ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 bc9e6590-6601-11dc-9a15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 100, place 37, org 5, work 6
1 masthead
Serana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
23. února 1901.
4 masthead
Číslo 54.
5 article
re schůzi čteny. (Souhlas u poslanců českých.) nyní však praví předseda, že dosud byl hotov jen s 3 inter- pellacemi. Tak přichází z jednoho porušení jednací ho řádu do druhého, (Souhlas u poslanců deských.) Hlasy na levici: Stojí policie také v jednacím řádě Posl. dr. Kramář: Spílání předsedníctvu a sprosťáctví, které zde bylo prováděno, nestojí také v jednacím řádě. Posl. dr. Stránský: Pro jisté lidi byla policie ještě příliš slušnou! (Vřava na levici.) Posl. dr. Kramář (pokračuje): Je to tedy opětně nové příkré porušení jednacího řádu, kteréž nevyhovuje ani tomu, co předseda sám posledně pro- hlásil. Když už chtěl podati svůj sprostředkovaci návrh, měl učiniti všecko, aby splnil to, co slíbila aby čtení interpellací nebylo odkládáno, tak že ne- víme, kdy je vlastně budeme viděti. Předseda vidí nyní, jakou řadu obtíží způsobil svým rozhodnutím. Interpellační právo jest přece nejprimernějším přáním každého poslance. V této sněmovně chrání se právo to tak, že pánové s druhé strany praví, že musí rozuměti obsahu interpellací. jakkoliv dr. Derschatta prohlásil, že může žíti dále. aniž by naše interpellace četl. Je z toho tedy viděti o jak vážnou otázku se jedná. Kdo zaručí, že překla jest správný a odkud vezme předseda právo inter- pellace prostě posílati do redakce říšského zákon- níka? Posl. dr. Brzorád: Ten musí býti s vládou velice za dobřel Posl. dr. Kramář (pokračuje): Redakce říš ského zákonníka jest vládním úřadem, ke kterému máme velikou důvěru, avšak zde neběží o důvěru nýbrž o to, že otázka ta týká se přece parlamentu Parlament musí rozhodnouti, kde se mají překlady obslarali. Posl. Hořiea: To musí být notářem obstaráno Mlasy na levici: Ať to český klub přeloží!
Posl doktor Kramář Stránský Derschatt Brzorád
6 article
Posl. dr. Kramář: Volá se stále na nás, aby chom to sami přeložili. (Odpor na lavicích českých. To musíme co nejrozhodněji odmítnouti. Zde nejsme na to, abychom zařizovali překládací bureau, aby nám pak pánové velkopansky řekli, že nepotřebují čísti naše interpellace. Kde pak jest v jednacím řádě na- řízení, aby interpellace byly podány v německém nebo v jiném jazyku vám srozumitelném? Předseda žádá řečníka, aby se omezil na dotaz. (Bouřlivý odpor na lavicích českých.) Hlasy u poslanců českých: Svobodu slova! Ne chte jej mluviti! Hlasy u Němců: Řečník nemluví k věcil Poslanci čeští volají na levici: Dnes děláte vy zde policajtyl Posl. dr. Kramsář: Všechno to dokazuje, že otázka ta ještě není rozhodnuta a že má ještě celou řadu následků, o nichž bude musiti sněmovna roz- hodnouti. Tážu se tedy předsedy, jak to hodlá ospra vedlniti, že interpellace podané nebyly ještě sněmovně sděleny přes to, že 8 68. výslovně stanoví, aby byly hued sděleny, neboť že překlad není ještě hotov, není žádnou omluvou. Dále tážu se předsedy, jak ospra- vedlní, že interpellace posýlá do redakce říšského zá- konníka? (Pochvala u českých poslanců.) Předseda: Dotaz ten zodpovím v nejbližší schůzi. (Posměch a bouřlivá vřava ve sněmovně.) Hlasy u Čechů: Ihned odpověděti! Předseda hr. Vetter prohlašuje, že zodpoví dotaz posl. Kramáře až na konec schůze. (Hlučný odpor mezi českými poslanci.) Za velkého hluku ujímá se slova poslanee Pommer. Navrhuje, aby jeho návrh na změnu 8§ 59. a 60. živn. ř. bez 1. čtení byl přikázán živ nostenskému výboru, broje zároveň proti Čechům již zmařili návrh Weisskirchnerův. Pommerovu návrhu vyhovuje se a sněmovn přechází k pilnému návrhu Biankinovu na zrušení vinné klansule.
Posl doktor Němec Kramsář Čecho Vetter Kramář Pommer Weisskirchnerův Pommerův
7 article
Posl. Biankini odůvodňoval svůj návrh chor vatsky a německy navrhl, aby jeho návrh byl přiká- zán výboru pro vinařství, rozmnoženému na 48 členů. Posl. Kaiser (contra) pravil, že je tu asi 20 pilných návrhův a jejich projednávání neprozrazuje, že by se jimi věci prospělo. Jeho strana bude hlaso- vati proti pilnosti, ale také proto, aby návrh přiká- zal se výboru bez sněmovního jednání. Posl. Tombosi (pro) vyličoval zhoubné ná- sledky vinné klansule v obchodní smlouvě rakousko italské pro istrijské vinaře a přimlouval se u sně- movny, by hlasovala pro pilnost Biankinova návrhu Posl. Gross opřel se zlozvyku podávati o vše- možných věcech pilné dotazy, což je na ujmu par- lamentní práci. Pilně návrhy jsou zbytečny, nebot obyčejné návrhy mohou se se svolením sněmovný bez 1. čtení přikázati nynějším četným výborům Proto bude hlasovati proti pilnosti. Posl. Kühschelm problašuje se jmenen svých voličů proti obnovení vinné klausule. Posl. Wohlmeyer stěžoval si, že pro národ- nostní hádky neděje se nic v národo-hospodářských věcech. Mnoho lidí hyne a preto třeba, aby také bo- spodářské věci se pilně projednávaly. Následujícím hlasováním propadla pilnos a návrh Biankinův bude projednán, jak ustanovuje jednací řád. Přechází se k rokování o pilném návrhu posl. Kaftana a spol. na stavbu vodních dráh. Poslanec Kaftan: Náleží k tomu velká od- vaba a zvláštní příchylnost k věci, pojednávati v ovzduší, jaké nyní ve sněmovně panuje, o věceel nesmírného dosahu hospodářského, od jejichž zdár- ného a rychlého rozřešení příznivý vývoj hospodář ský celé říše a tím i po výtce její moc a význam na venek závisí.
Posl Biankini Kaiser Biankinov Gross Biankinův Kaftan
8 article
Mladý císař velkého sousedního státu, jenžs libuje, svét svými plamennými řečmi a okřídlenými slovy překvapovati, učinil výrok, jemuž nelze hlub- šího významu upříti. Pravil před lety: »Nalezáme se ve znamení dopravy.« V dřívějších dobách, kdy obstarávaly dopravu silnice a dosti nedostatečné cesty vodní, stanovil vnitřní strh ceny zboží, nyní věc podstatně se změnila. Vniterní, domácí trhy ustoupily trhu svě- tovému, který nyní cenu nejdůležitějších výrobků určuje. Na dobytí trhu světového a na udržen schopnosti soutěží závisí osud, ano i existence na- šeho zemědělství, živností a průmyslu dotyčné země. Tuto soutěživost na trhu světovém lze dosíc dvojím způsobem: e Zlevněním výroby, zmírněním ná- kladu výrobního prostředkem způ- sobůvýrobních, potom levnou dopravou plodin a surovi a usnadněním odvozu výrobků živno- stenských.
9 article
Zdokonalení způsobů vyráběcích stalo se ji všeobecným majetkem, zde hraje výhradně úlohu otázka mzdy, vyšší neb nižší mzda, kteráž všal zhusta bývá vyvážená vyšší neb nižší výkonnost dělníka. Důležitější úkol připadá při výrobcích hro madných druhému činiteli, dopravě, jež tvoří jednu z hlavních sloupů národního hospodářství. O soutěživosti zboží rozhoduje při stejné jakosti a stejném nákladu výrobním konečně náklad do- pravní, jenž stal se tím na trhu světovém sám předmětem soutěže. Nejlevnější ceny dopravní může poskytnouti na prvém místě dokonalá, výkonná cesta vodní upravená, po případě kanalisovaná řekaa průplav, k provozování velké dopravy vodní způsobilý. Lod stala se důležitým elementem obchodu průmyslu, přívoz surovin našemu průmyslu a země- dělství, odvoz plodin připadne přirozeně z velké části racionální cestě vodní, železnici však ono zboží, jež vyžaduje větší rychlosti dopravy. Velké státy sousední uznaly již dávno důležitos pravidelné dopravy vodní.
10 article
Francie děkuje své soustavné síli svůj rychlý úžasný hospodářský rozkvět po nešťast ném výsledku války francouzsko-německé v r. 1870 Německo, jehož vůdčí osobnosti měly tamtéž příleži tost prospěch vodních cest poznati, pospíšilo si ce stou meliorace německých řek, potom stavbou vel- kých, výkonných průplavů požehnání moře vnést do vnitra říše, zemědělství a průmysl seslliti a v pře vaze udržeti. (Posl. Wolf volá: My jsme zatín si nechali sabrat Dunaj Maďaryl) Stojíme bezprostředně před obnovou celních a obchodních smuv, můžete pozorovati již na severním obzoru záchvěvy blesku, jenž věstí útok blížících se průmyslových kolon německých proti hranicím naší říše, zvýšení cla obilního stojí přede dveřmi, naše posice na trhu světovém jest ztracenou, jestli se neodhodláme nepro- dleně k mobilisaci hospodářské a jestli se nepostavíme s rovnocennými zbraněmi do řady. Nejlepší zbraní a nejlevnějším ná- strojem výrobním jest řádná cesta plavební. Tato okolnost odůvodňuje lépe, než nejskvělejš řeči pilnost našeho návrhu. O průplavu dunajsko vltavském a dunajsko-oder ském bylo na radě říšské často jednáno V roce 1884 byl přijat v příčině stavby průplav dunajskovltavského na základě odborné ankety do tyčný návrh. V sezení dne 6. května 1891 učinil poslane Kaftan návrh »C. k. vláda se vyzývá, aby s největ ším urychlením vypracovala proje k pro průplav dunajsko-vltavský a a by potřebný k tomu náklad ústavními pro- středky sobě opatřil a.« Návrh tento byl výboru národohospodářskémn přikázán a po delší důkladné debatě sněmovnou dne 12. listopadu 1892 schválen. Slavná vláda ignorovala prostě toto nařízení říš ské rady; byla sice zřízena studijní kancelář, jejíi udržování vyžadovalo dosud nákladu 284.500 zl. Přes stadium studování nedostala se však dosu tato otázka.
Posl Wolf Kaftan Francie Německo Dunaj
11 article
Nechci snad pochybovati o opravdovosti slibu pana místopředsedy, že bude věnovati vláda svou bedlivou péči vodním cestám (Posl. Sokol volá Ale já o ní pochybujil), avšak slyším zprávu. nemám ale víry v brzké uskutečnění slibu toho. jestli neustane vláda v tomto věčném studovánía deliberování, a jestlí v brzku k zabezpečení vodních cest nepřikročí. Oba jmenované průplavy připojují se k velkým řekám, Dunaji, Labi a Odře, k oderskému průplav pojí se průplavy k Vísle a Dněstru, k Labi kanaliso vané Labe, jež jest určeno tvořiti v budoucnosti spo jovací článek mezi vodstvem moravským a českým a jež nyní bude míti úlohu zavésti dopravu ve velkém z velkého Labe do požehnaného údolí středolabského až k úpatí hor jizerských a krkonošských a tím zá sobovali levně nejen český průmysl, nýbrž i zjednat hojného odbytu pro naše zemědělství. Jest tedy již nejvýše na čase, aby tyto pro mo a význam říše veledůležité otázky zdárně a v brzku byly rozřešeny a aby vláda zanechala dlouhého stu- dování a prozkoumavši hotové projekty přikročila k brzkému jich provedení.
Posl Sokol Dunaj Odra Dněstr
12 article
Žádám tudíž slavnou sněmovnu, aby pilnost návrhu našeho uznala. (Hlučná pochvala.) Post. dr. Šílený mluví napřed česky. Německy pokračuje praví, že poslanci českého národa jsou nu ceni tím, že neněmecké řeči se neprotokolují, mlu- viti občas německy. Vzhledem k tomu, že včera se zde mluvilo o theorii promlčení a vydržení, jsme nuceni pokaždé proti tomuto násilí co nejrozhodněj protestovati, což já také tímto opětně činím. (Sou hlas na lavicích českých.) Čeští poslanci byli by rádi uposlechli napome- nutí ministerského předsedy, kdyby byli viděli u vlády dobrý příklad. Vláda sama však nemá se k práci Vláda použila parlamentních prázdnin jenom k tomu aby český lid opětně dráždila tím, že pokoutním cestami němčinu ve všech ressortech opětně snažila se vpašovati do vnitřního úřadovaní. K těmto sna- bám vlády připojil se pohříchu také předseda. Vi- díme tudíž jen špatný příklad, a jest nám těžko ukázati v naší obtížné politické situaci lepší vůli. než má vláda a předsednictvo, jakož i levice, blý. skající se stále svou pilností. (Pochvala na lavicích českých.)
Německo český národ
13 article
Protože byl zřízen u nás hydrotechnický úřad. nemohly nám býti předloženy zároveň s investič- ními předlohami také předlohy o průplavech, které jsou pro severní země tak důležity. Divím se pro- hlášení posl. Kaisra. Kdyby skutečně pilné návrhy, což je vyloučeno, byly skrytým prostředkem ob- strukčníků, tu přece mohlo by se aspoň pro tento pilný návrh v příčině průplavů hlasovati. Připusťme. že by se prosadilo, aby investiční předlohy pro jižní země byly zde ve sněmovně přijaty. Podaří se nám pak také později nalézti stejnou ochotu u poslanců jižních zemí pro předlohu o průplavech? (Hlučná pochvala na lavicích českých.) Nechci o tom pochybovati, ale doporučuje se. abychom byli opatrnými. Neboť jakmile parlament jednou schválí obnos půl millionu korun na jižní dráhy, nepocití brzy chuti schváliti tak velkou in- vestici, jakou vyžadují průplavy severní. Musíme s snažiti dosáhnouti tohoto junctim. Vzhledem na Uhry, které nás chtějí předejíti se svým vážským průplavem a vzhledem na rychlost, s jakou Ubry vystupují proti nám se svou soutěží, doporučuje se nám, abychom si pospíšili předejíti je. (Souhlas.) Jakožto další důvod pilnosti návrhu uvádím velký význam stavby průplavu pro zlepšení průmy- slových a živnostenských poměrů v severních ze- mích a konečně kladu důraz na to, jak velice by se snížilo výkupné z jižní dráhy, kdyby se zahájila stavba průplavu. (Souhlas na lavicích českých.) Poněvadž však výkup severní dráhy nastává již v nejbližšt době, jest také důvodem pilnosti tohoto návrhu. Mimo to připomínám, že na Moravě mez obyvatelstvem není žádné různosti v názorech o ne- zbytnosti stavby průplavu. Že také agrárnící uzná- vají tuto nezbytnost, je patrno také z usnesení čat- ných schůzl.
Kaiser Ubry Uhry Morava
14 article
Řečník žádá, aby byla předloha přijata. (Po- chvala a potlesk.) Posl. Kaiser, nejsa v zasedací síni, přišel slovo Posl. dr. Lueger dovozoval, že prý všeck »province« a národnosti jsou interessovány vystavě- ním dunajsko-oderského průplavu. Věc bývala by již dávno rozřešena, kdyby ji »mocnosti severní dráhy Ferdinandovy« nebyly mařily. Rakousko musí před- stihnout Uhry stavbou donajsko oderského průplavu. Jeho strana bude hlasovati pro pilnost návrhua vyzývá sněmovnu, aby o podstatě věci nemluvila a přijala návrh co možná jednohlasně. Posl. Formánek: Budiž mi dovoleno k pi- nému návrhu posl. Kaftana několik slov pronésti. Jsem z krajiny t. zv. hořejšího Labe a již od t doby, co mám čest býti členem tohoto sněmu, př každé příležitosti jsem poukazoval ke škodám, ktere nynější neupravené Labe v krajinách těch způsobuje a musím teď připomenouti pohromy ty.
Posl Kaiser doktor Lueger Ferdinandův Formánek Kaftan Rakousko Uhry
15 article
Zálopy na Malém Labí od Hradce Králové až po Mělník tvoří souvislý pruh pozemní, v délce asi 200 kilometrů a místy až 3 kilometry široký Zastihují 112 katastrálních obei s celkovou vý- měrou pozemkovou 78.000 hektarů, z níž celá čtvrtine t. j. 18.000 hkt. trpí škody povodněmi. Odpis daní přímých následkem povodní činí prů měrně ročně v těchto krajinách zl. 130.000.— s při rážkami jednou tolik; škoda pak čistého výnosu ze zatopených pozemků ročně činí 600.000 zl. a hru- bého výnosu 6 mill. zl. Tyto škody nejsou občasné, nýbrž jsou pravi delné, ba opakují se dvakráte za rok a sice z jara i v červnu, kde přichází t. zv. vody svatojanské, po- škozují majetníky, zemi i stát, jelikož odplavuje po vodeň jemnou prsť, působí na zbahnění půdy, zabra ňuje odpadu vody vrchní a tím zmenšuje výnos cenu pozemku. Že návrh ten zasluhuje pilného projednání, doka zuje také hnutí v obyvatelstvu, které se jeví v kra- jinách těchto. Utvořil se komitét pro úpravu a splav nění středního Labe, kde jsou zástupci asi 14 okresů. všech měst, všech průmyslových závodů mnohých velkostatků, ba i zástupci pražské a liberecké ob chodní komory, který hledí buditi zájem na tomto velikém projektu.
Hradec Králové Mělník Labe ha hktoria
16 article
Zásluhou pak komitétu toho jest, že koná schůze v těchto okresích, ke kterým zváni jsou zástupe vlády i zemského výboru a docílil, že projekt ten technickou kanceláří zemskou bude v březnu neb dubnu dokončen, O tomto projektu budou pořádány veřejně před nášky a sice ve spolku českých inženýrů a archi tektů a odhaduje se náklad na regulaci, kanalisac a vyvlastnění vodních sil na 30 mill. zl.; dle od- borníka na slovo vzatého p. inž. Kaftana pak o Mělníka do Hradce Král. na 22 mill. zl. a z Hradce až do Jaroměře na 3 mill. zl. Záležitost tato jest také pilnou pro stát a t proto, že přehled, opatřený zeměpanskými zdr
Ing Kaftan Král Mělník Hradec Jaroměř spolek český inženýr
17 article
votními orgány, vykazuje, jak následkem těchto zá- plav obyvatelstvo trpí nemocemi, zejmena (klesáním vod ve studních) tylem, mimo to trpí poškozenou zabahněnou pící i hospodářské zvířectvo nemocemi I jest povinností státu zabrániti, by povodně opakující nepoškozovaly zdravotní poměry obyvatel stva i majetek jeho. Jsou celé obce, v nichž ohro ženy jsou stavení i bydliště. Kdyby pak jednou že lezniční hráz severo-západní dráby nad Hradcen Králové se provalila, mohla by nastati katastrofa ne změrná. To vše jest vládě známo různými pochozími ko misemi, kde byli zástupci ministerstva, místodržitel ství, hejtmanství a i autonomních sborů, a co uči nila vláda? Dala do rozpočtu na r. 1901 na úpravu Labe od Mělníka až do Jaroměře 9400 korun, to se jmenuje starostlivostí vlády o blaho obyvatelstva!
Mělník Jaroměř Hradtit Králové
18 article
Zástupce vlády pak pří každé schůzí tohoto ko- mítétu pro úpravu Labe prohlašuje již léta, že chce se přičíniti, by záležitost tak důležitá dospěla k uskutečnění, a že vždy bylo mezi ministerstvem orby i ministerstvem vnitra, jakož i mezi místodrži- telstvím a zemským výborem docíleno shody, by zájmy obyvatelstva byly ve všech směrech hájeny atd. Ale co ze všech těchto krásných slibů obyva- telstvo má? Nic jiného, než že v těchlo krajinách hospodářsky na dále upadá. Zdá se, že to jest in- tencí veškeré byrokracie, počínaje od ministerského předsedy až dolů, slibovat, ale něco vykonat na pro- spěch obyvatelstva, když se má z prostředků stát- ních něco poskylnout — to nikoli, ač stát výsledky prací všech vrstev výrobních pohltí. Kdyby to bylo na potřeby vojenské, k tomu se peníze seženou, ale k ochraně majetku obyvatelstva — to peníze ne- jsou. V lidu pronesen také názor, kdyby se utopil setnina vojska následkem neupraveného Labe, že by snad peníze se sehnaly, ale pro statisíce obyvatelu a jeho majetek se nechce dáti ničeho.
19 article
Kdo čte protokoly říšskérady, ví, že vládní zá- stupcové zde již po celé desítiletí uznali, že úprava Labe je nutna a hospodářsky důležitá, ale samá to slova a skutek utek“ Konečně jest záležitost ta pilnou také proto, že Labe umožňuje vývoz zboží do ciziny, a podotýkám, že v Mělníku jest překladiště teprve přes rok a pů sobí hlahodárně v lom směru, neb za jediný rok v překladišti mělnickém bylo vypraveno přes 100 vagonů cukru. A což ostatní zboží, zejmena uhlí. které by dopravováno bylo ve velikém množství do vnitř království českého a tím zlaciněno bylo. To by průmyslu v krajinách těch bylo jen na prospěch množství dovozu by také zúročilo náklad na upra vení Labe. Pakli kdo má vůli a chce, by náležité prostředky byly poskytnuty obyvatelstvu zemědělskému k zame zení škod povodněmi působených a průmyslu velice vyvinutému chce opatřiti podmínky výroby přízni- vější, aby mohl soutěžíti s výrobou cizozemskou bude hlasovati pro pilnost návrhu tohoto. (Hluční pochvala.) v o
Mělník
20 article
Poslanec Abrahamowlez prohlašuje jme- nem svých přátel, že budou hlasovati proli pil nosti, ale pro případný návrh, aby návrh Kaftanův přikázán byl výboru. Poslanoe Kaftan: Osud tohoto návrhu, jl se zdá, je zpečetěn, poněvadž velké strany nehodlaj proň hlasovati. Meritorní debata, která by po přijet pilnosti byla zahájena, není jen vedlejšího významu Tato debata měla by dáti výboru direktivu, jakým způsobem by měl pracovatí. (Souhlas na lavicích českých.) Páni, kteří budou hlasovati proti pilnosti, jak se zdá, nepochopili důležitost této otázky. (Po- chvala na českých lavicích) Ku zjednání prostředků pro průplav dunajsko vltavský utvořil se komité který si zjednal peníze sbírkami. Sněm království českého dal 75.000 zl., sněm dolnorakouský 6000 zl. Praha 10.000 zl., Vídeň 10.000 zl. a mimo jiné též obchodní komory v Hamburce a Drážďanech daly pří spěvek. (Styšte! Slyšte ! na lavicích českých.) Obnos 150.000 zl. však neposlačuje. Komitét obrátil se tudíž na vládu, která slíbila, že tomuto komitétu dá sub venci 80.000 zl. Když však peníze byly spotřebovány a projekl nebyl hotov, řeklo se, že financní minist dělá obtíže. (Slyste! Slyšte! na českých lavicích.) Konečně se však podařilé od ministerstva obehodu obdržeti 20.000 zl., s. čímž ovšem vystačili se ne- mohlo. Zbytek byl nám slíben. Neřeklo se to, ale připojuji: bude-li finanéní ministr chtít. Nestanel se tak, musí býti upuštěno od vypracování druhého projektu, totiž průplavu s nakloněnými plochami.
Abrahamowlez Kaftanův Styšte Slyste Praha Vídeň Hamburka Drážďany Poslanoe Kaftan zl
21 article
Řečník pojednává pak o poměru dráh k průpla- vům. Železnice dostoupily hranice největší své vý konnosti a byly proto nuceny tarify zvýšiti. Náš prů mysl, který vede tak těžký boj s průmyslem soused- ních států, který v poslední době byl tak těžce po- škozen otázkou uhelnou, ale také naše zemědělstvo a naše živnoslnictvo, které beztoho trpí nepříznivými podmínkami výroby, nemohou vysoké tyto sazby pla- titi. Nechcete-li, by průmysl zahynul, nechcete li, by naše zemědělství přestalo existovati, musíte se po- starati o nový dopravní prostředék, který by byl s to. dopravovati lacino a to jsou vodní cesty. (Souhlas na lavicích českých.) Stavba středozemského průplavu v Německu umožní, že německému průmyslu bude dodáváno westfálské a hornoslezské uhlí a naše hněde uhlí bude zatlačeno. Musíme tudiž hleděti, bychom našemu hnědému uhlí našli lacinou cestu do středu monarchie, do Vídně, kteráž trpí nedostatkem a dra- hotou uhlí a jest odkázána jen na milost Rothschild a Guttmanna. (Souhlas na českých lavicích.) Poslanec dr. Šílený: Abrahamowicz tomu tal chcel Posl. Kaftan (pokračuje): Vídeň je také uzlem. odkud vycházejí dráhy na jih a bnědé uhlí mohlo by býti dále dopravováno. Uhelné larify na vodních ce- stách jsou poměrně lacinější, než na dráhách a čeho by tím průmysl a zemědělství ušetřilo, mohlo by s věnovati na nové dráhy a tím by přišel život do celé monarchie. (Souhlas a pochvala na českých lavicích.) Rečník obrací se pak proti tvrzení, že slavba průplavů by mohla zemědělství poškoditi. Jednak by na blízku průplavu pozemková renta stoupla na prospěch zemědělsrví, ale stát by měl také prospéch z vyšších daní, které by pak zemědělství platilo.
Rothschild Guttmann doktor Posl Kaftan Německo Vídeň
22 article
Také vývoz rakouský by získal. Vývoz Rakouska do Levanty a zemí balkánských je téměř úplně ztracen. Chceme-li, by se opěl zvelebil vývoz, mu- síme budovati vodní cesty a průplavy. To je daleko- sáhlá politika a doporučují, by vláda jí věnovala pozornost. Přes to, že by pilnost byla zamítnut prosím, by návrh byl přikázán výboru o průplavech (Pochvala na českých lavicích.) Posl. Schrelner líčil velký zájem zeměděl- ství na řešení vodoprávní otázky a je radou, aby se zřídil při ministerstvu orby zvláštní odbor pro vodní záležitosti. Hlasováním propadla pilnost Kaftanov návrhu 135 proti 131 hlasům. Pro návrhi hlasovali Čechové, Rusové, Všeněmci, sociální demokratéa křesťanští sociálové. S návrhem Kaftanovým naloží se dle jednacího řádu.
Posl Čecho Rus Kaftanův Rakousko
23 article
Posl. Vychodil: Již po mnoho roků domáhá se venkovské obyvatelstvo, zvláště rolnictvo, jakož i hospodářské správy a zemské sněmy zrušení erár- ních mýt. Já podávám, co jsem poctěn důvěrou na- šeho hanáckého rolnictva, zde na říšské radě od r 1895 každoročně návrh na zrušení erárních mýt Podávám návrh ten proto, poněvadž jako rolník mám přesvědčení a zkušenost, že vybírání poplatků z erár- ních mýt jest nejen obtížným pro naše rolnictvo, nýbrž i nespravedlivým břemenem. Rolníci z mist ležících v blízkosti erárních mýl, musí nésti bře- mena dvě, t. j. musí platiti a vydržovati erátní sil nice vůbec a mimo to platiti erärní mýta, cožje břemeno velice nespravedlivé. Vybírání erárních mýt tohoto předpotopního břemena, není možno zbaviti se přes lo, že obě sněmovny loni jednohlasně na zrušení erárních mýl se usnesly. Erární mýta nevy nášejí pokladně ani půl 2. mill. zl., pro státní po kladnu je to tedy nepatrný capart. Mám za to, že nájemníci a výběrčí esárních mýtemají mnohem větší užitek z těchto mýt, než erární pokladna, Sluší také poukázati na obtěžování venkovského obyvatelstv nájemci a výběrčími. Výnos mýt je nepatrný a ne odpovídá obtížím, spojeným s vybíráním mýtného Když se projednával zákon o daní z osobního příjmu, bylo nám namlouváno, že to bude na pro spěch rolnictva a že tato daň se dotkne jenom velko- kapitálu. Velectění pánové, nyní se teprve našemu rolnictvu otevřely očí, že je to velké břemeno na ně uvalené. Rok od roku finanční úřady uvalují větš daně na naše rolnictvo, takže není dnes touto daní z osobního příjmu ušetřen ani zadlužený chalupník O tomto předmětu my rolníci ostatně při jiné příle- žitosti ještě promluvíme.
Posl
24 article
Pro rolnictvo nemá vláda ani jednoho millionu jde-li však o úřadnictvo a pensisty, má vláda hnet 40 mill. zlatých. Ministr- president dr. Körber po roz puštění říšské rady minulého roku rozeslal mezi li cirkulář, v němž mimo jiné praví, že ti poslanci které poslal domů, nechtěli se věnovati otázkám hospodářským a že radí voličům, by si zvolili po slance takové, kteří by pro lid pracovali. Zdálo by se, že dr. Körber přeje rolnictvu a že má dobrou vůli něco vykonati. Avšak do dnešního dne neučinil ničeho a dokázal, že má pro rolnictvo jenom stiby- Řečník žádá, by bylo hlasováno pro pilnost návrhu. Posl. Holanský mluví česky, pak pokračuje německy. Dožili jsme se zde již mnohého, ale že by návrh posl. Vychodíla měl býti ještě jedhou pro jednáván, jsme si nemyslili. Všichni jsme četli ve * Wiener Zigu.« z 18. říjn minulého roku, v němž p. Körber odůvodňoval roz- puštění říšské rady tím, že sněmovna ničeho neuči- nila, anebo jenom málo pro požadavky živnostensko a rolnické. Tu se domnival každý myslící člověk, že p. Körber použije příležitosti té, aby dokázal, že jes skutečně ochoten, učiniti něco pro zemědělstvo. Mě vskutku příležitost něco vykonati a podati důkaz, že chce zemědělstvu prospěti a nebylo nic snadnějšího než předložiti k sankci zákon o zrušení erárních mýt, schválený oběma sněmovnami.
doktor Körber Posl Vychodíla Wiener Ziga
25 article
Na témže listě, kde se odůvodňuje rozpuštěn říšské rady, mobt býti publikovánocísařem schválený zákon o zrnšení erárních mýt. Kdyby to Körber o císaře žádal, — pohříchu on toho neučinil — do- kázal by tím, že své odůvodnění, proč říšskou radu rozpustil, běře vážně, a že také vážně se namáhá prospěti zemědělstvu a dělnictvu. Dokázal však pouze, že se mu nejedná o nezbytnosti lidové, nýbrž o nezbytnosti státní. Jestliže mohl vymoci subvenci dunajské paroplavební společnosti, ze které má málo prospěchu zemědělstvo a dělnictvo, nýbrž tolike millionáři, mající akcie této společnosti, mohl také tento zákon předložiti k sankci. Jest to skutečně hanba, že tento zákon již dávno není proveden V ostatních sťátech, v Německu, ve Francii, budou slaviti již stoleté jubileum zrušení erárních mýt kdežto u nás dne 22. února 1901 musí koll. Vy- chodil podávati pilný návrh na jejich zrušení, a mu- síme o něm opětně rokovati. Není to toliko vinou této sněmovny, že se pro živnostenstvo a zeměděl stvo ničeho nečiní, nýbrž vláda jest tím vinna mno hem více.
Körber Německo Francie
26 article
Vláda opomíjí každé příležitosti a pro třídy ty nechce ničeho vykonati. Kdyby mýta vynášela státu značnou sumu, ne- divili bychom se tomu, že vláda chce, aby byla erární mýta zachována. Jest však dokázáno, že celý příjem činí jen 1 million a v íme, že největí pro- spěch z mýt nemá stát, nýbrž nájemníci, kteří n útraty chudého lidu bohatnou. Víme nyní, jakou cestou se vlády rakouské ubírají, že se jim totiž ne jedná o blaho rolnictva a živno stnictva, nýbrž že to- liko musí býti hýčkán velkokapitál. (Souhlas.) Nechci o tomto návrhu déle mluvili, aby se ne řeklo, že ho užíváme k obstrukci. Blaho lidu a ne zbytnosti lidové nesmí býti prostředkem obstrukce Máme na obstrukci dosti času, kdy to vládu bude více boleti a kdy si toho vláda nebude přáti.
Blaha
27 article
Vyslovuji přesvědčení, že pro návrh bude celá sněmovna. V uvážení, že také posl. Peschka podal návrh podobný jako posl. Vychodil, jsme jisti, že celá sněmovna bude s návrhem tím souhlasiti, že výbor hned o něm bude jednati a že jej předseda dá hned na jednací pořaď a pak že snad vláda zákon ten předloží k sankci. (Pochvala na lavicích českých). Pilnost Vychodilova návrhu propadla, ne dosáhši dvoutřetinové většiny, načež rokovalose o pilném návrhu posl. Hofera o poměrech poštovních výpravčích. Posl. Ncheicher (contra) nepochybuje, že vý- pravčí potřebují pomoci, ale pilným návrhem se jin nepomůže. Ostatně jsou potřebnější lidé než oni na př. venkovšti listonoši. Posl. Procházka pravil, že jeho strana nen daleka tohoto návrhu. On sám podal návrh na zlepšení stavu poštovních expeditorův a žádá, by i jeho návrh byl přikázán výboru. Bude hlasovati pro pilnost Posl. dr. Brzorád: Problašuji, že strana moje bude hlasovati pro pilnost tohoto návrhu. Chei však při této věci jinou věc konstatovati. Stále se de- klamuje ze všech stran télo sněmovny o nezbytnosti hospodářských prací. Jakmile se však tady podá pilný návrh, jehož cílem jest skutečně hospodářská práce, povstane celá řada pánů, deklamujících stál o nezbytnosti hospodářských prací proti pilnosti (Hlučný souhlas na lavicích českých, hlasy : »Po- láci«.) Co to znamená? To znamená, že tito pánové nemyslí to s prací do opravdy. (Souhlas.) Pánové ti hlasují proti pilnosti, třeba to byla hospodářsk nezbytnost, jestliže návrh nevychází od vlády (Hlučný souhlas.) Pánové ti chtějí jen vyříditi ne- zbytnosti státní; o nezbytnostech lidových vědět nechtějí. (Hlučná pochvala a potlesk na lavicích českých.) Pilnost Hoferova návrhu propadla 126 prol 99 hlasům.
Peschek Vychodil Vychodilův Hofer Posl doktor Brzorád Problašovat Hoferův Ncheicher
28 article
Předseda br. Vetter oznamuje, že přeroší ro- kování o pilných návrzích, než však schůze skončí dá vykonati výborové volby, jež jsou n dnešním denním pořádku. Odevzdávají se hlasovací lístky pro výborové volby Posl. dr. Gütz žádá, aby jeho návrh na zru- šení erárních mýt byl přikázán rozpočtovému výbor bez 1. čtení, a protože není proti tomu námitky, vy- hovuje se mu. Posl. Potoczek navrhuje totéž v téže věc pro svůj návrh Mistopředseda dr. Žáček: Tážu se, zda pro tomuto návrhu někdo podává námitky Posl. dr. Kramář: Zádám za slovoe Mistopředseda dr. Žáček: O tom není žádn debaty. Není-li žádných námitek, bude návrh při kázán rozpočtovému výboru. Posl. dr. Kramář: Prosím za slovo k jedna címu řádu. Mistopředseda dr. Žáček: Není žádné debaty Podávásli pan poslanec nějaké námitky, ať tak učin a tím je věc vyřízena Posl. dr. Kramář: Podávám námitku, musín jí však odůvodniti. (Velký nepokoj v celé sněmovně.) Místopředseda dr. Žáček: Podávále námitky či ne? Posl. dr. Kramář: V zájmu věci samé ná mitky své odvolávám, konstatují však, že celý tento postup byl proti jednacímu řádu. Posl. Pommer činí dodatečný návrh; podobně poslanci Blankini, Hofmann Wellenho Procházka, Sehücker, Holer a Fink. Všechny návrhy projednají se bez námitky, jak žádáno. Předseda ustanovuje příští schůzi n úterek. Posl. Peschka navrhuje, aby byla schůze zejtra, neboť je mnoho pilných návrhův a návrh ten přijímá se. (Heil! a potlesk v levo.) Pro návrh hlasovala celá levice, sociální demo- kraté, část středu a selská strana polská; prot němu polský klub a Čechové. Konec schůze ve 4 hod. odpoledne Došlé spísy: Pilné návrhy na odpomo v nouzi podali poslanci: Bröschl, Spinčiě Gregorčič, Kühschelm a spol. a jsou při kázány s jinými podobnými se svolením navrhovatelt výboru pro pomoc v nouzi.
Vetter Posl doktor Gütz Žáček Kramář Pommer Blankini Hofmann Wellenho Procházka Sehücker Holer Fink Peschek Čecho Gregorčič Kühschelm Záda Podávála námitka
29 article
Jiné pilně návrby podali poslanci Šusterši a spol. na projednání vládní předlohy stran organi sace zemědělských společenstev; — Maštálka spol. na chránění zemědělských zájmů při uzavírání celních a obchodních smluv: — Eisenkolb spol. na zřízení lodní dráhy z Labe do Dunaje Dotazy podali poslanci: Skála a spol pro konfiskaci »Hlasů z Hané« pro seznam osob jež o prostějovských volbách hlasovaly pro Brand bubra a tak postavily se proti všemu slovanskému obyvatelstvu; — Karbus a spol. po konfiskac »Vinohradských Listů«; — Sláma a spol. po koupí uzavřené společenstvem I. živnostenské jed notý josefovské s vojenským a finančním erárem k Vídni.
Šusterš Sláma Labe Dunaj Haná Vídeň
30 article
Schůcker a spol. pro zrušení 8§ 11—12 zák nařízení ze dne 20. dubna 1854; — Hannich spot. po výhodách pro vojáky; — dr. Kramál spol. po universitní knihovně pražské: — Schč- nerera spol. po nápisech na místních dráhách severozápadních Čechách; — Iro a spol. po zlep- šení poměrův asistentů na státních reálkách a pr- myslových školách: — Funke a spol. po prove- dení nařízení ze dne 17. října 1899 o zrušení jary- kových nařízení pro Čechy; — Schönerer spol, po tjencinské državě; — Hauck a spol. po císařově oslovení městského radního Havránka n plesn města Vídně. Posl. Březnovský podal tento dotaz: Do jakých krajností zabíhá cbikanování živnos- níků národnosti české ve Vídni, dokazuje případ ná- sledující: Pan Martin Žabka, malíř pokojů bytem v Vídni, přijal do učení hocha Jaroslava Václavka z Ve- selého na Moravě. Když přišel ku představenému společenstva maliřů vídeňských p. J. Musovi a žádal jej, by učně zapsal u společenstva na dobu učení na tři roky, a předložil představenému společenstva české školní vysvědčení, tu mu tento pán oznámil že hocha nemůže zapsat na učební dobu tříletou, ale jen na dobu čtyrletou a odvolal se na stanovy společenské, jež byly ministrem obchodu schváleny a v nichž jest ustanovení, že učňové z českých škol se musí o rok déle učit, než učňové ze škol ně- meckých.
Kramál Funke Havránek Posl Březnovská Žabka Václavek J Mus Čechy Vídeň Morava
31 article
Toto ustanovení ve stanovách společenstva malfř vídeňských jest proti živnostenskému řádu, a zdá se. že se jím chtějí trestat ti rodiče, kteří posílaji své děti do škol českých. Následkem toho táží se podepsaní: Jest pravda, že ministerstvo obchodu něco podobného ve stano- vách společenstva malířů vídeňských schválilo,a když ano, hodlá-li ministerstvo toto schválení oka- mžitě odvolat ? Poslanec dr. Bedřich Pacák a soudruzi podá- vají tento dotaz v příčině nezákonného postupu vlády proti rovnoprávnosti v zemích koruny české: Nehledíe k mnohým starším zákonným předpi- sům, jež plnou rovnoprávnost obou zemských jazyků při všech soudech a úřadech v království českém zásadně uznávaly, jsou to zvláště dva základní zá- kony, jež normu tuto vytýkají a jiehž platnosta účinnost nikým nemůže býti brána v pochybnost. Jsou to kabinetní list ze dne 8. dubna 1848 čl. XX. základního zákona st. ze dne 21. pros. 1867 č. 142 ř. z. Onen ustanovuje v čl. 1.: »Národnost česká bu- diž položena za základ tak, že se česká řeč ve všech větvích státní správy a veřejného vyučování s řee německou v úplnou rovnost staví.« Předpis posléz zmíněný vyslovuje, že »rovno- právnost všech jazyků v zemi obvyklých ve škole úřadě a veřejném životě jest státem uznána «. Nepopíratelná platnost normy prvnější byla tab nejvyšším soudním dvorem, tedy úřadem, jemui zkoušení všech nařízení po zákonu přísluší (§7 zákl. z. st. z r. 1867 č. 144 ř. z.) v plenárním roz- hodnutí ze dne 13. prosince 1898 č. 14.934 způsobem zvláště decisivním vyslovena.
doktor Pacák
32 article
Vzhledem k 8 11. zákl. zák. st. z r. 1867 čí 145 ř. z., který moci výkonné dopoušti toliko k pro- vedení zákonů, tedy jen v rámci jejích, naří- zení vydávati, jsou ministři oprávněni jen takové poukazy vydati, které zásadu shora vytčenou úpln rovnoprávnosti obou zemských jazyků v krá- lovství českém k plné působnosti přivádějí S tohoto stanoviska mohla by jen ona nařízení jazyková, jež secundum a nikoli conira legem byla vydána, býti za platna uznávána. Však nikdy nemohou poukazy a nařízení mini- sterstev, která porušujíce zásadu plné rovno- právnosti obou zemských jazyků řeči německ rozmanité přednosti poskytují, zejmena jazyk český z celého oboru t. zv. vnitřního úřadování vylučají býti pokládány za platny a účinny. Proto musí také každý výklad zákonných předpisů nyní platných, k tomu směřující aby řeč česká z nějakého odvětví úřadování soud a úřadů byla vyloučena, býti označen za naprosto nesprávný. Pro výklad lakový nelze se dovolati jazykového nařízení ze dne 14. Hjna 1899. poněvadž dle tohoto nařízení »ohledně používání jazyků zemských v Če- chách ona ustanovení a ony zásady maji platiti, jaké pro to před 7. dubnem 1897 byly roz- hodny.« Podle tohoto doslovu nařízení Ciary ova nesmí — jak samozřejmo — dřívější f aktické použí- vání jazyka, jež u rozmanitých soudů jako nej- různější a po většině protizákonné bylo opětně býti uváděno v živet, nýbrž musejí dojíti platnosti a účinnosti předpisy právní, jež dřív proto byly platny a které, jak shora bylo doká- záno, na obou výše dotčených základních zákonech spočívají. Těmto právním předpisům odpovídá, pokud soudů a státních zastupitelstev v Čechách se dotýče, t. zv Stremayerovo jazykové nařízení z r. 1880 a z toho jen potud, pokud provádí rovnoprávnost obou jazyků zemských.
Stremayerův Čechy zákon . st
33 article
Nařízení toto upravuje však jen t. zv. »zev- nější« styk soudův a státních zastupitelstev se stranami, neobsahuje však nižádného ustanovenía t. zv. vnitřním úřadování úřadů justičních. Na výnosy ministerské ze dne 23. května 185 a 30. června 1852, jichž jest se zbusta k odůvod- nění výlučné platnosti němackého jazyka pro úkony vnitřní služby dovoláváno, přihližeti nelze, pone- vadž proti cís. pat. ze dne 4. března 1849 (88 2.a 7.) tehdáž platnému nebyly řádně vyhlášeny a oproti zákonům tenkráte platným, rovnoprávnost obou zem- ských jazyků uznávajícím (obnovené zřízení zemské z r. 1627, cís. reskript z 9. července 1763, dekret dvorní kanc. ze dne 26. února 1818, 27. tedna 1833 a zvláště list kabinetní ze dne 8. dubna 1848), tedy contra leges byly vydány a tudíž jsou neplatny. Ježto tudíž před r. 1897 nebylo nižádného plat- ného právního předpisu, jenž by stanovil, žev některém odvětví úřadování jazyka německého má býti výlučně používáno, nemohl také min. nařízením ze dne 14. října 1899 nižádný takový předpis býti restituován nebo republikován- Ovšem vyskytá se i náhled, že nařízením ze dne 14. října 1899 byla němčina zavedena v t. zv vnitřní úřadování, že však náhled tento při nestran- ném výkladu zákonů jest nesprávný, nepotřebuje velkého důkazu. Vždyť kdyby i bylo pravdou, že na- řízení toto cíl takový mělo — co však popřeno zu- stává — bylo by je nezbytně rovněž jako výnosy shora zmíněné za neplatné pokládati, poněvadž by jako contra legem vydané nemohlo nižádné moci Zákonnému stanovisku shora vylíčenému však zcela odporuje postup ministerstvem spravedl- nosti od určitého času dle jistého plánu systema ticky zachovávaný, jehož účelem jest němčině př soudech v království českém oklikou k největšímu možnému používání dopomoci.
34 article
Jeho Exc. p. ministr spravedlnosti, aby se uva- roval tak obávané formě nařízení, za které by mě zodpovědnost, a aby se mohl po případě krýti plášt- kem jakéhosi práva dozorčího, nenařídil sice přím že mají soudové v těch čí oněch případech používati jazyka německého, ba ani na dotaz vrchního zem ského soudu v království českém, který o direktivu v jednotlivých bodech žádal, neodpověděl, však přec žádoucího cíle jiným způsobem dojíti hleděl a také došel. Bylo totiž — dle zpráv novin — vrchnímu zem- skému soudu v království českém při každé naskyta- jící se příležitossti nařízováno, aby dotčeným soudům v konkretních záležitostech právních, učinil výtky ja- zykové, jež se k jednotlivým hodům hlíže vždy na- značeným té které záležitosti právní připojovaly, čím však také sice mlčky, ale dosti zřetelně a jasně bylo vrchnímu zemskému soudu naznačeno, jak se má sám pro budoucnost v takových otázkách zachovati. Tímto způsobem bylo, poněvadž takové výtky na podnět ministerstva spravedlnosti vrchním soudem zemským vydané skoro všem českým soudům sboro- vým a jich presidiím a většině českých okresních soudů byly dodány, téhož dosaženo, čeho jen vydá- ním všeobecného nařízení ministerstva spravedlnost docíleno býti mohlo. Jak forma těchto enunciací a způsob, jak byly se soudy sděleny, tak také obsah jejích porušuje hrubým způsobem platné zákonné předpisy, ba základní zákony státní Neboť rozhodnutí otázky, v jaké řeči jednotliv úřadní úkony předsevzaty, vyřízení navržena a vy- míti.