3
masthead
23. února 1901.
5
article
re schůzi čteny. (Souhlas u poslanců českých.) nyní
však praví předseda, že dosud byl hotov jen s 3 inter-
pellacemi. Tak přichází z jednoho porušení jednací ho
řádu do druhého, (Souhlas u poslanců deských.)
Hlasy na levici: Stojí policie také v jednacím
řádě
Posl. dr. Kramář: Spílání předsedníctvu a
sprosťáctví, které zde bylo prováděno, nestojí také
v jednacím řádě.
Posl. dr. Stránský: Pro jisté lidi byla policie
ještě příliš slušnou! (Vřava na levici.)
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Je to tedy
opětně nové příkré porušení jednacího řádu, kteréž
nevyhovuje ani tomu, co předseda sám posledně pro-
hlásil. Když už chtěl podati svůj sprostředkovaci
návrh, měl učiniti všecko, aby splnil to, co slíbila
aby čtení interpellací nebylo odkládáno, tak že ne-
víme, kdy je vlastně budeme viděti.
Předseda vidí nyní, jakou řadu obtíží způsobil
svým rozhodnutím. Interpellační právo jest přece
nejprimernějším přáním každého poslance. V této
sněmovně chrání se právo to tak, že pánové s druhé
strany praví, že musí rozuměti obsahu interpellací.
jakkoliv dr. Derschatta prohlásil, že může žíti dále.
aniž by naše interpellace četl. Je z toho tedy viděti
o jak vážnou otázku se jedná. Kdo zaručí, že překla
jest správný a odkud vezme předseda právo inter-
pellace prostě posílati do redakce říšského zákon-
níka?
Posl. dr. Brzorád: Ten musí býti s vládou
velice za dobřel
Posl. dr. Kramář (pokračuje): Redakce říš
ského zákonníka jest vládním úřadem, ke kterému
máme velikou důvěru, avšak zde neběží o důvěru
nýbrž o to, že otázka ta týká se přece parlamentu
Parlament musí rozhodnouti, kde se mají překlady
obslarali.
Posl. Hořiea: To musí být notářem obstaráno
Mlasy na levici: Ať to český klub přeloží!
Posl
doktor
Kramář
Stránský
Derschatt
Brzorád
6
article
Posl. dr. Kramář: Volá se stále na nás, aby
chom to sami přeložili. (Odpor na lavicích českých.
To musíme co nejrozhodněji odmítnouti. Zde nejsme
na to, abychom zařizovali překládací bureau, aby nám
pak pánové velkopansky řekli, že nepotřebují čísti
naše interpellace. Kde pak jest v jednacím řádě na-
řízení, aby interpellace byly podány v německém nebo
v jiném jazyku vám srozumitelném?
Předseda žádá řečníka, aby se omezil na
dotaz. (Bouřlivý odpor na lavicích českých.)
Hlasy u poslanců českých: Svobodu slova! Ne
chte jej mluviti!
Hlasy u Němců: Řečník nemluví k věcil
Poslanci čeští volají na levici: Dnes děláte
vy zde policajtyl
Posl. dr. Kramsář: Všechno to dokazuje, že
otázka ta ještě není rozhodnuta a že má ještě celou
řadu následků, o nichž bude musiti sněmovna roz-
hodnouti. Tážu se tedy předsedy, jak to hodlá ospra
vedlniti, že interpellace podané nebyly ještě sněmovně
sděleny přes to, že 8 68. výslovně stanoví, aby byly
hued sděleny, neboť že překlad není ještě hotov, není
žádnou omluvou. Dále tážu se předsedy, jak ospra-
vedlní, že interpellace posýlá do redakce říšského zá-
konníka? (Pochvala u českých poslanců.)
Předseda: Dotaz ten zodpovím v nejbližší
schůzi. (Posměch a bouřlivá vřava ve sněmovně.)
Hlasy u Čechů: Ihned odpověděti!
Předseda hr. Vetter prohlašuje, že zodpoví
dotaz posl. Kramáře až na konec schůze. (Hlučný
odpor mezi českými poslanci.)
Za velkého hluku ujímá se slova poslanee
Pommer. Navrhuje, aby jeho návrh na změnu
8§ 59. a 60. živn. ř. bez 1. čtení byl přikázán živ
nostenskému výboru, broje zároveň proti Čechům
již zmařili návrh Weisskirchnerův.
Pommerovu návrhu vyhovuje se a sněmovn
přechází k pilnému návrhu Biankinovu na zrušení
vinné klansule.
Posl
doktor
Němec
Kramsář
Čecho
Vetter
Kramář
Pommer
Weisskirchnerův
Pommerův
7
article
Posl. Biankini odůvodňoval svůj návrh chor
vatsky a německy navrhl, aby jeho návrh byl přiká-
zán výboru pro vinařství, rozmnoženému na 48
členů.
Posl. Kaiser (contra) pravil, že je tu asi 20
pilných návrhův a jejich projednávání neprozrazuje,
že by se jimi věci prospělo. Jeho strana bude hlaso-
vati proti pilnosti, ale také proto, aby návrh přiká-
zal se výboru bez sněmovního jednání.
Posl. Tombosi (pro) vyličoval zhoubné ná-
sledky vinné klansule v obchodní smlouvě rakousko
italské pro istrijské vinaře a přimlouval se u sně-
movny, by hlasovala pro pilnost Biankinova návrhu
Posl. Gross opřel se zlozvyku podávati o vše-
možných věcech pilné dotazy, což je na ujmu par-
lamentní práci. Pilně návrhy jsou zbytečny, nebot
obyčejné návrhy mohou se se svolením sněmovný
bez 1. čtení přikázati nynějším četným výborům
Proto bude hlasovati proti pilnosti.
Posl. Kühschelm problašuje se jmenen
svých voličů proti obnovení vinné klausule.
Posl. Wohlmeyer stěžoval si, že pro národ-
nostní hádky neděje se nic v národo-hospodářských
věcech. Mnoho lidí hyne a preto třeba, aby také bo-
spodářské věci se pilně projednávaly.
Následujícím hlasováním propadla pilnos
a návrh Biankinův bude projednán, jak ustanovuje
jednací řád.
Přechází se k rokování o pilném návrhu posl.
Kaftana a spol. na stavbu vodních
dráh.
Poslanec Kaftan: Náleží k tomu velká od-
vaba a zvláštní příchylnost k věci, pojednávati v
ovzduší, jaké nyní ve sněmovně panuje, o věceel
nesmírného dosahu hospodářského, od jejichž zdár-
ného a rychlého rozřešení příznivý vývoj hospodář
ský celé říše a tím i po výtce její moc a význam
na venek závisí.
Posl
Biankini
Kaiser
Biankinov
Gross
Biankinův
Kaftan
8
article
Mladý císař velkého sousedního státu, jenžs
libuje, svét svými plamennými řečmi a okřídlenými
slovy překvapovati, učinil výrok, jemuž nelze hlub-
šího významu upříti. Pravil před lety: »Nalezáme
se ve znamení dopravy.«
V dřívějších dobách, kdy obstarávaly dopravu
silnice a dosti nedostatečné cesty vodní, stanovil
vnitřní strh ceny zboží, nyní věc podstatně se
změnila. Vniterní, domácí trhy ustoupily trhu svě-
tovému, který nyní cenu nejdůležitějších výrobků
určuje.
Na dobytí trhu světového a na udržen
schopnosti soutěží závisí osud, ano i existence na-
šeho zemědělství, živností a průmyslu dotyčné
země.
Tuto soutěživost na trhu světovém lze dosíc
dvojím způsobem: e
Zlevněním výroby, zmírněním ná-
kladu výrobního prostředkem způ-
sobůvýrobních, potom
levnou dopravou plodin a surovi
a usnadněním odvozu výrobků živno-
stenských.
9
article
Zdokonalení způsobů vyráběcích stalo se ji
všeobecným majetkem, zde hraje výhradně úlohu
otázka mzdy, vyšší neb nižší mzda, kteráž všal
zhusta bývá vyvážená vyšší neb nižší výkonnost
dělníka. Důležitější úkol připadá při výrobcích hro
madných druhému činiteli, dopravě, jež tvoří jednu
z hlavních sloupů národního hospodářství.
O soutěživosti zboží rozhoduje při stejné jakosti
a stejném nákladu výrobním konečně náklad do-
pravní, jenž stal se tím na trhu světovém sám
předmětem soutěže.
Nejlevnější ceny dopravní může poskytnouti na
prvém místě dokonalá, výkonná cesta vodní
upravená, po případě kanalisovaná řekaa
průplav, k provozování velké dopravy vodní
způsobilý.
Lod stala se důležitým elementem obchodu
průmyslu, přívoz surovin našemu průmyslu a země-
dělství, odvoz plodin připadne přirozeně z velké části
racionální cestě vodní, železnici však ono
zboží, jež vyžaduje větší rychlosti dopravy.
Velké státy sousední uznaly již dávno důležitos
pravidelné dopravy vodní.
10
article
Francie děkuje své soustavné síli svůj rychlý
úžasný hospodářský rozkvět po nešťast
ném výsledku války francouzsko-německé v r. 1870
Německo, jehož vůdčí osobnosti měly tamtéž příleži
tost prospěch vodních cest poznati, pospíšilo si ce
stou meliorace německých řek, potom stavbou vel-
kých, výkonných průplavů požehnání moře vnést
do vnitra říše, zemědělství a průmysl seslliti a v pře
vaze udržeti. (Posl. Wolf volá: My jsme zatín
si nechali sabrat Dunaj Maďaryl)
Stojíme bezprostředně před obnovou celních
a obchodních smuv, můžete pozorovati již na
severním obzoru záchvěvy blesku, jenž věstí útok
blížících se průmyslových kolon německých proti
hranicím naší říše, zvýšení cla obilního stojí přede
dveřmi, naše posice na trhu světovém
jest ztracenou, jestli se neodhodláme nepro-
dleně k mobilisaci hospodářské a jestli se
nepostavíme s rovnocennými zbraněmi do řady.
Nejlepší zbraní a nejlevnějším ná-
strojem výrobním jest řádná cesta
plavební.
Tato okolnost odůvodňuje lépe, než nejskvělejš
řeči pilnost našeho návrhu.
O průplavu dunajsko vltavském a dunajsko-oder
ském bylo na radě říšské často jednáno
V roce 1884 byl přijat v příčině stavby průplav
dunajskovltavského na základě odborné ankety do
tyčný návrh.
V sezení dne 6. května 1891 učinil poslane
Kaftan návrh
»C. k. vláda se vyzývá, aby s největ
ším urychlením vypracovala proje k
pro průplav dunajsko-vltavský a a by
potřebný k tomu náklad ústavními pro-
středky sobě opatřil a.«
Návrh tento byl výboru národohospodářskémn
přikázán a po delší důkladné debatě sněmovnou dne
12. listopadu 1892 schválen.
Slavná vláda ignorovala prostě toto nařízení říš
ské rady; byla sice zřízena studijní kancelář, jejíi
udržování vyžadovalo dosud nákladu 284.500 zl.
Přes stadium studování nedostala se však dosu
tato otázka.
Posl
Wolf
Kaftan
Francie
Německo
Dunaj
11
article
Nechci snad pochybovati o opravdovosti slibu
pana místopředsedy, že bude věnovati vláda svou
bedlivou péči vodním cestám (Posl. Sokol volá
Ale já o ní pochybujil), avšak slyším zprávu.
nemám ale víry v brzké uskutečnění slibu toho.
jestli neustane vláda v tomto věčném studovánía
deliberování, a jestlí v brzku k zabezpečení vodních
cest nepřikročí.
Oba jmenované průplavy připojují se k velkým
řekám, Dunaji, Labi a Odře, k oderskému průplav
pojí se průplavy k Vísle a Dněstru, k Labi kanaliso
vané Labe, jež jest určeno tvořiti v budoucnosti spo
jovací článek mezi vodstvem moravským a českým
a jež nyní bude míti úlohu zavésti dopravu ve velkém
z velkého Labe do požehnaného údolí středolabského
až k úpatí hor jizerských a krkonošských a tím zá
sobovali levně nejen český průmysl, nýbrž i zjednat
hojného odbytu pro naše zemědělství.
Jest tedy již nejvýše na čase, aby tyto pro mo
a význam říše veledůležité otázky zdárně a v brzku
byly rozřešeny a aby vláda zanechala dlouhého stu-
dování a prozkoumavši hotové projekty přikročila
k brzkému jich provedení.
Posl
Sokol
Dunaj
Odra
Dněstr
12
article
Žádám tudíž slavnou sněmovnu, aby pilnost
návrhu našeho uznala. (Hlučná pochvala.)
Post. dr. Šílený mluví napřed česky. Německy
pokračuje praví, že poslanci českého národa jsou nu
ceni tím, že neněmecké řeči se neprotokolují, mlu-
viti občas německy. Vzhledem k tomu, že včera se
zde mluvilo o theorii promlčení a vydržení, jsme
nuceni pokaždé proti tomuto násilí co nejrozhodněj
protestovati, což já také tímto opětně činím. (Sou
hlas na lavicích českých.)
Čeští poslanci byli by rádi uposlechli napome-
nutí ministerského předsedy, kdyby byli viděli u vlády
dobrý příklad. Vláda sama však nemá se k práci
Vláda použila parlamentních prázdnin jenom k tomu
aby český lid opětně dráždila tím, že pokoutním
cestami němčinu ve všech ressortech opětně snažila
se vpašovati do vnitřního úřadovaní. K těmto sna-
bám vlády připojil se pohříchu také předseda. Vi-
díme tudíž jen špatný příklad, a jest nám těžko
ukázati v naší obtížné politické situaci lepší vůli.
než má vláda a předsednictvo, jakož i levice, blý.
skající se stále svou pilností. (Pochvala na lavicích
českých.)
Německo
český národ
13
article
Protože byl zřízen u nás hydrotechnický úřad.
nemohly nám býti předloženy zároveň s investič-
ními předlohami také předlohy o průplavech, které
jsou pro severní země tak důležity. Divím se pro-
hlášení posl. Kaisra. Kdyby skutečně pilné návrhy,
což je vyloučeno, byly skrytým prostředkem ob-
strukčníků, tu přece mohlo by se aspoň pro tento
pilný návrh v příčině průplavů hlasovati. Připusťme.
že by se prosadilo, aby investiční předlohy pro jižní
země byly zde ve sněmovně přijaty. Podaří se nám
pak také později nalézti stejnou ochotu u poslanců
jižních zemí pro předlohu o průplavech? (Hlučná
pochvala na lavicích českých.)
Nechci o tom pochybovati, ale doporučuje se.
abychom byli opatrnými. Neboť jakmile parlament
jednou schválí obnos půl millionu korun na jižní
dráhy, nepocití brzy chuti schváliti tak velkou in-
vestici, jakou vyžadují průplavy severní. Musíme s
snažiti dosáhnouti tohoto junctim. Vzhledem na
Uhry, které nás chtějí předejíti se svým vážským
průplavem a vzhledem na rychlost, s jakou Ubry
vystupují proti nám se svou soutěží, doporučuje se
nám, abychom si pospíšili předejíti je. (Souhlas.)
Jakožto další důvod pilnosti návrhu uvádím
velký význam stavby průplavu pro zlepšení průmy-
slových a živnostenských poměrů v severních ze-
mích a konečně kladu důraz na to, jak velice by se
snížilo výkupné z jižní dráhy, kdyby se zahájila
stavba průplavu. (Souhlas na lavicích českých.)
Poněvadž však výkup severní dráhy nastává již
v nejbližšt době, jest také důvodem pilnosti tohoto
návrhu. Mimo to připomínám, že na Moravě mez
obyvatelstvem není žádné různosti v názorech o ne-
zbytnosti stavby průplavu. Že také agrárnící uzná-
vají tuto nezbytnost, je patrno také z usnesení čat-
ných schůzl.
Kaiser
Ubry
Uhry
Morava
14
article
Řečník žádá, aby byla předloha přijata. (Po-
chvala a potlesk.)
Posl. Kaiser, nejsa v zasedací síni, přišel
slovo
Posl. dr. Lueger dovozoval, že prý všeck
»province« a národnosti jsou interessovány vystavě-
ním dunajsko-oderského průplavu. Věc bývala by již
dávno rozřešena, kdyby ji »mocnosti severní dráhy
Ferdinandovy« nebyly mařily. Rakousko musí před-
stihnout Uhry stavbou donajsko oderského průplavu.
Jeho strana bude hlasovati pro pilnost návrhua
vyzývá sněmovnu, aby o podstatě věci nemluvila a
přijala návrh co možná jednohlasně.
Posl. Formánek: Budiž mi dovoleno k pi-
nému návrhu posl. Kaftana několik slov pronésti.
Jsem z krajiny t. zv. hořejšího Labe a již od t
doby, co mám čest býti členem tohoto sněmu, př
každé příležitosti jsem poukazoval ke škodám, ktere
nynější neupravené Labe v krajinách těch způsobuje
a musím teď připomenouti pohromy ty.
Posl
Kaiser
doktor
Lueger
Ferdinandův
Formánek
Kaftan
Rakousko
Uhry
15
article
Zálopy na Malém Labí od Hradce Králové až po
Mělník tvoří souvislý pruh pozemní, v délce asi 200
kilometrů a místy až 3 kilometry široký
Zastihují 112 katastrálních obei s celkovou vý-
měrou pozemkovou 78.000 hektarů, z níž celá čtvrtine
t. j. 18.000 hkt. trpí škody povodněmi.
Odpis daní přímých následkem povodní činí prů
měrně ročně v těchto krajinách zl. 130.000.— s při
rážkami jednou tolik; škoda pak čistého výnosu ze
zatopených pozemků ročně činí 600.000 zl. a hru-
bého výnosu 6 mill. zl.
Tyto škody nejsou občasné, nýbrž jsou pravi
delné, ba opakují se dvakráte za rok a sice z jara
i v červnu, kde přichází t. zv. vody svatojanské, po-
škozují majetníky, zemi i stát, jelikož odplavuje po
vodeň jemnou prsť, působí na zbahnění půdy, zabra
ňuje odpadu vody vrchní a tím zmenšuje výnos
cenu pozemku.
Že návrh ten zasluhuje pilného projednání, doka
zuje také hnutí v obyvatelstvu, které se jeví v kra-
jinách těchto. Utvořil se komitét pro úpravu a splav
nění středního Labe, kde jsou zástupci asi 14 okresů.
všech měst, všech průmyslových závodů mnohých
velkostatků, ba i zástupci pražské a liberecké ob
chodní komory, který hledí buditi zájem na tomto
velikém projektu.
Hradec Králové
Mělník
Labe
ha
hktoria
16
article
Zásluhou pak komitétu toho jest, že koná schůze
v těchto okresích, ke kterým zváni jsou zástupe
vlády i zemského výboru a docílil, že projekt ten
technickou kanceláří zemskou bude v březnu neb
dubnu dokončen,
O tomto projektu budou pořádány veřejně před
nášky a sice ve spolku českých inženýrů a archi
tektů a odhaduje se náklad na regulaci, kanalisac
a vyvlastnění vodních sil na 30 mill. zl.; dle od-
borníka na slovo vzatého p. inž. Kaftana pak o
Mělníka do Hradce Král. na 22 mill. zl. a z Hradce
až do Jaroměře na 3 mill. zl.
Záležitost tato jest také pilnou pro stát a t
proto, že přehled, opatřený zeměpanskými zdr
Ing
Kaftan
Král
Mělník
Hradec
Jaroměř
spolek český inženýr
17
article
votními orgány, vykazuje, jak následkem těchto zá-
plav obyvatelstvo trpí nemocemi, zejmena (klesáním
vod ve studních) tylem, mimo to trpí poškozenou
zabahněnou pící i hospodářské zvířectvo nemocemi
I jest povinností státu zabrániti, by povodně
opakující nepoškozovaly zdravotní poměry obyvatel
stva i majetek jeho. Jsou celé obce, v nichž ohro
ženy jsou stavení i bydliště. Kdyby pak jednou že
lezniční hráz severo-západní dráby nad Hradcen
Králové se provalila, mohla by nastati katastrofa ne
změrná.
To vše jest vládě známo různými pochozími ko
misemi, kde byli zástupci ministerstva, místodržitel
ství, hejtmanství a i autonomních sborů, a co uči
nila vláda? Dala do rozpočtu na r. 1901 na úpravu
Labe od Mělníka až do Jaroměře 9400 korun, to se
jmenuje starostlivostí vlády o blaho obyvatelstva!
Mělník
Jaroměř
Hradtit Králové
18
article
Zástupce vlády pak pří každé schůzí tohoto ko-
mítétu pro úpravu Labe prohlašuje již léta, že chce
se přičíniti, by záležitost tak důležitá dospěla
k uskutečnění, a že vždy bylo mezi ministerstvem
orby i ministerstvem vnitra, jakož i mezi místodrži-
telstvím a zemským výborem docíleno shody, by
zájmy obyvatelstva byly ve všech směrech hájeny
atd. Ale co ze všech těchto krásných slibů obyva-
telstvo má? Nic jiného, než že v těchlo krajinách
hospodářsky na dále upadá. Zdá se, že to jest in-
tencí veškeré byrokracie, počínaje od ministerského
předsedy až dolů, slibovat, ale něco vykonat na pro-
spěch obyvatelstva, když se má z prostředků stát-
ních něco poskylnout — to nikoli, ač stát výsledky
prací všech vrstev výrobních pohltí. Kdyby to bylo na
potřeby vojenské, k tomu se peníze seženou, ale
k ochraně majetku obyvatelstva — to peníze ne-
jsou.
V lidu pronesen také názor, kdyby se utopil
setnina vojska následkem neupraveného Labe, že by
snad peníze se sehnaly, ale pro statisíce obyvatelu
a jeho majetek se nechce dáti ničeho.
19
article
Kdo čte protokoly říšskérady, ví, že vládní zá-
stupcové zde již po celé desítiletí uznali, že úprava
Labe je nutna a hospodářsky důležitá, ale samá to
slova a skutek utek“
Konečně jest záležitost ta pilnou také proto, že
Labe umožňuje vývoz zboží do ciziny, a podotýkám,
že v Mělníku jest překladiště teprve přes rok a pů
sobí hlahodárně v lom směru, neb za jediný rok
v překladišti mělnickém bylo vypraveno přes 100
vagonů cukru. A což ostatní zboží, zejmena uhlí.
které by dopravováno bylo ve velikém množství do
vnitř království českého a tím zlaciněno bylo. To by
průmyslu v krajinách těch bylo jen na prospěch
množství dovozu by také zúročilo náklad na upra
vení Labe.
Pakli kdo má vůli a chce, by náležité prostředky
byly poskytnuty obyvatelstvu zemědělskému k zame
zení škod povodněmi působených a průmyslu velice
vyvinutému chce opatřiti podmínky výroby přízni-
vější, aby mohl soutěžíti s výrobou cizozemskou
bude hlasovati pro pilnost návrhu tohoto. (Hluční
pochvala.)
v o
Mělník
20
article
Poslanec Abrahamowlez prohlašuje jme-
nem svých přátel, že budou hlasovati proli pil
nosti, ale pro případný návrh, aby návrh Kaftanův
přikázán byl výboru.
Poslanoe Kaftan: Osud tohoto návrhu, jl
se zdá, je zpečetěn, poněvadž velké strany nehodlaj
proň hlasovati. Meritorní debata, která by po přijet
pilnosti byla zahájena, není jen vedlejšího významu
Tato debata měla by dáti výboru direktivu, jakým
způsobem by měl pracovatí. (Souhlas na lavicích
českých.) Páni, kteří budou hlasovati proti pilnosti,
jak se zdá, nepochopili důležitost této otázky. (Po-
chvala na českých lavicích) Ku zjednání prostředků
pro průplav dunajsko vltavský utvořil se komité
který si zjednal peníze sbírkami. Sněm království
českého dal 75.000 zl., sněm dolnorakouský 6000 zl.
Praha 10.000 zl., Vídeň 10.000 zl. a mimo jiné též
obchodní komory v Hamburce a Drážďanech daly pří
spěvek. (Styšte! Slyšte ! na lavicích českých.) Obnos
150.000 zl. však neposlačuje. Komitét obrátil se tudíž
na vládu, která slíbila, že tomuto komitétu dá sub
venci 80.000 zl. Když však peníze byly spotřebovány
a projekl nebyl hotov, řeklo se, že financní minist
dělá obtíže. (Slyste! Slyšte! na českých lavicích.)
Konečně se však podařilé od ministerstva obehodu
obdržeti 20.000 zl., s. čímž ovšem vystačili se ne-
mohlo. Zbytek byl nám slíben. Neřeklo se to, ale
připojuji: bude-li finanéní ministr chtít. Nestanel
se tak, musí býti upuštěno od vypracování druhého
projektu, totiž průplavu s nakloněnými plochami.
Abrahamowlez
Kaftanův
Styšte
Slyste
Praha
Vídeň
Hamburka
Drážďany
Poslanoe Kaftan
zl
21
article
Řečník pojednává pak o poměru dráh k průpla-
vům. Železnice dostoupily hranice největší své vý
konnosti a byly proto nuceny tarify zvýšiti. Náš prů
mysl, který vede tak těžký boj s průmyslem soused-
ních států, který v poslední době byl tak těžce po-
škozen otázkou uhelnou, ale také naše zemědělstvo
a naše živnoslnictvo, které beztoho trpí nepříznivými
podmínkami výroby, nemohou vysoké tyto sazby pla-
titi. Nechcete-li, by průmysl zahynul, nechcete li, by
naše zemědělství přestalo existovati, musíte se po-
starati o nový dopravní prostředék, který by byl s to.
dopravovati lacino a to jsou vodní cesty. (Souhlas na
lavicích českých.) Stavba středozemského průplavu
v Německu umožní, že německému průmyslu bude
dodáváno westfálské a hornoslezské uhlí a naše hněde
uhlí bude zatlačeno. Musíme tudiž hleděti, bychom
našemu hnědému uhlí našli lacinou cestu do středu
monarchie, do Vídně, kteráž trpí nedostatkem a dra-
hotou uhlí a jest odkázána jen na milost Rothschild
a Guttmanna. (Souhlas na českých lavicích.)
Poslanec dr. Šílený: Abrahamowicz tomu tal
chcel
Posl. Kaftan (pokračuje): Vídeň je také uzlem.
odkud vycházejí dráhy na jih a bnědé uhlí mohlo by
býti dále dopravováno. Uhelné larify na vodních ce-
stách jsou poměrně lacinější, než na dráhách a čeho
by tím průmysl a zemědělství ušetřilo, mohlo by s
věnovati na nové dráhy a tím by přišel život do
celé monarchie. (Souhlas a pochvala na českých
lavicích.)
Rečník obrací se pak proti tvrzení, že slavba
průplavů by mohla zemědělství poškoditi. Jednak
by na blízku průplavu pozemková renta stoupla na
prospěch zemědělsrví, ale stát by měl také prospéch
z vyšších daní, které by pak zemědělství platilo.
Rothschild
Guttmann
doktor
Posl
Kaftan
Německo
Vídeň
22
article
Také vývoz rakouský by získal. Vývoz Rakouska
do Levanty a zemí balkánských je téměř úplně
ztracen. Chceme-li, by se opěl zvelebil vývoz, mu-
síme budovati vodní cesty a průplavy. To je daleko-
sáhlá politika a doporučují, by vláda jí věnovala
pozornost. Přes to, že by pilnost byla zamítnut
prosím, by návrh byl přikázán výboru o průplavech
(Pochvala na českých lavicích.)
Posl. Schrelner líčil velký zájem zeměděl-
ství na řešení vodoprávní otázky a je radou, aby se
zřídil při ministerstvu orby zvláštní odbor pro vodní
záležitosti.
Hlasováním propadla pilnost Kaftanov
návrhu 135 proti 131 hlasům. Pro návrhi hlasovali
Čechové, Rusové, Všeněmci, sociální demokratéa
křesťanští sociálové.
S návrhem Kaftanovým naloží se dle jednacího
řádu.
Posl
Čecho
Rus
Kaftanův
Rakousko
23
article
Posl. Vychodil: Již po mnoho roků domáhá
se venkovské obyvatelstvo, zvláště rolnictvo, jakož
i hospodářské správy a zemské sněmy zrušení erár-
ních mýt. Já podávám, co jsem poctěn důvěrou na-
šeho hanáckého rolnictva, zde na říšské radě od r
1895 každoročně návrh na zrušení erárních mýt
Podávám návrh ten proto, poněvadž jako rolník mám
přesvědčení a zkušenost, že vybírání poplatků z erár-
ních mýt jest nejen obtížným pro naše rolnictvo,
nýbrž i nespravedlivým břemenem. Rolníci z mist
ležících v blízkosti erárních mýl, musí nésti bře-
mena dvě, t. j. musí platiti a vydržovati erátní sil
nice vůbec a mimo to platiti erärní mýta, cožje
břemeno velice nespravedlivé. Vybírání erárních mýt
tohoto předpotopního břemena, není možno zbaviti
se přes lo, že obě sněmovny loni jednohlasně na
zrušení erárních mýl se usnesly. Erární mýta nevy
nášejí pokladně ani půl 2. mill. zl., pro státní po
kladnu je to tedy nepatrný capart. Mám za to, že
nájemníci a výběrčí esárních mýtemají mnohem větší
užitek z těchto mýt, než erární pokladna, Sluší také
poukázati na obtěžování venkovského obyvatelstv
nájemci a výběrčími. Výnos mýt je nepatrný a ne
odpovídá obtížím, spojeným s vybíráním mýtného
Když se projednával zákon o daní z osobního
příjmu, bylo nám namlouváno, že to bude na pro
spěch rolnictva a že tato daň se dotkne jenom velko-
kapitálu. Velectění pánové, nyní se teprve našemu
rolnictvu otevřely očí, že je to velké břemeno na ně
uvalené. Rok od roku finanční úřady uvalují větš
daně na naše rolnictvo, takže není dnes touto daní
z osobního příjmu ušetřen ani zadlužený chalupník
O tomto předmětu my rolníci ostatně při jiné příle-
žitosti ještě promluvíme.
Posl
24
article
Pro rolnictvo nemá vláda ani jednoho millionu
jde-li však o úřadnictvo a pensisty, má vláda hnet
40 mill. zlatých. Ministr- president dr. Körber po roz
puštění říšské rady minulého roku rozeslal mezi li
cirkulář, v němž mimo jiné praví, že ti poslanci
které poslal domů, nechtěli se věnovati otázkám
hospodářským a že radí voličům, by si zvolili po
slance takové, kteří by pro lid pracovali. Zdálo by
se, že dr. Körber přeje rolnictvu a že má dobrou
vůli něco vykonati. Avšak do dnešního dne neučinil
ničeho a dokázal, že má pro rolnictvo jenom stiby-
Řečník žádá, by bylo hlasováno pro pilnost návrhu.
Posl. Holanský mluví česky, pak pokračuje
německy. Dožili jsme se zde již mnohého, ale že by
návrh posl. Vychodíla měl býti ještě jedhou pro
jednáván, jsme si nemyslili.
Všichni jsme četli ve * Wiener Zigu.« z 18. říjn
minulého roku, v němž p. Körber odůvodňoval roz-
puštění říšské rady tím, že sněmovna ničeho neuči-
nila, anebo jenom málo pro požadavky živnostensko
a rolnické. Tu se domnival každý myslící člověk, že
p. Körber použije příležitosti té, aby dokázal, že jes
skutečně ochoten, učiniti něco pro zemědělstvo. Mě
vskutku příležitost něco vykonati a podati důkaz, že
chce zemědělstvu prospěti a nebylo nic snadnějšího
než předložiti k sankci zákon o zrušení erárních
mýt, schválený oběma sněmovnami.
doktor
Körber
Posl
Vychodíla
Wiener Ziga
25
article
Na témže listě, kde se odůvodňuje rozpuštěn
říšské rady, mobt býti publikovánocísařem schválený
zákon o zrnšení erárních mýt. Kdyby to Körber o
císaře žádal, — pohříchu on toho neučinil — do-
kázal by tím, že své odůvodnění, proč říšskou radu
rozpustil, běře vážně, a že také vážně se namáhá
prospěti zemědělstvu a dělnictvu. Dokázal však
pouze, že se mu nejedná o nezbytnosti lidové, nýbrž
o nezbytnosti státní. Jestliže mohl vymoci subvenci
dunajské paroplavební společnosti, ze které má málo
prospěchu zemědělstvo a dělnictvo, nýbrž tolike
millionáři, mající akcie této společnosti, mohl také
tento zákon předložiti k sankci. Jest to skutečně
hanba, že tento zákon již dávno není proveden
V ostatních sťátech, v Německu, ve Francii, budou
slaviti již stoleté jubileum zrušení erárních mýt
kdežto u nás dne 22. února 1901 musí koll. Vy-
chodil podávati pilný návrh na jejich zrušení, a mu-
síme o něm opětně rokovati. Není to toliko vinou
této sněmovny, že se pro živnostenstvo a zeměděl
stvo ničeho nečiní, nýbrž vláda jest tím vinna mno
hem více.
Körber
Německo
Francie
26
article
Vláda opomíjí každé příležitosti a pro třídy ty
nechce ničeho vykonati.
Kdyby mýta vynášela státu značnou sumu, ne-
divili bychom se tomu, že vláda chce, aby byla
erární mýta zachována. Jest však dokázáno, že celý
příjem činí jen 1 million a v íme, že největí pro-
spěch z mýt nemá stát, nýbrž nájemníci, kteří n
útraty chudého lidu bohatnou. Víme nyní, jakou
cestou se vlády rakouské ubírají, že se jim totiž ne
jedná o blaho rolnictva a živno stnictva, nýbrž že to-
liko musí býti hýčkán velkokapitál. (Souhlas.)
Nechci o tomto návrhu déle mluvili, aby se ne
řeklo, že ho užíváme k obstrukci. Blaho lidu a ne
zbytnosti lidové nesmí býti prostředkem obstrukce
Máme na obstrukci dosti času, kdy to vládu bude
více boleti a kdy si toho vláda nebude přáti.
Blaha
27
article
Vyslovuji přesvědčení, že pro návrh bude celá
sněmovna. V uvážení, že také posl. Peschka podal
návrh podobný jako posl. Vychodil, jsme jisti, že celá
sněmovna bude s návrhem tím souhlasiti, že výbor
hned o něm bude jednati a že jej předseda dá hned
na jednací pořaď a pak že snad vláda zákon ten
předloží k sankci. (Pochvala na lavicích českých).
Pilnost Vychodilova návrhu propadla, ne
dosáhši dvoutřetinové většiny, načež rokovalose
o pilném návrhu posl. Hofera
o poměrech poštovních výpravčích.
Posl. Ncheicher (contra) nepochybuje, že vý-
pravčí potřebují pomoci, ale pilným návrhem se jin
nepomůže. Ostatně jsou potřebnější lidé než oni
na př. venkovšti listonoši.
Posl. Procházka pravil, že jeho strana nen
daleka tohoto návrhu. On sám podal návrh na
zlepšení stavu poštovních expeditorův a žádá, by
i jeho návrh byl přikázán výboru. Bude hlasovati
pro pilnost
Posl. dr. Brzorád: Problašuji, že strana
moje bude hlasovati pro pilnost tohoto návrhu. Chei
však při této věci jinou věc konstatovati. Stále se de-
klamuje ze všech stran télo sněmovny o nezbytnosti
hospodářských prací. Jakmile se však tady podá
pilný návrh, jehož cílem jest skutečně hospodářská
práce, povstane celá řada pánů, deklamujících stál
o nezbytnosti hospodářských prací proti pilnosti
(Hlučný souhlas na lavicích českých, hlasy : »Po-
láci«.) Co to znamená? To znamená, že tito pánové
nemyslí to s prací do opravdy. (Souhlas.) Pánové
ti hlasují proti pilnosti, třeba to byla hospodářsk
nezbytnost, jestliže návrh nevychází od vlády
(Hlučný souhlas.) Pánové ti chtějí jen vyříditi ne-
zbytnosti státní; o nezbytnostech lidových vědět
nechtějí. (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích
českých.)
Pilnost Hoferova návrhu propadla 126 prol
99 hlasům.
Peschek
Vychodil
Vychodilův
Hofer
Posl
doktor
Brzorád
Problašovat
Hoferův
Ncheicher
28
article
Předseda br. Vetter oznamuje, že přeroší ro-
kování o pilných návrzích, než však schůze skončí
dá vykonati výborové volby, jež jsou n
dnešním denním pořádku.
Odevzdávají se hlasovací lístky pro výborové
volby
Posl. dr. Gütz žádá, aby jeho návrh na zru-
šení erárních mýt byl přikázán rozpočtovému výbor
bez 1. čtení, a protože není proti tomu námitky, vy-
hovuje se mu.
Posl. Potoczek navrhuje totéž v téže věc
pro svůj návrh
Mistopředseda dr. Žáček: Tážu se, zda pro
tomuto návrhu někdo podává námitky
Posl. dr. Kramář: Zádám za slovoe
Mistopředseda dr. Žáček: O tom není žádn
debaty. Není-li žádných námitek, bude návrh při
kázán rozpočtovému výboru.
Posl. dr. Kramář: Prosím za slovo k jedna
címu řádu.
Mistopředseda dr. Žáček: Není žádné debaty
Podávásli pan poslanec nějaké námitky, ať tak učin
a tím je věc vyřízena
Posl. dr. Kramář: Podávám námitku, musín
jí však odůvodniti. (Velký nepokoj v celé sněmovně.)
Místopředseda dr. Žáček: Podávále námitky
či ne?
Posl. dr. Kramář: V zájmu věci samé ná
mitky své odvolávám, konstatují však, že celý tento
postup byl proti jednacímu řádu.
Posl. Pommer činí dodatečný návrh; podobně
poslanci Blankini, Hofmann Wellenho
Procházka, Sehücker, Holer a Fink.
Všechny návrhy projednají se bez námitky, jak
žádáno.
Předseda ustanovuje příští schůzi n
úterek.
Posl. Peschka navrhuje, aby byla schůze
zejtra, neboť je mnoho pilných návrhův a návrh
ten přijímá se. (Heil! a potlesk v levo.)
Pro návrh hlasovala celá levice, sociální demo-
kraté, část středu a selská strana polská; prot
němu polský klub a Čechové.
Konec schůze ve 4 hod. odpoledne
Došlé spísy: Pilné návrhy na odpomo
v nouzi podali poslanci: Bröschl, Spinčiě
Gregorčič, Kühschelm a spol. a jsou při
kázány s jinými podobnými se svolením navrhovatelt
výboru pro pomoc v nouzi.
Vetter
Posl
doktor
Gütz
Žáček
Kramář
Pommer
Blankini
Hofmann
Wellenho Procházka
Sehücker
Holer
Fink
Peschek
Čecho
Gregorčič
Kühschelm
Záda
Podávála námitka
29
article
Jiné pilně návrby podali poslanci Šusterši
a spol. na projednání vládní předlohy stran organi
sace zemědělských společenstev; — Maštálka
spol. na chránění zemědělských zájmů při uzavírání
celních a obchodních smluv: — Eisenkolb
spol. na zřízení lodní dráhy z Labe do Dunaje
Dotazy podali poslanci: Skála a spol
pro konfiskaci »Hlasů z Hané« pro seznam osob
jež o prostějovských volbách hlasovaly pro Brand
bubra a tak postavily se proti všemu slovanskému
obyvatelstvu; — Karbus a spol. po konfiskac
»Vinohradských Listů«; — Sláma a spol. po
koupí uzavřené společenstvem I. živnostenské jed
notý josefovské s vojenským a finančním erárem
k Vídni.
Šusterš
Sláma
Labe
Dunaj
Haná
Vídeň
30
article
Schůcker a spol. pro zrušení 8§ 11—12 zák
nařízení ze dne 20. dubna 1854; — Hannich
spot. po výhodách pro vojáky; — dr. Kramál
spol. po universitní knihovně pražské: — Schč-
nerera spol. po nápisech na místních dráhách
severozápadních Čechách; — Iro a spol. po zlep-
šení poměrův asistentů na státních reálkách a pr-
myslových školách: — Funke a spol. po prove-
dení nařízení ze dne 17. října 1899 o zrušení jary-
kových nařízení pro Čechy; — Schönerer
spol, po tjencinské državě; — Hauck a spol. po
císařově oslovení městského radního Havránka n
plesn města Vídně.
Posl. Březnovský podal tento dotaz:
Do jakých krajností zabíhá cbikanování živnos-
níků národnosti české ve Vídni, dokazuje případ ná-
sledující: Pan Martin Žabka, malíř pokojů bytem v
Vídni, přijal do učení hocha Jaroslava Václavka z Ve-
selého na Moravě. Když přišel ku představenému
společenstva maliřů vídeňských p. J. Musovi a žádal
jej, by učně zapsal u společenstva na dobu učení
na tři roky, a předložil představenému společenstva
české školní vysvědčení, tu mu tento pán oznámil
že hocha nemůže zapsat na učební dobu tříletou,
ale jen na dobu čtyrletou a odvolal se na stanovy
společenské, jež byly ministrem obchodu schváleny
a v nichž jest ustanovení, že učňové z českých škol
se musí o rok déle učit, než učňové ze škol ně-
meckých.
Kramál
Funke
Havránek
Posl
Březnovská
Žabka
Václavek
J Mus
Čechy
Vídeň
Morava
31
article
Toto ustanovení ve stanovách společenstva malfř
vídeňských jest proti živnostenskému řádu, a zdá se.
že se jím chtějí trestat ti rodiče, kteří posílaji své
děti do škol českých.
Následkem toho táží se podepsaní: Jest pravda,
že ministerstvo obchodu něco podobného ve stano-
vách společenstva malířů vídeňských schválilo,a
když ano, hodlá-li ministerstvo toto schválení oka-
mžitě odvolat ?
Poslanec dr. Bedřich Pacák a soudruzi podá-
vají tento dotaz v příčině nezákonného postupu vlády
proti rovnoprávnosti v zemích koruny české:
Nehledíe k mnohým starším zákonným předpi-
sům, jež plnou rovnoprávnost obou zemských jazyků
při všech soudech a úřadech v království českém
zásadně uznávaly, jsou to zvláště dva základní zá-
kony, jež normu tuto vytýkají a jiehž platnosta
účinnost nikým nemůže býti brána v pochybnost.
Jsou to kabinetní list ze dne 8. dubna 1848
čl. XX. základního zákona st. ze dne 21. pros. 1867
č. 142 ř. z.
Onen ustanovuje v čl. 1.: »Národnost česká bu-
diž položena za základ tak, že se česká řeč ve všech
větvích státní správy a veřejného vyučování s řee
německou v úplnou rovnost staví.«
Předpis posléz zmíněný vyslovuje, že »rovno-
právnost všech jazyků v zemi obvyklých ve škole
úřadě a veřejném životě jest státem uznána «.
Nepopíratelná platnost normy prvnější byla tab
nejvyšším soudním dvorem, tedy úřadem, jemui
zkoušení všech nařízení po zákonu přísluší (§7
zákl. z. st. z r. 1867 č. 144 ř. z.) v plenárním roz-
hodnutí ze dne 13. prosince 1898 č. 14.934 způsobem
zvláště decisivním vyslovena.
doktor
Pacák
32
article
Vzhledem k 8 11. zákl. zák. st. z r. 1867 čí
145 ř. z., který moci výkonné dopoušti toliko k pro-
vedení zákonů, tedy jen v rámci jejích, naří-
zení vydávati, jsou ministři oprávněni jen takové
poukazy vydati, které zásadu shora vytčenou úpln
rovnoprávnosti obou zemských jazyků v krá-
lovství českém k plné působnosti přivádějí
S tohoto stanoviska mohla by jen ona nařízení
jazyková, jež secundum a nikoli conira legem byla
vydána, býti za platna uznávána.
Však nikdy nemohou poukazy a nařízení mini-
sterstev, která porušujíce zásadu plné rovno-
právnosti obou zemských jazyků řeči německ
rozmanité přednosti poskytují, zejmena jazyk český
z celého oboru t. zv. vnitřního úřadování vylučají
býti pokládány za platny a účinny.
Proto musí také každý výklad zákonných
předpisů nyní platných, k tomu směřující
aby řeč česká z nějakého odvětví úřadování soud
a úřadů byla vyloučena, býti označen za naprosto
nesprávný.
Pro výklad lakový nelze se dovolati jazykového
nařízení ze dne 14. Hjna 1899. poněvadž dle tohoto
nařízení »ohledně používání jazyků zemských v Če-
chách ona ustanovení a ony zásady maji
platiti, jaké pro to před 7. dubnem 1897 byly roz-
hodny.«
Podle tohoto doslovu nařízení Ciary ova nesmí
— jak samozřejmo — dřívější f aktické použí-
vání jazyka, jež u rozmanitých soudů jako nej-
různější a po většině protizákonné bylo
opětně býti uváděno v živet, nýbrž musejí dojíti
platnosti a účinnosti předpisy právní, jež dřív
proto byly platny a které, jak shora bylo doká-
záno, na obou výše dotčených základních zákonech
spočívají.
Těmto právním předpisům odpovídá, pokud soudů
a státních zastupitelstev v Čechách se dotýče, t. zv
Stremayerovo jazykové nařízení z r. 1880 a z toho
jen potud, pokud provádí rovnoprávnost obou jazyků
zemských.
Stremayerův
Čechy
zákon . st
33
article
Nařízení toto upravuje však jen t. zv. »zev-
nější« styk soudův a státních zastupitelstev se
stranami, neobsahuje však nižádného ustanovenía
t. zv. vnitřním úřadování úřadů justičních.
Na výnosy ministerské ze dne 23. května 185
a 30. června 1852, jichž jest se zbusta k odůvod-
nění výlučné platnosti němackého jazyka pro úkony
vnitřní služby dovoláváno, přihližeti nelze, pone-
vadž proti cís. pat. ze dne 4. března 1849 (88 2.a
7.) tehdáž platnému nebyly řádně vyhlášeny a oproti
zákonům tenkráte platným, rovnoprávnost obou zem-
ských jazyků uznávajícím (obnovené zřízení zemské
z r. 1627, cís. reskript z 9. července 1763, dekret
dvorní kanc. ze dne 26. února 1818, 27. tedna 1833
a zvláště list kabinetní ze dne 8. dubna 1848), tedy
contra leges byly vydány a tudíž jsou neplatny.
Ježto tudíž před r. 1897 nebylo nižádného plat-
ného právního předpisu, jenž by stanovil, žev
některém odvětví úřadování jazyka německého má
býti výlučně používáno, nemohl také min. nařízením
ze dne 14. října 1899 nižádný takový předpis býti
restituován nebo republikován-
Ovšem vyskytá se i náhled, že nařízením ze dne
14. října 1899 byla němčina zavedena v t. zv
vnitřní úřadování, že však náhled tento při nestran-
ném výkladu zákonů jest nesprávný, nepotřebuje
velkého důkazu. Vždyť kdyby i bylo pravdou, že na-
řízení toto cíl takový mělo — co však popřeno zu-
stává — bylo by je nezbytně rovněž jako výnosy
shora zmíněné za neplatné pokládati, poněvadž by
jako contra legem vydané nemohlo nižádné moci
Zákonnému stanovisku shora vylíčenému
však zcela odporuje postup ministerstvem spravedl-
nosti od určitého času dle jistého plánu systema
ticky zachovávaný, jehož účelem jest němčině př
soudech v království českém oklikou k největšímu
možnému používání dopomoci.
34
article
Jeho Exc. p. ministr spravedlnosti, aby se uva-
roval tak obávané formě nařízení, za které by mě
zodpovědnost, a aby se mohl po případě krýti plášt-
kem jakéhosi práva dozorčího, nenařídil sice přím
že mají soudové v těch čí oněch případech používati
jazyka německého, ba ani na dotaz vrchního zem
ského soudu v království českém, který o direktivu
v jednotlivých bodech žádal, neodpověděl, však přec
žádoucího cíle jiným způsobem dojíti hleděl a také
došel.
Bylo totiž — dle zpráv novin — vrchnímu zem-
skému soudu v království českém při každé naskyta-
jící se příležitossti nařízováno, aby dotčeným soudům
v konkretních záležitostech právních, učinil výtky ja-
zykové, jež se k jednotlivým hodům hlíže vždy na-
značeným té které záležitosti právní připojovaly, čím
však také sice mlčky, ale dosti zřetelně a jasně bylo
vrchnímu zemskému soudu naznačeno, jak se má
sám pro budoucnost v takových otázkách zachovati.
Tímto způsobem bylo, poněvadž takové výtky na
podnět ministerstva spravedlnosti vrchním soudem
zemským vydané skoro všem českým soudům sboro-
vým a jich presidiím a většině českých okresních
soudů byly dodány, téhož dosaženo, čeho jen vydá-
ním všeobecného nařízení ministerstva spravedlnost
docíleno býti mohlo.
Jak forma těchto enunciací a způsob, jak byly
se soudy sděleny, tak také obsah jejích porušuje
hrubým způsobem platné zákonné předpisy, ba
základní zákony státní
Neboť rozhodnutí otázky, v jaké řeči jednotliv
úřadní úkony předsevzaty, vyřízení navržena a vy-
míti.