3
masthead
24. listopadu 1905
5
article
Nezodpověděna zůstala také žádost českých po-
slanců, obsažená v dotaze, aby policie pražská byla
zreformována, poněvadž svou brutalitou doká-
zala, že je naprosto neschopna. Odpově
místodržitelova nemůže nás naprosto
uspokojiti, protože vyhnula se právě nejzávaž
nějším stížnostem, na které v našem dotaze kladen
byl obzvláštní důraz.
Posl. Hrubý: Místodržitel přednesl Křikavův poli
cejní raport.
Posl. dr. Pippich (pokračuje) uznal, že služba
policejní je těžká, ale za to má býti její vedení tak
uvědomělé, aby počítalo s duší davů a nedalo bez
příčiny masakrovati manifestující zástupy.
Posl. Kalina: Protivenský, Chum a Zerboni, ta-
ková kasiňácká trojice, ta kazí svým příkladem!
Posl. dr. Pippich: Policie měla poznati, že útoky
nedály se se strany lidu, nýbrž jednotlivců a proto
neměla tak surově vystupovati skoro
proti eelému pražskému obyvatelstvu.
Pokud se týče ztýrání vrchního komisaře Pa
houna, muže zajisté váženého a oblíbeného, připo
menouti sluší, že sami vůdeové hnutí chrá-
nili ho před rozzuřeným davem svými
vlastními těly. Za to druhý den jednání policie byle
tak nervosní, že činilo dojem, jakoby chtěla prověst
pomstu za sobotní večer.
Čeští poslanci jsou dobře o všem informováni
a právě proto nemohli býti spokojeni tím, co jim
včera řekl místodržitel a žádají rozhodně, aby byl
pravý stav věci vyšetřen, aby bylo spravedlnosti uči-
něno za dost, a ti činitelé, na něž vina padá, aby
byli co nejpřísněji potrestáni. (Výborně!)
Posl
Hrubá
Křikavův
doktor
Pippich
Kalina
Protivenský
Chu
Zerboni
6
article
Olázky linanční správy zemské.
Řečník obrátil pak pozornost k řadě rozpočto
vých položek, zejmena těch, proti nimž směřovaly
výtky německých poslanců.
Jest se diviti, že Němci brojí proli udělení sub
vence zemské na české oddělení londýnské výstavy
Naprosto nesprávno jest německé tvrzení, jakoby
čeští členové zem. výboru měli na mysli pouze pro-
spěch národnosti české. Důstojné obeslání výstavy
londýnské je otázkou důstojnosti zemské represen-
tace v cizině, otázkou, jejíž provedení je nutné, má-l
k nám býti sveden mohutný proud turistický, má-l
vůbec býti vzbuzen v Anglii zájem pro náš veřejný
život, pro náš obchod a průmysl.
Stejně obnosy, vynaložené na školství, země-
dělství, a na kulturní potřeby země nespadají na vruk
české nehospodárnosti, kterou Němci nám vytýkají
protože jsou společné pro obě národnosti, a vyčítá-l
se „Misswirtschaft“ českým členům zem. výboru, pal
musí do této výtky zahrnuti býti také němečtí členove
zem. výboru, poněvadž nikdy se nevzpírali povolen
nákladů na věcné potřeby země.
Nutnost nápravy zemských financl.
Přes veškerou úspornost jest finanční hospodář-
ství zemské v nynějším stavu neudežitelno, třeba část
poplatnictva vzpírala se nápravě, musí se konečně
najíti radikální prostředek, aby zemské finance byly
sanovány. Čekati až do r. 1909, kdy bude proveden
reforma osobní daně z příjmu, je nemožno, proto že
nekryté schodky za čtyři roky vzrostly by do takově
výše, že by nulně musila nadejíti kalastrofa.
Němec
Anglie
7
article
Otázky politické.
Na sklonku řečí své poukázal dr. Pippich na
otázky politické, které jsou ve stejně bídném slavu,
jako olázka finanční. Parlamentní život u nás zalo-
žen je na umělém podkladu bezpráví a křivdy. Po
žadavky národů zůstaly nesplněny, všude vyskytuje
se nespokojenost a brojení. Jediná možná spása je
změna volebních řádů, která musí býti provedena,
u nás ovšem nikoli úskokem, jako na Mo-
ravě, poněvadž nemáme příčiny, abychom nevystou-
pili přímo a rozhodně. Všeobecné hla sovac
právo jest požadavkem, k němuž mu-
síme upříti všechny své síly. Snad potom
nastane změna osob; ale je si jen přáti, aby li, kteř
přijdou po nynějších zástupcích lidu, byli stejně po
clivými a obětavými pracovníky v zájmu země, jakc
dosavadní, aby vedeni byli tak silnou a vroucí láskou
k vlasti, takovým porozuměním pro zájmy země a oby-
vatelstva, jako nynější. Politická otázka musí z ny-
nějšího provisoria býti konečně uvedena na modern
podklad spravedlnosti a lidskosti. (Hlučný potlesk.
Pippich
8
article
Posl. Pelers (Všeněmec) myslil, že zatímný roz
počet byl místo řádného předložen proto, aby Něme
byli oklamáni. Na Němce bylo v rozpočtu mále
pamatováno. Ze 76 millionů výdajů zemských při-
padá pro Němce pouze 20 millionů. Němci musili
upustiti od obstrukce, aby jen skrovných ústupků
pro německé okresy dosáhli. Ačkoli se kompromisem
utvořil rámec pro vyřizování českých i německých
záležitostí, byli Němci přece často zaskočeni.
Řečník potom dokazoval, že Němci jsou v
všech oborech zkracováni, brojil proti dosazování
samých českých úřadníků do služeb zemských
podal na konec návrh, týkající se zahrazování hor-
ských údolí. Skončil pak prohlášením, že Všeněmei
budou hlasovati proti zatímnému rozpočtu. K tomu
připojil návrh, aby v příštích rozpočtech byli oba
národové stejně opatřeni.
Nejvyšší maršálek zemský sdělil pak, že k
slovu přihlásili se ještě pro návrhy poslanci dr
Herold a dr. Kramář; posl. Schreiter dal se ze se-
znamu řečníků škrtnouti. Potom udělil slovo posl
Adámkovi.
Posl. Adámek: Jest smutným úkolem mluviti
o zemských financích; děkuji posl. dru. Pippichovi
že mi úkol ten usnadnil a také pánům z druhé
strany, kteří proti zem. výboru vystoupili. Jejicl
útoky nebyly předneseny způsobem obratným, takže
není potřebí velkého namahání, přivésti je na pravou
míru.
Posl
Nout
Němec
Herold
doktor
Kramář
Adámek
9
article
Kdybych chtěl o všeobecné finanční situaci země
mluviti, musil bych stále jen opakovati: jest smut-
nou pravdou, že finanční stav země zůstává stejným
ano že spíše se horší. Jest také pravdou, že žaloby
na zemský výbor opakují se v každém zasedání, ale
nemenší je pravdou, že žaloby tyto, jakmile dozněly.
zůstávají nepovšímnuty, že totiž nikdo o to ne-
pečuje, jak by se zemské finance upra-
vily. Přicházlse jenom s novými a no-
vými žádostmi a nároky na zemské fi-
nance, ale o příjem, o úhradu se nikdo
nestará. Namnoze nároky tyto dějí se
také agitačně; přál bych tém, kdož nesvědo-
mitě s novými a novými žádostmi přicházejí, aby
seděli v zemském výboru. My rokujeme o zem-
ském rozpočtu, ale nevíme ani, jaký je
příjem, nevíme, jaké je vydání, jaky
bude schodek. Takový rozpočet žádné okresní
zastupitelstvo nesmělo by sestaviti. Táži se: proli
které berni poplatnictvo nezdvihá již dnes hlasur
Ale odvažte se odmítnouti žadost ktelé-
koli korporace, uvidíte, jaká nastane
bouřkal Dokud takové poměry potrvají, dotud
o sanování zemských financi nebude řeči.
Způsob, jakým dnes mluvil posl. Kasper, zde
ještě nebyl. Brutální surovost, s kterou vystoupil
proti zem. výboru, nezasluhuje ani odpovědi. Je
smutné, že na sněmu království če-
ského tak může mluviti učitel a vycho-
vatel mládeže, který sice z dopuštění božího
jest členem komise rozpočtové, ale neví, kolik platí
země na školství. Pan Kasper zapomíná, mluvě
o rozpočtu, že by si jej měl aspoň přečísti. Mimo to
žaluje posl. Kasper na nestejné rozdílení nouzových
podpor, nevěda, že jsme posud nic nerozdávali!
Kasper
10
article
Pan posl. Kasper mluvil o křivdění Němcůma
o jich odstrkování, zapomívá však na důkazy. Zem-
ský výbor šel tak daleko ve svém křivdění Němcům
že povolil 100 K pro svaz německých ochotnických
spolků a nyní máme povoliti těm chudým nešťast
ným městům jako jsou Karlovy Vary, Teplice. Ma-
rianské Lázně a jiné 20.000 K subvence, aby s
mohla representovat na výstavě londýnské. To přece
je jenom reklama! (Výborně !)
Panu Kasprovi šlo pouze o nezřízené útoky na
zemský výbor a k tomu postačí nadávati pouze. Zá-
kladní chybou je, že nechceme přiznati, kde jest
vlastní příčina naší finanění zbědovanosti. Ta je
v celé cenlralistické soustavě: stát vy-
čerpá veškeru berní sílu do poslední kapky a země
je odkázána na dělání dluhů a na přirážky.
Pan poslanec Peters mluvil o tajnostech v roz-
počtové komisi. Nejsem do nich zasvěcen. Hrozií
dále, že nebude jednáno o našich drahách, dokud ne-
bude parita a dokud nebude všem žádostem něme-
ckým vyhověno. Hrozil tedy obstrukčním vymábáním
německých požadavků. Dle toho ledy nemá rozhodo-
vali právo a potřeha, nýbrž umíněná zvůle, uplat
něná obstrukci. Podobné zbraně může však uži
Kasper
Němec
Kaspr
Peters
Karlov Vara
Teplice
Ma
11
article
každá strana. Pan posl. Peters mluvil také o vodo-
vodu karlštejnském. Hrad Karlštejn není však jen
českým majetkem, jest to hrad královský, bistorická
památka, a když přichází tak vysoce vzdělaný člověk
s druhé strany a začne vytýkati, že vodovod n
Karlštejně, zřízený na ochranu před možným po
žárem, jest českou vymožeností, děkují mu za jeho
poklonu, ale divím se mu. To jest také obrázek kul
turní vymoženosti, pravím však, že je to nedostatek
citu pro toto království a nedostatek vážnosti k na
šim pamálkám, které nám tak přirostly k srdci. Pan
poslanec Peters měl také nehodu. Vytýkal, že se mu
ztratil při jednání v rozpočtové komisi vodovod v
St. Georgenthalu.
Tento vodovod nemohl býti ztracen, pokud vím
do rozpočtové komise se nedostal, subvence však
jest vyplacena a proto nemohla se tato předloha
rozpočtovém výboru ztratiti! Vymlouvá-li se pan
posl. Peters, že nebyl dostatečně informován, pravím
mu, že měl by učiniti návrh na zřízení takové ko
mise, která by poslance o všem informovala. (Ve-
zelost.)
Přihlásil jsem se ke slovu proto, abych někten
snahy rozpočtové komise, týkající se věcí, spadají
cích v můj obor, objasnil. Pokud se týká hospodář
ského školství, mohu s potěšením konstatovati, ž e
oboru tom u vývinu našeho školstv
stal se veliký pokrok po stránce zevn
i vnitřní. Všechny téměř školy mají důkladně
vypravené a vším opatřené budovy. V poslední
době byly vystavěny tři paláce školské a jedenác
nových škol rolnických a hospodyňských, v nejbližší
době pak dojde ke stavbě nových deseti škol. Kon-
statuji, že veškeré německé školy, kde toho
bude třeba, budou míti nákladné budovy
Konstatují dále, že sám jsem osobně v některýc
případech intervenoval, aby překážky stavební byly
odstraněny.
Peters
Karlštejn
St . Georgenthal
Kon
12
article
Jsem přesvědčen, že veškerým oprávněným po-
třebám českého i německého lidu a ještě více snac
polřebám německým bylo vyhověno.
S potěšením konstatuji, že také v kruz íek
německých, které ovšem ještě objektivně posu-
zují, se to uznává. Školy byly z ciziny hojně na-
vštěvovány a návštěva jich dále stoupá. Všude tam
kde učitelstvo a kuratoria konají svědomitě svou po-
vinnost, poměry se znamenitě zlepšily. Při usazování
učitelstva byl brán zřetel k praxi, jenže těch sil,
které mají náležitou praxi a odborné vzdělání, není
mnoho. Tu spočívá chyba v tom, že dosud se nepo-
dařilo, aby zkušební komise mohla také požadavky
své zvýšiti. Když komise zkušební náležitě budle se
stavena a program zkoušek nově upraven, zvýší se
požadavky zlepší se i zde mnohé. To ovšem nespo-
čívá pouze na zemském výboru. Prosím, aby bylo
vzato na vědomí, že řádné vydání na hospodářské
školství v roce 1905 činilo 670.000 K, letos 760.000K
mimořádné vydání roku 1895 140.000 a letos téměi
2 0.000 K.
13
article
Pan posl. Peters mluvil o tom, že v oboru
průmyslových musef Němci též byli zkracování. T
jest opět tak správná bilance jako všechny jeho dří-
vější. On klade na náš účet umělecko průmyslové
museum v Praze a technologické museum, která
obě jsou přece dvoujazyčná. Nám vš a
nepodařilo se v Liberci při museu do-
síci ani nejskrovnějších požadavků.
Pan posl. Peters zapomíná na to, že veškeré
říšské ústavy u nás jsou vesměs n
mecké, že na vydržování jich platíme taktéž my
Čechové bez bezprostředního prospčchu. V tom vi
díme přetížení království českého, poněvadž se za
nedbávají soustavně kulturní potřeby
našeho království; musíme tedy sami o ně
se starali, nechcemeli se státi poroby v tomto sou
státí a chceme-li obstáti v soutěži. Museum naše za
slubuje plnou měrou podpory.
Řečník pojednal pak o vývoji technologickéhoa
uměleckého musea v Praze, jakož i velmi pochvalně
se zmínil o prčmyslovém museu v Hradci Králové.
Poukázav na uměleckou galerii pravil řečník, že p
stisněných poměrech finančních náklad zemský na
ni nesmí přesahovati míru.
Zabývaje se olázkou úřadnictva zemského po
znamenal řečník, že nic není lak pohodlné, jako
útočiti proli těm, kteří se nemohou bránit, ale kava-
Iírské to není. Nenapadá mi — pokračoval — abych
prohlásil, že zemská správa je ve všem vrchole
dokonalosti. Taková není nikde, ale paušální útočení
proti úřadnictvu zemského výboru nechci nazvati
pravým jménem. Křivými žalobami a odsuzováním
beže slyšení obviněného se věci nenapraví. Mám za
svou povinnost veřejně prohlásiti, že naše úřad-
nictvo výtek jemu činěných neza slu-
huje (Výborně!), náleží k nejlépe kvalifi
kovaným silám, které vůbec bylo lze získati
právě zemský výbor může se chlubit opravdovou
elitou úřadnictva.
Peters
Čecho
Praha
Liberec
Hradec Králové
umělecký průmyslový muzeum
umělecký muzeum v Praga
14
article
Prosím, aby se proti úřadnictvu takové útoky
nepodnikaly. Úloky ty nesnášejí se se slušností
pravil-li pan Peters, že bude nejlépe, když za Čech
se ustanoví úřadník Němec a toho že musíme
vzíli takového, jaký je, pravím, že by polom zemský
výbor byl opatrovnou různých existencí, které jinde
uplatniti se nemohou. Dokud my jsme v Čechách
odnároku, aby zemští úřadníci byl
mocni obou zemských jazyků, nikdy
neupustím e. Mluvil li o tom, že přibylo mnoho
úřadníků, poukazuji na úžasné rozvinutí agendy u
zemského výhoru a zemských ústavů. Ku přístavu
holešovickému vráceti se nechci, snad pan poslanec
Peters učiní návrh, aby do něho Němci nejezdili.
Řečník mluví o komisi rozpočtové a o resoluci
ohledně úpravy říční a přehrad údolních a pravíp.
Pelersovi, že generální program v komisi pro vodní
stavby byl po velice důkladných poradách vypra-
cován; technikové ale, ač měli pevné vědomi, že
jich program je dobrý, žádali přece o přivolán
předního odborníka v tomto oboru, aby program ten
prozkoumal a podal o něm své dobré zdání. A tím
vynikajícím odborníkem byl — Němec. Dobrozdán
pak potvrdilo všechny základní zásady tohoto pro-
gramu.
Peters
Němec
Čechy
15
article
Dva systémy stojí proti sobě: zastaralý, překo-
naný system regulace řek pouhým upravováním bře-
hů bez zalesňování a zadržování přívalu vod a proli
němu stojí system moderní s nádržemi, zalesňovánín
a zastavením bystřin. Tento spor se přenáší na
osobní pole, což je veliká chyba. Je-li smutno mluvili
o našem rozpočtu, mnohem smutnější je mluvitio
naší politické situaci. Bez obalu přiznávám, že po-
vážlivá politická situace spočívá zvláště v tom, ž
naděje, které byly skládány ve změnu ministerstva,
nebyly splněny. V ministerstvu Gaulschovu nevidíme
nic jiného, než vydání staré knihy v nov
obálce, ale se starým, smutným obsa-
hem, jako všechny ty předešlé. Nám se
křivdí stejně jako dříve. Boj o vyhlazení našich men-
šin šíří se s touž brutalitou, jestli ne větší, jakoje
to vyhlazováni Poláků se strany Prušáků v Poznani.
Mám vypočítávati celý ten rejstřík žalob? Vídeňští
státníci v těchto velkých dobách dosud nepoznali, že
bez urovnání a vyřízení české otázky nelze pomý-
šleti na to, aby jiné velké problémy byly zdárně
řešeny. Česká otázka tím strnula a dr. Gautsch je
velice na omylu, domnívá-li se, že oklikami neb li-
chotnými sliby dá se tato otázka řešiti.
To jest osudný klam, přejatý od jeho předchůdců
který se na něm vymstil. Nepodaří-li se ministerstvu
nynějšímu otázku tulo řešiti na základě práva a spra-
vedlnosti, pak také jeho osud jest zpečetěn. Ministn
Gautsch se mýlí, že rozvinutím otázky všeobecného
rovného práva hlasovacího českou otázku odstraní
Polák
Prušák
doktor
Gautsch
Ministn Gautsch
Poznaň
16
article
Tuto otázku rozvinul, jsa k tomu přinucen. My sto
jíme při této zásadě, ale nezapomínáme na potřeby
našeho národa, nevzdáme se v domáhání se těchto
našich práv v naší říši, za jakýchkoli poměrů. Pra-
vím, že stojíme v nekrvavé revolucí. Jestliže tat
velká doba nalezne opět na stolicích
ministerských pidimužíky, kleří ne-
znají nic jiného, než českému lidu křiv
diti, pak nastati mohou pro tuto říš
doby osudné, Bar. Gautsch by neměl zapomínati
že i největší reformy nemají účinku, přichůzejí-li opo-
zděně, nebo byly-li vynuceny. V historii rakouské
hraje to slovo „pozdě“ velkou úlohu a bojím se, že
bar. Gaulsch přijde k pravému poznání „pozdě“ opě
o celou myšlenku. Netajím se tím, že netoužíme pe
bojích a zápasech, ale se vší rozhodností prohlašu-
jeme, že jakýmikoli polovičatými kon
cessemi a nesplnitelnými sliby ná
více neutiší. Otázka česká musí býti vedle vel-
kých problémů řešena a snad i dříve, než jiné pro
blémy, nemá-li nastati pro naši říši krise, ale tak
katastrofa. Videňští státníci měli by si všímati toho
Gautsch
17
article
velikého hnutí, které se šíří a měli by věděti, že se
již kostky vrhají o budouenost Rakouska. Nám to
ale bude jedno, naší vinou nebude, dopadne-li to pro
tuto říši nešťastně. My varovali v čas, my žádali, by
s námi v království českém bylo učiněno narovnání
Nestrpíme, aby stále a stále páchané křivdy u nás
zkostnatěly v nějaké právo. Náš národ jest na t
příliš sebevědomý, než aby chtěl v takové otrociv
skloniti šíji. Trvám na tom, že my proti officiálnímu
Rakousku tuto říši neuhájíme. (Výborně! Potlesk
Řečníku se blahopřeje.)
Posl. Pacher (Všeněmec) snaží se dovoditi ne
správnost tvrzení, že pražská policie počíná sobo
strannicky jenom proti Čechům a připomíná zakro-
čení její z roku 1897 v Chebu, kdy prý Čechov
navzájem nikterak nebyli rozhořčeni. Události krasli-
cké a inšprucké nasvědčují prý pádně, že Němcůn
zakoušeti je od úřadů bazpráví a libovůle při nej-
menším touže měrou, jako Čechům. Byl jsem sám
svědkem — praví řečník — když v Karlových Va-
rech měl býti otevřen bez povolení besední dům
my se tam přišli na budovu a slavnost podívat,
Posl
Pacher
Čecho
Čechov
Rakousko
Cheb
Karlová Virginie
18
article
(Hlučný posměch na českých lavicích.) — jak městsk
policie obstoupila budovu, aby zabránila provedení
jakéhokoliv zlého úmyslu. (Veselost.) Kdyby prý
byla v Praze jako druhdy nerozdělená universit
a kdyby němečtí sludenti podnikli útok na tento
ústav, aby vymohli sobě od rektorátu jazykové opa-
tření, jak to učinili čeští studující ve Vídni. jak by
s nimi naložilo české obyvatelstvo pražské? (Sou
hlas u Němců.) Což má probůh všeobecné právo
volební společného s vytloukáním oken v německém
kasině, s barevnými čepičkami německých studentův
a s výklady židovských obchodníků? Nenapadá prý
mu hájit Židů, leč tolik nucen prý je prohlásiti, že
se jim křivdí, obracejí-li se demonstranti pro volební
právo vůčí nim. Vů i posl. Březnovskému tvrdí řeč
ník, že v Praze je přes 900 studujících arijského
původu. Čechové by prý nejraději vykouřili z Prahy
jak Němce tak i židy. Němci v Praze jsou prý ná-
rodností ode dávných dob usedlou a nechodí snad
Prahu dobývati, Čechové však usilují o počeštění
míst německých. Není prý správno, vytýkati Něm
cům, jakoby neměli citu pro Prahu a zemi, leč způ-
sob, jakým s nimi se nakládá, Ilumí prý v jieh
nitru přítulnost ku Praze.
Za hlučného odporu českých poslan« ů snažís
řečník dovoditi, že prý by vládě bylo nejmilejší
kdyby Němci z politického obzoru zmizeli, protote
by se s klerikály a Slovany pohodlně srovnala. Vše-
německý mluvči nechápe, proč prý se v Praze n
pořád obrožují německé spolkové domy, sč prý Ne-
mectvo pražské nemá politického vlivu.
Němec
Žid
Čecho
Praha
Vídeň
Německo
Slovan
19
article
Illučný odpor na českých lavicích a hlasy: Ž
tec! Besedy! (Nepokoj.)
Posl. Anýž: V německých městech umějí vy
tloukat okna v če-kých besedách, strhovati chodcům
čamary a biti do Čechů holemi!
Posl. Pacher: Nemluvím proto, bych roztižku
ještě zvětšil, nýbrž abych ji spíše vyrovnali
Posl. Anýž: Pak muníte mluvit pravdu!
Posl. Pacher: V Čáslavi se Němcům nestane
dojista nic, protože jich tam už není. Tam Něme
ctví dávno vybynulol
Posl. dr. Zimmer: Je jich tam ještě několik sel
mohu vám je vypočitat. (Hlasy: Oficíři l)
Posl. Pacher praví, že opětovné útoky na kaslno
a na buršáky vý namu projevů pražských jsou je
nom na újmu
Posl. dr. Koldínský: Tak musíte začiti s »uza
vřeným h
Posl. Pacher vykládá, že policisté nehájili pouz
německé kasino. V Marianské ulici, jež byla uza-
vřena, slyšel, že prý se to stalo proto, aby nemohl
socialisté vylloucí »Národním Listům« okna.
Posl. Anýž: To vám někdo nasadil na nos
bulíka!
Posl Schreiter: Poslanec Březnovský dostan
policajty taky co nevidět!
Posl. Pacher: Koll. Krajčíkovi vytloukli taky
okna. Měli byste již ustati od lohoto způsobu boje
a nechati také studenty, aby pěstili své starodávné
neškodné zvyky.
Posl. dr. Podlipný: Takové sbumly« by jim ne
dovolili nikde!
Posl
Anýž
Čecho
Pacher
Němec
doktor
Zimmer
Koldínský
Březnovská
Krajčík
Podlipná
Čáslav
Ž tec
20
article
Posl. Pacher: Dojde-li v noci k pouliční srážce
píše se hned v českých novinách o zpitých něme
ckých studentech, kteří vraceli se z knajpy, ti prý
skandál vyvolali. Odkudpak vracívají se jiní ? T
také jistě nebyli na měši
Posl. Březnovský: Mají německou opicil
Posl. Pacher: Nu, jak vidím, nejste taky pro
tomu! (Hlučná veselosť a hlasy u německýci po
slanců: Koukněte mu na nos l)
Posl. Pacher pokračuje za hlučného odporu če
ských poslanců v hájení pražských Němeův a bur
šáků a prohlašuje posléze, že Němci odrazí jakýkol
pokus o volební opravu na úkor Němců rakouských
(Pochvala a potlesk u Všeněmců.)
Posl. Chaloupka (agrárník) želí nad neplodnost
přítomného zasedání. Bylo vyřízeno málo, skoro ni
a ještě ty nepatrné předlohy, které jsme projednali
musili jsme Němcům kompensacemi draze zaplaliti
Za rozpočtové debaty neslyšeli jsme s německé strany
nic, než zmínky o demonstracích, úloky na českou
národnost a stesky do bídného zemského hospodář
ství. Řečník kárá způsob, jakým německý učitel
Kasper mluvil o české národnosti a obrací se prot
výlkám posl. Lipky, že zemské příspěvky větší měrou
poskytují se krajům a ústavům českým, než něme-
ckým. Ani v řeči posl. Pachera nebylo nic důvod-
ného proti zemské správě. Chtějí li Němci rozdělení
zemského výboru, mohli bychom my s daleko větším
právem chtiti rozdělení úřadů státních. Ostatně
v kvalifikační komisi zem. výboru zasedají laké páni
z druhé strany a nedá se mysliti, že by tito na-
držovali žadatelům české národnosti proti německým
Řečník jest přesvědčen, že sněm v tomto složen
neprovede ničeho, zejména že nepřispěje k ozdravění
zemského hospodářství. Nestačí však změna osob, ne
stačí ani taková předloha, jakou předložila vláda
nýbrž jest třeba, aby volební řády byly upraveny
způsobem spravedlivým, vyhovujícím všem stavům.
Posl
Pacher
Němec
Chaloupek
Kasper
Lipka
Němův
21
article
Že stav zemských financí jest kritický, o tom nep
chybuje. Rozcházíme se pouze v tom, jakým způso
bem zažehnati kořen zla. Vláda si nepřeje sesílen
hospodářství zemského, poněvadž nechce míli země
hospodářsky silné bojíc se současně sesílení autono
mie. O tom nejlepším svědectvím jest cukerní premi
S německé strany bylo řečeno, že jsme byl
příliš chytří, než bychom si dali demonstracemí
pražskými rozbíti sněm. Myslí-li, že nám tolik n
sněmu záleží, prohlašují, že sněm lento nestojí za
nic a že bychom si z rozbilí jeho naprosto nic ne-
dělali. Řečník klade důraz na to, že hlavním poža-
davkem jeho strany je uzákonění obou předloh: zá-
kona o zájmových společenstvech a zemském pojišťo
vání a žádá, aby zemský výbor pracoval k tomu, by
předloha o pojišťování zemském byla vyřízena již
v příštím zasedání. Líčí dále trudné poměry zeměděl-
stva a praví, že sanování zemských financí nesmí se
státi způsobem, který by zemědělstvo ještě více po
škodil. Strana řečníkova ráda přistoupí na každý ná
vrh, který by znamenal hospodářské posílení všech
stavů bez rozdílu národností. (Souhlas
Posl. Štole navrhuje konec debaty, jenž také
Nejv. maršálek zemský ohlašuje, že je násled
kem toho nutno, aby se strany dohodly na osobách
generálních řečníků z oněch poslanců, kteří ještě ke
slovu jsou přihlášeni. Jsou to: proti: poslanei
Krützner, Stahl, Kalina, Glöckner; pro
(posl. dr. Werunsky se dal vyškrtnouti ze se-
znamu) poslanci dr. Schreiner, Traut zl
Němec, dr. Stránecký, dr. Herold, dr.
Kramář, Anýž, dr. Šamánek, dr. Pantů-
ček a dr. Zimmer. Ježto přihlášení řečníci ne-
mohli se na volbách generálních řečníků dohodnouti
vylosoval nejvyšší maršálek zemský jména generál
ních řečníků a to pro dra. Pantůčka, prot
dra. Krůtznera.
přija
Posl
Krützner
Stahl
Glöckner
doktor
Werunsky
Schreiner
Traut
Němec
Stránecký
Herold
Kramář
Anýž
Šamánek
Panta
Zimmer
Pantůček
22
article
Návzhy a dotazy.
Posl. P. F. Krejčí a soudr. podávají návrh, v
kterém se žádá usnesení sněmu, dle něhožoe
1. Obchodní školy veřejnými kor-
poracemi zřízené a udržované se se-
zemšťujl.
2. Zemskému výboru se nkládá, aby v dohodě
s vládou vypracoval do příštího zasedání sněmov-
ního předlohu zákona, kterým by obchodn
školství bylo systematicky a přimě-
řeně praktickým potřebám vybudo
váno a finančně zabezpečeno.
V ohledu formálním se navrhuje přikázání ná
vrhu živnostenské komisi bez prvního čtení
Dotazy podali;
Posl. Blahovec k místodržiteli ve příčině zrušen
železničního ředitelství v Plzni
Posl
Blahovec
Plzeň
23
article
Posl. dr. Jan Zimmer a soudr. podávají na místo
dižitcle tento dolaz: Podepsaní netají se přesvědčením
že jest úkolem a povinnosti jak policejního úřadnictva.
tak i zřízenců jeho starati se o veřejný pořádek
pečovati a hezpečnost osoby a majetku. Neméně jes
však přesvědčením podepsaných, že největší chybou.
ba pravým proviněním jest, když tito úřadníci, pokud
se týče zřízenci policejní, ať již z nepochopení, vášně
politické strannickosti neb z jakýchkoliv jiných dů-
vodů nedovedou zachovati míru své působnosti, dají
se strhnouti k nerozvážnostem, ba dopustí se i čin-
ných nezákonností. Takových nesprávností, nepřístoj-
ností, ba přímo nezákonitostí dopustili se v někte-
rých případech jak úřadníci, tak i zejmena
zřízenci policie pražské, a to v Praze ve
dnech 4., 5. a 6. listopadu za manifestací ve prospěch
všeobecného, přímého a rovného hlasovacího práva
konaných. Dotyěné případy byly již dílem v inter-
pellaci poslanců strany svobodomyslné, k V. E. ohled-
ně zmíněných manifestací svého času podané, uvedeny
a jiné byly detailně uvedeny jednak v „Čase“, jednak
V „Podvysockých Rozhledech“ ze dne 10. listopadu
1905 č. 1., kde určité, hodnověrné osoby nabídly se
ku podání svědectví o případech zde uvedených. Jiné
případy byly již zemským co trestním soudem v Praze
projednány a byly inkriminované osoby, jak uvád
soudní referát v „Nár. Listech“ ze dne 19. listopadu
r. 1905 č. 319., ze dne 21. listopadu 1905 č. 321 a z
dne 22. listopadu 1905 č. 322 a sice Karel Miler, Kare
Lébr a Theodor Malý z trestních činů jim za vinu
kladených vesměs osvobozeni.
Posl
doktor
Zimmer
Miler
Kare Lébr
Malá
Praha
24
article
Podepsaní mají za to, že tato celá řada nepřístoj-
ností a nezákonností se strany policejních úřadníků
zřízenců zaviněna byla zvláště tím, že v čelo po-
licejní stráže pražské postavení byl
lak zvaní revírní inspektoři, většinou
to bývalí důstojníci, z nichž mnozí po-
strádají náležitých sludií, potřebnéh
rozhledu a jmenovitě znalosti běž-
ných. veřejných a zvláště sociálních
poměrů, následkem čehož nejsou tito úřadníci způ-
sobilí k vyučování mužstva, kierýžto úkol
jiných státech, jako v Anglu, v Německu, ba i v same
Vídní obstarávají výhradně úřadníci konceptní, ted
právníci.
Za další příčinu naduvedených nesprávností praž
ské policie považují podepsaní tu okolnost, že v p
slední době do stavu policejních úřadníků zařazen
byli prononcovaní Němci, jako vrchn
komisař Chum a jiní, a že právě v cele
oddílu policejní stráže před německým
kasinem stáli úřadníci rozhodně ně-
meckého smýšlení, již se svou nechu
ke všemu českému nikde netají. A práv
v těch místech ty nejkřiklavější ne
správnosti se sběhly.
Vzhledem k okolnostem těmto táži se podepsaní
1. Jsou případy tyto V. E. známy?
2. Jest V. E. ochotna jednotlivé případy tyto se
vší plísnosti vyšetřiti dáti a sněmu o tom sdělen
učiniti.
3. Jest V. E. ochotna o lo se postarali, aby vin
níci náležitě potrestání byli a aby náležitá reforma
při c. k. policejním ředitelství v Praze byla provedena
Příšti schůze koná se zejtra, 24. listopadu o 11.
hod. dopolední.
Na jednacím pořadu jest pokračování ve dnešním
jednacím pořadu.
Konec schůze o 5. hod. 15 min
Němec
Chu
Německo
Vídeň
Praha
25
article
Klub sněmovních poslanců národní strany
svobodomyslné měl včera před sezením sněmu
schůzi za předsednictví dra. Pacáka. Předseda
přečetl přípisy okresů a obel, vyslovujíeích se
pro zavedení všeobecného rovného hlasovacíh
práva; potom sdělil, že dle usnesení klubu žáda
nejvyššího maršálka zemského, by na jednací po
řad dána byla předloha o výslužném obecníeh
a obvodních lékařů, předloha o maloživnosten-
ské akci, jakož i předloha o úpravě příjmů
industriálních učitelek; nejvyšší maršálek zem
ský slibil vyhověti těmto žádostem. Potom pro
jednán byl jednací pořad sněmu. Dále schvá
leno bylo podání návrhu posl. Krejčího o se
zemštění obchodních škol, veřejnými korporacemi
zřízených a dolazu posl. Blahovce o pověstech
o zrušení železničního feditelství v Plzní. Vzhle-
dem ku přípisu učitelských spolků o discipliná
ním řádu pro učitelstvo bylo usneseno, aby posl
Špindler návrh disciplinárního řádu, který by
již předmětem porad, předložil učitelským jed-
notám, aby o něm podaly dobré zdání. Potom
usneseno zaslati nemocnému poslanci řediteli
Pacák
Blahovec
Plzeň
26
article
Schwarzovi v Plzni následujíeí telegram: Dl
jednohlasného usnešení klubu sněmovních po-
slanců národní strany svobodomyslné vyslovuje
Vám, milý příteli, předsednictvo klubu vřelé
přání k brzkému uzdravení a lituje, že musi
Vás v tomto období v řadách svých pohřešovali
ježto vzácné vědomosti, píle a práce Vaše vždly
byla na prospěch české věci. Dr. Bedřich Pacák
— Potom usnešeno zvoliti z klubu zvláštní k
misi, která by prozkoumala celý obsah osnovy
o zájmových společenstvech zemědělských Svo-
láváním této komise pověřen člen z. v. posl
Adámek. Klub rokoval posléze zevrubně o pra-
cích sněmovní komise pro změnu zřízení zem-
ského a o rozhovorech v jejím subkomitétu. P
provedené debatě usnesl se klub znova prohlá-
siti, že trvá na svém návrhu na provedení vše
obecného a rovného práva hlasovacího a na cel-
kové opravě zřízení zemského. Klub usnesl se
jednohlasně dáti posl. dru. Heroldovi svolení, by
vystoupil ze subkomitétu pro změnu volebníh
řádu, zřízeného při sněmovní komisi pro změnu
zřízení zemského.
Schwarz
doktor
Pacák
Adámek
Herold
Plzeň
27
article
Klub zemských poslanců české strany agránn
měl včera schůzi, které předsedal posl. Kubr. Vyří-
zeny nejprve běžné a vnitřní záležitosti klubu; po-
tom probírán jednací polad, k jehož jednotlivým
bodům usneseno zaujati určité stanovisko. Referát
posl. Chaloupky, řečníka klubu při rozpočtové de
batě, byl sehválen; přípis zemské jednoty katolického
duchovenstva byl vzat na vědomí.
Klub německo-pokrokových poslanců měl včer
večer v něm, kasině dlouhou poradu. Schůze prohlá-
šena byla za důvěrnou; neby a o ní podána žádn
zpráva.
Potřeby pražských vysokých škol. Za včerejšího
sezení sněmu byla u místodržitele deputace univer-
sitních professorů, vedená rektory obou universií
pražských, poslanci drem. Vřešťálem a pro
drem. Rieberem. Deputace požádala místodržitele,
aby věnoval svou péči potřebám obou universi
pražských. Místodržitel ujistil deputaci, že bude vě-
novati bedlivou pozornost záležitosti té a že se do
o všech potřebách obou universit jednotlivými pro
fessory podrobně informovati.nns
Kubr
Chaloupek
doktor
Vřešťál
Rieber
28
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Komise živnostenská konala schůzi včera za
předsednictví posl. hr. Chotka. Posl. Krejčík
pokračuje ve svém referátu o založení živnostenské
rady pro království české, která by podobně jako rada
zemědělská měla účelem hájiti, zvelebovati a pod-
porovati zájmy živnostenské, průmyslové, řemeslné
i obchodní v království českém. Po vřelé přímluvě
posl. Němce za návrh prohlásil i posl. Hofe
souhlas s ním za své kollegy německé, žádá však
rozdělení dle národnosti a přeje si odročení projektu
Posl. Mayer vyslovuje se vzhledem k důležitos
věci pro oba národní kmeny proti odročení. Pos
Krejčík podal pak vysvětlení v něklerých podreb
nostech německým členům komise, jež pak nalezly
souhlasu i na této straně. Posl. Glöckner sou-
hlasí, by zásadně otázka tato byla dnes rozhodnula
a aby bylo jednáno o základech, jako při radě země-
dělské. Lituje, že tak dlouho bylo s věci tou odklá-
dáno a že teprv rolnictvo musilo nám ukázati ceslu.
Souhlas a přání po rychlém vyřízení v zem. výboru
a sněmu projevili i poslanec Němec, Krato-
chvíl, Březnovský a Jirousek. Posl. dr.
Chotek
Posl
Krejčík
Němec
Mayer
Posa
Glöckner
Krato
Březnovská
Jirousek
rada pro království
29
article
Herrmann prohlašuje, že neni národnostně proti
podniku zaujat a doufá, že ani náklad nebude pro
zemské finance přílišný. Rovněž poslanci Glöek-
ner a Hofer prohlašují, že národnostního roz-
dělení budou se domáhati minoritním votem. P
doslovu referentově přijato jednomyslně následující
1. Nynější zemská komise budiž přeměněna na živno-
stenskou radu pro království české. 2. Působnost pří-
ští živnostenské rady budiž rozšířena na veškeré zá-
ležitosti rázu průmyslového. 3. a) Úkolem živnosten-
ské rady budiž zvláště, aby ve všech uvedených smě-
rech podávala vládě nebo zemskému zastupitelstvu
dobrá zdání a samostatně návrhy; b) aby vládu i
zemské zastupitelství podporovala při veškerých kro-
cích ve prospěch průmyslu a obchodu konaných;
c) aby podporovala snahy takových spolků, jež obraly
si za účel podporovati nebo pěstovati živnosti a prů-
mysl nebo jeho odvětví; d) aby podporovala nebo
spravovala školství průmyslné, obchodní, odborně,
řemeslné i pokračovací, pokud náleží do působnosti
zemské a na ně dozírala; e) aby zakládala neb spra-
vovala odborná musea neb jiné podobné ústavya
podniky ke zvelebení živností v království českém.
Herrmann
Glöek
Hofer
30
article
4. Zemskému výboru se ukládá, by po vyslechnutí
odborných korporaci do příštího zasedání předložil
sněmu dotyčné návrhy a stanovy. Poslanci Wein-
rich, Glöckner, Hofer. Spiess a dr. Herr-
mann podali minoritní svoje volum. Po tom posl.
dr. Herrmann referoval o peticích, podaných
drem. Englem stran zřízení živnostenského soudu
v Karlových Varech a usneseno pak jednomyslně.
by zem. výbor vyjednával s příslušnými úřadyo
zjištění rozsahu soudní agendy tamtéž. Posl. Krato-
chvíl referoval o resoluci posl. Glöcknera ve pří-
čině příznivějšího upravení úrazového pojišťování pro
živnostnictvo, což schváleno. V minulé schůzi refe-
roval posl. Březnovský o otázce zadávání praci
oprávněným živnostníkům. Po důkladném rozboru.
jehož zúčastnili se přísedící zem. výboru posl. Adá-
mek, posl. Jirousek, Němec, Krejčík, Kra-
tochvíl a Glöckner, byl relerát jednohlasně
schválen
Wein
Glöckner
Hofer
Spiess
doktor
Herr
Herrmann
Posl
Březnovská
Jirousek
Němec
Krejčík
Adat
živnostenský soud v Karlová Vary
31
article
Komise pro okresní a obecní záležitosti konala
schůzi dnes před sezením sněmu. Posl. dr. Steidl
referoval o petici města Kladna za opatření k za-
mezení infekčních nemoci; posl. Dostál referoval
o žádosti okr. výboru v Nové Pace na změnu § 50-
odst. 2. a 3. zákona o okr. hospodářských záložnách
posl. Trautzl referoval o žádosti posl. Ira a soudr.
za zřízení zvlášíního inspektorátu stravoven pro
okresy německé se sídlem v Chebu a bylo po delsí
debatě usneseno, žádost tu postoupiti zem. výboru
k šetření a podání zprávy. Posl. dr. Steidl podě-
koval potom předsednictvu za jeho činnost v komisi.
ke kterémužto projevu připojil se jménem německých
poslanců posl. Posselt. Předseda posl. dr. Pantů-
ček vzdal na to díky za laskavé uznání a za účinnou
podporu všech členů komise
Komise pro zájmová rolnická společenstva usla-
vila se dnes před sezením sněmovním. Předsedou
zvolen posl. Ferdinad prine Lobkovic, ná-
městky posl. dr. Schreiner a Prášek, zapi-
sovateli posl. Dvořák a Kasper. Bylo upuštěno
od generální debaty, kterou navrhl posl. Weinrich
a přistoupeno ihned k volbě referenta, jímž zvolen
posl. dr. Viškcvský a korreferentem poslanec
Peschka. Současně ustanoveno vyzvati předsedu,
aby svolal komisi hned při zahájení sněmu
Posl
doktor
Steidl
Dostál
Ir
Posselt
Schreiner
Prášek
Dvořák
Kasper
Weinrich
Viškcvský
Peschek
Kladno
Nová Paka
Cheb
32
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 23. listopadu. (Volební re-
forma narské radě.) Dle krakovského
„Czasu“ podzimní zasedání říšské rady nepo-
trvá déle 16—18 dní. Prvou čásť jeho zabere
rokování o všeobecném volebním právě. Barom
Gautsch hned na počátku zasedání přednese
hlavní rysy vládního projektu, jehož podlrob,
nesti podá poslanecké sněmovně teprve v za-
sodání zimním. O prohlášení Gautschově roz-
přede se ihned debata, kterou i „Czas“ pokládá
za potřebnou. Debata řijnová byla dle jeho mí-
nění pouhá demonstrace; od té doby se však
poměry změnily. Vláda přihlásila se zjevně
mezi stoupence všeobecného volebního práva
celé veřejné mínění zabývá se nyní touto otáz-
kou, při čemž každá strana chce již předem
zabezpečiti své zájmy. Debata bude tedy ne-
jen zásadní, nýbrž i meritorická, neboť vedle
zásadní otázky, doporučuje-li se pro Rakousko
všeobecné velební právo, stoupenci jeho před-
stoupí již s různými návrhy a ohraženími.
Pokud se týče vládního projektu, vídeň
ský zpravodaj „Czasu“ registruje také jen po-
věsti, poněvadž přesných zpráv ještě není a
býti nemůže, poněvadž sám projekt není hotov.
Zaznamenává tedy jen, že volební právo má
býti sice všeobecné, ale rovné pouze uvnitr
jednotlivých korunních zemí; mezi korunní
země mají se však mandáty rozděliti ne-
rovně. Tato nerovnost dotkla by se hlavně
Haliče, Bukoviny a některých jižních zemá.
Gautsch
Gautschův
Praha
Rakousko
Halič
Bukovina
33
article
Pisatel však soudí, že vláda nepřijala dosud
za svou tuto myšlenku nerovnosti, nýbrž že
vyslechne dříve mínění všech politických stran,
zejmena i Poláků, než se odhodlá k tak roz-
hodnému kroku.
V Praze, 23. listop. (Německé po-
mínky všeobecněho volebníha
práva.) Výbor vídeňského pokrokového spol-
ku předkládá valnému shromáždění resoluci,
v niž se vyslovuje pro zrušení kurií a vše-
obecné, přímě a rovné hlasovací právo. Aby
však národní, hospodářské a kulturní menšiny
byly náležitě chráněny, žádá 1. příslušné roz-
dělení mandátů mezi jednotlivé korunní zeměa
volební okresy; 2. přislušné stanovení voleb-
ních okresů; 3. přijeti soustavy zastoupení po-
měrného; 4. zřízení zvláštního soudu pro věci
volební, aby se zabezpečila čistota voleb a 5.
stanovení počtu členů panské sněmovny,
z nichž většina má býti volena.
V Praze, 23. listop. (Uherská krise.)
Kolom. Szel1 meškal tyto dni v Pešti a měl
perady s některými svými politickými přáteli.
Za těchto rozhovorů se vyslovil, že krise
se ještě více přiostři, nebude-li ma-
darským národním požadavkům nějakým způ-
scbem vyhověno.
Předseda uherského správního soudu, dr.
Wekerle, navštívil barona Fejérvára. Jak
se „Budap. Tagbl.“ dovídá, dr. Wekerle přišel
poučit bar. Fejérvára, že odněti dotací nepo-
volným stolicím příčí se zákonům a při-
jde-li tato věc před soud, že orár bude sou-
dem vyzván, aby zadržené dotace poukázal
k výplatě podmínečně.
V Praze, 23. listopadu. (Bánův s po
s uherskou vládou.) Uherská tisková
kancelář popřela již zprávu, že mozi bánem
hr. Pejačevičem a uherským ministrem ob
chodu Vöröšem vypukl sppor. Přičinu sporu
však zamlčela. Záhřebský „Obzor“ píše v té
věci: „Měli jsme z Rěky zprávu o sporu mezi
bánem a uherskou vládou; zpráva byla demen-
Polák
doktor
Wekerle
Fejérvár
Budap
Pejačevič
Vöröš
Praha
Pešť
panská sněmovna