ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e99ab5a0-7905-11dc-927b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 33 celkem · entity: person 142, place 37, org 8, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNI LISTY
3 masthead
24. listopadu 1905
4 masthead
Číslo 324.
5 article
Nezodpověděna zůstala také žádost českých po- slanců, obsažená v dotaze, aby policie pražská byla zreformována, poněvadž svou brutalitou doká- zala, že je naprosto neschopna. Odpově místodržitelova nemůže nás naprosto uspokojiti, protože vyhnula se právě nejzávaž nějším stížnostem, na které v našem dotaze kladen byl obzvláštní důraz. Posl. Hrubý: Místodržitel přednesl Křikavův poli cejní raport. Posl. dr. Pippich (pokračuje) uznal, že služba policejní je těžká, ale za to má býti její vedení tak uvědomělé, aby počítalo s duší davů a nedalo bez příčiny masakrovati manifestující zástupy. Posl. Kalina: Protivenský, Chum a Zerboni, ta- ková kasiňácká trojice, ta kazí svým příkladem! Posl. dr. Pippich: Policie měla poznati, že útoky nedály se se strany lidu, nýbrž jednotlivců a proto neměla tak surově vystupovati skoro proti eelému pražskému obyvatelstvu. Pokud se týče ztýrání vrchního komisaře Pa houna, muže zajisté váženého a oblíbeného, připo menouti sluší, že sami vůdeové hnutí chrá- nili ho před rozzuřeným davem svými vlastními těly. Za to druhý den jednání policie byle tak nervosní, že činilo dojem, jakoby chtěla prověst pomstu za sobotní večer. Čeští poslanci jsou dobře o všem informováni a právě proto nemohli býti spokojeni tím, co jim včera řekl místodržitel a žádají rozhodně, aby byl pravý stav věci vyšetřen, aby bylo spravedlnosti uči- něno za dost, a ti činitelé, na něž vina padá, aby byli co nejpřísněji potrestáni. (Výborně!)
Posl Hrubá Křikavův doktor Pippich Kalina Protivenský Chu Zerboni
6 article
Olázky linanční správy zemské. Řečník obrátil pak pozornost k řadě rozpočto vých položek, zejmena těch, proti nimž směřovaly výtky německých poslanců. Jest se diviti, že Němci brojí proli udělení sub vence zemské na české oddělení londýnské výstavy Naprosto nesprávno jest německé tvrzení, jakoby čeští členové zem. výboru měli na mysli pouze pro- spěch národnosti české. Důstojné obeslání výstavy londýnské je otázkou důstojnosti zemské represen- tace v cizině, otázkou, jejíž provedení je nutné, má-l k nám býti sveden mohutný proud turistický, má-l vůbec býti vzbuzen v Anglii zájem pro náš veřejný život, pro náš obchod a průmysl. Stejně obnosy, vynaložené na školství, země- dělství, a na kulturní potřeby země nespadají na vruk české nehospodárnosti, kterou Němci nám vytýkají protože jsou společné pro obě národnosti, a vyčítá-l se „Misswirtschaft“ českým členům zem. výboru, pal musí do této výtky zahrnuti býti také němečtí členove zem. výboru, poněvadž nikdy se nevzpírali povolen nákladů na věcné potřeby země. Nutnost nápravy zemských financl. Přes veškerou úspornost jest finanční hospodář- ství zemské v nynějším stavu neudežitelno, třeba část poplatnictva vzpírala se nápravě, musí se konečně najíti radikální prostředek, aby zemské finance byly sanovány. Čekati až do r. 1909, kdy bude proveden reforma osobní daně z příjmu, je nemožno, proto že nekryté schodky za čtyři roky vzrostly by do takově výše, že by nulně musila nadejíti kalastrofa.
Němec Anglie
7 article
Otázky politické. Na sklonku řečí své poukázal dr. Pippich na otázky politické, které jsou ve stejně bídném slavu, jako olázka finanční. Parlamentní život u nás zalo- žen je na umělém podkladu bezpráví a křivdy. Po žadavky národů zůstaly nesplněny, všude vyskytuje se nespokojenost a brojení. Jediná možná spása je změna volebních řádů, která musí býti provedena, u nás ovšem nikoli úskokem, jako na Mo- ravě, poněvadž nemáme příčiny, abychom nevystou- pili přímo a rozhodně. Všeobecné hla sovac právo jest požadavkem, k němuž mu- síme upříti všechny své síly. Snad potom nastane změna osob; ale je si jen přáti, aby li, kteř přijdou po nynějších zástupcích lidu, byli stejně po clivými a obětavými pracovníky v zájmu země, jakc dosavadní, aby vedeni byli tak silnou a vroucí láskou k vlasti, takovým porozuměním pro zájmy země a oby- vatelstva, jako nynější. Politická otázka musí z ny- nějšího provisoria býti konečně uvedena na modern podklad spravedlnosti a lidskosti. (Hlučný potlesk.
Pippich
8 article
Posl. Pelers (Všeněmec) myslil, že zatímný roz počet byl místo řádného předložen proto, aby Něme byli oklamáni. Na Němce bylo v rozpočtu mále pamatováno. Ze 76 millionů výdajů zemských při- padá pro Němce pouze 20 millionů. Němci musili upustiti od obstrukce, aby jen skrovných ústupků pro německé okresy dosáhli. Ačkoli se kompromisem utvořil rámec pro vyřizování českých i německých záležitostí, byli Němci přece často zaskočeni. Řečník potom dokazoval, že Němci jsou v všech oborech zkracováni, brojil proti dosazování samých českých úřadníků do služeb zemských podal na konec návrh, týkající se zahrazování hor- ských údolí. Skončil pak prohlášením, že Všeněmei budou hlasovati proti zatímnému rozpočtu. K tomu připojil návrh, aby v příštích rozpočtech byli oba národové stejně opatřeni. Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že k slovu přihlásili se ještě pro návrhy poslanci dr Herold a dr. Kramář; posl. Schreiter dal se ze se- znamu řečníků škrtnouti. Potom udělil slovo posl Adámkovi. Posl. Adámek: Jest smutným úkolem mluviti o zemských financích; děkuji posl. dru. Pippichovi že mi úkol ten usnadnil a také pánům z druhé strany, kteří proti zem. výboru vystoupili. Jejicl útoky nebyly předneseny způsobem obratným, takže není potřebí velkého namahání, přivésti je na pravou míru.
Posl Nout Němec Herold doktor Kramář Adámek
9 article
Kdybych chtěl o všeobecné finanční situaci země mluviti, musil bych stále jen opakovati: jest smut- nou pravdou, že finanční stav země zůstává stejným ano že spíše se horší. Jest také pravdou, že žaloby na zemský výbor opakují se v každém zasedání, ale nemenší je pravdou, že žaloby tyto, jakmile dozněly. zůstávají nepovšímnuty, že totiž nikdo o to ne- pečuje, jak by se zemské finance upra- vily. Přicházlse jenom s novými a no- vými žádostmi a nároky na zemské fi- nance, ale o příjem, o úhradu se nikdo nestará. Namnoze nároky tyto dějí se také agitačně; přál bych tém, kdož nesvědo- mitě s novými a novými žádostmi přicházejí, aby seděli v zemském výboru. My rokujeme o zem- ském rozpočtu, ale nevíme ani, jaký je příjem, nevíme, jaké je vydání, jaky bude schodek. Takový rozpočet žádné okresní zastupitelstvo nesmělo by sestaviti. Táži se: proli které berni poplatnictvo nezdvihá již dnes hlasur Ale odvažte se odmítnouti žadost ktelé- koli korporace, uvidíte, jaká nastane bouřkal Dokud takové poměry potrvají, dotud o sanování zemských financi nebude řeči. Způsob, jakým dnes mluvil posl. Kasper, zde ještě nebyl. Brutální surovost, s kterou vystoupil proti zem. výboru, nezasluhuje ani odpovědi. Je smutné, že na sněmu království če- ského tak může mluviti učitel a vycho- vatel mládeže, který sice z dopuštění božího jest členem komise rozpočtové, ale neví, kolik platí země na školství. Pan Kasper zapomíná, mluvě o rozpočtu, že by si jej měl aspoň přečísti. Mimo to žaluje posl. Kasper na nestejné rozdílení nouzových podpor, nevěda, že jsme posud nic nerozdávali!
Kasper
10 article
Pan posl. Kasper mluvil o křivdění Němcůma o jich odstrkování, zapomívá však na důkazy. Zem- ský výbor šel tak daleko ve svém křivdění Němcům že povolil 100 K pro svaz německých ochotnických spolků a nyní máme povoliti těm chudým nešťast ným městům jako jsou Karlovy Vary, Teplice. Ma- rianské Lázně a jiné 20.000 K subvence, aby s mohla representovat na výstavě londýnské. To přece je jenom reklama! (Výborně !) Panu Kasprovi šlo pouze o nezřízené útoky na zemský výbor a k tomu postačí nadávati pouze. Zá- kladní chybou je, že nechceme přiznati, kde jest vlastní příčina naší finanění zbědovanosti. Ta je v celé cenlralistické soustavě: stát vy- čerpá veškeru berní sílu do poslední kapky a země je odkázána na dělání dluhů a na přirážky. Pan poslanec Peters mluvil o tajnostech v roz- počtové komisi. Nejsem do nich zasvěcen. Hrozií dále, že nebude jednáno o našich drahách, dokud ne- bude parita a dokud nebude všem žádostem něme- ckým vyhověno. Hrozil tedy obstrukčním vymábáním německých požadavků. Dle toho ledy nemá rozhodo- vali právo a potřeha, nýbrž umíněná zvůle, uplat něná obstrukci. Podobné zbraně může však uži
Kasper Němec Kaspr Peters Karlov Vara Teplice Ma
11 article
každá strana. Pan posl. Peters mluvil také o vodo- vodu karlštejnském. Hrad Karlštejn není však jen českým majetkem, jest to hrad královský, bistorická památka, a když přichází tak vysoce vzdělaný člověk s druhé strany a začne vytýkati, že vodovod n Karlštejně, zřízený na ochranu před možným po žárem, jest českou vymožeností, děkují mu za jeho poklonu, ale divím se mu. To jest také obrázek kul turní vymoženosti, pravím však, že je to nedostatek citu pro toto království a nedostatek vážnosti k na šim pamálkám, které nám tak přirostly k srdci. Pan poslanec Peters měl také nehodu. Vytýkal, že se mu ztratil při jednání v rozpočtové komisi vodovod v St. Georgenthalu. Tento vodovod nemohl býti ztracen, pokud vím do rozpočtové komise se nedostal, subvence však jest vyplacena a proto nemohla se tato předloha rozpočtovém výboru ztratiti! Vymlouvá-li se pan posl. Peters, že nebyl dostatečně informován, pravím mu, že měl by učiniti návrh na zřízení takové ko mise, která by poslance o všem informovala. (Ve- zelost.) Přihlásil jsem se ke slovu proto, abych někten snahy rozpočtové komise, týkající se věcí, spadají cích v můj obor, objasnil. Pokud se týká hospodář ského školství, mohu s potěšením konstatovati, ž e oboru tom u vývinu našeho školstv stal se veliký pokrok po stránce zevn i vnitřní. Všechny téměř školy mají důkladně vypravené a vším opatřené budovy. V poslední době byly vystavěny tři paláce školské a jedenác nových škol rolnických a hospodyňských, v nejbližší době pak dojde ke stavbě nových deseti škol. Kon- statuji, že veškeré německé školy, kde toho bude třeba, budou míti nákladné budovy Konstatují dále, že sám jsem osobně v některýc případech intervenoval, aby překážky stavební byly odstraněny.
Peters Karlštejn St . Georgenthal Kon
12 article
Jsem přesvědčen, že veškerým oprávněným po- třebám českého i německého lidu a ještě více snac polřebám německým bylo vyhověno. S potěšením konstatuji, že také v kruz íek německých, které ovšem ještě objektivně posu- zují, se to uznává. Školy byly z ciziny hojně na- vštěvovány a návštěva jich dále stoupá. Všude tam kde učitelstvo a kuratoria konají svědomitě svou po- vinnost, poměry se znamenitě zlepšily. Při usazování učitelstva byl brán zřetel k praxi, jenže těch sil, které mají náležitou praxi a odborné vzdělání, není mnoho. Tu spočívá chyba v tom, že dosud se nepo- dařilo, aby zkušební komise mohla také požadavky své zvýšiti. Když komise zkušební náležitě budle se stavena a program zkoušek nově upraven, zvýší se požadavky zlepší se i zde mnohé. To ovšem nespo- čívá pouze na zemském výboru. Prosím, aby bylo vzato na vědomí, že řádné vydání na hospodářské školství v roce 1905 činilo 670.000 K, letos 760.000K mimořádné vydání roku 1895 140.000 a letos téměi 2 0.000 K.
13 article
Pan posl. Peters mluvil o tom, že v oboru průmyslových musef Němci též byli zkracování. T jest opět tak správná bilance jako všechny jeho dří- vější. On klade na náš účet umělecko průmyslové museum v Praze a technologické museum, která obě jsou přece dvoujazyčná. Nám vš a nepodařilo se v Liberci při museu do- síci ani nejskrovnějších požadavků. Pan posl. Peters zapomíná na to, že veškeré říšské ústavy u nás jsou vesměs n mecké, že na vydržování jich platíme taktéž my Čechové bez bezprostředního prospčchu. V tom vi díme přetížení království českého, poněvadž se za nedbávají soustavně kulturní potřeby našeho království; musíme tedy sami o ně se starali, nechcemeli se státi poroby v tomto sou státí a chceme-li obstáti v soutěži. Museum naše za slubuje plnou měrou podpory. Řečník pojednal pak o vývoji technologickéhoa uměleckého musea v Praze, jakož i velmi pochvalně se zmínil o prčmyslovém museu v Hradci Králové. Poukázav na uměleckou galerii pravil řečník, že p stisněných poměrech finančních náklad zemský na ni nesmí přesahovati míru. Zabývaje se olázkou úřadnictva zemského po znamenal řečník, že nic není lak pohodlné, jako útočiti proli těm, kteří se nemohou bránit, ale kava- Iírské to není. Nenapadá mi — pokračoval — abych prohlásil, že zemská správa je ve všem vrchole dokonalosti. Taková není nikde, ale paušální útočení proti úřadnictvu zemského výboru nechci nazvati pravým jménem. Křivými žalobami a odsuzováním beže slyšení obviněného se věci nenapraví. Mám za svou povinnost veřejně prohlásiti, že naše úřad- nictvo výtek jemu činěných neza slu- huje (Výborně!), náleží k nejlépe kvalifi kovaným silám, které vůbec bylo lze získati právě zemský výbor může se chlubit opravdovou elitou úřadnictva.
Peters Čecho Praha Liberec Hradec Králové umělecký průmyslový muzeum umělecký muzeum v Praga
14 article
Prosím, aby se proti úřadnictvu takové útoky nepodnikaly. Úloky ty nesnášejí se se slušností pravil-li pan Peters, že bude nejlépe, když za Čech se ustanoví úřadník Němec a toho že musíme vzíli takového, jaký je, pravím, že by polom zemský výbor byl opatrovnou různých existencí, které jinde uplatniti se nemohou. Dokud my jsme v Čechách odnároku, aby zemští úřadníci byl mocni obou zemských jazyků, nikdy neupustím e. Mluvil li o tom, že přibylo mnoho úřadníků, poukazuji na úžasné rozvinutí agendy u zemského výhoru a zemských ústavů. Ku přístavu holešovickému vráceti se nechci, snad pan poslanec Peters učiní návrh, aby do něho Němci nejezdili. Řečník mluví o komisi rozpočtové a o resoluci ohledně úpravy říční a přehrad údolních a pravíp. Pelersovi, že generální program v komisi pro vodní stavby byl po velice důkladných poradách vypra- cován; technikové ale, ač měli pevné vědomi, že jich program je dobrý, žádali přece o přivolán předního odborníka v tomto oboru, aby program ten prozkoumal a podal o něm své dobré zdání. A tím vynikajícím odborníkem byl — Němec. Dobrozdán pak potvrdilo všechny základní zásady tohoto pro- gramu.
Peters Němec Čechy
15 article
Dva systémy stojí proti sobě: zastaralý, překo- naný system regulace řek pouhým upravováním bře- hů bez zalesňování a zadržování přívalu vod a proli němu stojí system moderní s nádržemi, zalesňovánín a zastavením bystřin. Tento spor se přenáší na osobní pole, což je veliká chyba. Je-li smutno mluvili o našem rozpočtu, mnohem smutnější je mluvitio naší politické situaci. Bez obalu přiznávám, že po- vážlivá politická situace spočívá zvláště v tom, ž naděje, které byly skládány ve změnu ministerstva, nebyly splněny. V ministerstvu Gaulschovu nevidíme nic jiného, než vydání staré knihy v nov obálce, ale se starým, smutným obsa- hem, jako všechny ty předešlé. Nám se křivdí stejně jako dříve. Boj o vyhlazení našich men- šin šíří se s touž brutalitou, jestli ne větší, jakoje to vyhlazováni Poláků se strany Prušáků v Poznani. Mám vypočítávati celý ten rejstřík žalob? Vídeňští státníci v těchto velkých dobách dosud nepoznali, že bez urovnání a vyřízení české otázky nelze pomý- šleti na to, aby jiné velké problémy byly zdárně řešeny. Česká otázka tím strnula a dr. Gautsch je velice na omylu, domnívá-li se, že oklikami neb li- chotnými sliby dá se tato otázka řešiti. To jest osudný klam, přejatý od jeho předchůdců který se na něm vymstil. Nepodaří-li se ministerstvu nynějšímu otázku tulo řešiti na základě práva a spra- vedlnosti, pak také jeho osud jest zpečetěn. Ministn Gautsch se mýlí, že rozvinutím otázky všeobecného rovného práva hlasovacího českou otázku odstraní
Polák Prušák doktor Gautsch Ministn Gautsch Poznaň
16 article
Tuto otázku rozvinul, jsa k tomu přinucen. My sto jíme při této zásadě, ale nezapomínáme na potřeby našeho národa, nevzdáme se v domáhání se těchto našich práv v naší říši, za jakýchkoli poměrů. Pra- vím, že stojíme v nekrvavé revolucí. Jestliže tat velká doba nalezne opět na stolicích ministerských pidimužíky, kleří ne- znají nic jiného, než českému lidu křiv diti, pak nastati mohou pro tuto říš doby osudné, Bar. Gautsch by neměl zapomínati že i největší reformy nemají účinku, přichůzejí-li opo- zděně, nebo byly-li vynuceny. V historii rakouské hraje to slovo „pozdě“ velkou úlohu a bojím se, že bar. Gaulsch přijde k pravému poznání „pozdě“ opě o celou myšlenku. Netajím se tím, že netoužíme pe bojích a zápasech, ale se vší rozhodností prohlašu- jeme, že jakýmikoli polovičatými kon cessemi a nesplnitelnými sliby ná více neutiší. Otázka česká musí býti vedle vel- kých problémů řešena a snad i dříve, než jiné pro blémy, nemá-li nastati pro naši říši krise, ale tak katastrofa. Videňští státníci měli by si všímati toho
Gautsch
17 article
velikého hnutí, které se šíří a měli by věděti, že se již kostky vrhají o budouenost Rakouska. Nám to ale bude jedno, naší vinou nebude, dopadne-li to pro tuto říši nešťastně. My varovali v čas, my žádali, by s námi v království českém bylo učiněno narovnání Nestrpíme, aby stále a stále páchané křivdy u nás zkostnatěly v nějaké právo. Náš národ jest na t příliš sebevědomý, než aby chtěl v takové otrociv skloniti šíji. Trvám na tom, že my proti officiálnímu Rakousku tuto říši neuhájíme. (Výborně! Potlesk Řečníku se blahopřeje.) Posl. Pacher (Všeněmec) snaží se dovoditi ne správnost tvrzení, že pražská policie počíná sobo strannicky jenom proti Čechům a připomíná zakro- čení její z roku 1897 v Chebu, kdy prý Čechov navzájem nikterak nebyli rozhořčeni. Události krasli- cké a inšprucké nasvědčují prý pádně, že Němcůn zakoušeti je od úřadů bazpráví a libovůle při nej- menším touže měrou, jako Čechům. Byl jsem sám svědkem — praví řečník — když v Karlových Va- rech měl býti otevřen bez povolení besední dům my se tam přišli na budovu a slavnost podívat,
Posl Pacher Čecho Čechov Rakousko Cheb Karlová Virginie
18 article
(Hlučný posměch na českých lavicích.) — jak městsk policie obstoupila budovu, aby zabránila provedení jakéhokoliv zlého úmyslu. (Veselost.) Kdyby prý byla v Praze jako druhdy nerozdělená universit a kdyby němečtí sludenti podnikli útok na tento ústav, aby vymohli sobě od rektorátu jazykové opa- tření, jak to učinili čeští studující ve Vídni. jak by s nimi naložilo české obyvatelstvo pražské? (Sou hlas u Němců.) Což má probůh všeobecné právo volební společného s vytloukáním oken v německém kasině, s barevnými čepičkami německých studentův a s výklady židovských obchodníků? Nenapadá prý mu hájit Židů, leč tolik nucen prý je prohlásiti, že se jim křivdí, obracejí-li se demonstranti pro volební právo vůčí nim. Vů i posl. Březnovskému tvrdí řeč ník, že v Praze je přes 900 studujících arijského původu. Čechové by prý nejraději vykouřili z Prahy jak Němce tak i židy. Němci v Praze jsou prý ná- rodností ode dávných dob usedlou a nechodí snad Prahu dobývati, Čechové však usilují o počeštění míst německých. Není prý správno, vytýkati Něm cům, jakoby neměli citu pro Prahu a zemi, leč způ- sob, jakým s nimi se nakládá, Ilumí prý v jieh nitru přítulnost ku Praze. Za hlučného odporu českých poslan« ů snažís řečník dovoditi, že prý by vládě bylo nejmilejší kdyby Němci z politického obzoru zmizeli, protote by se s klerikály a Slovany pohodlně srovnala. Vše- německý mluvči nechápe, proč prý se v Praze n pořád obrožují německé spolkové domy, sč prý Ne- mectvo pražské nemá politického vlivu.
Němec Žid Čecho Praha Vídeň Německo Slovan
19 article
Illučný odpor na českých lavicích a hlasy: Ž tec! Besedy! (Nepokoj.) Posl. Anýž: V německých městech umějí vy tloukat okna v če-kých besedách, strhovati chodcům čamary a biti do Čechů holemi! Posl. Pacher: Nemluvím proto, bych roztižku ještě zvětšil, nýbrž abych ji spíše vyrovnali Posl. Anýž: Pak muníte mluvit pravdu! Posl. Pacher: V Čáslavi se Němcům nestane dojista nic, protože jich tam už není. Tam Něme ctví dávno vybynulol Posl. dr. Zimmer: Je jich tam ještě několik sel mohu vám je vypočitat. (Hlasy: Oficíři l) Posl. Pacher praví, že opětovné útoky na kaslno a na buršáky vý namu projevů pražských jsou je nom na újmu Posl. dr. Koldínský: Tak musíte začiti s »uza vřeným h Posl. Pacher vykládá, že policisté nehájili pouz německé kasino. V Marianské ulici, jež byla uza- vřena, slyšel, že prý se to stalo proto, aby nemohl socialisté vylloucí »Národním Listům« okna. Posl. Anýž: To vám někdo nasadil na nos bulíka! Posl Schreiter: Poslanec Březnovský dostan policajty taky co nevidět! Posl. Pacher: Koll. Krajčíkovi vytloukli taky okna. Měli byste již ustati od lohoto způsobu boje a nechati také studenty, aby pěstili své starodávné neškodné zvyky. Posl. dr. Podlipný: Takové sbumly« by jim ne dovolili nikde!
Posl Anýž Čecho Pacher Němec doktor Zimmer Koldínský Březnovská Krajčík Podlipná Čáslav Ž tec
20 article
Posl. Pacher: Dojde-li v noci k pouliční srážce píše se hned v českých novinách o zpitých něme ckých studentech, kteří vraceli se z knajpy, ti prý skandál vyvolali. Odkudpak vracívají se jiní ? T také jistě nebyli na měši Posl. Březnovský: Mají německou opicil Posl. Pacher: Nu, jak vidím, nejste taky pro tomu! (Hlučná veselosť a hlasy u německýci po slanců: Koukněte mu na nos l) Posl. Pacher pokračuje za hlučného odporu če ských poslanců v hájení pražských Němeův a bur šáků a prohlašuje posléze, že Němci odrazí jakýkol pokus o volební opravu na úkor Němců rakouských (Pochvala a potlesk u Všeněmců.) Posl. Chaloupka (agrárník) želí nad neplodnost přítomného zasedání. Bylo vyřízeno málo, skoro ni a ještě ty nepatrné předlohy, které jsme projednali musili jsme Němcům kompensacemi draze zaplaliti Za rozpočtové debaty neslyšeli jsme s německé strany nic, než zmínky o demonstracích, úloky na českou národnost a stesky do bídného zemského hospodář ství. Řečník kárá způsob, jakým německý učitel Kasper mluvil o české národnosti a obrací se prot výlkám posl. Lipky, že zemské příspěvky větší měrou poskytují se krajům a ústavům českým, než něme- ckým. Ani v řeči posl. Pachera nebylo nic důvod- ného proti zemské správě. Chtějí li Němci rozdělení zemského výboru, mohli bychom my s daleko větším právem chtiti rozdělení úřadů státních. Ostatně v kvalifikační komisi zem. výboru zasedají laké páni z druhé strany a nedá se mysliti, že by tito na- držovali žadatelům české národnosti proti německým Řečník jest přesvědčen, že sněm v tomto složen neprovede ničeho, zejména že nepřispěje k ozdravění zemského hospodářství. Nestačí však změna osob, ne stačí ani taková předloha, jakou předložila vláda nýbrž jest třeba, aby volební řády byly upraveny způsobem spravedlivým, vyhovujícím všem stavům.
Posl Pacher Němec Chaloupek Kasper Lipka Němův
21 article
Že stav zemských financí jest kritický, o tom nep chybuje. Rozcházíme se pouze v tom, jakým způso bem zažehnati kořen zla. Vláda si nepřeje sesílen hospodářství zemského, poněvadž nechce míli země hospodářsky silné bojíc se současně sesílení autono mie. O tom nejlepším svědectvím jest cukerní premi S německé strany bylo řečeno, že jsme byl příliš chytří, než bychom si dali demonstracemí pražskými rozbíti sněm. Myslí-li, že nám tolik n sněmu záleží, prohlašují, že sněm lento nestojí za nic a že bychom si z rozbilí jeho naprosto nic ne- dělali. Řečník klade důraz na to, že hlavním poža- davkem jeho strany je uzákonění obou předloh: zá- kona o zájmových společenstvech a zemském pojišťo vání a žádá, aby zemský výbor pracoval k tomu, by předloha o pojišťování zemském byla vyřízena již v příštím zasedání. Líčí dále trudné poměry zeměděl- stva a praví, že sanování zemských financí nesmí se státi způsobem, který by zemědělstvo ještě více po škodil. Strana řečníkova ráda přistoupí na každý ná vrh, který by znamenal hospodářské posílení všech stavů bez rozdílu národností. (Souhlas Posl. Štole navrhuje konec debaty, jenž také Nejv. maršálek zemský ohlašuje, že je násled kem toho nutno, aby se strany dohodly na osobách generálních řečníků z oněch poslanců, kteří ještě ke slovu jsou přihlášeni. Jsou to: proti: poslanei Krützner, Stahl, Kalina, Glöckner; pro (posl. dr. Werunsky se dal vyškrtnouti ze se- znamu) poslanci dr. Schreiner, Traut zl Němec, dr. Stránecký, dr. Herold, dr. Kramář, Anýž, dr. Šamánek, dr. Pantů- ček a dr. Zimmer. Ježto přihlášení řečníci ne- mohli se na volbách generálních řečníků dohodnouti vylosoval nejvyšší maršálek zemský jména generál ních řečníků a to pro dra. Pantůčka, prot dra. Krůtznera. přija
Posl Krützner Stahl Glöckner doktor Werunsky Schreiner Traut Němec Stránecký Herold Kramář Anýž Šamánek Panta Zimmer Pantůček
22 article
Návzhy a dotazy. Posl. P. F. Krejčí a soudr. podávají návrh, v kterém se žádá usnesení sněmu, dle něhožoe 1. Obchodní školy veřejnými kor- poracemi zřízené a udržované se se- zemšťujl. 2. Zemskému výboru se nkládá, aby v dohodě s vládou vypracoval do příštího zasedání sněmov- ního předlohu zákona, kterým by obchodn školství bylo systematicky a přimě- řeně praktickým potřebám vybudo váno a finančně zabezpečeno. V ohledu formálním se navrhuje přikázání ná vrhu živnostenské komisi bez prvního čtení Dotazy podali; Posl. Blahovec k místodržiteli ve příčině zrušen železničního ředitelství v Plzni
Posl Blahovec Plzeň
23 article
Posl. dr. Jan Zimmer a soudr. podávají na místo dižitcle tento dolaz: Podepsaní netají se přesvědčením že jest úkolem a povinnosti jak policejního úřadnictva. tak i zřízenců jeho starati se o veřejný pořádek pečovati a hezpečnost osoby a majetku. Neméně jes však přesvědčením podepsaných, že největší chybou. ba pravým proviněním jest, když tito úřadníci, pokud se týče zřízenci policejní, ať již z nepochopení, vášně politické strannickosti neb z jakýchkoliv jiných dů- vodů nedovedou zachovati míru své působnosti, dají se strhnouti k nerozvážnostem, ba dopustí se i čin- ných nezákonností. Takových nesprávností, nepřístoj- ností, ba přímo nezákonitostí dopustili se v někte- rých případech jak úřadníci, tak i zejmena zřízenci policie pražské, a to v Praze ve dnech 4., 5. a 6. listopadu za manifestací ve prospěch všeobecného, přímého a rovného hlasovacího práva konaných. Dotyěné případy byly již dílem v inter- pellaci poslanců strany svobodomyslné, k V. E. ohled- ně zmíněných manifestací svého času podané, uvedeny a jiné byly detailně uvedeny jednak v „Čase“, jednak V „Podvysockých Rozhledech“ ze dne 10. listopadu 1905 č. 1., kde určité, hodnověrné osoby nabídly se ku podání svědectví o případech zde uvedených. Jiné případy byly již zemským co trestním soudem v Praze projednány a byly inkriminované osoby, jak uvád soudní referát v „Nár. Listech“ ze dne 19. listopadu r. 1905 č. 319., ze dne 21. listopadu 1905 č. 321 a z dne 22. listopadu 1905 č. 322 a sice Karel Miler, Kare Lébr a Theodor Malý z trestních činů jim za vinu kladených vesměs osvobozeni.
Posl doktor Zimmer Miler Kare Lébr Malá Praha
24 article
Podepsaní mají za to, že tato celá řada nepřístoj- ností a nezákonností se strany policejních úřadníků zřízenců zaviněna byla zvláště tím, že v čelo po- licejní stráže pražské postavení byl lak zvaní revírní inspektoři, většinou to bývalí důstojníci, z nichž mnozí po- strádají náležitých sludií, potřebnéh rozhledu a jmenovitě znalosti běž- ných. veřejných a zvláště sociálních poměrů, následkem čehož nejsou tito úřadníci způ- sobilí k vyučování mužstva, kierýžto úkol jiných státech, jako v Anglu, v Německu, ba i v same Vídní obstarávají výhradně úřadníci konceptní, ted právníci. Za další příčinu naduvedených nesprávností praž ské policie považují podepsaní tu okolnost, že v p slední době do stavu policejních úřadníků zařazen byli prononcovaní Němci, jako vrchn komisař Chum a jiní, a že právě v cele oddílu policejní stráže před německým kasinem stáli úřadníci rozhodně ně- meckého smýšlení, již se svou nechu ke všemu českému nikde netají. A práv v těch místech ty nejkřiklavější ne správnosti se sběhly. Vzhledem k okolnostem těmto táži se podepsaní 1. Jsou případy tyto V. E. známy? 2. Jest V. E. ochotna jednotlivé případy tyto se vší plísnosti vyšetřiti dáti a sněmu o tom sdělen učiniti. 3. Jest V. E. ochotna o lo se postarali, aby vin níci náležitě potrestání byli a aby náležitá reforma při c. k. policejním ředitelství v Praze byla provedena Příšti schůze koná se zejtra, 24. listopadu o 11. hod. dopolední. Na jednacím pořadu jest pokračování ve dnešním jednacím pořadu. Konec schůze o 5. hod. 15 min
Němec Chu Německo Vídeň Praha
25 article
Klub sněmovních poslanců národní strany svobodomyslné měl včera před sezením sněmu schůzi za předsednictví dra. Pacáka. Předseda přečetl přípisy okresů a obel, vyslovujíeích se pro zavedení všeobecného rovného hlasovacíh práva; potom sdělil, že dle usnesení klubu žáda nejvyššího maršálka zemského, by na jednací po řad dána byla předloha o výslužném obecníeh a obvodních lékařů, předloha o maloživnosten- ské akci, jakož i předloha o úpravě příjmů industriálních učitelek; nejvyšší maršálek zem ský slibil vyhověti těmto žádostem. Potom pro jednán byl jednací pořad sněmu. Dále schvá leno bylo podání návrhu posl. Krejčího o se zemštění obchodních škol, veřejnými korporacemi zřízených a dolazu posl. Blahovce o pověstech o zrušení železničního feditelství v Plzní. Vzhle- dem ku přípisu učitelských spolků o discipliná ním řádu pro učitelstvo bylo usneseno, aby posl Špindler návrh disciplinárního řádu, který by již předmětem porad, předložil učitelským jed- notám, aby o něm podaly dobré zdání. Potom usneseno zaslati nemocnému poslanci řediteli
Pacák Blahovec Plzeň
26 article
Schwarzovi v Plzni následujíeí telegram: Dl jednohlasného usnešení klubu sněmovních po- slanců národní strany svobodomyslné vyslovuje Vám, milý příteli, předsednictvo klubu vřelé přání k brzkému uzdravení a lituje, že musi Vás v tomto období v řadách svých pohřešovali ježto vzácné vědomosti, píle a práce Vaše vždly byla na prospěch české věci. Dr. Bedřich Pacák — Potom usnešeno zvoliti z klubu zvláštní k misi, která by prozkoumala celý obsah osnovy o zájmových společenstvech zemědělských Svo- láváním této komise pověřen člen z. v. posl Adámek. Klub rokoval posléze zevrubně o pra- cích sněmovní komise pro změnu zřízení zem- ského a o rozhovorech v jejím subkomitétu. P provedené debatě usnesl se klub znova prohlá- siti, že trvá na svém návrhu na provedení vše obecného a rovného práva hlasovacího a na cel- kové opravě zřízení zemského. Klub usnesl se jednohlasně dáti posl. dru. Heroldovi svolení, by vystoupil ze subkomitétu pro změnu volebníh řádu, zřízeného při sněmovní komisi pro změnu zřízení zemského.
Schwarz doktor Pacák Adámek Herold Plzeň
27 article
Klub zemských poslanců české strany agránn měl včera schůzi, které předsedal posl. Kubr. Vyří- zeny nejprve běžné a vnitřní záležitosti klubu; po- tom probírán jednací polad, k jehož jednotlivým bodům usneseno zaujati určité stanovisko. Referát posl. Chaloupky, řečníka klubu při rozpočtové de batě, byl sehválen; přípis zemské jednoty katolického duchovenstva byl vzat na vědomí. Klub německo-pokrokových poslanců měl včer večer v něm, kasině dlouhou poradu. Schůze prohlá- šena byla za důvěrnou; neby a o ní podána žádn zpráva. Potřeby pražských vysokých škol. Za včerejšího sezení sněmu byla u místodržitele deputace univer- sitních professorů, vedená rektory obou universií pražských, poslanci drem. Vřešťálem a pro drem. Rieberem. Deputace požádala místodržitele, aby věnoval svou péči potřebám obou universi pražských. Místodržitel ujistil deputaci, že bude vě- novati bedlivou pozornost záležitosti té a že se do o všech potřebách obou universit jednotlivými pro fessory podrobně informovati.nns
Kubr Chaloupek doktor Vřešťál Rieber
28 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Komise živnostenská konala schůzi včera za předsednictví posl. hr. Chotka. Posl. Krejčík pokračuje ve svém referátu o založení živnostenské rady pro království české, která by podobně jako rada zemědělská měla účelem hájiti, zvelebovati a pod- porovati zájmy živnostenské, průmyslové, řemeslné i obchodní v království českém. Po vřelé přímluvě posl. Němce za návrh prohlásil i posl. Hofe souhlas s ním za své kollegy německé, žádá však rozdělení dle národnosti a přeje si odročení projektu Posl. Mayer vyslovuje se vzhledem k důležitos věci pro oba národní kmeny proti odročení. Pos Krejčík podal pak vysvětlení v něklerých podreb nostech německým členům komise, jež pak nalezly souhlasu i na této straně. Posl. Glöckner sou- hlasí, by zásadně otázka tato byla dnes rozhodnula a aby bylo jednáno o základech, jako při radě země- dělské. Lituje, že tak dlouho bylo s věci tou odklá- dáno a že teprv rolnictvo musilo nám ukázati ceslu. Souhlas a přání po rychlém vyřízení v zem. výboru a sněmu projevili i poslanec Němec, Krato- chvíl, Březnovský a Jirousek. Posl. dr.
Chotek Posl Krejčík Němec Mayer Posa Glöckner Krato Březnovská Jirousek rada pro království
29 article
Herrmann prohlašuje, že neni národnostně proti podniku zaujat a doufá, že ani náklad nebude pro zemské finance přílišný. Rovněž poslanci Glöek- ner a Hofer prohlašují, že národnostního roz- dělení budou se domáhati minoritním votem. P doslovu referentově přijato jednomyslně následující 1. Nynější zemská komise budiž přeměněna na živno- stenskou radu pro království české. 2. Působnost pří- ští živnostenské rady budiž rozšířena na veškeré zá- ležitosti rázu průmyslového. 3. a) Úkolem živnosten- ské rady budiž zvláště, aby ve všech uvedených smě- rech podávala vládě nebo zemskému zastupitelstvu dobrá zdání a samostatně návrhy; b) aby vládu i zemské zastupitelství podporovala při veškerých kro- cích ve prospěch průmyslu a obchodu konaných; c) aby podporovala snahy takových spolků, jež obraly si za účel podporovati nebo pěstovati živnosti a prů- mysl nebo jeho odvětví; d) aby podporovala nebo spravovala školství průmyslné, obchodní, odborně, řemeslné i pokračovací, pokud náleží do působnosti zemské a na ně dozírala; e) aby zakládala neb spra- vovala odborná musea neb jiné podobné ústavya podniky ke zvelebení živností v království českém.
Herrmann Glöek Hofer
30 article
4. Zemskému výboru se ukládá, by po vyslechnutí odborných korporaci do příštího zasedání předložil sněmu dotyčné návrhy a stanovy. Poslanci Wein- rich, Glöckner, Hofer. Spiess a dr. Herr- mann podali minoritní svoje volum. Po tom posl. dr. Herrmann referoval o peticích, podaných drem. Englem stran zřízení živnostenského soudu v Karlových Varech a usneseno pak jednomyslně. by zem. výbor vyjednával s příslušnými úřadyo zjištění rozsahu soudní agendy tamtéž. Posl. Krato- chvíl referoval o resoluci posl. Glöcknera ve pří- čině příznivějšího upravení úrazového pojišťování pro živnostnictvo, což schváleno. V minulé schůzi refe- roval posl. Březnovský o otázce zadávání praci oprávněným živnostníkům. Po důkladném rozboru. jehož zúčastnili se přísedící zem. výboru posl. Adá- mek, posl. Jirousek, Němec, Krejčík, Kra- tochvíl a Glöckner, byl relerát jednohlasně schválen
Wein Glöckner Hofer Spiess doktor Herr Herrmann Posl Březnovská Jirousek Němec Krejčík Adat živnostenský soud v Karlová Vary
31 article
Komise pro okresní a obecní záležitosti konala schůzi dnes před sezením sněmu. Posl. dr. Steidl referoval o petici města Kladna za opatření k za- mezení infekčních nemoci; posl. Dostál referoval o žádosti okr. výboru v Nové Pace na změnu § 50- odst. 2. a 3. zákona o okr. hospodářských záložnách posl. Trautzl referoval o žádosti posl. Ira a soudr. za zřízení zvlášíního inspektorátu stravoven pro okresy německé se sídlem v Chebu a bylo po delsí debatě usneseno, žádost tu postoupiti zem. výboru k šetření a podání zprávy. Posl. dr. Steidl podě- koval potom předsednictvu za jeho činnost v komisi. ke kterémužto projevu připojil se jménem německých poslanců posl. Posselt. Předseda posl. dr. Pantů- ček vzdal na to díky za laskavé uznání a za účinnou podporu všech členů komise Komise pro zájmová rolnická společenstva usla- vila se dnes před sezením sněmovním. Předsedou zvolen posl. Ferdinad prine Lobkovic, ná- městky posl. dr. Schreiner a Prášek, zapi- sovateli posl. Dvořák a Kasper. Bylo upuštěno od generální debaty, kterou navrhl posl. Weinrich a přistoupeno ihned k volbě referenta, jímž zvolen posl. dr. Viškcvský a korreferentem poslanec Peschka. Současně ustanoveno vyzvati předsedu, aby svolal komisi hned při zahájení sněmu
Posl doktor Steidl Dostál Ir Posselt Schreiner Prášek Dvořák Kasper Weinrich Viškcvský Peschek Kladno Nová Paka Cheb
32 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 23. listopadu. (Volební re- forma narské radě.) Dle krakovského „Czasu“ podzimní zasedání říšské rady nepo- trvá déle 16—18 dní. Prvou čásť jeho zabere rokování o všeobecném volebním právě. Barom Gautsch hned na počátku zasedání přednese hlavní rysy vládního projektu, jehož podlrob, nesti podá poslanecké sněmovně teprve v za- sodání zimním. O prohlášení Gautschově roz- přede se ihned debata, kterou i „Czas“ pokládá za potřebnou. Debata řijnová byla dle jeho mí- nění pouhá demonstrace; od té doby se však poměry změnily. Vláda přihlásila se zjevně mezi stoupence všeobecného volebního práva celé veřejné mínění zabývá se nyní touto otáz- kou, při čemž každá strana chce již předem zabezpečiti své zájmy. Debata bude tedy ne- jen zásadní, nýbrž i meritorická, neboť vedle zásadní otázky, doporučuje-li se pro Rakousko všeobecné velební právo, stoupenci jeho před- stoupí již s různými návrhy a ohraženími. Pokud se týče vládního projektu, vídeň ský zpravodaj „Czasu“ registruje také jen po- věsti, poněvadž přesných zpráv ještě není a býti nemůže, poněvadž sám projekt není hotov. Zaznamenává tedy jen, že volební právo má býti sice všeobecné, ale rovné pouze uvnitr jednotlivých korunních zemí; mezi korunní země mají se však mandáty rozděliti ne- rovně. Tato nerovnost dotkla by se hlavně Haliče, Bukoviny a některých jižních zemá.
Gautsch Gautschův Praha Rakousko Halič Bukovina
33 article
Pisatel však soudí, že vláda nepřijala dosud za svou tuto myšlenku nerovnosti, nýbrž že vyslechne dříve mínění všech politických stran, zejmena i Poláků, než se odhodlá k tak roz- hodnému kroku. V Praze, 23. listop. (Německé po- mínky všeobecněho volebníha práva.) Výbor vídeňského pokrokového spol- ku předkládá valnému shromáždění resoluci, v niž se vyslovuje pro zrušení kurií a vše- obecné, přímě a rovné hlasovací právo. Aby však národní, hospodářské a kulturní menšiny byly náležitě chráněny, žádá 1. příslušné roz- dělení mandátů mezi jednotlivé korunní zeměa volební okresy; 2. přislušné stanovení voleb- ních okresů; 3. přijeti soustavy zastoupení po- měrného; 4. zřízení zvláštního soudu pro věci volební, aby se zabezpečila čistota voleb a 5. stanovení počtu členů panské sněmovny, z nichž většina má býti volena. V Praze, 23. listop. (Uherská krise.) Kolom. Szel1 meškal tyto dni v Pešti a měl perady s některými svými politickými přáteli. Za těchto rozhovorů se vyslovil, že krise se ještě více přiostři, nebude-li ma- darským národním požadavkům nějakým způ- scbem vyhověno. Předseda uherského správního soudu, dr. Wekerle, navštívil barona Fejérvára. Jak se „Budap. Tagbl.“ dovídá, dr. Wekerle přišel poučit bar. Fejérvára, že odněti dotací nepo- volným stolicím příčí se zákonům a při- jde-li tato věc před soud, že orár bude sou- dem vyzván, aby zadržené dotace poukázal k výplatě podmínečně. V Praze, 23. listopadu. (Bánův s po s uherskou vládou.) Uherská tisková kancelář popřela již zprávu, že mozi bánem hr. Pejačevičem a uherským ministrem ob chodu Vöröšem vypukl sppor. Přičinu sporu však zamlčela. Záhřebský „Obzor“ píše v té věci: „Měli jsme z Rěky zprávu o sporu mezi bánem a uherskou vládou; zpráva byla demen-
Polák doktor Wekerle Fejérvár Budap Pejačevič Vöröš Praha Pešť panská sněmovna