ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ea80eda0-7107-11dc-a139-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 87, org 5, place 86, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
1. ledna 1904.
4 masthead
Císlo1.
5 article
tarifu, jakož i zákon o zvýšení braneckého kon- tingentu, 30. ledna projednána brusselská smlouva a kontingentace cukru ve sněmovně poslanecké, 31. ledna ve sněmovně panské, tak že 1. února schválený již zákon mohl býti publikován v úřadních novinách. To byl druhý »úspěchs Körbrův, o jehož ceně bude však řeč dále. V prvé polovině února sněmovna se zabý- vala konversí společné s tátní renty. Vládní návrh zněl na konversi pouze 3 6 mil- liardy korun, vyjímaje tak zvaný uherský blok 1.4 milliardy z konverse. Sněmovna však změ- nila vládní předlohu v ten smysl, že konverto- vati možno celou rentu v částce 5) milliard, což schválila i panská sněmovna 16. února 19. února zákon o konversi 4.2% renty na 4 publikován v úřadních novinách.
6 article
Nová branná předloha, dle níž Rakousk mělo dodávati vojsku o 12.000 mužů více, než stanoveno dosavadním zákonem, projednánav prvém čtení 5. února a přijata poslaneckou sně- movnou 19. února, panskou sněmovnou 26 února a nabyvši schválení, publikována v říš ském zákonníku 28. února. Byl to třetí a po slední »ůspěch«, jímž se dr. Körber mohl po chlubiti na počátku roku. Neboť projednán některých menších zákonů, jako o době presen tování směnek, o živnostenských společenstvech. v kteréžlo věci poslanecká sněmovna přijala změny, navržené panskou sněmovnou, prodlou- žení poplatkových výhod pro pražskou assanaci, prvé čtení tiskového zákona, prvé čtení rozpočtu na rok 1903 a prvé člení vyrovnacích předloh nelze již nazvati úspěchy a došlo na ně jen proto, že česká delegace odstavila na čas svě pilné návrhy, ježto dle výroku dra. Kramáře z rozpočtové debaty dne 11. března upustila na ten čas od obstrukce a setrvá jen v opposici. Tato změna taktiky české delegace pdůvodňována domnělými úspěchy Körbrovými, zvláště jeho dohodou s Kolom. Szellem stran uherského vyrovnání. V manifestě, jejž česká delegace vydala 21. března, ukazuje se přímo na to, že by obstrukce české delegace proti aherskému vyrovnání byla marna, poněvadž dr. Körber dle ujednání s uherskou vládou mohl by celé vyrovnání provésti pomocí § 14., kdežto parlamentním projednáním vyrovnání se může jednak zlepšit, jednak se dru. Körbrovi odejme možnost, sprostiti se této obtížné povinnosti pohodlným paragrafem z nouze. Dne 3. dubna byla poslední schůze posla- necké sněmovny, 4. dubna panské sněmovny nastaly velkonoční prázdniny. Dne 12. dubna (o Velkonocích) dr. Körber za své zásluhy »úspěchy« vyznamenán řádem sv. Štěpána I. tř. a tak způsobem effektním zakončena byla prvá. »úspěšná« perioda politické činnosti r. 1903.
doktor Körber Kramář Körbrový Velikonoce svatý . Štěpán poslanecký sněmovna necký sněmovna
7 article
Dne 21. dubna započalo jarní zasedání řšské rady, jejíž celý effekt je zákon o zrušení úřadnických kaucí, zákon o nedělním klidu, o lo- kálních dráhách, mezi nimiž je též dráha z Jin- dřichova Hradce do Obratan a volba rakouské delegace. Sjezd důvěrníků české svobodomyslné strany, konaný v Praze dne 26. dubna, pone- chal sice české delegaci na říšské radě opělně volbu taktiky, ale delegace sama byla v brzku jak tvrdošijnou neústupností německé levice, tak i vládou, nacházející se v zajetí této německé levice, přinucena zříci se »prosté opposice«, slibené drem. Kramářem za rozpočtové debaty a vrátiti se k obstrukci. Jakmile byla dne 23. června ohlášena tato opělná česká obstrukce, jež nepřipustila projednání zatímného rozpočtu na druhé pololetí roku 1903, byli také sečteni dnově trvání říšské rady. Německé strany uza- vřely sice hned 24. června nové souručenství na podporu dra. Körbra a zvolily si zvláštní výkonný výbor, v němž se sešli liberálové s antisemity, ale dne 26. června úřadní noviny přinesty patent, jímž se řišská rada odročuje Dne 1. července objevilo se v úřadních novi- nách císařské nařízení, jímž se mocí § 14. po- voluje zatímný rozpočet a den na to rozhodl panovník o kvotě, jež ustanovena na další rok (do 30. června 1904) v dosavadním poměru 65.6 pro Rakousko a 34.4% pro Uhry.
Kramář Jin Hradec Obratany Praha Rakousko Uhry
8 article
Císařské nařízení o zatímném rozpočtu podepsal kabinet Körbrův již ve stavu de- missionis. K demissi příměly jej poměry v Uhrách, jež se následkem obstrukce přiostřily tak, že tam padl kabinet Szellův a nový kabinet nebylo možno sestaviti bez značných národních ústupků v oboru vojenském. Dr. Körber, spo- léhaje na pevnost svého poslavení aneb snad právě proto, aby své postavení upevnil, odhodlal se býti obhájcem jednoty armádní proti poža- davkům maďarským a poněvadž v ústupeích, Maďarům slíbených, viděl porušení této jednoty, zadal již dne 27. června s celým kabinetem za propuštěnou. Vedle demisse společné zadal dr.
missionis Szellův doktor Körber Maďar Uhry
9 article
Rezek ještě svou zvláštní demissi, jejíž příčinou byly věci české. Společnou demissi celého kabi- netu eísař zamítl vlastnoručním listem ze dne 7. července, jenž vyzněl pro dra. Körbra sice velmi milostivě, ale o věcech uherských, o něž běželo v prvé řadě, nebylo v něm ani zmínky. Dne 8. července panovník odjel na letní pobyí do Išlu a odtud teprve vyřízena demisse Rez- kova. Dr. Rezek propuštěn dne 11. července z úřadu ministerského, ale ponechán v disponi- bilitě. Tak zredukován na pravou míru prvý »úspěch« Körbrův, pokud se týče jeho poměru k uherské vládě a současně zboršil se jeho poměr k české delegaci, ježto Rezkovým od- stoupením dr. Körber ztratil prostředníka mezi vládou a českou opposicí. Hned na to odhalena pravá cena druhého „úspěchu“, totiž parlamentního schválení brus- selské cukerní úmluvy. Konference brusselská rozhodla, že kontingentace cukerní výroby se příčí ujednáním této konference a vládě rakouské nezbylo, než „úspěch“ svůj vlastnoručně zničiti. Dříve však bylo nutno vyžádati si k tomuto zma- ření vlastního úspěchu svolení uherské vlády. Nastalo opět smutné vyjednávání mezi rak. min. obchodu Callem a uherskou vládou, několikeré jízdy dra. Körbra a min. financí Böhma-Ba- werka k císaři do Išlu, až Uhrám povolena s ur- taxa, načež se dne 4. srpna mohlo v úřadních novinách objeviti císařské nařízení dle § 14., ukerní zákon ze dne 31. ledna zrušen. Tak úázalosti pochován druhý Körbrův
Rezek Rez doktor Rezkův Körber Böhm Išlu Uhry
10 article
pronikla poprvé do veřejnosti áři nebudou ani v Rakousku volenou vojáci, dosluhu- službě, protože ésti odvodu a ne- mohou tam býti do vojska zařaděni nováčei. Zpráva ta se v brzku potvrdila z kompetentníe kruhů a vzbudila všude zasloužený odpor. Zem ské sněmy, jež se sešly postupně od. 14. do 29 září, usnášely se hned v prvých svých schůzích na resolucích, žádajících, aby rakoušti tříročác- nebyli trestáni pro maďarský odpor proti branné předloze. Ale jak ve vládních orgánech, tak i svými zástupci na sněmích dolnorakouském. solnohradském a korutanském vláda dala pro- hlásiti, že pro zachování parity v armádě v Rakousku se musí státi totéž opatření, které se jeví nutným v Uhrách. Dne 17. září vydán v Chlopech armádní rozkaz, v němž panovník po skončených manévrech oznamuje svému vojsku, že v organisaci vojska nenastane žádná změna, že se císař nevzdá práv a opráv něností, které jsou mu zaručeny jako vrehnímu pánu vojska a že armáda zůstane nadále společ nou a jednotnou
Rakousko Uhry
11 article
Den na to přibyl do Vídně na návštěvu ně mecký císař Vilém a hned na to svolána říšská rada na den 23. září, aby změnila třetí Körbrův „úspěch“, branecký zákon. Vládní před lohou se žádalo, aby 1. října bylo do vojska za řaděno tolikéž nováčků, odvedených v Rakousku jako minulá léta, přespočetně odvedení branei (12.000) aby však mohli býti zařaděni tehdy, až také uherská sněmovna schválí zvýšený kontin- gent branců. Tento vládní návrh narazil však na odpor české delegace a po dlouhém smlouván přijat návrh Parishův, aby se 1. října zařadil do vojska jen starý kontingent 59.024 mužů; bu- de-li vláda chtíti zařaditi i dalších 12.000 novo- branců, musí si k tomu vyžádati nového svolení parlamentu. Dne 28. září říšská rada odročena, 29. září publikován v úřadních novinách změ něný branecký zákon, rakouští tříročácí pro puštěni téhož dne na trvalou dovolenou a tím pochován i třetí a poslední Körbrův úspěch z r. 1903.
Vilém Parishův Vídeň Rakousko
12 article
Celý říjen a prvá polovina listopadu věno- vány v Předlitavsku zemským sněmům, jichž činnost přerušena v září jen na krátko zasedáním říšské rady. Čas ten věnován sněmům ovšem ne z lásky k jich autonomní činnosti, nýbrž, protože pro rozhárané poměry v Uhrách a známě již konce různých „úspěchů“ zasedání říšské rady nezdálo se dru. Körbrovi obzvláště vítaným. Hned na počátku podzimního zasedání. jež započalo 17. listopadu, se ukázalo, že obavy Körbrovy před říšskou radou nebyly marny. Předkládaje rozpočet na rok 1904, dr. Körber promluvil větší řeč o politické situaci, v níž vy- ložil též své názory o národních ústupcích, čině- ných Uhrám a za to hned následujícího dne na- zván v uherské sněmovně hr. Tiszou „distin- guovaným cizincem“, jehož mínění jest pro Uhry bezvýznamné. Kdyby nebylo slovních po- týček mezi drem. Körbrem a novým předsedou uherského ministorstav hr. Št. Tiszou, pak zná- mého výroku ryt. Jaworského ze dne 3. prosince. že česká obstrukce jest politika justamentu, konečně pilného návrhu Fořtova na změnu ra- kouské ústavy, nestálo by podzimní zasedání říšské rady, jež trvalo do 12. prosince, a v němž vyřízen pouze zákon o podpoře 20 millionů korun pro kraje, postižené živelními pohromami, ani za zmínku.
doktor Körber Körbr Tisza Jaworský Fořtův Předlitavsko Uhry uherský sněmovna Tisza
13 article
Všeobecná apatie, s kterou přijato odročení říšské rady, byla však ještě před vánočními svát- ky vystřidána značným vzrušením, jež nastalo po delegačním cerklu dne 16. prosince. Panov- ník v rozhovorech s delegáty českými, chorvat- ským a slovinským zmínil se nemilostivě o poli- tice obstrukční, ale s české strany ústy dra. Kramáře bylo namítnuto, že koruna není správně informována o české politice, kdežto delegát Biankini oznámil panovníku přímo, že koho ne- bolí, ten nekřičí. Za poměrů rozháranějších než kdykoli jindy uspokojiv pouze rakouské Němce, ale nesplniv ani jediného oprávněného požadavku rakouských Slovanů, zakončil dr. Körber čtvrtý rok své vlády císařským nařízením ze dne 30. prosince, jímž si povolil zatímný rozpočet na prvou polo- vinu r. 1904 opět pomocí § 14.
Kramář Němec Körber Panovo
14 article
Z politických událostí v jednotlivých korun ních zemích rakouských sluší uvésti následující Zákon o zvýšení platů učitelů národnic škol v království českém došel dne 31 ledna konečně panovnického schválení a zároveň potvrzen též zemský zákon o pivní přirážce. jímž zvýšení oněch platů umožněno. Odpor ně- meckých okresních zastupitelstev proti vyřizo- vání českých podání zlomen rozhodnutím správ- ního soudu ze dne 18. února, jenž vyřknul, že okr. zastupitelstva v Čechách jsou povinna vy- řizovati též podání, učiněná v druhém zemském jazyku. Poplach v České spořitelně, jenž za- počal dne 20. února, vymanil mnoho millionů českých úspor z německé správy. Sněm králoy- ství českého, jenž se sešel dne 29. září a byl uzavřen 9. listopadu, byl tentokrát úplně bez- plodný, poněvadž lehkomyslná německá ob- strukce zmařila veškeru jeho činnost. Návrh na změnu obecního zákona, pokud se týče voleb- ního práva čestných a prostých měšťanů, zůstal nedojednán. Zjevem potěšitelným bylo sloučení tří velkých národních stran, mladočeské, staro- české a agrární, jež dne 8. listopadu vydaly svůj program, v němž vedle požadavků státoprávních a jazykových vyjmenovány poprvé také národn požadavky v oboru vojenském. Sjezd slovan- ských novinářů v Plzni od 30. května do 2. června a slavnost položení základního kamene k Husovu památníku v Praze 5. a 6. července přispěly značně opět ke sblížení česko-slovan- skému. Těžkou ranou pro širé kraje středních Čech bylo zhoubné krupobití dne 19. července; těžkou ztrátou pro celý národ úmrtí mnoha vy- nikajících jeho členů, z nichž zvláště želíme smrti dra. Fr. L. Riegra dne 3. března a dra. Ed.
Husův František L Riegr Čechy Plzeň Praha Český spořitelna
15 article
Brzoráda dne 18. listopadu. Značným národním úspěchem může se vy- kázati sesterská Morava, Dne 21. července ukončeny v Hranicích dávno připravované obecn volby, jež správu tohoto důležitého města vlo- žily opětně v ruce české. Moravský zemský sněm, jenž zasedal od 21. září do 7. listopadu, skončil opět volbou stálého smiřovacího výboru Tísnivý dojem způsobilo jednání olomouckéh arcibiskupa dra. Kohna, jenž pro bezdůvodné uvěznění P. Ocáska povolán konečně k zodpo- vědnosti do Říma. — Slezský sněm zasedal od 14. září. Z věcí slezských nejvýznamnější jest sestátnění soukromého polského gymnasin těšínského a německého gymnasia frýdeckého. Politické poměry českého obyvatelstva ve Slez- sku nejen se nezlepšíly, nýbrž pádem kateřinsko záložny ještě zhoršily. V Haliči místodržitel hr. Pininski podlehl úkladům strany krakovsko-stančíkovské a ustou- pil své místo hr. Ondřeji Potockému (10. června) Zemským maršálkem místo Potockého jmenovár 1. července opět hr. Stanislav Badeni. Na sněmě haličském, jenž zasedal od 14. září do 3. listo- padu, předmětem sporu rusko-polského bylo opět zřízení ruského gymnasia v Stanislavově. Poně- vadž polská většina prohlásila zřízení tohoto ústavu na ten čas za nevhodné, opustili ruští po- slanci 29. října sněmovnu a vzdali se mandátů. — V Bukovině stal se zemským presidentem kn. Konrád Hohenlohe-Schillingsfürst místo bar. Bourguignona, jenž 4. dubna odešel do výslužby.
Brzorád Kohn P Ocásek Potocki Baden Hohenlohe Schillingsfürst Bourguignon Morava Hranice Řím Halič Stanislavův Bukovina
16 article
Podzimní sněmování bukovinské zmařeno ob- strukcí, kterou v této zemičce prováděla pro změnu sněmovní většina. Teprve na sklonku roku, 28. prosince, sněm svolán znova a vyřídi rozpočet i ostatní zemské potřeby Z událostí v zemích jihoslovan- ských pozoru nejhodnější jest drzý útok, způ- sobený korutanskými Němci pod protekcí štyr- sko-hradeckého hr. Gleispacha na korutanské Slovince. Přes to, že právě ve Štyrsku se udál odstrašující případ, že slovinský seďlák Bratuša odsouzen tam k smrti, protóže závraždil a sežral (doslovně) svou vlastní dceru, ač ve skutečnosti zabil a snědl jen vepře, nepodrobiv jej zvěro- lékařské prohlídce a nerozuměje německým soudcům, přiznal se na soudě ke vraždě svě uprchlé dcery: přece bráněno Slovincům i v Ko- rutanech, aby užívali na soudech svého vlastního jazyka. Útok na slovinský jazyk v Korutanech příměl obě slovinské strany v Kráňsku, liberály i klerikály, aby rázným způsobem zakročily ve prospěch svých týraných korutanských krajanů.
Němec Slovinec Bratuša ko Korutany Kráňsko
17 article
Doma v Kráňsku stály však obě tyto strany proti sobě nepřátelsky a klerikální obstrukcí zmařena činnost kráňského zemského sněmu. — Na územi terstském podařilo se Slovincům při volbách sněmovních dobýti nového, šestého man- dátu za venkovské obce. — Na sněmě i strij- ském vlašská většina přecházela přes potřeby slovanské většiny obyvatelstva k jednacímu po- řadu, jako v létech minulých. — V Dalmaci pod dojmem Khuenový krutovlády v Chorvatsku došlo na smír srbsko-chorvatský. Körbrův návrh na úpravu jazykových poměrů u úřadů dalmat- ských, podaný sněmu místodržitelem baronem Handlem a vyhražující 90% veškeré úřadní agendy jazyku německému (!), byl ovšem všemi stranami, Chorvaty, Srby i Vlachy svorně za mítnut. V politické správě alpských zem í na stala změna tím, že zemský president korutan- ský ryt. Fraydenegg dán 4. dubna do výslužby a na jeho místo dosazen baron Robert Hein. — V Inšpruku opakovaly se v květnu demonstrace německého studentstva proti novému vlašskému docentu dru. Lorenzonovi a násilným způsobem zmařeny v listopadu přednášky římského pro- fessora dra. Gubernatisa. Sněm tyrolský mohl za podzimního zasedání z ochoty vlašské menšiny vyříditi některé zemské potřeby. — Štyrský sněm přijal v listopadu změnu vo- lebního řádu sněmovního, přiřknuv nezastoupené dosud všeobecné kurii vylicské osm poslanen a vysloviv se pro přímé vojby.
Körbrův Handl Chorvat Srba Vlach Hein Štyrský Kráňsko Chorvatsko
18 article
Z Opavy, 80. prosrce. (Smutná bi lance.) „Opav. Týden.k, přehlížeje ve stati „Na sklonku roku“ národní a politickou situac českého lidu ve Slezsku, konstatuje, že uplynulý rok byl pro Slezsko rokem těžkých ztrát a ne- hod. Pohromy živelní způsobily lidu těžké ztrá- ty; v ohledu politickém slovanský a zvláště če- ský lid narážel stále na urputnou neústupnost svých německých krajanů a na nepochopitelnou lhostejnost orgánů vládních. „Ale ani v ohledu národním — stýská dále „Opav. Týden.“ — nemůžeme u nás zaznamenati žádný světlý bod v roce uplynulém. V četných obeích nepřinesly nám volby obecní žádných prospěchů, ba zasely ještě různé osobní a soukromé třenice a všude skorem ukázala se buď naše nehotovost neb ne- připravenost, poněvadž veškerá práce národní jest jen dobrovolná a právě pro její základní pod- mínky pro úplnou přehlednost bojiště, doposu není dostatečně postaráno. Konečně nám uply- nulý rok přinesl smutnou věc, že na odstranění zla, napáchaného s kateřinskou záložnou, ne- stačí ani obětavost všeho českého lidu, když náš lid buď ze zaslepenosti neb ze škaredého prospě- chářství nechce příložiti ruku k dílu. Komu nen rady, tomu není pomoci, jen že se tato pravda na nás zle vymstí. Konkurs, který právě nad záložnou zemským soudem v Opavě byl pro- hlášen, jest pro mnohé nejhorším dědictvím, se kterým starý rok posílá nás do nového.
Opava Slezsko
19 article Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. prosince.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 31. prosince. Ruský duch. Každý den je možno, že Japonci zaháj naproti Rusům válku, ačkoli možnost smírného vyrovnání dosud není vyloučena. Rusové maj k němu ochoty více než dost, a měli by ji i Japonci, kdyby méně sluchu dopřávali cizím svodům a nestotožňovali svou ješitnost se svým národním prospěchem. Všechen svět upírá oči k Rusku a Japonsku. Utkají-li se tito dva sou peři, podobá se, že se z toho vyvine světový konflikt, jenž už mnoho let visí nad všemi ná- rody zeměkoule jako Damoklův meč. Všechny státy zrychlují a doplňují své zbrojení a chřesti zbraněmi, nejvíce velkohubý Němec. Nám už dávno válečným pokřikem německým zalehují uši a mnozí z nás už se rozžehnali s tímto bídným českým svělem a lichotí se k Němci, aby je nějak jinak polkl, než ostatní Čechy, nějak jinak jim ustlal ve svém panderu. Docela jinak vedou si Rusové. Rozumí se, že konání válečných příprav nezanedbávají vždy osvědčená chrabrost jejich je zárukou, že ani Japoncům s pole neutekou a dají jim pocí- titi svou pravici. Kdo však o válce nejméně mluví a nejméně se na ni těší, jsou Rusové. Z Japonska docházejí denně zprávy o bojovném vyzývání tamního tisku a zápalu národních mass pro válku. V Rusku nic takového nepozorujeme. Rusové půjdou do války, bude-li jim vnucena, a začnou-li se jednou bíti, budou se bíti se vši opravdovostí. Daleko jest od nich, aby na tak hrůzoděsné zlo, jako jest válka s kýmkoli, při- pravovali se s cynickou radostí zabijákůva hrdlořezů, kteří životy nasazují za válečnou kořist a za smutnou válečnou slávu. Vážná, tichá, soustředěná, možno říci po- božná je nálada ruské mysli před válkou, mo- houcí se strhnouti každou minutu. Je v tom
Japonec Rus Damoklův Němec Praha Rusko Japonsko Čechy
20 article
cosi velebného. Nemůžeme Rusům odepříti obdivu. Vidíme tu známky docela jiného ducha, než jaký naplňuje západní Evropu a zvláště naše německé sousedy, ducha lepšího, lidštěj- šího, nám bližšího, ano přímo řekněm našeho. Je to veliký duch XX. století, jež proroci věku minulého nazývali slovanským. Je to duch, kte- rému nebude zapotřebí mečem podmaňovati, protože bude srdcem získávati národy. Meč bude mu pouze k sebeobraně a loskot jeho nepřehluší hlasu srdce křesťanskoslovanského, jež nikdy nebude se kochati v prolité krvi ne- přátelské, nebude dobíjeti poraženého a šlapat na jeho šíji, nýbrž k sobě ho pozdvihovati, objímati, na srdce přitiskati. V tom duchu je psána stať duchaplnéh Syromjatnikova v »Novém Vremeni«. (Poznámky spisovatele VIII.) Pan Syromjatnikov je znale obojího Ruska, evropského i asijského, i Ja ponska a vůbec Dálného Východu. Vybíráme z článku jeho podstatná místa. — ... Moudří, vážní a velmi kulfurní lide prohlašují, že musejí ubíjeti Tibeťany nebo Araby aby je naučili vážiti si jich. Japonci myslí, ž se stanou silnějšími Ruska, potopí-li naše ko- ráby, a že nás tím přinutí, abychom je měli v úctě. Němci myslí, že jejich východní sou- sedé rozpadnou se v jakousi beztvárou massu, jakmile začnou válčiti na Východě, a obnaživše svoji západní hranici dovolí jim učiniti se hospo dáři na Západě. Ale co myslí 419 mill. ruských lidí, kteří tvoří ruskou ozbrojenou moc v době války, sílu, rovnou desetině všeho japonského národa? Myslí, že životy jejich jsou v rukou božích a carových a že smrt za vlast při lidech je krásnější, nežli smrt od staroby a choroby doma pod střechou. Nejsou to najatí žoldnéři, nýbrž občané a půjdou na smrt ne pro výhody. nýbrž pro víru a veliké duchovné statky, jež jsou cennější života a jež učinily z divocha člověka.
Rus Syromjatnikov Němec Evropa Nový Vremit Rusko Tibeťan západ
21 article
... Potřebuje někdo z nás otroků nebo nových zemi? Nikdo nepotřebuje. Když Evro pané rozdělili Afriku, žádný Rus nepromluvi slova. Ale když západní Evropané počali rozdě- lovati Asii, ruští lidé pocítili, že berou jejich děti a vnuky. Rusové se zdvihli do Sibiře skor současně, co Portugalci dobyli Indie. Portugalei šli na Východ za nevěřicími Saraceny, kteří nad nimi panovali tři věky. Portugalský historik do- bytí Indie, Bareš, pravil: »Království naše zalo- ženo bylo na krvi mučeníků a mučeníci je roz- šířili po všem okrsku země«. My šli na Východ za nevěřícími Tatary, kteří nad námi panovali tři věky, a naši mučeníci vybojovali nám Asii. Celé světové dějiny jsou dějinami lidských vln, přelívajících se z východu na západ a ze zá- padu na východ, a lidská vůle nemá tolik sily, aby řídila proudění těch vln. Možná, že lidské dějiny sestávají z přílivů a odlivů, podmíněných ne přítažlivostí měsíce a slunce, jako morské přílivy a odlivy, nýbrž přítažlivostí Velikého Neznámého. Srazili jsme se na Východě se vzry- vem japonského rozvoje, jímž opakuje se v XIX. stol. historie našeho rozvoje v XVII. a XVIII. stol. Můžeme-liž se na Japonce hněvati, že prožívají totéž probuzení, která my proživali za Petra? Můžeme-liž s lehkým srdcem krušiti lidi za to, že nevědí, kdo jest jeji ch nepřítelem, a lezou na své bu- doucí přátele ve prospěch svých budoucích nepřátel? My jsme starší a zkušenější ve světové politice, my musíme nahlížeti hlouběji v budoucnost, na nás l ež zodpovědnost nejen za osudy na- šeho mocnářství, nejen za osudy Slovanů, nýbrž i za osudy po- krevné s námi Asie.
Evra Afrika Rus Evropan Portugalec Portugalei Bareš Tatar Japonec Petro Asie Sibiř Indie východ západ
22 article
... Jed n z nejlepších ruských lidí naší doby, vladyka Nikolaj, zakladatel pravoslavné církve v Japonii, pravil mi jednou o Japoneíeh ve své maličké cele v Tokio: »Jich třeba lito- vati, jsou chudí, ale také musejí jísti. Máte pořád jen politiku na mysli, ale zapomínáte na duši; všichni lidě jsou bratři.« Tehdy se mi zdálo, že Japonec nemůže být mým bratrem, jiná jest naše minulost, jiná mysl, jiné city. Ale nyní, po drahné době, vidím, že v bu- douenosti Čna, Japonsko a Rusko musejí býti spojeny nejtěsnějšími a nejbližšími úvazky a že musíme mnohé uvážiti a promysliti, než poprvé střelíme do Japonce; musíme věděti, k do se usadí na japonských ostrovech na misto rozbitého Japonska. Ne- myslili jsme na to, kdo zasedne na místo ochromeného námi Turecka, a proto se nám nepodařilo rozřešiti východní otázku. ... Jako většina Rusů nikdy jsem se ne- bál smrti, proto nebojím se vojny. Jsem pře- svědčen, bude-li nám třeba peněz na nejstraš- nější a nejdelší vojnu, že se jich najde víe než třeba. Ale nám by válčiti bylo ne s východními barbary, nýbrž s barbary dálného Západu, kteří strkají na nás Japonsko.
Nikolaj Japoneíeh Japonec Rus Japonie Tokio Japonsko Rusko Turecko
23 article
. . Jeden Japonee, žurnalista, jenž dvě tomu léta přijel do Petrohradu, vynášel mi ja- ponskou kulturu. »Překrásně,« odvětil jsem, »jste velmi zeivilisováni, ale řekněte mi, kdo jsou ti emigranti, kteři se stěhují od vás do Sibiře? Jsou-liž to doktoři, inženýři, ušenci, spisovatelé? Nikoli, obyčejně jsou to dělníci a nádenníci, někdy fotografové a někdy vydržo- vatelé veselých domů, přijíždějící se svými obětmi. Ani Německo, ani Francie, ani Anglie neposilají k nám takových emigrantů. Proto ne- mohu nabyti přesvědčení o japonské civilisaci.« . . . Tihnuti Japonska na pevninu Asie bude mu tak na škodu, jako byla na škodu Anglii snaha, upevniti se ve Francii. Ostrovní stát lépe učiní, povede-li ostrovní, osadní poli- tiku, a Tichý okean s ohromným počtem ostrov jest ohromné pole pro činnost podnikavého ná- . . . Kdyby se mne někdo tázal, chová- me-li nenávisť k Japonsku, odpovím, že nikoli.
Petrohrad Sibiř Německo Francie Anglie Japonsko Asie
24 article
Otázal-li by se, přál-li by si kdo v Rusku někdy zachvátiti Japonsko, odpovím, že nikdo a nikdy Avšak řeknu při tom, že Japonsko nemůže zdržeti Rusko od opravy mandžurské hranice ... Sejde-li a shodne-li se s Ruskem, Japonsko může dosáhnouti ohromných výsledků. A jakmile mine u Japonska nynější válečná horečka, Rusové museji pilně studovati svou východní sousedku a domoci se upřímného a pevného zblížení s ní na půdě průmyslu, obchodu a osvěty. Ruský princip v politice nabývá výrazu ne v ně roda. meckém opovrhování druhými ná rody, ani v činské lhostejnosti k jich osudu, ani v anglické sna ze, miti co nejvíce otroků, kteří mu- sejí na nás pracovati, nýbrž v kře- sťanském smíření životných zá- jmů ruského národa s životnými zájmy jiných národů, s nimiž se stýká. Závisť je pocit slabých a podlých. Ruský národ nikdy nebyl ani slabým, ani podlým. Ruská politika nemůže být úspěšnou bez úcty k jazyku, obyčejům a víře ná- rodů, s kterými je nám žíti pod jednou stře- chou nebo v blízkém sousedství. . . . Osvícení nedosahuje se rázem. Indové říkali, že jen ten může jíti do svatoháje spasiti svou duši, kdo viděl už své vnuky. Avšak osví- cení třeba si přáti a hledati. Na zlobě, lži, zá- visti, nedůvěře, nenávisti lidí, násilí nelze zbu- dovati ničeho pevného ani v soukromém životě, ani v státním. Nejpevnějším základem každé lidské budovy bylo a bude dobro.
Rus Ind Rusko Japonsko
25 article
Anglie, Japonsko, Rusko. O vánočních svátcích bylo v Londýně po- zorováno, že národní zpěváčkové, bavící lid pantomimami a kuplety, nápadně vychvalovali »starého Džoe«, t. j. Chamberlaina, vysmívajíce se jeho protivníkům. Vévoda Devonshirský za několik dní příšel o populárnost, již si dobyl na politickém jevišti za mnohá léta; noviny i meetingy jej odsuzují za opposici Chamber- Iainovi. Pověsti, jakoby Němci proti Chamber- lainovi intrikovali, působí na obecnou náladu v zahraničné politice. Obavy, aby se Německo nezblížilo s Ruskem v příčině dálného Východu na škodu Anglie, sesilují přání Angličanů přede- jiti Němce. Z Londýna oznamují, že všichni Angličané, hlouběji znající Japonsko, jsou přesvědčeni, že bude poraženo, utká-li se s Ruskem, a pochy- bují, že by Japonci byli do opravdy tak zasle- peni a sami se vrhli do jisté zkázy. Spisovatel knihy »Nejdalší Východ«, Hawes, praví: »Starší Japonci nechávají mladší křičet, ale nenechávají jednat.« Starý Japonec mu pravil: »Nejsme ta- koví hlupci, abychom své národní hnuti vsadil na jednu kartu.« Jiní angličti znalci dálného Východu uka- zují na nenávisť Korejců k Japoncům jako na nepřemožitelnou překážku, aby se Japonci utvrdili na Korei. Makedonské nedobitky. Dop. »Nár. L
Chamberlain Devonshirský Němec Chamber Angličan Japonec Hawes Korejec Dop Anglie Japonsko Rusko Londýn Německo ChamberIain Nejdalší východ
26 article
Z Cařihradu, 25. prosince. Událo se ně- kolik srážek mezi tureckým vojskem a nedobitky makedonských čet. Několik povstaleův objevílo se v okol Dojranu, ve vsi Banici. Z Dojranu vyslán proti ním oddil vojska. V neděli večer vojsko ves obkličilo, povstalci před úsvitem pokusili se utéci, vojsko jim bránilo. Zahynulo 6 povstalců, s turecké strany voják a žandarm. Ostatním povstalcům podařil se útěk. Druhá četička vpadla za poledne do moha- medánské vsi Citluku a ubila tu tři lidi, načež utekla. Vojsko posláno za ni. Pět mohamedánů z Karadže- Abadu a Pece v okolí Jenidže a Vodeny přepadeno povstale v Mandalu nedaleko Jenidže a pobito. Povstaleů bylo 20, vedl je nějaký Christo. Čtyři křesťansti sedláci z Karadže Abadu nabídli se povstalcům, že jim ukážou domy ubitých, i vedli je do vsi. Mohamedánští obyvatelé chytili zrádné sousedy. povstalci prchli. Chycení byli odevzdání úřadům za prchajícími vydalo se vojsko s rozkazem aby je přivedlo živé nebo mrtvé.
Abad Cařihrad Dojran Karadža Abad Pec Jenidža Voden Mandal
27 article
Nekolik tomu dní, úřadům bylo oznámeno, že 5 povstalcův ukrylo se v domě nějakého Manče v Banici u Dojranu. Poslána na ně četa vojska. Povstalci dostali pomoc od jiných po- vstalců, ale i vojsku přišla posila. Když Manče a jeho soudruzi viděli, že jim spásy není, za- pálili dům a pokusili se probiti, byli však utlu- čeni. Druzí povstalci, kteří na vojsko stříleli s blízkého vršku, dali se na útěk, vojsko z Blíže vsi Radomíru pobila se četa 20 po- vstalců s vojenskou přesilou. Povstalci poraženi prchli, aniž se jim podařilo odněsti nebezpečně raněného syna svého vůdce Christa, chlapce čtrnáctiletého. V újezdě džumabalském vzdalo se dobro- volně úřadům 20 povstalců, v újezdě mel- nickém 27. Z Bulharska vrátilo se do Drinopolska 18 běženeckých rodin. Četa, která z Bulharska chtěla vtrhnout do Turecka, byla zahnána zpět. V Kalči povstalecká četa zabrala 130 ovec, ale vojsko ji zahnalo a ovce vrátilo majiteli. V Bělehradě utvořil se spolek milosrdných pravoslavných sester pode jménem »Kolo srbských sester«. Milosrdné sestry srbské meškaji ode dvou neděl v Bitolii a pomáhají strádajícím. Přinesly s sebou 85.000 fr. a množství teplého, zimního oděvu. Křesťanské obyvatelstvo je všude radostně vítá. Prošly dosuď okresy: přilepský, Dojčin. kičevský, porečský a bíťolský. nimi.
Manča Radomír Banice u Dojran Christo Bulharsko Turecko Bělehrad
28 article
Nevěrná politika Bulharska. Dop. „N. L-. Z Cařihradu, 26. pros. Politika slambu- loveů, nynějších diktátorů Bulharska, vzala si za vzor nevěrnou, bezcharakternou politiku ře- ckou. Po fiasku, kterého se dočinil jejich úzký egoism v Makedonii, zdálo se přírozeným a je- dině možným, že se budou káti za své hříchy a hleděti budou napraviti své politické chyby upřímným ruky podáním bratrským státům sou- sedním, Srbsku a Černé Hoře. Skutečně něktet Bulhaři, mezi nimi vůdcové nešťastného po- vstání, přišli do Srbska na agilaci. Mezitím ale vláda bulharská dále vyjednávala s Tureckem. Bylo vidno, že mezi vůdci povstání a bulhar- skou vládou je srozumění a že vůdcové pouze nadhánějí vládě, aby Turecko, zastrašeno mož- nosti rozšířeného povstání, povolilo Bulharsku větší výhody. Zbližování se Srbskem mělo pouze ten účel, aby Srbsko kompromitovalo jak v očích Turecka, tak v očích velmocí. Mezitím bulharská stambulovská vláda stále více se vzdaluje původní mety: osvobození Makedonie a Starého Srbska. Příčina vězí pouze v sobe- ctví stambulovců, kteří nikdy nebyli s to pocho- piti, že také druzí národové na Balkáně mají
Dop N L Bulhar Bulharsko Cařihrad Makedonie Srbsko Černá hoře Turecko Balkán