ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ea389120-661e-11dc-9711-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 41, org 8, person 64, work 2
1 masthead
Ročník XXXXl
2 masthead
V Praze, v neděli dne 17. listopadu 190u
Praha
3 masthead
Číslo 317.
4 article
Na ranut a odpel. Histy přilohamí (.Naučný Obzor“ ve střodu a „Líterární Hlidka v pátek) předplání vel Praze v sdministrani na měsíc . . . . .. 6K —k na čtvst leta . . . . . s dvojí denáškou a měsle na čtvt lste va fříalkácht na měsle Poštou: a měsíe na čtvrt leta s drají zási lkon na peaet et neje
Praha Líterární Hlidek
5 article
7 K 6oi 2 K30
6 title
Dnešní číslo pro Prahu Je o 20 stranách.
Praha
7 article Dobrý dalekohled byl by žádoucím.
Dobrý dalekohled byl by žádoucím. »Rozladění proti ministerstvu Körbrovu na pravici stále přibývá. Uznáním všeněmecké strany jakožto strany patriotické, přímo dů- věrnými styky mezi Všeněmci a vládou, po- necháváním volného průchodu hnutí »Pryč od Římal« je toto roz- ladění živeno. Strany pravice jsou již syty pomáhati dru. Körbrovi proti levici, vládou ustavičně hýčkané a fakticky komandující.« — Tak zareptal za německé klerikály před třemi dny dr. Ebenhoch ve svém lineckém »Volksblattu«. Nuže, včera, v den sv. Leopolda, »pa trona rakouského«, byl generální štáb ra- kousko-německých klerikálů shromážděn ve Vídni na valné hromadě »katolického Schul- vereinu«; tu naskýtala se tedy příležitost. osvědčiti to »rozladění« vládě Körbrově přímo do očí. Leč pánové volili raději nepřímy způsob mluvy. Jediný toliko řečník, místopředseda a obecní rada vídeňský dr. Porzer, šlehl politiku vladní přímo pod kolena, řka: »V sousední říši německé pořádají se peněžní sbírky, aby penězi těmi bylo v Rakousku provozováne mrzké kupování duší. A těmto rejdům při hlíží vláda se založenýma rukama přes to. že má hnutí to pozadí politické«. To bylo vše.
Římal doktor Ebenhoch svatý . Leopold Porzer Vídeň Rakousko obecní rada
8 article
Za to však nepřímým způsobem — vzpo- mínajíce jednak »osvobozujícího, cbrabrého slova« J. Výs. arciknížete Františka Ferdinanda. jakým přijal protektorát nad tímto spolkem — jednak nebezpečného politického významu schönererovské agitace všeněmecké. dosti řeřavého uhlí shromáždili na hlavu vy- tečného pana ministerského předsedy rakou- ského, který při ciceronské řeči dra. Kramáře proti katilinárským rejdům všeněmeckým byl jako na trní... Ani ten »dobrýs pan presi- dent správního soudního dvoru pan hrabě Bedřich Schönborn, autor pověstných punktátorských nařízení z let devadesátých, nemohl uznati hnutí všeněmecké za nevinnou politickou hračku a vše, co pro p. Körbra a jeho milé Němce učiniti mohl, bylo — ž přirovnal rovněž nepřípadně jako nešlechetně propagandu všeněmeckou ku myšlénce — vzájemnosti slovanské !!
J Výs František Ferdinand Kramář Schönborn Němec
9 article
»Nechci tvrditi,« začal pan hr. Schön- born diplomaticky, »že by každý, kdo jde s proudem »Pryč od Říma !«, byl u vědo- mělým velezrádcem. Avšak nutno uvážiti nezbytné účinky politických programůa podle toho souditi. Byť i můžeme připustit, že pojem »všeněmectví nemus nutně býti totožným s pojmem velezrády, jest nám přece zase jasno, že ten, kdo pod rouškou pansla- vismu za hranice šilhá, jako nej- horší škůdce státu jedná. Nemohu na- jíti žádného rozdilu mezi nebez- pečností a trestuhodností pan slavismu a pangermanismu.« — Díky, pane hrabě, to jest zase jednou šle- chetný skutek »českého« šlechtice, pozname- nati ideální snahy nejlepších našich patriotů, od Kollára, Šafařika, Palackého, Čelakov- ského, Koubka, Hanky, Havlíčka až po Riegra, Brauuera, Sladkovského a Julia Grégra, za »rovně Rakousku nebezpečné a trestuhodné« — jako hnutí pangermánské. Buď nerozumí pan hrabě myšlence všeslo- vanské vzájemnosti za mák a pak nemá se opovážit takto ji paušálně odsuzovat; anebo zná-li, jak byla definována roku 1867 na kongressu moskevském, nemá jako muž spravedlivý a čestný šířit o ní vědomě lez
Schön Kollár Šafařik Palacký Čelakov ský Koubek Hank Havlíček Riegr Brauuer Sladkovský Grégr Řím Rakousko
10 article
a křivdu. Pan hrabě mluví o nebezpečnost politických programů. Nuže, ať nám uvede jediný program českých neb jinoslovanských stran, v němž byl by hlásán politický panslavism ne- bezpečný existenci a budoucnosti Rakouska. Prohlásili jsme snad kdy my Slované ra- kouští: »Rakousko musí býti po slovanskou vládou anebo ho ne- chceme?« Najde se v politickém pro- gramu kterékoli strany slovanské heslo:
Slovan Rakousko
11 article
»Buď slovanské Rakousko anebo žádné?« Nikdy a nikde. Nýbrž my všichni slovanští národové Rakouska, jakkoliv máme většinu proti Němcům zdejším, požadujeme zde pro sebe toliko rovné právo s nimi, netoužíme býti kladivem tepoucím německou kovadlinu, nechceme zde ve jménu své přirozené většiny nadvlády a hegemonie nad Němci, nýbrž žádáme jen zákonné a právní ochrany v rovné svobodě pro sebe vedle nich. K tomu konci se shle- dáváme a sdružujeme od slovanského sjezdu r. 1848, chovajíce při tom pevnou naději a víru, že byťi kdys rakouské vlády neukázaly se dosti silnými vůči aggressivnosti a terroru všeněme- ckých harcovníkův: ostatní svět slovanský nikdy nedopustí rozkotání říše rakouské ku zisku Německa a záhubě naší pod rýči hro- barů všeněmeckých. To jest celý náš — pan- slavism. Nechť srovná jej p. hr. Schönborn jako muž spravedlivý a čestný kavalír s ten- dencemi Schönererovými, Wolfovými a Ba- reutherovými, kteří nepokrytě staví alterna- tivu: »Buď Rakousko německé, ane b žádně!« Nechť poví, může-li, kde který národ slovanský této říše »šilhá za hranice«, hledaje svou spásu mimo území rakouské? Svými, samostatnými, svobodnými chceme býti ve spravedlivém Rakousku, toť progra- mem všech Slovanů rakouských a teprv tehda, kdyby zde — ať užijeme proslulého slova Palackého, »počali honvédi a pruské piklhauby hospodařit,« teprve pak, kdyby Ra- kousko podlehlo terroru a uchvatitelskému násilí Pangermánů, doufáme v pomoc a záštitu ostatního světa slovanského.
Němec Schönborn Wolfův Palacký Rakousko Německo
12 article
Je v tom nějaké podobnosti, nějaké »stejně trestuhodné nebezpečnosti« jakov rozmachu pangermánském, usilujícím zřejmě a nepokrytě o utonutí této říše se všemi jejími národy slovanskými v moři všeněme- ckém? Naučte se dříve dobře a spravedlivě rozeznávat, p. hrabě, mezi ůmysly a obmysly, než se osmělíte srovnávata — soudit! — Mnohem bystřeji a politicky správněji vyzněl úsudek prince Aloisa Liechten- steina, jenž pravil doslovně: »Nechť se nikdo neklame; to, co se nyní připra- vuje vněmecké části král. če- ského, jest po stránce náboženské zarmu- cujícím zjevem, ale přece jen přechodním avšak po stránce politické jes to velké nebezpečí, způsoben tím, že zahájena byla zjevná, pravídelná vzpoura. Peníze, sebrané v Německu na účely církevní, nejsou se- brány na protestantské kostely a pro pastory německé v Čechách, nýbrž tyto sum poplynou do rukou vlastizrádců, kteří jich použijí ku promyšle- nému povstání, pro vlastizra du a revoluci proti domácímu pa- novnickému rodull Jen krátký čas dělí nás o konečné krise! Leč milliony statečných a vytrvalých srdcí bijí pro habsburskou monarchii.« — Takovou jeví se býti tedy situnce informovaným kruhům, stojícím v Rakousku poblíže trůnu. Tak blízkým zdá se jim býti okamžik kdy vybuchne v severních krajích vlasti naši dávno připravovaný podkop vlastizrády pan germánské. A vůči tomuto nebezpečí nech ee se vláda rakouská s národem českým vyrov nati, váhá mu učiniti po právu spravedlnosti, dokud tomu ti Wolfové- Pradové a Schönererové milostivě nedopustí? Svět neviděl podobné absurdnosti. Ta jes věru jedině v Rakousku možna ! —
Liechten Wolf Pradová Schönererová Německo Čechy Rakousko
13 article
Změna jednacího řádu. Ve Vídni, 16. listopadu. Dle pověsti v eouloirech rozšířených bylo prý těchto dnů na místech rozhodujících prone- seno slovo: »Tak, jako dosud, dále to jíti ne- může!« To každý cítí, jakkoli na snadě je otázka, jak se stalo, že teprve tak pozdě do- cházejí ti, jimž nemůže býti vývoj tohoto státu lhostejným, ku přesvědčení, jež každého nepřed- pojatého posuzovatele poměrů a sledovatele udá- lostí naplňovalo již tehdy, když nynější vládn systém v dětských po čtyřech se šoural ještě punčoškách. Co tu bylo řeči o tom, jak parlamen s novou svěžestí a horlivostí do práce se dá. jak všechny strany v nejpevnější vůli působit pro dobro státu, hned v zárodku udusí každý pokus, jakýmkoli způsobem rušiti práci parla- mentární a neuprosný nad každým rušitelem pronesou soud! Co tu bylo deklamaci o roz- machu, který nyní nastane a jenž skutky do- káže, že nesprávná byla všechna tvrzení a před- povídání o nevyléčitelnosti nemoci, na niž trpi parlament, že energie všechno spraví. A ejhle kde je ta energie? Kde je ten zázračný lék proti chorobě, kterouž parlament zmírá?
Vídeň
14 article
Jak to dnes ve sněmovně vypadá? Zasedá již celý měsíc a výsledek toho? Absolutně žádný. A je naděje, že poměry se zlepšl? Rádi bychom poznali toho, kdo by byl dosti odváž- ným a troufal si určiti na příklad dobu, kdy bude ve druhém a ve třetím čtení vyřízen rozpočet? Vždyť je nálada v parlamentě ta- ková, že ani největší optimista nedovolil bysi očekávati od parlamentu nějakého úspěšného konání. Parlament, v němž mezi stranami zej propasti takové, že nepřeklene je již ani odů vodněný strach před nejistou budoucnosti, — v parlamentě, kde pozbyly platnosti zákony slušnosti a mravu, jímž v životě občanském řídí se i ti nejnižší, — v parlamentě, který by se za týden vyprázdnil, kdyby každý uražený po způsobu v jiných zákonodárných sborech ob vyklém vymáhal si žadostučinění, poněvadž by všichni poslanci leželi posekáni anebo kulí za- sažení buď v nemocnici nebo doma — v par- lamentě, kde předseda pozbyl naprosto veškeré autority a kde každý poslanec řídí se svým vlastním jednacím řádem — v takovém parla- mentě nemožna práce vůbec. Je na nekterě straně nejmenší víry, že parlament vídeňský ve prospěch lidu něco vykoná ? Pozorujete někde lásky k věci a živějšího pro některou věc zájmu?
15 article
Parlament vídeňský nemá dnes již ani vůle, aby žil. Co v parlamentě tom se děje, nen práce, je to praobyčejná rvačka stran. Poslech něte si jen ty řeči! Jsou to výkony, jež byse hodily v rámec sboru, který povolán je dávati zákony a řešiti nejobtižnější problémy politick a sociální? Porovnejte jen výkony řečnické z dob dřívějších s tím, co dnes všechno se od- važuje do parlamentu, a ztrnete. Nemluví-li kdo hodně palčivou polemiku, jinými slovy, neočekává-li se od něho, že dru- hému vynadá, nikdo ho neposlouchá. Mluvtesi nejgeniálnější řeč odbornou, nemáte auditoria, ba tak daleko to již došlo, že jednotliví řečníei před řečí svou posluchače verbují tím, že vy- sílají své přátele, kteří na ni napřed již upo- zorní a prosí jmenem řečníka za laskavou po- zornost. Na druhé straně opět vyvinula se zvláštní odrůda mluvků, kteří pletou se do všeho a kteří mluví ráno, večer, ve dne, v noci,
16 article
sedě, v leže nebo stoje — prázdnou slámu kteří se domnivají, že jsou řečníky proto, po- něvadž se při tom, co řečí jmenují, častěji ne- zakuckaji. Ostatně není nynější parlament ničim jiným, než věrným odleskem našeho veřejného života. Klesáme v nejedné příčině. Co tedy s takovým parlamentem ? Dr. Žáček to velmi dobře naznačil ve své rozpo- čtové řeči. Ano, v tom to vězí. Předevšíms musí Němci naučiti jíst trpký chleb minoritya budou-li se tomu trvale vzpírat, musejí bý k tomu donuceni jednacím řádem. Ne však tím nynějším, z něhož si dle Wolfa šašky tropí již i ty kariatydy, jež nesou gállerie ve sněmovně. Jednací řád musí býti změněn, o tom ne- může dnes býti již pochybnosti, ale jak Již jednou stal se ve směru tom pokus, ale nedosti šikovný, jakkoli v ohledu tom nikomu výtky činiti nechceme. Domnívá-li se ale vláda, že stačí snad, podá-li prostě sněmovné před- lohu v tom směru, velice se mýlí. Pochodil by zrovna tak, jako svého času nebožtík hrabě Falkenhayn. Sejde ostatně též na obsahu před- lohy, neboť aby si dali poslanci slavnou vládou nastrčit náhubek na ústa, který by jim ve volném slově bránil, jak se již nyní o tom pronášejí pověsti, potom to také sotva půjde spekuluje-li na oktrojování řádu toho a na shovívavost poslanců dobré vůle, kteří rádi budou, že vláda sama věci se ujala, pak to zase řalešná kalkulace. Nový jednací řád vznik- nouti nemůže jinak, než z dobrovolné dohody slušných elementů všech stran a z pevnéa trvalé vůle zamezit vše, čím byj se frivolne jednání parlamentu rušilo. Naprostá volnost slova ale musí zůstati při tom nedotknuta.
Žáček Němec Wolf Falkenhayn
17 article
Aby se ale dohoda tato státi mohla, k tomu je zapotřebi ješté některých věci, na něž bez podmínky budou ostatní strany nu- ceny přistoupiti, aby k dílu tomu zjednaly si náš souhlas. Především musí býti upravena ve smyslu auto- nomistickém kompetence říšské rady. Činiti po- kusy s tou nynějši, je věc marna. Ne pouze snad z důvodů politických a autonomistických, nýbrž z příčin docela parlamentně technických. Říšská rada — máme ovšem na mysli sně- movnu poslancův — je naprosto nezpůsobilá propracovati důkladně všechen matoriál, který dnes dle platné ústavy propracovati má a který v centralistické snaze pořád ještě roste a více a více se rozmnožuje. Tím činnost zákono- dárná nemožnou se stává a tím hyne též stát a vše, co jeho zdravou existencí je podmíněno. Řišské radě musí býti důkladně puštěno žilou, řišská rada musí býti zbavena balastu, jenž ji liží a teprve potom, až se tak stane, nová na- dejde naděje, že při zdravém, rozumném jed- nacím řádě bude parlament moci plniti úko svůj. Všechny ostatní pokusy, dostati se z ny nějšího neblahého stavu, zůstanou marny. Cho- roba, kterou je tato říše stížena, neni snad místní, jež by se dala vyhojiti snad důkladnou náplastí na bolavé místo v parlamentě, nemo lohoto státu je konstitucionelní v pra- vém slova toho smyslu a dle toho má býti též léčena.
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 16. listopadu. (Parlamentn krise.) Když se v minulém červnu říšská rada rozeházela na letní prázdniny, jásaly vládní listy, že choroba rakouského parlamentu šťastně minula, že říšská rada jest opět zdráva a práce schopna. Skeptikové tvrdili ovšem už tehda, že zkušebným kamenem parlamentního zdraví bude rozpočet, při němž není možno obe- jíti se bez otázek politických. A skutečně, sotva na uzdravený parlament zavanul první sychravý větřík podzimního zasedání, stará jeho choroba propukla znova a už zase nemůže s místa. Jest prý třeba zase nových léků, nového vyjednávání, rozumí se mezi Čechy
Praha Čechy
20 article
Němci. O dra. Körbra prý neběží; jeho kabinet není prý kabinetem parlamentním a proto jeho pád nebude přivoděn parlamentem; pokud pak se koruny týče, bylo týto dni opětně sdělováno, že se nynější kabínet těší plné důvěře panov- níkově. Jde tedy o bytí či nebytí parlamentu tuto otázku má rozhodnouti nové vyjednávání mezi Čechy a Němci. Jak si nové vyjednávání představuje ně- mecká levice, vysvitá na př. ze slov jejího orgánu. »N. W. Tagblattu«. »Povinností něme- ckých stran« — píše zmíněný list — »je, býti obezřetnými. Čechům pak, budou-li i na dále čekati, že se jim česká universita na Moravě podá na taliři, nutno připomenouti, že jim vláda již před delší dobou své stanovisko v této věci vysvětlila jasně a přesně.« Tu připomíná »N. W. T.«, že česká universita na Moravě má býti korunou česko-německé dohody na Mo- ravě, rozuměj dohody takové, jaké si přejí Němci, aby si na vždy zabezpečili svou nad- vládu nad třemi čtvrtinami tamního českého obyvatelstva, a vnitřní úřadní čeština, kterou připouští i svatodušní program, že nesmí býti vyňata ze souboru česko-německého vyrovnáni, t. j., že nám bude přiznána, až se zřekneme celé třetiny Čech, kterou Němci prohlašují za své uzavřené území. »Tak se mají věci dnes,« — končí »N. W. T.« — »Brzy se ukáže, zdali panovníkovo přání, aby parlament byl za- chován, dojde náležitého ocenění u stran.«
Němec N W Čecho Čo Čechy univerzita na Morava český univerzita na Morava
21 article
Nehodláme zkoušeti poctivost přesvědčení vídeňského listu, že postavení Körbrovo jest dosud pevné. Důvěře panovníkově těší se každý kabinet, dokud se v úřadních novinách neobjeví známé vlastnoruční listy »Milý dre. . . . atd.« že však »N. W. T.« tak nápadně presentuje dru. Körbrovi směnku o české universitě mo- ravské a vnitřní úřadní řeči české, nesvědčilo by hrubě o tom, že sám »N. W. T.« má po- stavení Körbrovo za skalopevné. Jinak všako zachování parlamentu musejí se v prvé řadě starati ti, komu především záleží na jeho za- chování a to nejsme my Čechové. Naší pavezou — jak píše kutnohorský orgán dra. Pacáka — nynější ústava není, a proto nemůže býti naší péčí, aby se nynější ústavnost udržela. Absolu- tismus může ovšem i nám zasaditi leckterou novou ránu, ale Němci mají mnohem více zájmu na zachování nynější ústavy, oni se také nejvíce obávají rozbiti říšské rady a proto bude jejich věcí, aby od svého zpupného vzdoru proti slušným požadavkům českého národa upustili a tím zachránili, co se ještě dá zachrániti. Jestliže pak německé strany na levici dra. Körbra ter rorisují, není povinností české delegace, aby tento terrorismus přemáhala. Nechť dr. Körber sám nasadí páku u německých stran a získá si výslovné neb tiché, dobrovolné neb vynucená jejich svolení, aby mohl českým požadavkům vy- hověti. »Tolik je však jisto a nezvratno — konči list dra. Pacáka —: svobodomyslní po- slanci čeští na říšské radě zařidí své další jednání a další rozhodování dle toho, jak se vláda zachová k nim, dle zásady: Do ut des, facio, ut facias — dám, abys dal, učiním, abys
Čecho Pacák Němec doktor Körber
22 article
Z Inšpruku, 15. listopadu. (Vlašské poža- davky.) Vlašští akademikové podali rektorovi reso- luci, v níž žádají, aby zdejší universita nabyla rázu čistě utraquistického. Vlašským professorům mají býti přístupny všechny akademické hodnosti a mla- dým silám vlašským má býti dovoleno habilitovati se za docenty až do otevření university terstské. Vlas- tina má býti na universitě úplně rovnoprávná s něm- činou. Všechno jednání ústní i písemné s vlašskými studujícími má se díti vlašsky, všechny zkoušky vlašských studujících mají se konati vlašsky a také vysvědčení mají se jim vydávati vlašská. Všechny úřadní vyhlašky mají se díti v obou jazycích. Z Pešti, 15. listopadu. (K adresní debatě uherské.) Vedle vládní liberální strany podali své adresní návrhy také Košutovci, lidovci a strana Ugronova. O sedmihradských Sasících piše »Budap. Tagbl.«, že nemají sice věcných námitek proti adrese liberálního klubu, ale hlasovati nebudou pro ni ani proti ní. Pokud pak se týče zpráv, že národní po- slanci slovenští hodlají podati svůj samostatný návr učinil.«
Vlas Ugronův Pešť univerzita terstský
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 16. listopadu. B—. (Kronika.) Nebude od místa. vrátiti se ještě k té už trochu nesaisonn záležitosti: naši u moře! Véc zdá se vskutku živěji zajímati, soudě dle ohlasů. Dovolte, abych Vám předložil ukázky z došlé pošty Pražský »každoroční námořník« zavírá svů delší dopis: — Jsem přesvědčen, že by se dalo vté věci dost učinit ve smyslu a duchu národního požadavku. Většina naší »mořemilovné« společ- nosti po příkladě pražských Němců jezdí do Misdroye, do Heringsdorfu anebo tráví prázdniny v drobnějších místech tamějšího pobřeží. Půda tu sice staroslovanská, ale život zeela německý Proč nejezdí od nás nikdo do Zopotu u Gdaňska? Lázně jsou tu stejného řádu jako v Mlisdrovi, ale okolí je slovanské. Hosté jsou Poláci z Poznaně a z Varšavy. Oč pakje z Prahy dál do Zopotu než do Misdroye? To ani nepadá na váhu. Ale jak jinak bychom tu mohli vystupovati! Jakou hráti roli! A přece sem nikdo z Čech netihne. Proč? Prolože sem dosud žádný pražský Němec cestu ne- vyšlapal. Dovedeme vždy jen to, co nám ukážou naši milovaní krajané druhého jazyka. Strávi jsem jednou na pokyn nebožtika Edvarda Jelinka týden v zopotských lázních a byl jsem nadšen. Hned jsem si pomyslil, že by se sem měl obracet proud našich »mořemilců«. Ale, copak zmůže jedinec? Tu je třeba velké ini- ciativy, zvučného, rozléhavého hesla. Tu by mě zakročiti nějaký spolek, který má svoji váhu. Snad »Spolek turistů ?« . . Jiný list je od vlastenecké dámy z Plzně. Pisatelka obrací své tužby co do poneb směrem sice opačným, ale v základní myšlénce,
Němec Polák Jelinek Praha Zopot Gdaňsk Poznaň Varšava Čechy Plzeň
24 article
v potřebě národní organisace otázky, oba do pisovatelé jsou za jedno. — Za letošní saisony byla u nás v Plzni agitace pro severní pruské lázně tak velká, že to přímo nutí přemýšleti. Bylo by skutečně již na čase, aby se u nás šířila vědomost o naší slovanské Riviře a učiněna byla konečně přítrž nesmyslnému proudu přes Berlín. Myslím, že by bylo žádoueno upozorniti »Spolek českých lé- kařů«, aby se ujal té záležitosti . . Bývaly jsme často pobytem v Lovraně a dělaly jsme výlety dále po břehu i vzhůru do hor, mezi tamější lid, který mluvi svým zvláštním nářečím srbo- chorvatským. Draga Marina, rybářské mě- stečko, s hezounkým křemílkovým zálivem, dalo by se snadno získati pro úpravu k účelům naším. Jak tomu dávno, co byly Norderney. Blankenburghe pouhé rybářské vesnice ? . . . Ani Lovrana není dosud cizinci okupo- vána a má krásnější koupele než sama Opatije. Za posledního pobytu jsme ovšem pozorovaly. že se Maďaři činí, aby si v Lovraně zarazil směrodatnou kolonii... Nad »Dragou Marinou« na vysoké, krásným vavřinovým hájem porostlé výspě, nalezá se farní obec Moščeníce. Duchovní správci byli tu Češi, nadšeni vlastenci, a zdejšt intelligence si nám stěžovala, že tak málo o ně. Jihoslovany, dbáme. Nemohu dosti vřele dopo- ručit pobyt v tomto krásném slovanském kraji, kturý je způsobilý k utvoření střediska, jak pro pobyť na moři, tak i k vycházkám do hor. Bylo by to jakési naše Jezersko na Quarnéru« . . A do třetice všeho dobrého, ještě jedn korrespondence. Prostá visitka s číslem přilohy mnichovské »Allg. Ztg.« Na visitce doporučení »Račte si povšimnouti zaškrtnutého článku »Emn aerztliche Studienreise«. Snad by se dalo něco podobného třeba v drobnějším měřítku uspořá- dati u nás a to ve smyslu navrhované organi- sace.« S úctou .
Drag Norderney Lovrana Maďar Čech Jihoslovan Plzeň Berlín
25 article
Oba určité návrhy stojí za uváženou. Ma se český proud »námořnický« o přištích prázd- ninách obrátit na sever přes Berlín, Kostřín. Kříž ke Gdaňsku? Anebo máme dáti přednost jižnímu směru, linii Cmunt, Trbiž, Lublaň, Rěka, Lovrana? Má se chopiti iniciativy Spolek tu- ristů? Anebo spadá věc spíše v obor působ- nosti Spolku lékařů? Anebo by snad mohly oba vlastenecké spolky . . Třeba vyčkati, dojde-li otázka povšimnutí naznačených vlasteneckých korporací. Jisto je otevřena tu možnost vykonání pěkného kusu regu lační práce v oboru životosprávy našeho národ- ního tělesa. Také není pochyby, že škoda každé chvíle, která neužita uteče. Arci u nás nerado se podniká, k čemu dříve nebyl v sousedstvu okouknut model. A tu jako na zavolanou přichází třetí pan korrespon- dent se svou zásilkou v křížové obálce. Článek v příloze »Allg. Ztgu.« obsahuje zprávu o cestě německého »sdružení pro lékařské studijní vý lety do lázeňských míst«: Letošní cesta sla podél pobřeží severního moře. Od několika let prý už podobné výlety po- učné si pořádají lékaři ve Francii. Francouzské myšlěnky uchopili se v Německu dr. Gilber- z Baden-Badenu a dr. Meissner s Berlina. Se staveno sdružení, z jara puštěno provolání k ně meckým lékařům a 350 mužů přihlásilo se k cestě. Dne 28. záři, po skončeném hambur- ském sjezdu přirodozpytců, vyjel parník »Prin- cezna Jindřiška«, propůjčený ochotně hambur skou společnosti na objížďku lázní helgoland ských, Westerland Sylt, Amrum, Wyk, Norder ney, Borkum a jiných drobnějších míst na po Účel výletu byl zřejmý. Autor článku ho vysvětluje velmi názorně. — Do kterých lázní mám se letos ode- brati? táže se mnoho lidí každoročně svého lékaře. Výrok lékaře v tom směru zpravidla roz břeží.
Kříž Lovrana doktor Gilber Meissner Wyk Ma Berlín Kostřín Gdaňsk Cmunt Trbiž Lublaň Rěk severní moře Francie Německo BadenBaden Borek nost spolek lékař Westerland Sylt Amer Norder ney
26 article
hoduje. Ma-li lékař radit, měl by znát. Ale zna- lost z knih a popisů je velmi povrchní a ne- spolehliva. Není nad osobní, očité seznání . .. A to bylo účelem cesty. Lékařům, kteř po většině neměli ještě příležitosti seznámiti se s mořem, poskytnouti tu divokrásnou známost. V osmi dnech seznali účastníci osm různých pobřežních míst — Veličenský klid, nekonečná dálava, nád- herná hra barev a divoká velkolepost moře maj zvláštní vliv na mysl. Rozrušené starostmi den- ního povolání čivstvo jakoby se uhlazovalo pů- sobením věčně jednotvárného příboje a odlivu vln okeánu rozloženého ve vši své nesmírnosti u nohou člověka. Na moři schází sice ona buja- rost nálady, která se dostavuje při veselém stoupání horském, při tělesném překonávání od- poru výšek a odvážných podníků horolezeckých.
Ma
27 article
Ale za to má moře svoji snivost, svoji možnos celých dnů strávených ve sladkém dumání na břehu, jež prý dosud na žádnou soustavu nervů sebe porouchanějších se neminulo s účinkem ho- jivým Že všude čekalo účastníky výpravy slavné uvítání, rozumí se samo. Správy lázeňské spolu závodily. Nezasvěcený byl by prý sotva od- hadl, že ty »svátečnosti« všeho druhu měly zna menati návštěvu — »studijnou« Buď už jak buď, jisto je, co v okrsku své působnosti ve prospěch svého národníh celku podnikají lékaři francouzští a němečtí. nemohlo by, provedeno u nás činitelem rovněž povolaným, v daných ovšem mezích, býti n škodu věci naší. Obtíže by při obratném ve- dení nebyly jistě nepřekonatelny. České naše korporace odborné mají čilé styky s polskými i jihoslovanskými korporacemi. Prostý dotaz v tom směru, adresovaný na příslušná místa, vyvolal by jistě radostnou účast spolků bra- trských. Vždyť opapolné národní zájmy jsou tu vskutku zřejmě vzájemny. Bližší detaily podniku by krátkou výměnou názorů jistě záhy vykry stalovaly. Do příštího jara mohlo by býti už jasno, co a jak nejlépe popadnouti.
28 article
Problém zní tak: česká každoroční ná- vštěva u moře zbytečně je rozptýlena po všech končinách. Naši lidé nevedeni, nepoučeni bez účelu hříšně rozmrhávají národní jmění po vše- likých lázních světového i nesvětového jména, jen aby vyhověli modní choutce. Národní bytost i společensky tím trpí. Jak odpomoci? Obecenstvo je massa. A massu nelze ovlá- dati než organisaci. A sbor lékařů, z nichž každý má svou klientelu, která se k němu obraci, v jeho slovo důvěru skládá: či to není už znamenitý základ potřebné organisace? Před- stavle si, že dnes 50 nebo 100 českých lékařů vráti se od slovanského pobřeží, kde poznalo výhodu situace. Není to hned padesát, sto více nejlépe kvaliflkovaných nositelů myšlenky? Nota bene, nositelů, kteří vládnou potřebnou — autoritou! Nejsou tu všechny podmínky účel- ného zřízení dány, aby slepá jinak a bez- vládná — hmota obecenstva byla ovládnuta Jen dva získané klienty na muže počítáno : jaká to už mohulná suggesce na širokou bytost spo- lečnosti! Dvě stě zabezpečených návštěvníku dá už číslo, kterému se pokloní každá lázeňská správa a kterému ráda přiřkne třeba i právo, diktovati si podmínky. A tím spíše chudá rybářská obec, jež toužl vynaložiti vše, aby zlepšila životní své pod- mínky. Však přiklad našich alpistů zůstává vzorným modelem v tom směru. Jich statečné iniciativě vděčíme dnes existenci šťastně roz- květající své české stanice ve světě alpském. Proč bychom neměli vší nepřízni zeměpisu na vzdory vykazovati příště také svoji vlastní českou stanici — u moře? . ..
Noto