Periodikum ALTO Viewer

1

17. listopadu 1907. Císlo 318.

2

NIRODNÍ LISTY

3

Strana 13.

4 article Výtvarné uměni.

Výtvarné uměni. Obraz Prahy. —= Poslední nejvyšší purkrabí, hrabě Karel Chotek, je muž a zjev pro Prahu dosud nedo- ceněný a pochopíte jeho význam, řeknu-li,že jeho mysli a činu náleží zásluha, že dřímající pražskou Růženku, která nanejvýše dumalav romantických obrazech své minulosti, probudil k novodobému životu velkého města. Počal jí upravovati nutné velké komunikace, vyvolávati v ní ruch a pohodlí. Byl to patrně feudal už vymřelého rázu, pán, který převzal od svých předků dědietvím vzácné sdružení praktického a uměleckého smyslu a dovedl velmi energicky dáli mu ve svých podnicích příslušný výraz. Dovedl prověsti, co zamýšlel. Kdykoli jdu po Nábřeží, vzpomínám naň. Jeť jeho dílem a sice právě ony dvě vlastnosti spojující. Od té doby Praha, odkázaná sama na sebe, nedovedla do dnes si vytvořiti uvnitř nové místo této širo- kosti a rozhodnosti. Nanejvýše upravuje, ale už netvoří. Rozpomene-li se kdo, pomocí starých prospektů, jak bývalo zde před sedmdesáti lety — zrovna tak jako do nedávna v Podskale nebo u sv. Vojtěcha — a pozoruje li tuto dobře vedenou linii nábřeží a s malým parkem a go- tiekým pomníkem uprostřed, uváží-li tehdejš příkaz o připustné výšce domů kolem, jež byl v dobrém poměru k šířce promenády před nim a k městu za nimi, nabude zcela jiného poněti o uměleckém taktu doby Chotkovy, nežli ti kteří ji na rychlo odbývají etiketou »kasárni ckého slohu«. Tolo Nábřaží je monumentální balkon vy hlídkový s pohledem, kterému vskutku a beze vší vlastenecké nadsázky málo ve světě se vy rovná. Když je zakládali, bylo takořka luxu- sem, ale luxusem neobyčejného požitku. Pr Chotka je přímo příznačné, že právě toto místo, tváři v tvář velkolepému panoramatu na levém břehu Vltavy, přeměnil v moderní podobu.

Chotek svatý . Vojtěch Tolo Nábřažit Praha Chotkov Vltava

5 article

Obraz, který mají procházeči zde před sebou, je úchvatný v každé chvili denní a unášivý, od- půldne, večer a v noci. Má svoje milence. Ma- žete tam potkati téměř denně muže, jehož vze- zření, tvář, pohled prozradí vám básníka jemno- citné lyriky, který ssaje do sebe ten obraz před sebou jako vůni růže, a nejednou lidé velmi prostí stojí tu opřeni o železné zábradlí, jako u vytržení nad čarovným divadlem. Den co den a v každé hodině odehrává se zde před jejich očima kouzlaplné drama. Tiše, nehnutě a nemě- nitelně rozložen je arehitektonický obraz Malé strany a celé šíře Hradčan, staletá náhoda vlastně a přece ve svém rozvrhu a své peele- nosti podobny koncepci geniálního umělce. ) Arei za pomoci sil mimo nás, mimo naši vůli a roz- kazy. Půvab atmosféry a čaromoc světla vrhá se bez oddechu na onen amfiteatr domů, ko- stelů, věží, stromů a vod a v jejich měkkém objetí odehrávají se před vašima očima pohnuté peripetie přírodního dramatu, jimž vskutku není rovno. Vidíte šepot mileneckých dvojic, sladké dumy šťastných vzpomínek, r plesy slavnostní, chmury bolesti a tesk rozervaně duše, břesk fanfár a žalost prázdnoty v mlhách bez konee a hranic, melaneholii dokončených zápasů a ve- lebnost odpočinků, třesk bojů a resignaci vy rovnaných duší. Není zastávky ni ukončení této nevyčerpatelné nádrži nejsubtilnějších nálad a nepřetržitých události koloristních. Umělecké duše se rozechvívají tímto po- hledem, maliři cizinci, kteří se tu ocitnou, rozčilují se do vytržení. Ale dosud nepříšel ten, který by se ho byl cele zmocnil a který by jej byl uchvátil a jako nádhernou kořisť z po- hádky odnesl. Tato Růženka dřímající své čarovné sny čeká dosud na svého prince.

Ma Hradčany

6 article

Přišli už mnozí a pokoušeli se pochopiti ně- které momenty této vidiny, když o ní však nám počali vyprávěti, pobledlo všechno, nebo strnulo, pel se neuchoval a kouzlo vyprchalo. Je zřejmo. že čeká tento obraz na uměleckého genia. Dočká se ho, či pro vždy zůstane vábným ovocem, nedostižným ruce Tantalově? Před jeho tváři sedí nyní dva umělci, den co den. Rozkládá se v oknech jejich pracoven Nelze jinak: vábí k výbojí, dlužno se pokoušet o výboj a dobyti a F. Engelmüller a Váelav Jansa se vskutku pouštějí v boj. Mají své před- chůdce. Počínají starým prospektistou V. Mor- stadlem, který jako vědecký topograf jde trpě- livě od detailu k detailu a všechno svědomite vykreslí, co vidí a o čem vi, že v panoramě jest. Nadšenec práce o střízlivé duši. Za ním sli mnozí, A. Mánes, B. Wachamann, H. Ullik, K Liebscher, zdatnější technicky nežli onen soudní rada, ale o mnoho dále nedospěli. I A. Chitlussi před Prahou došel hranic svého nadání. V. V. Vereščagin zničil svoji studi hned, jak ji byl dokončil. Všichni ti útočili na jednu toliko část obrazu. Na jeho tvarově ma- lebnou stránku, tedy na onen základ, na onu půdu pouze, na nichž se rozvljí a odehrává vzdušné drama světla. Drželi se věcí pevných a pomijeli prchavých a měnivých. Dbali jasnosti a malovali za jasných, souměrných dnů. Nebo byli překvapeni jejich krajním kontrastem a ma- lovali tmu prosetou světlými body svílilen.

Tantalův F Engelmüller Váelav Jansa V Mor A Mánes Wachamann H Ullik Liebscher A Chitlussi V V Vereščagin Praha

7 article

Potom přišel V. Radimský, zůstal však dosud při pokusech. U svého vůdce a vzorů, E. Moneta, viděl, kterak možno ze tří neměnitelných stohů vylouditi deset obrazů, vždy téhož pohledua pokaždé jiného vzezření. Poznal, jako pravo- věrný impresionista, že nesmí malovati stohy, nýbrž světlem a vzduchem rozviřené, rozlomené a rozehrané barvy. Týž problém, jaký nepřetržite skýtá pohled z nábřeží k levému břehu Vltavy. Složitější jistě, ale také neskonale půvabnější okouzlující. Václav Jansa ve své nové výstavě v Sa- lonu Topičově rozvěsil devět obrazů tohoto po- hledu. Malé náčrtky, jež jsou však mnohem více nežli pouhé poznámky, i velké malby. z oněch vyvozené. Nemyslím, že jsou to nej- lepší čísla výstavy. Jistě však zajímavé pro blemem i úsilím jemu věnovaným. Jiné práce jsou nepochybně silnější a úplnější, jako známý již »Podzim« s velkým do ruda zardělým stromem uprostřed, nebo »Podzim ve Stromovce«. pastel v pravdě ušlechtilý a svěží rozlomilosti. Také »Otava u Písku« a »V Písecku u Hon- zíčka« mají šířku a zdatnost, pěknou sonornost tonů na velkých hmotách a plochách. Jansa je na místě velmi nevýhodném, ocitl se v posta- vení velmi nepříznivém, a více pro nás mimo něho, nežlí proň přiznačném. Byl zeela nepo- chopitelně obdivován a přeceňován, dokud ma- loval velmi povrchně, ano tak nedoslalečně, že jsme vlastně měli pochybovati o tom, je-li tu jaké opravdové a silné nadání čili nie.

V Radimský E Monet Jansa Topičův Otava Vltava Písek Písecko

8 article

Tenkráte mu přibásnili všechny možné zname- nité vlastnesti. V očích jemněji eítících se V Jansa při tom dost kompromitoval a všelici ari- stokraté vkusu byli uražení zálibou, s jakou k němu hledělo množství. Nyní však je V. Jansa rozhodně nedoceňován. Nyní, kdy se skoro náhle propracoval k uměleckosti ja- drně, solidní, kdy našel si velkou linii a ši- roký ton, kdy objevil vážnost v krajině a odkry v ní duchovou stránku a v sobě schopnost ci tové mluvy. Mnozí naň hledí nadál, jako hledí vali. Dali mu jednou pro vždy, jak se domní- vají, pečeť prostřednosti a na tom zůstávají. Vše to je křivdou buď z pohodlí nebo nedohleda- vosti, neboť netřeba přece vždy a všude větřiti zlý úmysl. Jsem přesvědčen, že V. Jansa stal se platným členem a činitelem v obci umělecké od té doby, kdy byl vystavil svá velká rozkvětlá luka, jež jsou v obrazárně Rudolfina a kdy po- čal odčiňovati novou vnitrnější produkci před- chozl zběžnosti a šablonovitosti a míním, že tento obrat a pokrok jsme povinni zúčtovati mu velmi dobře, poněvadž se nenechal od něho zdržovati povrchní sic, ale výdatnou pochvalou množství, kterou dříve lehce byl těžil.

Jansa V Jansa Rudolfinum

9 article

Maluje Prahu, jak její obraz ze svého okna rozložený vidí před sebou v měnivé kráse a nád- heře, maluje ji tolikráte, vždy v jiném naladění, za- barvení a rozevzdušnění, usiluje právě tolikrát o malířské rozluštění tohoto kouzelného pro- blemu našeho panoramatu. Snaha je poctivá. úsili zřejmě veliké, obojí asi teď ještě větší nežli výtěžky a výsledky. Ale i ty nejsou ne- patrné. Praha v modrojasu noci jest ovšem nej více konvencielní a divadelního efektu; Praha ve sněhu ne dost výrazná a rozhodná v tonině, již rozehrat na běli není žádnou hračkou malir- skou. Ostatní jsou po většině západy ranního podzimku, sotva se přihlásivšího. Problém lež v tom, jak odstupňovat a zase v účinné sou znění spojit mírný měkký jas v popředí, na vodě. s nebem nad ní hovořící, s odstíněným náde- chem silhuetovaných skupin budov malostran- ského amfileatru a s pohádkou nízkých oblaků, mezí nimiž se otevíraji zlaté a oránžové výhně západu nad Hradčany. Leží tu úskalí sladkost na cestě k jemnosti, úskalí, jimž Jansa zvy- kem své minulosti bezděky a proti vůli v ně- kterých chvilích propadá, je tu nebezpečí tea- trálnosti hromaděných efektů, jemuž se šťastně vyhýbá a je tu meta dojímavé harmonie, které se umělec několikráte silně přiblížil.

Jansa Praha západ nad Hradčany

10 article

V. Jansa na několika slech akvarelů před- vedl obrazy malebných koutů Staré Prahya nyní pokračuje tímže způsobem v práci po na- šem venkově. Můžete pozorovat, vyhledáte-li kusy nejzdařilejší, že talo druhá serie vzdaluje se značně od manyrované upravenosti barevné první řady. Stává se vůčihledě zdravější. Tato činnost Jansova však, velmi hojná jak vidíte, vynesla jeho umění výtěžek nikterak nepatrný. Miním dovednost v kresbě, řeknu architektonické. Jeho stavby skutečně stojí jako solidní kon- strukce a neprohýbají a neroztékají se v přívalu barevné převahy v nemožné mátohy. S touto předností vystupuje také ke zvolené úloze obrazu Prahy v rozehraném oparu nadechnutých barev. Karel B. Mádl.

V Jansa Jansův Mádl Praha

11 article Školská hlidka.

Školská hlidka. Sexualní poučování mládeže. V poslední době znovu a důrazně hlásá se potřeba sexualního poučování mládeže. U nás obírali se otázkou touto zvláště prof. dr. Růžička a učitelé Jos. Čern,, K. Štech a j. V cizině po hnul touto záležitostí zvláště kongres ně- mecké společnosti, bojující prot pohlavním nemoeem, v Mannheimě le- tošního roku konaný. Také pozoruhodný soud o věci proneslo učitelstvo, sdružené v lip ském spolku, vyšla řada článků v odbor- ných listech a j. Přehled celé otázky v přítomném stadiu poučuje nás, že sice není dosud jasno zůplna má-li sexualní poučování zůstaveno býti výhrad- ně jen rodině, anobo, má-li také ve škole býti udíleno, rovněž není dosud jednomyslnosti o ob- sahu, formě a mothodě poučování sexualního, ale všeobecně se uznává, že mládež o tomto předůležitém oboru poučována býti musí za še tření studu a že mnohem lépe pro poučo vání to hodí se domov než škola. Lipský spolek dedukuje vzrůstající mravní úpadek z přibývání nemanželských loží, rozšiř- vání pohlavních nemoci, vzmáhajících se nepři rozených neřestí a množících se případů zná- silňování děti. Příčiny toho vidí v zahálce, dě- dičném zatížení, socialních předsudcích, nouzi a prostituci, oblíbeném bezmanželství, krutém materialismu, bezohledném egoismu, nouzi byty, v přibývání nemocí nervových a dušev- ních, v alkoholismu, obscenní literatuře a vůbee v mizení pravého ducha křesťanského. Vůči ta- kovýmto mocným překážkám, jaké se mravnosti v cestu staví, je pak ovšem veškeré sexualní po- učování ceny hodně — akademické a zůsta nou-li uvedené příčiny, nebude lze doufati, že zmizi přislušné následky. Na obecné škole musí býti poučování naprosto nenásilné, má se udíleti ve spojitosti s rodiči a nemá stůj co stůj ohro žovati stud mládeže a jemný smysl pro čest.

profesor doktor Růžička Jos K Štech ský spolek

12 article

Velmi důležitou úlohou školy tu jest: otužit dítě proti nen vným vlivům, pěstovati zdrav tělo a bedlivě dbáti individuality dětské, ježto jen tak lze dosíci sebovážnosti, charakteru sebevědomi a úcty a lásky k lidem. V podobném smyslu mluvil dr. F. V. Förster z Curychu, který spatřuje výchovný úkol školy v oboru sexualním spíše v otužování vůle než v přímém poučování. Dle něho není arci námitek, aby využito bylo cenných zmínek o oplozování v rostlinopisu a zoologii, ale nulno naprosto odmítnouti učení těch, kdo radí, aby o podrobnostech a jednotlivostech lidského oplo zení hned před celou třídou ve škole bylc mluveno. Kdo se pro toto dírektní poučování vyslo- vují, přehlížejí význam a sílu studu, jako nej- mocnějšího ochranného prostředku. Oprávněné jinak nové hnutí proti falešné pruderii zašl- dnes již daleko za svůj vlastní cíl. V hnuti tom se zapomíná, že za starodávným zastíráním po- hlavního živola tají se mnohem zdravější živolní instinkty, než za moderním, vlastně modním ne- dostatkem studu; neboť zatajování to značí boh nevědomého života proti dolehavosti reflexí, je- vící se jako předráždění sexualní sféry světem představ. Až se ještě více rozmůže sexualní de- generace a nervové předráždění moderni doby, potom každý lépe pochopí, jak u velikém nebezpečí je nejenom Eros, ale i Psyche, a po- tom budou ochranné instinkty nevědomého ži vota, nazývané studem, lépe chápány a oceňo vány. Tím není řečeno, že škola nemá sexualně poučovati, ale nutno žádati tu mírnost, zdrželi vost, šetření studu a vyvarování se všeliké ne potřebné obšírnosti a poučování předčasného neboť brzké poučení může právě moderní dite véstí k sexualní uzralosti.

F V Förster Erós Curych

13 article

Docela opačným tónem mluví známá uči telka Maria Lischnewska. Postačí uvésti že hlásá potřebu, aby každá škola měla obraz který znázorňuje dítě v životě matčině — a ob jeví se nám ihned hnutí po sexualním poučován ve škole v zcela jiném směru. Řečená učitelk sestavila již dokonce celou esnovu pro sexualní poučování, ze které malá ukázka stačí, aby pa trno bylo, že jaksi s pocitem studu nepočítá. Tal ve 3. roce škol, n má dítě názorným (!) způ sobem poučeno býti o oplození slepice kohou tem, a má mu předložen býti obraz ditěte vži votě matčině, v 5. a 6. roce má vykládáno být oplození skotu, při čemž pohlavní orgány maj v „jednoduchých kresbách“ býti předvedeny, konečně v 7. a 8. roce týmž názorným způso bem má promluveno býti o počáteích života li ského.

Lischnewska Tal

14 article

Jak řečeno, nepočítá Lischnewska a jint. kdo ženou poučování do krajností, s důležitým elementem v této otázce, s přirozeným a staro- bylými tradicemi posvěceným studem. Nepočítají s ním, poněvadž tvrdí, že právě ten stud, ta pru- derie, je zlou zvyklostí, která nese vinu na tom, že důležitý sexualní život obestřen je ne- smyslným předsudky a tmou nevědomosti, z níž vyplývá zlo jak pro tělo tak pro duši mladého člověka. Vidno, že otázka sexualního poučování není tak snadný problém. Každý otec, každá matka ocitají se jednou v situaci choulostivé, nevědouce, kterak dítěti k jeho otázkám odpověděti a tu je jisto, že musí jim na tom záležeti, aby dítě zvyklo si chápati pohlavní poměry zcela čittě. Zůstaví-li se dítě se strany vychovatolů bez odpovědi, bude pátrati, jak dobře upozorňuje Wilhelm Lacroiz, v prameneci nečistých. Odtud načerpá si dítě otravu citu, která jest s to jeho něžný poměr k rodičům silně poško diti a vůbec jiných mravních škod natropiti. Tomulo nebezpečí musí ovšem býti čeleno, a tu ovšem zdá se býti nejjednodušším prostředkem; řádné poučeníve škole, čímž nečisté ony prameny stanou se neškod- nými.

Wilhelm Lacroiz

15 article

Ale tu naráží se na obuž. Učiteli brán jednoduše stud; nebot tenlo cit dávno ješl není překonaným slanoviskem. A nesmí jím býti. neboť stud, chránící před výstřelky, zjemňujíci d ševní život a regulujíci nejmocnější vitalní vášeň má svou nepopíratelnou cenu biologickou, nehlod ma-li ani k přísnosti mravů a úznanému kultu. Prav- du mají arci ti, kdo praví, že modernímu člověku pouhý tradicionelní kult a pouhá konvenční mravnost nestačí, a že chce člověk nynější svoje je miti nejen mimo sebe v přikázáních a tradicích, ale v sobě. t. j. v uvědomění, představách, citech a ve své vlastní vůli, ale rovněž mají pravdu ti, kdo ukazují, že te vše nevylučuje nutnost studu při výchově, neboť be něho bylo by ovšem daleko hůřo při regulování sexu alních poměrů naší mládeže. Naopak je nutno, aby tak vzácný prostřodek ochranný, jakým je stud, b náležitě využit, aby byl zjemněn a posílen. Ale tomnu právě obšírné a věcné poučování o poměrech sexu- alních je tuze na škodu, a ať se jkkoliv věc obchází ať se třeba uvádí dětem analogie z biologie botanické a zoologické, jedno je jinto, že najdeme velmi málo učitelů, kteři by dovedli před svou třídou svůj stud do té míry poodložiti, aby direktně mluvili o lidském aktu oplozcvacím a jiných příbuzných poměrech se- xualních.

Pravy

16 article

A obchází-li se tak nejzávažnější, nejvlastnějí partie, jsme vlastně tam, kde jsme dříve byli,t dítě znse obraci se k těm nekalým pramenům, jieh škodivost chtěli jsme odstraniti, a nastupuje pal sveje zhoubně dílo fantasie, která je nejnebez počnější a největší svůdkyní naší mládeže, čili učen mluveno dle vlastních slov komise vyučovatelské ně- meckých přírodovědců a jékařů: „Je nezvratný fakt že směr sexualního pudu určen je hlavně předsta vami.“ Podle toho dochází Lacroix k závěru, že n možno ve škole podstatu sexualních poměrů vyklá dati, leda omezí-li se škola na vyučování o seme a porodu, což však může míti dle něho za násled l jen pohrobení sludu a předráždění fanlasie. Avšak poučování je nutné, má-li se předojíti ne mocem a zvláště tajným nezřízenoslem. A tu na stává čkol rodičů. Praví se sice, že nynější ro- dičové nejsou s to, dáti náležitého poučení, ale po měry musí se upraviti tak. aby domo byl s lo vysvětlení dáti. Nežádá se učeného výučování, není potřehí množství anatomickéh a fysiologického vědění, ale je potřebí taktu. Ro- dičové jsou tu v první řadě povoláni. Co platno bude-li škola mluviti a domov mlčeti? Arci taktu třeba, ale ten se nedá přodepsati. A škola? Příméh poučování, jak se někde žádá, od ní žádati tu nelze Ji zůstane ještě veliký, lví podil v tomto oboru, t j vzdělávání vůle a zušlechťování. A kdyby nakrásně škola nejnázornějšími obrazy a praeparaty zasvětil díté do tajů sexualního živola, kdyby tedy opatřil je hojným věděním, dokud není zpevněna vůle není výkonáno mncho, poněvadž tu nerozhoduje vě dění, ale jednání.

Lacroix

17 article

To je tak názor tčeh, kdo sexualní poučován odkazují v první řadě a hlavně rodině. Naproti tom jiní, jako paní Krugenbergová, uznávají arci že domov má sice položiti tu základ, že jemu při- sluší uvědoměle ale nepozorovaně pracovati, před tajnými hříchy varovati a o soxual. poměrech hlavně se stanoviska-hygieny promluvíti, ale obávají se, že nyní jsou rodičové k otázce zcela nepřipraveni a proto musí poučovatí škola. Navrhuje, aby již na obecné škole využito bylo při vyučování přihodných momentů z biologie rostlin a živočišstva, ale to všechno vlastně nepraví nic určitého. Zřelelnější mluva se ozývá tam, kde s škole ukládá pěstování vůle, olužování těla, těles- ných cvičení, podřizování pudu zájmům intelektual- ním, omezování sezení, koědukce a j. Jenom že t vše není ono vlastní poučování, které s síce (heoreticky a v tuze povšechných a mlhavých rysech škole za povinnost ukládá, ale nikde zvlášt nedelerminuje. Ony ochranné a otužovací prostředky nejsou školám arci novinkami, avšak sluší uznati, že upozornění a nevé zdůrazhování jich není nikdy n skodu

Krugenbergová

18 article

Oslatně ve věku školy národní, aspoňi do 12 reku, stačí varování před tajnými neřest mi. Jinak již v létech vývoje. Žádá se, aby pud se- xualní byl idealisován a o poměrech sexualního ži- vota aby se dostalo mládeži poučení doma i ve škole Učitelé při různých disciplinách, jako při litera tuře náboženství, přírodopisu a pod najdou vždy vhodné příležitosli jasně, přirozeně, nepřehnaně a taktem promluviti o pojmech rodu mužského ženského, rodičů, otcovství, mateřství, plození a j. V prostředních třídách středních škol připadn důležité slovo školním lékařům, kteří po struč ném anatomicko-fysiol, výkladu a šetříc studu, i ben přehnanosti dovedou zajisté nejlépe varovati a po- učovati v tak důležitém oboru, zdůrazniti zdrželivos a čistotu a upezorniti na nutnost lékařské pomo v nemocech zatajovaných. Ve škole pak při různých disciplinách najde s vhodná příležitost, aby působeno bylo na vůli, aby upozorněna byla mládež na spoluzodpovědnost otco- vu z osudu malky nemanž. dítěte, a reformou za- nedbávané tělesné výchovy možno učiniti mnoho pr otužení a zdržolivost... Konečně i užší, intimnější srdečný, v pravdě olcovský způsol jednání s mládež středoškolskou upraví dušovní s, ojení mezi učilel a žáky, z čehož jen naše otázka získá. I domov a vůbec úprava sociálních poměrů stu dující mládeže mohou a musí činili více v oboru se xualní hygieny.

19 article

Společně se školou musí výchovně elomenty bu dovati na zpevnění charakteru a upevnění vůle. Naši mladí lidě potřebují namnoze jiných a lepších byto. přiměřenějšího oděvu, více volného pohybu a tělesně práce, správnějšího rozdělení odpočinku a, což nej- více na váhu padh, hygienické úpravy pokrmů naprosté zdrželivosti od alkoholu. Náš dorost polře- buje účelnějšího a jemnějšího společenského života, mravního a ušlechtilého styku s druhým pohlavím, leršího vzdělán aesthetického, dobré lektury a p.v Náš článek vzrostl by na knihu, kdyby měla po všech stránkách důležitá tato otázka probírána býli; a neváháme řici, že bychom musili zasáhnouti i vnitř- ního zařízení škol a že bychom musili přáti si na mnoze i jistých „předpokladů“ v osobách učitelských že bychem musili zreformovati a zrevidovati ny nější poměr mezi školou a domovem ald., kdybychom chtěli věci přijíti na kloub. K dávné olázce, má-li sexualní poučování udí leno býti doma nebo ve škole, zdá se, že nejpříhod- něji odpověděla vzhledemí k nynějším poměrům reso- luce sjezdu mannheimského, radí-li, aby využilo s momentů příhodných příležitě při rozmanitých před- mětech a tvrdí-li, že systematické poučování je ne- užitečné, pokud ani rodičové ani učitelé sami pa- třičného průpravného vzdělání nemají. Bude potřeb nejpry učilele na kursech a paedagogiích a rodiče v přednáškách a brožurkách poučiti. Zatim by měli na vyšších učilištích a vyšších třídách poučovlání sexualní udílet paedagogicky vzdělání lékařové. F. V. Moravoc.

F V Moravoc

20 article Sportovní věstník.

Sportovní věstník. Dnešní zápasy.

21 article

Slavia v. W. A. C. Vinohradský v. Slavia Res. . . soudce Slavia Jun. v. S. K. Karlín. . . seudce Novoměstský v. Č. A. 4 F. C. . soudce II v. Vršovice I. B. soudce Čechie, Karlín v. Smíchov I. A. soudce II. soudce II.

F C Karlín Č . A . 4 Vršovice Slavia Slavia Resa Slavia Juna Čechie Smíchov I . A

22 article Sparta I. B. v. Sturm I. B. . . soudce

Sparta I. B. v. Sturm I. B. . . soudce Vršovice v. Olympia, Pr. I. . . soudce Praha—VII. v. Olymp, Žižkov . soudce B. v. , » II. soudce Čechie, M. str. v. Bewegungssp. . soudce Mimo Prahu. S. K. Kladno v. S. K. Pardubice soudce Neubert. S. K. Plzeň v. A. C. Sparla . . soudce Zdrůbek. Athletika a sportovní hry- ** Slavia — W. A. C. Mluviti o zajímavosti důléžitosti tohoto zápasu znamená nositi dřiví do lesa. Z přehledu, který jsme onehdy uveřejnili patrno, že Slavia má všechnu příčinu nasadili dnešním zápase všechny své síly, všechno své umění aby výsledkem jeho bylo české vítězství, neboť pěti zápasů dosavadních jen v jednom Slavia zvítě zila! Spoléháme pevně na statečně borce Slavie, kteří v minulém zápase zase ukázali, že dovedou hráli s nadšením. — Košek v dnešním zápase uzavře, bude li mu štěstí jen trochu příznivo, svou čtvrtou stovku zápasů. Nechť však se snahou o do bytí své 400. branky nedá svésti k jednostranné hře na vlastní pěsť, nechť pamatuje, že tehdy hrává nej- lépe, když nejvíce se snaží podříditi se prospěchu čelku. — Zaznamenali jsme včera, že W. A. C. na léhá na Slavii, aby soudcoval p. Meisl. Slavii jesl opravdu těžko žádosti v poslední chvíli oznámeně nevyhověti. Ale jest trapno pomysliti, že nám se ustavičně jen diktuje, kdežto od nás si nenechají diktovati nikde. Pokud naže paměť sahá, soudcoval český soudce jen jednou jedinkrát ve Vídni; naproti lomu se na hříšti Slavie vystřídaly cizích soudců řady. Ve všech dosavadních zápasech s W. A. C. soudeovali vídeňští soudco vé.

Neubert A C Sparla Zdrůbek Košek Meisl Vršovice Praha Olymp Žižkov Pardubice Vídeň Sparta Sturm I . B Olympia Slavia zil

23 article

Jediný ústupek, který Slavii ve Vídní dělaj (a to nikoli vždy), jest, že jí dovolí vybrati si z ví- deňských soudeů; divně by se však na ni dívali. kdyby přišla s požadavkem českého soudce ! Trpíce to bez ohražení, přiznáváme, že není mezi českými soudci muže scbopného vésti velký zápas, stavímu sami soudce své do slínu inferiority. A to jest okol- nost, která ovšem nemůže povzbuzovati naše soudce. aby se snažili vyspěti v první třídu; odsouzeni k tomu, vésti jenom zápasy menšího významu, otu- pují, pozbývají ctižádosti pracovati o své zdokona- lení a zakrňují v prostřednosti. WAČ zahájil sezonu skvělými úspěchy, od 8. zá do 20. října spěl od vílězství k vítězství. 10 : O po- razil Florisdorfské, 4 : 1 Haagsche V. V., 8 : 0 First Viennu, 8 : 1 W. Sportklub, 4 : 2 MAC, 5 : O Ger manii. 27. října přerušila jeho triumfální pochod Crickela, dobyvši sensačního vítězství nad ním 4 : Ú. Crickela od té doby stoupala, WAC se polácel od porážky ku porážce. Podlehl proti MTK O : 1, proti DFC 2: 3. Ale už v tomto zápáse hrál v prvé půli tak, že vzbudil naděje, že konec jeho sezony nebude borší jejího začátku. Dovede Slavia jíti vítěznými cestami, kleré ukazují MTK a DFC? Doufáme to.

Crickel Vídeň Gera Slavia 1 Haagsche V First Vienna MTK O : 1

24 article

** Výbor S. K. Slavia proti žurnali stice. Výbor S. K. Slavia se usnesl ve čivrteční schůzi nezasílati denním listům oficiálních zpráv klubových. Tak zv. oficiální zprávy, kleré výbor listům zasilal, nebyly ovšem tak cenné, aby jich naše čtenářstvo nemohlo oželeti. Výbor S. K. Slavia provedl tímto demonstraci, kterou nejen osvědčil naprosté nepochopení žurnalistiky vůbec a práce, kterou pro Slavii dávno před jeho působností vyko nala zvlášť, nýbrž i značnou dávku nedůtklivosti vůči krilice. Nestotožňujeme výbor s Klu bem. Činnost tohoto i na dáte nalezne v nás objek livní posuzovatele — pokud bude v souhlase s po- sláním českého sportovního klubu — i podporovatele. ** ZČ. A. a F. C. Dnes v neděli 17. l. m. o343 hod. odpol. utká se Č. A. a F. C. s Novoměstským S. K. Schůzka hráčů o 1/22. hod. u Prašné brány. — Č. A a F. C. koná dnes o 8. hodině večerní mimo- řádnou valnou hromadu v klubovní restauraci su Hoflmannů«. * Meziměstské zápasy athleticke jsou projektovány mezi Berlinem a Hamburkem

S K F C Berlín Hamburk Slavia Č . A

25 article Berlinem a Frenk furtem.

Berlinem a Frenk furtem. ** A. F. K. Union v Žižkově s námi sdě luje, že mu nelze sehráti zamýšlených zápasů, poně- vadž někteří jeho členové, středoškolští studenti, vy- stoupili. * Míč bez šněrování uvádí do obchodu jedna z anglických továren. ** První mezinárodní mistrov stv zemí koruny české v zápase a vzpí- rání. Referát o včerejším, prvním večeru závodů nalezne čtenář v hlavní části listu. ** Úmrtí. Pan Zd. Švagrovský, sportovní re- daktor »Pražských Novin«, zemřel 15. t. m po těžké operaci ve stáří 27 roků. Zdislav Švagrovský, byl synem známého novináře a sportovce p. Maxe Šva- grovského, jehož široký rozhled byl mocnou oporou zesnulému našemu kolegovi v jeho povolání. — Sportovní kruhy mu zachovají čestnou památku. Automobiliem. ** Aulomobilem kjižní točně. Auto- mobil si dobyl pevného místa v denním životě vedle ostatních dopravních prostředků a jest na tom, opustiti pohodiné silnice a pustiti se ve službách lidské vědychtivosti do pustin. Kníže Borghiese a za ním Cormier a Collignon dovedli své automobily z Pekina pouští Gobi, sibířskou stepí, přes bezmoslné bystřiny, neschůdnými průsmyky uralskými i bezed- nými cestami evropské Rusi do Pařiže. Německý nadporučík Grastz, méně schopný a méně šťastny než »Pekin—Pařížané«, uvízl při pokuse proniknouti »černou Afrikou«. Nyní chce anglický poručik Sha- ckleton automobilem proniknouti k jižní točně. Dal zbudovati zvláštní vůz, jenž má 12/1 4koňový molor se vzduchovým chlazením a v polár. krajích zaji sté vy- stači. Ani ventilatoru nebylo nepoužito. Naopak, pomý- šleno spíše na ohřívání, k němuž použito výfukových plynů a vzduchu z nejbližšího sousedství motoru, jím ohřátého. Výfukové plyny ohřívají netoliko splyno- vač, nýbrž slouží i k rozhřívání sněhu, k vaření a zl- skání pitné vody a ohřívání nobou cestovatelů.

Zdeněk Šv Collignon Rus Grastz Pařížan Berlín Žižkov Zdislav Gobi Peking Afrika

26 article

Aby usnadněno bylo spuštění motoru, užívá Shackleton zvláštní směsi, která se rychle odpařuje i za mrazu a jejíž složení jest tajemstvím. Běží-li uz motor, postačí teplo výfukových plynů k udržení pravidelného splynování. Výprava užije i zvláštního oleje, který netuhne; mimo to mazací přístroj jest umístěn v motorové skříni. Karossa jest dvoumístná; prostor za ní pojme 860 kg. potřeb a možno jej pro- měniti v lože. Pro všechny případy povleče vůz ještě několik saní. K předním kolům možno pevně přidě- lati jakési lyže, zadní kola jsou opatřena rovnoběžně s osou (kola) jdoucímt ocelovými žebry, na něž možno přišroubovati ozuby. Vůz má čtyři rychlosti a může uraziti 24 km. v hodině. Ve své třídě v zá- vodu na Semmering vítězný čtyrcylindrový lehký vůz - -- F. 11/16 HP stojí v lu- xusní výpravě toliko -- u 9140 korun. u a. s., Ml.

Shackleton u a . s kg km HP

28 article Sklad v Praze, Josefské námičstí. 20762

Sklad v Praze, Josefské námičstí. 20762 ** Nejmladší motocyklista světa Francouzská L'Illustration přináší podobiznu pět a půl roku starého Clementa Marchanda z Marseillo, jenž přes svůj útlý věk holduje motocyklismu na miniaturním motocyklu, který výborně řídí ulicemi svého rodiště, často k ulekání svých starších spolu- občanů, dosud však bez jejich i své škody. Mini- aturní motocyklista ostatně má podle zmíněného listu už za sebou i debut na cementu marseillského velo- dromu, kde svedl úctyhodný hodinový průměr 40 km. — Ale zadušovat bych se nechtěl na vše, co francouzský list píše. Z cyklistského ruchu. ** Šestdní v Bostonu. Na konci druhého dne byl pořad: 1 Root—Bardgett. 2. Fogler — Moran. 3. Sherwood —Limberg. 4. Keegan—Nitten. 5. Mae Lean—Krebs. 6. Downing—H pper. 7. Wiley—Ander- sen. 8. Galvin—Hallbrock, kteří urazili 383 míle (za 20 hodin, poněvadž se denně jede 10 hodin); o1 kolo zpět jsou Watt—Connolly a Bizzari—Maban; —ill—Tribell mají uraženo 372 míle. soudce Herites. Šetela. Holaš. Hradecký Faltýn. Šamadl. Šmucr. Hercyk. Slanička Ryšavý. Černý.

Marchand Keegan Mae Lean Krebs Downing Wiley Ander Galvin Hallbrock Watt Connolly Bizzari Maban Herites Faltýn Šmucr Slanička Ryšavá Černá Praha Marseilla Min Boston Sherwood km 1 root H pper

30 article BruSlealyZe rukzdteentk

BruSlealyZe rukzdteentk 21415 Zimní sporty ** Sníh na Krkonoších. (Telegr. zpráva.) Redakce věstníku Českého Ski klubu, Zimního sportu, došly včera tyto telegramy z Krkonoš: Z Petrovy Boudy. Leží 10—12 em. sněhu, od 13. t. m. sněži. Počasí toto slibuje potrvat. — Ze Špindl-Boudy došla zpráva souhlasná. — Ze ŠpindlMlýna. Poslední dny pršelo, sníh někde sešel. Počiná znovu sněžiti. Teplota 3 stupňů nad nulou. Nahoře mrzne. — Potrvá li toto počasí, mohou se lýžaři těšiti, že za týden bude sníh snad způsobilý k jízdě.

Bouda Krkonoše Petrov Bouda Špindl Český ski klub