Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV.

2

V Praze, v pátek dne 24. listopadu 1905.

Praha

3

Číslo 324.

4 article

Na ranní n odpol. listy přede lácí ne v Praze v admainistrani na měsl Betvrt leta . . . . 6 K —k s dvojí donáčkeu a měsl

Praha

5 article

kei ko 3kei

6 article

na čtvit leta . ve filislkách na něsío . . . . .. P'oštons a mtěsto na čtvrt lota . . s drojí zásilkou za Paást n čtvst leta . . . Kek

Kek

7 title

Dnošní čísle pre Prahu ie o 10 stranách.

Dnošný číslo pre Praha ie

8 article Železniční politika p. Gautsche

Železniční politika p. Gautsche V posledním zasedání poslanecké sně- movny rady říšské vystoupila vláda Gautschova s postátňovacím programem železničním, který zněl dosti důrazně a kterému slova minister- ského předsedy dodala značné aktuality. Vláda vyhovovala tu všeobecnému volání a přání vůd- čích stran parlamentu. Ku prohlášení o postát- nění drah pojilo se v řeči ministerského před- sedy prohlášení druhé, které slibovalo re- organisaci státní správy želozniční při respek- teváni národních potřeb. Tento passus adreso- ván byl zřejmě na adresu Němců. Z přesvěd- čených stoupenců jednotné soustavy státních drah stávali se pozvolna odpůrci její. Různé momenty padaly tu na váhu. Veliký průmysl, v prvé řadě hutní a báňský, má statu quo po- stavení oproti dopravním společnostem velmi pevné a výhodné a nemohlo tedy překvapiti, že nedávno předseda báňské organisace vídeňské tak důrazně se ohradil proti povolání českého odbornika k vedení tarifního oddělení ministeria železnic a proti programu postátňovacímu. Chápe se jasně, že baronem Gautschem ohlá- šená revise doprávních sazeb přinesla by roz- hodně zvýšení některých sazeb pro ony tovary. které jsou předmětem produkce železářské.

Gautsch Gautschův Němec

9 article

Kartel železářský dovedl mocenského svého po- stavení a svého vlivu účinně využiti, aby si zi skal četné výhody. Soukromé dráhy — a spe- elelně severní dráha císařo Ferdinanda — ni- kdy nebyly neochotny vyhověti a ve správě státních drah bylo vždy dosti přízně ke sna- hám kartelu. Proto s této strany ozval se nyni protest. Hlavním nositelem prolisestátňovacího ruchu železničního stali se však moravští a po nich slezští Němci. Momenty národnostní vedly je k tomu. Neni tomu dávno, co v moravských obchodních komorách byl ruch sestátňovací přijímán sympaticky — dnes specielně z Opavy vede se čilá agitace proti převzeti dráhy císaře Ferdinanda státem. Obavy před ohrožením zemských a městských finanei, kterými se od- por zdůvodňuje, nejsou než pláštěm momentů národnostních. Severní dráha císaře Ferdinanda stála věrně ve službách germanisačních faktorů moravských a slezských a poněvadž je zřejmo. ž: by správa státní musila opatrněji převzíti tradice tyto (že by správa státní snad nějak po- stavila se benevolentně oproti našim snahám národním, nebude přece po zkušenostech do- savadních tvrditi nikdo!) a zachovati alespon zdání nestrannosti, nastoupeno tolo tažení.

Ferdinand Němec Ferdinand stát Opava

10 article

Rovnoměrně s jeho rozmachém slábla po- státňovací ochota vlády a z velkého akčního programu zůstalo vlastně jen vyjednávání se severní drahou cisaře Ferdinanda. Ze sporýeh zpráv proniklo do veřejnosti zvláště, že se vy- skytla dosti značná překážka v otázce převzei uhelných dolů dráhy severní státem — uhelný průmysl moravsko-ostravský lekl se možného oslabení své dosavadní posice a poukaz na zá- pas o Hibernii, jehož Německo bylo svědkem, byl hodně zdůrazňován. A tak postupuje jed- nání o sestátnění severní dráhy moravské tem- pem, které zrovna nesvědčí o zvláštní horlivosti vládní. A přece převzetí této dráhy jest pro stát conditio sine qua non budoucí jednolné souslavy, protože severní dráha spojuje obě mocné sílě státních drah, východní a západní, zatím co blížíci se nutnost úpravy poměru k Uhrám přímo volá po ovládnutí tratí společ- nesti dráhy státní, jež sprostředkují želez- niční dopravu do Uher a z Uher. Že v tomto druhém směru vláda přímo podezřele liknavě si počíná, dokazuje jen, jak málo energické vůle je za krásnými slovy p. Gautsche c úpravě peměru k Uhrám. Podivuhodným způsobem zasáhla ale vlá da energicky po jiné stránce otázky této. Přes to, že reorganisace státní správy železniční vy- ličcvána panem ministerským předsedou za dů- sledek politiky postátňovací, ohlašuje vládn zřízení železničního ředitelství pro severní Čechy v Teplicích. Potřeba administrativní kroku tohotc způsobiti nemohla, protože si drah tamních v rukou státu se nerozmnožila a protože dnešní správní apparát dosud vy- hovoval. Patrno, že ohlášené zařízení ředitelství

Ferdinand Gautsch Německo Uhry Čechy Teplice

11 article

teplického podniceno pouze snahou vyhověti národním požadavkům německým a že jdeo utvoření čistě německého ředitelství státních drah pro severní Čechy. Že by snad vláda chtěla takto ziskati sympatie Němců pro se- státnění drah a pro energický postup v tomto směru, toho nejsou doklady naprosto žádné. A tak jde i baron Gautsch cestou dra. Körbra splnění přání českých odmitá poukazem na nutnost souhlasu německého a německé postu- láty ochotně plní. Děje-li se tak proto, aby Němcům ulehčena byla pilulka všeobecného práva hlasovacího, či z motivů jiných — není zatím jasno. Faktem ale jest, že teplické ředi- telství státních drah jest svodem čistě politi- ckým, svodem, kterým mají býti získány hlasy Němeů pro vládu. Poněvadž ale reorganisace správy drah měla býti doplňkem postátňovací akce a protože teplické ředitelství tomuto ohlá- šenému postupu odporuje, namítá se nutně ctázka, jaké vláda zaujímá dnes postavení k otázce postátnění dral vůbec, co zbylo z její původní ochoty ku požadavku tomuto. Scudě z příliš vleklého postupu konferene se severní drahou císaře Ferdinanda, vyvanulo asi padšení pana barona Gautsche pro důsledné a energické provedení programu jednotné sou- stavy státních drah a v neprospěch státu pře- vládla ochota k nacionálním požadavkům ně- meckým. A tento fakt budí vážné obavy všech. kteří hospodářské úkoly státní pojímají věcněji a seriosněji než opavská nebo olomoucká ko- mora obchodní neb opavská rada městská. Spe- cielně Čechy trpí timto stavem nejvice. Náš průmysl nalézá se po výtee na liniích soukr - mých drah a daný stav tarifů odlučuje nás pří- mo od Hahče a Moravy, se kterými navázány v poslední době velmi čilé styky obchodní.

Němec Gautsch Něme Ferdinand Čechy Hahč Morava všeobecný práv hlasovací

12 article

Propočílávání tarifů na stanice severní dráhy a státní dráhy v Haliči dává prémii dopravě z Vídně — je tento stav i jen omluvitelným? Reforma v tomto směru týká se (od 1. ledna 1906) zatím jen obilních a zemědělských sa- zob. Možno tento slav trvale udržeti? Je to po litikou ku prospěchu průmyslu? S tohoto hlediska jeví se býti zřízení tepli ckého ředitelství jednostranným politickým či nem, kterým doloženo, že vláda na úkor akce postátňovací a na úkor pronikavé reorganisace železniční správy státní chce hověti německým choutkám. Jestli tento postup může rovnat dráhu lepším poměrům, jest více než po chybno. Ale tím více hlásí se nutnost, aby ne- německé kruhy interessované s tím větším dů razem naléhaly na provedení postštňovacího programu a donutily ji dostáti slibům učiněným Politika lichých slibů jest příliš odiosní, nel aby vláda mohla jí se říditi. Při tom nutno dů- razně také vysloviti, že vídeňské kruhy obchod- ní a průmyslové nejsou ještě průmyslem a ob- chodem říše, jak rádo z Vídně se uvádí. Za ně- kolik dnů sejde se rada říšská — jsme pře- svědčen, že potřeba hospodářského života uvede v ni velmi důrazně otázku postátnění ve- likých soukromých drah zemí českých. Vláda svým neomluvitelným činem sama tomu chtěla a chce.

Halič Vídeň

13 article Sněm království českého.

Sněm království českého. V Praze, 23. listopadu. Dnes pokračováno v debatě o provisori rozpočtovém. Zdálo se z počátku, že na obou stranách nepřikládá se řečnickému turnaji o této dojista veledůležité věci ona vába, která zaji- ných okolností by jí snad příslušela, neboť zápas vysláni byli původně, zejmena se strany německé, bezmála vesměs páni z druhé a třet garnitury. Však průběhem debaty se ukázalo. že třeba intervence předních sil a z té asi při- činy přihlásili se ke slovu ještě poslanci dr. HIe- rold a dr. Kramář. Za naprosté nepozornosti sněmu horlil posl Hölze! proti rovnoprávnosti na místních dra- hách v »německém« kraji, zejmena mu překá- želo české staré označení měsla Bor a výhradně české nápisy na vozech elektrické dráhy v Praze Ostatní klábosení tohoto německého výtečníka, jenž nynější finanční stav království českého pro- hlásil za násladek »českého« hospodářství, ne zasluhují zmínky.

doktor HI Kramář Bor Praha

14 article

Posl. dr. Pippich s temperamentem u něho obvyklým rozeupoval včerejší odpověd místodržitelovu ve věcech pražských událostia zejmena velmi důrazně vybízel místodržitele, aby na svá tvrzení udal věrohodné svědky a nekryl obžalobu, vznesenou na policii výpo- vědmi obviněných policejních strážníků. Dr. Pip- pich prohlásil včerejší odpověď místodržitelovu, kterou dal posl. dru. Baxovi, za naprosto ne- dostatečnou. Právem dokazoval dr. Pippich, že organisovanému českému dělnictvu, tomu děl- nietvu, jehož vůdcové svými těly kryli skutečně koneiliantního, rozvážného a obecně oblíbeného vrch, komisaře Fahouna, nelze přece vylýkati brutálnosti a násilnosti, o nichž mluvil na zá- kladě policejních rapportů místodržitel. Vždyť vypadalo to — právem dokazoval řečník — že policie provedla ve dnech 5. a 6. listo- padu vlastně skutek msty za to, co se dne 4 přihodilo. Jaká to ale policie, jež tak se zapo- mene, a proto poslanci čeští neustanou dovolá- vati se důkladné reformy policie pražské, jež prokázala opětně, že úkolům svým naprosto ne- vybovuje. V dalším postupu řeči dr. Pippich velmi šťastně polemisoval s některými řečníky, zejména s posl. Kasprem, jemuž surovými po- známkami pomáhal posl. Wolf, již namáhali se svalovati zodpovědnost za smulný finanční stav země na »české hospodářství.« Vylíčiv ještě politickou situaci, v níž nalézá se v té době národ český, skončil řečník za hlučné pochvaly.

Posl doktor Pippich Pip Baxa Fahoun Wolf

15 article

Po všeněmeckém poslanci Petersovi, jenž přemilal opětně nepravdivé tvrzení, že Němei v zemském rozpočtu jsou ve svých příjmech poškozování, přihlásil se ke slovu posl. A dá- mek, který se vzácnou důkladnosti, jež tohoto poslance je vynikající vlastností, probral všechny stránky zemského hospodářství, aby dokázal, jak nicotná a nespravedlivá je výlka, že se v zemském hospodářství penězi plýtvá. Naopak řečník dokázal, jak chudičký jest rozpočet zemský a v jak skrovné míře koná země povinnosti své naproti potřebám, jež plniti je její povinnosti i v obmezené kompelenci své. Průběhem řeči své probral posl. Adámek politické poměry v tomto království a v této tíši slovy právě tak ostrými, jako přesvědčují- cími, aby skončil slovy spravedlivého hněvu. že trpělivost národa pašeho chýli se ke konci a že dost má již nedůstojného postavení, do něhož byl od nepřátelských národu našemu čini- telů zallačen a že nebude děle snášeti otročení, jež mu od té doby, co spjal své osudy s touto monarchií, jest údělem. Posl. Adámek poukázal k nepřátetům říše télo, jichžmá věru více než dost a že není rozumno odpuzovati a týrati ty. již dost mají zájmu na zachování a trvání Rakouska. Poslanec Pacher namáhal se především dokázati, že nesrovnává se s pravdou tvrzení. jakoby policie chránila vždy jen Němce, naproti Čechům ale vystopovala s příkrosti a brutal- nosti. Pan redaktor Pacher dovolával se chování se pražské policie v Chebu, jako bychom to byli my, kteři tam strážníky vyslali. Však právě, že znají páni Němci pražské policajty, je ku podivu, že se jich dnes tak ujímají a že tém hrozným polcajlům chebským věnovali zámož- nější Némci za odměnu svého chování v po- hnutých dnech pražských sta, ba i tisíce korun.

Peters Adámek Posl Pacher Němec Čecho Rakousko Cheb

16 article

Pan Pacher nutil se do sentimentálního tónu a do jistého druhu bodrosti, jež dává si ráz nestrannosti. Pan Pacher snažil se všechno vysvětliti a ospravedlniti, co provádějí Němci, všechno odsouditi, co děje se v národní sebe obraně s naší strany. Když se mu ale vylklo aby metl před vlastním prahem a na mysli měl, co děje se menšinám českým ve smíšeném kraji, kde Němci mají vrch, tu pan Pacher ne- měl jině výmluvy, než že paralella tato s naš strany je nevhodna. Podivno je, že nedovede pan Pacher po- chopili, že hněv lidu našeho vždy v první řadě obrácen je proti německému kasinu. Což nezná pán ten historii tohoto kasina ? Což neví, že tomto domě vždy se shromažďovalo všechno ne- přátelství, všechna německá zášť naproti národu našemu? Jak snadná tu odpověď na to, co panu Pachrovi je zjevem nepochopitelným. Na kone své řeči precisoval stanovisko své a svých přá- tel oproti všeobecnému rovnému hlasovacímu právu, však brániti se budou jakémukoliv po kusu zneužilí všeobecného rovného práva k za tlačení neb dokonce ku potlačení onoho posta- vení Němců v této říši, na jaké prý mají právo svou minulostí a svým významem. V tom právě spočivá rovné volební právo a jeho cena a vý- znam, že každému dá, co mu palří. Rovné právo tim okamžikem přestalo by býti právem rovným, kdyby Němcům měřilo z jakéhokoli dů- vodu jinak, než národům ostatním.

Pacher Němec Pachr

17 article

Agrární poslanec Chaloupka polemi- soval s německými řečníky a právem konstato- val naproti výtce o »českém hospodářství« — dle Wolfa o hospodářství »sviňském« — jak si Němci důkladně dali zaplatiti každý ústupek nám a jak ze své passivní resistence sněmovní kořistili ve svůj prospěch. Jménem strany sgrární odsoudil řečník nynější způsob sněmovní a prohlásil, že by ji lhostejno bylo, kdyby Ném- cům podařilo se sněm takový rozbíti. Agrárníei budou prý trvati na tom, aby hlavní úkol sně- mu byl v nejbližší době uzákoniti předlohuo hospodářských společenstvech a uskutečniti zří- zení zemské pojišťovny. Posl. Štolc učiníl návrh na konec de- baty. Jelikož se řečníci ani s té ani s oné strany nemohli dohodnouti na generálních řeč- nicích, přikročeno k hlasování. Proli návrhům výboru vytažen německ agrárník posl. Krülzner; pro návrhy dr. Pan- tůče k, jenž postoupil slovo dru, Heroldovi. Nejvyšší maršálek zemský zahájil schůzi 11. hod 25 min U vládního stolu: místodržitel král. českého hr Coudenhove a dvor. rada Vojáček. Formalie.

Chaloupek Wolf Němec Posl Štolc jítbat Herold Coudenhove

18 article

Nejvyšší maršálek zemský oznamuje, že do ko- mise pro zájmová spole čensiva rolnictká zvoleni byli věera po schůzi sněmovní z kurie velkých slatků pp. poslanci: princ Ferdinand Lobkovic, dr. Bedřich prine Schwarzenberg. hr. Wallis, dr. Vo- pršálek, dr. Damm a Weinrich; z kurie měst a míst průmyslových pp. poslanci: K a sper Kryf. Kudrnka, dr. Nitsche, Sandtner Vojta a z kurie obci venkovských pp. poslanci dr. Reiniger, dr. Dvořák, Peschka, Prá- šek, dr. Schreiner a dr. Viškovský a žádá tuto komisi, aby se ustavila po dnešní schůzi. Ke stavu českého školstvi v Liberci. Místodržitel hr. Coudenhove: Páni posl. dr. Ša- mánek a soudr. vznesli na mne 10. října t. r. dotaz stran veřejné obecné školy s českým jazykem vyučovacím v Horním Růžo- dole. Na dolaz ten odpovidám : Spočívá na pravdě, že tato obecná škola byla olevřena leprve dne 15. září t. r., nelze však tvrdili, že by tím byla vinna okresní školní rada pro venkovský školní okres Liberci nebo její předseda.

Lobkovic doktor prine Schwarzenberg Damm Weinrich Kudrnka Nitsche Sandtner Vojta Reiniger Dvořák Peschek Schreiner Viškovský Coudenhove Páňa Wallis Liberec Horní Růža Pratšek

19 article

Jakmile lotiž nabyla tato okresní školní rada vědomosti o nálezu správního soudu, podnikla ihned kroky k otevření české obecné školy v Horním Růžo- dole a snažila se neustále o to, aby se v Horním Rů- žodole uslavila česká místní školní rada a aby pro nově povolenou jednotřídní školu pořízeny byly v čas jak potřebná místnost, tak i vnitřní zařízení. Příči- nou opozděného otevření této školy byla okolnost. že obec poskylla místnost potřebnou k otevření této školy teprve bezprostředně před 15. zářím t. r., když jí několikráte již bylo pohrozeno, že se použije opa- tření donucovacích. Česká obecná škola v Horním Růžedole umístěna jest v prostranném a vzdušném školním pavillonu soustavy Deckrovy, která při ko- misi, konané dne 14. září t. r., uznána byla za vhod- nou pro účely školní. Záchody jsou dle plánu, schvá- leného okresní školní radou, odděleny zvláštní chod- bou od školní světnice a od chodby k ní vedoucí: také pro učitele je tam zvláštní záchod. Studna pro školu byla rovněž pořízena. Postavením tohoto pa- villonu školního bylo vůbec teprve umožněno školu řečenou otevříti, poněvadž se ukázalo, že není vhod- no, umístiti školu tu v několika domech soukromých, jak čeští rodičové v Horním Růžodole navrhovali Na přípustnost takových školních pavillonů upozor- nilo také ministerstvo vyučování výnosem z 8. března m. r. Umístění české obecné školy v Horním Růžo- dole v tomlo pavillonu schválila však okr. školní rad- toliko provisorně. Stavební místo pro luto školu, schválené okr. školní radou, nalézá se v téže poloze jako novostavba německé školy a to na blízku této školy, a jest volně, slunečné a suché; při komisi. konané dne 7. června t. r., nenamítali čeští rodičové ke komisi přizvaní, proti němu ničeho.

Deckrův Horní Růža Horní R Horní Růžodol

20 article

Jakmile zvěděla zemská školní rada, že do česk obecné školy v Horním Růžodole bylo přijato přes 80 dětí, nařídila, aby zavedeno bylo vyučování stři- davé a systemisovala při této škole ve srozumění se zem. výborem výnosem z 23. září t. r. místo pro- visorního učitele druhé třídy. Talo síla učitelská po- máhá od 1. října t. r. při vyučování střídavém. Již dříve, než inlerpellace byla podána, zavedla okr školní rada na rozkaz zemské školní rady jednání o rozšíření a umístění této školy, jež by odpovídalo počtu dětí. Obec Horní Růžodol odvolala se z lěch opatření a stěžovala si také do toho, že zápis děi V drobném prodejir zanní číslo o solě . . . za 8b vdpeler lní . na z Ve álislkách na venkově. ranní čhala. . . . . . odpolední . . . . . . . sb Inserá t plati se hotové vopře Předplncení a inserty přšjímá admim strace v Marianské ulici č.z. Tam naebézají se těž rrěabee tiskárna a ezpedise „Násodnich Listu“ Rukopisy se novraceji

Horní Růžodol

21 article

do tamní české školy obecné nebyl proveden správně. Zemská školní rada rozhodne o těchto odvoláních, jakmile potřebné šetření bude skončeno. Co se týče složení české místní školní rady v Horním Růžodole, prohlásily se osoby, zvolené jmenovanou obcí do této místní školní rady, za příslušníky českého ná- roda při protokolárním výslechu u okr. školní rady dne 30. ledna t. r. a školní úřad neměl příčiny v léto věci něco podníknouti, poněvadž čeští rodičové odvolali stížnost podanou proti volbě zmíněných čle- nů místní školní rady. Je dále pravda, že několik dělí, do české obecně školy v Horním Růžodole zapsa- ných, přestoupilo do tamní německé obecné školy Jakmile se však o tom okr. školní rada dovědla, za- kázala správě německé obecné školy v Horním Růžo- dole, aby nadále dítky takové přijímala a zároven vyhradila sobě rozhodnouti o dětech tiž přestoupiv- ších, dle běžného výnosu zem. školní rady z 24. květ- na r. 1898, jenž upravuje přestupování dětí z jedné školy do druhé během roku školního. Neopomenu veškerým otázkám, týkajícím se veřejné obecné školy s českým jazykem vyučovacím v Horním Růžodole věnovati i nadále plnou svoji pozornost.

Horní Růžodol Horní Růža

22 article

Na dotaz posl. Kaliny o konfiskaci „Času“ z dne 5. t. m. odpověděl místodržitel, že byla soudem potvrzena, že tedy není oprávněn zakročiti. Na dolaz posl. dra Ročka o konfiskaci článku „Kdo jest vinen“ v „Právu Lidu“ ze dne 7. t. m. odpověděl místodržitel, že c. k. zemský soud v Praze jako soud tiskový shledal ve článku tom skutkovou povahu přečinu proti veřejnému pokoji a řádu dle § 300. tr. z. a potvrdil konfiskaci nálezem ze dne 8. listopadu t. r. Poněvadž tedy strana k tomu povolaná uznala, že kritika, po zákonu přípustná, byla překro- čena a že konfiskace zmíněného tiskopisu jest odů- vodněna, prohlásil místodržitel, že nemá příčiny, aby učinil opatření ve smyslu dotazu.

Kalina Roček Praha

23 article

Zodpověděv dolaz posl. Sandnera o udělení nouzové subvence obci Kirchberku v okrese krasli- ckém, dal míslodržitel odpověď na dotaz posl. dra. Skardy o uveřejňování úřadních zpráv o na- kažlivých nemocech. Místodržitel pravil, že se sice v měsíci srpnu vyskytla v Mladé Boleslaví nákaza tyfová, že však již začíná mizeti. V době od 8. října do 6. listopadu přibylo jen 11 nových případů one- mocnění, z nichž 5 zůstalo v ošetřování. Že se zem- ská zdravotní rada předmětem tímto zabývala teprv ve schůzi dne 21. října konané, zakládá se v tom, že dřive žádné schůze nekonala. Zpráva o schůzi této vydaná obmezuje se na fakt, že zemská zdravotní rada o věci jednala. Jinak šetří se přesně předpisu, že mají býti protokoly o schůzích jejích uveřejňovány jen potud, pokud tomu nevadí ohledy veřejné, slu- žební, neb soukromě. Vyskytly-li se v některých den- ních listech o nákaze této poplašné zprávy, nezaklá- dají se nikterak na publikaci zemské zdravolní rady. Se strany zeměpanských politických úřadů všemi prostředky se směřuje ke zlepšení zdravolních po- měrů v Mladé Boleslavi; lze očekávati, že budou-l městskou obci účinně podporovány, beze vší pochyby žádoucího výsledku se docílí. Na dotaz posl. Kindermanna o národnostním rozdělení babické školy v Praze odpověděl místo- držitel, že zemský výbor dopsal o tom v listopadu t. r místodržitelství, že však nejsou ještě odstraněny ne- snáze, jež v této záležitosti se vyskytly, a že zpráva byla poslána ministerstvu vyučování

Kindermann Mladá Boleslav Praha

24 article

Jednací pořad. Nejvyšší maršálek zemský prohlásil pak. že sněm je způsobilý platně se usnášeti. Polom přešlo se k jednacímu pořadu, jehož prvním předmětem bylo pokračování ve dru- hém čtení zprávy komise rozpočtov o zatímném rozpočtu na dobu od 1. ledna do 30. června 1906. Nejvyšší maršálek zemský sdělil, že posl. dr. Fořt se omluvil pro dnešní schůzi a že člen komise rozpočtové posl. dr. Piedler převzal úřad zpravodaje. Potom oznámil, že v pořadí řečníků zapsaných proti návrhu komise nastala změna v tom smnyslu, že si vyměnili svá místa poslanci Pacher a Schrei- ter; následkem toho pořad řečníků proti je tento: Hölzel, Peters, Pacher, Schreiter. Krützner a Stahl. Pro zprávu dali se zapsati ještě posl. hr. Vojtěh Schönborn a dr. Zátka Posl. Helzel (Všeněmec, proti) stěžoval si, že české úřady zavádějí v německých krajích české mísl- ní názvy, a poukázal při tom na stavbu místní dráhy z Čes. Lípy do Kamenného Šenova, káraje zároven jednání c. k. místodržitelství. Zemskému výboru vy- týkal, že počešťuje německé okresy. Všecko takové počešťování děje se prý proto, že vláda má před Čechy pohanský strach, kdežto Němci vše trpí, jsouce opojení důvěrou ke vládě.

doktor Fořt Piedler Pacher Hölzel Peters Schreiter Krützner Stahl Schönborn Zátka Posl Němec Polom kamenný Šenov Čechy Schreitera

25 article

Posl. dr. Pippich pravil, že čeští poslanci nalézají se ještě pod dojmem včerejší řeči místodržitelovy. O politických demonstracích v Praze. Strana svobodomyslná odmítá všechna tvrzení nedoložená a generalisující Proti materiálu, který přednesl včera míslodržitel, stojí celá řada svědectví mužů vážených a důvěry hodných. Nemůžeme se spokojiti s tím, co se nám řekne na základě zpráv policie. Ostatně české děl- nictvo je dosti uvědomělé, aby dopustilo se něčeho, co by se příčilo důstojnosti velké manifestace vo- lební a dobře ví, že jeho prolivníci si toho přejía čokají na zbraň proti němu samému. Hodil-li snad některý jednotlivec kamenem, bylo tu správno, že byly dány hned policií celé salvy do manifestujícího lidu, a že bylo stříleno i za lidem prcha- jícím? To včera místodržitel nev y v rá t i l. (Tak jest!)

Posl doktor Pippich Praha

26 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 23 listopadu 1905. H. (Mravnost a náboženství.) Do- vedeme se někdy s neobyčejnou Iehkostí přeme- tati přes nejvážnější problémy. Duševní akro- batství, provozované v hovorech při skleniei piva v hostinci nebo mezi sýrem a dessertem u tabule. Mluví se o všem možném a nemož- ném, o všeobecném hlasovacím právu, o nudné mravnosti a mravně nudnosti v českém románu, o nosu eísařovny Kleopatry a o krásných očlch paní X., o gynaekologickém kursu pro dramatické autory, o budoucím regimu v Rusku a v Ná- rodním divadle, o politikovi advokátovi, jejž přivedlo vlastenectvi na mizinu a ještě o jiných obdivuhodnějších věcech. Někdy přijde řeč i n Pána Boha. Jsou salonní i hospodští filosofové Je v modě stejně elegantní voltairianská po- chybovačnost nebo bouřlivá rouhavost nietzschia- novská jako pobožný a něžný mysticismus kla- níci se božství a neposkvrněnosti Panny Marie a metaforám Olokara Březiny Ale i povýšení skeptikové voltairianští i pří vrženci myslitele nadčlověka a pobana začasté se shodují v jakémsi shovívavěm uznání potřeby náboženství pro obyčejné lidi. »Néco musí dav věřit. Vemte mu nábožen- ství a stane se lodí bez kormidla na vzbouřeném moři zvířecích pudů . . . Ano, prostý lid mus mít boha, aby měl mravnost. My ovšem, kteř jsme osvíceni a vzdělaní, kteří jsme prohlédl a poznali a dovedeme ovládati a zodpovídat všechno své konání, my se můžeme přízpůsobi své morálce rozumu . . « Tak mluví často duševní aristokrati. Nevěra má býti přepychem pouze jisté kasty. Tak sou- dili elegantní rokokoví markýzové v 18. století. kteří hodovali u filosofického a Isbužnického barona Holbacha. Lidová mravnost bez náboženství je pr zhoubná. Není možná za nynějšího stále upadajícíh vlivu víry populární morálka založená pouze na rozumu ?«

Kleopatra Olokar Březina Holbach Praha 23 listopad Rusko všeobecný hlasovací práv poskvrněnost pannus Marie

27 article

Touto otázkou zaměstnává se anketa zná- mého pařížského měsíčníku »La Revue«. K vy- nikajícím mužům v oboru vědy a literatury obrátil se redaktor se svými olázkami a v po- učné stručnosti zaznamenal jejich odpovědi obsažné to výsledky dlouhých přemltání a bá- dání nejjasnějších hlav. Nic není zajímavějšího nad takové seskupení nejrůznějších mínění. Vedle sebe jsou položeny projevy pro i contra, myšlenky nejkrájnějšího vzájemného odporu. Není ovšem účelem takové ankety pomáhat jakémukoliv nsmiřování rozdilných názorů — ale je to vzáený prostředek k dorozumění snášelivostí, jímž se slouží harmonii sociální vítězství pravdy. Autoři, učenci, kněží, učitelové, shromá- ždění v anketě »La Revue«, aby se vyslovili o »Morálce bez bolm«, se děli v pět skupin. V 1. jsou ti, kteří mysli, že mravnost se ne- uvědoměle vytváři a vzrůstá jen z kollektivnieh zvyklostí a sociálních pudů; 2. ti, kteří se zmí- tají v neurčitosti; 3. li, kteří jsou přesvědčen o úzké souvislosti mravnosti s vírou: 4. li, kteři připouštějí rozum jako exklusivní základ morálky 5. ti, kteří přidružují k rozamu hnutí citová. Nás ovšem zajímají nejvíce ti, kteří přiná- šejí nové názory, znamenaji »pravdu na po- stupu,« jak řekl Zola a snaží se vědou a ro umem proniknouti a vysvětliti tajemství a zá- hady, které nedovedli rozluštiti apoštolové kněží církevní. Do nejzazších konců mysteria světa nezasahuje svěllo lidského ducha. Vznášejí se tam tmy neproniknutelné a zaznívá resigno- vaný, malomocný hlas velkého učence něme- ckého: »ignorabimus«.

Zola Le revue

28 article

Nevíme, jak dalece je možno rozluštit há- danku, kterou nám předkládá Sfinx života osudu pomocí různých method vědy. Věda mate- matická sloužila Deseartovi, podobné jako vědy přírodní Darwinovi a Haeckelovi k hledání nej vyšších pravd. Ale zdá se, že Stuart Mill Spencer, Darwin již zcela převzali vedení lid- stva k zásadám mravnosti, vyvozovaným z vědy a rozumu. Všechny nauky jako všechna nábo- ženství a dogmata směřují k ideálu dobra lásky. Kristus, Budha, Mohamed i Auguste Comte a Krapotkin hlásají lásku a dobro lid- stvu. Prostým, důvěřivým duším musila stačil mravnost, diktovaná církvi hrozbou pekelných muk za špalné chování a s odměnou ráje se zpivajíčími cheruby nebo Mohamedovými huri skami pro hodně. Tato theologická morálka s policejním dohledem božským na lidstvo byla sesazena slavnostně na poli Marsově za Velké Revoluce a nastoleno bylo božství Rozumu, které stělesňovaly vnady půvabné paní Talienové. Anatole France, jemný a revolucionářský romanopisec a temperamentní polemik a krilik dr. Max Nordau vyslovují se v »La. Revnes pro lidovou morálku bez náboženství. Mravnost si tvoří své zákony mimo náboženská dogmata. mění se s mravy, je výrazem jejich všeobecné myšlenky, tvrdí autor »Červené lilie«. »Rozum stačí, aby udržel na cestě dobra člověka sociál- ního (zdravého, normálního). Avšak ani rozum ani theologie, ani jakákoli argumentace nemaj nejmenšího účinka na nemoralitu či amoralitu člověka nesociálního, degenerovaného, nezdra vého,« praví Nordau. Jules Lemaitre, delikátní kritik a ironický duch je v rozpacích. »Nevím . ..« praví a ne troufá si vyslovili se.

Darwin Haeckel Stuart Mill Spencer Kristus Budha Mohamed Comte Krapotkin Mohamedův Marsův Rozum Talienová Franc doktor Nordau Jules Lemaitre Nevím Sfinx

29 article

Podobně vyznívá odpověď Emila Fagnel učeného esthetika a literárního historika. Do- znává, že otázka morálky bez boha jest mu jednou z nejdůležitějších záhad, zabývá sej nejvíce, ale nedošel dosud k nijakému závěru ani pevnému přesvědčení. Určitě a rozhodně vyslovuje se pro nábo ženskou morálku ředitel »Revne des deux Mon- des« Brunetiěre, přísný a důsledný obhájee tradici. Podobně neuznává morálku bez nábo- ženství Anatole Leroy-Beaulieu, presidlent » Loiisy proti atheismu«. Je odpůrcem filosofie material- stické. Historik Aulard, Gabriel Séailles, romanciee Oclave Mirbeau, mající tendenci poněkud anar- chistickou, téší se z nynější vlády »laické mo- rálky«, jež nastoupí vládu po morálce nábo- ženiské. Oetave Mirbenu neuznává vůbec morálku náboženskou. Co hlásají náboženství je opakem morálky, je lží a podvodem. Nejhoršímu niče- movi stačilo, když se vyzpovídal okamžik pře smrti ze svých neřestí a zločinů, aby se mu otevřely brány slastí rajských. Dokud bude vládnout bůh na zemi, nebude mravnosti, bude pouze přetvářka mravnosti. Jeden z největších francouzských učenců, Berthelot, odpovidá výmluvným listem, v němž proklamuje, že věda může nejen založiti mo- rálku, ale že vůbec působí umravňujícím vlivem. Berthelot praví, že věda dává lidu prostředky k životu, k duševnímu rozvoji, zhosťuje jej otroctví přežilých dogmat a uvolňuje jeho my- šlenku. »Věda je největší škola mravnosti. Uči člověka lásce a úctě k pravdě. Dává mu naučení o povinnosti a nutnosti práce, kterou mu nepředstavuje jako trest, ale jako nejvyšší použiti naší schopnosti a věda zejmena vytvo- řila myšlenku o vzájemnosti lidské . . « Bylo by zajímavo obšírněji uvésti dalš hlasy a názory. Mnoho myšlenek se střellar narazilo. Ale z takových nárazů idei vykřesáv se světlo.

Fagnel desátník Beaulieu Aulard Séailles Oclave Berthelot ženství Anatol Leroy