ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea7e5590-7107-11dc-ad98-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 34, person 41, org 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 1. ledna 1904. 4 450f XL. 190
Praha
3 masthead
Číslo.
4 article
Naranní n odpol. Iisty přodpl ácí se: Praze v adninislra na nnánso na čtvrt ket na měn drojí čonánko na dnt leta . : na ně v slslk
Praha
6 article
roštons na reklcia : : : drojí ziann ke
7 article Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranáck.
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranáck. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde v sobotu dne 2. ledna t. r. v obvyklou ho- dinu ranní. Dnešním dnem vstupují »NA RODNÍ LISTY« do 44. ročníku svého trvání. Přehojnými zkušenostmi statne řady minulých let utuženy a obrněny vydávají se na novou pouť s plnou dů- věrou ve zdar svého úkolu a vúspěch svojí dobré vůle. Úkol jejich bude i na dále týž jako dosud a zůstane tedy nezměně také jejich dosavadní, obecně známy program. Jako dosud, budou »NÁRODN LISTY« i na příště sloužiti jenom če- skému národu. Jsouce v každém ohledu prosty všeliké závislosti a zůstávajíce věrny své minulosti, svým zásadám a svojí tradici, budou zdvojenou pílí dále pra- covati k dostižení ideálu, kterýž jim za cíl života vytkl nezapomenutelny jich zakladatel dr. Julius Grégr Na stráži zájmův národa bude stále jejich místo. Aby pak poslání svému hojnější ještě měrou než dosud mohly dostáti, přičiní se a budou horlivě usilovati o další svoje zdokonalení všemi směry. Vydavatelstvo a redakce učinily potřebné přípravy, aby »NÁRODNÍ LISTY« v novém ročníku čtenářstvu svému byly co možná nejhojnějším ryzím zdrojem vědomostí o všech zá- ležitostech, dějích a změnách politi- ckého, společenského, hospodářského vědeckého a uměleckého života na- šeho vlastního i ostatních národů světa a aby při tom zůstávaly vždy milou, osvěžující četbou. Nastupujíce s takovymto pevným úmyslem svoji 44. roční pouť, doufají důvěrně, že provázeny budou uznánín a přízní všech svých dosavadních nových ještě přátel. Vydavatelstvo a redakce
doktor Julius Grégr Praha
8 title
„NÁRODNÍCH LISTů“.
9 title
V další boj!
10 article Rok právě prošly řadí se v životě národa
Rok právě prošly řadí se v životě národa českého k dobám nejkrutějších bojův našich z práva vlasti a kmenovní jsoucnosti naší. V ne- jedné stránce zápasy národa našeho v roce uply- nulém byly ještě významnější a důležitější, než v kterých stál za vídeňských vlád Schmerlingovy. Herbstovy a Lasserovy. S krátkými přestávkami. kdy se zdálo, že Rakousko se rozpomenulo nad sebou samým, že konečně chce naplniti povin- nosti své ke království a národu českému, prud- kost útokův, vždy opět podniknutých z Vídně proti samé existenci naší jako národa, od r. 1861 až po tento první den r. 1904 stupňovala se Bohudíky, vším právem můžeme to říci: v po
Schmerlingův Herbstův Lasserův Rakousko Vídeň
11 article
měru k útokům, namířeným na zničení a vyhu- bení naše, tužila se i síla a mohutnost odporu našeho, rosti důraz životní onergie naší. Na čtyřicátý čtvrtý rok trváme k Vídni v poměru válečném. Byvše k boji vyzváni, ba donuceni. přijali jsme jej s myslí klidnou, s věrnosti od- hodlanou k obětem nejtěžším; stojíme v něm do té chvíle s vytrvalosti neporušitelnou a ne- zdolnou: pokolení naše mladá, jedno za druhým. vyrůstají v boji proti křivdám, páchaným na nás, proti nátiskům, svírajícím nás, proti nástrahám. líčeným na záhubu naši. Po válce třieftileté pravilo se v Čechách. že narodili se a vyrosili zde lidé, kteři nevědí. co to jest: mír v zemi, pořádek a spravedlnost ve správě zemské, bezpečnost práva, klid občan- ský. Žijeme v poměrech tak divokých už děle než čtyřicet let: děti naše rodí se za dob národně, politicky a státně bouřlivých, oteové a dědové naši umirají za vichřic, usilujících o vy- vrácení přirozených i dějinných základův naší vlasti, o smetení národní naší individuality s po- vrchu zemského. Jaký to život, když den ze dne, rok pol roce desítiletí po desftiletí, všichni musíme býti ve zbrani, připraveni odraziti nový útok a vpád ne- přátel, stále bdělí na hradbách svých práv!
Vídeň Čechy
12 article
Zvykli jsme takovému životu a jsme na připraveni i pro dobu příští. Neoddávejme se na- ději, že brzy rozklene se duha míru nad vlasti naší, že zavládnou tu poměry, sřízené na základ práva a spravedlnosti, že s mysli klidnou a uspo- kojenou budeme moci těšiti se ovoci vé práce duchovní a hmotné, že nám bude příjemno žíti v této říši. Bylo by nebezpečným, velice škodlivým klamáním sebe samých, kdybychom už do nej- bližší budoucnosti pohlíželi s radostným očeká- váním, že spravedlivá věc našeho národa už zvítězí. Připravme se raději na boje ještě těžší, n zápasy ještě urputnější, na útoky ještě krutější, než jaké jsme odrazili a z jakých vítězně jsme vyšli až posud. Každý soudný pozorovatel prou- dův dějinných, jichžio jevištěm prodlením tři- cítileti právě minulého se stala Evropa střední a jichžto bodem středním jest mnohojazyčné soustátí na Dunaji, už postřehl, že veliký, světo- dějný zápas Němectva se Slovanstvem, není — jakož ještě do nedávna se ličilo — program bu- doňenosti, ale že už počal, že u ž je st tu, ba že už se rozzuřil, a že je- vištěčm jeho jest říše habsbur s kál
Evropa Dunaj
13 article
S nepopíratelnou skutečností, že na půde reho uskeo už tocí sa souhoi světa sl - užno národu našemu dokonale se zpřáteliti a dle toho poznáni se z řídit ve svém nynějším poměru ke vládě Kör brově. Tato vláda totiž vzala na sebe úlohu, za slupovati a prováděti politiku všeněmeckou prot Slovanstvu rakouskému, a tu v první řadě proti národu českému. Národ náš v tom světodějném dramatě jest na ráně první a podle posavadníc tistciletých zkušenosti odporuje a překáží pro gramu všeněmeckému nejtvrději a nejhoužev Proto jde především o podvrácení jeho od poru, o zlomení jeho síly. Germanisačně-centra listické vlády Schmerlingova, Herbstova a Lasse rova měly na zřeteli: skoliti a přemoci národ český jen k vůli Vídni: Dr. Körber politikou svou protičeskou hledi daleko z existenci monarchie habsburské; jeho úsili, důsledně nejen provozované ve slohu velikém, ale zasahující až do nejmenších podroh- ností, nikoliv slepě — jak snad někdo by ho omlouval nebo obviňoval — nýbrž vě d o me pracuje pro Berlín. Pracuje pro Berlín od onoho osudného dne 15. řijna, kdy spolupodepsal zrušení jazykových výnosů Badenových. Pracuje pro Berlín, pokořiv autoritu a velmocenské postavení monarchie ra- kouské před zběsilou, divokou obstrukci něme- natěji.
Schmerlingův Herbstův rův Körber Badenův Vídeň Berlín
14 article DNIL
DNIL ckou v parlamentě videňském. Pracuje pro Ber- lin, prohlásiv, že nepovolí z právních požadavkův národa českého zhola nic, k čemu dříve nedá svolení obstrukce všeněmecká. Pracuje pro Ber- lin, vydav se ve všem bez výminky, se vší svou vládní mocí do zajetí této obstrukce. Pracuje pro Berlín, když tuto obstrukci, stojící ve službě politiky všeněmecké, z parlamentu videňského přenesl na sněm království českého a jen ji k vůli všechnu činnost tohoto sněmu, nejdůleži tějšího v celé západní polovině monarchie, náhl zastavil. Pracuje pro Berlin zcela zjevně a ne pokrytě při jmenování úřadnictva státního, ze- jmena ve službě soudcovské, koře se před země- zrádnými požadavky všeněmecké družiny své. směřujícími k rozdělení království českého a ke zřízení zvláštního území s převahou nesmířitel né, terroristické většiny němocké
Berlín
15 article
Od prvního dno svého úřadování na křeslo ministerského předsedy cislajtánského dr. Kor ber vědomě a důsledně provozuje proti národu českému politiku budoucnosti pangermanské pod vrchním vedením pruským. On v pravdě za hájil veliký zápas evropského Slovanstva s Ně- mectvem, obrav si za první předmět jeho národ český. Víť zcela správně, kdyby v tomto zápase padl národ český, že s ostatním Slovanstvem rakouským i mimorakouským další hra by byl snadnější. Dlužno tedy na počátku roku 1904 vysloviti nepopíratelnou pravdu: že dr. Körber- napořád vládna proti národu českému, neprovo- zuje politiku rakouskou — poněvadž existence monarchie rakouské poškozování, pollačování konečné záhuby národa českého naprosto nevy- žaduje, naopak s trváním a rozkvětem svým právě na blahu, spokojenosti a zachováni národ českého závisi — ale že provozuje politiku vše německou, v jejíchžto cílech není místa nejen pro život národa českého a pro samospřávu jeh vlastí, ale ani pro existenci zvláštní říše, jež a posud se nazývá monarchií habsburskou. Proti této politice dra. Körbra národ český neohroženě a neoblomně vytrval i v roce mi- nulém; proti ni nasazením všech sil svých bude bojovati i dále. V obětavé, věrné obraně stát- ního, politického a národního života svého, v obraně samosprávného, nedílného království če ského, v obraně této říše a v obraně celého Slo- vanstva proti záplavě všeněmecké vstupujeme do roku nového
Körber
16 article České Budějovice na sklonku rokil 1903.
České Budějovice na sklonku rokil 1903. v Č. Budějovicíeh, 30. prosince 1903. (A.)Mamprkě, vyličitt naše dnešní p litické snahy a postavení naše v Č. Budějovicích je nezbytno rekapitufovati Dne 4. února 1904 budou tomu dvě lét co vyloženy byly seznamy voličů pro volbu do obeeního výboru. Jsme tedy před volbami obee ními už 23 měsíců. Celý rok 1903 zaujalo re klamační řízení, které daleko ještě není u konce- Okresní hejtmanství i místodržitelství zabývalo se i bude se zabývati námitkami českého voleb- ního výboru, které se týkají voličských seznamů. Námitek těchto nebyl počet mal. Český volební výbor žádal za zapsání 3482 noční nikterak vyrovnán. Žádu proto vánoční odbor voličů, za vyloučení 3830 neprávem zapsaných osob a za provedení 412 oprav; celkem týkají se české reklamace 7724 případů. Německý volební výbor podal celkem 1180 reklamací. Reklamační komise si práci svou velice usnadnila: německým reklamacím téměř šmahem vyhověla (v 1036 případech), české reklamace téměr šmahem zamítla, ba o značném počtu (2771) meritorní rozhodnutí vůbe odepřela. Politickým úřadům zůstaveno jest, aby kor rigovaly názory reklamační komise, rozhodujíce o odvoláních českého výboru volebního. Roz- hodnou li úřady tyto ve prospěch Čechů —
Mamprk Čecho Český Budějovice Č . Budějovicíeh Č . Budějovice
17 article
Jnemohou jinak, poněvadž námitky čoské jsov- odůvodněny — Němci hned dají se do křiku- že vláda nadržuje Čechům, že vláda chce vy- dati Budějovice do rukou českých. Že naše úřady politické až přiliš úzkostlivě dbají toho- aby Němcům neublížily, netřeba ani připomínati. K německým reklamacím vyloučeno byl ze seznamu 859 voličů českých pro dlužně dávky obecní (S 4 a) čes. volebního řádu obec ního). Voličům, kteří byli vyloučeni bezprávně. poněvadž nedluhovali dávek obecních děle roku — a těch bylo víc než polovina — nezbýval k opětněmu dobytí práva volebního jiné cests než stížnost k správnímu soudnímu dvoru. Nebo řádné odvolání z rozhodnuti komise reklamační. jímž námitce (německé) bylo vyhověno, nen přípustno. Stížností takových podáno bylo 13 724 případech. V několika líčeních v prosinci 1902 listopadu al prosinci 1903 stížnosti tyto byls projednány, volební právo zachováno bylo a polovině stižovatelů (písemné nálezy dosud do- ručeny nebyly). Také Němci stěžují si u správního soudu do rozhodnutí zemského výboru, který 5. srpna 1903 zrušil usnesení obecního výhoru, jím propůjčeno bylo bezprostředně před vyložením seznamů pro volby obecní čestné měšťanství 26 a měšťanské právo 322 osobám, jen aby poče voličů německých I. a III. sboru uměle by zvětšen a ohrožená »německá država« za chráněna. Na vyřízení v II. instanci čeká ještě 15 českých reklamaci o několika stech případů, několik reklamací dospělo k III. instanci (místo- držitelství). Taková jest naše situace. An dnes nelze s jistotou udati, kdy dojde k vol bám; lze toliko hádali, že to bude během roku 1904. Tim méně lze odhadovati, jaký bud výsledek voleb; úsilí české strany soustředí s na III. sbor.
Němec Čecho Budějovice obecní výhor
18 article
České Budějovice jsou křiklavým příkladem, jak nespravedlivým jest platný volební rá obecní, jak nalehavá jest jeho oprava. V posledním desitileti i dle úř a dní b sčítání lidu přibylo nám v Budějoviefch na 600 duši, dle něme ckéh o odhadu na 400 domů. a berní síla naše vzrostla o 259%. V Budějovi cích dle úřadního sčítání žije 22.198 Čechů. 14.703 Němců, dle odhudů německých bern sila česká obnáší 389, německá 62%1. Poč hlav ovšem nerozhoduje při volbě do obec- ního výboru, nýbrž počet voličů, volební právo pak dosud založeno jest na placení dan přimých. Široké vrstvy lidové, které nesou břímě daní nepřimých, z volebního práva jso vyloučeny. Proto poměr berní slly (ve skuteč nosti nám příznivější, než Němci odhadují)je pro nás okolností velmi důležitou a nelze slibo- vati národu, že vyhrajeme — třeba sliby takové veřejnost naše ráda slyší — dokud vole b řád obecní nebude podroben dů kladné revisi. Také Němci jsou si vě
Čecho Němec Český Budějovice
19 article
domi, co znamená pro ně platný volební řád který i nepatrné menšině poskytuje nesčetn množství prostředků, aby skutečnou majoritu obratem ruky udusila. Odtud onen odpor prot každé opravě volební a konečně i obstrukce německá na českém sněmu, která nás dotkl se nejvíce. Přes to vše jsme v Č. Budějovi- cích na postupu. Dobudeme-li při volbách obecních III. sboru za trvajícího řádu volebníh (což není vyloučeno), bude to velký úspěch který dovede plně, oceniti jen. ten, kdo zn všecky zjevy, které provázivají budějovické volby. Organisace naše je tak silna a řady naše, kráčející svorně za společným cílem, ovládá taková kázeň, že vstupujeme do Nověho roku s nadějemi nejlepšími. Proto hned o Nový rok 1904 v manife- stační schůzi voličů projevíme pevnou vůli odhodlání, zápasiti o České Budějovice s nepří- telem silným a obratným s novými silami, pln nadšení a chuti pro práci politickou i kultarní
Č . Buděj Český Budějovice
20 article
ha. 1da2. 1944 v arobnem prodejii nní čhlo o lě . . . na eh odpolodní ve nlialkách na venkov ranní čkl. cdpslední 1nser a t platí re ho tov ě napřeo Třodrtecení a lnerty pltmá dpini- uresežiekn- Eakopigy se nernae i
21 article Politické zprávy domáci. Rok 1903 v říši habsburské.
Politické zprávy domáci. Rok 1903 v říši habsburské. I. Předlitavsko. Politikové rakoušti byli na úsvitě novoroě- ního dne roku 1903 překvapeni neočekávanou udalostí. Krátce před sylvestrovskou půlnoc podařilo se oběma ministerským předsedům, dru. Körbrovi a Kolomanu Szellovi smluviti seo rakousko-uherské vyrov nání, kte- rýžto fakt uznán za značný úspěch Körbrův přes to, že Kol. Szell hned ve své novoroční řeči v Peští zdvořile prohlásil, že v ukončeném právě zápase mezi Uhrami a Rakouskem nebylo vítězů ani poražených a že poraženy byly jen předsudky. Že si dr. Körber byl vědom svého úspěchu, ukázalo se z jeho dalšího chování k opposici českě, jež byla nucena během roku měniti několikrát svou taktiku a taktéž z jeho troufalého vystupování proti Uhrám, které mu však přineslo již tak málo vavřínů, že kdyby Kol. Szell byl mohl po roce opakovati svou novoroční řeč, byl by dojista svůj výrok o vítě- zích a poražených změnil podstatně. Politická akce r. 1903 započala novými smiřovacími konferencemi, jež dr. Körber zahájil ve Vídni 3. ledna. Vypravovalo se, že Němci ze zemí českých šli do Vídně na konference z přinucení. Chtěli prý odříci ; ale když jim dr. Körber prostřednictvím bar. Chlu- meckého pohrozil, že jazykový zákon pro země české provede přes jejich hlavy, přišli. To však, co dr. Körber promluvil v zahajovací schůzi konferenění, neznělo nikterak jako hrozba n adresu Němců. Potřebu česko německé dohody dr. Körber odůvodnil jed ně zájmy státními říšskými; o křivdě, jež se stala a děje národu českému, nezmínil se ani slovem. Dle toho vy- padaly také vládní návrhy na úpravu jazykových poměrů, jiné pro Čechy a jiné pro Moravu (n
Szell doktor Körber Němec Pešť Uhry Rakousko Vídeň Chla Čechy Morava
22 article
Slezsko zapomenuto při tom úplně), které mini- sterský předseda odevzdal 5. ledna jednotlivým členům konference, aby je uvážili a podalio nich své minění. Pravomoc, jazyku českému v nich přiznávaná, byla opět tak nepatrná, že výkonný výbor národní strany svobodomyslné vyhlásil je ve schůzi 11. ledna za nepřija- telné přes to, že den před tím dr. Rezek, jenž schválně za tím účelem přibyl z Vídně do Prahy, snažil se získali pro Körbrovy návrhy půdu v kruzích české delegace. Když pakse 18. ledna v »Nár. Listech« objevilo rozhodné prohlášení pro dvoujazyčnou rovno- vn lo zřejmo, že osud nového mirovaciho okusu Korbrova jest zpecetěn. Drne 20. ledna konference vskutku rozbity. Když byl dr. Pacák na konferenci dne 20. ledna prohlá- sil, že Čechové trvají na platnosti zákonůo dvoujazyčné rovnoprávnosti a dvoujazyčnost veškerých úřadníků v zemích koruny české, dr.
doktor Rezek Körbrův Drn Pacák Čecho Slezsko Vídeň Praha národní strana
23 article
Körber odvolal své návrhy a zástupce Nůmců dr. Epinger prohlásil, že Němci se nezúčastní dalšich prací užšího výboru, čímž konference bez výsledku skončeny. V tu dobu byla již shromážděna ř13sk rad a, jež se sešla dne 15. ledna. Na jedna- eím pořadu nacházely se předlohy o brusselske cukerní smlouvě a kontingentaci výroby cukerni v říši rakousko-uherské. Nežli však došlo n vyřízení těchto předloh v prvém čtení, byl nutno spraviti se s obstrukcí českých radikál- ných skupin, jež svými pilnými návrhy způso- bily, že tato prvá schůze sněmovní trvala n- přetržitě od dopoledne 15. ledna do večera 17. ledna a mohla býti skončena jen po kom pro- missu, uzavřeném s českými radikály. Následek této nevidaně dosud obstrukce byl ten, že 23. ledna dr. Fuchs jménem německých klerikálů a dr. Patlai jménem antisemitů podali návrh n změnu jednacího řádu sněmovního. V dalšlch schůzích vláda předložila osnovu rakousko- uherského vyrovnání a autonomního celníh
Körber doktor Epinger Němec Fuchs Patlai
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 1. ledna. š—. (Kronika.) V jedné své knize sdě luje pan de Vogüé ze svých cestovních vzpo- mínek také svoje dojmy z Čech. Zastavil se někdy před dvaceti léty jednou v Praze. Pro- cházeje ulicemi starobylého města, všímal si vedle památek historiekých i zjevů soudobého života, nakukoval ve výkladní skřjně knihkupeů a shledal, že dnešní potomci národa Husova a Komenského si vědou a literaturou asi život tuze neztrpčují. Aspoň vyložené ve skříních knih- kupeckých titulní listy a hřbety knih zdály se tomu nasvědčovati. Samý jen cizojazyčný spi sem tam nějaký překlad, původních prací tuze. tuze po skrovnu! A učený turista, přítel Sl vanstia, odvezl si svůj »dojem« o kulturnímži votě moderních Čechů. Tak mají výklady knih kupců svoji důležitost pro vnější representa národa. Dnešní literární turista cizinec odnese si u lepší dojem z nějaké procházky hlavním bulvá rem pražským, mezi Prašnou branou a Národ ním divadlem! O pěkné výklady knih nenít věru nouze. Poslední dobou přední naše firmy dobyly sobě přímo zásluhu o zevnější ráz měsla.
jít Vogüý Husův Komenský Čecho Praha Čechy
25 article
Přibylo jimi hodně českého slova na povrch če- ské ulice. Ottova firma vytapetovala bohatě řadu nároží naší City, v samém středu Ferdinandské mihotá z daleka svými lesky a barvami mosnik drahých vazeb Vilímkova velkosvětsky úpravného výkladu a effektní roh Ovocné ulice zaujala »Unie« tichou eleganci své umělecké exposice. České naše závody, kdysi jen stoudně na peri- ferii města uchýlené, začínají se hustým šikem rovnati vedle sebe hlavními třídami. Dům o domu, krok za krokem, píď za pídí dobývá si tak domáci živel svojí půdy, odkud po stalet byl výllačen. Několik desetiletí už trvá ten do- bývací pochod. Zevnějšek domů sice dlouho ještě nezna- mená i život uvnitř, jako zevnějšek knihy ne- znamená ještě její obsah, ale postup je přece zjevný. Nový pan de Vogůé, zastaví-li se jednou mezi dvěma rychlovlaky v Praze, odveze si už rozhodně příznivější o nás doklad pro svoje »souveniry a visiony !-
Ottův Vilímkův jít Vogůý Praha
26 article Obracimne v lustých vánočních seznamee
Obracimne v lustých vánočních seznamee českých knihkupců a nakladatelů. RRosteme Rosteme! Jak tomu dávno, co bývala události nově vydaná česká kniha! V sedmdesátých le. tech mival Neruda jednou, dvakrát do roka po feuilletonu »novinky na českém Parnasse« a tim býval vyřízen »literární přehled« saisony. A dnes, jaká vřava ! Spolek českých knihkupeů a nakladatelů čítá přes sedmdesát členů! Mezi těmi několik velefirem nakladatelských. Rubrik v návěštich denních listů: »co týden dal« uvádí průměrem deset a více čísel. Každý den hodi na trh nejméně jednu knihu. Do roka aspon 365 knih průměrného písemnictv!! O jiném, odborovém, ani nemluvě! A teď časopisy ! Vy- cházejících českých všeho druhu a rodu poči- tají pomalu už do sedmé stovky. Je-li všeho jen po 500 výliscích: jaká spousta čtiva ! Kdot všecko čte? Prý náš člověk mnoho čte. Možná. Je dokonce i pravděpodobno. Mnoho se čte, ale skoro byste řekli, že se ještě více — píše. Jindy se více četlo, než li psalo. Zdá se, že čas při- nesl v té věci podivnou evoluci. Podminkyse změnily, zrovna převrátily. Není aspoň dokonce jisto, že by všecko, co se píše a tiskne, mělo také svoje čtenářstvo. Odběratele snad, ale čtenáře — kdo ví? Jindy bývalo čtení zábavou, rozkošl prázdné chvilky. Dnes je prostě povinností vzdě- lance. Povinnost je čím dále naléhavější. A kde je povinností mnoho, tam náleží k rozkošem života, jak víte, povinnosti se — vyhnout
Neruda
27 article
Z Francie od delšt doby už docházeji zvěsti stále určitější o knihové prý krisi. Krise má své příčiny, obchodní, rozumí se, a také lite- rární. Vychází rozhodně více knih, nejen než-lis přečte, ale než-li se — prodá. A to je citelnějšl. Nikdo neví, jak krise skončí. U nás dosud není o té bolesti řeči. Neradno však čerta malovi na stěnu. Za to rozlehá se u nás jiný nářek. Na nedostatek — kritiky ! Kritika má být pro- středkovatelem mezi literaturou a čtenářstvem. má šiřit porozumění, otvírat bránu literárn historie, má vážit, uvádět ! Přijali jsme tak s pojmy o kritice s dědietvím otců. Jindy bývala taková kritika. Hrála svoji roli na veřejnosti. měla svoji důvěru v obecenstvu, konala litera- tuře znamenité služby. A tak si to představu- jeme! Takové bychom si to přáli také nynl. Ale takové to dnes už právě — nenl A není divu, že není! Poměry proti jindy na všech stranách určují — nové zjevy. Není divu, jestli s poměry vystřídaly se také pojmy. Dnešní kritika je jiná, je něco jiného, má jiné pod- mínky života. Přirozeno, že také jiné formya jiné — zvyky. Nářek u nás je ostatně — jako ve všem — pouhým ohlasem žalob v ostatním velkém světě. Tam podobné žaloby ozývalys dávno. Něco však neseme rozhodně zcel o sobitě. Dnešní dobu továrnické výroby ne- mohla u nás předeházeti doba klidného vývoje také — v kritice.
Francie
28 article
Ostatek lze vysvětliti z daných okolnosti. Jindy kritika znamenala soustavnost. Kritik mohl všecko číst a četl. Dnes nemůže, an fysicky. Denně nová kniha! Tím je vše řečeno. A kdyby jen týdně nová ! Dne poměry obchodní a hospodářské zasahují do literárních. Časopis má svůj poměr k odbě- ratelstvu, tiskárna svůj poměr k dělnietvu. Časopis musí vycházet, tiskárna musí tisknout. Všecko se zindustrovalo. Písemnictví stalc se dodavatelstvím. Výroba se zmechanisovala. Literatura musí dodávat, aby stroje mohly pra- covat, literatura do tiskárny jako uhlí dot pírny. A v zápětí jdou následky zcela dle zá- konů národohospodářských. Nadvýroba se do stavuje s průvodem svých podivných zjevů. N slýchaných dosud! Množí se literatura, kter — nemá čtenárů. A ještě zajímavější zjev kritika, která nečella dílo, o kterém — píše.
29 article
Volání po kritice není vlastně, než touh po účasti. Kdo vypálil do terče, chice vědět. jak to stojí s trefou? Proto se staví u terče měřiči, kteří signalují, kolikátý kruh byl zasa- žen. Umělec, literát chce rozeznat účinek svěh díla. Chce poznati, jaká je účast obecenstva pro ideu jeho díla. Účast je trefa. Ale ter je tak vzdálen, obecenstvo je němo! Proto spolehá umělec na kritiku. Je to signál od elle. kam bylo namířeno. Kritik je měřičem při lit- rárním terči. Střelci nejmilejším terčem bývá — živá zvěř. Padne-li, sama ohlásí trefu. Nejlepší kri- tikou díla je účast, kterou obecenstvo s a m ohlásí. Ale ty krásné časy v umění i v litera tuře minuly, kdy po každé ráně, která padla, vylíti u terče panák ze své boudy a dával sig- nál všem, kdož chtěli viděti. Střilí se přili hromadně, terč je tak široký a rána o sobě ne- vzbudí ani pozornost. Také signálů se dává hro- madně. Je všude tolik hluku a tolik znamení s podává! Diváků se tlačí, málo kdo rozezná — chybu od trefy. A mnohá trefa zcela nepo- všimnuta zalehne. Střelců se zmocňuje nepo- koj! Literatura není si jista vyvolané účasti volá po kritice. A kritika nestačí. Kterak stačit Kterak přečíst 360 knih do roka!
30 article
Nejmilejším bývá literátu takový z obecen- stva neznámý hlas! Čtenář, který není z povo- lání kritikem, ale tak se cíti pohnuta, že se chápe péra, aby vylíčil svůj dojem. Nic ne- chce, nečeká, k ničemu nezavazuje. Jen po- třebu ohlasu ucltil. Vérně a nenucené vypra- vuje všecku lásku, všechen zápal — a pro ne i odpor? — všechen roj myšlenek, jaké něm vyvolalo dílo literáta. Důkaz účinku přímý, nezištný, nezůmyslný, takřka elementární. Nelze jej ani dost oceniti. Ideál ozvěny vykonanéh díla! Kritik z povolání pronáší úsudek ut příliš vztažitý. Má svoje hlediska, svoje názory, svá měřítka, kritik kamarád své postranní zře- tele, kritik soupeř svoje záměry odpůrně. Jenom nejzelenější literát druhého dne po vydání knih pase po literárních rubrikách listů, aby tu sobě přečetl běžné klassifikační známky : je dílo znamenitě, geniální, duchaplně, velkolepé. hluboké nebo povrchní, bezduchě, hloupé, pi- tomé a pod. Ozvuky strojové kritiky, která koná mechanicky svoji povinnost a nemá proto — co povědě.
31 article
Ta ovšem nepovzbudí účast A dílo bez účasti je mrtvé dílo. Právem literatura zatracuje strojovou kritiku, volá po- živé, zdravé, podněcující. Volání o pomoc ! Však, uprostřed ostatní pekelné vřavy moderního »roz- voje«, volání zůstává — marno ! Je vlastně chorobné. Jindy aspoň nebývalo je slýchat. Kte- rak taky! Ani živé, zdravé dilo literáta prý ne- nachází své obecenstvo a dílo — kritika, tedy dílo idey teprv odrazem vyvolané, má je. nalézti? Čtou-li se literáti navzájem, vynásejíli anebo trhajíli se na vzájem, nedá to ještě — účast obecenstva. Obecenstvo, palrně, ztratilo ke čtení chuť. Aspoň ke čtení té literatury, která volá o pomoc. A ztráta chuti je příznak choroby. Jde li tu o chorobu čtenářstva nebo — literatury, bylo by teprv vyšetřiti. A kde je choroba, nebývá daleko — krise. Není-li u nás ještě odběratelská jako ve Francii, je - nářská. A to je na pováženou vývoji poměrů několika stoletín by konečně nápadna. Všaku jedné poloviny věku ? N záhy?
Francie