1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 1. ledna 1904.
4 450f XL. 190
Praha
4
article
Naranní n odpol. Iisty
přodpl ácí se:
Praze v adninislra
na nnánso
na čtvrt ket
na měn drojí čonánko
na dnt leta . :
na ně v slslk
Praha
6
article
roštons
na reklcia : : :
drojí ziann ke
7
article
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranáck.
Onešní číslo pro Prahu le o 18 stranáck.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde v sobotu dne
2. ledna t. r. v obvyklou ho-
dinu ranní.
Dnešním dnem vstupují »NA
RODNÍ LISTY« do 44. ročníku svého
trvání.
Přehojnými zkušenostmi statne
řady minulých let utuženy a obrněny
vydávají se na novou pouť s plnou dů-
věrou ve zdar svého úkolu a vúspěch
svojí dobré vůle.
Úkol jejich bude i na dále týž
jako dosud a zůstane tedy nezměně
také jejich dosavadní, obecně známy
program.
Jako dosud, budou »NÁRODN
LISTY« i na příště sloužiti jenom če-
skému národu.
Jsouce v každém ohledu prosty
všeliké závislosti a zůstávajíce věrny
své minulosti, svým zásadám a svojí
tradici, budou zdvojenou pílí dále pra-
covati k dostižení ideálu, kterýž jim
za cíl života vytkl nezapomenutelny
jich zakladatel dr. Julius Grégr
Na stráži zájmův národa bude stále
jejich místo. Aby pak poslání svému
hojnější ještě měrou než dosud mohly
dostáti, přičiní se a budou horlivě
usilovati o další svoje zdokonalení
všemi směry.
Vydavatelstvo a redakce učinily
potřebné přípravy, aby »NÁRODNÍ
LISTY« v novém ročníku čtenářstvu
svému byly co možná nejhojnějším
ryzím zdrojem vědomostí o všech zá-
ležitostech, dějích a změnách politi-
ckého, společenského, hospodářského
vědeckého a uměleckého života na-
šeho vlastního i ostatních národů světa
a aby při tom zůstávaly vždy milou,
osvěžující četbou.
Nastupujíce s takovymto pevným
úmyslem svoji 44. roční pouť, doufají
důvěrně, že provázeny budou uznánín
a přízní všech svých dosavadních
nových ještě přátel.
Vydavatelstvo a redakce
doktor
Julius Grégr
Praha
8
title
„NÁRODNÍCH LISTů“.
10
article
Rok právě prošly řadí se v životě národa
Rok právě prošly řadí se v životě národa
českého k dobám nejkrutějších bojův našich z
práva vlasti a kmenovní jsoucnosti naší. V ne-
jedné stránce zápasy národa našeho v roce uply-
nulém byly ještě významnější a důležitější, než
v kterých stál za vídeňských vlád Schmerlingovy.
Herbstovy a Lasserovy. S krátkými přestávkami.
kdy se zdálo, že Rakousko se rozpomenulo nad
sebou samým, že konečně chce naplniti povin-
nosti své ke království a národu českému, prud-
kost útokův, vždy opět podniknutých z Vídně
proti samé existenci naší jako národa, od r. 1861
až po tento první den r. 1904 stupňovala se
Bohudíky, vším právem můžeme to říci: v po
Schmerlingův
Herbstův
Lasserův
Rakousko
Vídeň
11
article
měru k útokům, namířeným na zničení a vyhu-
bení naše, tužila se i síla a mohutnost odporu
našeho, rosti důraz životní onergie naší. Na
čtyřicátý čtvrtý rok trváme k Vídni v poměru
válečném. Byvše k boji vyzváni, ba donuceni.
přijali jsme jej s myslí klidnou, s věrnosti od-
hodlanou k obětem nejtěžším; stojíme v něm
do té chvíle s vytrvalosti neporušitelnou a ne-
zdolnou: pokolení naše mladá, jedno za druhým.
vyrůstají v boji proti křivdám, páchaným na nás,
proti nátiskům, svírajícím nás, proti nástrahám.
líčeným na záhubu naši.
Po válce třieftileté pravilo se v Čechách.
že narodili se a vyrosili zde lidé, kteři nevědí.
co to jest: mír v zemi, pořádek a spravedlnost
ve správě zemské, bezpečnost práva, klid občan-
ský. Žijeme v poměrech tak divokých už děle
než čtyřicet let: děti naše rodí se za dob
národně, politicky a státně bouřlivých, oteové
a dědové naši umirají za vichřic, usilujících o vy-
vrácení přirozených i dějinných základův naší
vlasti, o smetení národní naší individuality s po-
vrchu zemského.
Jaký to život, když den ze dne, rok pol roce
desítiletí po desftiletí, všichni musíme býti ve
zbrani, připraveni odraziti nový útok a vpád ne-
přátel, stále bdělí na hradbách svých práv!
Vídeň
Čechy
12
article
Zvykli jsme takovému životu a jsme na
připraveni i pro dobu příští. Neoddávejme se na-
ději, že brzy rozklene se duha míru nad vlasti
naší, že zavládnou tu poměry, sřízené na základ
práva a spravedlnosti, že s mysli klidnou a uspo-
kojenou budeme moci těšiti se ovoci vé práce
duchovní a hmotné, že nám bude příjemno žíti
v této říši.
Bylo by nebezpečným, velice škodlivým
klamáním sebe samých, kdybychom už do nej-
bližší budoucnosti pohlíželi s radostným očeká-
váním, že spravedlivá věc našeho národa už
zvítězí.
Připravme se raději na boje ještě těžší, n
zápasy ještě urputnější, na útoky ještě krutější,
než jaké jsme odrazili a z jakých vítězně jsme
vyšli až posud. Každý soudný pozorovatel prou-
dův dějinných, jichžio jevištěm prodlením tři-
cítileti právě minulého se stala Evropa střední
a jichžto bodem středním jest mnohojazyčné
soustátí na Dunaji, už postřehl, že veliký, světo-
dějný zápas Němectva se Slovanstvem, není —
jakož ještě do nedávna se ličilo — program bu-
doňenosti, ale že už počal, že u ž je st
tu, ba že už se rozzuřil, a že je-
vištěčm jeho jest říše habsbur
s kál
Evropa
Dunaj
13
article
S nepopíratelnou skutečností, že na půde
reho uskeo už tocí sa souhoi světa sl -
užno národu našemu
dokonale se zpřáteliti a dle toho poznáni se z
řídit ve svém nynějším poměru ke vládě Kör
brově. Tato vláda totiž vzala na sebe úlohu, za
slupovati a prováděti politiku všeněmeckou prot
Slovanstvu rakouskému, a tu v první řadě proti
národu českému. Národ náš v tom světodějném
dramatě jest na ráně první a podle posavadníc
tistciletých zkušenosti odporuje a překáží pro
gramu všeněmeckému nejtvrději a nejhoužev
Proto jde především o podvrácení jeho od
poru, o zlomení jeho síly. Germanisačně-centra
listické vlády Schmerlingova, Herbstova a Lasse
rova měly na zřeteli: skoliti a přemoci národ
český jen k vůli Vídni: Dr. Körber politikou
svou protičeskou hledi daleko z
existenci monarchie habsburské;
jeho úsili, důsledně nejen provozované ve slohu
velikém, ale zasahující až do nejmenších podroh-
ností, nikoliv slepě — jak snad někdo by ho
omlouval nebo obviňoval — nýbrž vě d o me
pracuje pro Berlín.
Pracuje pro Berlín od onoho osudného dne
15. řijna, kdy spolupodepsal zrušení jazykových
výnosů Badenových. Pracuje pro Berlín, pokořiv
autoritu a velmocenské postavení monarchie ra-
kouské před zběsilou, divokou obstrukci něme-
natěji.
Schmerlingův
Herbstův
rův
Körber
Badenův
Vídeň
Berlín
14
article
DNIL
DNIL
ckou v parlamentě videňském. Pracuje pro Ber-
lin, prohlásiv, že nepovolí z právních požadavkův
národa českého zhola nic, k čemu dříve nedá
svolení obstrukce všeněmecká. Pracuje pro Ber-
lin, vydav se ve všem bez výminky, se vší svou
vládní mocí do zajetí této obstrukce. Pracuje pro
Berlín, když tuto obstrukci, stojící ve službě
politiky všeněmecké, z parlamentu videňského
přenesl na sněm království českého a jen ji
k vůli všechnu činnost tohoto sněmu, nejdůleži
tějšího v celé západní polovině monarchie, náhl
zastavil. Pracuje pro Berlin zcela zjevně a ne
pokrytě při jmenování úřadnictva státního, ze-
jmena ve službě soudcovské, koře se před země-
zrádnými požadavky všeněmecké družiny své.
směřujícími k rozdělení království českého a ke
zřízení zvláštního území s převahou nesmířitel
né, terroristické většiny němocké
Berlín
15
article
Od prvního dno svého úřadování na křeslo
ministerského předsedy cislajtánského dr. Kor
ber vědomě a důsledně provozuje proti národu
českému politiku budoucnosti pangermanské
pod vrchním vedením pruským. On v pravdě za
hájil veliký zápas evropského Slovanstva s Ně-
mectvem, obrav si za první předmět jeho národ
český. Víť zcela správně, kdyby v tomto zápase
padl národ český, že s ostatním Slovanstvem
rakouským i mimorakouským další hra by byl
snadnější. Dlužno tedy na počátku roku 1904
vysloviti nepopíratelnou pravdu: že dr. Körber-
napořád vládna proti národu českému, neprovo-
zuje politiku rakouskou — poněvadž existence
monarchie rakouské poškozování, pollačování
konečné záhuby národa českého naprosto nevy-
žaduje, naopak s trváním a rozkvětem svým
právě na blahu, spokojenosti a zachováni národ
českého závisi — ale že provozuje politiku vše
německou, v jejíchžto cílech není místa nejen
pro život národa českého a pro samospřávu jeh
vlastí, ale ani pro existenci zvláštní říše, jež a
posud se nazývá monarchií habsburskou.
Proti této politice dra. Körbra národ český
neohroženě a neoblomně vytrval i v roce mi-
nulém; proti ni nasazením všech sil svých bude
bojovati i dále. V obětavé, věrné obraně stát-
ního, politického a národního života svého,
v obraně samosprávného, nedílného království če
ského, v obraně této říše a v obraně celého Slo-
vanstva proti záplavě všeněmecké vstupujeme do
roku nového
Körber
16
article
České Budějovice na sklonku
rokil 1903.
České Budějovice na sklonku
rokil 1903.
v Č. Budějovicíeh, 30. prosince 1903.
(A.)Mamprkě, vyličitt naše dnešní p
litické snahy a postavení naše v Č. Budějovicích
je nezbytno rekapitufovati
Dne 4. února 1904 budou tomu dvě lét
co vyloženy byly seznamy voličů pro volbu do
obeeního výboru. Jsme tedy před volbami obee
ními už 23 měsíců. Celý rok 1903 zaujalo re
klamační řízení, které daleko ještě není u konce-
Okresní hejtmanství i místodržitelství zabývalo
se i bude se zabývati námitkami českého voleb-
ního výboru, které se týkají voličských seznamů.
Námitek těchto nebyl počet mal.
Český volební výbor žádal za zapsání 3482
noční nikterak vyrovnán. Žádu proto vánoční odbor
voličů, za vyloučení 3830 neprávem zapsaných
osob a za provedení 412 oprav; celkem týkají
se české reklamace 7724 případů. Německý
volební výbor podal celkem 1180 reklamací.
Reklamační komise si práci svou velice
usnadnila: německým reklamacím téměř šmahem
vyhověla (v 1036 případech), české reklamace
téměr šmahem zamítla, ba o značném počtu
(2771) meritorní rozhodnutí vůbe
odepřela.
Politickým úřadům zůstaveno jest, aby kor
rigovaly názory reklamační komise, rozhodujíce
o odvoláních českého výboru volebního. Roz-
hodnou li úřady tyto ve prospěch Čechů —
Mamprk
Čecho
Český Budějovice
Č . Budějovicíeh
Č . Budějovice
17
article
Jnemohou jinak, poněvadž námitky čoské jsov-
odůvodněny — Němci hned dají se do křiku-
že vláda nadržuje Čechům, že vláda chce vy-
dati Budějovice do rukou českých. Že naše
úřady politické až přiliš úzkostlivě dbají toho-
aby Němcům neublížily, netřeba ani připomínati.
K německým reklamacím vyloučeno byl
ze seznamu 859 voličů českých pro dlužně
dávky obecní (S 4 a) čes. volebního řádu obec
ního). Voličům, kteří byli vyloučeni bezprávně.
poněvadž nedluhovali dávek obecních děle roku
— a těch bylo víc než polovina — nezbýval
k opětněmu dobytí práva volebního jiné cests
než stížnost k správnímu soudnímu dvoru. Nebo
řádné odvolání z rozhodnuti komise reklamační.
jímž námitce (německé) bylo vyhověno, nen
přípustno. Stížností takových podáno bylo 13
724 případech. V několika líčeních v prosinci 1902
listopadu al prosinci 1903 stížnosti tyto byls
projednány, volební právo zachováno bylo a
polovině stižovatelů (písemné nálezy dosud do-
ručeny nebyly).
Také Němci stěžují si u správního soudu
do rozhodnutí zemského výboru, který 5. srpna
1903 zrušil usnesení obecního výhoru, jím
propůjčeno bylo bezprostředně před vyložením
seznamů pro volby obecní čestné měšťanství 26
a měšťanské právo 322 osobám, jen aby poče
voličů německých I. a III. sboru uměle by
zvětšen a ohrožená »německá država« za
chráněna.
Na vyřízení v II. instanci čeká ještě 15
českých reklamaci o několika stech případů,
několik reklamací dospělo k III. instanci (místo-
držitelství). Taková jest naše situace. An
dnes nelze s jistotou udati, kdy dojde k vol
bám; lze toliko hádali, že to bude během roku
1904. Tim méně lze odhadovati, jaký bud
výsledek voleb; úsilí české strany soustředí s
na III. sbor.
Němec
Čecho
Budějovice
obecní výhor
18
article
České Budějovice jsou křiklavým příkladem,
jak nespravedlivým jest platný volební rá
obecní, jak nalehavá jest jeho oprava.
V posledním desitileti i dle úř a dní b
sčítání lidu přibylo nám v Budějoviefch na 600
duši, dle něme ckéh o odhadu na 400 domů.
a berní síla naše vzrostla o 259%. V Budějovi
cích dle úřadního sčítání žije 22.198 Čechů.
14.703 Němců, dle odhudů německých bern
sila česká obnáší 389, německá 62%1. Poč
hlav ovšem nerozhoduje při volbě do obec-
ního výboru, nýbrž počet voličů, volební
právo pak dosud založeno jest na placení dan
přimých. Široké vrstvy lidové, které nesou
břímě daní nepřimých, z volebního práva jso
vyloučeny. Proto poměr berní slly (ve skuteč
nosti nám příznivější, než Němci odhadují)je
pro nás okolností velmi důležitou a nelze slibo-
vati národu, že vyhrajeme — třeba sliby takové
veřejnost naše ráda slyší — dokud vole b
řád obecní nebude podroben dů
kladné revisi. Také Němci jsou si vě
Čecho
Němec
Český Budějovice
19
article
domi, co znamená pro ně platný volební řád
který i nepatrné menšině poskytuje nesčetn
množství prostředků, aby skutečnou majoritu
obratem ruky udusila. Odtud onen odpor prot
každé opravě volební a konečně i obstrukce
německá na českém sněmu, která nás dotkl
se nejvíce. Přes to vše jsme v Č. Budějovi-
cích na postupu. Dobudeme-li při volbách
obecních III. sboru za trvajícího řádu volebníh
(což není vyloučeno), bude to velký úspěch
který dovede plně, oceniti jen. ten, kdo zn
všecky zjevy, které provázivají budějovické
volby. Organisace naše je tak silna a řady
naše, kráčející svorně za společným cílem,
ovládá taková kázeň, že vstupujeme do Nověho
roku s nadějemi nejlepšími.
Proto hned o Nový rok 1904 v manife-
stační schůzi voličů projevíme pevnou vůli
odhodlání, zápasiti o České Budějovice s nepří-
telem silným a obratným s novými silami, pln
nadšení a chuti pro práci politickou i kultarní
Č . Buděj
Český Budějovice
20
article
ha. 1da2. 1944
v arobnem prodejii
nní čhlo o lě . . . na eh
odpolodní
ve nlialkách na venkov
ranní čkl.
cdpslední
1nser a t
platí re ho tov ě napřeo
Třodrtecení a lnerty pltmá dpini-
uresežiekn-
Eakopigy se nernae i
21
article
Politické zprávy domáci.
Rok 1903 v říši habsburské.
Politické zprávy domáci.
Rok 1903 v říši habsburské.
I. Předlitavsko.
Politikové rakoušti byli na úsvitě novoroě-
ního dne roku 1903 překvapeni neočekávanou
udalostí. Krátce před sylvestrovskou půlnoc
podařilo se oběma ministerským předsedům, dru.
Körbrovi a Kolomanu Szellovi smluviti seo
rakousko-uherské vyrov nání, kte-
rýžto fakt uznán za značný úspěch Körbrův
přes to, že Kol. Szell hned ve své novoroční
řeči v Peští zdvořile prohlásil, že v ukončeném
právě zápase mezi Uhrami a Rakouskem nebylo
vítězů ani poražených a že poraženy byly jen
předsudky. Že si dr. Körber byl vědom svého
úspěchu, ukázalo se z jeho dalšího chování
k opposici českě, jež byla nucena během roku
měniti několikrát svou taktiku a taktéž z jeho
troufalého vystupování proti Uhrám, které mu
však přineslo již tak málo vavřínů, že kdyby
Kol. Szell byl mohl po roce opakovati svou
novoroční řeč, byl by dojista svůj výrok o vítě-
zích a poražených změnil podstatně.
Politická akce r. 1903 započala novými
smiřovacími konferencemi, jež dr.
Körber zahájil ve Vídni 3. ledna. Vypravovalo
se, že Němci ze zemí českých šli do Vídně na
konference z přinucení. Chtěli prý odříci ; ale
když jim dr. Körber prostřednictvím bar. Chlu-
meckého pohrozil, že jazykový zákon pro země
české provede přes jejich hlavy, přišli. To však,
co dr. Körber promluvil v zahajovací schůzi
konferenění, neznělo nikterak jako hrozba n
adresu Němců. Potřebu česko německé dohody
dr. Körber odůvodnil jed ně zájmy státními
říšskými; o křivdě, jež se stala a děje národu
českému, nezmínil se ani slovem. Dle toho vy-
padaly také vládní návrhy na úpravu jazykových
poměrů, jiné pro Čechy a jiné pro Moravu (n
Szell
doktor
Körber
Němec
Pešť
Uhry
Rakousko
Vídeň
Chla
Čechy
Morava
22
article
Slezsko zapomenuto při tom úplně), které mini-
sterský předseda odevzdal 5. ledna jednotlivým
členům konference, aby je uvážili a podalio
nich své minění. Pravomoc, jazyku českému
v nich přiznávaná, byla opět tak nepatrná, že
výkonný výbor národní strany svobodomyslné
vyhlásil je ve schůzi 11. ledna za nepřija-
telné přes to, že den před tím dr. Rezek,
jenž schválně za tím účelem přibyl z Vídně do
Prahy, snažil se získali pro Körbrovy návrhy
půdu v kruzích české delegace. Když pakse
18. ledna v »Nár. Listech« objevilo rozhodné
prohlášení pro dvoujazyčnou rovno-
vn
lo zřejmo, že osud nového
mirovaciho okusu Korbrova jest zpecetěn. Drne
20. ledna konference vskutku rozbity. Když byl
dr. Pacák na konferenci dne 20. ledna prohlá-
sil, že Čechové trvají na platnosti zákonůo
dvoujazyčné rovnoprávnosti a dvoujazyčnost
veškerých úřadníků v zemích koruny české, dr.
doktor
Rezek
Körbrův
Drn
Pacák
Čecho
Slezsko
Vídeň
Praha
národní strana
23
article
Körber odvolal své návrhy a zástupce Nůmců
dr. Epinger prohlásil, že Němci se nezúčastní
dalšich prací užšího výboru, čímž konference
bez výsledku skončeny.
V tu dobu byla již shromážděna ř13sk
rad a, jež se sešla dne 15. ledna. Na jedna-
eím pořadu nacházely se předlohy o brusselske
cukerní smlouvě a kontingentaci výroby cukerni
v říši rakousko-uherské. Nežli však došlo n
vyřízení těchto předloh v prvém čtení, byl
nutno spraviti se s obstrukcí českých radikál-
ných skupin, jež svými pilnými návrhy způso-
bily, že tato prvá schůze sněmovní trvala n-
přetržitě od dopoledne 15. ledna do večera 17.
ledna a mohla býti skončena jen po kom pro-
missu, uzavřeném s českými radikály. Následek
této nevidaně dosud obstrukce byl ten, že 23.
ledna dr. Fuchs jménem německých klerikálů
a dr. Patlai jménem antisemitů podali návrh n
změnu jednacího řádu sněmovního. V dalšlch
schůzích vláda předložila osnovu rakousko-
uherského vyrovnání a autonomního celníh
Körber
doktor
Epinger
Němec
Fuchs
Patlai
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 1. ledna.
š—. (Kronika.) V jedné své knize sdě
luje pan de Vogüé ze svých cestovních vzpo-
mínek také svoje dojmy z Čech. Zastavil se
někdy před dvaceti léty jednou v Praze. Pro-
cházeje ulicemi starobylého města, všímal si
vedle památek historiekých i zjevů soudobého
života, nakukoval ve výkladní skřjně knihkupeů
a shledal, že dnešní potomci národa Husova
a Komenského si vědou a literaturou asi život
tuze neztrpčují. Aspoň vyložené ve skříních knih-
kupeckých titulní listy a hřbety knih zdály se
tomu nasvědčovati. Samý jen cizojazyčný spi
sem tam nějaký překlad, původních prací tuze.
tuze po skrovnu! A učený turista, přítel Sl
vanstia, odvezl si svůj »dojem« o kulturnímži
votě moderních Čechů. Tak mají výklady knih
kupců svoji důležitost pro vnější representa
národa.
Dnešní literární turista cizinec odnese si u
lepší dojem z nějaké procházky hlavním bulvá
rem pražským, mezi Prašnou branou a Národ
ním divadlem! O pěkné výklady knih nenít
věru nouze. Poslední dobou přední naše firmy
dobyly sobě přímo zásluhu o zevnější ráz měsla.
jít Vogüý
Husův
Komenský
Čecho
Praha
Čechy
25
article
Přibylo jimi hodně českého slova na povrch če-
ské ulice. Ottova firma vytapetovala bohatě řadu
nároží naší City, v samém středu Ferdinandské
mihotá z daleka svými lesky a barvami mosnik
drahých vazeb Vilímkova velkosvětsky úpravného
výkladu a effektní roh Ovocné ulice zaujala
»Unie« tichou eleganci své umělecké exposice.
České naše závody, kdysi jen stoudně na peri-
ferii města uchýlené, začínají se hustým šikem
rovnati vedle sebe hlavními třídami. Dům o
domu, krok za krokem, píď za pídí dobývá si
tak domáci živel svojí půdy, odkud po stalet
byl výllačen. Několik desetiletí už trvá ten do-
bývací pochod.
Zevnějšek domů sice dlouho ještě nezna-
mená i život uvnitř, jako zevnějšek knihy ne-
znamená ještě její obsah, ale postup je přece
zjevný. Nový pan de Vogůé, zastaví-li se jednou
mezi dvěma rychlovlaky v Praze, odveze si už
rozhodně příznivější o nás doklad pro svoje
»souveniry a visiony !-
Ottův
Vilímkův
jít Vogůý
Praha
26
article
Obracimne v lustých vánočních seznamee
Obracimne v lustých vánočních seznamee
českých knihkupců a nakladatelů. RRosteme
Rosteme! Jak tomu dávno, co bývala události
nově vydaná česká kniha! V sedmdesátých le.
tech mival Neruda jednou, dvakrát do roka po
feuilletonu »novinky na českém Parnasse« a
tim býval vyřízen »literární přehled« saisony.
A dnes, jaká vřava ! Spolek českých knihkupeů
a nakladatelů čítá přes sedmdesát členů! Mezi
těmi několik velefirem nakladatelských. Rubrik
v návěštich denních listů: »co týden dal« uvádí
průměrem deset a více čísel. Každý den hodi
na trh nejméně jednu knihu. Do roka aspon
365 knih průměrného písemnictv!! O jiném,
odborovém, ani nemluvě! A teď časopisy ! Vy-
cházejících českých všeho druhu a rodu poči-
tají pomalu už do sedmé stovky. Je-li všeho jen
po 500 výliscích: jaká spousta čtiva ! Kdot
všecko čte? Prý náš člověk mnoho čte. Možná.
Je dokonce i pravděpodobno. Mnoho se čte, ale
skoro byste řekli, že se ještě více — píše. Jindy
se více četlo, než li psalo. Zdá se, že čas při-
nesl v té věci podivnou evoluci. Podminkyse
změnily, zrovna převrátily. Není aspoň dokonce
jisto, že by všecko, co se píše a tiskne, mělo také
svoje čtenářstvo. Odběratele snad, ale čtenáře —
kdo ví? Jindy bývalo čtení zábavou, rozkošl
prázdné chvilky. Dnes je prostě povinností vzdě-
lance. Povinnost je čím dále naléhavější. A kde
je povinností mnoho, tam náleží k rozkošem
života, jak víte, povinnosti se — vyhnout
Neruda
27
article
Z Francie od delšt doby už docházeji
zvěsti stále určitější o knihové prý krisi. Krise
má své příčiny, obchodní, rozumí se, a také lite-
rární. Vychází rozhodně více knih, nejen než-lis
přečte, ale než-li se — prodá. A to je citelnějšl.
Nikdo neví, jak krise skončí. U nás dosud není
o té bolesti řeči. Neradno však čerta malovi
na stěnu. Za to rozlehá se u nás jiný nářek.
Na nedostatek — kritiky ! Kritika má být pro-
středkovatelem mezi literaturou a čtenářstvem.
má šiřit porozumění, otvírat bránu literárn
historie, má vážit, uvádět ! Přijali jsme tak s
pojmy o kritice s dědietvím otců. Jindy bývala
taková kritika. Hrála svoji roli na veřejnosti.
měla svoji důvěru v obecenstvu, konala litera-
tuře znamenité služby. A tak si to představu-
jeme! Takové bychom si to přáli také nynl.
Ale takové to dnes už právě — nenl
A není divu, že není! Poměry proti jindy
na všech stranách určují — nové zjevy. Není divu,
jestli s poměry vystřídaly se také pojmy. Dnešní
kritika je jiná, je něco jiného, má jiné pod-
mínky života. Přirozeno, že také jiné formya
jiné — zvyky. Nářek u nás je ostatně — jako
ve všem — pouhým ohlasem žalob v ostatním
velkém světě. Tam podobné žaloby ozývalys
dávno. Něco však neseme rozhodně zcel
o sobitě. Dnešní dobu továrnické výroby ne-
mohla u nás předeházeti doba klidného vývoje
také — v kritice.
Francie
28
article
Ostatek lze vysvětliti z daných okolnosti.
Jindy kritika znamenala soustavnost. Kritik
mohl všecko číst a četl. Dnes nemůže, an
fysicky. Denně nová kniha! Tím je vše
řečeno. A kdyby jen týdně nová ! Dne
poměry obchodní a hospodářské zasahují do
literárních. Časopis má svůj poměr k odbě-
ratelstvu, tiskárna svůj poměr k dělnietvu.
Časopis musí vycházet, tiskárna musí tisknout.
Všecko se zindustrovalo. Písemnictví stalc
se dodavatelstvím. Výroba se zmechanisovala.
Literatura musí dodávat, aby stroje mohly pra-
covat, literatura do tiskárny jako uhlí dot
pírny. A v zápětí jdou následky zcela dle zá-
konů národohospodářských. Nadvýroba se do
stavuje s průvodem svých podivných zjevů. N
slýchaných dosud! Množí se literatura, kter
— nemá čtenárů. A ještě zajímavější zjev
kritika, která nečella dílo, o kterém — píše.
29
article
Volání po kritice není vlastně, než touh
po účasti. Kdo vypálil do terče, chice vědět.
jak to stojí s trefou? Proto se staví u terče
měřiči, kteří signalují, kolikátý kruh byl zasa-
žen. Umělec, literát chce rozeznat účinek svěh
díla. Chce poznati, jaká je účast obecenstva
pro ideu jeho díla. Účast je trefa. Ale ter
je tak vzdálen, obecenstvo je němo! Proto
spolehá umělec na kritiku. Je to signál od elle.
kam bylo namířeno. Kritik je měřičem při lit-
rárním terči.
Střelci nejmilejším terčem bývá — živá
zvěř. Padne-li, sama ohlásí trefu. Nejlepší kri-
tikou díla je účast, kterou obecenstvo s a m
ohlásí. Ale ty krásné časy v umění i v litera
tuře minuly, kdy po každé ráně, která padla,
vylíti u terče panák ze své boudy a dával sig-
nál všem, kdož chtěli viděti. Střilí se přili
hromadně, terč je tak široký a rána o sobě ne-
vzbudí ani pozornost. Také signálů se dává hro-
madně. Je všude tolik hluku a tolik znamení s
podává! Diváků se tlačí, málo kdo rozezná —
chybu od trefy. A mnohá trefa zcela nepo-
všimnuta zalehne. Střelců se zmocňuje nepo-
koj! Literatura není si jista vyvolané účasti
volá po kritice. A kritika nestačí. Kterak stačit
Kterak přečíst 360 knih do roka!
30
article
Nejmilejším bývá literátu takový z obecen-
stva neznámý hlas! Čtenář, který není z povo-
lání kritikem, ale tak se cíti pohnuta, že se
chápe péra, aby vylíčil svůj dojem. Nic ne-
chce, nečeká, k ničemu nezavazuje. Jen po-
třebu ohlasu ucltil. Vérně a nenucené vypra-
vuje všecku lásku, všechen zápal — a pro
ne i odpor? — všechen roj myšlenek, jaké
něm vyvolalo dílo literáta. Důkaz účinku přímý,
nezištný, nezůmyslný, takřka elementární. Nelze
jej ani dost oceniti. Ideál ozvěny vykonanéh
díla! Kritik z povolání pronáší úsudek ut
příliš vztažitý. Má svoje hlediska, svoje názory,
svá měřítka, kritik kamarád své postranní zře-
tele, kritik soupeř svoje záměry odpůrně. Jenom
nejzelenější literát druhého dne po vydání knih
pase po literárních rubrikách listů, aby tu
sobě přečetl běžné klassifikační známky : je
dílo znamenitě, geniální, duchaplně, velkolepé.
hluboké nebo povrchní, bezduchě, hloupé, pi-
tomé a pod. Ozvuky strojové kritiky, která
koná mechanicky svoji povinnost a nemá proto
— co povědě.
31
article
Ta ovšem nepovzbudí účast
A dílo bez účasti je mrtvé dílo. Právem
literatura zatracuje strojovou kritiku, volá po-
živé, zdravé, podněcující. Volání o pomoc ! Však,
uprostřed ostatní pekelné vřavy moderního »roz-
voje«, volání zůstává — marno ! Je vlastně
chorobné. Jindy aspoň nebývalo je slýchat. Kte-
rak taky! Ani živé, zdravé dilo literáta prý ne-
nachází své obecenstvo a dílo — kritika,
tedy dílo idey teprv odrazem vyvolané, má je.
nalézti? Čtou-li se literáti navzájem, vynásejíli
anebo trhajíli se na vzájem, nedá to ještě —
účast obecenstva. Obecenstvo, palrně, ztratilo
ke čtení chuť. Aspoň ke čtení té literatury,
která volá o pomoc. A ztráta chuti je příznak
choroby. Jde li tu o chorobu čtenářstva nebo
— literatury, bylo by teprv vyšetřiti. A kde je
choroba, nebývá daleko — krise. Není-li u nás
ještě odběratelská jako ve Francii, je -
nářská. A to je na pováženou
vývoji poměrů několika stoletín
by konečně nápadna. Všaku
jedné poloviny věku ? N
záhy?
Francie