ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 bc99d1b0-6601-11dc-932d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 28, person 75, org 6, work 3
1 masthead
Ročník XXXXl.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 23. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 54.
4 article
leve n a or n
5 article
Na rapní a odpol. listy pěedelácí sem v Praze v administraei 2K a něsle n ětvrt leta . . 6 K — s dvojí donáškoi za moěsí Bštnt kta . . . . 7 k 30h ve nliakách: 2 K 90k na měsfe . . P'oštout ke na čtvrt lela“ . . . sdrojí klsllko- nn zaěnf n čtnt teta : . . : 1i K sok
Praha
6 title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
7 article Na nejisté půdě.
Na nejisté půdě. Doba naše nezdá se věnovati přízer svou politickým snahám »malých«. Úspěchů jejich nejen nepřibývá, ale každý pokus uči- niti krok v před proměňuje se v ústup. Iti, kdož jako na př. Maďaři dle běžných ná- zorů kráčejí od vítězství k vítězství, jejichz vliv prý vzrůstá ve všech oborech politiky vnitřní i vnější, i ti pociťují, že nach ázejí se na jakési nejisté půdě, že staví na zákla- dech nepevných, že vniká k nim všemi sku- linami vše nivellisující šáblon cizího nazírání. Možná dost, že nepřetržité naše boje s postupem německým neméně než neza- střeně vyslovované ideály všeněmecké jejichž cíle nesou se i daleko přes oblas državy madarské, pootevřely bystřeji myslí- cím mužům v Uhrách oči, a že postibl v tomto vážném dějinném období j a ko us nevyslovenou dosud pospoli- tost zájmů s národy, tvořící m od hranic sjednoceného Něme- cka až na samy hranice jihový- chodní Evropy pestrou párodní šachov nici, kteráž dosud pouze svou národn rázovitosti a svébytností dovedla čeliti záplavě němectví. Upozornili jsme již včera, kterak orgán uberské vlády nejdůraznějšími akcenty vytk jednání politiky vídeňské proti našemu ná rodu právě nyní, kdy příval všeněmecký ve Vídni prolamuje veškery hráze národní ro- vnoprávnosti a kdy čím dále tím makavěj vystupuje snaha, pomocí vidin jakýchsi no vých egyptských hrnců (moderně nazvaných pěstěním hospodářských zájmů) zahlušiti vě- domí statků mravných, kulturných, ideál- ných, oněch bismarkovských imponderabilií. jež na př. i za našich dnů v jižní Africe činí opravdové zázraky v zápase hrstky Bur proti nejlidnatější velmoci světové, Anglii
Maďar Uhry Evropa Vídeň Afrika Bura Anglie
8 article
Možnoli ještě zajímavější a význačnějš jsou však obavy, kteréž byly tyto dny pro- neseny v uherské sněmovně při rozpočtu ministerstva vyučování. Tu nalezl se muž, kterýž se nelekal upozorniti Maďary na ne bezpečí, nebudou-li stejně dbalí svých zvlášt- ních potřeb kulturních jako dosud jsou pilni potřeb politických. Mužem tím byl bratr někdejšího mnohaletého předsedy ministerstva uherského Kalmána Tiszy, jemuž se sotva dá vytknouli nepřátelství k Němcům Mnohé z vývodův jeho jsou tak včasné a případné, mají svou platnost u všelch neněmeckých národů nejen v Rakousko- Uhersku, ale i dále na jihovýchodě v zemích balkánských, že neváháme na ně tuto zvláště upozorniti, majíce zejmena na paměti, že na př. ve věcech zákonodárných provozuje se zde již pravý sport v kopirování zákon- níků sjednoceného Německa . . Hr. Štěpán Tisza obává se, až budou dějiny sestavovati a zkoušeti bila nei dnešního pokolení a co v době celkem šťastné a klidné vykonalo na posilu základů budoucnosti — že na prospěch jeho bude lze zaznamenati jedině vážnéa obětavé snahy, směřující ku po- vznesení vlastní kulturyl Byť i měl hrabě Štěpán Tisza na mysli především svůj vlastní národ, vyklad, jakýz slovám svým dal kritikou současné soustavy vyučování jak na národních tak na vysokých školách v Uhrách, dokazuje, že neměl na mysli pouhé pokusy pomaďařovací. Sou- středilt hlavní svůj zřetel na vysoké učen a tuto zvláště na právnické fakulty, pro národ i stát v mnohém ohledu ze všech nejdůležitější; Tisza fakulty tyto nazývá »zřítelnicemi vyšší národní kultury«, kdež účinky správných či nesprávných kroků ještě i tehdy zasahují do osudů národních, když nynějšího pokolení a jeho sporů již dávno nebude.
Maďar Tisza Němec Štěpán Tisza RakouskoUhersko Německo Hradec Uhry
9 article
Probrav soustavu smíšené, polo svobodné, polo nucené volby předmětů a zvláště způsob zkoušek, z nichž v prvé nachází vady obou soustav, aniž by poskytovala výhod jedné nebo druhé a ve způsobu zkušebním ztrátu času vědeckému pokroku professorů potřeb ného, kteréžto zlo se jednotlivci ještě zvy šúje — při čemž po zásluze vzpomíná čin- nosti professorů opravdu vynikajících a vzác- ných, shledává: že »práce těchto statečných mužů nedospívá vždy svého cíle, jakéhož v zájmu národa jest si přáti, neboť zkou- šíme-li vědeckou a vážnou práci po jejím vnitřním obsahu, připadáme si, jako bychom nestáli před sborem professorů uherské, ale německé fakulty ! Duch německé vědy tu tak silně panuje, vliv něme cký proniká tu tak jednostranně, at ve veškerém oboru naší práv- nické i národohospodářské vě- decké činnosti, že tu nenalézáme ni- jakých stop národního ducha a národního rázu. A přece jsou to právě tyto vědy, v něž vedle pravd všeobecných každý národ, který existovati chce a existovati může, musí vtisk- nouti ráz vlastní národní individuality. Každý národ, který chce pokračovati, musí ovšem postihnouti veškery nové proudy v kulturních národech v oboru sociologie. politiky, státního práva, správy, ale m us je též stráviti a vlastním du- chem vlastním potřebám uzpu- sobiti.
profesor uherský
10 article
Pohlédneme-li do minulosti svých dějin, shledáme, že bylo vždy nejvýraznější vlastností a spolu nejprospěšnější našeho národa, že byl vnimavým pro nově myšlénky, ale že ni kdy se neopičil po cizině, cizí látku však dle vlastní osobitosti své přetvořil. Tak tomu bylo až do nedávna; nyní však nutno se obávati, že způsobnost přetvořovací nejde stejným krokem s potravou, přicházející z ci- ziny za nynějsích čilých styků národů mezi sebou. Nyní se řídíme vzorem německým přeji si, abychom se učili od západu co nej více, ale čemu nás mohou Němci ve jmeno. vaných oborech naučiti? Vylíčiv pak zásluhy právnické a pod německé práce vědecké pro Německo, pravil: Kdyby se mne někdo tázal, byly-li ony theorie dobré pro Německo, přisvědčím bezpodmínečně, ale kdyby se mne někdo tázal, jsou-li vůbec a zvláště pro nás dobréa správné, odpovím co nejdůrazněji: Nel Vzdyť vše, co historicky předcházelo, nejkrásnější a nejslavnější vzpomínky na minulost našeho národa staví se na př. na odpor tvrzení, že společnost vždy a všude byla roztříštěna ve všech svých stycích podle zájmů třídních, a že pouze státní moc má sloužiti státnímu a národnímu zájmu a jed- notě jejich. Neopičme se po Němcích, ne- osvojujme si jejich vědecké theorie, jež se nehodí k nám, ale učme se od Němců po- stupu, jak čerpati tvůrčí sílu zvláštního národního charak- teru z vlastních dějin, z vlast- ních svých poměrů a z cílů, jež nám tanou na mysli. Naši dřívější mužové; na př. Deák, toho dovedli, ale ny- nější právní věda u nás nezachovává stejný krok s potřebami veřejného života.
Němec Nela Deák Německo
11 article
Dnes ještě nejsou základní zásady na- šeho národního nazírání dotčeny, ale tuv oboru národohospodářském, tu státoprávním tu správním možno zjistiti účinky německých theorií, které ve svých konečných cílech odporují všem našim ná- zorům konstitučním. A dopustíme-li, aby naše mladá poko lení se výchovávala v kruhu idel, kteréž se snalami „a zájmy našeho národa na mnoze jsou v rotporu, jest se obávati, že všecek náš život veřejný bude uveden v takovy směr, jenž zbaví tento stát, tuto společnost tento národ jeho narodního rázu. Dnes se zanedbávají naše národní aute cedencie, a nutno ve studiích u nás více s všímati našeho státního práva, našich dějin a našich vlastních poměrů. — Když v Uhrách, podle našich českých názorů všestranně neodvislých a svých, vzni kají takovéto obavy, jak je vyslovil Tisza, co máme říci my u nás, kde od nejnižší do nejvyšší školy všecka soustava vyučovac řídí se z Vídně v úmyslech přímo proti chůdných poznání našich národních potřeb naší minulosti, naší svéráznosti ?l A přece jsou vlastní základy samostat ného kulturního rozvoje první podmínkou existence národní !
Tisza Uhry Vídeň
12 title
Říšská rada.
13 article Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna. Schůze deválá. (Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.) Z Vídně, 22. února. Hr. Morici Vettroví z Lilie, který dosta včera ke svému rozhodnulí proti neněmeckým dotazům jednohlasný projev důvěry, toliž od p. Ignáce Daszyňského, vede se jako člo věku tonoucímu v bahně. Čím silněji došlapuje by z něho vyvázl, tím hlouběji do něho zapadá Má teď již čtvrtou afféru, jednu pěknější než druhou. Napřed bylo to právo censurovati inter pellace, potom právo neněmeckých interpellaci, pak jeho rytmistrovská uniforma, ve které še jako předseda sněmovny k audienci a dnes stihla ho nová, choulostivá a velmi nemilá ne hoda, všech dosavadnich horší. Považme: před sedovi, který osvojoval sobě privilej nejen před- chozí, nýbrž také dodatečné konfiskace, stalo se, že do stenografického protokolu dostala s interpellace, obsahující nejoplzlejší věci — nečtena, necensurována. Tento protokol měl býl dnes rozdán, ale byl ještě zadržen a do pozdn noci trvaly porady, co s ním. Rozpaky a svízele praesidia jsou ohromné a východ z nich těžký
Moric Vettrový Daszyňský Vídeň Hradec poslanecký sněmovna sněmovna
14 article
Tohle postihlo předsedu, který způsobi pro censuru nad interpellacemi prudké konflikty a když mu ji přiznaly, strany » ku práci ochotné«. práva toho nevykonává, nýbrž je zanedbává předsedovi, který přesvědčil se z dnešních ohra- žení a poptávek posl. dra. Brzoráda, dra. Fořta a dra. Kramáře, velmi ostře přibroušených, že poselstvo české nepokládá spor o neněmecké interpellace osobním jeho miněním za věc právo- platně a definitivně rozhodnutý. Budiž ujištěn, že ve svých remonstracích naše delegace ne ustane. K ní připojil se rázným protestem, chor- vatsky proneseným, posl. Biankini. Známo je moudré naučení francouzského státníka, že špatný zákon je nejlépe provésti co nejdůsled něji, by uveden byl ad absurdum. Hr. Velter tušíme, záhy pozná, že jeho nález o neněme- ekých interpellacích je — nehledě ku právn jeho povaze — nejméně účelným.
Brzorád Hradec
15 article
»Pracovní většina«, jejížto přívěskem jsou také vládní Slovinci a Ruslní — nevíme, zdu následkem spravedlnosti, jaké doznávají ny- nějším kabinetem — nemá teď jiné starosti, než aby pilné návrhy, které leží ve sněmovně již tři neděle, nemohouc je odstaviti, aspoň popravila. Postavila guillotinu, která pracovala dnes velmí precisně. První obětí byl návrh posl. Břan kina na zrušení klausule ke elu na vína druhou návrh posl. Kaftana ve příčině vod- ních staveb, třetí návrh posl. Vychodila na zrušení erárních mýt, čtvrtou návrh Hofer ův o poštovních expeditorech, velmi horlivě podpo- rovaný posl. drem. Brzorádem. Všechny nemilosrdně porubány. Nejlepší důvody posl. Kaftana, prvního specialisty, kterého má ví deňský parlament, a který se dvakrát ujal slova nejsrdečnější přímluva posl. Štlenéh o, sta- rosty vídeňského dra. Luegra a dra. Sehrei nera nebyly nic naplat. Poláci, s a m vodních cest potřebující, jako denního chléba rozhodli svými hlasy proti pil nosti My jim to tak záhy nezapome neme. Když šlo o jejich lokální, k tomu pas sivní dráhy, proti kterým zosnovala levice vá lečnou výpravu, byly jim české hlasy dobré Dnes neměli ani tolik šetrnosti, by dali návrhu Kaflanovu hlasy svoje.
Kaftan Hofer Brzorád Polák Kaflanův
16 article
Stejně jako tomuto vedlo se pilnému návrhu na konečné zrušeníerárníchmýl t, kterým odůvodňovali v klidných, věených řečech. trvajících dohromady — slyšme — všeho všudy 13 minut, poslanci. Vych o dt il, Holanský, Peschka a P lass. Čekalo se, že ministr financí učiní pokus, omluviti proč vláda přislušný zákon, schválený oběma sněmovnami s průvodním ustanovením, že na bude platnosti 1. ledna t. r., nepředložila k sankci. Ale pan dr. Böhm-Bawerk mlčel patrně proto, že jednání ministra je neomluvi- telným, neboť námitka, že nelze snadno po- strádati výnosu z erárních mýt, je planou lichou výmluvou a vytáčkou naproti faktu, že podle výkazu ministerstva financí samé daně přimé a nepřímé vynesly v roce minulémo celých 30 míllionů K více, než v roce 1898.
Peschek doktor Böhm Bawerk
17 article
Jen šest hlasů scházelo ke dvoutřetinové většině, které je třeba pro pilnost a byl a by se vymohla, kdyby posl a ne čeští byli přítomni v plném počtu a kdyby poslanci polšti, kteří byli pro ni, nebyli musili vyjíti, protože klub se usnesl proti ní. Poslanci ti, zvláště Rotter, Da- nielak, Potoczek a Jablonowski hlasitě reptali v kuloáru na tyranii klubovního diktátu a prohlásili, že neopomenou tuto věc uvěsti na přetřes v klübu, což se také večer stalo. Poláci, zaraženi touto nevolí, milostivě potom dovolili posl. Potoezkovi žádati, by jeho prostý návrh na zrušení mýt se přikázal bez předchozího prvního čtení výboru. Tomu bylo vyhověno. Na konci schůze stalo se překvapení, jaké je možným jenom za předsedy druhu páně Vettrova. Bylo smluveno mezi presidiem a stra- nami, že konati se bude příští schůze teprve v úterý, protože poslancům musí býti přáno také času, by pořídili své záležitosti soukromé. Tu povstal však pan posl. Peschka, toho času předseda čtyřělenného německého agrárního klubu a navrhl hned schůzi pro zejtřek. Pro jeho návrh povstala celá levice, kromě levice pak čásť katolického centra, opposični Poláci a radikální Rusové. Návrh byl dosti velkou většinou přijat. Nejvíce divil se výsledku tomu pan Peschka sám. Učinil návrh, jsa pře- svědčen, že bude zamitnut. Když však jinakse V drobném prodejit ranní č-lo o sobě. . . 2h odpolední Ve filislkách na venkovet ranní číslo. . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 3h Inserá ty plati se hotově napře Přečplaceni a inserty přijímá sdnnini- strace v Marlanské ulici č. a. Tam nacházejí se též redakee tiskárna a oxpodice „ Národnich L.ista Rukopisy se nevracsji
Rotter Polák Vettrův Peschek Rus Marlanský ulice
18 article
stalo, spěchal na telegrafní úřad oznámit domů, by ho ráno sáně nečekaly. Votum levice nečelilo tak proti pravici, nýbrž proti hr. Veltrovi, kterému strany ně- mecké obstrukce takovým způsobem projevily nedůvěru. Zejtřejší schůzi hledí se vstříc s velkým napjetím z četných a vážných důvodů. Jednak očekává se odpověď presidenta na dotaz dra. Kramáře, jak omluviti může, že se ne- německé dotazy posílají do redakce říšského zákonníka, jinak je zvědavost, co se stane v afféře zadržené interpellace, o které nahoře se rozepišujeme a v příčině které podáváme zevrubnou zprávu na místě jiném. Konečně a hlavně; nikdo neví, jak po takovém affrontu levice zachovají se Čechové. Bylo sice na nich na konferenci předsedů klubů se všech stran vyzvídáno, vyhnuli se však všeliké odpovědi. Nejsou tu k tomu, by svým odpůrcům před- časně vyzrazovali svoji taktiku,tam e pl nán Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15 hod. dupol. a oznámil, že ustavily se výbory roz- počtový a železniční. Ministr financí předložil VI. a poslední zprávu o použití prostředků k výkupu státovek. Posl. Menger navrhl, aby se ustanovíl 48členný výbor pro vodní dráhy, což přijato Posl. Weisskirchner navrhl, aby jeho návrho na změnu 88 59. a 60. živn. ř. přikázal se hned bez 1. čtení živnostenskému výboru, čemuž nevyhověno pro odpor podaný poslancem Ma- štalko u.
Čecho Vetter Posl Menger Ma
19 article
Posl. Rieger navrhnul volbu 37členného vý- boru tiskového, což přijato. Posl. dr. Brzorád: Pan předseda dnes po- prvé provedl své protizákonné rozhodnutí a dal čísti dnes na místo tří českých interpellací tři překlady. Musím opětně proti tomuto protizákonnému jednání protestovati a trvati na tom, že mají býti čteny in- terpellace a nikoliv překlady jich. (Hlučný souhlasu Čechů.) Tento první krok odkryje před celým světem hanbu, že u nás nic neplatí státní základní zákony ani jedhací řád, nýbrž toliko zvůle jednotlivcova. (Hlučná pochvala u poslanců českých. Nad to byly dnes čteny překlady jen tří inter- pallací, kdežto předseda má již přes 14 dnů v ru- kou větší počet českých interpellací. (Slyšte ! Slyšte na lavicích českých ý Posl. Sokol! Na ty ostatní interpellace dojde bezpochyby až v soudný denl Posl. dr. Brzorád: Musíme trvati na tom, aby interpellace české byly v českém znění pojaty do stenografického protokolu. (Pochvala u Čechů.) neboť jinak nemáme záruky zdali skutečně jsou to interpellace námi podané, čili nikoliv. Protestujeme však také proti této nonchalanci předsedy a trváme na tom, že interpellace pokud možná nejdříve musí býti předloženy. Táží se tedy předsedy.“ proč nedal čísti ostatní interpellace, již dávno jemu podaně?
Posl Rieger doktor Brzorád Čecho Sokol
20 article
(Pochvala u poslanců českých.) Posl. dr. Fořť: Předseda hr. Vetter prokilásíl že obstará autentický text neněmeckých interpellací a že jej sněmovně sdělí. Masím se tázati, co si pan předseda myslí pod slovy autentický text ne- německých interpellaci, dále kterým orgánem dá autentický text německý obstarati? Hlasy u Němců: Českým klubem Posl. dr. Kramář: My přece nejsme překla- dately! Posl. dr. Fořt: Musíme se dále tázati, jaké záruky hodlá předseda poskytnouti podavatelům inter- pellací, že ten autentický text jest úplně totožný s ne- německými interpellacemi co do smyslu i co do znění Vyhražujeme si z prohlášení předsedova, které jsme jen s protestem vzali na vědomí, odvoditi další dů- sledky. V nynějším okamžiku běží jen o to, zvěděti, jak předseda hodlá sjednati tak zvaný autentický text. (Hlučná pochvala a potlesk u poslanců če- ských). Předseda hr. Vetter odpovídá, že dnes bylo čteno 63 dotazův a všecky české dotazy nemohou býti sděleny, protože o neněmeckých dotazech bylo rozhodnuto teprve předevčírem a jejich překlad ne- mohl se dosud obstarati. Posl. Fořtovi odpovídá, že překlad neněmeckých dotazů obstarává redakce říšského zákonníka. (Odpon a hluk mezi českými poslanci.) Posl. dr. Kramář táže se předsedy, jak dle jednacího řádu chce ospravedlniti svou odpověd V § 68. jednacího řádu stojí přece výslovně, že inter- pellace musí býti hned interpellovanému sdělenya
Posl doktor Fořť Vetter Němec Kramář Český klub Posl
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Ze ssutin babylonských. Říšská výprava německá, kterou řídí architekt dr. Koldewey a jíž nejnověji přidělen v úloze assyriologa i přítel můj dr. F. A. Weissbach. docent na universitě lipské, podává ze ssutín babylonských zprávy pozoruhodné, jež potkají se zajisté se zájmem všech vzdělanců. Překo- pávajíť se chudičké zbytky nejstarší metropole světa a kolébky vší eivilisace, o niž bylo již domnění, že beze stopy téměř shluízena jes s povrchu zemského. Zprávy ředitele výpravy dra. Koldeweye zasilané správnímu výboru německého východ ního komitétu, dovolují již nyní činiti si úsudky o základních rysech sporné dotud babylonské topografie. Výkopné práce počaly dne 26. března 1899 a sice s výslovným zřením ku pahorku Kasru ježto z jeho prozkoumání očekávány doklady k definitivnému rozřešení hlavních záhad baby- lonských. Dotud Kasr byl rumovištěm, zdánlivě již zbaveným základní podoby, z něhož toliko na západě, při břehu řeky, značnější částě zdí zvláště slavná brána, v původním místě a po- době zůstávaly. Koldewey tudíž rozhodl se, nej- prve odstraňovati rum před těmito zbytky, pak jal se z východu kopati příčnou štolu do středu rumoviště. Na západě záhy práce tak pokročila, že bylo lze původní ohraničení palácové ohrady v těch stranách stanoviti. V ssutinách odklizo- vaných objeveny četné zlomky ozdob — počtem asi 200 — jako údů lidských, částí těla lviho, růžie a j. na půdě světlomodré, temnomodré zelené. Největší pozornost věnována východní straně, kdež při kopání štoly uhodili vý- kopci nejprve na mohutnou někdejší ohradu Kasru. Tím byly zjištěny i východní hra- nice palácového okresu. Ohrada tato byla
Koldewey Weissbach Kasr východ
22 article
proražena i shledáno, že skládala se z vnější zdi z pálených cihel, na nichž vytištěno byl jmeno Nebukadnesara Velikého (AN-PA-ŠA-DU-ŠIŠ ideogrammaticky). Souhlasně s Hérodotovou zprávou ukázalo se, že byly cihly tyto asfaltem spojovány. Zeď měla ztloušti 7.25 m., za ní pak byla náplň z písku a šiber ztloušti 13 m. Ho- řejší hrana zdi jest zjištěna v hloubi asi 7 m. pod nynějším povrchem Kasru. Maličko pozděj uhodili zkoumatelé na vnitřní zeď, kteráž jest téhož způsobu i týchž rozměrů jako zeď vnější Přesným měřením teď zjistěno, že měla východní ohrada 41.85 m. zšíři, rozměr to ohromný, který lze si vysvětliti toliko povahou a záměry Nebu kadnesarovými. Po objevu východně ohrady hnána štol dále do vnitř okresu palácového. V rumu, na hořejším povrchu hradby nakupeném, objeveny dva zlomky nápisově, jichž druhý dotýká se stavby slavného chrámu I timín om-ki.
Nebukadnesar Veliký Hérodotův Kasr ANPAŠADU
23 article
Ježto nebylo dlouho lze dokopati se pů- vodné úrovně ohrady vnitřku palácového, jal se Koldewey současně kopati podél obojí hiradebné zdi směrem severním a za krátko mohl zvěsto- vati nálezy, které byly zárukou, že nebyl Kas tak zúplna zničen slidičí po cihlách, jakož do- tud se myslilo. 22. srpna nalezena byla ve vý- plni ohrady stéla doléritová, úplně zachovaná, mající zvýši 1.28 m. a zšíři 0.53 m., na jejíž přední straně reliefem zobrasem byl hittitský bůh Tišup v té známé podobě, jakož se spatřuje v berlínském musei ve sbírkách ze Sindžirli pocházejících, na zadní pak straně čte se hittitský nápis textu neobyčejně obsáhlého. Bedlivé provedený snímek nápisu i reliefu, vedle něhož na srovnanou podán snímek podoby boha sindžirlského, jest obsahem prvé vědecké publi- kace Východní společnosti, již spolu opatřili Koldewey a berlínský assyriolog professor dr- Friedrich Delitzsch. Dne 14. záři 1899 učiněn nález druhý v vzdálenosti toliko asi 10 mil od hittitské štoly na západ. Jest to deska z vápence, mající vzděli 1.21 m. Pečlivě provedený relief zobrazuje ne- známého nám dotud vládce zemí Šuchu a Maru
Koldewey Delitzsch Šuch Mar východní společnost
24 article
Šamaššaknu, vzývajícího bohyni Jštár a boha Adada nebo Rammána, a vyčítajícího díla, která s prospěchem země své podnikl, obnovil totiž velikou stoku říčnou, již rozšířil do 22 m. zšíři a od rákosí očistil a vštípil palmové háje, zvláště u svého paláce v Gabbarini a u paláců jedno- tlivých měst své země. Země Šuchu známa byla Assyrům jakož i spisovateli knihy Ijobovy, ležela pak po obou březích Eufratu severně Bahrona. Assyrské zprávy vzpomínají jí v IX. stoleti pře Kristem. Nápis vročen jest ve XIII. roce krále Šamaššaknu. Hlavním výsledkem kopání v zimě 1899a 1900 jest objev dvou bran blíže severovýchod- ního rohu ohrady, které ale byly zazděny. Zá- klady jejich pronikají hlouběji, než vnější ohradná zeď, z čehož soudí nálezci, že byly zazděny aby bylo lze nasypati výplň mezi obojí zdí. Na plánech výkopů, jež Koldewey pořídil, označeny jsou obě brány písmeny A a B. K rohu ohrady blíže brány A připojuje se mocná zeď, k severo- východu směřující, ale nedaleko od brányA třetí branou (C na plánu) prolomená. Také na západ odbočuje zed, branou prolomená, v níž spatřuje se severní ohrada. Na jižní straně této zdi zbudována z cihel stoka 9 m. široká, jejíž cihly mají na sobě pět aramských písmem. Ná- lezci domnívají se, že objevili slavnou stoku Libilchigalla, vůbec »východní stokou« zvanou a v nápisích častěji připomínanou. Potvrdí-li se tento dohad, dosti již podepřený, získala výprava prvý pevný bod k topografii babylonské, dosu pohřešovaný.
Šamaššakn Adad Rammat Šuch Assyr Ijobův Krist Koldewey Libilchigall Eufrat král Šamaššakn
25 article
Tyto úspěchy přiměly správce výpravy, že počal i ze severu kopati štolu do středu zříce- nin, při čemž nejprvé uhodil na pahorek. v ústech Arabův Athelé zvaný a v jihu s okre sem pravého paláce sousedicí. Současně počaly výkopné práce k jihu od místa, kde štola pronikla východní ohradu, a tu objevily se základy osamělé veliké budovy, již Koldewey ve všech částech odko- pal, skládající se z vnitřního obdélníkového dvoru ze soustavy menších síní, které dvůr na všech čtyřech stranách obklopovaly. Uprostřed dvoru objevena studně, jižní pak jeho strana lišl s od ostatních ornamentikou a dvěma věžovitými. po obou stranách hlavního vehodu povystupují- cími pilíři. Podlaha dvoru i síní dlážděna byla cihlami a sice shledány ve výši asi 2 m nad sebou podlahy dvojí, mezi nimiž prostor byí nasypán. V násypu nalezeno asi 50 desk klíno- pisných, na nichž napsána jsou jmena a mzda dělníků. Vročovány jsou všechny tyto tabulky dle králů Nebukadnesara a syna jeho Amilmar duka. Budova sama slove ve dskách Nebukad- nesarových Nin-mach, ve dskách jeho syna »chrám Bilit-illi«, objeven tudiž chrám bohyně Nin-mach, z nápisů již známý, místně však dotud neurčený, o němž dovídáme se z jiné dsky, současně kopáním objevené, že zbudo- ván byl assyrským králem Assurbanipalem. Dal- ším kopáním byl chrám tento očistěn až do základů, při čemž shledány některé klínopisné seznamy dělníků vedle zlomků terrakottových. které ženskou postavu božskou znázorňují.
Arabův Podlaha Nebukadnesar Nina
26 article
Na mnohých místech dal kopati Koldewey až 3 m pod hladinu eufratskou, přece však neuhodil na památky, které by časem Nebukad- nesara II. a jeho otce předcházely. Soudil tudíž. že veškeren Kasr jest dílem těchto dvou pa- novníků a že králové dřivější v jiném pa- láci přebývali. Z dalšího průběhu výkopů shledáno, že uvnítř ohrady byla ohrada druhá, menší, jejíž zdivo ale lupiči cihel až do zá- kladů téměř bylo vybráno, zbytky pak zdí po dnes v severozápadním rohu vnitřní ohrady přímo stojících pokládá Koldewey za zůstatky vlastního paláce Nebukadnesarova. Prostorem mezi vnější a vnitřní ohradou, 20—24 m. ši- rokým, vedena byla cesta dobře dlážděnáa 12.6 m. nad hladinu eufratskou vyvýšená, která opevňovací soustavu vnější i vnitřní hradby vhodně doplňovala. Tato cesta byla příčinou, proč byly obě brány v severovýchodním rohu vnější ohrady zazděny; než i některé z níže položených dveří palácových bylo potřebí za- zditi, poněvadž byly vysoko položenou cestou úplně zakryty. Zjev tento lze si jen tím vy- světliti, že uprostřed stavby změněna byla pů- vodní myšlenka. V ssutinách pevnostních zdí
Nebukadnesarův
27 article
shledány byly zlomky velikých nápisových cy- lindrů, v nichž král Nebukadnesar stavby své vypočítává, zejmena pak dotýká se podrobně obou slavných hradeb Nimitti-Bíla a Imgus- Bíla, v nichž dotud hradby městské byly shledávány. Nyní víme, že ohradami těmito mí- něny jsou zdi králova paláce. Vysoko nasypaná cesta mezi vnější a vnitřní ohradou jest tudíž slavná cesta Aiburšabů, po níž konáno bylo slavné novoroční procesší z Bílova chrámu do chrámu jeho syna Nabu.
Nebukadnesar Bíl Imgus Aiburšabů Bílův Naba Nimitti
28 article
Současně se zkoumáním v Kasru po- kusil se Koldewey i o probádání třetiho z levobřehých pahorků babylonských, jejž Arabové Amran -ibu - Ali zovou. Staří zpy- tatelé vzdávali se nadějí do starožitnických vy- těžků v tomto pahorku, ježto byl všecek rpzryt hroby po celý středověk kopanými. Koldewey počal štolu na severní straně s počátku vodo rovnou, která však zvolna se prohlubovala, až pod hroby uhodila na zbytky domů ze suše- ných cihel stavěných. Z drobných nálezů, které při tom učiněny, vidí se, že tato část města byla za dob Seleukovských a Parthských velmi hustě obývána a sice lidem různého pů- vodu. Tak uhodili dělníci v jednom domě i na sklad továrnika perel, snad Řeka, který v ko- ších ukrýval zásoby ozdob antických, perelz achátu, onyku, lazuru, amethystu, avšak i perel pravých. Pahorek sám ve veliké hloubi ukrývá zbytky veliké budovy babylonské, která ještě nebyla zevrubněji pozkoumána. Toť jsou zprávy o výtěžcích německé vý- pravy sáhající až do listopadu 1900. Vlednu započalo zkoumání další, o němž není posud lze referovati. S největším zájmem hledi od- borně kruhy vstříc dalšímu zkoumání na třetím pahorku Bábilu, podnes uchovávajícím jmeno Paříže staroorientálské, ježto jím má býti zji- šténa záhada, kde zdvihala se k nebí slavná svatyně boha Marduka, již Israelité prostě »věží babylonskou« nazývali. Dr. J. V. Prášek.
Koldewey Arab Al Řek doktor J V Prášek Kasr Paříž bůh Marduk