2
masthead
V Praze, v neděli dne 17. listopadu 190u
Praha
4
article
Na ranut a odpel. Histy
přilohamí (.Naučný Obzor“ ve
střodu a „Líterární Hlidka
v pátek) předplání vel
Praze v sdministrani
na měsíc . . . . ..
6K —k
na čtvst leta . . . . .
s dvojí denáškou
a měsle
na čtvt lste
va fříalkácht
na měsle
Poštou:
a měsíe
na čtvrt leta
s drají zási lkon
na peaet
et neje
Praha
Líterární Hlidek
6
title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 20 stranách.
Praha
7
article
Dobrý dalekohled byl by
žádoucím.
Dobrý dalekohled byl by
žádoucím.
»Rozladění proti ministerstvu Körbrovu
na pravici stále přibývá. Uznáním všeněmecké
strany jakožto strany patriotické, přímo dů-
věrnými styky mezi Všeněmci a vládou, po-
necháváním volného průchodu
hnutí »Pryč od Římal« je toto roz-
ladění živeno. Strany pravice jsou již syty
pomáhati dru. Körbrovi proti levici, vládou
ustavičně hýčkané a fakticky komandující.« —
Tak zareptal za německé klerikály před
třemi dny dr. Ebenhoch ve svém lineckém
»Volksblattu«.
Nuže, včera, v den sv. Leopolda, »pa
trona rakouského«, byl generální štáb ra-
kousko-německých klerikálů shromážděn ve
Vídni na valné hromadě »katolického Schul-
vereinu«; tu naskýtala se tedy příležitost.
osvědčiti to »rozladění« vládě Körbrově přímo
do očí. Leč pánové volili raději nepřímy
způsob mluvy.
Jediný toliko řečník, místopředseda a
obecní rada vídeňský dr. Porzer, šlehl politiku
vladní přímo pod kolena, řka: »V sousední
říši německé pořádají se peněžní sbírky, aby
penězi těmi bylo v Rakousku provozováne
mrzké kupování duší. A těmto rejdům při
hlíží vláda se založenýma rukama přes to.
že má hnutí to pozadí politické«. To
bylo vše.
Římal
doktor
Ebenhoch
svatý . Leopold
Porzer
Vídeň
Rakousko
obecní rada
8
article
Za to však nepřímým způsobem — vzpo-
mínajíce jednak »osvobozujícího, cbrabrého
slova« J. Výs. arciknížete Františka Ferdinanda.
jakým přijal protektorát nad tímto spolkem
— jednak nebezpečného politického
významu schönererovské agitace všeněmecké.
dosti řeřavého uhlí shromáždili na hlavu vy-
tečného pana ministerského předsedy rakou-
ského, který při ciceronské řeči dra. Kramáře
proti katilinárským rejdům všeněmeckým byl
jako na trní... Ani ten »dobrýs pan presi-
dent správního soudního dvoru pan hrabě
Bedřich Schönborn, autor pověstných
punktátorských nařízení z let devadesátých,
nemohl uznati hnutí všeněmecké za nevinnou
politickou hračku a vše, co pro p. Körbra a
jeho milé Němce učiniti mohl, bylo — ž
přirovnal rovněž nepřípadně jako nešlechetně
propagandu všeněmeckou ku myšlénce —
vzájemnosti slovanské !!
J Výs
František Ferdinand
Kramář
Schönborn
Němec
9
article
»Nechci tvrditi,« začal pan hr. Schön-
born diplomaticky, »že by každý, kdo jde
s proudem »Pryč od Říma !«, byl u vědo-
mělým velezrádcem. Avšak nutno uvážiti
nezbytné účinky politických programůa
podle toho souditi. Byť i můžeme připustit,
že pojem »všeněmectví nemus
nutně býti totožným s pojmem
velezrády, jest nám přece zase jasno,
že ten, kdo pod rouškou pansla-
vismu za hranice šilhá, jako nej-
horší škůdce státu jedná. Nemohu na-
jíti žádného rozdilu mezi nebez-
pečností a trestuhodností pan
slavismu a pangermanismu.« —
Díky, pane hrabě, to jest zase jednou šle-
chetný skutek »českého« šlechtice, pozname-
nati ideální snahy nejlepších našich patriotů,
od Kollára, Šafařika, Palackého, Čelakov-
ského, Koubka, Hanky, Havlíčka až po
Riegra, Brauuera, Sladkovského a Julia
Grégra, za »rovně Rakousku nebezpečné a
trestuhodné« — jako hnutí pangermánské.
Buď nerozumí pan hrabě myšlence všeslo-
vanské vzájemnosti za mák a pak nemá se
opovážit takto ji paušálně odsuzovat; anebo
zná-li, jak byla definována roku 1867 na
kongressu moskevském, nemá jako muž
spravedlivý a čestný šířit o ní vědomě lez
Schön
Kollár
Šafařik
Palacký
Čelakov ský
Koubek
Hank
Havlíček
Riegr
Brauuer
Sladkovský
Grégr
Řím
Rakousko
10
article
a křivdu. Pan hrabě mluví o nebezpečnost
politických programů.
Nuže, ať nám uvede jediný program
českých neb jinoslovanských stran, v němž
byl by hlásán politický panslavism ne-
bezpečný existenci a budoucnosti Rakouska.
Prohlásili jsme snad kdy my Slované ra-
kouští: »Rakousko musí býti po
slovanskou vládou anebo ho ne-
chceme?« Najde se v politickém pro-
gramu kterékoli strany slovanské heslo:
Slovan
Rakousko
11
article
»Buď slovanské Rakousko anebo
žádné?« Nikdy a nikde. Nýbrž my všichni
slovanští národové Rakouska, jakkoliv máme
většinu proti Němcům zdejším, požadujeme
zde pro sebe toliko rovné právo
s nimi, netoužíme býti kladivem tepoucím
německou kovadlinu, nechceme zde ve
jménu své přirozené většiny nadvlády a
hegemonie nad Němci, nýbrž žádáme jen
zákonné a právní ochrany v rovné svobodě
pro sebe vedle nich. K tomu konci se shle-
dáváme a sdružujeme od slovanského sjezdu
r. 1848, chovajíce při tom pevnou naději a víru,
že byťi kdys rakouské vlády neukázaly se dosti
silnými vůči aggressivnosti a terroru všeněme-
ckých harcovníkův: ostatní svět slovanský
nikdy nedopustí rozkotání říše rakouské ku
zisku Německa a záhubě naší pod rýči hro-
barů všeněmeckých. To jest celý náš — pan-
slavism. Nechť srovná jej p. hr. Schönborn
jako muž spravedlivý a čestný kavalír s ten-
dencemi Schönererovými, Wolfovými a Ba-
reutherovými, kteří nepokrytě staví alterna-
tivu: »Buď Rakousko německé, ane b
žádně!« Nechť poví, může-li, kde který
národ slovanský této říše »šilhá za hranice«,
hledaje svou spásu mimo území rakouské?
Svými, samostatnými, svobodnými chceme
býti ve spravedlivém Rakousku, toť progra-
mem všech Slovanů rakouských a teprv
tehda, kdyby zde — ať užijeme proslulého
slova Palackého, »počali honvédi a pruské
piklhauby hospodařit,« teprve pak, kdyby Ra-
kousko podlehlo terroru a uchvatitelskému
násilí Pangermánů, doufáme v pomoc a záštitu
ostatního světa slovanského.
Němec
Schönborn
Wolfův
Palacký
Rakousko
Německo
12
article
Je v tom nějaké podobnosti, nějaké
»stejně trestuhodné nebezpečnosti« jakov
rozmachu pangermánském, usilujícím zřejmě
a nepokrytě o utonutí této říše se všemi
jejími národy slovanskými v moři všeněme-
ckém? Naučte se dříve dobře a spravedlivě
rozeznávat, p. hrabě, mezi ůmysly
a obmysly, než se osmělíte srovnávata
— soudit! —
Mnohem bystřeji a politicky správněji
vyzněl úsudek prince Aloisa Liechten-
steina, jenž pravil doslovně: »Nechť se
nikdo neklame; to, co se nyní připra-
vuje vněmecké části král. če-
ského, jest po stránce náboženské zarmu-
cujícím zjevem, ale přece jen přechodním
avšak po stránce politické jes
to velké nebezpečí, způsoben
tím, že zahájena byla zjevná,
pravídelná vzpoura. Peníze, sebrané
v Německu na účely církevní, nejsou se-
brány na protestantské kostely a pro pastory
německé v Čechách, nýbrž tyto sum
poplynou do rukou vlastizrádců,
kteří jich použijí ku promyšle-
nému povstání, pro vlastizra du
a revoluci proti domácímu pa-
novnickému rodull
Jen krátký čas dělí nás o
konečné krise! Leč milliony statečných
a vytrvalých srdcí bijí pro habsburskou
monarchii.« —
Takovou jeví se býti tedy situnce
informovaným kruhům, stojícím v Rakousku
poblíže trůnu.
Tak blízkým zdá se jim býti okamžik
kdy vybuchne v severních krajích vlasti naši
dávno připravovaný podkop vlastizrády pan
germánské.
A vůči tomuto nebezpečí nech ee
se vláda rakouská s národem českým vyrov
nati, váhá mu učiniti po právu
spravedlnosti, dokud tomu ti Wolfové-
Pradové a Schönererové milostivě nedopustí?
Svět neviděl podobné absurdnosti. Ta jes
věru jedině v Rakousku možna ! —
Liechten
Wolf
Pradová
Schönererová
Německo
Čechy
Rakousko
13
article
Změna jednacího řádu.
Ve Vídni, 16. listopadu.
Dle pověsti v eouloirech rozšířených bylo
prý těchto dnů na místech rozhodujících prone-
seno slovo: »Tak, jako dosud, dále to jíti ne-
může!« To každý cítí, jakkoli na snadě je
otázka, jak se stalo, že teprve tak pozdě do-
cházejí ti, jimž nemůže býti vývoj tohoto státu
lhostejným, ku přesvědčení, jež každého nepřed-
pojatého posuzovatele poměrů a sledovatele udá-
lostí naplňovalo již tehdy, když nynější vládn
systém v dětských po čtyřech se šoural ještě
punčoškách.
Co tu bylo řeči o tom, jak parlamen
s novou svěžestí a horlivostí do práce se dá.
jak všechny strany v nejpevnější vůli působit
pro dobro státu, hned v zárodku udusí každý
pokus, jakýmkoli způsobem rušiti práci parla-
mentární a neuprosný nad každým rušitelem
pronesou soud! Co tu bylo deklamaci o roz-
machu, který nyní nastane a jenž skutky do-
káže, že nesprávná byla všechna tvrzení a před-
povídání o nevyléčitelnosti nemoci, na niž trpi
parlament, že energie všechno spraví. A ejhle
kde je ta energie? Kde je ten zázračný lék
proti chorobě, kterouž parlament zmírá?
Vídeň
14
article
Jak to dnes ve sněmovně vypadá? Zasedá
již celý měsíc a výsledek toho? Absolutně
žádný. A je naděje, že poměry se zlepšl? Rádi
bychom poznali toho, kdo by byl dosti odváž-
ným a troufal si určiti na příklad dobu, kdy
bude ve druhém a ve třetím čtení vyřízen
rozpočet? Vždyť je nálada v parlamentě ta-
ková, že ani největší optimista nedovolil bysi
očekávati od parlamentu nějakého úspěšného
konání. Parlament, v němž mezi stranami zej
propasti takové, že nepřeklene je již ani odů
vodněný strach před nejistou budoucnosti, —
v parlamentě, kde pozbyly platnosti zákony
slušnosti a mravu, jímž v životě občanském
řídí se i ti nejnižší, — v parlamentě, který by se
za týden vyprázdnil, kdyby každý uražený po
způsobu v jiných zákonodárných sborech ob
vyklém vymáhal si žadostučinění, poněvadž by
všichni poslanci leželi posekáni anebo kulí za-
sažení buď v nemocnici nebo doma — v par-
lamentě, kde předseda pozbyl naprosto veškeré
autority a kde každý poslanec řídí se svým
vlastním jednacím řádem — v takovém parla-
mentě nemožna práce vůbec. Je na nekterě
straně nejmenší víry, že parlament vídeňský ve
prospěch lidu něco vykoná ? Pozorujete někde
lásky k věci a živějšího pro některou věc zájmu?
15
article
Parlament vídeňský nemá dnes již ani vůle,
aby žil. Co v parlamentě tom se děje, nen
práce, je to praobyčejná rvačka stran. Poslech
něte si jen ty řeči! Jsou to výkony, jež byse
hodily v rámec sboru, který povolán je dávati
zákony a řešiti nejobtižnější problémy politick
a sociální? Porovnejte jen výkony řečnické
z dob dřívějších s tím, co dnes všechno se od-
važuje do parlamentu, a ztrnete.
Nemluví-li kdo hodně palčivou polemiku,
jinými slovy, neočekává-li se od něho, že dru-
hému vynadá, nikdo ho neposlouchá. Mluvtesi
nejgeniálnější řeč odbornou, nemáte auditoria,
ba tak daleko to již došlo, že jednotliví řečníei
před řečí svou posluchače verbují tím, že vy-
sílají své přátele, kteří na ni napřed již upo-
zorní a prosí jmenem řečníka za laskavou po-
zornost. Na druhé straně opět vyvinula se
zvláštní odrůda mluvků, kteří pletou se do
všeho a kteří mluví ráno, večer, ve dne, v noci,
16
article
sedě, v leže nebo stoje — prázdnou slámu
kteří se domnivají, že jsou řečníky proto, po-
něvadž se při tom, co řečí jmenují, častěji ne-
zakuckaji. Ostatně není nynější parlament ničim
jiným, než věrným odleskem našeho veřejného
života. Klesáme v nejedné příčině.
Co tedy s takovým parlamentem ? Dr.
Žáček to velmi dobře naznačil ve své rozpo-
čtové řeči. Ano, v tom to vězí. Předevšíms
musí Němci naučiti jíst trpký chleb minoritya
budou-li se tomu trvale vzpírat, musejí bý
k tomu donuceni jednacím řádem. Ne však tím
nynějším, z něhož si dle Wolfa šašky tropí již
i ty kariatydy, jež nesou gállerie ve sněmovně.
Jednací řád musí býti změněn, o tom ne-
může dnes býti již pochybnosti, ale jak
Již jednou stal se ve směru tom pokus, ale
nedosti šikovný, jakkoli v ohledu tom nikomu
výtky činiti nechceme. Domnívá-li se ale vláda,
že stačí snad, podá-li prostě sněmovné před-
lohu v tom směru, velice se mýlí. Pochodil
by zrovna tak, jako svého času nebožtík hrabě
Falkenhayn. Sejde ostatně též na obsahu před-
lohy, neboť aby si dali poslanci slavnou vládou
nastrčit náhubek na ústa, který by jim ve
volném slově bránil, jak se již nyní o tom
pronášejí pověsti, potom to také sotva půjde
spekuluje-li na oktrojování řádu toho a na
shovívavost poslanců dobré vůle, kteří rádi
budou, že vláda sama věci se ujala, pak to
zase řalešná kalkulace. Nový jednací řád vznik-
nouti nemůže jinak, než z dobrovolné dohody
slušných elementů všech stran a z pevnéa
trvalé vůle zamezit vše, čím byj se frivolne
jednání parlamentu rušilo. Naprostá volnost
slova ale musí zůstati při tom nedotknuta.
Žáček
Němec
Wolf
Falkenhayn
17
article
Aby se ale dohoda tato státi mohla,
k tomu je zapotřebi ješté některých věci, na
něž bez podmínky budou ostatní strany nu-
ceny přistoupiti, aby k dílu tomu zjednaly si
náš souhlas.
Především musí býti upravena ve smyslu auto-
nomistickém kompetence říšské rady. Činiti po-
kusy s tou nynějši, je věc marna. Ne pouze
snad z důvodů politických a autonomistických,
nýbrž z příčin docela parlamentně technických.
Říšská rada — máme ovšem na mysli sně-
movnu poslancův — je naprosto nezpůsobilá
propracovati důkladně všechen matoriál, který
dnes dle platné ústavy propracovati má a který
v centralistické snaze pořád ještě roste a
více a více se rozmnožuje. Tím činnost zákono-
dárná nemožnou se stává a tím hyne též stát
a vše, co jeho zdravou existencí je podmíněno.
Řišské radě musí býti důkladně puštěno žilou,
řišská rada musí býti zbavena balastu, jenž ji
liží a teprve potom, až se tak stane, nová na-
dejde naděje, že při zdravém, rozumném jed-
nacím řádě bude parlament moci plniti úko
svůj. Všechny ostatní pokusy, dostati se z ny
nějšího neblahého stavu, zůstanou marny. Cho-
roba, kterou je tato říše stížena, neni snad
místní, jež by se dala vyhojiti snad důkladnou
náplastí na bolavé místo v parlamentě, nemo
lohoto státu je konstitucionelní v pra-
vém slova toho smyslu a dle toho má býti též
léčena.
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 16. listopadu. (Parlamentn
krise.) Když se v minulém červnu říšská
rada rozeházela na letní prázdniny, jásaly
vládní listy, že choroba rakouského parlamentu
šťastně minula, že říšská rada jest opět zdráva
a práce schopna. Skeptikové tvrdili ovšem už
tehda, že zkušebným kamenem parlamentního
zdraví bude rozpočet, při němž není možno obe-
jíti se bez otázek politických. A skutečně, sotva
na uzdravený parlament zavanul první sychravý
větřík podzimního zasedání, stará jeho choroba
propukla znova a už zase nemůže s místa.
Jest prý třeba zase nových léků, nového
vyjednávání, rozumí se mezi Čechy
Praha
Čechy
20
article
Němci. O dra. Körbra prý neběží; jeho kabinet
není prý kabinetem parlamentním a proto jeho
pád nebude přivoděn parlamentem; pokud pak
se koruny týče, bylo týto dni opětně sdělováno,
že se nynější kabínet těší plné důvěře panov-
níkově. Jde tedy o bytí či nebytí parlamentu
tuto otázku má rozhodnouti nové vyjednávání
mezi Čechy a Němci.
Jak si nové vyjednávání představuje ně-
mecká levice, vysvitá na př. ze slov jejího
orgánu. »N. W. Tagblattu«. »Povinností něme-
ckých stran« — píše zmíněný list — »je, býti
obezřetnými. Čechům pak, budou-li i na dále
čekati, že se jim česká universita na Moravě
podá na taliři, nutno připomenouti, že jim vláda
již před delší dobou své stanovisko v této věci
vysvětlila jasně a přesně.« Tu připomíná
»N. W. T.«, že česká universita na Moravě
má býti korunou česko-německé dohody na Mo-
ravě, rozuměj dohody takové, jaké si přejí
Němci, aby si na vždy zabezpečili svou nad-
vládu nad třemi čtvrtinami tamního českého
obyvatelstva, a vnitřní úřadní čeština, kterou
připouští i svatodušní program, že nesmí býti
vyňata ze souboru česko-německého vyrovnáni,
t. j., že nám bude přiznána, až se zřekneme
celé třetiny Čech, kterou Němci prohlašují za
své uzavřené území. »Tak se mají věci dnes,«
— končí »N. W. T.« — »Brzy se ukáže,
zdali panovníkovo přání, aby parlament byl za-
chován, dojde náležitého ocenění u stran.«
Němec
N W
Čecho
Čo
Čechy
univerzita na Morava
český univerzita na Morava
21
article
Nehodláme zkoušeti poctivost přesvědčení
vídeňského listu, že postavení Körbrovo jest
dosud pevné. Důvěře panovníkově těší se každý
kabinet, dokud se v úřadních novinách neobjeví
známé vlastnoruční listy »Milý dre. . . . atd.«
že však »N. W. T.« tak nápadně presentuje
dru. Körbrovi směnku o české universitě mo-
ravské a vnitřní úřadní řeči české, nesvědčilo
by hrubě o tom, že sám »N. W. T.« má po-
stavení Körbrovo za skalopevné. Jinak všako
zachování parlamentu musejí se v prvé řadě
starati ti, komu především záleží na jeho za-
chování a to nejsme my Čechové. Naší pavezou
— jak píše kutnohorský orgán dra. Pacáka —
nynější ústava není, a proto nemůže býti naší
péčí, aby se nynější ústavnost udržela. Absolu-
tismus může ovšem i nám zasaditi leckterou
novou ránu, ale Němci mají mnohem více zájmu
na zachování nynější ústavy, oni se také nejvíce
obávají rozbiti říšské rady a proto bude jejich
věcí, aby od svého zpupného vzdoru proti
slušným požadavkům českého národa upustili a
tím zachránili, co se ještě dá zachrániti. Jestliže
pak německé strany na levici dra. Körbra ter
rorisují, není povinností české delegace, aby
tento terrorismus přemáhala. Nechť dr. Körber
sám nasadí páku u německých stran a získá si
výslovné neb tiché, dobrovolné neb vynucená
jejich svolení, aby mohl českým požadavkům vy-
hověti. »Tolik je však jisto a nezvratno —
konči list dra. Pacáka —: svobodomyslní po-
slanci čeští na říšské radě zařidí své další
jednání a další rozhodování dle toho, jak se
vláda zachová k nim, dle zásady: Do ut des,
facio, ut facias — dám, abys dal, učiním, abys
Čecho
Pacák
Němec
doktor
Körber
22
article
Z Inšpruku, 15. listopadu. (Vlašské poža-
davky.) Vlašští akademikové podali rektorovi reso-
luci, v níž žádají, aby zdejší universita nabyla rázu
čistě utraquistického. Vlašským professorům mají
býti přístupny všechny akademické hodnosti a mla-
dým silám vlašským má býti dovoleno habilitovati se
za docenty až do otevření university terstské. Vlas-
tina má býti na universitě úplně rovnoprávná s něm-
činou. Všechno jednání ústní i písemné s vlašskými
studujícími má se díti vlašsky, všechny zkoušky
vlašských studujících mají se konati vlašsky a také
vysvědčení mají se jim vydávati vlašská. Všechny
úřadní vyhlašky mají se díti v obou jazycích.
Z Pešti, 15. listopadu. (K adresní debatě
uherské.) Vedle vládní liberální strany podali své
adresní návrhy také Košutovci, lidovci a strana
Ugronova. O sedmihradských Sasících piše »Budap.
Tagbl.«, že nemají sice věcných námitek proti adrese
liberálního klubu, ale hlasovati nebudou pro ni ani
proti ní. Pokud pak se týče zpráv, že národní po-
slanci slovenští hodlají podati svůj samostatný návr
učinil.«
Vlas
Ugronův
Pešť
univerzita terstský
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
V Praze, 16. listopadu.
B—. (Kronika.) Nebude od místa.
vrátiti se ještě k té už trochu nesaisonn
záležitosti: naši u moře! Véc zdá se vskutku
živěji zajímati, soudě dle ohlasů. Dovolte, abych
Vám předložil ukázky z došlé pošty
Pražský »každoroční námořník« zavírá svů
delší dopis:
— Jsem přesvědčen, že by se dalo vté
věci dost učinit ve smyslu a duchu národního
požadavku. Většina naší »mořemilovné« společ-
nosti po příkladě pražských Němců jezdí do
Misdroye, do Heringsdorfu anebo tráví prázdniny
v drobnějších místech tamějšího pobřeží. Půda
tu sice staroslovanská, ale život zeela německý
Proč nejezdí od nás nikdo do Zopotu
u Gdaňska? Lázně jsou tu stejného řádu jako
v Mlisdrovi, ale okolí je slovanské. Hosté jsou
Poláci z Poznaně a z Varšavy. Oč pakje
z Prahy dál do Zopotu než do Misdroye? To
ani nepadá na váhu. Ale jak jinak bychom
tu mohli vystupovati! Jakou hráti roli! A přece
sem nikdo z Čech netihne. Proč? Prolože
sem dosud žádný pražský Němec cestu ne-
vyšlapal. Dovedeme vždy jen to, co nám ukážou
naši milovaní krajané druhého jazyka. Strávi
jsem jednou na pokyn nebožtika Edvarda
Jelinka týden v zopotských lázních a byl jsem
nadšen. Hned jsem si pomyslil, že by se sem
měl obracet proud našich »mořemilců«. Ale,
copak zmůže jedinec? Tu je třeba velké ini-
ciativy, zvučného, rozléhavého hesla. Tu by mě
zakročiti nějaký spolek, který má svoji váhu.
Snad »Spolek turistů ?« . .
Jiný list je od vlastenecké dámy z Plzně.
Pisatelka obrací své tužby co do poneb
směrem sice opačným, ale v základní myšlénce,
Němec
Polák
Jelinek
Praha
Zopot
Gdaňsk
Poznaň
Varšava
Čechy
Plzeň
24
article
v potřebě národní organisace otázky, oba do
pisovatelé jsou za jedno.
— Za letošní saisony byla u nás v Plzni
agitace pro severní pruské lázně tak velká, že
to přímo nutí přemýšleti. Bylo by skutečně již
na čase, aby se u nás šířila vědomost o naší
slovanské Riviře a učiněna byla konečně přítrž
nesmyslnému proudu přes Berlín. Myslím, že by
bylo žádoueno upozorniti »Spolek českých lé-
kařů«, aby se ujal té záležitosti . . Bývaly jsme
často pobytem v Lovraně a dělaly jsme výlety
dále po břehu i vzhůru do hor, mezi tamější
lid, který mluvi svým zvláštním nářečím srbo-
chorvatským. Draga Marina, rybářské mě-
stečko, s hezounkým křemílkovým zálivem, dalo
by se snadno získati pro úpravu k účelům
naším. Jak tomu dávno, co byly Norderney.
Blankenburghe pouhé rybářské vesnice ? . . .
Ani Lovrana není dosud cizinci okupo-
vána a má krásnější koupele než sama Opatije.
Za posledního pobytu jsme ovšem pozorovaly.
že se Maďaři činí, aby si v Lovraně zarazil
směrodatnou kolonii... Nad »Dragou Marinou«
na vysoké, krásným vavřinovým hájem porostlé
výspě, nalezá se farní obec Moščeníce. Duchovní
správci byli tu Češi, nadšeni vlastenci, a zdejšt
intelligence si nám stěžovala, že tak málo o ně.
Jihoslovany, dbáme. Nemohu dosti vřele dopo-
ručit pobyt v tomto krásném slovanském kraji,
kturý je způsobilý k utvoření střediska, jak pro
pobyť na moři, tak i k vycházkám do hor. Bylo
by to jakési naše Jezersko na Quarnéru« . .
A do třetice všeho dobrého, ještě jedn
korrespondence. Prostá visitka s číslem přilohy
mnichovské »Allg. Ztg.« Na visitce doporučení
»Račte si povšimnouti zaškrtnutého článku »Emn
aerztliche Studienreise«. Snad by se dalo něco
podobného třeba v drobnějším měřítku uspořá-
dati u nás a to ve smyslu navrhované organi-
sace.« S úctou .
Drag
Norderney
Lovrana
Maďar
Čech
Jihoslovan
Plzeň
Berlín
25
article
Oba určité návrhy stojí za uváženou. Ma
se český proud »námořnický« o přištích prázd-
ninách obrátit na sever přes Berlín, Kostřín.
Kříž ke Gdaňsku? Anebo máme dáti přednost
jižnímu směru, linii Cmunt, Trbiž, Lublaň, Rěka,
Lovrana? Má se chopiti iniciativy Spolek tu-
ristů? Anebo spadá věc spíše v obor působ-
nosti Spolku lékařů? Anebo by snad mohly oba
vlastenecké spolky . .
Třeba vyčkati, dojde-li otázka povšimnutí
naznačených vlasteneckých korporací. Jisto je
otevřena tu možnost vykonání pěkného kusu regu
lační práce v oboru životosprávy našeho národ-
ního tělesa. Také není pochyby, že škoda
každé chvíle, která neužita uteče.
Arci u nás nerado se podniká, k čemu
dříve nebyl v sousedstvu okouknut model. A tu
jako na zavolanou přichází třetí pan korrespon-
dent se svou zásilkou v křížové obálce. Článek
v příloze »Allg. Ztgu.« obsahuje zprávu o cestě
německého »sdružení pro lékařské studijní vý
lety do lázeňských míst«: Letošní cesta sla
podél pobřeží severního moře.
Od několika let prý už podobné výlety po-
učné si pořádají lékaři ve Francii. Francouzské
myšlěnky uchopili se v Německu dr. Gilber-
z Baden-Badenu a dr. Meissner s Berlina. Se
staveno sdružení, z jara puštěno provolání k ně
meckým lékařům a 350 mužů přihlásilo se
k cestě. Dne 28. záři, po skončeném hambur-
ském sjezdu přirodozpytců, vyjel parník »Prin-
cezna Jindřiška«, propůjčený ochotně hambur
skou společnosti na objížďku lázní helgoland
ských, Westerland Sylt, Amrum, Wyk, Norder
ney, Borkum a jiných drobnějších míst na po
Účel výletu byl zřejmý. Autor článku ho
vysvětluje velmi názorně.
— Do kterých lázní mám se letos ode-
brati? táže se mnoho lidí každoročně svého
lékaře. Výrok lékaře v tom směru zpravidla roz
břeží.
Kříž
Lovrana
doktor
Gilber
Meissner
Wyk
Ma
Berlín
Kostřín
Gdaňsk
Cmunt
Trbiž
Lublaň
Rěk
severní moře
Francie
Německo
BadenBaden
Borek
nost spolek lékař
Westerland Sylt
Amer
Norder ney
26
article
hoduje. Ma-li lékař radit, měl by znát. Ale zna-
lost z knih a popisů je velmi povrchní a ne-
spolehliva. Není nad osobní, očité seznání . ..
A to bylo účelem cesty. Lékařům, kteř
po většině neměli ještě příležitosti seznámiti se
s mořem, poskytnouti tu divokrásnou známost.
V osmi dnech seznali účastníci osm různých
pobřežních míst
— Veličenský klid, nekonečná dálava, nád-
herná hra barev a divoká velkolepost moře maj
zvláštní vliv na mysl. Rozrušené starostmi den-
ního povolání čivstvo jakoby se uhlazovalo pů-
sobením věčně jednotvárného příboje a odlivu
vln okeánu rozloženého ve vši své nesmírnosti
u nohou člověka. Na moři schází sice ona buja-
rost nálady, která se dostavuje při veselém
stoupání horském, při tělesném překonávání od-
poru výšek a odvážných podníků horolezeckých.
Ma
27
article
Ale za to má moře svoji snivost, svoji možnos
celých dnů strávených ve sladkém dumání na
břehu, jež prý dosud na žádnou soustavu nervů
sebe porouchanějších se neminulo s účinkem ho-
jivým
Že všude čekalo účastníky výpravy slavné
uvítání, rozumí se samo. Správy lázeňské spolu
závodily. Nezasvěcený byl by prý sotva od-
hadl, že ty »svátečnosti« všeho druhu měly
zna menati návštěvu — »studijnou«
Buď už jak buď, jisto je, co v okrsku
své působnosti ve prospěch svého národníh
celku podnikají lékaři francouzští a němečtí.
nemohlo by, provedeno u nás činitelem rovněž
povolaným, v daných ovšem mezích, býti n
škodu věci naší. Obtíže by při obratném ve-
dení nebyly jistě nepřekonatelny. České naše
korporace odborné mají čilé styky s polskými
i jihoslovanskými korporacemi. Prostý dotaz
v tom směru, adresovaný na příslušná místa,
vyvolal by jistě radostnou účast spolků bra-
trských. Vždyť opapolné národní zájmy jsou tu
vskutku zřejmě vzájemny. Bližší detaily podniku
by krátkou výměnou názorů jistě záhy vykry
stalovaly. Do příštího jara mohlo by býti už
jasno, co a jak nejlépe popadnouti.
28
article
Problém zní tak: česká každoroční ná-
vštěva u moře zbytečně je rozptýlena po všech
končinách. Naši lidé nevedeni, nepoučeni bez
účelu hříšně rozmrhávají národní jmění po vše-
likých lázních světového i nesvětového jména,
jen aby vyhověli modní choutce. Národní bytost
i společensky tím trpí.
Jak odpomoci?
Obecenstvo je massa. A massu nelze ovlá-
dati než organisaci. A sbor lékařů, z nichž
každý má svou klientelu, která se k němu
obraci, v jeho slovo důvěru skládá: či to není
už znamenitý základ potřebné organisace? Před-
stavle si, že dnes 50 nebo 100 českých lékařů
vráti se od slovanského pobřeží, kde poznalo
výhodu situace. Není to hned padesát, sto
více nejlépe kvaliflkovaných nositelů myšlenky?
Nota bene, nositelů, kteří vládnou potřebnou
— autoritou! Nejsou tu všechny podmínky účel-
ného zřízení dány, aby slepá jinak a bez-
vládná — hmota obecenstva byla ovládnuta
Jen dva získané klienty na muže počítáno : jaká
to už mohulná suggesce na širokou bytost spo-
lečnosti! Dvě stě zabezpečených návštěvníku
dá už číslo, kterému se pokloní každá lázeňská
správa a kterému ráda přiřkne třeba i právo,
diktovati si podmínky.
A tím spíše chudá rybářská obec, jež toužl
vynaložiti vše, aby zlepšila životní své pod-
mínky. Však přiklad našich alpistů zůstává
vzorným modelem v tom směru. Jich statečné
iniciativě vděčíme dnes existenci šťastně roz-
květající své české stanice ve světě
alpském. Proč bychom neměli vší nepřízni
zeměpisu na vzdory vykazovati příště také svoji
vlastní českou stanici — u moře? . ..
Noto