p. Archipov, spisovatel
a hudební kritik p. Ivanov, slečna Michejeva, horlivá
přítelkyně Čechů a překladatelka spisů Karoliny
Světlé na ruský jazyk, velký přítel náš p. prof. Svat-
kovský, dr. Lopatínský, prof. Iljinský a jiní. Z Čechů
přítomní byli: pokladník českého výpomocného spolku
v Petrohradě p. F. Rejí s chotí, jednatel téhož spolku
p. V. Pont s chotí, starosta českého tělocvičného
kroužku p. Josef Novotný (bratr hostitelův) s chotí,
p. Jos. Velc s chotí, p. Jos. Fereš s chotí, p. Kraja
p. Kokeš, p. Ant. Novotný se svojí dcerou Ludmilou.
Heisman
Vasiljev
Ivanov
Novotný
Julie
Češka
Archipov
Michejev
Čecho
Karolina Světlá
doktor
Lopatínský
profesor
Iljinský
V Pont
Novotná
hostitelův
Jos
Velc
Kokeš
Antonín
Ludmila
Petrohrad
spolek p
26
article
Během oběda zabájena byla řada přípitků a řečí
generálního kontrolora p. Vasiljeva za zdraví dílek,
nově přijavších pravoslaví; týmž přednesena krásná
báseň na počest Husovi, po níž objevil se v prů-
čelních dveřích i obraz nezapomenutelného našeho
mučedlníka; dále přípitek našemu »Sokolu«. Generál
Heisman (Rus) v brillantní řeči poukázal na nynější
poměry českého národa, a pronesl přání, aby mu
v brzku lepší časy nastaly, vyložil, jak ruská intel-
ligence už je pro národ náš zaujata, ale že musí se
pracovati i o tom, aby širší vrstvy národa ruského
zvěděly o snahách národa českého. Potom mluvili
ještě kapitán p. Archipov, hostitel p. Ant. Novotný
dotknul se některých bodů z naší historie, ke kroku
jím učiněnému se vztahujících. Jednatel českého
spolku p. Vladimír Pont promluvíl česky na slova
Spasitelova: »Nechte maličkých přijítí ke mně«. Pan
Jos. Velc odpověděl generálu Heismanovi, připil na
zdar Rusům, načež zapěna ruská hymna. Pěkné byly
přípitky pp. Kokše a Rejťa. Švýcarskému a českému
národu, zdatným bojovníkům za práva a svobodu,
připil p. prof. Iljinský, načež zapěna i česká hymna
»Kde domov můj?« Generální kontrolor p. Vasiljev
na to velmi krásně charakterisoval povahu ruského
národa vzhledem k trpícím národům, třeba jen
obranně, ale mužně hájícím svá práva, připomenuv,
že Slované ve víře otců svých, přinesené i do Čech
a Moravy prvoučiteli slovanskými Cyrillem a Metho-
dějem, mají záruku své samostatnosti.
Vasiljev
Hus
Heisman
Archipov
Novotná
Pont
Jos
Velc
Rus
Kokš
Rejťa
profesor
Iljinský
Slovan
Rus
Čechy
Morava
Sokol
27
article
— Přepadení Čechů na severní Moravě.
Píše se nám: Shovívavostí a nadržováním posilují
se Němci ve svých momsenovsko pferschovských
brutálnostech tou měrou, že bez příčiny přepadají už
na veřejných silnicích i povozy s českými výletníky,
jak stalo se těchto dnů na severní Moravě. Česká
společnost zábřežská pořádala dne 17. t. m. vyjížďku
na sedmi saních do blízkého městečka Mírova. Pří-
tomnost českých hostí v tomto sice smíšeném, ale
německým zastupitelstvem ovládaném městečku po-
pudila některé krvelačné Germány tou měrou, že
zosnovali útok na společnost domů se vracející.
O 7. hodině nastoupena zpáteční cesta. Za samým
městečkem jako na povel bombardovali němečtí zu-
řivci prvé povozy. Zaměřili na povoz z posledněj-
ších, do něhož padl kámen větších rozměrů k nohám
soudního příručího. Hůře vedlo se povozu nejposled-
nějšímu, na nějž rabiáti vychrlili spoustu kamenía
ředitele českého gýmnasia pana dra. Kahlíka pora-
nili na rameni. Vozkové zabájili ihned divokou
jízdu a jen vytrvalosti koní děkovati jest, že tolo
zákeřnické přepadení nemělo ještě horších následků.
Čecho
Němec
Germán
Kahlík
Vozka
Morava
Mírov
28
article
Vyšetřování jest zavedeno.
— Uctění památky Jindřicha Reegra
v jizdním odboru »Sokola« pražského. Ve
čtvrtek dne 21. t. m. sešli se v restauraci páně Ko-
lářově členové jízdníhe odboru »Sokola« pražského,
jebož zdaru nedávno zesnulý pracovník sokolský
Jindřich Reeger v posledních 10 letech plné svoje
úsilí věnoval, ke schůzi, aby uctili památku tohoto
vzácného a drahého přítele svého. Předseda odboru
inženýr Ludvík Čížek, vylíčil četně shromáždě-
nému členstvu vřelými slovy zevrubně činnost ze-
snulého ve věcech sokolských a vynikající zásluhy.
jichž on ve všech oborech práce sokolské, zejmena
pak o jízdu sokolskou si získal, dále ocenil vzácné
osobní vlastnosti, kteréž učinily zesnulého celému
jeho okoli drahým. Jako dokladu úcty a obdivu so-
kolské veřejnosti k zesnulému pracovníku vzpomněl
řečník přečetných projevů, jimiž župy a jednoty so-
kolské i jednollivei provázeli těžkou ztrátu odchodem
Reegrovým způsobenou. Vzpomínka předsedova vy-
slechnuta byla členstvem s hlubokým pohnutím. Byla
to prvá schůze odboru, které Jindřich Reeger se ne-
zúčastnil — duchem jeho bude všecko snažení a ko-
nání odboru ještě na dlouhá leta proniknuto.
Reegr
Reeger
Čížek
Reegrův
ko
Sokol
pán
29
article
— Lidové české divadlo v Praze. za
hojného účastenství přátel lidového divadla, kteří,
jak známo, k návrhu pana V. Štecha upsali sto-
zlatové podily, přijaty byly 20. t. m. stanovy spolku,
který pod jmenem »Tylovo sdružení« pečovati
bude o rychlé rozřešení této naléhavé otázky. Za
předsedání pana prof. dra. Julia Stoklasý, který
v úvodní řeči vzpomenul především památky zesnu-
lého spisovatele J. L. Turnovského, podal zevrubný
referát o výsledcích dosavadní akce pan V. Štech,
načež přečetl návrh stanov, přípravným komitétem
sdělaný. Po živé debatě, v níž zejmena mnohými
právnickými vysvětlivkami návrh stanov objasníl
p. dr. J. V. Novák, příjaty stanovy »Tylova sdru-
žení« beze změny a usneseno zadati je k schvá-
lení. Na to rokováno zevrubně o tom, kterak projekt
lidového divadla nejrychleji uskutečniti a mimo jiné
přijat zejmena návrh p. Cínkův, aby při ustavení
spolku ihned byl zorganisován zvláštní agitační
výbor, který by řady dosavadních podílníků co nej-
více rozšíříl. Všichni, kdož nyní přihlásí se jako
podílníci, složí na stozlatový podíl 10 zl., další
splátku 30 zl. průběhem nejbližších tří měsíců, pak
30 zl. průběhem šesti měsíců a zbytek během dalšího
půl roku. Podíly činných členů Tylova sdružení jsou
půjčkami, o jichž splacení jest stanovami náležitě
postaráno. Jakmile stanovy dojdou schválení, budou
všem dosavadním podílníkům se zevrubnou zprávou
rozeslány. Přihlášky nových podílníků přijímají: pan
Jan Červenka, spisovatel a měst. tajemník na
Král. Vinohradech, pan Václav Štech, spisovatela
řídící učitel na Žižkově a pan HI. Vopálka, velko-
obchodník v Praze, na Perštýně.
V Štech
profesor
doktor
Stoklasý
turnovský
J V Novák
Tylův
Červenka
Král
Štech
Vopálka
Žižkov
Praha
na Perštýn
český divadlo v Praga
přátelit lidový divadlo
Tylův sdružený
lidový divadlo
30
article
— Sčítání lidu. V Mladé Boleslavi napočteno
769 domů (roku 1890 699) a 13.482 osoby (r. 1890
11.518), z nichž jest Čechů 12.849 a Němců 506.
— Česká škola v Hrobech. Jak se nám
oznamuje, podali autonomní členové zemské školní
rady včera presidiu této korporace návrhy ve pří-
čině umístění české obecné školy v Hrobech, o kte-
rých musí býti jednáno v nejbližších schůzích české
sekce zemské školní rady. Jak známo, ve schůzi
sněmu dne 20. prosince podal posl. prof. Čela-
kovský se soudruhy interpellaci k místodržiteli,
ve které oznámiv, že majitel domu, kde česká škola
je umístěna, místnosti této škole vypověděl, dotazo-
Čecho
Němec
Mladá Boleslav
Český škola v hrob
český obecný škola v hrob