1
masthead
24. listopadu 1905. Císlo 324
2
masthead
NARODNÍ LISTY,
4
article
Události ruské.
Strana »caristů«.
Je to již asi dvanáctá politická strana, která
se v Rusku organisuje pode jménem »caristů«.
Původ její je v gubernii kazanské. Caristé uzná-
vají konstituci, ale slovo »ear« má v jejieh
očích nezměněný starodávný význam. Car jest
jim otcem národa, on vzkládá na zvolence ná-
roda řízení státu, ale tím se význam carův ne-
zmenšuje, naopak vzrůstá. Ruský car jest
ochrancem všeho dobrého konání, je dušía
svědomím velikého národa, nosilelem slávya
moci imperie. Rusko bez cara je nemyslitelno.
V oblasti vnitřní politiky caristé uznávají, že
dosavadní státní zřízení patří mezi staré hara-
burdí. Byrokracie rozložila státní stroj, řízený
oligarchil ministrů. Slahosť, nevzdělanosť a ne-
jednotnosť v skuteích vlády ohrozily bytí sa-
mého státu.
O jednotlivých olázkách caristé mysli:
1. že v Rusku je vzdělání, ale není žádného
vychování; vzdělávání mládeže dálo se podle
mrtvé routiny; svazku mezi školou a mládeži
nebylo, učili ji suše, nesrdečně; s individuál-
nosti žáků nepočítali, nebudili v mladých srdefch
lásku k vlasti, caru a bližnímu, nerozvijeli citu
národní hrdosti. Nevyhnutelno pustit na univer-
sily i realisty; pro vyšší školy bude prospěšno
co nejdřive utvořiti skupiny dle národnosti
zemí s volebním principem a čestným soudem.
Rusko
5
article
2. Caristé uznávají, že sedláci trpí malo-
zemím a myslí, že se mu nejspiše odpomůže
zrušením společné obecní držby a zavedením
držby osobné, rozšířením působnosti »selského
banku« a přeměněním »šlechtického banku«v
bank obecně zemědělský.
3. Caristé jsou přesvědčeni, že Rusko
vládne nevyčerpatelnými prameny bohatstvi, nie-
méně jsou po válce pro úspory v státním ho-
spodářství, jenom ne na újmu vojenství a ná-
mořnictví.
4. Caristé mají v úctě každě nábo-
ženství.
5. Caristé nejsou nepřáteli Židů, ale přejí
si, aby ani Židé, zejmena mládež, nebyli ne-
přáteli Rusů a Ruska.
6. Caristé napřahují bratrsky ruku k jedno-
krevným Polákům a všem Slovanům.
7. Uznávají za nevyhnutelno, aby co nej-
dřive zreorganisována byla říšská rada.
8. Všeobecné, rovné, přímé a tajně hlaso-
vání při volbách do hosudarstvenné dumy mají
za absolutně nemožné — ono může být otáz-
kou budouenosti, ale nemá místa na úsvitě
parlamentarismu.
Co se týče zahraničné politiky, caristé
přičltají válečné neúspěchy Ruska ve válce
s Japonskem tomu, že Rusko nevmísilo se do
války anglo-burské a nezastalo se naproti angli-
ckým křivditelům hrstky junáků. To pokládaji
za největší a nenapravitelnou chybu. Tehdy
bylo také možno na účet Anglie smířit Franeii
s Německem. Za hřích, že velké Rusko neza-
stalo se spravedlivé věci slabých Burů, nese
nyní zasloužený trest. Heslo caristů je: Za cara
a národ. Doufají, že naleznou mnoho stejně
smýšlejíeích ve všech vrstvách společnosti i mezi
ruskou mládežl.
Žid
Rus
Polák
Rusko
Japonsko
Anglie
Německo
šlechtický banka
6
article
Agrárné hnuti v Saratově.
Ze Saratova telegrafují: Agrárné hnut
v saratovské gubernii roste. Pět újezdů (krajů)
jest jimi zachváceno. Sedláci v nich vybíjej
šlechtické domy a správy dvorů. V balašovském
újezdě zpustošeny dvory Prozorovského a kni-
žete Golicyna, v Zubrilovce dvůr Krivského
a j., v saratovském újezdě dvory Teplova, pan
Katkové, Rendenburgův, Benkendorfův, knížete
Ščerbatova a j. Stále přicházejí zprávy o novém
pustošení.
Bouře proti konstituci ve Vologdě, a bouře
proti bouři.
Sedlák
Golicyn
Teplův
Katková
Rendenburgův
Benkendorfův
Ščerbatov
Saratov
Vologda
7
article
Krajan p. L. K. píše nám z Vologdy
3. listopadu o bouři, kterou tam vyvolalo pro
hlášení earského manifestu o konstituci.
Vologda jest gubernie a gubernské město
na severu, má 30.000 obyv., průmysl žádný.
obchodní spojení má po řece Vologdě a po že-
loznicích Vologda-Moskva a Vologda-Petrohrad-
Archangelsk. Má dva pivovary, 45 chrámů
pravoslavných, kostel katolický a luteránský.
Carský manifest o konstituci byl veřejně
prohlášen dne 31. října po nov. počtu v Ná
rodním domě na Bulváru. Již druhý den zdvihla
se bouře proti manifestu, jež vyšla z gymnasia.
Když totiž manifest čten v mužském gymnasiu,
žáci zdvihli pokřik, že konstituce jim nedosta-
čuje, taková svoboda že je dobrá pro zotro-
čilou západní Evropu, ale ne pro Rusko, a při
tem hned vytloukli okna svého ústavu.
Večer téhož dne konal se v Národním
demě meeting revolucionářů za přitomnosti
Židů a studentů. Mluveny řeči proti caru, je-
muž neslýchaně spiláno, proti vládě, státua
pod. Zatím se na ulici shromáždil zástup děl-
nietva s hudbou. Dělnictvo zdejší dosud po
staroruském národním způsobu z celé duše
věrno a oddáno svému hosudárovi. Když dělníci
slyšeli, co se v domě mluví, zvolali, jako jed-
ním hlasem: „Z toho domu nikdo nevyjde
živ!“ A hned počali kamením rozbíjet oknn
Národního domu a střileti po těch, kteří chtěli
z něho utéci. Revolueionáře vologdské byl by
snad potkal podobný osud jako v Tomsku.
kdyby je nebyla v ochranu vzala policie, jež jin
pomohla spasiti se útěkem.
L K
Žid
Vologda
Moskva
Petrohrad
Archangelsk
Evropa
Rusko
Tomsk
národní dom
8
article
Hněv davu žádal si obětí. Dav obrátil s
cd Národního domu na Kirilovskou, hlavní ulie
města, a počal kamením vytloukati okna a vý-
klady a z revolverů střileti Židům do oken
bytů. Z toho v městě ohromné zděšení.
Město není velké, osoby agitátorů byly
každému známy, i jejich byty. Lid je vytáh
z přibytků, a devět jich bylo ztýráno tak, že
4 zemřeli.
Jak si ruští studenti představují svobodu
o tom je těžko mluvit. Určitého, jasného a vy
kvašeného to neni nie.
Mezitím revoluční ruch šíří se mezi mlá
deží ruskou úžasně rychle směrem zpětným
co do věku, od 24 let do 12 a od 12. do 6. Ve
zdejším semnáři je na 600 chlapců mladších
sturších, malými dětmi počinaje. Ti se již jed-
nou vzbouřili proti caru, jsou tomu čtyři leta.
Tehdy byl seminář zavřen a děti poslány do
domovských obci k rodičům. Nyni se každý
den očekává nová vzpoura jejich a jako její
následek ještě větší bouře. Vojska zde není
žádného, jen hrstečka k ochraně guhernia.
Sjezd zemstov a měst.
Z Moskvy, 23. listopadu. (C.-B.) Ve vče-
rejší večerní schůzi sjezdu zástupců zemstev
a měst pokračováno v rokování o resoluci, na-
vržené předsednictvím. Předseda sjezdu Po-
trunkovič uvedl se zřetelem ke Guckovi
jenž byl původně na ministerské listině, že
hrabě Vitte rozhodl se opravy sám provésti,
místo za podpory muže, jako Guckova, jenž
stavěl do jedné rady politické provinilce s členy
černé bandy a žádal amnestii i pro ničitele ci-
zího jmění a pro vrahy nevinných dítek. Tote
zřeknutí se spoluúčasti Guckova přesvědčilo
prý řečníka, že hr. Vitte provede reformya
proto chová nyní úplnou důvěru k minister-
skému předsedovi.
Žid
Vitte
Guckův
Moskva
Lido
9
article
Dělnická strana ve Finsku.
Z Helsingforsu, 23. listopadu. (C.-B.) Ve
schůzi dělnícké strany bylo 191 proti
96 hlasům přijato, že se strana nezůčastní
voleb do zemského sněmu; bude-li
třeba, má býti prohlášena všeobecná stávka.
Kozácká výprava na Petrohrad.
R. Z Pažíže, 23. listopadu. »Journal« oti
skuje tuto dobrodružnou zprávu z Petrohradu
10.000 kozákův táhne z donského území (o)
bez svolení vlády na Petrohrad (2), aby vysvo-
bodilo cara, o němž po sídlech kozáckých
jsou rozšířeny pověsti, že jest držán v zajetí
židů.
Nová srážka v Petrohradě.
Z Pelrohradu, 23. listopadu. V továrně
Sementově došlo ke krvavé srážce. V této t
várně zaměstnáno jest mnoho tisíe dělnictva
které žádalo již delší čas zavedení Shodinné
doby pracovní. Ředitelství jich požadavek od
mítlo a dalo továrnu uzavříti. Velký počet děl-
nictva žádal, aby byla továrna olevřena, protože
chtějí pracovati. Ředitelství žádosti té nevyho-
vělo. Když dělníci hrozili továrnu demolovati,
zakročilo vojsko, při čemž bylo 30 o so
usmrceno a mnoho zraně no.
Pro obětí ruských bouří.
Z Berlína, 23. listopadu. (C.-B.) Za před-
sednictví vrchního purkmistra Kirschnera konala
se odpoledne na radnici přípravná schůze, v níž
uvažovalo se, jakým způsobem na interkon-
fessionálním základě měly by se sbírati pří-
spěvky pro oběti ruských bouří. Vydáno provo-
lání, k němuž přistoupilo mnoho populárníeh
učencův a obchodníků.
Nový hlavní guvernér finský.
Z Helsingforsu, 23. listopadu. (Rilzau.)
Tajný rada Gerard, předseda říšského odboru
pro civitní a církevní záležitosti, jmenován hlav
ním guvernérem finským.
Návrat z Mandžurie
Z Petrohradu, 23. listopadu. (Zvl. telegram
»Národních Listůs.) Z Mandžurie poslán bude
nejprve 1. a 13. armádní sbor, pak 4. sibiřský
a kozáci.
Kirschner
Gerard
Finsko
Helsingfors
Petrohrad
Pelrohrad
Berlín
národní Listůs
Pažíž
kozákův
10
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Drobné zprávy.
Z Pešti, 23. listopadu. Frant. K ošut
předseda koalice, svolal na soboluv výkonný
výbor spojené levice v záležitosti komitátů.
V politických kruzích se očekává se zájmem
uveřejnění programu liberální strany
protože se soudi, že následkem nedostalečno
reformy volebního práva připojí se někteř! čle-
nové ke vládní straně.
Ministerský předseda baron Fejérváry.
který se očekává zejíra do Vídně, bude příja
v sobotu panovníkem v audienci.
Společné ministerské porady
budou se konati v sobotu a v ponděli. Baro
Fejérváry vráti se teprve v ponděli do
Pešti.
Srbské vítězství.
Z Velkého Kečkemstu, 23. listopadu. (Zvl
tel.) Při volbě obecního zastupitelstva zvítězil
Srbové. Z 57 zástupcův obecních jest 33 Srbo
ostatní jsou Maďaři a Němci.
»Brachialní prapor.«
Z Pešti, 23. listopadu. (Zvl. tel.) Velitelství
zdejšího 1. pěšího pluku honvedů dostalo, dle
pověstí zde kolujících, rozkaz, aby utvořilo ne-
prodleně ze 4 setnin brachialní prapor, kterýž
má býti vládě k disposici pro »lámání oppo-
sice«.
Zástupce vrchního župana Tahya.
Z Pešti, 23. listopadu. (C.-B.) Vrchní žu-
pan komitátu a města Rabu hrabě Rudol
Lassberg byl pověřen — dle novin —
zastupováním nemocného vrchního župana pešt-
ského komitátu Št. Tahya. Takové zastupo-
vání není v administrativní praxi nic neobyčejného.
Hr. Lassberg — dle »Pest. Ll.« — převezme
již zejtra svou agendu. Zvláštní přísahy v pří-
padě substituce není třeba.
František
Fejérvára
Bara Fejérvára
Srba
Maďar
Němec
Pešť
Vídeň
Velký Kečkemst
Raba
Hradec
spojený levice
obecní zastupitelstvo
Rudol Lassberg
11
article
Balkán.
Balkán.
Lodní demonstrace proti Portě a krise bal-
kánská.
Z Cařihradu, 23. listopadu. (Zvl. telegram
»Nár. Listů«.) Ministerským radám o olázce
finanční kontroly makedonské předsedal sám
sullán. Porady byly velmi bouřlivé a v prud
kých výstupech těch měl hlavní účast ministi
vojenstvl.
Z Vídně, 23. listopadu. (Zvl. tel. » N. L.e
»N. Fr. Presse« sděluje: V zasvěcených kru-
zích se tvrdí, že válečné lodi velmoci vyplují
z Pírea již zejtra k Mytilenám.
Z Paříže, 23. listopadu. (Zvl. tel. »N. Le
»Le Journal« píše o lodní demonstraci
»Bude-li Porta klásti další odpor, jsou ná-
sledky nedozírné. Anglie úspěchy svými posí
lena, chce jiti do všech důsledků. Míní při tom
i Bulharsko za sebe nastrčiti. Tak může býti
rozvinuta celá otázka východní. Německo po-
chopilo pozdě, že hlavním jest, odvrátiti nebez-
pečí. Odlučuje se od velmoci, aby uehránilo
prestiž svou v Cařihradě a této prestiže chce
využíti, aby nabylo nových koncessí. Jeho snaze
ale štěstí — jak se zdá — nepřeje. My však
ocitli jeme se nyní ve vosím hnízdě.«
Z Cařihradu, 23. listopadu. (C.-B.) Vče-
rejší odmítavá odpověď Porty pře-
kvapila jen v první chvíli. Prozkoumá-li se po-
zorně, shledá se, že je první etappou
turecké povolnosti. Neboť až naf
nanční kontrolu Porta svolila k prodloužení
mandátů civilních agentů — jak se rozumí
samo sebou — též úřadu hlavního inspektora
a nepřímo také k pořízení četnických důstojníků,
neboť reorganisace četnictva je spojena s celou
reformní akci. Doposud nestalo se žádné roz-
hodnutí, budou-li vyslanci odpověď Porty znovu
uvažovati, nebo zůstaví-li se vše ostatní ná-
mořské demonstraci.
L N
Port
Balkán
Cařihrad
Vídeň
Paříž
Anglie
Bulharsko
Německo
12
article
D. Z Bělehradu, 23. prosince. (Zvl. tel
»Nár. Listů«.) V sandžaku novopaz ar
ském zavládla pravá anarchie. Mo
hamedáni plení a loupí za bílé h
dne.
V kraji bělopolském bylo několik Srbo.
mezi nimi někteří četníci, rodilí Srbové, za-
vražděno. Stížnosti zůstávají bez výsledku.
Z Cařihradu, 23. listopadu. (C.-B.) Pr
návratu Angličana Willse, jenž zajat byl o
bulharské tlupy, nastala mezi valim monastýr
ským a gerentem anglického konsulátu Youngem
srážka, poněvadž vali, místo aby předal Willsa
konsulátu, dal ho silnou eskortou přes měslo
k sobě vésti. Gerent násilím osvobodi! Willsa
udeřil holí 2 četníky, kteří mu v tom překá-
želi. Young nedbal protestu valiho, který osobně
intervenoval. Vali stěžoval si u gen. inspektora
Hilmi paši. Young sdělil vyslanectví, že Wills.
jemuž skutečně uříznuto bylo kus ucha, ne
může býti vyslýchán, a žádal jen brzké vyše
tření, aby dokázal násilně odvedení, což po
pírá vali.
Ze Sofije, 23. listopadu. (C.-B) Dnes ukon
čené vyjednávání o smír mezi cončevci
vnitřní organisací mělo — mimo na
dání — positivní výsledek. Docíleno kompro
misní shody o společném postupu
v Makedonii.
Srba
Angličan
Wills
Young
Vali
Hilmi paš
Bělehrad
Cařihrad
Sofijá
Makedonie
13
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Poslanec dr. Fořt odborným chefem v mini-
sterstvu železnic.
Z Vídně, 23. listopadu. V zejtřejším „Wie
ner Zeitungu“ uveřejněno bude jmenování po
slance na sněmu království českého a na radč
říšské, dra. Josefa Fořta, tajemníka obchodnía
průmyslové komory pražské, sekčním chefem
v ministerstvu železnic. Dr. Fořt přovozm
komerční tarifní odbor, uprázdněný několik mě-
síců již odchodem dra. Lihařika — odbor
železničně, finančně, obchodně, průmyslově
zemědělsky velmi důležitý.
Z řad zástupců národa českého odcház
muž, který v delegaci naší měl čelné postavení.
Dobyl si ho vlastní silou, velikými vědomostmi
a schopnostmi, rozhodnosti, rozsáhlou a mnoho
strannou působností, netoliko hospodářskou
nýbrž také politickou. Pro delegaci českou jes
odchod jeho velkou a nenahraditelnou ztrátou
Dr. Fořt dlouho se rozpakoval, nežli přijal mí
sto, které mu bylo několikráte a dávno již na-
bízeno. Snadným nebylo mu rozhodnutí po
žádné stránce, nebuť funkce, ve kerou se uva-
zuje, spojena jest pro něj na jedné straně se
ztrátou hmolnou a se ztrátou četných posie.
a na druhé straně s velikými obětmi. Dr. Foř
vstupuje do ministerstva železnic v době pře-
chodu a přerodu, na počátku velké éry postát-
ňovací, ve které mu připadne úkol, nad jině
namáhavý a těžký. Přináši pro něj nevšední kva-
lifikaci, osvědčenou nejen na radě říšské ii sněmu
zemském, ale také v železniční radě. Ve všech
těchto sborech bude citeině pohřešován a re-
signace jeho na mandáty poslanecké zůstaví ve-
likou mezeru.
doktor
Fořt
Foř
Vídeň
obchodnía průmyslový komora
Wie ner Zeitung
14
article
Přejeme dru. Fořtovi, který jde vstříe
veliké práci, vyčerpávající celou individualitu
aby svou neobyčejnou potenci zdárně uplatni
ve vysoké hodnosti, ke které byl povolán.
Dr. Fořt měl dnes porady s ministerským
předsedou bar. Gautschem a se správcem
ministeria železnic drem. Wrbou. Svůj úřad
nastoupí ve dnech nejbliže příštích. Před tím
složí své mandáty. Tady vykonal poslední re-
dakci své obširné a důkladné zprávy k zákonu.
kterým se zajišťuje výslužné soukromých úřad-
níků, k zákonu, jehož vyřízení výborem so-
ciálně-politickým ve změněném a zlepšeném
podání jest jeho dílem.
Dr. Fořt byl členem kvolové depulace
byl členem výboru železničního a sociálně-po-
litického.
Z Vídně, 23. listop. Kromě dra. Fořta
byli jmenováni ještě v ministerstvu železnie
ministerský rada bar. Duschmann a mini-
sterský rada dr. ryt. Forster, skutečnými
sekčními chefy. Ministerský rada dr. Rö1
jmenován byl titulárním sekčním chefem.
Dr. Jozef Fořt, nar. r. 1850 ve Klích u Mělníka
vystudoval akad. gymnasium a absolvoval právn
fakultu v Praze. Záhy přilnul k žurnalistice, pěstuje
zvláště nár.-hospodálství. Zúčastnil se r. 1878 bo
senské výpravy, po návratu vstoupil do redakce naší
kde setrval od r. 1879 do r. 1884, rediguje národo-
hospodářskou čásť. Odtud povolán byl do obchodní
komory pražské, kde rozvinul svou činnost, zejmen
při jubilejní výstavě r. 1891, stal se cís. radou a se-
kretářem komory, jež ho r. 1893 zvolila za říšského
poslance.
doktor
Fořt
Gautsch
Forster
Rö
Vídeň
Kly
Mělník
Praha
15
article
Od r. 1897 volen městskou skupinou kolínskou
do říšské rady, od r. 1895 zasedá na sněmě za měste
Litomyšl a Poličku. Jest členem též poradního sboru
pro stavbu vodních drah. Z čelných prací sluší jme-
novati souslavný nárys nauky o tarifnictví že-
lezných drah.
Netřeba se zajisté obšírně dnes rozepisovati
činnosti a odborných znalostech Fořtových, ty uzná
vány jsou jednomyslně též od národních odpůrců
jeho. Řeči a projevy dra. Fořta byly a jsou vždy sle-
dovány celou veřejností naší a možno právem říci
i v celé říši, zejmena pokud jde o veliké problémy
národohospodářské.
Na sněmě království českého jako generáln
zpravodaj rozpočtový, jímž jest doposud
hájil práva tohoto království a rozvinul loni v pa-
mátné řeči své celý plán a postup pro sanování zem-
ských financí v souvislosti s dosavadní daňovou sou-
stavou. Neměně důležilým byl jeho návrh v prosinei
1896, který společně s poslancem Russem poda
a při němž velikou řečí dokázal politickou i hospodář
skou potřebu výpovědi dosavadního národohospodář
ského vyrovnání rak.-uherského. Jak slovem ve sbo
rech zákonodárných, tak studiemi v odborných publi
kacích obracel na sebe pozornost dr. Fořt.
Z poslanecké činnosti ve Vídni dlužno zejmen
poukázati na jeho pilný návrh na změnu prosincové
ústavy a projekt nového ústavního vybudo-
vání této řiše, odpovídajícího jejím hi-
storickým prvkům
Vystupování dra. Fořta zejmena na prospěch
pojišťování soukromého úřadnictvaje
rovněž v živé paměti, jest autorem elaborátu pří-
slušné osnovy zákona ve výboru sociálně-politickér
ve vídeňském parlamentě a referentem o osnově té
Minulé neděle přinesli jsme nový pozoruhodný projev
dra. Fořta o otázce té, z něhož viděti přání jeho, aby
předloha ta stala se ještě za nastávajícího zasedán
zákonem.
Fořtův
Russ pod
doktor
Fořt
Litomyšl
Vídeň
16
article
Z jiných prací dlužno zaznamenati zvláště účin
ný a úspěšný boj jeho za zrušení mlecího řízen
na prospěch našeho mlynářstva. Stejně horlivá byla
činnost Fořtova v obchodní a živnostenske
komoře pražské, kde zasadil se mimo jiné za
zřízení tarifního oddělení, od něhož si tolik
sliboval a jehož výsledky se dnes všeobecně uzná-
Jako poslanec považoval za svou přední po-
vinnost udržovati styky se svým voličstvem
Jsa věrným stoupencem národní strany svo-
bodomyslné, vždy hleděl v duchu jejím uplatní
své stanovisko, byť mnohdy rozcházel se v nazírání
co do taktiky s běžnými proudy v klubu. Naše re-
dakce mívala v něm milého kollegu a pracovníka
Jsme přesvědčeni, že dr. Fořt na novém půso
bišti všemožně hlodět bude prospěti české věci.
Fořtův
18
article
Ministerská rada.
2 Vídně, 23. listopadu. Dnes o 4. hodino
sestoupila se opět ministerská rada, které zu-
častnili se skoro všichni členové kabinetu
Trvala celé dvě hodiny. Zabývala se průpra-
vami pro společné ministerské konference, které
se tu konati budou v sobotu a pro kampan
říšské rady.
Obrat v Haliči v otázce volební reformy.
Z Vídně, 23. listopadu. Herzogova korre
spondence oznamuje ze Lvova: Z vážných pra-
menů se proslýchá, že v otázce volební re-
formy zemského sněmu haličského nastane
sensační obrat. Hr. Dzieduszyck
svolal dnes předsedy stran pravice a sdělil jim.
že ministerský předseda baron Gautsch př
nedávné audienci ve Vídni prohlásil, že, jestiiže
sněm neposkytne rozšíření volebního práva.
nebude propinační zákon předložen k sankci
S ohledem na to žádá hr. Dziedu szyck
svolané předsedy, aby se prohlásili pro roz-
šířeni volebního práva. S jednotlivými stranami
levice na sněmu započaly již porady, které
však nevedly doposud k eíli. Hr. Dziedu-
szycki — jak se v dobře zpravených kru-
zích vypravuje — prohlásil prý, že složí před-
sednictví polského kola, jestliže většina sněmu
nepodrobí se požadavku vlády.
Herzogův
Gautsch
Vídeň
Halič
Lvov
Hradec
19
article
Španělský i anglický dvůr.
M. Z Madridu, 23. listopadu. »Co
respondencia« tvrdí, že král Alfons XIII
skutečně zasnoubí se s 19letou princeznou
Eugenií z Battenbergů. Sňatku tomu přeje
býv. eísařovna francouzská, Eugenie, jež vy-
hlédla si princeznu za hlavní dědičku svou.
Sňatek slaven bude okázale v Madridě za účast
královských manželů anglických. Novomanžel
nastoupí svatební cestu na Kanarské ostrovy.
Anglo-ruská shoda.
er. Z Paříže, 23. listopadu. »Patrie
sděluje z Londýna, že ruský vyslanec hr. Ben-
kendorf v Londýně byl carem splnomocněn
lordem Lansdownem vyjednávati o politické sblí-
žení rusko-anglické na základě uznání nad-
vlády anglickév Afganistanu a statu
quo v Persii. Anglie by přistoupila na po-
měr podobný anglo-francouzské dohodě, jehož
základnou bylo by rozšíření obchodní mezi ob
země a společný postup v záležitostech politickýel
v Evropě.
Alfons
Eugenie
Battenberg
Eugenius
ben
Lansdown
Madrid
Paříž
Londýn
Afghánistán
Persie
Anglie
Evropa
Patria
20
article
Telegramy korresp. kanceláře.
Telegramy korresp. kanceláře.
Všeobecné audience ve Vídni.
Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B.) Panovník
přijal dnes při všeobecných audiencích mimo
jiné pražského kardinála Skrbenského.
Chorvatský sněm.
Ze Záhřeba, 23. listopadu. (C.-B.) Návrh
posl. Franka na zavedení obecného, př-
mého a tajného volebního práva byl přikázán
výboru.
Potom rokovalo se povšechně o rozpočtu,
jenž vykazuje naproti loňsku potřebu větší o
mill. K, z čehož většina připadá na mimořádné
výdaje.
Bulharský sněm.
Ze Sofije, 23. listopadu. (C.-B.) V dnešn
schůzi sobraní opposiční řečníci dotazovali s
vlády po demissi ministra veřejných stavek
Gateva, jenž z Paříže, kde je na dovolené.
telegrafoval denním novinám, že zadal za pro-
puštěnou před svým odjezdem pro tracu trans-
balkánské dráhy přes Trnovo, Travnu a Bo-
ruštici, jež, ač ji mnozí inženýři odsuzovali
byla posledně sobráním schválena.
Předseda ministerstva odpoví
daje na dotaz prohlásil jednání Gateva za bez
charakterní a podotkl, že stambulovci ho prot
vylučují ze svého středu. On sám, kdyby p
svém návratu chtěl zaujmouti zase svůj úřad
popadne ho za uši a vyhodí
Na žádost ministra vnitra vládní strana
vyslovila potom vládě důvěru.
Skrbenský
Franco
Vídeň
Záhřeb
Sofijá
Paříž
Trnovo
Travna a Bo
21
article
Krétšli povstalci.
Z Cařihradu, 22. listopadu. (C.-B.) Krétšt
povstalci většinou schovali své zbraně, poně-
vadž od samé vládní strany bylo vydáno heslo
že budou na jaře potřebovati opě
zbraň. Hlavní náčelník Konstantin Ma-
nos zamýšli utvořiti velkou tlupu a s ní do
Makodonie táhnouti.
Italšti královšti manželé.
Z Monteleone di Calabria, 23. listopadu.
(C.-B.) Král a královna, kteří odjeli včera ve-
čer zvláštním vlakem z Caserty, přibyli neoče-
kávaně v ranních hodinách do Briatica a byl
od obyvatelstva nadšeně uvitáni. Královští man-
želé navštiví město Monteleone.
Z Monteleone, 23. listopadu. (C.-B.) Krá
s chotí navštivil za deštivého a bouřného po
časí v aulomobilu místa ve zdejším okresu, jež
utrpěla zemětřesením nejvíce. Obyvatelstvo osvěd-
čovalo jim všude lásku a oddanost.
Z francouzských sněmoven.
Z Paříže, 23. listopadu. (C-B.) Sn
movna přijala v dopolední schůzi 1. čás
§ 1. zákona o starobním pojišťován
dělnictva, jímž stanoví se právo na sta robní
zaopatření domácího služebnictva od 60. roku
V odpolední schůzi schválen úvěr na
zřízení vyslanectva v Kristi an ii.
Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B.) Sená
přijal 254 proti 6 hlasům čl. 4. předlohy
o rozluce eírkve od státu. Článkem stanoví se
komu připadnou eírkevní statky.
ma
sn
Cařihrad
Monteleone di Calabria
Caserta
Monteleone
Paříž
23
article
Španělské zbrojení.
Z Madridu, 23. listopadu. (C.-B.) Ve vče-
rejší schůzi komorní předložil ministr války
osnovu zákona, kterouž se vláda zmocňuje k
koupi 200 rychlopalných děl s příslušným ma
teriálem v závodech v Creusu. Úvěr 21 mill.
jest na jeden rok rozvržen. V odůvodnění se
praví, že Schneiderova rychlopalná děla předčí
naprosto všecka ostatní.
Sjezd arsenálních dělníků.
Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B.) Zde ko-
naný sjezd arsenálních dělníků usnesl se podati
námořnímu ministru řadu požadavků, tak za
zvýšení platů pro dělníky na odpočinku a pro
jich pozůstalé, jakož i odstranění práce od
kusu.
Schneiderův
Madrid
Creus
Paříž
24
article
Pařížští anarchisté.
Z Paříže, 23. listopadu. (C.-B.) K porofní-
mu přeličení pondělnímu proti anarchistům, ob-
žalovaným pro účasť na útoku proti králi Al-
fonsu, jest přes 70 svědků povoláno, mezi nimi
jako průvodní svědkové gen. Dubois a důstoj-
níci eskorty královy a jako vývodní svědkové
různí francouzští a španělští social. poslanci a
spisovatelé.
Demonstranti proti gen. Percinu.
Z Paříže, 23. listopadu. Policie zatkla pěl
mladých osob, které volaly při vjezdu krále por-
tugalského proti generálu Percinovi: Pryč s de-
nunciantyl
Norské královslví.
Z Kodaně, 23. listopadu. (C.-B.) Norský
král s chotí odplul dopoledne s lodí » Danebrog«,
na niž dostavili se na rozloučenou král Krishian
s následníkem a carevna-vdova. Do přístavu
dostavili se všichni ministři, diplomatický sbor,
nejvyšší civilní a vojenští hodnostové a j.
Z Helsingöru, 23. listopadu. (C.B.) Dán-
ské loďstvo s králem Hakonem minulo odpo-
ledne Helsingör. Baterie tvrze Kronbergu salu-
tovaly. O 12. hodině připlula německá řadová
loď »Brunnšvik« k Lappegrundu, čekajíc n
královské loďstvo, k němuž se přidružila.
Z Kristianie, 23. listopadu. (C.-B.) Před-
seda storthingu Berner vyjádřil se před do-
pisovateli novin, že hodlá navrhnout, aby ko-
runovace konala se v Lundě 17.
května 1906. Lze domnívati se, že zúčastn
se jí král anglický s choti.
Al
Dubois
Berner
Paříž
Kodaň
Dánsko
Kronberg
Lappegrund
Kristiania
Bateria
Helsingör
25
article
Demisse Balfourova?
Z Londýna, 23. listopadu. (C.-B.) Velký
zájem v politických kruzích budi článekv
dnešních „Times“ a „Daily Telegraphu“, kde
se zřejmě k tomu poukazuje, že Balfour při
nejbližší příležitosti podá králi demissi. Učini-l
tak, pak asi povolá král liberály k sestavení ka-
binetu. Parlament sešel by se ke krátkému za-
sedání a nové volby byly by brzy po Novém
Z Londýna, 23. listopadu. (Reuter.) Ka-
binet bude míti zejtra poradu. Protože
jeho schůze v této době je neobyčejna, myslí se na
mnoze, že buď bude rozpuštěn parla-
ment, nebo odstoupí ministerst vo.
Z Londýna, 23. listopadu. (C.-B.) Naproti
článkům »Timesu« a »Daily Telegraphu«
Balfourově odstoupení, o nichž soudí se, že
jsou inspirovány samotným Balfourem, prohlašují
»Westminster Gazette« a »Star«,
odstoupí li Balfour, že liberálové nepřevezmou
vládu, nýbrž donutí unionisty svolati parla ment
a potom jej rozpustit, aby Balfour byl nucen
zodpovidati se zemi. Po svém odstoupení mohi
by postupovati společně s Chamberlainem a do-
rážeti na liberály spíše než by hájil svou poli-
tiku za poslední léta.
Demiss
Balfour
Balfourův
Chamberlain
Londýn
Učin
Ka
Balfour
Reuter
Westminster Gazette
27
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Bavlna.
Z Nového Yorku, 23. listopadu. (Kabe-
lový telegram »Národních Listů«.) Hned po
zahájení dnešní bursy nastalo drobení kursů,
poněvadž zprávy z liverpoolského trhu místníhe
podporovaly postup kontreminy
V druhé hodině bursovní nadešlo ale vše-
obecné stoupání kursů, způsobené hausse pří-
znivými odhady sklizně a hražením se baissiérův.
Všeobecně dobrá poptávka a příznivé zprávy
o konjunktuře z jižních trhů místních daly
pospolu s koupěmi firem, jež mají styky s ei-
zinou, trhu i nadále pevný ráz, ponévadž se
ale ke konei obchodu projevila chuť realisovati,
protože strana baissovní přešla opět k útokům
a protože konečně prováděny byly v očekávání
obratu tendence i odprodeje, bylo dřívější zvý-
šení kursů podstatně zmírněno.
Závěrek byl stálý a úroveň kursovní vždy
ještě o 11—15 bodů zvýšena.
Počasí: Při Mexickém zálivu jasné 579,
při Atlantském oceánu jasné 409.
Porada zřízenců soukromých drah.
Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B.) Místní kor-
respondence sděluje: Dnes dopoledne započala
porada zástupců zřízenců všech rakouských
soukromých železnic; dostavilo se 96 delegátů.
Nový York
Vídeň
28
article
Jako zástupci organisací jsou přitomni: ta-
jemníci rakouského svazu želozničního Tom
šik (Vídeň) a Nápotocký (Praha), dále
redaktor českého orgánu zřízenců Brode-
cký z Prahy, jakož i důvěrník slovinských
zřízenců Kopáč z Terstu. Předmětem porad
jest zastavení passivní resistenee
na soukremých železnicích a vol-
ba komisí pro vyjednávání se sou-
kromými železnicemi. Tomšík refe-
roval o dosavadním průběhu hnuti železničních
zřizenců.
Deputace průmyslových svazů u ministerského
předsedy bar. Ganische.
Z Vídně, 23. listopadu. (C.-B) Dopoledne
přišla deputace stálého výboru tři ústředních
průmyslových svazů (dv. r. Hallwich, Root
kom. r. Vetter) poděkovat vládě, zejmena m.-p.
bar. Gautschovi, jménem organisovaného prů-
myslu rakouského za rychlé a pokojné odstra-
nění nedávného hnutí mezi železničními zří-
zenci. Při té příležitosti vytkla, že je v zájmu
všeho hospodářství, aby odpomohlo se rychle a
dostatečně hlavnímu zlu železniční dopravy:
nedostatku vozů. Náprava zjednala by se řád-
nou investiční politikou státních i soukro-
mých železnie. M.-p. bar. Gautsch děkoval
deputaci za její uznalost a vyslovil povděk, že
se tak záhy podařilo odvrátit od průmyslu hro-
zící nebezpečí a zlepšiti hmotný stav železnič-
ních zřízenců. Pokud lýká se přání v přičině
rozmnožení vozů, vláda pracuje již na inve-
stičním programu pro příšti léta. Započatá
práce, pokud týká se státních závodů, budou
záhy ukončeny. Vláda použije také svého vlivu
Tom šik
Kopáč
Tomšík
Hallwich
Vetter
Gautsch
Vídeň
Praha
zřízenec Brod
Terst
ústřední průmyslový svaz
Nápotocký