2
masthead
V Praze, v sobotu dne 23. února 1901.
Praha
5
article
Na rapní a odpol. listy
pěedelácí sem
v Praze v administraei
2K
a něsle
n ětvrt leta . . 6 K —
s dvojí donáškoi
za moěsí
Bštnt kta . . . . 7 k 30h
ve nliakách: 2 K 90k
na měsfe . .
P'oštout
ke
na čtvrt lela“ . . .
sdrojí klsllko-
nn zaěnf
n čtnt teta : . . : 1i K sok
Praha
6
title
Dnešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
7
article
Na nejisté půdě.
Na nejisté půdě.
Doba naše nezdá se věnovati přízer
svou politickým snahám »malých«. Úspěchů
jejich nejen nepřibývá, ale každý pokus uči-
niti krok v před proměňuje se v ústup. Iti,
kdož jako na př. Maďaři dle běžných ná-
zorů kráčejí od vítězství k vítězství, jejichz
vliv prý vzrůstá ve všech oborech politiky
vnitřní i vnější, i ti pociťují, že nach ázejí se
na jakési nejisté půdě, že staví na zákla-
dech nepevných, že vniká k nim všemi sku-
linami vše nivellisující šáblon
cizího nazírání.
Možná dost, že nepřetržité naše boje
s postupem německým neméně než neza-
střeně vyslovované ideály všeněmecké
jejichž cíle nesou se i daleko přes oblas
državy madarské, pootevřely bystřeji myslí-
cím mužům v Uhrách oči, a že postibl
v tomto vážném dějinném období j a ko us
nevyslovenou dosud pospoli-
tost zájmů s národy, tvořící m
od hranic sjednoceného Něme-
cka až na samy hranice jihový-
chodní Evropy pestrou párodní šachov
nici, kteráž dosud pouze svou národn
rázovitosti a svébytností dovedla čeliti
záplavě němectví.
Upozornili jsme již včera, kterak orgán
uberské vlády nejdůraznějšími akcenty vytk
jednání politiky vídeňské proti našemu ná
rodu právě nyní, kdy příval všeněmecký ve
Vídni prolamuje veškery hráze národní ro-
vnoprávnosti a kdy čím dále tím makavěj
vystupuje snaha, pomocí vidin jakýchsi no
vých egyptských hrnců (moderně nazvaných
pěstěním hospodářských zájmů) zahlušiti vě-
domí statků mravných, kulturných, ideál-
ných, oněch bismarkovských imponderabilií.
jež na př. i za našich dnů v jižní Africe
činí opravdové zázraky v zápase hrstky Bur
proti nejlidnatější velmoci světové, Anglii
Maďar
Uhry
Evropa
Vídeň
Afrika
Bura
Anglie
8
article
Možnoli ještě zajímavější a význačnějš
jsou však obavy, kteréž byly tyto dny pro-
neseny v uherské sněmovně při rozpočtu
ministerstva vyučování. Tu nalezl se muž,
kterýž se nelekal upozorniti Maďary na ne
bezpečí, nebudou-li stejně dbalí svých zvlášt-
ních potřeb kulturních jako dosud jsou pilni
potřeb politických. Mužem tím byl bratr
někdejšího mnohaletého předsedy ministerstva
uherského Kalmána Tiszy, jemuž se sotva
dá vytknouli nepřátelství k Němcům
Mnohé z vývodův jeho jsou tak včasné
a případné, mají svou platnost u všelch
neněmeckých národů nejen v Rakousko-
Uhersku, ale i dále na jihovýchodě v zemích
balkánských, že neváháme na ně tuto zvláště
upozorniti, majíce zejmena na paměti, že
na př. ve věcech zákonodárných provozuje
se zde již pravý sport v kopirování zákon-
níků sjednoceného Německa . .
Hr. Štěpán Tisza obává se, až budou
dějiny sestavovati a zkoušeti bila nei
dnešního pokolení a co v době
celkem šťastné a klidné vykonalo na posilu
základů budoucnosti — že na prospěch jeho
bude lze zaznamenati jedině vážnéa
obětavé snahy, směřující ku po-
vznesení vlastní kulturyl
Byť i měl hrabě Štěpán Tisza na mysli
především svůj vlastní národ, vyklad, jakýz
slovám svým dal kritikou současné soustavy
vyučování jak na národních tak na vysokých
školách v Uhrách, dokazuje, že neměl na
mysli pouhé pokusy pomaďařovací. Sou-
středilt hlavní svůj zřetel na vysoké učen
a tuto zvláště na právnické fakulty, pro
národ i stát v mnohém ohledu ze všech
nejdůležitější; Tisza fakulty tyto nazývá
»zřítelnicemi vyšší národní kultury«, kdež
účinky správných či nesprávných kroků
ještě i tehdy zasahují do osudů
národních, když nynějšího pokolení a
jeho sporů již dávno nebude.
Maďar
Tisza
Němec
Štěpán Tisza
RakouskoUhersko
Německo
Hradec
Uhry
9
article
Probrav soustavu smíšené, polo svobodné,
polo nucené volby předmětů a zvláště způsob
zkoušek, z nichž v prvé nachází vady obou
soustav, aniž by poskytovala výhod jedné
nebo druhé a ve způsobu zkušebním ztrátu
času vědeckému pokroku professorů potřeb
ného, kteréžto zlo se jednotlivci ještě zvy
šúje — při čemž po zásluze vzpomíná čin-
nosti professorů opravdu vynikajících a vzác-
ných, shledává: že »práce těchto statečných
mužů nedospívá vždy svého cíle, jakéhož
v zájmu národa jest si přáti, neboť zkou-
šíme-li vědeckou a vážnou práci po jejím
vnitřním obsahu, připadáme si, jako
bychom nestáli před sborem professorů
uherské, ale německé fakulty ! Duch německé
vědy tu tak silně panuje, vliv něme cký
proniká tu tak jednostranně, at
ve veškerém oboru naší práv-
nické i národohospodářské vě-
decké činnosti, že tu nenalézáme ni-
jakých stop národního ducha a národního
rázu. A přece jsou to právě tyto vědy, v něž
vedle pravd všeobecných každý národ, který
existovati chce a existovati může, musí vtisk-
nouti ráz vlastní národní individuality.
Každý národ, který chce pokračovati,
musí ovšem postihnouti veškery nové proudy
v kulturních národech v oboru sociologie.
politiky, státního práva, správy, ale m us
je též stráviti a vlastním du-
chem vlastním potřebám uzpu-
sobiti.
profesor uherský
10
article
Pohlédneme-li do minulosti svých dějin,
shledáme, že bylo vždy nejvýraznější vlastností
a spolu nejprospěšnější našeho národa, že byl
vnimavým pro nově myšlénky, ale že ni kdy
se neopičil po cizině, cizí látku
však dle vlastní osobitosti své přetvořil. Tak
tomu bylo až do nedávna; nyní však nutno
se obávati, že způsobnost přetvořovací nejde
stejným krokem s potravou, přicházející z ci-
ziny za nynějsích čilých styků národů mezi
sebou.
Nyní se řídíme vzorem německým
přeji si, abychom se učili od západu co nej
více, ale čemu nás mohou Němci ve jmeno.
vaných oborech naučiti?
Vylíčiv pak zásluhy právnické a pod
německé práce vědecké pro Německo,
pravil: Kdyby se mne někdo tázal, byly-li
ony theorie dobré pro Německo, přisvědčím
bezpodmínečně, ale kdyby se mne někdo
tázal, jsou-li vůbec a zvláště pro nás dobréa
správné, odpovím co nejdůrazněji: Nel
Vzdyť vše, co historicky předcházelo,
nejkrásnější a nejslavnější vzpomínky na
minulost našeho národa staví se na př. na
odpor tvrzení, že společnost vždy a všude
byla roztříštěna ve všech svých stycích podle
zájmů třídních, a že pouze státní moc má
sloužiti státnímu a národnímu zájmu a jed-
notě jejich. Neopičme se po Němcích, ne-
osvojujme si jejich vědecké theorie, jež se
nehodí k nám, ale učme se od Němců po-
stupu, jak čerpati tvůrčí sílu
zvláštního národního charak-
teru z vlastních dějin, z vlast-
ních svých poměrů a z cílů, jež
nám tanou na mysli. Naši dřívější
mužové; na př. Deák, toho dovedli, ale ny-
nější právní věda u nás nezachovává stejný
krok s potřebami veřejného života.
Němec
Nela
Deák
Německo
11
article
Dnes ještě nejsou základní zásady na-
šeho národního nazírání dotčeny, ale tuv
oboru národohospodářském, tu státoprávním
tu správním možno zjistiti účinky německých
theorií, které ve svých konečných
cílech odporují všem našim ná-
zorům konstitučním.
A dopustíme-li, aby naše mladá poko
lení se výchovávala v kruhu idel, kteréž se
snalami „a zájmy našeho národa na mnoze
jsou v rotporu, jest se obávati, že všecek
náš život veřejný bude uveden v takovy
směr, jenž zbaví tento stát, tuto společnost
tento národ jeho narodního rázu.
Dnes se zanedbávají naše národní aute
cedencie, a nutno ve studiích u nás více s
všímati našeho státního práva, našich dějin
a našich vlastních poměrů. —
Když v Uhrách, podle našich českých
názorů všestranně neodvislých a svých, vzni
kají takovéto obavy, jak je vyslovil Tisza,
co máme říci my u nás, kde od nejnižší do
nejvyšší školy všecka soustava vyučovac
řídí se z Vídně v úmyslech přímo proti
chůdných poznání našich národních potřeb
naší minulosti, naší svéráznosti ?l
A přece jsou vlastní základy samostat
ného kulturního rozvoje první podmínkou
existence národní !
Tisza
Uhry
Vídeň
13
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
Schůze deválá.
(Pův. a tel. zpráva »Nár. Listů «.)
Z Vídně, 22. února.
Hr. Morici Vettroví z Lilie, který dosta
včera ke svému rozhodnulí proti neněmeckým
dotazům jednohlasný projev důvěry, toliž
od p. Ignáce Daszyňského, vede se jako člo
věku tonoucímu v bahně. Čím silněji došlapuje
by z něho vyvázl, tím hlouběji do něho zapadá
Má teď již čtvrtou afféru, jednu pěknější než
druhou. Napřed bylo to právo censurovati inter
pellace, potom právo neněmeckých interpellaci,
pak jeho rytmistrovská uniforma, ve které še
jako předseda sněmovny k audienci a dnes
stihla ho nová, choulostivá a velmi nemilá ne
hoda, všech dosavadnich horší. Považme: před
sedovi, který osvojoval sobě privilej nejen před-
chozí, nýbrž také dodatečné konfiskace, stalo
se, že do stenografického protokolu dostala s
interpellace, obsahující nejoplzlejší věci —
nečtena, necensurována. Tento protokol měl býl
dnes rozdán, ale byl ještě zadržen a do pozdn
noci trvaly porady, co s ním. Rozpaky a svízele
praesidia jsou ohromné a východ z nich těžký
Moric Vettrový
Daszyňský
Vídeň
Hradec
poslanecký sněmovna
sněmovna
14
article
Tohle postihlo předsedu, který způsobi
pro censuru nad interpellacemi prudké konflikty
a když mu ji přiznaly, strany » ku práci ochotné«.
práva toho nevykonává, nýbrž je zanedbává
předsedovi, který přesvědčil se z dnešních ohra-
žení a poptávek posl. dra. Brzoráda, dra. Fořta
a dra. Kramáře, velmi ostře přibroušených, že
poselstvo české nepokládá spor o neněmecké
interpellace osobním jeho miněním za věc právo-
platně a definitivně rozhodnutý. Budiž ujištěn,
že ve svých remonstracích naše delegace ne
ustane. K ní připojil se rázným protestem, chor-
vatsky proneseným, posl. Biankini. Známo
je moudré naučení francouzského státníka, že
špatný zákon je nejlépe provésti co nejdůsled
něji, by uveden byl ad absurdum. Hr. Velter
tušíme, záhy pozná, že jeho nález o neněme-
ekých interpellacích je — nehledě ku právn
jeho povaze — nejméně účelným.
Brzorád
Hradec
15
article
»Pracovní většina«, jejížto přívěskem jsou
také vládní Slovinci a Ruslní — nevíme, zdu
následkem spravedlnosti, jaké doznávají ny-
nějším kabinetem — nemá teď jiné starosti, než
aby pilné návrhy, které leží ve sněmovně již tři
neděle, nemohouc je odstaviti, aspoň popravila.
Postavila guillotinu, která pracovala dnes velmí
precisně. První obětí byl návrh posl. Břan
kina na zrušení klausule ke elu na vína
druhou návrh posl. Kaftana ve příčině vod-
ních staveb, třetí návrh posl. Vychodila na
zrušení erárních mýt, čtvrtou návrh Hofer ův
o poštovních expeditorech, velmi horlivě podpo-
rovaný posl. drem. Brzorádem. Všechny
nemilosrdně porubány. Nejlepší důvody posl.
Kaftana, prvního specialisty, kterého má ví
deňský parlament, a který se dvakrát ujal slova
nejsrdečnější přímluva posl. Štlenéh o, sta-
rosty vídeňského dra. Luegra a dra. Sehrei
nera nebyly nic naplat. Poláci, s a m
vodních cest potřebující, jako denního chléba
rozhodli svými hlasy proti pil
nosti
My jim to tak záhy nezapome
neme. Když šlo o jejich lokální, k tomu pas
sivní dráhy, proti kterým zosnovala levice vá
lečnou výpravu, byly jim české hlasy dobré
Dnes neměli ani tolik šetrnosti, by dali návrhu
Kaflanovu hlasy svoje.
Kaftan
Hofer
Brzorád
Polák
Kaflanův
16
article
Stejně jako tomuto vedlo se pilnému návrhu na
konečné zrušeníerárníchmýl t, kterým
odůvodňovali v klidných, věených řečech.
trvajících dohromady — slyšme — všeho
všudy 13 minut, poslanci. Vych o dt il,
Holanský, Peschka a P lass. Čekalo
se, že ministr financí učiní pokus, omluviti
proč vláda přislušný zákon, schválený oběma
sněmovnami s průvodním ustanovením, že na
bude platnosti 1. ledna t. r., nepředložila
k sankci. Ale pan dr. Böhm-Bawerk mlčel
patrně proto, že jednání ministra je neomluvi-
telným, neboť námitka, že nelze snadno po-
strádati výnosu z erárních mýt, je planou
lichou výmluvou a vytáčkou naproti faktu, že
podle výkazu ministerstva financí samé daně
přimé a nepřímé vynesly v roce minulémo
celých 30 míllionů K více, než v roce 1898.
Peschek
doktor
Böhm
Bawerk
17
article
Jen šest hlasů scházelo ke dvoutřetinové
většině, které je třeba pro pilnost a byl a by
se vymohla, kdyby posl a ne
čeští byli přítomni v plném
počtu a kdyby poslanci polšti, kteří byli pro
ni, nebyli musili vyjíti, protože klub se usnesl
proti ní. Poslanci ti, zvláště Rotter, Da-
nielak, Potoczek a Jablonowski
hlasitě reptali v kuloáru na tyranii klubovního
diktátu a prohlásili, že neopomenou tuto věc
uvěsti na přetřes v klübu, což se také večer
stalo.
Poláci, zaraženi touto nevolí, milostivě
potom dovolili posl. Potoezkovi žádati, by jeho
prostý návrh na zrušení mýt se přikázal bez
předchozího prvního čtení výboru. Tomu bylo
vyhověno.
Na konci schůze stalo se překvapení, jaké
je možným jenom za předsedy druhu páně
Vettrova. Bylo smluveno mezi presidiem a stra-
nami, že konati se bude příští schůze teprve
v úterý, protože poslancům musí býti přáno
také času, by pořídili své záležitosti soukromé.
Tu povstal však pan posl. Peschka, toho
času předseda čtyřělenného německého agrárního
klubu a navrhl hned schůzi pro zejtřek.
Pro jeho návrh povstala celá levice, kromě
levice pak čásť katolického centra, opposični
Poláci a radikální Rusové. Návrh byl dosti
velkou většinou přijat. Nejvíce divil se výsledku
tomu pan Peschka sám. Učinil návrh, jsa pře-
svědčen, že bude zamitnut. Když však jinakse
V drobném prodejit
ranní č-lo o sobě. . . 2h
odpolední
Ve filislkách na venkovet
ranní číslo. . . . .
10h
odpolední . . . . . . . . 3h
Inserá ty
plati se hotově napře
Přečplaceni a inserty přijímá sdnnini-
strace v Marlanské ulici č. a.
Tam nacházejí se též redakee
tiskárna a oxpodice „ Národnich L.ista
Rukopisy se nevracsji
Rotter
Polák
Vettrův
Peschek
Rus
Marlanský ulice
18
article
stalo, spěchal na telegrafní úřad oznámit domů,
by ho ráno sáně nečekaly.
Votum levice nečelilo tak proti pravici,
nýbrž proti hr. Veltrovi, kterému strany ně-
mecké obstrukce takovým způsobem projevily
nedůvěru.
Zejtřejší schůzi hledí se vstříc s velkým
napjetím z četných a vážných důvodů. Jednak
očekává se odpověď presidenta na dotaz dra.
Kramáře, jak omluviti může, že se ne-
německé dotazy posílají do redakce říšského
zákonníka, jinak je zvědavost, co se stane
v afféře zadržené interpellace, o které nahoře
se rozepišujeme a v příčině které podáváme
zevrubnou zprávu na místě jiném. Konečně a
hlavně; nikdo neví, jak po takovém affrontu
levice zachovají se Čechové. Bylo sice na nich
na konferenci předsedů klubů se všech stran
vyzvídáno, vyhnuli se však všeliké odpovědi.
Nejsou tu k tomu, by svým odpůrcům před-
časně vyzrazovali svoji taktiku,tam e
pl
nán
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15
hod. dupol. a oznámil, že ustavily se výbory roz-
počtový a železniční.
Ministr financí předložil VI. a poslední zprávu
o použití prostředků k výkupu státovek.
Posl. Menger navrhl, aby se ustanovíl
48členný výbor pro vodní dráhy, což přijato
Posl. Weisskirchner navrhl, aby jeho
návrho na změnu 88 59. a 60. živn. ř. přikázal se
hned bez 1. čtení živnostenskému výboru, čemuž
nevyhověno pro odpor podaný poslancem Ma-
štalko u.
Čecho
Vetter
Posl
Menger
Ma
19
article
Posl. Rieger navrhnul volbu 37členného vý-
boru tiskového, což přijato.
Posl. dr. Brzorád: Pan předseda dnes po-
prvé provedl své protizákonné rozhodnutí a dal čísti
dnes na místo tří českých interpellací tři překlady.
Musím opětně proti tomuto protizákonnému jednání
protestovati a trvati na tom, že mají býti čteny in-
terpellace a nikoliv překlady jich. (Hlučný souhlasu
Čechů.)
Tento první krok odkryje před celým světem
hanbu, že u nás nic neplatí státní základní zákony
ani jedhací řád, nýbrž toliko zvůle jednotlivcova.
(Hlučná pochvala u poslanců českých.
Nad to byly dnes čteny překlady jen tří inter-
pallací, kdežto předseda má již přes 14 dnů v ru-
kou větší počet českých interpellací. (Slyšte ! Slyšte
na lavicích českých ý
Posl. Sokol! Na ty ostatní interpellace dojde
bezpochyby až v soudný denl
Posl. dr. Brzorád: Musíme trvati na tom,
aby interpellace české byly v českém znění pojaty
do stenografického protokolu. (Pochvala u Čechů.)
neboť jinak nemáme záruky zdali skutečně jsou to
interpellace námi podané, čili nikoliv. Protestujeme
však také proti této nonchalanci předsedy a trváme
na tom, že interpellace pokud možná nejdříve musí
býti předloženy. Táží se tedy předsedy.“ proč nedal
čísti ostatní interpellace, již dávno jemu podaně?
Posl
Rieger
doktor
Brzorád
Čecho
Sokol
20
article
(Pochvala u poslanců českých.)
Posl. dr. Fořť: Předseda hr. Vetter prokilásíl
že obstará autentický text neněmeckých interpellací
a že jej sněmovně sdělí. Masím se tázati, co si pan
předseda myslí pod slovy autentický text ne-
německých interpellaci, dále kterým orgánem dá
autentický text německý obstarati?
Hlasy u Němců: Českým klubem
Posl. dr. Kramář: My přece nejsme překla-
dately!
Posl. dr. Fořt: Musíme se dále tázati, jaké
záruky hodlá předseda poskytnouti podavatelům inter-
pellací, že ten autentický text jest úplně totožný s ne-
německými interpellacemi co do smyslu i co do znění
Vyhražujeme si z prohlášení předsedova, které jsme
jen s protestem vzali na vědomí, odvoditi další dů-
sledky. V nynějším okamžiku běží jen o to, zvěděti,
jak předseda hodlá sjednati tak zvaný autentický
text. (Hlučná pochvala a potlesk u poslanců če-
ských).
Předseda hr. Vetter odpovídá, že dnes bylo
čteno 63 dotazův a všecky české dotazy nemohou
býti sděleny, protože o neněmeckých dotazech bylo
rozhodnuto teprve předevčírem a jejich překlad ne-
mohl se dosud obstarati.
Posl. Fořtovi odpovídá, že překlad neněmeckých
dotazů obstarává redakce říšského zákonníka. (Odpon
a hluk mezi českými poslanci.)
Posl. dr. Kramář táže se předsedy, jak dle
jednacího řádu chce ospravedlniti svou odpověd
V § 68. jednacího řádu stojí přece výslovně, že inter-
pellace musí býti hned interpellovanému sdělenya
Posl
doktor
Fořť
Vetter
Němec
Kramář
Český klub Posl
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Ze ssutin babylonských.
Říšská výprava německá, kterou řídí architekt
dr. Koldewey a jíž nejnověji přidělen v úloze
assyriologa i přítel můj dr. F. A. Weissbach.
docent na universitě lipské, podává ze ssutín
babylonských zprávy pozoruhodné, jež potkají
se zajisté se zájmem všech vzdělanců. Překo-
pávajíť se chudičké zbytky nejstarší metropole
světa a kolébky vší eivilisace, o niž bylo již
domnění, že beze stopy téměř shluízena jes
s povrchu zemského.
Zprávy ředitele výpravy dra. Koldeweye
zasilané správnímu výboru německého východ
ního komitétu, dovolují již nyní činiti si úsudky
o základních rysech sporné dotud babylonské
topografie.
Výkopné práce počaly dne 26. března 1899
a sice s výslovným zřením ku pahorku Kasru
ježto z jeho prozkoumání očekávány doklady
k definitivnému rozřešení hlavních záhad baby-
lonských.
Dotud Kasr byl rumovištěm, zdánlivě již
zbaveným základní podoby, z něhož toliko na
západě, při břehu řeky, značnější částě zdí
zvláště slavná brána, v původním místě a po-
době zůstávaly. Koldewey tudíž rozhodl se, nej-
prve odstraňovati rum před těmito zbytky, pak
jal se z východu kopati příčnou štolu do středu
rumoviště. Na západě záhy práce tak pokročila,
že bylo lze původní ohraničení palácové ohrady
v těch stranách stanoviti. V ssutinách odklizo-
vaných objeveny četné zlomky ozdob — počtem
asi 200 — jako údů lidských, částí těla lviho,
růžie a j. na půdě světlomodré, temnomodré
zelené.
Největší pozornost věnována východní
straně, kdež při kopání štoly uhodili vý-
kopci nejprve na mohutnou někdejší ohradu
Kasru. Tím byly zjištěny i východní hra-
nice palácového okresu. Ohrada tato byla
Koldewey
Weissbach
Kasr
východ
22
article
proražena i shledáno, že skládala se z vnější
zdi z pálených cihel, na nichž vytištěno byl
jmeno Nebukadnesara Velikého (AN-PA-ŠA-DU-ŠIŠ
ideogrammaticky). Souhlasně s Hérodotovou
zprávou ukázalo se, že byly cihly tyto asfaltem
spojovány. Zeď měla ztloušti 7.25 m., za ní pak
byla náplň z písku a šiber ztloušti 13 m. Ho-
řejší hrana zdi jest zjištěna v hloubi asi 7 m.
pod nynějším povrchem Kasru. Maličko pozděj
uhodili zkoumatelé na vnitřní zeď, kteráž jest
téhož způsobu i týchž rozměrů jako zeď vnější
Přesným měřením teď zjistěno, že měla východní
ohrada 41.85 m. zšíři, rozměr to ohromný, který
lze si vysvětliti toliko povahou a záměry Nebu
kadnesarovými.
Po objevu východně ohrady hnána štol
dále do vnitř okresu palácového. V rumu, na
hořejším povrchu hradby nakupeném, objeveny
dva zlomky nápisově, jichž druhý dotýká se
stavby slavného chrámu I timín om-ki.
Nebukadnesar Veliký
Hérodotův
Kasr
ANPAŠADU
23
article
Ježto nebylo dlouho lze dokopati se pů-
vodné úrovně ohrady vnitřku palácového, jal se
Koldewey současně kopati podél obojí hiradebné
zdi směrem severním a za krátko mohl zvěsto-
vati nálezy, které byly zárukou, že nebyl Kas
tak zúplna zničen slidičí po cihlách, jakož do-
tud se myslilo. 22. srpna nalezena byla ve vý-
plni ohrady stéla doléritová, úplně zachovaná,
mající zvýši 1.28 m. a zšíři 0.53 m., na jejíž
přední straně reliefem zobrasem byl hittitský bůh
Tišup v té známé podobě, jakož se spatřuje
v berlínském musei ve sbírkách ze Sindžirli
pocházejících, na zadní pak straně čte se
hittitský nápis textu neobyčejně obsáhlého.
Bedlivé provedený snímek nápisu i reliefu, vedle
něhož na srovnanou podán snímek podoby boha
sindžirlského, jest obsahem prvé vědecké publi-
kace Východní společnosti, již spolu opatřili
Koldewey a berlínský assyriolog professor dr-
Friedrich Delitzsch.
Dne 14. záři 1899 učiněn nález druhý v
vzdálenosti toliko asi 10 mil od hittitské štoly
na západ. Jest to deska z vápence, mající vzděli
1.21 m. Pečlivě provedený relief zobrazuje ne-
známého nám dotud vládce zemí Šuchu a Maru
Koldewey
Delitzsch
Šuch
Mar
východní společnost
24
article
Šamaššaknu, vzývajícího bohyni Jštár a boha
Adada nebo Rammána, a vyčítajícího díla, která
s prospěchem země své podnikl, obnovil totiž
velikou stoku říčnou, již rozšířil do 22 m. zšíři
a od rákosí očistil a vštípil palmové háje, zvláště
u svého paláce v Gabbarini a u paláců jedno-
tlivých měst své země. Země Šuchu známa byla
Assyrům jakož i spisovateli knihy Ijobovy, ležela
pak po obou březích Eufratu severně Bahrona.
Assyrské zprávy vzpomínají jí v IX. stoleti pře
Kristem. Nápis vročen jest ve XIII. roce krále
Šamaššaknu.
Hlavním výsledkem kopání v zimě 1899a
1900 jest objev dvou bran blíže severovýchod-
ního rohu ohrady, které ale byly zazděny. Zá-
klady jejich pronikají hlouběji, než vnější ohradná
zeď, z čehož soudí nálezci, že byly zazděny
aby bylo lze nasypati výplň mezi obojí zdí. Na
plánech výkopů, jež Koldewey pořídil, označeny
jsou obě brány písmeny A a B. K rohu ohrady
blíže brány A připojuje se mocná zeď, k severo-
východu směřující, ale nedaleko od brányA
třetí branou (C na plánu) prolomená. Také na
západ odbočuje zed, branou prolomená, v níž
spatřuje se severní ohrada. Na jižní straně této
zdi zbudována z cihel stoka 9 m. široká, jejíž
cihly mají na sobě pět aramských písmem. Ná-
lezci domnívají se, že objevili slavnou stoku
Libilchigalla, vůbec »východní stokou« zvanou
a v nápisích častěji připomínanou. Potvrdí-li se
tento dohad, dosti již podepřený, získala výprava
prvý pevný bod k topografii babylonské, dosu
pohřešovaný.
Šamaššakn
Adad
Rammat
Šuch
Assyr
Ijobův
Krist
Koldewey
Libilchigall
Eufrat
král Šamaššakn
25
article
Tyto úspěchy přiměly správce výpravy, že
počal i ze severu kopati štolu do středu zříce-
nin, při čemž nejprvé uhodil na pahorek.
v ústech Arabův Athelé zvaný a v jihu s okre
sem pravého paláce sousedicí. Současně počaly
výkopné práce k jihu od místa, kde štola pronikla
východní ohradu, a tu objevily se základy osamělé
veliké budovy, již Koldewey ve všech částech odko-
pal, skládající se z vnitřního obdélníkového dvoru
ze soustavy menších síní, které dvůr na všech
čtyřech stranách obklopovaly. Uprostřed dvoru
objevena studně, jižní pak jeho strana lišl s
od ostatních ornamentikou a dvěma věžovitými.
po obou stranách hlavního vehodu povystupují-
cími pilíři. Podlaha dvoru i síní dlážděna byla
cihlami a sice shledány ve výši asi 2 m nad
sebou podlahy dvojí, mezi nimiž prostor byí
nasypán. V násypu nalezeno asi 50 desk klíno-
pisných, na nichž napsána jsou jmena a mzda
dělníků. Vročovány jsou všechny tyto tabulky
dle králů Nebukadnesara a syna jeho Amilmar
duka. Budova sama slove ve dskách Nebukad-
nesarových Nin-mach, ve dskách jeho syna
»chrám Bilit-illi«, objeven tudiž chrám bohyně
Nin-mach, z nápisů již známý, místně však
dotud neurčený, o němž dovídáme se z jiné
dsky, současně kopáním objevené, že zbudo-
ván byl assyrským králem Assurbanipalem. Dal-
ším kopáním byl chrám tento očistěn až do
základů, při čemž shledány některé klínopisné
seznamy dělníků vedle zlomků terrakottových.
které ženskou postavu božskou znázorňují.
Arabův
Podlaha
Nebukadnesar
Nina
26
article
Na mnohých místech dal kopati Koldewey
až 3 m pod hladinu eufratskou, přece však
neuhodil na památky, které by časem Nebukad-
nesara II. a jeho otce předcházely. Soudil tudíž.
že veškeren Kasr jest dílem těchto dvou pa-
novníků a že králové dřivější v jiném pa-
láci přebývali. Z dalšího průběhu výkopů
shledáno, že uvnítř ohrady byla ohrada druhá,
menší, jejíž zdivo ale lupiči cihel až do zá-
kladů téměř bylo vybráno, zbytky pak zdí po
dnes v severozápadním rohu vnitřní ohrady
přímo stojících pokládá Koldewey za zůstatky
vlastního paláce Nebukadnesarova. Prostorem
mezi vnější a vnitřní ohradou, 20—24 m. ši-
rokým, vedena byla cesta dobře dlážděnáa
12.6 m. nad hladinu eufratskou vyvýšená,
která opevňovací soustavu vnější i vnitřní hradby
vhodně doplňovala. Tato cesta byla příčinou,
proč byly obě brány v severovýchodním rohu
vnější ohrady zazděny; než i některé z níže
položených dveří palácových bylo potřebí za-
zditi, poněvadž byly vysoko položenou cestou
úplně zakryty. Zjev tento lze si jen tím vy-
světliti, že uprostřed stavby změněna byla pů-
vodní myšlenka. V ssutinách pevnostních zdí
Nebukadnesarův
27
article
shledány byly zlomky velikých nápisových cy-
lindrů, v nichž král Nebukadnesar stavby své
vypočítává, zejmena pak dotýká se podrobně
obou slavných hradeb Nimitti-Bíla a Imgus-
Bíla, v nichž dotud hradby městské byly
shledávány. Nyní víme, že ohradami těmito mí-
něny jsou zdi králova paláce. Vysoko nasypaná
cesta mezi vnější a vnitřní ohradou jest tudíž
slavná cesta Aiburšabů, po níž konáno bylo
slavné novoroční procesší z Bílova chrámu do
chrámu jeho syna Nabu.
Nebukadnesar
Bíl
Imgus
Aiburšabů
Bílův
Naba
Nimitti
28
article
Současně se zkoumáním v Kasru po-
kusil se Koldewey i o probádání třetiho
z levobřehých pahorků babylonských, jejž
Arabové Amran -ibu - Ali zovou. Staří zpy-
tatelé vzdávali se nadějí do starožitnických vy-
těžků v tomto pahorku, ježto byl všecek rpzryt
hroby po celý středověk kopanými. Koldewey
počal štolu na severní straně s počátku vodo
rovnou, která však zvolna se prohlubovala, až
pod hroby uhodila na zbytky domů ze suše-
ných cihel stavěných. Z drobných nálezů,
které při tom učiněny, vidí se, že tato část
města byla za dob Seleukovských a Parthských
velmi hustě obývána a sice lidem různého pů-
vodu. Tak uhodili dělníci v jednom domě i na
sklad továrnika perel, snad Řeka, který v ko-
ších ukrýval zásoby ozdob antických, perelz
achátu, onyku, lazuru, amethystu, avšak i perel
pravých. Pahorek sám ve veliké hloubi ukrývá
zbytky veliké budovy babylonské, která ještě
nebyla zevrubněji pozkoumána.
Toť jsou zprávy o výtěžcích německé vý-
pravy sáhající až do listopadu 1900. Vlednu
započalo zkoumání další, o němž není posud
lze referovati. S největším zájmem hledi od-
borně kruhy vstříc dalšímu zkoumání na třetím
pahorku Bábilu, podnes uchovávajícím jmeno
Paříže staroorientálské, ježto jím má býti zji-
šténa záhada, kde zdvihala se k nebí slavná
svatyně boha Marduka, již Israelité prostě »věží
babylonskou« nazývali.
Dr. J. V. Prášek.
Koldewey
Arab
Al
Řek
doktor
J V Prášek
Kasr
Paříž
bůh Marduk