1
masthead
17. listopadu 1901
2
masthead
I. Příloha „Národnich Listů
6
article
Výstava Jaroslava Špillara.
Výstava Jaroslava Špillara.
Souborná výstava Špillarova má dv
oddělení, v sále i v seznamu. Podržme tot
rozdělení i pro tuto zprávu o výstavě.
Jedno z nich nese společný titul »Z Italie
a rozpadá se na »studie z okoli Florencis-
Fiesole r. 1900«, »studie z Livorna-Antignanu
r. 1900« a na oddíl sakvarelů«, který vlastně
je pokračováním dílu prvního. V celku —
abych byl svědomitým reporterem — - sedmdesát
osm čísel, a v zevrubném úvodu k seznamu do
vidáme se, že to je žeň pouhých tři měsíců
italské zimy. Arci jednotlivé kusy této hojní
úrody nepřesahují zbusta velikost ruky a jino
nejsou o mnoho větší. Uvádím to, ne že bych
měřil umění na čtverečné centimetry: chei tim
jen naznačiti, že valná většina těchto destiček
a lístků z Ilalie jsou drobné a rychlé studie,
náčrty s jistým chvatem, který se bohužel
mnohdy blíží zběžnosti, na potulkách po strá-
ních fiesolských a po kamenitém břehu moř
zachycené. Cypřišové aleje a háje, villy v za
Špillar
Špillarův
Livorno
7
article
hradách dřímající, pinie a olivy, úzké costy
mezi zdmi a daleké pohledy na město v zele
ném údoli se blýskající, tiché kláštery a pěnivé
příboje, rybáři a dělníci, bronzy florenských
fontan, sluncem zlacené zrcadlo moře a báchor-
kovité pohledy do opuštěných lomů fiesolských,
to vše se rychle střídá před vaším zrakem, ale
valného dojmu nezanechá. Mám z této štědře
vyložené sbírky asi takový požitek, jaký mi při-
nášejí čelné cestopisné črty a feuilietony, jež
se rok co rok v letě a na podzim objevuji
v našich listech, a v nichž se dost svědomitěa
někdy i velmi obratně referuje, kde letos autor
byl, kterými cestičkami chodil a co v Italii vi-
děl. Naleznete v nich i zcela slušná ličení pano-
ramických pohledů; každý je unešen mořem
všechny svědomitě zaznamenávají, kde který
palác a jaká socha stojí, ale nejprvnější vlna
jiného zájmu, jak je denní život sebou přináší
vyhladí obrazy sotva naznačené a přečtené.
8
article
Osobnost autorova ani vám více nenapadne. Mi
ním uměleckou fysiognomii. Jsou to literární
zprávy všímavých turistů, nejednou lidi, kteř
opravdu byli na místě dojati nádhernými obrazy
přírody a někdy i vskutku podlehají dojmu vel
kého díla uměleckého na ulici nebo v galerii
ale schází jim schopnosti: prožiti tyto imprese
a emoce tak,aby se zapředly v jejich duševní
obzor a život na vždy, a vylíčiti je slovy a vě
tami, jež by sugestivnou mocí ve čtenáři pro-
bouzely stejně mocná, obrazivá a unášejíeí
hnuti.
Také mezi malíři, kleří po čtyři sta let už
putují ze severu na jih, druhdy, aby bedlivě
prostudovali a prokreslili, co vlaští mistři byl
vytvořili, nyní, aby domů poslali nebo přivezli
obrazy kraje a lidu, naleznete mnoho, již s
větší či menší dovednosti namalují kus jižního
světa, zajímavého pro nás cizím zjevem, svými
velkými tradicemi, které my dobře známe, svojí
mnohobarevností, které my doma postrádáme.
Ale jak málo je těch, kteří ve styku s timto
cizokrajným světem rostou ve svém umění
Je jich zrovna tolik, kolik je velkých uněleckýeh
individualit a maliřských poelů. Jedni se zplj
majestátní silhouettou forem, druzí záplavou
světla a mořem barev, a obrazy, jež pod jejich
rukou se rodi, snad ani žádné všední oko ne-
spatřilo. Ale v tom je právě podstata umělee-
kého cítění a vidění, že víc, hlouběji, obsáhleji
a rozechvěněji eítí a vidi nežli my ostatní ne
uniělci, a v tom spočívá umělecká dovednost,
že tyto subjektivní zažitky a tato zanícení mlu
vou svého umění, barvou, tonem, kresbou, pla
stickým tvarem, na nás přenáší a jimi naší mys
a duši jako kořisť uchvacuje.
9
article
Na každé své vyjížďce na jih, i kdybyst
byli pouhými turisty z moderní zvědavostia
horečky, brzy poznáte, že na vás všechno zcela
jinak, v první řadě mnohem vzrušeněji působ
nežli na domorodce. Jste nadšení aueb aspon
zaujati každou skalinou a každou skupinou
stromů, zrovna rozčileni plamennými zátopam
západu, malebnoslí zastrčených ulic a každého
zelinářského krámu. Kolem těchže věcí a zjevo
jdou tuzemci nevšímavě a netčeně. Řiká se
jim to je všední, codenní, co nám je nevšední
a sváteční. V tom je mnoho pravdy, byť ne
všechna. Je v tom aspoň zhruba vydádřen po-
měr seveřana, po jihu putujícího, k tomuto kosmu
barev a světla. Ten podléhá nezvyklýma
vzácným dojmům, vyvýšeným a sesíleným skry-
tým pochodem myšlenkovým, jímž bezděkya
nevědomky srovnává tento svět, v němž je ho-
stem, se světem na severu, v němž je doma.
Nu, a obojí v jedno sloučeno: unášivost svá-
tečné krásy a veleby jižního kraje a subtilná
obsáhlost dojmů sugestivně vyjádrená, plodí
rodí umělecké dilo, jež stojí za námahu cesty
a má svoji platnost vedle těch, jež za styku
spolužití se světem rodným vznikají. I nejběž
nější studie — miním nejchvilkovější — má-l
mít uměleckou hodnotu, musí mit tyto vl
stnosti.
jižní kraj
10
article
Prozkoumejte jednou první oddélení Špil
larovy výstavy, majíce toto vše na mysli, a vy-
hledejte si kusy, v nichž se maliř ukazuje
umělcem. Nebude to bez užitku.
Druhý oddil nese titul »Z Chodska« a při
pojeny jsou k němu ještě »různé« obrazy, jak
velká illustrace k »Lešetinskému kováři«, podo-
bizny, sny a fantasie.
Na Chodsku Jaroslav Špillar žije a cití se
doma, tam jest jeho revír, tam loví lidi i kraj
Za tuto malířskou exploraci zajímavého kousku
Čech sklízi přízeň obecanstva i kritiky. Už o
několika let a docela právem. Jeho práce na
Chodsku tvoři část oné zdravé reskce, kterou
umění naše od nedávna prodělává. Opustivši
předměly, prosté našeho karakteru, shledané po
cizích obrazárnách a výstavách, obrátilo se
k malému světu našeho domácího okolí.
Mnozí umělci, ku podivu, maji velmi silnou
idiosynkrasii proti historii vlastního umění; tváří
se, jakoby je pranie nezajímalo, co jejich před-
chůdci vykonali, totiž za jakých okolností vyko-
nali, netají se odporem proti každému písem-
nému vylíčení uměleckých evolucí a vypsání
biografil umělců, ač na druhé straně jest jejich
největší touhou, aby jejich jmeno slavně se
uchovalo v knihách a v paměti budoucích. Ale
historie umění stojí za více nežli pouhé člení,
stojí za bedlivé studium. Při něm možno se po
Lešetinský
Špillar
Čo
Chodsko
11
article
učiti aspoň o tom, že žádné umění nevyspělo
v plný kvét, jehož kořeny nevězely v domác
půdě a jehož větve se nerozkládaly v současném
ovzduší. Dále: že každě nové vzepnutí vycház
od čiře realistních základů a nově zbystřených
postřehů skutečnosti, a že každé a vždy upadá
zaběhne-li v obvod opakování a napodobení
v opakování sebe, které se zploští v mahýru
napodobení cizích vzorů, v němž zpovrchní
usehne.
Proto každý návrat k realitě, každé při-
mknutí se k domácímu svělu a každé těženi
z něho je dobrým činem uměleckým. Ne vždy
značí to už hotový triumť jednotlivce, ale pro
celek přináší známku zdravosti.
12
article
Jar. Špillar zatím zůstává na tom, že m
luje Chody a jejich vsi, statky a pole, chodské
muže, staříky, ženy a děti, venku i v přítm
sednic a má očitou snahu být věrným a po
ctivým ve svých obrazech. Není pochyby,že
zde se svými objekty lépe splývá v jedno, nežl
s italským jihem, a přidávám k tomu, že je nej
šťastnějším, kde je nojjednodušším. Na vět
ších a složitějších úlohách se jeho síla lomí,
nebo vůbec nedostačuje, ztrácí půdu pravdy
pod nohama. »Psohlavei« jsoů onou velkou
scenou v oujezdské rychtě, kde Jirásek s umě-
leekou důrazností postavil utlačitele a utlačované
proti sobě a mladého Kozinu nechává vyrůstat
v reka sedláků. Špillar rozestavil výjev docel
podle pravidel divadelní scény nebo, chcete-li,
tak zvané historické komposice a tím už předem
připravil se o dojem bezprostřednosti a sílu ži-
votní pravdy. »Pochování masopustu« je snůšk
selských modelů bez vřelosti rušného humoru
a, z malebně stránky, bez půvabu světla a vy-
rovnávací moci vzduchu. Někde zase jako
černé kuchyni« vedle pěkně postřehnutých
effektů a reflexů světelných na malém děvčátku
zarazi vás hrubé a nesprávné podání plamene
na ohništi, na studiích statků nápadná ledaby-
lost pozadí, zrovna jako nematerielnost kamen
na pobřeží antignanském nebo na bronzech
Taccovy fontany ve Florencii. Víe tedy opírá s
realita Špillarova o předmět, nežli o jeho vy
stižent. Ne všude, na štěstí.
Špillar
Jirásek
Kozina
Špillarův
Florencie
13
article
Má obrazy ve své sbirce, kde překonal ze
mitost a opaknost své barvy, kde s uměleckou
zaujatosti, stejnoměrnosti a harmonif tvoří, kde
je zajímavým i svěžím jako v »Chodských ma-
jestatech«, které by jej v Rudolfinu mnohem lép
representovaly nežli rozvadění sedláci. »Jaro v
topolich« a »Přede vsí« mají atmosferu prvn
vesny. Zde vnáší umělec dech země do rámce
svých obrazů, zde citíme a věříme, že byl cele
zaujat svým předmětem, zde uložil také kus
svého subjeklivního života v barevných tonsch
a životní kresbě. Kdyby byl Špillar svoji vý-
stavu z takových kusů sestavil, byl by svů
profil čistěji a výrazněji narýsoval, nežli s
stalo. Na neštěstí pořadatel jeho výstavy nemě
dosti vkusu a taklu ve výběru a obložil dobré
práce patrně vším, co právě v atelieru bylo
nehotového, nepropracovaného a zvláště nezaži
tého. Při umělcích, jejichž síla není genialnía
vše ve svoje jařmo neodolatelně strhávající,
snadno takový nevýběr udolá i pěkné stránky
exponujíeího se talentu. Na stěslí -takovou- chybu
lze odčiniti při každé nejbližší příležitosti.
K. B. N
Špillar
Rudolfinum
14
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Reorgonisace škol měšťanských.
VII.
Některé nové věci k projednávání tétc
otázky přičinila pražská jednota učitelská »Ko
menský«.
Především žádá zachování školy měšťansk
jejímu dosavadnímu účelu, býti »prak
tickou« školou pro střední vrstvy našeho lidu
Tedy pouští úplně se zřetele marné snažení
honění se měšťanské školy za nižší reálkou
V čem má záležeti praktický směr měsťan-
ských škol — pro něž také žádá »dobrovolnýs
čtvrtý ročník — vyznačuje jmenováním ná-
rodního hospodárství a učení ob-
čanského; my bychom k tomu přičinil
ruění práce chlapecké, by ještě víces
ozřejmilo, že jde o výchovu také r uky, nikoli
o jednostranné vycvičení rozumu a řeči. Jme-
nujie též povinně vyučování a l gebře a ne
povinné vyučování některému moderní m
jazyku má patrně na zřeteli, by žákům
školy měšťanské mohlo se dostati týchž vý
hod, jako žákům nižší školy střední.
Správně vyslovuje se pražská jednota »Ko-
menský« pro postup, přiměřený povaze před
mětu, jmenujíe zejmena dějepis, v němž příro-
zené osnování pragmatické ještě stále je zatla
čováno pošetilým osnováním encyklickým. Pře-
žilo se encyklické osnoväní i tam, kde se mu
poměrně nejlépe dařilo — v živočichopisea
rostlinopise, jež v moderních osnovách opustily
encyklický postup v souslavě a ujaly se spo-
lečnosti životních; nebylo eneyklické osnování
důsledně provedeno tam, kde ho bylo třeba, na
př. v člověkovědě, která se pustila úplně v
třídách prvé a druhě; lv měřietví, jež připu-
stilo tělesa jen do- třídy třoti! Doklad, jak le-
dabylo jsou promýsleny osnovy učebné, které
pro celá desetiletí stávají se stavidlem všeho
lepšího názoru a pokroku skolského!
ko
15
article
Jednota »Komenský« opakuje požadavel
jen 50 žáků ve třídě.
Zcela určitě na základě praxe vyslovuje
se o přijímání žákův po dokonaném
roce školním pátém a s prospěchem aspoň do-
statečným — tedy beze zkoušek přijímacích,
tak nejistých a pro žáky i učitele týravých.
Dlouholetá dosavadní zkušenost svědčí jenom
pro toto opatření.
Také jednota »Komenský« žádá pro ab-
solventy škol měsťanských práva, jaká sluší
absolventům nižších škol středních, osamostat-
nění škol měšťanských správou, zvláštn
statut organisační a vzdělávání učitelů ško
měšťanských na školách vysokých.
Avšak nejzajímavější věc v jednání praž
ského »Komenského« jest myšlenka, která vy
slovena učitelem F. Nygrýnem v úvodě zprávy
o tomto jednání v tomto časopise 16. října po
dané, aby měšťanská škola rozšiřila se
svým úkolem, byla nejenom vrcholem škol-
ství obecného a přípravkou pro živo
praktický, ale těž pro školy odborně
a jednotnou skolu střední. Vyslovila
Komenský
F Nygrýn
solvent škola měsťanský práv
16
article
odůvodnil myšlenku podobnou již před létyv
tomto časopise zkušený paedagog širšího roz
hledu, ředitel Josef Balear.
Že v nové podobě zase myšlenka tat
se vrací, je znamením, že zásada jedno
nosti veškeré soustavy školské, ktorou po
prve pro ustavení české soustavy vzdělavae
vyslovil Jan Purkyně slavné paměti, je zá-
sadou přirozenou, která se vrací i v době, kd;
soustava školská do všech možných článků s
rozbíhá
Ovšem má talo zásada k svému uskuteč
nění ještě dále než za dob Purkyňových, poně
vadž zájmy professorstva škol středních, kter
by tuto zásadu mělo vyšetřovati, vedou je tal
daleko od zájmův obecného vzdělávání národ
ního, že již bez úspěchu jsou pokusy o pouh
styk onoho professorstva s učilelstvem ško
národních ve Svazu všeučitelskéml
Tato myšlenka ovšem jest již mimo pro
gram vlastní reorganisace škol měšťanských, ná
leží již v obor t. zv. školských programů, jak
si ustavily mladší naše strany politické a k ja
kému se připravuje učitelstvo, organisované
Ústředním spolku jednot učitelských v královstv
českém.
Balear
Purkyně
Purkyňův
17
article
Ovšem učitelstvo naše ve všech úhlav
ních otázkách určité stanovisko drží od prvých
dob svého stavovského uvědomění, které spa-
dají v jedno s dobou znovuzřizování obecného
školství. Bylo to na prvém velikém sjezdě uči
telstva českoslovanského v Praze r. 1870 a na
všech sjezdech následujících, obecných a kra-
jinských, dále na valných hromadách všech
Ústředních spolků a jednot učitelských, kde
veškeré téměř otázky založení a vnitřního
vnějšího ustrojení školství obecného byly zod-
povídány v resolucích, pravidlem přesně styliso-
vaných a s názory a zkušenostmi všeho učitel
stva se kryjících — tomu děkuje na př. Stru-
čný Slovník Paedagogický, jenž o tyto resoluee
se opírá, své určité, věcné a pokrokové stano
visko ve všech otázkách organisace škol obee
ných a měšťanských.
Praha
18
article
Shrnutí, srovnání, přehlédnuti a doplněn
těchto resolucí poskytlo by sonhorným způ-
sobem školský program na základě em-
piriekém a historickém, který vypra
covati slušelo by našemu učitelstvu již proto,
že školské programy na základé idealisti-
ckém způsobem rozborným, toliž rozve-
dením myšlének úhlavních již zjednány jsou.
Je takového souhrnu, obsahujicího všechny
podstatné věci ustrojení školství obecného, již
nutně potřebi! Bytyť by uspořeny mnohé práce
s luštěním otázek, které proud časový zase na
povrch veřejnosti vynesl a jež byly zodpovídány
dávno a po případě — lépe, než se stáváv
nynějším kvapném a často ukvapeném jednání!
Pouhých programů, návrhů, rozvrhů,
náčrtků pro práci novou a novou — po-
kud o »novosti« v plynulé naší době vůbec lze
mluviti — má učitelstvo již s dostatek . . Mělo
by však postarati se o shrnutí dosavadní,
staré práce v jadrném, přehledném a důsled
ném souboru, jenž mohl by účelně sloužiti
za realistický program další činnosti, nebyl by
jen pro dosvědčení z ájm-u pro školství obecné
a pro případy potřeby budouci, jako větši
nou idealistické programy školské mladších
stran politických, ale pro případy př
tomné potřeby, jaká překvapila i zkušen
odborniky v otázce reorganisacel škol měšťanských,
která by málem byla navrhována jen ve pro-
spěch nastávajících kadetův a nikol
k ukojení nových potřeb národní společ
ností naši.
Zájmy kadetů nynějších a budoucích maj
a dlouho míti budou tolik jiných a účinl-
vých ochránců, že netřeba, by také učite
stvo škol měšťanských jich se ujímalo. Avšak
pro potřeby našeho lidu jest ještěna
mnohých rozhodných místech tak málo poroz-
umění, že jest nutno, připomenouti je i při jed-
nání o budoucnosti škol měšťanských.
19
article
Česká škola v říjau 1901
Česká škola v říjau 1901
Dne 1. Důvěrníci národní strany svobodomysln
ve volebním provolání lidu českému k volbám sně-
movním praví, že jako dříve i na příště budou po
slancové svobodomyslní odhodláni, věnovati svou pe-
člivou pozornost otázkám kulturním, podpoče umění.
rozvětvení odborného školství a jeho zákonné úpravě
a vhodnou reformoů zákonnou stárati se o to, aby
obecná škola stala se školou národní a svobodnou
aby učitelstvu zjednáno bylo postavení, jaké mu prá-
vem náleží. Zejmena opět budou se starati o konečné
spravedlivé zákonné zabezpečení, zřizování, vydržo-
vání a správy škol menšinových, jakož vůbec ochrana
těžce pronásledovaných menšin českých bude nale
havým úkolem sněmu. Není vůbec třeba vyjmenovati
vše to, co chtějí podniknouti na zvýšení osvětové
hospodářské i sociální úrovně veškerých vrstev ná-
roda. Na kandidátní listině pro volby venkovské tř
učitelě (Žák. Jindra, Macháček); výkonný výbor téže
strany za kandidáty společné doporučuje další dva
učitele (Rašína, Tučka). — »Skola měšťanská a živ
nostenská« přináší »Rámcový návrh reformy měšťan-
ských škol«, referát F. Kotouče »Reorganisace mě-
šťanských škol« a čl. A. Wimmra »O akademickém
vzdělání učitelstva zvláště měšťanských škol«; dopo
ručuje Formánkovo »Ornamentální kreslení«, Portešovo
»Školu kreslení« a Kranichovy »Přehledy z věd pří
rodníche, — »Paedagogické rozhledy“ přinášejí úvabu
A. Wimmra »Čtvrtá třída při školách měšťanskýche
a rozhled »Psychologie dítěte«; doporučují Milluv
Jindra
Macháček
Rašín
Tuček
Skola
F Kotouč
A Wimmr
Formánkův
Portešův
Kranichův
Millův
Český škola
20
article
»Vlastní životopis« a »Průvodce I. čílaníky trojdílné
v »Rozhledech po školství« posuzují »Měšťansk
školy«; — »Časopis učitelek« v čl. »Vracíme see
jedná o správě škol dívčích v Praze ; ve »Škole ma-
teřské« povídka J. Horušické »Neposlušnost se sama
tresce !«, písně a deklamace. — »Školský obzor« dáve
pokyn pro pokrokové kandidáty sněmovního posla-
nectví »V rozhodné chvíli!«, uvažuje »Právo kritikye
a navrhuje, jak se má provésti »Organisace sebe
vzdělání«: v »Besedách« z valné hromady katoli
ckých učitelů »Něco pro zasmání«: v »Moravsk
hlídce« polemická »Odpověď na prohlášení výbore
Ú. S.«
Dne 2. »Český učitel« přináší úvahu J. Bačov-
ského »Ryzost charakteru«; »Česká škola« čl. »Naše
věda a víra«, promluvu J. Úlehty »O sebevzdělání«.
čl. »Reforma školy měšťanské«, časovou úvahu »Uči
tel — poslanec« a rozhled »Sjezdy klerikální a proti-
klerikální«. — »Posel z Budče« čl. »Zastoupení ide
školských« věnuje učitelům—poslancům a doporu-
čuje Klikovu »Malou zdravovědu« a Fryšové »Úrna-
ment jihočeský.«
Dne 3. »Účitelské noviny« doporučují »K vol
bám« samostatné kandidáty učitelské a přátele školy
a přinášejí methodický čl. J. Harapata »Výroba cukru
z řepy« (evikly, buráku). — »Beseda učitelská« uva-
žuje »Před volbami« a přináší pojednání K. Malého
»O hluchoněmých slepcíche.
Dne 4. »Komenský« podává příspěvek F. Sto
jana »O reformě školy měšťanské« a pustiměřskému
nadučiteli K. Růžičkovi věnuje »Besedník« názvem
»Zapomenutý pracovník«. — »Ceský učitel« přináší
k organisaci učitelské »Kacířské momentky« a úvahu
J. Borkerta »Srépomoc v naši organisaci« .
J Úlehta
Fryš
J Harapat
K Malý
Komenský
K Růžička
J Borkert
Srépomoc
Praha
Bačov
Budeč
Úrnamento
21
article
Dne 8. a 11. při volbách do sněmu král. če
ského propadají všichni kandidáti učitelé i strany
svobodomyslné, i lidové (Beneš) i Ústř. spolku prot
kandidátům agrárníků.
Dné 8. »Školský obzor« navrhuje »Pokrokovému
učitelstvu ve volebních skupinách městských« k hla
sování A. Frumara a posuzuje pro učitele žalostný
»Výsledek voleb do zemského sněmu za obce ven
kovské«; čl. »Ještě jednou se vrátíme« polemisuj
s posl. Černým; v »Moravské hlídce« proti klerikáln
řeči J. M. Kadlčáka na kroměřížském sjezdě »Protes
pokrokového učitelstva okresu hodonínského«.
Dne 9. »Posel z Budče« v článku »Kulturně li-
dové idoy« přimlouvá se za dohodnutí učitelstv
s rolnictvem.
Dne 10. Menšinový věstník »Národních Listu-
konstatuje »Smutné zjevy« ve zhoršeném letošním
zápisu do škol matičních. — »Beseda učitelská« při
náší povzbuzení »Přičlňme k zušlechtění zábav do
spívajíci mládaže!« — »Učitel« přináší přednášku
Karafiata »Je li třeba melhodiky?« — »Učitelské no
viny« přinášejí upozornění A. Kamarýta »Výstavy
učennických prací a jich význam, a cvičivo »K vy
učování pravopisue
Dne 11. »Komenský« přináší K. Sedláčka »Ně
kolik slov o dětech slabomyslných«; z t. č. otiskuj-
čl. »Klesá-li mravnost v Čechách či stoupá«: v »Při
loze« výtah práce Kramářovy »Ubytek pozornostiv
škole a jeho příčiny«.
Beneš
A Frumar
Černá
Kadlčák
A Kamarýt
Komenský
K Sedláček
Kramářův
Ubytek
Budeč
Čechy
22
article
Dne 15. »Život« přináší úvahu A. Wimmra
»Proč byly měšťanské školy zřízeny ?«, rozhledy » So
cialisace výchovy« a výstrahu »Výchova k marno
tratnosti«; z t. č. oliskuje čl. »Jak mělo by se užíli
přebytků společných pokladen sirotčích« s kritickým
poznámkami. — »Časopis nčitelek« o rozdělován
správy školy obecné od správy školy měšťanské při
náší čl. »V zapomenutí« a odsudek »Ke kapitolkám
protekčním«. — »Škola měšťanská a živnostenská-
přináší čl. »Jednotná střední škola«, polemiky sč
léto Hilídky »K otázce reformy škol měšťanských«
čl. »Zatímní odborní učitelé«. — »Školský obzor« v
čl. »Po volbách« podezřívá mladočeskou stranu z ne
upřímnosti a jejich znakem vytýká reakci, polemi-
suje »K reorganisaci měšťanských škol« a přináš
»Návrhy pro zemskou poradu učitelskou«; žalobcům
učitelů svědčí feuilleton »Kateřina žalobnice«; v »Mo-
ravské hlídce« K. Svobody »Školská kasuistika «.
A Wimmr
Kateřina žalobnice
K Svoboda
23
article
Dne 16. »Český učítel« přináší neutěšený roz
hled »Po volbách«, úvahu »Fráse a pravda« a dopo
ručuje »Naše knihkupectví«, »Česká škola« uvažuje
»Svobodomyslnost, volnost projevu a právo kritiky-
srovnává »Školské programy politických stran«, po
suzuje »Okresní konference« a doporučuje Petrákovu
metbodu a »První čítanku«; »Posel z Budče« vč
»Laciná blahovolnost« z propadnutí učitelských kan
didátů poslaneckých podezřívá stranu mla dočeskou
a doporučuje pro žáky »Učebné pomůcky zdarma
— »Národ a škola« doporučuje Millův »Vlastn
životopise
Dne 17. »Beseda učitelská« přináší úvahu »Jal
přičiniti ku povznesení domácí výchovy« vzdělává
ním dívek školních ve školách mateřských. — »Uči-
telské noviny« volají »K novému sněmu« za pokro
kové jednání v zákonodárství školním a splnění
starých tužeb v tomto.
Petrákův
Millův
Vlastn
Budeč
Jal
Český škola
24
article
Dne 18. správní soud ve Vídni zamítá stížnos
dra. Titty proti zřízení české školy měšťanské v Tře-
banicích. — »Komenský« přináší úvahu J. Balhara
»Naše školy národní a cikánské děti« a kritisuje
Kubínovy francouzské »Pohádky«; z t. č. otiskuje
čl. »Budonenost filologie na středních školách«. —
Na říšské radé vídeňské ministr vyučování Hartl
k dolazům odpovidá, že katecheta v Soběchlebec
zapůjčením časopisů dětem školy nezneužil a že
v Bohosudově bylo nutně potřebí výpomoci kněží
z koleje při vyučování náboženském.
Dne 20. v »Učiteli« J. Šustal podává »Zajímav
zákonná ustanovení« o učení domácímu hospodářství
Dne 222. »Školský obzor« přináší »Po vol báche
srovnání učitelských kandidatur německých a če-
ských a »Pod immunitou« dotaz říšského poslanc
Sokola a soudruhů po konfiskaci své pro zprávu
klerikální demonstraci pražské ze účastenství před
sedy a redaktora Besedy učitelské p. K. Bulíře ; po
lemisuje s posl. Černým v čl. »Ještů jednou se vrá-
tíme«; v»Moravské hlídce« V. Motyčky »Odpověd
na projev odstouplého Ú. V.
Komenský
J Balhar
Kubínův
Hartl
J Šustal
K Bulíř
V Motyčka
Odpověd
Vídeň
Bohosudov
25
article
Dne 23. »Skola našsho venkova« zvláštní pří-
lohou podává J. Tůmy »Vyučování prvouce na ško-
lách venkovských«, čl. »Luňáčkovo počitadlo ve
zjednodušené úpravě«, sestavení K. L. Hartmana
»Sbirka místních pověstí, historických událostí at.
themat k vyučování slohu«, výměnou myšlenek
čl. »Dvé nebo jen jedna čítanka pro druhou třídu
dvojtřídních škol?«, čl. J. Bačovského »Sevšednělci-
na uváženou a »Povolební rozvaha«. — » Posel
z Budče« v čl. »Po nás potopa« podezřívá pražské
kruhy poslanecké z neschvalování zákonu o služném
uč., přináší »K formaci měšťanské školy« J. Drbo-
hlava přímluvu za čtvrtý ročník vyšší a báseň
»Z ran učme se!« — »Český učitel« přináší úvahu
J. Bačovského »Ne slova — ale skutky !« — Na
říšské radě vídeňské posl. Černý a soudruzi dota-
zují se po neschválení zákona o uč. služném a posl
Sokol a soudruzi po konfiskaci »Školského obzoru«.
Dne 24 »Beseda učitelská« vykládá, jak » Naše
úprava platů znovu ohrožena zamýšleným prý zři-
zením dvou fondů školských v Čechách, českého
německého a odsuzuje F. Freiberga pokus »Biologie.
— »Učitelské noviny« v čl. »Kde je veřejná mrav-
nost? Kam to spějeme?« obracejí se proti lokálce
»Učitelé — socialisté« v t. č. a doporučují Mazán
kovu »Cvičebnici zpěvu dla not pro žáky škol obec
ných«. — Ve Vídní posl. dr. Šílený u ministra vy
učování zakročuje pro schválení moravských zákonu
o kvinkvenálkách za léta podučitelská a o discipli-
nárním řádu.
Skola
J Tůma
Luňáčkův
Hartman
J Bačovský
Sevšednělec
J Drba
Černá
Freiberg
Mazán
Budeč
Čechy
Vídeň
26
article
Dne 25. »Komenský« přináší úvahu K. Sedláčk
»Pomocné školy pro dětí slahomyslné«,
Dne 27. v Praze ve věku 67 let umírá ve škole
a v dobročinných spolcích vždy účinlivý professo
c. k. reálky v. v. Václav Sobek, bývalý předsed
Metodické sekce Besedy učitelské a přispěvatel stejno-
jmenného časopisu
Dne 29. »Školský obzor« líčí situaci »Po sně
movních volbách«; feuilleton názvem »R . i . p.
svědčí moravské organisaci učitelské. — Ve Vídni
deputace učitelstva z království českého u poslancův
a ministrů vyučování, financi a předsedy ministerstva
urychluje vyřízení zákona o služném učitelském.
Dne 30. »Český učitel« posuzuje činnost a grár
níků proti učitelům v čl. »Organisace vášní« a pole-
misuje »Na vysvětlenou a na obranu« se »Školským
obzorem«. »Česká škola« přináší úvahu »K reformo
školství« a »Před valnou hromadou Dědictví Komen-
ského«, posuzuje »Honorář v literatuře paeda gogické
a naše literární podnikání«; doporučuje Smi lesův
»Vlastní životopis«,
Dne 31. »Učitelské noviny« přinášejí úvahu M
Bendy »Vychovávací vyučování«, F. Rataje rozmluvu
»Kostel« a výčet K. Černého »Práce v zahradě« pro
listopad. — »Beseda učitelská« oceňuje »Vycházky
školní mládeže«, odsuzuje pokus F. Dlouhého
»Biologie« a doporučuje spis Dolenského o Praze. —
Širší výbor českého Ústř. spolku učitelského má
schůzi s programem o záložně učitelské, předmětech
zemské konference, sjezdu učit. a fondu na stavhy
Časopisy přinášejí zprávy o násilnostech na če-
ských rodičích v místech národně smíšených, dáva
jících děti své zapsati do škol českých.
bytů.
Komenský
K Sedláčk
Sobek
Komen
Benda
F Rataj
K Černý
Dlouhý
Dolenský
Praha
Vídeň
Český škola
27
article
Konkursy na deflnitivní místa učitel
ská na školách obecných a měšťan
ských.
1. Ředitelky neb ředitele dívčí školy měšťanské
spojené s 5tř. obecnou v Kolíně (III. tř.) s průkazen
pro náboženství katol
2. Dvou podučitelů 5tř. školy v Horních Kra
tech (V. tř.
Zádosti c. k. okr. šk. radě v Kolíně od 2. listo
padu do 6 neděl
3. Dvou učitelů a správců nových 1tř. ško
v Čejkově a Zdešově (V. tř.) s průkazem pro nábo
ženství kat.
4. Učitelky 5tř. školy v Hořepníku (V. tř.).
5. Učitele 2tř. školy v Černově (V. tř.).
6. Podučitele chlapecké školy obecné, spojen
s miěšťanskou v Pacově (IV. tř.)
7. Podučitelů 3tř. škol ve Velké Chýšce, Křeči
Poříně. Vyskytné, 4tř. škol ve Mnichu a Pohoři, 5ti.
škol v Hořepníku (V. tř.)
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Pelhřimově od 4
listopadu.
8. Řidícího 2tř. školy v Bříství (V. tř.).
9. Učitele ve Skramnikách (V. tř.)
10. Podučitelů škol v Doubravicích, Skalicí
Škvorci (V. tř.).
11. Dvou podučitelek dívčích škol v Českém
Brodě. (III. tř.).
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Českém Brodě o
5. listopadu.
12. Ředitele měšťanské školy chlap. v Habrech
(IV. tř.), s funkčním přídavkem 400 K a příbyteč-
ným: s průkazem pro náboženství kat
13. Učitele přírodovědeckého odb. chlap. školy mě-
šťanské v Habrech (IV. tř.).
14. Řídicího uč. 2tř. školy v Tisu (V. tř.), s funkč
přídavkem 200 K a bytem; s průkazem pro nábo-
ženství kat.
15. Učitele a správce 1tř. školy v Loučicích (v.
tř.) s funkč. přidavkem 160 K a bytem; s průkazem
pro náboženství kat.
16. Učitele 5tř. dívčí školy ve Vilímově (V. tř.)
17. Učitelky 5tř. dívěl školy v Čáslaví (IV. tř.)
18. Podučitele 5tř. chlap. školy v Golčově Jent
kově (IV. tř.).
Čejkův
Vilímův
Kolín
Zdešov
Hořepník
Černov
Pacov
Vyskytná
5 ten . škola v Hořepník
Pelhřimov
Bříství
Doubravice
Skalica Škvorec
Český Brod
5 třída
Čáslav
Golčův Jent
Skramniky
28
article
19. Podučitele nebo podučitelky 5tř. školy v HIa-
brech (V. tř.).
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Čáslavi od 7. li-
stopadu.
20. Katechety 5třídní školy v Michli (III. tř.).
21. Učitele I. školy chlapecké na Král. Vino-
hradech.
22. Dvou učitelek I. školy dívčí na Král. Vino-
hradech.
Žádosti c. k. okresní školní radě na Král. Vino-
hradech do 20. prosince
23. Učitelky odboru math.-technického měšťanské
divčí školy ve Skutči (IV. tř.)
24. Řídícího učitele 2tř. školy ve Lhotě u Chrou
stovic (V. tř. s výkazem pro kat. náboženství
25. Podučitelů škol ve Dvořišti, Luži, Ostrové.
Radhošti, Prasetíně, Srubech a Újezdě.
Zádosti c. k. okresní školní radě ve Vys. Mýtě
od 7. listopadu
26. Učitele školy v Myslíně (V. tř.)
27. Podučitele samostatné školy chlapecké v Kla-
tovech (II. tř.)
28. Podučitele školy v Zamlekově (V. tř.)
Žádosti c. k. okresní školní radě v Klatovech o
8. listopadu.
29. Řídícího učitele 4třídní školy v Lodenici
(1000 K) s funkčním přídavkem 300 K; s výkazem
pro kat. náboženstvl.
30. Katechety měšťanské školy chlapecké v Be-
rouně (1400 K).
31. Dvou učitelek 5třídní dívčí školy v Berouně
(1200 K)
32. Učitelky 4třídní dívčí školy v Hořovicích
(1100 K).
33. Učitele 2třídní školy v Lužcích, Stašově
(1000 K)
34. Podučitelky čívčí školy v Hořovicích (900 K -
35. Podučitelů átřídní školy v Moutníku a 3tříd.
škol ve Vel. Mořině, ve Svinařich, ve Tmáni (800 K)
Žádosti c. k. okresní školní radě v Hořovicích o
8. listopadu.
Listárna redakce. Panu uč. J. Š—ovi na
O. Nemůžeme přijati tak obsáhlé doporučení publi-
kací p. R. P., kterých z vlastního názoru jsme
neseznali; musili bychom sami o hodnotě jichse
přesvědčiti.
Král
Luža
Ostrová
učit
Hiabry
Čáslav
Michle
Skuteč
Lhota
Chra stovice
Dvořiště
Radhošť
Prasetín
Újezd
Myslín
Klatovy
Beroun
Hořovice
Lužec
Stašov
Vela
Mořina
Tmáň
I . škola
třídní škola
Zamlekov
Berouno
K35
29
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Šerm.
* Mezinárodní šermířská akademie
v Praze. V pátek večer sešli se v hotelu
»U černého koně« četní representanti šermu
některých šermiřských klubů v Praze, by po-
jednali o uspořádání velké mezinár o dn
šermířské akademie, která konati se
má počátkem příštího roku. Podnět k tomu
dali hosté z Moravy, kteří právě v Praze me-
škají, p. de la Santa a p. Flesch. Prvý
jest výborný mistr šermu v Brně, druhý vyni-
kající amateur, jenž při pařížských závodech
dobyl druhé ceny. Myšlenka, o jejíž usku-
tečnéní usilují oba jmenovaní šermiři, za-
jisté s velikým zájmem přijata bude na-
ším sportumilovným obecenstvem pražským,
z kruhů vojenských známí šermiři: pp. S ü ss.
Santa
Flesch
Praha
Morava
Brno
mezinárodní šermířský akademie
30
article
Damin, Lorenz, Dvořák a jiní. Všichni
hosté šermíři mimopražšti šermovati budou školu
vlašskou. Pražskému obecenstvu poskytne se
akademií vzácná příležitost, seznati nejlepší zá-
stupce této školy a zároveň možnost, aby po-
rovnalo s nimi výborné zástupce šermu fran-
couzského z kruhů pražských. Akademieta
stane se zajisté dostaveníčkem všech přátel šer-
mířského umění. Dle dohodnutí učiněného na
schůzi bude se akademie pořádati ve prospěch
některého dobročinného účelu a konati se bude
některou z prvých sobot v lednu v »Plodinové
burse«. K akademii zavitají nejlepší šermiři
sice pánové: Barbasetti, de la Santa,
Ghittoni z Modeny, Camillo Müller, vy
nikající amatér z Vídně, Flesch z Brna
četní zástupci šermu z kruhů vojenských
Akademie zúčastní se mimo jiné zástupcové
českých klubů: pp. dr. Pinkas, Vandr-
lindt a Goppold
** Vynikajíeí šermíři p. de l
Santa a p. Flesch v Českém sermiř-
ském klubu. Oba hosté z Moravy navštívili
v pátek odpoledne zemskou školu šermiřskou,
ale — když uvitání nedopadlo tak, jak očeká-
vati se dalo v uvážení zvučných jmén obou
hostů, odebrali se po návštěvě školy kadetní,
kdež provedena řada pozoruhodných assautů,
do Českého šermířského klubu, kde
přijati byli četně shromážděnými jeho členy
hosty. Jménem klubu uvital oba pány předsed
klubu p. dr. Ettl slechtie z Hrozdo-
milů. Provedeno pak několik assautů mezi pp.
Damin
Lorenz
Dvořák
Santa
Ghittoni
Camillo Müller
Flesch
doktor
Pinkas
Goppold
Ettl
Modena
Vídeň
Brno
Morava
Hrozdo
Český šermířský klub
31
article
Fleschem, de la Santa, Goppoldem
a některými členy klubu. Assauty obou hostu
z Moravy, vynikajících precisnosti ve vedení
zbraně a s překvapujícími kombinacemi a klid-
ným provedením, přijaty byly hlučným po-
tleskem.
* Jak se sděluje, šermířský klub »Mikuláš
Dačický z Heslova« ukončil právě fleurelovou
školu en colonne a počal s výcvikém útokové školy
fleuretem a řadové školy šavií. Vzhledem k tomu,
že dosavadní rozdělení velkému počtu čienstva ne-
postačuje, usnesl se výbor rozšířiti cvičení na ne-
dělní odpoledne od 1/25, do 1/27. hod. večer. Nedele
tyto věnövány budou útokové škole šavlí za vedení
osvědčených pp. L. Schmutzera a B. Haupta. Ostatní
dny (úterý, čtvrtek a sobota od 8—9 hod. več.) cvičí
se střídavě fleuret a šavlc.
Veškery dotazy adresovány buďtež na výbor
klubu v Praze—I., čís. 48, palác Kolloredo-Mans-
feldský.
*Oznamuje se ze šermířského klubu »Riegele,
že ohlášená již šermířská akademie, jejíž výtěžek
určen je k uspořádání vánoční slavnosti vojenským
invalidům pražským, bude se konati ještě během
tohoto roku. Přípravy k ní jsou v proudu a členové
klubu šermují za lou příčinou obzvláště pilně. P-
něvadž se cizí šermíři zúčastní, lze se nadíti zají-
mavého programu. Den a místo, kde se tato aka-
demie bude konati, oznámí se, jakmile stane se de
finitivní usnešení.
Flesch
Santa
Goppold
Dačický
Heslův
L Schmutzer
Haupt
Riegel
Morava
palác KolloredoMans
šermířský klub
výbor klub v Praga
šermířský akademie