ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 ea82e970-7107-11dc-88be-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 29 celkem · entity: person 78, place 65, org 8, work 4
1 masthead
1. ledna 1904
2 masthead
Císlo 1.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strana 3
5 article
své zájmy a že jen společenství zájmů může svésti druhé národy ke společné akci s Bul Nemajíc schopnosti tuto proslou, hmatatel nou pravdu, stambulovské Bulharsko pracuje k záhubě své i všech balkánských Slovanů Těmto slovům stambulovské Bulharsko neporoz- úmi, ale pravdě v nich obsažené rozuměj všichní zúčastnění, kromě Bulharů. Buliiaři, ná- sledovníci Stambulova, snaží se uvaliti do pro pasti sebe i všechny ostatní balkänské Slovany a v ješitnosti své jsou přesvědčeni, že z nasta- lého chaosu nemůže se vykrystalisovati nic, než Bulhar ve vší své kráse. Na hrobě Slovanů myslí zbudovati nové, velké, slavné Bulharsko. Kdo jim tyto fantasmagorie vnukl, či zro dily-li se z jejich vlastního chorobného mozku, není lze dnes rozhodnouti. Nám je splše možno zřetelně viděti tu propast, do které ošklivá, šo- venská, sobecká politika stambulovců zatáhnouti chce svůj národ i národy bratrské, než tu šílu, která žene Stambulovce.
Bulhar Stambulov Bulharsko Slovan
6 article
Mimořádný bulharský posel, Načevič, do sud se nehnul z Cařihrädu. O tom, co kulí Turky, vypravuje se v zdejších diplomatskýeh kruzích Bulharská vláda bude se stále tvářiti,že jí jde pouze o zachování pokoje a pořádku protože, jak známo, Turecku nejde o nie hor- šího, nic není na závadu, aby Bulharsko a Tu- recko vzájemně se podporovaly. Bulharsko bude působiti na povstalee, kterým dalo vůdce zbraně, aby upustili od dalšiho povstání, a na Turecko, aby upustilo od jich stihání. Tím Bul- harsko pozdvihne svou pokleslou vážnost u jed- něch Makedonců, u těch, kteři jeho rozkazů poslouchali a již již chtěli neposlouchatí. Ty pak Makedonce, kleří budou chtiti v povstán pohračovati, Bulharsko podstrčí na účet Srbsku, čímž dosáhne toho, že nepřízeň velmocí ještě větším břemenem ulehne na Srbsko, než tížila Bulharsko, a nedá mu vzchopiti se vedle Bul harska na újmu jeho skvělých plánů do bu- donenosti. Také hněv a mstivost Turecka mo hou se svézti na Srbsko, když se jim Bulhar sko šťastně vyhnulo. Mohou-liž stambulovci, kteříž jsou negací všeho slovanského, najednou pojmouti myšlenku slovanskou? To je vyloučeno, ani řeči o tom být nemůže. Slovanský program v Bulharsku mohou míti pouze rusofllové, a ti jsou domu biti, pronásledováni a štváni. To je tak jasné, jako slunce na nebi, přece stambulovci myslili, že Srbové jejich úmysly neprohlédnou a budou šťastni a vysoce poctěni, když pp. Cončev a Sarafov jím nabídnou, že nyní ohnisko povslání přenesou do Srbska. Až by Srbsko tuto úlohu na sebe vzalo, Bul- harsko »jmenem pořádku a pokoje« pomahalo by proti němu Turecku i velmocím, hlavně pak by užilo té příležitosti k úplnému umlčení srb ského živlu v Turecku. Dojčin.
Turek Makedonec Bulhar Moha Srba Turecko Bulharsko Srbsko
8 title
Politika nového řeckého ministeralva.
9 article
Dop. „N. l
Dop
10 article
Z Athén, 21. prosince. Odstoupením mini sterstva Rallyova a nastoupením vlády Theotoki ovy a Simopulovy nezmění se nic v zahranično politice Recka, již si dělá král sám. Bude to opě politika nenávisti k slabým a závisti—k silným Proto Řecko dále bude podlizali Turecku a zra- zovati Slovany, Ruska nevyjímaje. Avšak při tom náramná vojenská a finanční slabost chrání Řecko od nesmyslných a dobrodružných podniků, k nimž by se náruživí, horkokrevní a bezeharak- terní Řekové tuze snadno dali svěsti. A konečně Theotokis, jakožío ministr dvora a levantinských kapitalistů, podrobuje se zcela slepě a bez odporu vůli králově, jenž z rodinných ohledů a jiných příčin je nucen nerozkmotřiti se s Ruskema kdyby Ruska nebylo a on měl svobodnou volbu mezi Rakouskem a Tureckem, nevěděl by, po kom sáhnouti, a nejraději by za malý bachšiš sloužil oběma. Rekové želí, že jejich panbellenské snahy nemají v králi dost mocného a statečného fedro- vatele, ale konečně nahližejí, že velké politiky nejsou šchopni a že jim nie jiného nezbývá, než za nějakou zradu tu na právo, tu na levo trochu si přilepšili. Jen v Epiru a Albanii agitují mezt obyvatelstvem pro sebe, ale s malým výsledkem, nebot jen nepalrna část Albánců drží s nimi. Nemo.
Simopulův Řek Reková Albánec Nemo Atény Řecko Turecko Rusko Rakousko Epirus Albánie
11 article
Válečná horečka v Japonsku. Japonsko vyvinuje horečnou činnosť, kona- jíc válečné přípravy. Všichni dovolenci povoláni jsou do zbraně, ve zbrojnicích jest jako v mra- veništích. Hr. Katdura, předseda ministerstvaa minist vojenství, má stálé porady s ministrem zahraničným. Noviny nalehají, aby nepřátelství bylo zahájeno hned posláním vojsk na Koreu, Japonci staví na Korei železnou dráhu ze Seulu de Fusanu, Rusové pak spojují přistav Antung s městem Maadžu na Linojangu (ohě tyto trati budou míti v nastávající válce ohromnou důle- žitosť.) Z Honkongu se telegrafuje, že a ngli- eké loďstvo je připraveno k od- plulí na sever. Tři pancéřové lod anglieké a křižák loďstva středo- zemního dostaly rozkaz odplout na Dálný Východ. Na japonském vyslanectví v Londýně nepo- hližejí na položení tak optimisticky jako v Ja- ponsku. Přičina je, že Japonci doma příli mnoho se nadějí do pomoci Anglie, kdežto ja ponští diplomaté v Londýně, znajíce ji z bez prostřední blízkosti, vědí, že Anglie ničeho ne- sčiní nezištně a pomůže-li Japonsku, že bude pro ně tím hůře, Velitelem japonského loďstva bude admirá Togo. Japonci myslí, že podnebí korejské velmi dobře bude se jim hoditi k vedení války po- zemné, protože, třeba bylo studené, je stáléa nebuďe třeba válku přerušiti. Velká japonská paroplavebná společnost „Nippon Jousen Kaisha“ obdržela od vlády po- kyn, že bude potřebovati do války čásť jejich lodi, 80. Třicet lepších lodí dáno vládě hned k dísposici.
Rus Japonec Japonsko Hradec Korea Japonec Seul jít Fusan Maadža Honkong dálný východ Londýn Anglie Togo Nippon Jousen Linojang
12 article
Rozdělení Marokka Včera přinesly některé listy francouzské zprávu o tom, že Francie a Španělsko dohodly se již a dokonce již i smlouvu podepsalyo příštím rozdělení Marokka mezi sebe. Konserva- tivní listy francouzské byly tím nemálo rozězleny, vykládajíce, že po všech obětech, jež přinesie středomořské politice své a svým državám se veroafrickým Erancie, má nárok na zabrání ee lého Marokka, třeba v pozdější budoucnosti Zprávy ony ovšem způsobily ostrý dojem tak v Madridě. Dnes ale — sám ministerský přen seda Maura prohlašuje sdělení ta za úplně sm šlená. Doznává ale, že olázka marocká jest na iále ještě předmětem vyjednávání mezi sláty erropskými. Z bývalých burských republik Burským zemím v anglické državě dostane se přece nadělení, jemuž se dlouho bránily. Zá- konodárná rada v Pretorii přijala dne 28. t. m 22 hlasy proti 4 návrh, podaný Jiřim Fakkorem, dle něhož připustili se má zvláštním zákonem. který vláda podá, používání asijských sil pracov- ních v dolech transválskýeh.
Maur Pretorius Jiři Maroko Francie Španělsko Madrid
13 article
Kolumbijské nliimatum. Londýnský »Standard« sděluje z Nového Yorku, že mimořádný vyslanec republiky kolum bíjské Reyes donesl vládě Spojených států tyte požadavky V Panamě obnoví se status quo- Kolumbii nebude překáženo, by Panamu opět annektovala. Vyplatí se Kolumbii náhrada škody způsobeno jí revolucí panamskou. Výši nábrady ustanovi smírčí soud hangský Budou li podmínky ty odmitnuty, Kolumbi přeruší prý všechny své styky diplomatické obchodní se Spojenými stály Velkovévoda mezi »vandrovníky«. Socialistický »Vorwärts« v Berlině zazna menává s velkým zadostučiněním, že velkové voda hessenský Arnošt Ludvik navštivil o ště drém večeru v Darmštalě útulek pro živnosten ské »vandrovníky«, obházející světem po práci že pobyl delší dobu mezi nimi. Pojjeho odchodu sdělil správce úlulny, že zanechal — píše »Vor wärts« — »vagabundům« 100 marek na večeř štědrovečerní. Hessensko jest mezi spolkovými státy německými tím, v němž nejméně osob jest žalováno pro urážky vlastního panovníka. O velkovévodoví Arnoštu Ludvikovi jest ostatně známo také, že opětně již zapředl osobní styky s dělnickými zástupci. »Dlužno uznati, dokládi zmíněný list berlínský, že mladý kníže dobře umi použíti času svého, když vlastníma očima přesvědčiti se chce o bídě nejchudších.« Změna v knížectví samosském. Pro stálé známé stesky obyvatelstva ře ckého ostrova Samosu, kterýž používá za suve- renity sultánovy jisté neodvislosti, má nastat změna na tamním stolci knížecím. Dosavadní kníže Mavrogenios má býti pro autokratické choutky své sesazen a na místě jeho má býi knížetem jmenován Konstantin Kara Teodori dosud člen státní rady samosské.
Reyes Ludvik Mavrogenios Konstantin Kara Teodori Nový York spojený stát Panama Kolumbie Berlín Hessensko Samos Vorwärts
14 article
Proti volu rakouskému. »Giornale d' Italia« sděluje některé dalše podrobnosti o schůzce kardinálů, jež svolána byla za tím účelem, aby zaujála stanovisko k olázce rata, jež rakouský protést proti zvo- lení Rampoliy papežem uvedl, jak známo, opět na přetřes, Poradě přítomno bylo 18 kardinálů Známý přiznivec trojspolku kardinál Vincen Vanutelli se nedostavil, ovšem rovněž Rampolla nikoli. Kardinál Oreglia předsedal, Cavagni za- pisoval. Oreglio tázal se přítomných, zdaž po- kládají domnělé právo veta dnes, kdy círken světského panství pozbyla, za slučitelné s zájmy církve a zdaž kardinál některý máse vůbec propůjčovati za tlumočníka veta toho. Jak známo, byl v konklave tlumočníkem tím je den z kardinálů rakouských. Kardinál Agliardi podál v delši řeči výklad o dějinném vývoj práva veta a dospěl k závěrku, že papež dnes vykonává již jen moc čistě duchovní, že tude také právo veta již neexistuje. Stejná prohlá- šení učinili Gotti aSerafino Vanutelli. Azuti podotkl, že jest sice nutno, aby pa- pežská stolice pěsfovala s katolickými státy styky nejvřelejší, aniž ale by jim dovolovala, vměšo vati se jakkoli do záležitostí jejích. Na přán Azutovo schůze pak byla ukončena, aniž uči nila nějakého určitého usnesení. Poláci v Prusku na postupu. V Ostrovu přešlo za jediný týden sedm domů z rukou německých v majetek polský Poznaňský »Tagblatt« stěžuje si proto, že ně mecké úřadnietvo se chová prý velmi vlažněa že němectvi tudiž upadá nejen v Ostrovu, ale v jiných městech země. Nerušeně rozdává pr se zvláště v Ostrovu na ulicích a před nádra žím v tisíci a tisíci výtiscích polský leták, vy zývající k boykotu Němcův. Boykot taký jes v pravdé ale jen slabou oplátkou Polákův za četný řetěz útokův officiálních.
Oreglius Cavagni Oreglio Agliardi Gotti Vanutelli Polák Němcův Polákův Prusko Giornale d ' Italia Tagblatt
15 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německá východní říše. Jest známo. jak chová se a co předstírá pruská faleš, jež ode dávna stála jako typický přívlastek při potom cích pánův hohenzollernských burggrafů, aby udusila klíčíci podezření v duších rakouských »Nikdy nám nešlo a nejde o váš majetek,o vaše země, o váš blahobyt a o vaše štěstí. Je nám jen o blaho německého lidu a přejemsi zcela dle Mommsena, aby po příkladu řimském vzkvétala a mohutněla na západě mocná říše německá s Berlínem a na východě s Vídní jako stře diskem!« Tolik dočelli jsme se těchto dnů v jedné z četných německých revuí a pon ve většině venkovských listů. Dobrá! Škoda. že nedovedou ti, kteří bezdušně, aniž by tomu rozuměli, opakují slova Mommsenova, rozpo- znati, co ve výroku tom obsaženo. Poděkoval bychom se za to, kdyby opakovati se měla zde historie západní a východní říše římské. Jaký byl ostatně osud obou: té západní i té vý- chodní říše? Přišel barbar a vyvrátil západní a přišel o několik věků pozdějí opět barbar vyvrátil východní! A zmizel mocný národ římský na západě a co zbylo z národa ve staré By- zancii? Ostatně je otázkou, zdali by dva ně mecké velestáty snesla Evropa a jak dlouho by tyto velestáty snášely se navzájem. Jen poli tické nemluvně domnívati se může, že nynější
Mommsen Mommsenův Berlín Vídeň Evropa
16 article
Prusko-Německo pokládá svůj dějinný úkol za vykonaný a že nemá více nie jiného, co by pro vedlo. I kdyby nechtělo, železná logika udá lostí a mocný proud dějin, který nestrpí polo vičatosti a nehotovosti věci, je k tomu donuti Donutí je k tomu vlastní lid, zpitý slávou vá lečnou a myšlenkou národnostní. Nechť jen spo léhá Rakousko na Německo! Je známo přece co by se bylo stalo se severními Čechy a r kouským Slezskem, kdyby proziravý Bismark nebýl Viléma I zrazoval od jejich annexe) As kd tvůreem nynějsí prusko-rakouské alliance ? Kd jiný než Blsmark, který sotva že Vilémem II bryskován ustoupil do pozadí, ihned s docela jinými se vytasil názory o této allianci, o jej ceně a o pruské — věrnosli. Je vůbee možno založiti dnes velestát německý v říši v níž Němeů 11 millonů, ostatních národů 33 millionů? Anebo, kdyby tu německou východn říši chtěli udčlati jen z Cislajtanie, stačí nato 9 millionů Němců, aby znásilnilo národně 16 millioů Neněmců? Jaký to nesmys! ! A jestli vy- vybízejí německé krajinské listy na povel z Bre dovské ulice pana dra. Körbra, by ve Vídn zjednal Němcům majoritu, je to totéž, jako když tak mnohý duchaplný řečník na našich táborech vyzve přítomného zástupce, aby do roka zjedna průchod našemu státnímu právu.
Vilém Vilém II Němec Prusko Německo Rakousko Čechy Slezsko
17 article
— Ve své zášti proti nám Čechům vůbee a Mladočechům zvlášť stávají se národní naš odpůrcí již nepříčetnými. Dnes na příklad roze bírá orgán Pradův na novo nedávnou afféru řádovou, jež uvízla ve knoflikové dirce poslanee H. Jandy a snaži se z ní vyvoditi, jací prý jsme my Čechové rameháři a jak dovedeme přes svou opposici sebrat všechno, třeba prý bychom s hrdě na tom usnesli, že s drem. Körbrem ne mluvime a že má býti utracen, kdo zákazu tomu se vzepře. Především se takové usnesení nikdy nestalo a bylo by také mezi »politiky« ne moudré. Potom vykládá zmíněný list, jak nucen byl Heřman Janda říšský mandát výkonnému výboru nabídnouti, a jak většinou bylu zami nuto, by nové podrobil se volbě. Ano, posl
Čecho Janda Heřman Janda
18 article
Heřman Janda, jak o tom nikdo nepochyboval učinil, k čemu byl se zavázal. Jenom že nena bídl říšský mandát k disposici, nýbrž zem i ký Nevědomost v tomto směru nevadí ale páně Pradovu listu podezřivati mladočeské důvěrniky. že tu byli ihned s výkladem, že řád byl udělen posl. Jandovi za zásluhy jeho jako bývaléh presidenta českého odboru rady zemědělské a vy- znamenání takové že prý nijak s mandátem poslance nekolliduje. Jak prý to věděli, zač byl posl. Janda vyznamenán? Vždyť prý to na řádě vyryto není? Na řádě nikoli, však v texlu. kterýmž udělení bylo provázeno. Tam stálo, jak se každý přesvědčiti může, že řád se uděluje posl. Jandoví jako bývalému před se dovi českélo odborn rady ze mě- dělské atd. . . . To ovšem jde všechno nad obzor páně Pradových lidí, jimž ostatně o ni jiného nejde, než o to, podezřívat odpůrce a jej ostouzel. — Přištím sídlem české nniversity n Moravě označena prostějovským listem — Kro měříž a pramen tento udává »s velikou urč tostí«, že prý se ve Vídni v tom směru vyjed nává, sjtím úžasným dodatkem, že universit má býti umistěna v Kroměříži prozatimně Město hld prý se k účelu naznačenému ob zvláště orlo, že jsou tu místnosti pro fakulii právniela filosofiskou, takže by stát ušetři náklud vební. Zprávu »Hl z HI.«, orgánu to jak známo, posl. dra. Perka, vyvracejí »Li N.«, list posl. dra Stránského, popírajíce nejen fakt vyjednávání, neboť »k vyjednávání s Kör brem nemá dnes z českých půslanců nikde chuti« a mimo to na umísténí české university v některém okresním městě moravském nelz vůbec pomýšleti ani prozatimně, neboť nelze zajisté vysoké školy přenášet z obce do obce.
Heřman Janda Pradův Janda Perk Stránský Vídeň Kroměříž český nniversita můj Morava
19 article
Česká universita zřídit se musí v Brněl koně- brněnský lidový list. Jak známo, není nedosta tek českých hlasů na Moravě, kleréž reklamuj be českou univeršitu pro Olomoue: — Úvahy o »českých smiřovačkách« se teď ani netrhnou, ačkoli nelze si ani předslavit beznadějnější utopii nad »výrovnánie s Němci sebe poctivějšt, i kdyby fakticky došlo k poří zení nějakého toho stálého výboru na zemském sněmu podle oslňujícího a zaslepujícího vzoru moravského. S kým se mají češti zástupcič- plnomoeníci vyrovnávati? S »umírněnými« stra nami německými? Za jak oprávněně zástupe německého lidu se tyto strany samy pokládaji vysvítá z toho, že s přislušným prohlášením upustily od ustavení německého s volksrathu« poněvadž němečtí radikálové oznámili, že v ně mecké národní radě s křesť. sociály zasedat nebudou. V té věci zajisté kompelentní dr Schreiner prohlásil výslovně, že národní rada bez radikálů německých není representací ně meckého lidu v Čechách a že na ta kový »volksrathe není ani pomy šlení Nejsou tudíž pánové, kteří v „Bohemii“ hlásají že svým obstrukčním vetem na Češich vyrovnán v německém smyslu vynuti, ani oprávněni, uza- vírati nějakou vyrovnací smlouvu.“ A radiká- love? Jejich požadavek jest známý. Napřed nutno splnit všechny jich požadavky, zvláště „uzákonění německé státní řeči“ a pak teprv uvidí, mohou-li se odhodlat, být tak blahosklon- nými, aby vůbec mluvili s českými zástupci. kdyby se našli totiž tací blázínkové, kteří by vůbec pomýšleli na možnost nějakého dozor umění s velkoněmeckými stranami. Jsou tedy všechny úvahy o jakémkoli vyrovnání s Němei pouhým bezplodným hlavolamem.
Němec Schreiner Morava Čechy Bohemia
20 article
— Nová bhdova německého „Handwerken- vereinu“ byla včera zahájena slavností co nej významnější — pro nás Čechy, na důkaz, že boj o Prahu není ještě dobojován definitivně tak, aby bylo možno klidně pohlížeti na počínání pražské »eizinské kolonie německé«, jak nedávno jistý professor německé university, spolunárodovce své v Praze nazval. Vzpomínkou na náladu, která před pěti léty zachvátila zdejší Němactvo a nutkala je známým heslem »Pryě od Prahy!«, není bez zajímavosti viděti, kterak se Němeům rozleže tento úmysl a kterak mění se pozvolna ve výbo německý v Praze. Postavení nového spolkového domu pro pověslný »Handwerkerverein« ve Sme čkách, tedy uprostřed města, v přímém výpade na Václavské náměstí, dlužno považovati za vý- bojný pokus, neboť pro nový dům německýeh řemeslníků bude nutno řemeslniky teprve hledat. Již nesčislněkráte bylo k tomu poukázáno, jak vypadá členstvo německého řemeslnického spolku a jak jinaké v Praze ani býti nemůže, kde Ném
Čecho Praha Václavský náměstí
21 article
cům schází předevšim lid a živel měšťanský v pravém slova toho smyslu, aby se vůbec mohl zváti obyvatelstvem. Čtyřpatrová budova »Hland- werkervereinu« s velikým sálem, zahradou, restau- rací, kavárnou, pokračovací průmyslovou školou a učednickou útulnou, má se státi pokusnou sta- nicí pro výchovu vrstvy, která by mohla býi podkladem k dalekosáhlým plánům německým. z nichž v nestřežené chvíli byly již prozrazeny i zálusky na »přiměřený počet obecních staršíche a »náležité zastoupení v městské radě«. Nová budova, v níž pomýšleno i na místnosti pro řadu německých spolků, z nichž hned řada buršáekýeh družin se umistila společně s německými veterány a spolkem náhončich v německých továrnách zdejších, bude míti za úkol, aby napravila viny přečasto německo-radikálním tiskem pražskému kasinu vytýkané, že nadutou svou representae i komickou zpanštělostí největší části členstva. jich původem podmíněnou, vypudilo a do česk náruče vehnalo třidy střední, úkol to, který po ložen byl »Handwerkervercinu « vlastně do kolébky. Úžasné klesnutí počtu pražských Němeů za poslední sčítací desetiletí vedlo k tomu, že se německá organisace chopila provedení beznadějné úlohy té znova s největší intensitou a také před seda »Handwerkervercinu« Fränzl ve včerejší svě řeči, jako nejpřednější účel nové budovy vytkl aby byla »shromáždištěm německého společen ského živola, německé dělnosti, německých snal a pevným hradem na ochranu němeciví v tomi městě« pro ony německé kruhy, kteréž — jak řečník prostodušně doznal — nemají tolik, aby »mohly platit vysoké členské příspěvky«. Jedn se tedy o atrakci pro německé demokralické živly kteréž, pokud se o nich vůbec může mluviti.
Něme
22 article
vzaly útočiště své k německo-nacionálním a vše německým kroužkům a střediskům, aby vyhnuly se německo židovským obchodním zřízencům a ostatním »Němcům« tohoto druhu, kteří ne mají na příspěvek do německého kasina a jsou členy »Handwerkervereinu«. O toto manco budou nyní v nové budově tím vábnější společnosti pro skutečné Němce.. . Podotknouti sluší, že slav nostním řečníkem byl také dr. Eppinger, kter pronesl »krátkou, jadrnou řeč«, půldruhé minuty trvající. Pro lidi, kteří nemají na přispěvky de kasina, je to dost. Velebil stavbu nové budovy jakožto »nacionální čin«, jímž zbudována bašta pro »zle ohrožené němectví v Praze«, aby do cileno bylo zvláště statečného vytrvání při »na cionálaím karakteru německých soukmenoveů« Ani jeden, ani druhý německý večerník neudává počet německých řemeslníků pražských, kteří se nahrnuli k slavnosti zahájení budovy pro ně určené a věčná škoda, jest-li že si ctěné shro máždění nedalo svůj zionistickonacionální kara kter od pana Massaka fotografovat! Rozumí se samo sebou, že stavebníkem budovy byla — če ská spořitelna za české peníze ve formě půjěky do nedozírna daleka!
Němec doktor Eppinger Massak Praha
23 article
—Na krajském sjezdě důvěrníků národn strany svobodomyslné, který se bude konat dne 3. ledna t. r. v Kutné Hoře, promluví poměrech politických zemský a říšský poslane JUDr. Josef Herol. — Z klubu národní strany svobodomyslné. Školská komise usnesla se, aby opeln vypsán byl konkurs na nejlepší spis pro mládež pojednávající o českých dějinách, ježto první konkurs neměl žádoucího výsledku. Účelem spisu jest povzbuzování vlasteneckého cítění školou povinné i dospělejší mládeže. Bude t velmi laciné vydání, četnými obrázky od nej- lepších našich illustrátorů opatřené, tak aby spi pronikl do všech vrstev lidových. (Vzorek po- dobného spisu francouzského, vyložen jest úřadovně tajemníka klubovního k volnému na- hlédnuti denně od 6.—7. hod. večerní.): České mládež školní postrádá laciného vydání dějin českých, naproti tomu zbytečně zásobována jest spisy pojednávajícími buď o pouhých pověstech aneb o dějinách rakouských — nehledě anik osnově vyučovaci, která tak nepoměrně málo žádá o dějinách českých. Česká mládež nen vyučována dějinám českým ani ve školách střed- ních tolik, jako dějinám cizím. Není tudíž divu že namnoze postrádá porozumění pro naše slavn dějiny, že neprobouzí se v ní cit vlastenecký český, jenž jedinou jest zárukou naší existence ve stálém boji proti Germánstvu. Nedostatečným pěstováním tohoto citu stává se také, že ztrácej se celé vrstvy národního tělesa v době pro ná- rodní náš zápas nejdůležitější, kdy každý č esky muž i každá česká žena, mají býti neústupným bojovníky za práva své vlasti. To jsou některe z důvodů, proč Klub národní strany svobodo myslné přikročil k opělnému vypsání konkurs na vlastenecký spis o dějinách českých pro mládež. Kéž tentokráťe není jeho snaha marná, aby mohlo se přístoupiti k nejvýše potřebnému vydání spisu takového.
JUDr Herol Kutná hoře klub národní strana svoboda
24 article
— Projevy souhlasu a uznání posl. dru. K. Kramářovi. Z Polné. (Zvl. tel.) Rada města Polné usnesla se ve svém sezení, aby říšskému poslanci panu dru. Kramářovi za jeho neohro žené jednání při hájení práva české samostat nosti projeveny byly veřejně díky. Rudolf Sadi starosta. — Z Hulina na Moravě. Panu dru. Karlu Kramářovi i ostatním členům české delegace ve Vídni. Za jasná i pravdivá slova pronesená v delegačním cerklu i ve schůzi de- legace, kteráž byla mluvena ze srdee celéh strádajícího národa našeho přijměte náš nej- vroucnější dík a plnou důvěru. Za stranu li dovou: Ign. Zapletal, Ant. Omasta. — Z Vo lyně. Rada městská ve Volyni projevuje po- slanci panu JUDru. K. Kramářoví za mužné lovální hájení potřeb a zájmů českého národa na místech povolaných, zasloužené uznání a dik Ve Volyni, dne 28. prosince 1903. Starosta města : Fr. Sladkovský. — Nový rok v Ústřední Matici školské. Ačkoliv koncem každého roku v ústředi naišeho nejdůležitějšího obranného spolku, Ústředni Ma tice školské bývá vždy velice živo, přece ruch jaký se jevil v posledních měsících, dlužno na zvati neobyčejným. Věc ovšem dá se vysvětliu horlivou snahou, aby hrozicí deficit byl, poku možno, ne-li zažebnán, tedy aspoň snížen na míru nejmenší. Intensita práce v centrále ma- tiční dostoupila svého vrcholu poslední tři dny i není divu, že již úřadnictvo toužebně očeká- valo, kdy nastane vláda roku nového, který jak našim čtenářům známo, ohlašuje se vždy zápisem první položky do přijmů. Šťastné zvě sti, že nastává rok nový a tedy i nové srravní období, nepřinesl nikdo jiný, nežli podle privi- leje dávno již vydobyté pokladar damského o
K Kramář Kramář Rudolf jítlegace Zapletal Antonín JUDr Sladkovský ma Polná Hulina na Morava Vídeň Volyň Francie
25 article
boru Ústřední Matice školské paní Marie Bene šová, jež objevila se o Sylvestru v matiční kan- celáři a výsázela 24 nových tisícovek jakožto novoroční dárek naší Matici, které přála, aby roku 1904 dosáhla ve školství i ve svém ho- spodářství úspěchů nejslavnějších. Damský od- hor také loňského roku za obezřelého a vzor ného předsednietví paní Anny Podlipně uhájil svou slavnou pověst: odvedlť pokladně matiční 25.315 K a na rok 1904 složil již nyní 24.000 K jakožto novoroční gratulaci. Přáli by- chom Ústřední Matici školské, které jsme po- vinni přinášeti vždy a při každé příležitosti po- moc nejúčinnější, by byla v Novém roce hojné podporována. Nechť novoroční gratulace dam ského odboru nezůsfane v Ústřední Matici skol ské svého drühu jedinou, nechť po přikladu pražských dam každý Čech nyní po Novém roce projeví svou lásku k Matici školské při spěvkem pokud možno výdatným. První korunu svých příjmů v Novém roce necht věnuje každý upřímný Čech Ústřední Matici školské. Uvedl bychom v úžas celý svět, kdybychom mohli koncem ledna oznámiti, že jsme sebrali za měsíc 600.000 K novoročního daru Ústředn Malici školské. — Rodinné zprávy Slečna Anička Červená dcera továrníka v Žižkově a pan Ladisla v Zá- mečník. c. k. účetní poddůstojalk ve Vídní slavil své zasnoubení v kruhu rodinném v Žižkově, dne 27. prosince.
Sylvestr Anna Podlipno Malik Červená Ladislo Žižkov Zá Vídeň školský paní Marie Bene
26 article
— Žižkovský starozla Eduard Žďárský zbayen svého úřadu. Trapná nistorie rozbouřených pomero zižkovských, které od let zaměstnávaly soudy trestno i veřejně schůze obyvafelstva města Žižkova, nej lidnatějšího to předměstí pražského, dostala včera novou kapitolu. Z moci zeměpanského úřadu učiněno opatření, kterým bohdá zavládne v Žižkově trvaly klid, po němž tak toužebně dýchtí veškeré kruhy ob- čanstva žižkovského, zejmena obchodníci a živnost- níci. Poměry v Žižkově došpěly tak daleko, že po vstala lam vzájemná nevraživost a pověst města byla velice snížena, zámožnější lidé raději stěhovali se ze Žižkova, poněvadž nepovažovali za žádné pochle- benství bydleti v místě, o němž posměšné výroky se pronášely. Z těchto pohnutých poměrů bylo zřejmo že hlavní osobou v nich byl žižkovský starosta Eduard Ždárský. Byly doby, kdy Ždárský požíval ve liké důyěry. Ke konci let osmdesštých byl zvole do městského zastupitelstva, od něhož před 5 lety byh zvolen slarostou města. Při volbě v roce 1902 zvole byl opět jednomyslně starostou a tehda vysloveno očekávání, že se přičiní všemožně, aby v obci zaveden byl klid a mír, při kterém město mohlo by se zdárně rozvíjeti. Rok 1903 ukázal, že toto očekávání starosla
Žďárský Žižkov
27 article
Zdárský nesplnil. Ovládal otěže obecní správy příli jednostranně. I bývalí jeho přátelé vyčítali mu, že se dopouští strannictví. Mnozí přátelé jej opustili, po- něvadž nechtěli býti v podruží jeho despotismu. N Žďárského potom řinulo se vše horempádem. Po věstná hlína, dovážená na zahrádku nového domu starostova v Husinecké ulici, byla hlavním trumfem proti Ždárskému. V zápětí veřejně pronášely se i jine výtky. Povídalo se, že starosta bral úplatky. Státnímu zastupitelství posláno anonymní oznámení, které dalo podnět k treslnímu vyšetřování. V rübrico soudní uvedli jsme již včera, že vyšelřování to bylo skon- ceno a že podána na p. Ed. Žďárského žaloba pre zločin zneužití moci úřadní přijímáním úplatků v úřadě. Ždárský už od měsíce listopadu neúřadoval Dne 8. listopadu poslal radě městské přípis, v němě sdělil, že nastupuje na neurčitou dobu dovolenou a tvrdil, že je úplně nevinným. Také v zastupitelstvu okresním, v němž byl slarostou, nastoupil dovolenou
Ždárský N Žďárský husinecký ulice
28 article
V obou samosprávných korporacích čelní členové na- léhali na lo, aby Ždárský byl vyzván k delinitivnímu odchodu. V zastupitelstvu okrosním tento návrh byi schválen. Žďárský se nevzdal proto, že tvrdil, že je nevinným Nyní konečně trapně té situaci okresní hejímanství žižkovské učinilo konec tím, že Zdár- ského suspendovalo z úřadů obou sta- rostenských míst a z členství v okresní školní radě. S dátem 30. prosince 1903 dostal Edluard Ždár ský přípis tohofo ohsahu: „C. k. okresní hejtmanstv v Žižkově, dne 30. prosince 1903 Panu Ed. Žďárské nu, starostovi města a okresu v Žižkově. Podle do šlého sem sdělení c. k. zemského co trestníhio soud v Praze, byla proti Vám c. k. státním zastupitelstvím zdvižena žaloba pro zločin dle § 104. trest. zák. Po- něvadz tím dán jest předpoklad jednak § 26. odst. z obec, zřízení ze dne 16. dulná 1864 č. 7. zen. zák. dále § 48. zák. o okresních zastupitelstvech ze dne 5. záři 1864 č. 27. zem. zák. a § 23. o dohlídcek školám ze dne 24. února 1873 č. 17. zem. zák., dá- vám vám věděti, že po čas, pokud trvá řízení trestní nemůžete vykonávati úřadu jako slarost města, pokud se týče člena obecního výboru, dále jako starosta okresu, pokud se týče člena okresního zastupitelstva a konečně též jako člen c. k. okresn školní rady, i vybízím Vás, abyste dle toho dalš opatření bezodkladně učinil. Z výměru toho lze s Vám do 14 dnů odvolati k c k. místodržitelství, poku se týče c. k. zemské školní radě, spisem zde podaným Případné odvolání nemá však, jak z povahy télo suspense samozřejmo, účinku odkládacího. — C. k okresní hejtnan: Smutný.“ — Opís tohoto přípisu včera odpoledne obdržel úradující ná měsíek p. Gušta
Ždárský Ed Žižkov Praha obecní výbor
29 article
Žák spolu s nařízením, aby obsah přípisu nepro- dleně sdělil radé městské — Brzy polom obdržel ná- městck p. Žák dva dopisy starosty Zďárské ho. datovaně dnem 29. prosince, v nichž sděluje, že re signuje na míslo starosty města i okresu jakož na členství v okresní školní radě. — V jednom do pise, adresovaném na městské zastupitelstvo, piše Ed. Ždárský, ze skládá dobrovolně úřad starosty měst „následkem neuslálých útoků na mne činěných s různých stran. Pokud mne se týče, vždy hleděl jsem působili k rozvoji města, což mně mohou ne- stranní svědkové dokázšli. Přeji dalšímu rozvoji města všeho zdarů.“ — V drubémh listě psal Eduard Ždárský: „Slavné okresní zastupitelstvo v Žižkově! Nemoha dále sněsti bezdůvodných a nepravých útoků na mne činěných, skládám dobrovolně úřad okresního sta- rosty a to z důvodů samých, jak jsem je uvedl v re- signaci městskému zastupitolstvu v Žižkově. Žádám zdvořile, aby moje resignace na vědomí vzata byla. V Žižkově, dne 29. prosínce 1903. Eduard Žďárský — Úřadující náměstek p. Žák v poledne svolal člen městské rady žižkovské. Dostavili se až na jednoho všichni. Když náměstek p. Žák po zahájení schůze přečell dopisy okresního hejtmanství a Fďfuarda Zdár- ského, vzaty přípisy ty na vědopsí. 5I. r. pan Nejtek navrhoval, aby členové zpstupitelstva resignovali Návrh tento narazil na tuhý odpor. Někteři členov městské rady týrdili, že nic neprovedli a proto že nen třeba seslgnovati. O návrhu p. Nejíka se vůbec ne- ntásovalo a po ostré výměně svov mezi pp. Nejtkem a obchodníkem Baroubkep byla tato mimořúdná schůze před 1 hodinou orpol. skončena s přáním ná- městka p. Záka, aby se všem členám v novém řoce
Žák Zďárský Ed Nejtek Baroubkep Žižkov Fďfuarda Zdár