5
article
své zájmy a že jen společenství zájmů může
svésti druhé národy ke společné akci s Bul
Nemajíc schopnosti tuto proslou, hmatatel
nou pravdu, stambulovské Bulharsko pracuje
k záhubě své i všech balkánských Slovanů
Těmto slovům stambulovské Bulharsko neporoz-
úmi, ale pravdě v nich obsažené rozuměj
všichní zúčastnění, kromě Bulharů. Buliiaři, ná-
sledovníci Stambulova, snaží se uvaliti do pro
pasti sebe i všechny ostatní balkänské Slovany
a v ješitnosti své jsou přesvědčeni, že z nasta-
lého chaosu nemůže se vykrystalisovati nic, než
Bulhar ve vší své kráse. Na hrobě Slovanů
myslí zbudovati nové, velké, slavné Bulharsko.
Kdo jim tyto fantasmagorie vnukl, či zro
dily-li se z jejich vlastního chorobného mozku,
není lze dnes rozhodnouti. Nám je splše možno
zřetelně viděti tu propast, do které ošklivá, šo-
venská, sobecká politika stambulovců zatáhnouti
chce svůj národ i národy bratrské, než tu šílu,
která žene Stambulovce.
Bulhar
Stambulov
Bulharsko
Slovan
6
article
Mimořádný bulharský posel, Načevič, do
sud se nehnul z Cařihrädu. O tom, co kulí
Turky, vypravuje se v zdejších diplomatskýeh
kruzích
Bulharská vláda bude se stále tvářiti,že
jí jde pouze o zachování pokoje a pořádku
protože, jak známo, Turecku nejde o nie hor-
šího, nic není na závadu, aby Bulharsko a Tu-
recko vzájemně se podporovaly. Bulharsko bude
působiti na povstalee, kterým dalo vůdce
zbraně, aby upustili od dalšiho povstání, a na
Turecko, aby upustilo od jich stihání. Tím Bul-
harsko pozdvihne svou pokleslou vážnost u jed-
něch Makedonců, u těch, kteři jeho rozkazů
poslouchali a již již chtěli neposlouchatí. Ty
pak Makedonce, kleří budou chtiti v povstán
pohračovati, Bulharsko podstrčí na účet Srbsku,
čímž dosáhne toho, že nepřízeň velmocí ještě
větším břemenem ulehne na Srbsko, než tížila
Bulharsko, a nedá mu vzchopiti se vedle Bul
harska na újmu jeho skvělých plánů do bu-
donenosti. Také hněv a mstivost Turecka mo
hou se svézti na Srbsko, když se jim Bulhar
sko šťastně vyhnulo.
Mohou-liž stambulovci, kteříž jsou negací
všeho slovanského, najednou pojmouti myšlenku
slovanskou? To je vyloučeno, ani řeči o tom
být nemůže. Slovanský program v Bulharsku
mohou míti pouze rusofllové, a ti jsou domu
biti, pronásledováni a štváni.
To je tak jasné, jako slunce na nebi,
přece stambulovci myslili, že Srbové jejich
úmysly neprohlédnou a budou šťastni a vysoce
poctěni, když pp. Cončev a Sarafov jím nabídnou,
že nyní ohnisko povslání přenesou do Srbska.
Až by Srbsko tuto úlohu na sebe vzalo, Bul-
harsko »jmenem pořádku a pokoje« pomahalo
by proti němu Turecku i velmocím, hlavně pak
by užilo té příležitosti k úplnému umlčení srb
ského živlu v Turecku.
Dojčin.
Turek
Makedonec
Bulhar
Moha
Srba
Turecko
Bulharsko
Srbsko
8
title
Politika nového řeckého ministeralva.
10
article
Z Athén, 21. prosince. Odstoupením mini
sterstva Rallyova a nastoupením vlády Theotoki
ovy a Simopulovy nezmění se nic v zahranično
politice Recka, již si dělá král sám. Bude to opě
politika nenávisti k slabým a závisti—k silným
Proto Řecko dále bude podlizali Turecku a zra-
zovati Slovany, Ruska nevyjímaje. Avšak při tom
náramná vojenská a finanční slabost chrání
Řecko od nesmyslných a dobrodružných podniků,
k nimž by se náruživí, horkokrevní a bezeharak-
terní Řekové tuze snadno dali svěsti. A konečně
Theotokis, jakožío ministr dvora a levantinských
kapitalistů, podrobuje se zcela slepě a bez odporu
vůli králově, jenž z rodinných ohledů a jiných
příčin je nucen nerozkmotřiti se s Ruskema
kdyby Ruska nebylo a on měl svobodnou volbu
mezi Rakouskem a Tureckem, nevěděl by, po kom
sáhnouti, a nejraději by za malý bachšiš sloužil
oběma. Rekové želí, že jejich panbellenské snahy
nemají v králi dost mocného a statečného fedro-
vatele, ale konečně nahližejí, že velké politiky
nejsou šchopni a že jim nie jiného nezbývá, než
za nějakou zradu tu na právo, tu na levo trochu
si přilepšili. Jen v Epiru a Albanii agitují mezt
obyvatelstvem pro sebe, ale s malým výsledkem,
nebot jen nepalrna část Albánců drží s nimi.
Nemo.
Simopulův
Řek
Reková
Albánec
Nemo
Atény
Řecko
Turecko
Rusko
Rakousko
Epirus
Albánie
11
article
Válečná horečka v Japonsku.
Japonsko vyvinuje horečnou činnosť, kona-
jíc válečné přípravy. Všichni dovolenci povoláni
jsou do zbraně, ve zbrojnicích jest jako v mra-
veništích. Hr. Katdura, předseda ministerstvaa
minist vojenství, má stálé porady s ministrem
zahraničným. Noviny nalehají, aby nepřátelství
bylo zahájeno hned posláním vojsk na Koreu,
Japonci staví na Korei železnou dráhu ze Seulu
de Fusanu, Rusové pak spojují přistav Antung
s městem Maadžu na Linojangu (ohě tyto trati
budou míti v nastávající válce ohromnou důle-
žitosť.) Z Honkongu se telegrafuje, že a ngli-
eké loďstvo je připraveno k od-
plulí na sever. Tři pancéřové lod
anglieké a křižák loďstva středo-
zemního dostaly rozkaz odplout
na Dálný Východ.
Na japonském vyslanectví v Londýně nepo-
hližejí na položení tak optimisticky jako v Ja-
ponsku. Přičina je, že Japonci doma příli
mnoho se nadějí do pomoci Anglie, kdežto ja
ponští diplomaté v Londýně, znajíce ji z bez
prostřední blízkosti, vědí, že Anglie ničeho ne-
sčiní nezištně a pomůže-li Japonsku, že bude
pro ně tím hůře,
Velitelem japonského loďstva bude admirá
Togo.
Japonci myslí, že podnebí korejské velmi
dobře bude se jim hoditi k vedení války po-
zemné, protože, třeba bylo studené, je stáléa
nebuďe třeba válku přerušiti.
Velká japonská paroplavebná společnost
„Nippon Jousen Kaisha“ obdržela od vlády po-
kyn, že bude potřebovati do války čásť jejich
lodi, 80. Třicet lepších lodí dáno vládě hned
k dísposici.
Rus
Japonec
Japonsko
Hradec
Korea
Japonec
Seul jít Fusan
Maadža
Honkong
dálný východ
Londýn
Anglie
Togo
Nippon Jousen
Linojang
12
article
Rozdělení Marokka
Včera přinesly některé listy francouzské
zprávu o tom, že Francie a Španělsko dohodly
se již a dokonce již i smlouvu podepsalyo
příštím rozdělení Marokka mezi sebe. Konserva-
tivní listy francouzské byly tím nemálo rozězleny,
vykládajíce, že po všech obětech, jež přinesie
středomořské politice své a svým državám se
veroafrickým Erancie, má nárok na zabrání ee
lého Marokka, třeba v pozdější budoucnosti
Zprávy ony ovšem způsobily ostrý dojem tak
v Madridě. Dnes ale — sám ministerský přen
seda Maura prohlašuje sdělení ta za úplně sm
šlená. Doznává ale, že olázka marocká jest
na iále ještě předmětem vyjednávání mezi sláty
erropskými.
Z bývalých burských republik
Burským zemím v anglické državě dostane
se přece nadělení, jemuž se dlouho bránily. Zá-
konodárná rada v Pretorii přijala dne 28. t. m
22 hlasy proti 4 návrh, podaný Jiřim Fakkorem,
dle něhož připustili se má zvláštním zákonem.
který vláda podá, používání asijských sil pracov-
ních v dolech transválskýeh.
Maur
Pretorius
Jiři
Maroko
Francie
Španělsko
Madrid
13
article
Kolumbijské nliimatum.
Londýnský »Standard« sděluje z Nového
Yorku, že mimořádný vyslanec republiky kolum
bíjské Reyes donesl vládě Spojených států tyte
požadavky
V Panamě obnoví se status quo-
Kolumbii nebude překáženo, by Panamu
opět annektovala.
Vyplatí se Kolumbii náhrada škody způsobeno
jí revolucí panamskou.
Výši nábrady ustanovi smírčí soud hangský
Budou li podmínky ty odmitnuty, Kolumbi
přeruší prý všechny své styky diplomatické
obchodní se Spojenými stály
Velkovévoda mezi »vandrovníky«.
Socialistický »Vorwärts« v Berlině zazna
menává s velkým zadostučiněním, že velkové
voda hessenský Arnošt Ludvik navštivil o ště
drém večeru v Darmštalě útulek pro živnosten
ské »vandrovníky«, obházející světem po práci
že pobyl delší dobu mezi nimi. Pojjeho odchodu
sdělil správce úlulny, že zanechal — píše »Vor
wärts« — »vagabundům« 100 marek na večeř
štědrovečerní. Hessensko jest mezi spolkovými
státy německými tím, v němž nejméně osob
jest žalováno pro urážky vlastního panovníka.
O velkovévodoví Arnoštu Ludvikovi jest ostatně
známo také, že opětně již zapředl osobní styky
s dělnickými zástupci. »Dlužno uznati, dokládi
zmíněný list berlínský, že mladý kníže dobře
umi použíti času svého, když vlastníma očima
přesvědčiti se chce o bídě nejchudších.«
Změna v knížectví samosském.
Pro stálé známé stesky obyvatelstva ře
ckého ostrova Samosu, kterýž používá za suve-
renity sultánovy jisté neodvislosti, má nastat
změna na tamním stolci knížecím. Dosavadní
kníže Mavrogenios má býti pro autokratické
choutky své sesazen a na místě jeho má býi
knížetem jmenován Konstantin Kara Teodori
dosud člen státní rady samosské.
Reyes
Ludvik
Mavrogenios
Konstantin
Kara
Teodori
Nový York
spojený stát
Panama
Kolumbie
Berlín
Hessensko
Samos
Vorwärts
14
article
Proti volu rakouskému.
»Giornale d' Italia« sděluje některé dalše
podrobnosti o schůzce kardinálů, jež svolána
byla za tím účelem, aby zaujála stanovisko
k olázce rata, jež rakouský protést proti zvo-
lení Rampoliy papežem uvedl, jak známo, opět
na přetřes, Poradě přítomno bylo 18 kardinálů
Známý přiznivec trojspolku kardinál Vincen
Vanutelli se nedostavil, ovšem rovněž Rampolla
nikoli. Kardinál Oreglia předsedal, Cavagni za-
pisoval. Oreglio tázal se přítomných, zdaž po-
kládají domnělé právo veta dnes, kdy círken
světského panství pozbyla, za slučitelné s
zájmy církve a zdaž kardinál některý máse
vůbec propůjčovati za tlumočníka veta toho.
Jak známo, byl v konklave tlumočníkem tím je
den z kardinálů rakouských. Kardinál Agliardi
podál v delši řeči výklad o dějinném vývoj
práva veta a dospěl k závěrku, že papež dnes
vykonává již jen moc čistě duchovní, že tude
také právo veta již neexistuje. Stejná prohlá-
šení učinili Gotti aSerafino Vanutelli.
Azuti podotkl, že jest sice nutno, aby pa-
pežská stolice pěsfovala s katolickými státy styky
nejvřelejší, aniž ale by jim dovolovala, vměšo
vati se jakkoli do záležitostí jejích. Na přán
Azutovo schůze pak byla ukončena, aniž uči
nila nějakého určitého usnesení.
Poláci v Prusku na postupu.
V Ostrovu přešlo za jediný týden sedm
domů z rukou německých v majetek polský
Poznaňský »Tagblatt« stěžuje si proto, že ně
mecké úřadnietvo se chová prý velmi vlažněa
že němectvi tudiž upadá nejen v Ostrovu, ale
v jiných městech země. Nerušeně rozdává pr
se zvláště v Ostrovu na ulicích a před nádra
žím v tisíci a tisíci výtiscích polský leták, vy
zývající k boykotu Němcův. Boykot taký jes
v pravdé ale jen slabou oplátkou Polákův za
četný řetěz útokův officiálních.
Oreglius
Cavagni
Oreglio
Agliardi
Gotti
Vanutelli
Polák
Němcův
Polákův
Prusko
Giornale d ' Italia
Tagblatt
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německá východní říše. Jest známo.
jak chová se a co předstírá pruská faleš, jež
ode dávna stála jako typický přívlastek při potom
cích pánův hohenzollernských burggrafů, aby
udusila klíčíci podezření v duších rakouských
»Nikdy nám nešlo a nejde o váš majetek,o
vaše země, o váš blahobyt a o vaše štěstí. Je
nám jen o blaho německého lidu a přejemsi
zcela dle Mommsena, aby po příkladu řimském
vzkvétala a mohutněla na západě mocná říše
německá s Berlínem a na východě s Vídní jako stře
diskem!« Tolik dočelli jsme se těchto dnů
v jedné z četných německých revuí a pon
ve většině venkovských listů. Dobrá! Škoda.
že nedovedou ti, kteří bezdušně, aniž by tomu
rozuměli, opakují slova Mommsenova, rozpo-
znati, co ve výroku tom obsaženo. Poděkoval
bychom se za to, kdyby opakovati se měla zde
historie západní a východní říše římské. Jaký
byl ostatně osud obou: té západní i té vý-
chodní říše? Přišel barbar a vyvrátil západní
a přišel o několik věků pozdějí opět barbar
vyvrátil východní! A zmizel mocný národ římský
na západě a co zbylo z národa ve staré By-
zancii? Ostatně je otázkou, zdali by dva ně
mecké velestáty snesla Evropa a jak dlouho by
tyto velestáty snášely se navzájem. Jen poli
tické nemluvně domnívati se může, že nynější
Mommsen
Mommsenův
Berlín
Vídeň
Evropa
16
article
Prusko-Německo pokládá svůj dějinný úkol za
vykonaný a že nemá více nie jiného, co by pro
vedlo. I kdyby nechtělo, železná logika udá
lostí a mocný proud dějin, který nestrpí polo
vičatosti a nehotovosti věci, je k tomu donuti
Donutí je k tomu vlastní lid, zpitý slávou vá
lečnou a myšlenkou národnostní. Nechť jen spo
léhá Rakousko na Německo! Je známo přece
co by se bylo stalo se severními Čechy a r
kouským Slezskem, kdyby proziravý Bismark
nebýl Viléma I zrazoval od jejich annexe) As kd
tvůreem nynějsí prusko-rakouské alliance ? Kd
jiný než Blsmark, který sotva že Vilémem II
bryskován ustoupil do pozadí, ihned s docela
jinými se vytasil názory o této allianci, o jej
ceně a o pruské — věrnosli. Je vůbee
možno založiti dnes velestát německý v říši
v níž Němeů 11 millonů, ostatních národů 33
millionů? Anebo, kdyby tu německou východn
říši chtěli udčlati jen z Cislajtanie, stačí nato
9 millionů Němců, aby znásilnilo národně 16
millioů Neněmců? Jaký to nesmys! ! A jestli vy-
vybízejí německé krajinské listy na povel z Bre
dovské ulice pana dra. Körbra, by ve Vídn
zjednal Němcům majoritu, je to totéž, jako když
tak mnohý duchaplný řečník na našich táborech
vyzve přítomného zástupce, aby do roka zjedna
průchod našemu státnímu právu.
Vilém
Vilém II
Němec
Prusko
Německo
Rakousko
Čechy
Slezsko
17
article
— Ve své zášti proti nám Čechům vůbee
a Mladočechům zvlášť stávají se národní naš
odpůrcí již nepříčetnými. Dnes na příklad roze
bírá orgán Pradův na novo nedávnou afféru
řádovou, jež uvízla ve knoflikové dirce poslanee
H. Jandy a snaži se z ní vyvoditi, jací prý jsme
my Čechové rameháři a jak dovedeme přes svou
opposici sebrat všechno, třeba prý bychom s
hrdě na tom usnesli, že s drem. Körbrem ne
mluvime a že má býti utracen, kdo zákazu tomu
se vzepře. Především se takové usnesení nikdy
nestalo a bylo by také mezi »politiky« ne
moudré. Potom vykládá zmíněný list, jak nucen
byl Heřman Janda říšský mandát výkonnému
výboru nabídnouti, a jak většinou bylu zami
nuto, by nové podrobil se volbě. Ano, posl
Čecho
Janda
Heřman Janda
18
article
Heřman Janda, jak o tom nikdo nepochyboval
učinil, k čemu byl se zavázal. Jenom že nena
bídl říšský mandát k disposici, nýbrž zem i ký
Nevědomost v tomto směru nevadí ale páně
Pradovu listu podezřivati mladočeské důvěrniky.
že tu byli ihned s výkladem, že řád byl udělen
posl. Jandovi za zásluhy jeho jako bývaléh
presidenta českého odboru rady zemědělské a vy-
znamenání takové že prý nijak s mandátem
poslance nekolliduje. Jak prý to věděli, zač
byl posl. Janda vyznamenán? Vždyť prý to na
řádě vyryto není? Na řádě nikoli, však v texlu.
kterýmž udělení bylo provázeno. Tam stálo, jak
se každý přesvědčiti může, že řád se uděluje
posl. Jandoví jako bývalému před se
dovi českélo odborn rady ze mě-
dělské atd. . . . To ovšem jde všechno nad
obzor páně Pradových lidí, jimž ostatně o ni
jiného nejde, než o to, podezřívat odpůrce a jej
ostouzel.
— Přištím sídlem české nniversity n
Moravě označena prostějovským listem — Kro
měříž a pramen tento udává »s velikou urč
tostí«, že prý se ve Vídni v tom směru vyjed
nává, sjtím úžasným dodatkem, že universit
má býti umistěna v Kroměříži prozatimně
Město hld prý se k účelu naznačenému ob
zvláště orlo, že jsou tu místnosti pro fakulii
právniela filosofiskou, takže by stát ušetři
náklud vební. Zprávu »Hl z HI.«, orgánu to
jak známo, posl. dra. Perka, vyvracejí »Li
N.«, list posl. dra Stránského, popírajíce nejen
fakt vyjednávání, neboť »k vyjednávání s Kör
brem nemá dnes z českých půslanců nikde
chuti« a mimo to na umísténí české university
v některém okresním městě moravském nelz
vůbec pomýšleti ani prozatimně, neboť nelze
zajisté vysoké školy přenášet z obce do obce.
Heřman Janda
Pradův
Janda
Perk
Stránský
Vídeň
Kroměříž
český nniversita můj Morava
19
article
Česká universita zřídit se musí v Brněl koně-
brněnský lidový list. Jak známo, není nedosta
tek českých hlasů na Moravě, kleréž reklamuj
be
českou univeršitu pro Olomoue:
— Úvahy o »českých smiřovačkách« se
teď ani netrhnou, ačkoli nelze si ani předslavit
beznadějnější utopii nad »výrovnánie s Němci
sebe poctivějšt, i kdyby fakticky došlo k poří
zení nějakého toho stálého výboru na zemském
sněmu podle oslňujícího a zaslepujícího vzoru
moravského. S kým se mají češti zástupcič-
plnomoeníci vyrovnávati? S »umírněnými« stra
nami německými? Za jak oprávněně zástupe
německého lidu se tyto strany samy pokládaji
vysvítá z toho, že s přislušným prohlášením
upustily od ustavení německého s volksrathu«
poněvadž němečtí radikálové oznámili, že v ně
mecké národní radě s křesť. sociály zasedat
nebudou. V té věci zajisté kompelentní dr
Schreiner prohlásil výslovně, že národní rada
bez radikálů německých není representací ně
meckého lidu v Čechách a že na ta
kový »volksrathe není ani pomy šlení
Nejsou tudíž pánové, kteří v „Bohemii“ hlásají
že svým obstrukčním vetem na Češich vyrovnán
v německém smyslu vynuti, ani oprávněni, uza-
vírati nějakou vyrovnací smlouvu.“ A radiká-
love? Jejich požadavek jest známý. Napřed
nutno splnit všechny jich požadavky, zvláště
„uzákonění německé státní řeči“ a pak teprv
uvidí, mohou-li se odhodlat, být tak blahosklon-
nými, aby vůbec mluvili s českými zástupci.
kdyby se našli totiž tací blázínkové, kteří by
vůbec pomýšleli na možnost nějakého dozor
umění s velkoněmeckými stranami. Jsou tedy
všechny úvahy o jakémkoli vyrovnání s Němei
pouhým bezplodným hlavolamem.
Němec
Schreiner
Morava
Čechy
Bohemia
20
article
— Nová bhdova německého „Handwerken-
vereinu“ byla včera zahájena slavností co nej
významnější — pro nás Čechy, na důkaz, že boj
o Prahu není ještě dobojován definitivně tak, aby
bylo možno klidně pohlížeti na počínání pražské
»eizinské kolonie německé«, jak nedávno jistý
professor německé university, spolunárodovce své
v Praze nazval. Vzpomínkou na náladu, která
před pěti léty zachvátila zdejší Němactvo a nutkala
je známým heslem »Pryě od Prahy!«, není bez
zajímavosti viděti, kterak se Němeům rozleže
tento úmysl a kterak mění se pozvolna ve výbo
německý v Praze. Postavení nového spolkového
domu pro pověslný »Handwerkerverein« ve Sme
čkách, tedy uprostřed města, v přímém výpade
na Václavské náměstí, dlužno považovati za vý-
bojný pokus, neboť pro nový dům německýeh
řemeslníků bude nutno řemeslniky teprve hledat.
Již nesčislněkráte bylo k tomu poukázáno, jak
vypadá členstvo německého řemeslnického spolku
a jak jinaké v Praze ani býti nemůže, kde Ném
Čecho
Praha
Václavský náměstí
21
article
cům schází předevšim lid a živel měšťanský
v pravém slova toho smyslu, aby se vůbec mohl
zváti obyvatelstvem. Čtyřpatrová budova »Hland-
werkervereinu« s velikým sálem, zahradou, restau-
rací, kavárnou, pokračovací průmyslovou školou
a učednickou útulnou, má se státi pokusnou sta-
nicí pro výchovu vrstvy, která by mohla býi
podkladem k dalekosáhlým plánům německým.
z nichž v nestřežené chvíli byly již prozrazeny
i zálusky na »přiměřený počet obecních staršíche
a »náležité zastoupení v městské radě«. Nová
budova, v níž pomýšleno i na místnosti pro řadu
německých spolků, z nichž hned řada buršáekýeh
družin se umistila společně s německými veterány
a spolkem náhončich v německých továrnách
zdejších, bude míti za úkol, aby napravila viny
přečasto německo-radikálním tiskem pražskému
kasinu vytýkané, že nadutou svou representae
i komickou zpanštělostí největší části členstva.
jich původem podmíněnou, vypudilo a do česk
náruče vehnalo třidy střední, úkol to, který po
ložen byl »Handwerkervercinu « vlastně do
kolébky. Úžasné klesnutí počtu pražských Němeů
za poslední sčítací desetiletí vedlo k tomu, že se
německá organisace chopila provedení beznadějné
úlohy té znova s největší intensitou a také před
seda »Handwerkervercinu« Fränzl ve včerejší svě
řeči, jako nejpřednější účel nové budovy vytkl
aby byla »shromáždištěm německého společen
ského živola, německé dělnosti, německých snal
a pevným hradem na ochranu němeciví v tomi
městě« pro ony německé kruhy, kteréž — jak
řečník prostodušně doznal — nemají tolik, aby
»mohly platit vysoké členské příspěvky«. Jedn
se tedy o atrakci pro německé demokralické živly
kteréž, pokud se o nich vůbec může mluviti.
Něme
22
article
vzaly útočiště své k německo-nacionálním a vše
německým kroužkům a střediskům, aby vyhnuly
se německo židovským obchodním zřízencům
a ostatním »Němcům« tohoto druhu, kteří ne
mají na příspěvek do německého kasina a jsou
členy »Handwerkervereinu«. O toto manco budou
nyní v nové budově tím vábnější společnosti pro
skutečné Němce.. . Podotknouti sluší, že slav
nostním řečníkem byl také dr. Eppinger, kter
pronesl »krátkou, jadrnou řeč«, půldruhé minuty
trvající. Pro lidi, kteří nemají na přispěvky de
kasina, je to dost. Velebil stavbu nové budovy
jakožto »nacionální čin«, jímž zbudována bašta
pro »zle ohrožené němectví v Praze«, aby do
cileno bylo zvláště statečného vytrvání při »na
cionálaím karakteru německých soukmenoveů«
Ani jeden, ani druhý německý večerník neudává
počet německých řemeslníků pražských, kteří se
nahrnuli k slavnosti zahájení budovy pro ně
určené a věčná škoda, jest-li že si ctěné shro
máždění nedalo svůj zionistickonacionální kara
kter od pana Massaka fotografovat! Rozumí se
samo sebou, že stavebníkem budovy byla — če
ská spořitelna za české peníze ve formě půjěky
do nedozírna daleka!
Němec
doktor
Eppinger
Massak
Praha
23
article
—Na krajském sjezdě důvěrníků národn
strany svobodomyslné, který se bude konat
dne 3. ledna t. r. v Kutné Hoře, promluví
poměrech politických zemský a říšský poslane
JUDr. Josef Herol.
— Z klubu národní strany svobodomyslné.
Školská komise usnesla se, aby opeln
vypsán byl konkurs na nejlepší spis pro mládež
pojednávající o českých dějinách, ježto
první konkurs neměl žádoucího výsledku. Účelem
spisu jest povzbuzování vlasteneckého cítění
školou povinné i dospělejší mládeže. Bude t
velmi laciné vydání, četnými obrázky od nej-
lepších našich illustrátorů opatřené, tak aby spi
pronikl do všech vrstev lidových. (Vzorek po-
dobného spisu francouzského, vyložen jest
úřadovně tajemníka klubovního k volnému na-
hlédnuti denně od 6.—7. hod. večerní.): České
mládež školní postrádá laciného vydání dějin
českých, naproti tomu zbytečně zásobována jest
spisy pojednávajícími buď o pouhých pověstech
aneb o dějinách rakouských — nehledě anik
osnově vyučovaci, která tak nepoměrně málo
žádá o dějinách českých. Česká mládež nen
vyučována dějinám českým ani ve školách střed-
ních tolik, jako dějinám cizím. Není tudíž divu
že namnoze postrádá porozumění pro naše slavn
dějiny, že neprobouzí se v ní cit vlastenecký
český, jenž jedinou jest zárukou naší existence
ve stálém boji proti Germánstvu. Nedostatečným
pěstováním tohoto citu stává se také, že ztrácej
se celé vrstvy národního tělesa v době pro ná-
rodní náš zápas nejdůležitější, kdy každý č esky
muž i každá česká žena, mají býti neústupným
bojovníky za práva své vlasti. To jsou některe
z důvodů, proč Klub národní strany svobodo
myslné přikročil k opělnému vypsání konkurs
na vlastenecký spis o dějinách českých pro
mládež. Kéž tentokráťe není jeho snaha marná,
aby mohlo se přístoupiti k nejvýše potřebnému
vydání spisu takového.
JUDr
Herol
Kutná hoře
klub národní strana svoboda
24
article
— Projevy souhlasu a uznání posl. dru.
K. Kramářovi. Z Polné. (Zvl. tel.) Rada města
Polné usnesla se ve svém sezení, aby říšskému
poslanci panu dru. Kramářovi za jeho neohro
žené jednání při hájení práva české samostat
nosti projeveny byly veřejně díky. Rudolf Sadi
starosta. — Z Hulina na Moravě. Panu
dru. Karlu Kramářovi i ostatním členům české
delegace ve Vídni. Za jasná i pravdivá slova
pronesená v delegačním cerklu i ve schůzi de-
legace, kteráž byla mluvena ze srdee celéh
strádajícího národa našeho přijměte náš nej-
vroucnější dík a plnou důvěru. Za stranu li
dovou: Ign. Zapletal, Ant. Omasta. — Z Vo
lyně. Rada městská ve Volyni projevuje po-
slanci panu JUDru. K. Kramářoví za mužné
lovální hájení potřeb a zájmů českého národa
na místech povolaných, zasloužené uznání a dik
Ve Volyni, dne 28. prosince 1903. Starosta
města : Fr. Sladkovský.
— Nový rok v Ústřední Matici školské.
Ačkoliv koncem každého roku v ústředi naišeho
nejdůležitějšího obranného spolku, Ústředni Ma
tice školské bývá vždy velice živo, přece ruch
jaký se jevil v posledních měsících, dlužno na
zvati neobyčejným. Věc ovšem dá se vysvětliu
horlivou snahou, aby hrozicí deficit byl, poku
možno, ne-li zažebnán, tedy aspoň snížen na
míru nejmenší. Intensita práce v centrále ma-
tiční dostoupila svého vrcholu poslední tři dny
i není divu, že již úřadnictvo toužebně očeká-
valo, kdy nastane vláda roku nového, který
jak našim čtenářům známo, ohlašuje se vždy
zápisem první položky do přijmů. Šťastné zvě
sti, že nastává rok nový a tedy i nové srravní
období, nepřinesl nikdo jiný, nežli podle privi-
leje dávno již vydobyté pokladar damského o
K Kramář
Kramář
Rudolf
jítlegace
Zapletal
Antonín
JUDr
Sladkovský
ma
Polná
Hulina na Morava
Vídeň
Volyň
Francie
25
article
boru Ústřední Matice školské paní Marie Bene
šová, jež objevila se o Sylvestru v matiční kan-
celáři a výsázela 24 nových tisícovek jakožto
novoroční dárek naší Matici, které přála, aby
roku 1904 dosáhla ve školství i ve svém ho-
spodářství úspěchů nejslavnějších. Damský od-
hor také loňského roku za obezřelého a vzor
ného předsednietví paní Anny Podlipně uhájil
svou slavnou pověst: odvedlť pokladně matiční
25.315 K a na rok 1904 složil již nyní
24.000 K jakožto novoroční gratulaci. Přáli by-
chom Ústřední Matici školské, které jsme po-
vinni přinášeti vždy a při každé příležitosti po-
moc nejúčinnější, by byla v Novém roce hojné
podporována. Nechť novoroční gratulace dam
ského odboru nezůsfane v Ústřední Matici skol
ské svého drühu jedinou, nechť po přikladu
pražských dam každý Čech nyní po Novém
roce projeví svou lásku k Matici školské při
spěvkem pokud možno výdatným. První korunu
svých příjmů v Novém roce necht věnuje každý
upřímný Čech Ústřední Matici školské. Uvedl
bychom v úžas celý svět, kdybychom mohli
koncem ledna oznámiti, že jsme sebrali za
měsíc 600.000 K novoročního daru Ústředn
Malici školské.
— Rodinné zprávy Slečna Anička Červená
dcera továrníka v Žižkově a pan Ladisla v Zá-
mečník. c. k. účetní poddůstojalk ve Vídní slavil
své zasnoubení v kruhu rodinném v Žižkově, dne
27. prosince.
Sylvestr
Anna Podlipno
Malik
Červená
Ladislo
Žižkov
Zá
Vídeň
školský paní Marie Bene
26
article
— Žižkovský starozla Eduard Žďárský zbayen
svého úřadu. Trapná nistorie rozbouřených pomero
zižkovských, které od let zaměstnávaly soudy trestno
i veřejně schůze obyvafelstva města Žižkova, nej
lidnatějšího to předměstí pražského, dostala včera
novou kapitolu. Z moci zeměpanského úřadu učiněno
opatření, kterým bohdá zavládne v Žižkově trvaly
klid, po němž tak toužebně dýchtí veškeré kruhy ob-
čanstva žižkovského, zejmena obchodníci a živnost-
níci. Poměry v Žižkově došpěly tak daleko, že po
vstala lam vzájemná nevraživost a pověst města byla
velice snížena, zámožnější lidé raději stěhovali se
ze Žižkova, poněvadž nepovažovali za žádné pochle-
benství bydleti v místě, o němž posměšné výroky
se pronášely. Z těchto pohnutých poměrů bylo zřejmo
že hlavní osobou v nich byl žižkovský starosta
Eduard Ždárský. Byly doby, kdy Ždárský požíval ve
liké důyěry. Ke konci let osmdesštých byl zvole
do městského zastupitelstva, od něhož před 5 lety byh
zvolen slarostou města. Při volbě v roce 1902 zvole
byl opět jednomyslně starostou a tehda vysloveno
očekávání, že se přičiní všemožně, aby v obci zaveden
byl klid a mír, při kterém město mohlo by se zdárně
rozvíjeti. Rok 1903 ukázal, že toto očekávání starosla
Žďárský
Žižkov
27
article
Zdárský nesplnil. Ovládal otěže obecní správy příli
jednostranně. I bývalí jeho přátelé vyčítali mu, že se
dopouští strannictví. Mnozí přátelé jej opustili, po-
něvadž nechtěli býti v podruží jeho despotismu. N
Žďárského potom řinulo se vše horempádem. Po
věstná hlína, dovážená na zahrádku nového domu
starostova v Husinecké ulici, byla hlavním trumfem
proti Ždárskému. V zápětí veřejně pronášely se i jine
výtky. Povídalo se, že starosta bral úplatky. Státnímu
zastupitelství posláno anonymní oznámení, které dalo
podnět k treslnímu vyšetřování. V rübrico soudní
uvedli jsme již včera, že vyšelřování to bylo skon-
ceno a že podána na p. Ed. Žďárského žaloba pre
zločin zneužití moci úřadní přijímáním úplatků
v úřadě. Ždárský už od měsíce listopadu neúřadoval
Dne 8. listopadu poslal radě městské přípis, v němě
sdělil, že nastupuje na neurčitou dobu dovolenou
a tvrdil, že je úplně nevinným. Také v zastupitelstvu
okresním, v němž byl slarostou, nastoupil dovolenou
Ždárský
N Žďárský
husinecký ulice
28
article
V obou samosprávných korporacích čelní členové na-
léhali na lo, aby Ždárský byl vyzván k delinitivnímu
odchodu. V zastupitelstvu okrosním tento návrh byi
schválen. Žďárský se nevzdal proto, že tvrdil, že
je nevinným Nyní konečně trapně té situaci okresní
hejímanství žižkovské učinilo konec tím, že Zdár-
ského suspendovalo z úřadů obou sta-
rostenských míst a z členství v okresní školní
radě. S dátem 30. prosince 1903 dostal Edluard Ždár
ský přípis tohofo ohsahu: „C. k. okresní hejtmanstv
v Žižkově, dne 30. prosince 1903 Panu Ed. Žďárské
nu, starostovi města a okresu v Žižkově. Podle do
šlého sem sdělení c. k. zemského co trestníhio soud
v Praze, byla proti Vám c. k. státním zastupitelstvím
zdvižena žaloba pro zločin dle § 104. trest. zák. Po-
něvadz tím dán jest předpoklad jednak § 26. odst. z
obec, zřízení ze dne 16. dulná 1864 č. 7. zen. zák.
dále § 48. zák. o okresních zastupitelstvech ze dne
5. záři 1864 č. 27. zem. zák. a § 23. o dohlídcek
školám ze dne 24. února 1873 č. 17. zem. zák., dá-
vám vám věděti, že po čas, pokud trvá řízení trestní
nemůžete vykonávati úřadu jako slarost
města, pokud se týče člena obecního výboru, dále
jako starosta okresu, pokud se týče člena okresního
zastupitelstva a konečně též jako člen c. k. okresn
školní rady, i vybízím Vás, abyste dle toho dalš
opatření bezodkladně učinil. Z výměru toho lze s
Vám do 14 dnů odvolati k c k. místodržitelství, poku
se týče c. k. zemské školní radě, spisem zde podaným
Případné odvolání nemá však, jak z povahy télo
suspense samozřejmo, účinku odkládacího. — C. k
okresní hejtnan: Smutný.“ — Opís tohoto přípisu
včera odpoledne obdržel úradující ná měsíek p. Gušta
Ždárský
Ed
Žižkov
Praha
obecní výbor
29
article
Žák spolu s nařízením, aby obsah přípisu nepro-
dleně sdělil radé městské — Brzy polom obdržel ná-
městck p. Žák dva dopisy starosty Zďárské ho.
datovaně dnem 29. prosince, v nichž sděluje, že re
signuje na míslo starosty města i okresu jakož
na členství v okresní školní radě. — V jednom do
pise, adresovaném na městské zastupitelstvo, piše
Ed. Ždárský, ze skládá dobrovolně úřad starosty měst
„následkem neuslálých útoků na mne činěných
s různých stran. Pokud mne se týče, vždy hleděl
jsem působili k rozvoji města, což mně mohou ne-
stranní svědkové dokázšli. Přeji dalšímu rozvoji města
všeho zdarů.“ — V drubémh listě psal Eduard Ždárský:
„Slavné okresní zastupitelstvo v Žižkově! Nemoha
dále sněsti bezdůvodných a nepravých útoků na mne
činěných, skládám dobrovolně úřad okresního sta-
rosty a to z důvodů samých, jak jsem je uvedl v re-
signaci městskému zastupitolstvu v Žižkově. Žádám
zdvořile, aby moje resignace na vědomí vzata byla.
V Žižkově, dne 29. prosínce 1903. Eduard Žďárský
— Úřadující náměstek p. Žák v poledne svolal člen
městské rady žižkovské. Dostavili se až na jednoho
všichni. Když náměstek p. Žák po zahájení schůze
přečell dopisy okresního hejtmanství a Fďfuarda Zdár-
ského, vzaty přípisy ty na vědopsí. 5I. r. pan Nejtek
navrhoval, aby členové zpstupitelstva resignovali
Návrh tento narazil na tuhý odpor. Někteři členov
městské rady týrdili, že nic neprovedli a proto že nen
třeba seslgnovati. O návrhu p. Nejíka se vůbec ne-
ntásovalo a po ostré výměně svov mezi pp. Nejtkem
a obchodníkem Baroubkep byla tato mimořúdná
schůze před 1 hodinou orpol. skončena s přáním ná-
městka p. Záka, aby se všem členám v novém řoce
Žák
Zďárský
Ed
Nejtek
Baroubkep
Žižkov
Fďfuarda Zdár