ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 13 ea5eb6c0-661e-11dc-808c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 13
Chunky — 31 celkem · entity: person 103, place 64, org 11, work 6
1 masthead
17. listopadu 1901
2 masthead
I. Příloha „Národnich Listů
3 masthead
k číslu 31s.
4 masthead
Strana 13.
5 title
Výtvarné umění.
6 article Výstava Jaroslava Špillara.
Výstava Jaroslava Špillara. Souborná výstava Špillarova má dv oddělení, v sále i v seznamu. Podržme tot rozdělení i pro tuto zprávu o výstavě. Jedno z nich nese společný titul »Z Italie a rozpadá se na »studie z okoli Florencis- Fiesole r. 1900«, »studie z Livorna-Antignanu r. 1900« a na oddíl sakvarelů«, který vlastně je pokračováním dílu prvního. V celku — abych byl svědomitým reporterem — - sedmdesát osm čísel, a v zevrubném úvodu k seznamu do vidáme se, že to je žeň pouhých tři měsíců italské zimy. Arci jednotlivé kusy této hojní úrody nepřesahují zbusta velikost ruky a jino nejsou o mnoho větší. Uvádím to, ne že bych měřil umění na čtverečné centimetry: chei tim jen naznačiti, že valná většina těchto destiček a lístků z Ilalie jsou drobné a rychlé studie, náčrty s jistým chvatem, který se bohužel mnohdy blíží zběžnosti, na potulkách po strá- ních fiesolských a po kamenitém břehu moř zachycené. Cypřišové aleje a háje, villy v za
Špillar Špillarův Livorno
7 article
hradách dřímající, pinie a olivy, úzké costy mezi zdmi a daleké pohledy na město v zele ném údoli se blýskající, tiché kláštery a pěnivé příboje, rybáři a dělníci, bronzy florenských fontan, sluncem zlacené zrcadlo moře a báchor- kovité pohledy do opuštěných lomů fiesolských, to vše se rychle střídá před vaším zrakem, ale valného dojmu nezanechá. Mám z této štědře vyložené sbírky asi takový požitek, jaký mi při- nášejí čelné cestopisné črty a feuilietony, jež se rok co rok v letě a na podzim objevuji v našich listech, a v nichž se dost svědomitěa někdy i velmi obratně referuje, kde letos autor byl, kterými cestičkami chodil a co v Italii vi- děl. Naleznete v nich i zcela slušná ličení pano- ramických pohledů; každý je unešen mořem všechny svědomitě zaznamenávají, kde který palác a jaká socha stojí, ale nejprvnější vlna jiného zájmu, jak je denní život sebou přináší vyhladí obrazy sotva naznačené a přečtené.
8 article
Osobnost autorova ani vám více nenapadne. Mi ním uměleckou fysiognomii. Jsou to literární zprávy všímavých turistů, nejednou lidi, kteř opravdu byli na místě dojati nádhernými obrazy přírody a někdy i vskutku podlehají dojmu vel kého díla uměleckého na ulici nebo v galerii ale schází jim schopnosti: prožiti tyto imprese a emoce tak,aby se zapředly v jejich duševní obzor a život na vždy, a vylíčiti je slovy a vě tami, jež by sugestivnou mocí ve čtenáři pro- bouzely stejně mocná, obrazivá a unášejíeí hnuti. Také mezi malíři, kleří po čtyři sta let už putují ze severu na jih, druhdy, aby bedlivě prostudovali a prokreslili, co vlaští mistři byl vytvořili, nyní, aby domů poslali nebo přivezli obrazy kraje a lidu, naleznete mnoho, již s větší či menší dovednosti namalují kus jižního světa, zajímavého pro nás cizím zjevem, svými velkými tradicemi, které my dobře známe, svojí mnohobarevností, které my doma postrádáme. Ale jak málo je těch, kteří ve styku s timto cizokrajným světem rostou ve svém umění Je jich zrovna tolik, kolik je velkých uněleckýeh individualit a maliřských poelů. Jedni se zplj majestátní silhouettou forem, druzí záplavou světla a mořem barev, a obrazy, jež pod jejich rukou se rodi, snad ani žádné všední oko ne- spatřilo. Ale v tom je právě podstata umělee- kého cítění a vidění, že víc, hlouběji, obsáhleji a rozechvěněji eítí a vidi nežli my ostatní ne uniělci, a v tom spočívá umělecká dovednost, že tyto subjektivní zažitky a tato zanícení mlu vou svého umění, barvou, tonem, kresbou, pla stickým tvarem, na nás přenáší a jimi naší mys a duši jako kořisť uchvacuje.
9 article
Na každé své vyjížďce na jih, i kdybyst byli pouhými turisty z moderní zvědavostia horečky, brzy poznáte, že na vás všechno zcela jinak, v první řadě mnohem vzrušeněji působ nežli na domorodce. Jste nadšení aueb aspon zaujati každou skalinou a každou skupinou stromů, zrovna rozčileni plamennými zátopam západu, malebnoslí zastrčených ulic a každého zelinářského krámu. Kolem těchže věcí a zjevo jdou tuzemci nevšímavě a netčeně. Řiká se jim to je všední, codenní, co nám je nevšední a sváteční. V tom je mnoho pravdy, byť ne všechna. Je v tom aspoň zhruba vydádřen po- měr seveřana, po jihu putujícího, k tomuto kosmu barev a světla. Ten podléhá nezvyklýma vzácným dojmům, vyvýšeným a sesíleným skry- tým pochodem myšlenkovým, jímž bezděkya nevědomky srovnává tento svět, v němž je ho- stem, se světem na severu, v němž je doma. Nu, a obojí v jedno sloučeno: unášivost svá- tečné krásy a veleby jižního kraje a subtilná obsáhlost dojmů sugestivně vyjádrená, plodí rodí umělecké dilo, jež stojí za námahu cesty a má svoji platnost vedle těch, jež za styku spolužití se světem rodným vznikají. I nejběž nější studie — miním nejchvilkovější — má-l mít uměleckou hodnotu, musí mit tyto vl stnosti.
jižní kraj
10 article
Prozkoumejte jednou první oddélení Špil larovy výstavy, majíce toto vše na mysli, a vy- hledejte si kusy, v nichž se maliř ukazuje umělcem. Nebude to bez užitku. Druhý oddil nese titul »Z Chodska« a při pojeny jsou k němu ještě »různé« obrazy, jak velká illustrace k »Lešetinskému kováři«, podo- bizny, sny a fantasie. Na Chodsku Jaroslav Špillar žije a cití se doma, tam jest jeho revír, tam loví lidi i kraj Za tuto malířskou exploraci zajímavého kousku Čech sklízi přízeň obecanstva i kritiky. Už o několika let a docela právem. Jeho práce na Chodsku tvoři část oné zdravé reskce, kterou umění naše od nedávna prodělává. Opustivši předměly, prosté našeho karakteru, shledané po cizích obrazárnách a výstavách, obrátilo se k malému světu našeho domácího okolí. Mnozí umělci, ku podivu, maji velmi silnou idiosynkrasii proti historii vlastního umění; tváří se, jakoby je pranie nezajímalo, co jejich před- chůdci vykonali, totiž za jakých okolností vyko- nali, netají se odporem proti každému písem- nému vylíčení uměleckých evolucí a vypsání biografil umělců, ač na druhé straně jest jejich největší touhou, aby jejich jmeno slavně se uchovalo v knihách a v paměti budoucích. Ale historie umění stojí za více nežli pouhé člení, stojí za bedlivé studium. Při něm možno se po
Lešetinský Špillar Čo Chodsko
11 article
učiti aspoň o tom, že žádné umění nevyspělo v plný kvét, jehož kořeny nevězely v domác půdě a jehož větve se nerozkládaly v současném ovzduší. Dále: že každě nové vzepnutí vycház od čiře realistních základů a nově zbystřených postřehů skutečnosti, a že každé a vždy upadá zaběhne-li v obvod opakování a napodobení v opakování sebe, které se zploští v mahýru napodobení cizích vzorů, v němž zpovrchní usehne. Proto každý návrat k realitě, každé při- mknutí se k domácímu svělu a každé těženi z něho je dobrým činem uměleckým. Ne vždy značí to už hotový triumť jednotlivce, ale pro celek přináší známku zdravosti.
12 article
Jar. Špillar zatím zůstává na tom, že m luje Chody a jejich vsi, statky a pole, chodské muže, staříky, ženy a děti, venku i v přítm sednic a má očitou snahu být věrným a po ctivým ve svých obrazech. Není pochyby,že zde se svými objekty lépe splývá v jedno, nežl s italským jihem, a přidávám k tomu, že je nej šťastnějším, kde je nojjednodušším. Na vět ších a složitějších úlohách se jeho síla lomí, nebo vůbec nedostačuje, ztrácí půdu pravdy pod nohama. »Psohlavei« jsoů onou velkou scenou v oujezdské rychtě, kde Jirásek s umě- leekou důrazností postavil utlačitele a utlačované proti sobě a mladého Kozinu nechává vyrůstat v reka sedláků. Špillar rozestavil výjev docel podle pravidel divadelní scény nebo, chcete-li, tak zvané historické komposice a tím už předem připravil se o dojem bezprostřednosti a sílu ži- votní pravdy. »Pochování masopustu« je snůšk selských modelů bez vřelosti rušného humoru a, z malebně stránky, bez půvabu světla a vy- rovnávací moci vzduchu. Někde zase jako černé kuchyni« vedle pěkně postřehnutých effektů a reflexů světelných na malém děvčátku zarazi vás hrubé a nesprávné podání plamene na ohništi, na studiích statků nápadná ledaby- lost pozadí, zrovna jako nematerielnost kamen na pobřeží antignanském nebo na bronzech Taccovy fontany ve Florencii. Víe tedy opírá s realita Špillarova o předmět, nežli o jeho vy stižent. Ne všude, na štěstí.
Špillar Jirásek Kozina Špillarův Florencie
13 article
Má obrazy ve své sbirce, kde překonal ze mitost a opaknost své barvy, kde s uměleckou zaujatosti, stejnoměrnosti a harmonif tvoří, kde je zajímavým i svěžím jako v »Chodských ma- jestatech«, které by jej v Rudolfinu mnohem lép representovaly nežli rozvadění sedláci. »Jaro v topolich« a »Přede vsí« mají atmosferu prvn vesny. Zde vnáší umělec dech země do rámce svých obrazů, zde citíme a věříme, že byl cele zaujat svým předmětem, zde uložil také kus svého subjeklivního života v barevných tonsch a životní kresbě. Kdyby byl Špillar svoji vý- stavu z takových kusů sestavil, byl by svů profil čistěji a výrazněji narýsoval, nežli s stalo. Na neštěstí pořadatel jeho výstavy nemě dosti vkusu a taklu ve výběru a obložil dobré práce patrně vším, co právě v atelieru bylo nehotového, nepropracovaného a zvláště nezaži tého. Při umělcích, jejichž síla není genialnía vše ve svoje jařmo neodolatelně strhávající, snadno takový nevýběr udolá i pěkné stránky exponujíeího se talentu. Na stěslí -takovou- chybu lze odčiniti při každé nejbližší příležitosti. K. B. N
Špillar Rudolfinum
14 article Školská hlídka.
Školská hlídka. Reorgonisace škol měšťanských. VII. Některé nové věci k projednávání tétc otázky přičinila pražská jednota učitelská »Ko menský«. Především žádá zachování školy měšťansk jejímu dosavadnímu účelu, býti »prak tickou« školou pro střední vrstvy našeho lidu Tedy pouští úplně se zřetele marné snažení honění se měšťanské školy za nižší reálkou V čem má záležeti praktický směr měsťan- ských škol — pro něž také žádá »dobrovolnýs čtvrtý ročník — vyznačuje jmenováním ná- rodního hospodárství a učení ob- čanského; my bychom k tomu přičinil ruění práce chlapecké, by ještě víces ozřejmilo, že jde o výchovu také r uky, nikoli o jednostranné vycvičení rozumu a řeči. Jme- nujie též povinně vyučování a l gebře a ne povinné vyučování některému moderní m jazyku má patrně na zřeteli, by žákům školy měšťanské mohlo se dostati týchž vý hod, jako žákům nižší školy střední. Správně vyslovuje se pražská jednota »Ko- menský« pro postup, přiměřený povaze před mětu, jmenujíe zejmena dějepis, v němž příro- zené osnování pragmatické ještě stále je zatla čováno pošetilým osnováním encyklickým. Pře- žilo se encyklické osnoväní i tam, kde se mu poměrně nejlépe dařilo — v živočichopisea rostlinopise, jež v moderních osnovách opustily encyklický postup v souslavě a ujaly se spo- lečnosti životních; nebylo eneyklické osnování důsledně provedeno tam, kde ho bylo třeba, na př. v člověkovědě, která se pustila úplně v třídách prvé a druhě; lv měřietví, jež připu- stilo tělesa jen do- třídy třoti! Doklad, jak le- dabylo jsou promýsleny osnovy učebné, které pro celá desetiletí stávají se stavidlem všeho lepšího názoru a pokroku skolského!
ko
15 article
Jednota »Komenský« opakuje požadavel jen 50 žáků ve třídě. Zcela určitě na základě praxe vyslovuje se o přijímání žákův po dokonaném roce školním pátém a s prospěchem aspoň do- statečným — tedy beze zkoušek přijímacích, tak nejistých a pro žáky i učitele týravých. Dlouholetá dosavadní zkušenost svědčí jenom pro toto opatření. Také jednota »Komenský« žádá pro ab- solventy škol měsťanských práva, jaká sluší absolventům nižších škol středních, osamostat- nění škol měšťanských správou, zvláštn statut organisační a vzdělávání učitelů ško měšťanských na školách vysokých. Avšak nejzajímavější věc v jednání praž ského »Komenského« jest myšlenka, která vy slovena učitelem F. Nygrýnem v úvodě zprávy o tomto jednání v tomto časopise 16. října po dané, aby měšťanská škola rozšiřila se svým úkolem, byla nejenom vrcholem škol- ství obecného a přípravkou pro živo praktický, ale těž pro školy odborně a jednotnou skolu střední. Vyslovila
Komenský F Nygrýn solvent škola měsťanský práv
16 article
odůvodnil myšlenku podobnou již před létyv tomto časopise zkušený paedagog širšího roz hledu, ředitel Josef Balear. Že v nové podobě zase myšlenka tat se vrací, je znamením, že zásada jedno nosti veškeré soustavy školské, ktorou po prve pro ustavení české soustavy vzdělavae vyslovil Jan Purkyně slavné paměti, je zá- sadou přirozenou, která se vrací i v době, kd; soustava školská do všech možných článků s rozbíhá Ovšem má talo zásada k svému uskuteč nění ještě dále než za dob Purkyňových, poně vadž zájmy professorstva škol středních, kter by tuto zásadu mělo vyšetřovati, vedou je tal daleko od zájmův obecného vzdělávání národ ního, že již bez úspěchu jsou pokusy o pouh styk onoho professorstva s učilelstvem ško národních ve Svazu všeučitelskéml Tato myšlenka ovšem jest již mimo pro gram vlastní reorganisace škol měšťanských, ná leží již v obor t. zv. školských programů, jak si ustavily mladší naše strany politické a k ja kému se připravuje učitelstvo, organisované Ústředním spolku jednot učitelských v královstv českém.
Balear Purkyně Purkyňův
17 article
Ovšem učitelstvo naše ve všech úhlav ních otázkách určité stanovisko drží od prvých dob svého stavovského uvědomění, které spa- dají v jedno s dobou znovuzřizování obecného školství. Bylo to na prvém velikém sjezdě uči telstva českoslovanského v Praze r. 1870 a na všech sjezdech následujících, obecných a kra- jinských, dále na valných hromadách všech Ústředních spolků a jednot učitelských, kde veškeré téměř otázky založení a vnitřního vnějšího ustrojení školství obecného byly zod- povídány v resolucích, pravidlem přesně styliso- vaných a s názory a zkušenostmi všeho učitel stva se kryjících — tomu děkuje na př. Stru- čný Slovník Paedagogický, jenž o tyto resoluee se opírá, své určité, věcné a pokrokové stano visko ve všech otázkách organisace škol obee ných a měšťanských.
Praha
18 article
Shrnutí, srovnání, přehlédnuti a doplněn těchto resolucí poskytlo by sonhorným způ- sobem školský program na základě em- piriekém a historickém, který vypra covati slušelo by našemu učitelstvu již proto, že školské programy na základé idealisti- ckém způsobem rozborným, toliž rozve- dením myšlének úhlavních již zjednány jsou. Je takového souhrnu, obsahujicího všechny podstatné věci ustrojení školství obecného, již nutně potřebi! Bytyť by uspořeny mnohé práce s luštěním otázek, které proud časový zase na povrch veřejnosti vynesl a jež byly zodpovídány dávno a po případě — lépe, než se stáváv nynějším kvapném a často ukvapeném jednání! Pouhých programů, návrhů, rozvrhů, náčrtků pro práci novou a novou — po- kud o »novosti« v plynulé naší době vůbec lze mluviti — má učitelstvo již s dostatek . . Mělo by však postarati se o shrnutí dosavadní, staré práce v jadrném, přehledném a důsled ném souboru, jenž mohl by účelně sloužiti za realistický program další činnosti, nebyl by jen pro dosvědčení z ájm-u pro školství obecné a pro případy potřeby budouci, jako větši nou idealistické programy školské mladších stran politických, ale pro případy př tomné potřeby, jaká překvapila i zkušen odborniky v otázce reorganisacel škol měšťanských, která by málem byla navrhována jen ve pro- spěch nastávajících kadetův a nikol k ukojení nových potřeb národní společ ností naši. Zájmy kadetů nynějších a budoucích maj a dlouho míti budou tolik jiných a účinl- vých ochránců, že netřeba, by také učite stvo škol měšťanských jich se ujímalo. Avšak pro potřeby našeho lidu jest ještěna mnohých rozhodných místech tak málo poroz- umění, že jest nutno, připomenouti je i při jed- nání o budoucnosti škol měšťanských.
19 article Česká škola v říjau 1901
Česká škola v říjau 1901 Dne 1. Důvěrníci národní strany svobodomysln ve volebním provolání lidu českému k volbám sně- movním praví, že jako dříve i na příště budou po slancové svobodomyslní odhodláni, věnovati svou pe- člivou pozornost otázkám kulturním, podpoče umění. rozvětvení odborného školství a jeho zákonné úpravě a vhodnou reformoů zákonnou stárati se o to, aby obecná škola stala se školou národní a svobodnou aby učitelstvu zjednáno bylo postavení, jaké mu prá- vem náleží. Zejmena opět budou se starati o konečné spravedlivé zákonné zabezpečení, zřizování, vydržo- vání a správy škol menšinových, jakož vůbec ochrana těžce pronásledovaných menšin českých bude nale havým úkolem sněmu. Není vůbec třeba vyjmenovati vše to, co chtějí podniknouti na zvýšení osvětové hospodářské i sociální úrovně veškerých vrstev ná- roda. Na kandidátní listině pro volby venkovské tř učitelě (Žák. Jindra, Macháček); výkonný výbor téže strany za kandidáty společné doporučuje další dva učitele (Rašína, Tučka). — »Skola měšťanská a živ nostenská« přináší »Rámcový návrh reformy měšťan- ských škol«, referát F. Kotouče »Reorganisace mě- šťanských škol« a čl. A. Wimmra »O akademickém vzdělání učitelstva zvláště měšťanských škol«; dopo ručuje Formánkovo »Ornamentální kreslení«, Portešovo »Školu kreslení« a Kranichovy »Přehledy z věd pří rodníche, — »Paedagogické rozhledy“ přinášejí úvabu A. Wimmra »Čtvrtá třída při školách měšťanskýche a rozhled »Psychologie dítěte«; doporučují Milluv
Jindra Macháček Rašín Tuček Skola F Kotouč A Wimmr Formánkův Portešův Kranichův Millův Český škola
20 article
»Vlastní životopis« a »Průvodce I. čílaníky trojdílné v »Rozhledech po školství« posuzují »Měšťansk školy«; — »Časopis učitelek« v čl. »Vracíme see jedná o správě škol dívčích v Praze ; ve »Škole ma- teřské« povídka J. Horušické »Neposlušnost se sama tresce !«, písně a deklamace. — »Školský obzor« dáve pokyn pro pokrokové kandidáty sněmovního posla- nectví »V rozhodné chvíli!«, uvažuje »Právo kritikye a navrhuje, jak se má provésti »Organisace sebe vzdělání«: v »Besedách« z valné hromady katoli ckých učitelů »Něco pro zasmání«: v »Moravsk hlídce« polemická »Odpověď na prohlášení výbore Ú. S.« Dne 2. »Český učitel« přináší úvahu J. Bačov- ského »Ryzost charakteru«; »Česká škola« čl. »Naše věda a víra«, promluvu J. Úlehty »O sebevzdělání«. čl. »Reforma školy měšťanské«, časovou úvahu »Uči tel — poslanec« a rozhled »Sjezdy klerikální a proti- klerikální«. — »Posel z Budče« čl. »Zastoupení ide školských« věnuje učitelům—poslancům a doporu- čuje Klikovu »Malou zdravovědu« a Fryšové »Úrna- ment jihočeský.« Dne 3. »Účitelské noviny« doporučují »K vol bám« samostatné kandidáty učitelské a přátele školy a přinášejí methodický čl. J. Harapata »Výroba cukru z řepy« (evikly, buráku). — »Beseda učitelská« uva- žuje »Před volbami« a přináší pojednání K. Malého »O hluchoněmých slepcíche. Dne 4. »Komenský« podává příspěvek F. Sto jana »O reformě školy měšťanské« a pustiměřskému nadučiteli K. Růžičkovi věnuje »Besedník« názvem »Zapomenutý pracovník«. — »Ceský učitel« přináší k organisaci učitelské »Kacířské momentky« a úvahu J. Borkerta »Srépomoc v naši organisaci« .
J Úlehta Fryš J Harapat K Malý Komenský K Růžička J Borkert Srépomoc Praha Bačov Budeč Úrnamento
21 article
Dne 8. a 11. při volbách do sněmu král. če ského propadají všichni kandidáti učitelé i strany svobodomyslné, i lidové (Beneš) i Ústř. spolku prot kandidátům agrárníků. Dné 8. »Školský obzor« navrhuje »Pokrokovému učitelstvu ve volebních skupinách městských« k hla sování A. Frumara a posuzuje pro učitele žalostný »Výsledek voleb do zemského sněmu za obce ven kovské«; čl. »Ještě jednou se vrátíme« polemisuj s posl. Černým; v »Moravské hlídce« proti klerikáln řeči J. M. Kadlčáka na kroměřížském sjezdě »Protes pokrokového učitelstva okresu hodonínského«. Dne 9. »Posel z Budče« v článku »Kulturně li- dové idoy« přimlouvá se za dohodnutí učitelstv s rolnictvem. Dne 10. Menšinový věstník »Národních Listu- konstatuje »Smutné zjevy« ve zhoršeném letošním zápisu do škol matičních. — »Beseda učitelská« při náší povzbuzení »Přičlňme k zušlechtění zábav do spívajíci mládaže!« — »Učitel« přináší přednášku Karafiata »Je li třeba melhodiky?« — »Učitelské no viny« přinášejí upozornění A. Kamarýta »Výstavy učennických prací a jich význam, a cvičivo »K vy učování pravopisue Dne 11. »Komenský« přináší K. Sedláčka »Ně kolik slov o dětech slabomyslných«; z t. č. otiskuj- čl. »Klesá-li mravnost v Čechách či stoupá«: v »Při loze« výtah práce Kramářovy »Ubytek pozornostiv škole a jeho příčiny«.
Beneš A Frumar Černá Kadlčák A Kamarýt Komenský K Sedláček Kramářův Ubytek Budeč Čechy
22 article
Dne 15. »Život« přináší úvahu A. Wimmra »Proč byly měšťanské školy zřízeny ?«, rozhledy » So cialisace výchovy« a výstrahu »Výchova k marno tratnosti«; z t. č. oliskuje čl. »Jak mělo by se užíli přebytků společných pokladen sirotčích« s kritickým poznámkami. — »Časopis nčitelek« o rozdělován správy školy obecné od správy školy měšťanské při náší čl. »V zapomenutí« a odsudek »Ke kapitolkám protekčním«. — »Škola měšťanská a živnostenská- přináší čl. »Jednotná střední škola«, polemiky sč léto Hilídky »K otázce reformy škol měšťanských« čl. »Zatímní odborní učitelé«. — »Školský obzor« v čl. »Po volbách« podezřívá mladočeskou stranu z ne upřímnosti a jejich znakem vytýká reakci, polemi- suje »K reorganisaci měšťanských škol« a přináš »Návrhy pro zemskou poradu učitelskou«; žalobcům učitelů svědčí feuilleton »Kateřina žalobnice«; v »Mo- ravské hlídce« K. Svobody »Školská kasuistika «.
A Wimmr Kateřina žalobnice K Svoboda
23 article
Dne 16. »Český učítel« přináší neutěšený roz hled »Po volbách«, úvahu »Fráse a pravda« a dopo ručuje »Naše knihkupectví«, »Česká škola« uvažuje »Svobodomyslnost, volnost projevu a právo kritiky- srovnává »Školské programy politických stran«, po suzuje »Okresní konference« a doporučuje Petrákovu metbodu a »První čítanku«; »Posel z Budče« vč »Laciná blahovolnost« z propadnutí učitelských kan didátů poslaneckých podezřívá stranu mla dočeskou a doporučuje pro žáky »Učebné pomůcky zdarma — »Národ a škola« doporučuje Millův »Vlastn životopise Dne 17. »Beseda učitelská« přináší úvahu »Jal přičiniti ku povznesení domácí výchovy« vzdělává ním dívek školních ve školách mateřských. — »Uči- telské noviny« volají »K novému sněmu« za pokro kové jednání v zákonodárství školním a splnění starých tužeb v tomto.
Petrákův Millův Vlastn Budeč Jal Český škola
24 article
Dne 18. správní soud ve Vídni zamítá stížnos dra. Titty proti zřízení české školy měšťanské v Tře- banicích. — »Komenský« přináší úvahu J. Balhara »Naše školy národní a cikánské děti« a kritisuje Kubínovy francouzské »Pohádky«; z t. č. otiskuje čl. »Budonenost filologie na středních školách«. — Na říšské radé vídeňské ministr vyučování Hartl k dolazům odpovidá, že katecheta v Soběchlebec zapůjčením časopisů dětem školy nezneužil a že v Bohosudově bylo nutně potřebí výpomoci kněží z koleje při vyučování náboženském. Dne 20. v »Učiteli« J. Šustal podává »Zajímav zákonná ustanovení« o učení domácímu hospodářství Dne 222. »Školský obzor« přináší »Po vol báche srovnání učitelských kandidatur německých a če- ských a »Pod immunitou« dotaz říšského poslanc Sokola a soudruhů po konfiskaci své pro zprávu klerikální demonstraci pražské ze účastenství před sedy a redaktora Besedy učitelské p. K. Bulíře ; po lemisuje s posl. Černým v čl. »Ještů jednou se vrá- tíme«; v»Moravské hlídce« V. Motyčky »Odpověd na projev odstouplého Ú. V.
Komenský J Balhar Kubínův Hartl J Šustal K Bulíř V Motyčka Odpověd Vídeň Bohosudov
25 article
Dne 23. »Skola našsho venkova« zvláštní pří- lohou podává J. Tůmy »Vyučování prvouce na ško- lách venkovských«, čl. »Luňáčkovo počitadlo ve zjednodušené úpravě«, sestavení K. L. Hartmana »Sbirka místních pověstí, historických událostí at. themat k vyučování slohu«, výměnou myšlenek čl. »Dvé nebo jen jedna čítanka pro druhou třídu dvojtřídních škol?«, čl. J. Bačovského »Sevšednělci- na uváženou a »Povolební rozvaha«. — » Posel z Budče« v čl. »Po nás potopa« podezřívá pražské kruhy poslanecké z neschvalování zákonu o služném uč., přináší »K formaci měšťanské školy« J. Drbo- hlava přímluvu za čtvrtý ročník vyšší a báseň »Z ran učme se!« — »Český učitel« přináší úvahu J. Bačovského »Ne slova — ale skutky !« — Na říšské radě vídeňské posl. Černý a soudruzi dota- zují se po neschválení zákona o uč. služném a posl Sokol a soudruzi po konfiskaci »Školského obzoru«. Dne 24 »Beseda učitelská« vykládá, jak » Naše úprava platů znovu ohrožena zamýšleným prý zři- zením dvou fondů školských v Čechách, českého německého a odsuzuje F. Freiberga pokus »Biologie. — »Učitelské noviny« v čl. »Kde je veřejná mrav- nost? Kam to spějeme?« obracejí se proti lokálce »Učitelé — socialisté« v t. č. a doporučují Mazán kovu »Cvičebnici zpěvu dla not pro žáky škol obec ných«. — Ve Vídní posl. dr. Šílený u ministra vy učování zakročuje pro schválení moravských zákonu o kvinkvenálkách za léta podučitelská a o discipli- nárním řádu.
Skola J Tůma Luňáčkův Hartman J Bačovský Sevšednělec J Drba Černá Freiberg Mazán Budeč Čechy Vídeň
26 article
Dne 25. »Komenský« přináší úvahu K. Sedláčk »Pomocné školy pro dětí slahomyslné«, Dne 27. v Praze ve věku 67 let umírá ve škole a v dobročinných spolcích vždy účinlivý professo c. k. reálky v. v. Václav Sobek, bývalý předsed Metodické sekce Besedy učitelské a přispěvatel stejno- jmenného časopisu Dne 29. »Školský obzor« líčí situaci »Po sně movních volbách«; feuilleton názvem »R . i . p. svědčí moravské organisaci učitelské. — Ve Vídni deputace učitelstva z království českého u poslancův a ministrů vyučování, financi a předsedy ministerstva urychluje vyřízení zákona o služném učitelském. Dne 30. »Český učitel« posuzuje činnost a grár níků proti učitelům v čl. »Organisace vášní« a pole- misuje »Na vysvětlenou a na obranu« se »Školským obzorem«. »Česká škola« přináší úvahu »K reformo školství« a »Před valnou hromadou Dědictví Komen- ského«, posuzuje »Honorář v literatuře paeda gogické a naše literární podnikání«; doporučuje Smi lesův »Vlastní životopis«, Dne 31. »Učitelské noviny« přinášejí úvahu M Bendy »Vychovávací vyučování«, F. Rataje rozmluvu »Kostel« a výčet K. Černého »Práce v zahradě« pro listopad. — »Beseda učitelská« oceňuje »Vycházky školní mládeže«, odsuzuje pokus F. Dlouhého »Biologie« a doporučuje spis Dolenského o Praze. — Širší výbor českého Ústř. spolku učitelského má schůzi s programem o záložně učitelské, předmětech zemské konference, sjezdu učit. a fondu na stavhy Časopisy přinášejí zprávy o násilnostech na če- ských rodičích v místech národně smíšených, dáva jících děti své zapsati do škol českých. bytů.
Komenský K Sedláčk Sobek Komen Benda F Rataj K Černý Dlouhý Dolenský Praha Vídeň Český škola
27 article
Konkursy na deflnitivní místa učitel ská na školách obecných a měšťan ských. 1. Ředitelky neb ředitele dívčí školy měšťanské spojené s 5tř. obecnou v Kolíně (III. tř.) s průkazen pro náboženství katol 2. Dvou podučitelů 5tř. školy v Horních Kra tech (V. tř. Zádosti c. k. okr. šk. radě v Kolíně od 2. listo padu do 6 neděl 3. Dvou učitelů a správců nových 1tř. ško v Čejkově a Zdešově (V. tř.) s průkazem pro nábo ženství kat. 4. Učitelky 5tř. školy v Hořepníku (V. tř.). 5. Učitele 2tř. školy v Černově (V. tř.). 6. Podučitele chlapecké školy obecné, spojen s miěšťanskou v Pacově (IV. tř.) 7. Podučitelů 3tř. škol ve Velké Chýšce, Křeči Poříně. Vyskytné, 4tř. škol ve Mnichu a Pohoři, 5ti. škol v Hořepníku (V. tř.) Žádosti c. k. okr. šk. radě v Pelhřimově od 4 listopadu. 8. Řidícího 2tř. školy v Bříství (V. tř.). 9. Učitele ve Skramnikách (V. tř.) 10. Podučitelů škol v Doubravicích, Skalicí Škvorci (V. tř.). 11. Dvou podučitelek dívčích škol v Českém Brodě. (III. tř.). Žádosti c. k. okr. šk. radě v Českém Brodě o 5. listopadu. 12. Ředitele měšťanské školy chlap. v Habrech (IV. tř.), s funkčním přídavkem 400 K a příbyteč- ným: s průkazem pro náboženství kat 13. Učitele přírodovědeckého odb. chlap. školy mě- šťanské v Habrech (IV. tř.). 14. Řídicího uč. 2tř. školy v Tisu (V. tř.), s funkč přídavkem 200 K a bytem; s průkazem pro nábo- ženství kat. 15. Učitele a správce 1tř. školy v Loučicích (v. tř.) s funkč. přidavkem 160 K a bytem; s průkazem pro náboženství kat. 16. Učitele 5tř. dívčí školy ve Vilímově (V. tř.) 17. Učitelky 5tř. dívěl školy v Čáslaví (IV. tř.) 18. Podučitele 5tř. chlap. školy v Golčově Jent kově (IV. tř.).
Čejkův Vilímův Kolín Zdešov Hořepník Černov Pacov Vyskytná 5 ten . škola v Hořepník Pelhřimov Bříství Doubravice Skalica Škvorec Český Brod 5 třída Čáslav Golčův Jent Skramniky
28 article
19. Podučitele nebo podučitelky 5tř. školy v HIa- brech (V. tř.). Žádosti c. k. okr. šk. radě v Čáslavi od 7. li- stopadu. 20. Katechety 5třídní školy v Michli (III. tř.). 21. Učitele I. školy chlapecké na Král. Vino- hradech. 22. Dvou učitelek I. školy dívčí na Král. Vino- hradech. Žádosti c. k. okresní školní radě na Král. Vino- hradech do 20. prosince 23. Učitelky odboru math.-technického měšťanské divčí školy ve Skutči (IV. tř.) 24. Řídícího učitele 2tř. školy ve Lhotě u Chrou stovic (V. tř. s výkazem pro kat. náboženství 25. Podučitelů škol ve Dvořišti, Luži, Ostrové. Radhošti, Prasetíně, Srubech a Újezdě. Zádosti c. k. okresní školní radě ve Vys. Mýtě od 7. listopadu 26. Učitele školy v Myslíně (V. tř.) 27. Podučitele samostatné školy chlapecké v Kla- tovech (II. tř.) 28. Podučitele školy v Zamlekově (V. tř.) Žádosti c. k. okresní školní radě v Klatovech o 8. listopadu. 29. Řídícího učitele 4třídní školy v Lodenici (1000 K) s funkčním přídavkem 300 K; s výkazem pro kat. náboženstvl. 30. Katechety měšťanské školy chlapecké v Be- rouně (1400 K). 31. Dvou učitelek 5třídní dívčí školy v Berouně (1200 K) 32. Učitelky 4třídní dívčí školy v Hořovicích (1100 K). 33. Učitele 2třídní školy v Lužcích, Stašově (1000 K) 34. Podučitelky čívčí školy v Hořovicích (900 K - 35. Podučitelů átřídní školy v Moutníku a 3tříd. škol ve Vel. Mořině, ve Svinařich, ve Tmáni (800 K) Žádosti c. k. okresní školní radě v Hořovicích o 8. listopadu. Listárna redakce. Panu uč. J. Š—ovi na O. Nemůžeme přijati tak obsáhlé doporučení publi- kací p. R. P., kterých z vlastního názoru jsme neseznali; musili bychom sami o hodnotě jichse přesvědčiti.
Král Luža Ostrová učit Hiabry Čáslav Michle Skuteč Lhota Chra stovice Dvořiště Radhošť Prasetín Újezd Myslín Klatovy Beroun Hořovice Lužec Stašov Vela Mořina Tmáň I . škola třídní škola Zamlekov Berouno K35
29 article Sportovní věstník.
Sportovní věstník. Šerm. * Mezinárodní šermířská akademie v Praze. V pátek večer sešli se v hotelu »U černého koně« četní representanti šermu některých šermiřských klubů v Praze, by po- jednali o uspořádání velké mezinár o dn šermířské akademie, která konati se má počátkem příštího roku. Podnět k tomu dali hosté z Moravy, kteří právě v Praze me- škají, p. de la Santa a p. Flesch. Prvý jest výborný mistr šermu v Brně, druhý vyni- kající amateur, jenž při pařížských závodech dobyl druhé ceny. Myšlenka, o jejíž usku- tečnéní usilují oba jmenovaní šermiři, za- jisté s velikým zájmem přijata bude na- ším sportumilovným obecenstvem pražským, z kruhů vojenských známí šermiři: pp. S ü ss.
Santa Flesch Praha Morava Brno mezinárodní šermířský akademie
30 article
Damin, Lorenz, Dvořák a jiní. Všichni hosté šermíři mimopražšti šermovati budou školu vlašskou. Pražskému obecenstvu poskytne se akademií vzácná příležitost, seznati nejlepší zá- stupce této školy a zároveň možnost, aby po- rovnalo s nimi výborné zástupce šermu fran- couzského z kruhů pražských. Akademieta stane se zajisté dostaveníčkem všech přátel šer- mířského umění. Dle dohodnutí učiněného na schůzi bude se akademie pořádati ve prospěch některého dobročinného účelu a konati se bude některou z prvých sobot v lednu v »Plodinové burse«. K akademii zavitají nejlepší šermiři sice pánové: Barbasetti, de la Santa, Ghittoni z Modeny, Camillo Müller, vy nikající amatér z Vídně, Flesch z Brna četní zástupci šermu z kruhů vojenských Akademie zúčastní se mimo jiné zástupcové českých klubů: pp. dr. Pinkas, Vandr- lindt a Goppold ** Vynikajíeí šermíři p. de l Santa a p. Flesch v Českém sermiř- ském klubu. Oba hosté z Moravy navštívili v pátek odpoledne zemskou školu šermiřskou, ale — když uvitání nedopadlo tak, jak očeká- vati se dalo v uvážení zvučných jmén obou hostů, odebrali se po návštěvě školy kadetní, kdež provedena řada pozoruhodných assautů, do Českého šermířského klubu, kde přijati byli četně shromážděnými jeho členy hosty. Jménem klubu uvital oba pány předsed klubu p. dr. Ettl slechtie z Hrozdo- milů. Provedeno pak několik assautů mezi pp.
Damin Lorenz Dvořák Santa Ghittoni Camillo Müller Flesch doktor Pinkas Goppold Ettl Modena Vídeň Brno Morava Hrozdo Český šermířský klub
31 article
Fleschem, de la Santa, Goppoldem a některými členy klubu. Assauty obou hostu z Moravy, vynikajících precisnosti ve vedení zbraně a s překvapujícími kombinacemi a klid- ným provedením, přijaty byly hlučným po- tleskem. * Jak se sděluje, šermířský klub »Mikuláš Dačický z Heslova« ukončil právě fleurelovou školu en colonne a počal s výcvikém útokové školy fleuretem a řadové školy šavií. Vzhledem k tomu, že dosavadní rozdělení velkému počtu čienstva ne- postačuje, usnesl se výbor rozšířiti cvičení na ne- dělní odpoledne od 1/25, do 1/27. hod. večer. Nedele tyto věnövány budou útokové škole šavlí za vedení osvědčených pp. L. Schmutzera a B. Haupta. Ostatní dny (úterý, čtvrtek a sobota od 8—9 hod. več.) cvičí se střídavě fleuret a šavlc. Veškery dotazy adresovány buďtež na výbor klubu v Praze—I., čís. 48, palác Kolloredo-Mans- feldský. *Oznamuje se ze šermířského klubu »Riegele, že ohlášená již šermířská akademie, jejíž výtěžek určen je k uspořádání vánoční slavnosti vojenským invalidům pražským, bude se konati ještě během tohoto roku. Přípravy k ní jsou v proudu a členové klubu šermují za lou příčinou obzvláště pilně. P- něvadž se cizí šermíři zúčastní, lze se nadíti zají- mavého programu. Den a místo, kde se tato aka- demie bude konati, oznámí se, jakmile stane se de finitivní usnešení.
Flesch Santa Goppold Dačický Heslův L Schmutzer Haupt Riegel Morava palác KolloredoMans šermířský klub výbor klub v Praga šermířský akademie