ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e94133b0-7683-11dc-9e27-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 38 celkem · entity: person 197, place 45, org 28, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
17. listopadu 1907. Císlo 318.
4 article
jakých styků s Ulmou. Nelze přikládati nijaké víry povídání Ulmovu. Berlínský list pro- hlašuje, že zatažení osoby contreadmirála Siegla do vyzvědačské aféry je nemístně a nesprávné. Konflikt v radikální levici francouzské. Předseda skupiny radikální levice Sarrien oeti se ve sporu se svou stranou. Sarrie prohlásil toliž, že kdyby byl přítomen ve sně- Lovně, když byl projednáván návrh progresisty Benoista na omezení platů po- slancům, že by byl hlasoval pro tento návrh Když proto byl kárán některými členy strany. odvětil Sarrien, že r. 1906 byl proti návrhu na zvýšení indemnity parlamentní a že dodržeí slib, učiněný svým voličům. Ve schůzi strany byl navržen jednací pořad na pokárání Sarriena. ale Lyl odvolán. Sarrien ohlásil svou demisi. ale není známo, zdali na ní setrvá. Změny ve velitelství armády franconzské. Jak se telegrafuje z Paříže, byl jmenován v ministerské rudě konečně v paláci Elysejském generál Marion velitelem 16. armádníh sboru, jehož dosavadní velitel generál. Ball- land ujme se velitelství 19. armádního sboru. Na místo generála Metzingera, ode- bravšího se na odpočinek, byl do nejv y šs vojenské rady povolán generál Pau, ve- litel 20. armádního sboru.
Ulmův Siegl Benoist Lyl Sarrien Ball Metzinger Pau Ulma Sarria Paříž Elysejský generál Marion
5 article
Posl. dr. Karel Kramář o posledních politických událostech. Občanský klub karlinský uspo- řádal včera v Sokolovně karlínské veřejnoo schůzi, ke které pozval posl. dra. Kramáre by informoval přitomně o posledních politických událostech ve straně. Je známo, jaké stanovisko zaujaly »Národní Listy« k politice »Českého klubu« a je známo z předvčerejšího článku dra. Kramáře v listě našem uveřejněného, juk on na stav věci se divá. Jako předseda »Če- ského klubu« hájí politiku klubem provozova- nou a hájil ji také na včerejší schůzi velm energicky, docházeje u stoupenců souhlasu, u přítomných národních sociálů však značného odporu. Zaznamenáváme jeho řeč, trvajíce ovšem na témž slanovisku, s jakým jsme provázel jeho článek.
Posl doktor Kramář
6 article
Schůzi, navšlfvenou tak četně, že celý sál So kolovny do posledního místa byl obsazen, zaháji předseda »Občanského klubu« pan dr. Lok ay stručným poukazem na zájem, jaký ve voličstvu vy- volaly poslední události politické a sdělil připis pr schůzi se omluvivšího ministra dra. Fiedlera jenž přál, aby schůze přinesla vyjasnění politickýct poměrů a slibuje, že v brzké době sám předstoup před své voličstvo, aby promluvil o svém vstupu do kabinelu. Pozdraviv pak přítomné, žádal předseda poslanee dra. Kramáře, aby se ujal slova. Poslanec dr. Karel Kramář, hlasově indisponován žádal z tohoto důvodu posluchačstvo o trpěli v os s ním a navázav slovní hříčkou na okolnost tu, promluvil v podstatě takto: »Mějle, prosím, se mnou aspoň tolik trpělivosti, co já ji musím mít s českou veřejnosti, neboť to, e sa děje v poslední době, přesahuje všecky meze. T jsou politické bacchanalie! Člověk najednou nikoho nepoznává, každý pojednou se mění, svléká svůj kabát politického přesvědčení, poněvadž se někde najednou začalo volat o oposici. A všichni jakoby ztratili hlavu, ač dřive byli s námi, staví se oposičně.
doktor Lok Fiedler Kramář
7 article
Mičelo se k tomu dost dlouho s naší strany, ale ted k tomu mlčet nebylo by na místě. Konečně nás došla trpělivost, a my budeme se brániti tak, jak se na nás útočí, Ve všem, co se děje, shledávám velikou ne upřímnost. Co tu bylo řečí o zradě a zrádcování »Národní Politika« psala, že se voláním o zradě až okna třásla ve vídeňském parlamentě; a já vás mohu zalím ujistit, že se to třásly jenom hlasivky pana Choce. (Veliké projevy nevole a volání »Oho« mezi národními sociály.) Já se vás na něco zeplám, na co sotva budete moci volati »Oho« Neseděl váš poslanec p. Klofáč s námi? (IIluk.) Nesouhlasil on s programatickými po- žádavky našeho klubu? (Nepokoj.) Neprohlásil pan Kl. fáč, že nás chce loyálně podporovat, že nebude nikoho zrádcoval a že bude státi na levém křídlez Můžete to popříti? Chtěl p. Klofač víc nebo míň než my, ať se mi na to odpoví. (Výkřiky: Odpoví sel) A pak se v celé veřejnosti volá, že jsme to byli my. co jsme zradili národ. To je prostě úžašné, když se něco podobného může tvrdit. (Souhlasl) Ale co je bílé, musí zůstat bílým a co je černé, černým ! A ted prosím, se podlvajme na pány realisty. Chtěl pan prof. Masaryk víc nebo míň než my a neřekl, že mu stačí, když bude český lid zastoupen ve vládě? Pan prof. Masaryk znal náš programi a nemě
Choc Klofáč Klement profesor Masaryk
8 article
dopoledne v pátek ještě nic proti tomu, aby posl. Prášek vstoupil do tohoto kabinetu jako ministn orby. Musel tedy míti za to, že jsou takové naci- onální podmínky, aby tam vůbec mohl vstoupiti. Jest přece docela jedno, vstupuje-li do ministerstva jako ministr orby nebo jako ministr krajan. Ale je přímo úžasno, že se nám může vytýkati nepoctivost. Nevím, kdo jest více vinen, zdali já nebo prof. Ma- saryk, který stále s agrárníky jednal. Tak se věci mají. Nemám nejmenší příčiny co- koli zapírati, ale tolik musím říci, že nemohu snésti aby se pravda beze všeho falšovala, neboť pravda jest jenom jedna. Lituji velice, že jsme ztratili mini- sterstvo krajanské, neboť lepší ministr krajan než dr. Pacák nemohl býti. Z duše toho lituji, ale co dělat. Že má mí agrární strana ministra, proti tomu nemůže nikdo nie namitati, neboť ona jest nejsilnější stranou. Já je nevolil, volil je národ. Je-li tedy nyní národ ne- spokojen, že jest poslanec Prášek ministrem kraja- nem, konstatují, že agrárníci prohlašují, že nechtějí býti pouze stranou stavovskou, nýbrž chtějí zastá- vati zájmy celého národa. Je-li nespokojena inteli- gence, ať si řekne: mea culpa. Kdyby naše inteli gence neseděla stále v koutě, neresonovala a ne posuzovala, nic nepracujíe, nebyly by se strany stavovské tak zmohly.
Prášek ma doktor Pacák
9 article
Jednalo-li se o to, že konečně jsme my mohli dostati jen jedno ministerstvo, chtěli jame, aby nám zůstalo ministerstvo obchodu. Ministerstvo orby ne- znamená pro nás národně skoro nic. Vždyť je to jedno z posledních ministerstev. Subvence se dávají a budou se dávati vždy. K tomu tam nemusí seděti náš ministr. Ale vezměte ministerstvo obchodu, kde jest ohromná agenda poštovní, živnostenská zrovna pro nás tak neobyčejně důležitá, pro naši stranu, pro všecky městské živly, které jedině musíme za- stávati, poněvadž měšťácí nás zvolili — my zato nemůžeme, že nás z venkova vybodili — dále při- pomínám celou velkou akci vodocestnou, která má důležitost pro všecky vrstvy národa, průmysl, živno- sti i rolnictvo. Vidíte, jak obromně významné jest toto ministerstvo — a to jsme měli klidně nechat Němeům? Musím říci, že bych takové politice nerozuměl A máte dobrého ministra obchodu, jehož všichní znáte jako vynikajícího odborníka. Ovšem nyní přichází pan prof. Masaryk tak s tím, že jsme klerikály, poněvadž přišli do kabinetu také dva němečtí ministři, a poněvadž jsme utvořili s klerikály Národní klub. (Hlas: Proč nemluvíte o dru. Stránském?) Račte odpustit, však já si ho nedaruji. (Veselost.) Když již pereme prádlo, vy- pereme si je důkladně. (Veselost.) Že prý jsine s stali klerikály? Já na sobě nepozoruji takové změny.
profesor Masaryk Hlas Stránský národní klub
10 article
Ale změnil se pan prof. Masaryk, který do pálku podporoval Práška, aby se stal ministrem orby. C by to pak znamenalo, vl každé politické dítě: ztratili bychom ministerstvo obchodu a dostal by je klerikál nejčistší vody, buď Ebenhoch nebo Gessmann. Je to se stanoviska klerikalismu důležitější, aby klerikál rozděloval subvence pro býky, nebo dělal živnosten- skou politiku? (Veselost a volání »Výborně!4) Také věděl pan prof. Masaryk dříve, že některý z klerie kálů vstoupí do ministerstva, ale najednou od pátku jsme se stali klerikální! Mimo to se tvrdí, že jsme se stali klerikálními, protože jsme utvořili Národní kluc. Konstatuji, že v celém českém národě od voleb o ničem více se nemluví, než abychom se spojili co možná v jedno těleso. Ať v oposici nebo ve vládě, vždy můžeme znamenati něco, jen jsme-li pohromadě. Najednou prý to nejde. Proč ? Poněvadž jsou tam klerikálové. Musím sice říci, že to pro nás není veliký kompliment, ale já již nejsem zvyklý dostávati komplimenty. Leč musím se starati o renomé také jiných páno. moje jest již ztraceno. V Národním klubu sedí 5a neklerikálů a 17 klerikálů. To je strašné! Myslís pan profesor, že jsme takové děti, které se přes den mění? Nic by nebylo klerikálnější, než vzdávati se ministerstva obchodu. Dnes se nebudou řešiti velké otázky klerikální nebo antiklerikální. Do parlameniu se sotva dostane olázka svobodného manželství. otázka školy; ale kde se jedná o skutečný klerikali smus, to jest ve státní správě. Jest lepší pro svobodo myslnost, dělati pasivní oposici nebo jíti tam a kon- trolovat? A kde můžete lépe kontrolovat, než v mini- sterské radě, v radě koruny ? Ostatně dra. Fledlera znáte dobře, a posl. Prášek nemá vělších nepřáte než klerikály.
profesor Masaryk Prášek
11 article
Nyní půjdeme dále. Konstatují, že ve vídeňskén klubu bylo až na dra. Stránského všecko usnesen jednomyslně. Konstatuji také, že ve výkonném vý boru nikdo nehlasoval proti, jen jeden se zdržel hla sování — pan dr. Stránský. Kdyby byl p. dr. Stránský ministrem, musil by ve svých »Lidových Novinách dáti do sebe bíti, neboť »Lidové Noviny« musí být oposiční. Více nepotřebuji říkat a pan dr. Stránský mne jistě nebude dementovat. (Výborně!) Ve spo- lečné parlamentárce, kterou jsme měli s agrárníky v pátek, dr. Herold i já mluvili jsme stejné v ná sledujícím smyslu: Nám především se jedná o jed- notu veškerých poslanců českých, kteří chtějí dělati společnou politiku. O otázce, jakou politiku máme dělat, se již nejednalo, neboť v tom okamžíku, kdy všechny strany věděly již, kdo má vstoupiti do mini sterstva a jaký portefeuilfe má převzít, byla otázk tato pro všechny strany již rozhodnnta. Z toho ná sleduje, že my jsme nikoho nesváděli a nepřemlou vali, aby dělal politiku vládní. To chci konstatovati Za druhé konslatuji, že já zrovna jako dr. Herold s největší určitoslí jsme prohlásili, že půjdou-li ngrár- nici do oposice, my půjdeme do ní také, a sice proto jelikož to máme za největší příkaz, abychom dělal politiku společnou, neboť ta neb ona politika se dá dělat dobře a vydatně, jen když je nás co nejvíce. Malá strana může v oposíci dělat jen hosarské konsky
Stránský doktor Herold
12 article
Ty mohou sloužiti ku popularitě strany, ale ne ku prospěchu národa. (Hlučná pochvala.) V české ve- řejnosti bylo rozšiřováno tolik falešných zpráv klevet, že je to až hrůza. Konstatuji tedy, že ani je- diný z těch, o kterých se mluvilo jako ministrech. neodmíti z důvodů národních nebo politických. A nyní, veleciční pánové, dovolte, abych se doí věci, která mne velice bolí. Vyčítá se nám se strany blízké, se strany vlaslní, přílišná důvěřivost. Když se mně vytýká důvěřivost, možná, že jest to pravda —já se v té příčině poddám, ač dovedu býti také hodkě tvrdý. Ale což já sám dělám tu politiku? Ti mužově. kteří tam sedí se mnou, jsou rozšafní, mají svůj úsu- dek — což pak jsou to louíky? Se vším, co dosu se stalo, oni také souhlasili, až na dra. Stránského, souhlasil výkonný výbor náš, souhlasila celá strana agrární, souhlasil i prof. dr. Masaryk, ovšem jen do pátku. lnon
Stránský profesor doktor Masaryk
13 article
Proti čemu jest největší boj? Ti, kleří se mnou sodí ve Vídni, nemohou býli víněni, že by jen na prázdno podnikali politické kroky, které mohou být důležity pro celou budouenost. Ale proti čemu se nejvíce táhne do pole, jsou budoucí punktace Nemám nic proti tomu, aby re bojovale, já budu bojovati s se bou proti budoucím punklacím, ale já o žadnýci nevím. To je fantasie a nic jiného. Tody proti tomu co se udělato, se kromě domnělé důvěřivosti nic ne- řiká. Četl jsen, že prý jeme svolili k vetu Němců Od lel proti němu bojujeme a nyní bychom měli l němu pro nic za nic přivoliti? Kdyby to, co předseda ministerstva svob. pán Beck budoucím řečením jeu- nošlivých sporných otázek mezi Čechy a Němnci míní mělo vypadati jako punktace, pak nepolřebujeme vy- bízení, abychom se proti tomu postavili jako jeden muž. Proč tedy dnes bojovati proti větrným mlý- nům? Když se svob. pán Beck chce odvážiti k této velké politické práci, když se chce učiniti pokuse řešení českoněmeckých olázek, račte dovoliti, alvych se otázal: je rozu-nější, aby všecky připravy dílado ministerstvo, ve klerícn by byli samí Němci, anebo aby je dělalo minislehsstvo, ve kterém jsou dva dobři našinci, aby hájili nuše zájmy již ve stadiu, kdy se věci rodí, a ne aby se nám to potom hodilo na hlav a my pok měli největší potíže již s tím, abychom se ubránili proti tomu, co se ve vládě uchystalo.
Němec Beck Vídeň Čechy
14 article
Novyhýbám se žádným olázkám, které by mohiy někde naraziti. Není právda, co se tvrdí, že nikdou nás nechee mír s Němci. To nen pravda, naopak, pokud já vím, český ná- rod, naši nejlepší politikově a Jid vždy toužili po míru s Němci Tak jest!) ale ovšem po míru spravedlivém a poctivém na zá- kladě úplné rovnoprávnosti a rovnocennosti, po míru. který by netrhal českého království, po míru, který by nám nevzal jazykového práva v celé zemi, po míru. který by nepoškozoval našich menšin. (Bouřlivý po- tlesk.) Po takovém poctivém míru u nás každý touží. poněvaž teprve polom mohli bychom skulečně pra- oovati nerušeně pro svůj hospodářský a kulturní roz- květ, a také v olázce svobodomyslnosti mohli bychom se slarati . to, ce jest naší povinností a historickou úlohou našeho nánoda, Ale každý, kdo o tom sericsně a vážně mluví, musí uznati, že se mír nedá diktovali, a my nemůžeme proslě diktovali také. Proto mus býti mír výronem poctivé dohody, a ne abychoms řekli v okumžiku velikášství, kterému já nerozumím že budeme diktovati my, co chceme. Když to někdo dovede, zaplať Pánbůhl Já půjdu první za ním a budu ho podporovati.
Němec
15 article
Opakuji, co jsem napsal v „Nár. Lislech“: Politi- cká strana, která se nic nenaučila, nezasluhuje, aby vedla politiku. Jesdiže jsze se my ničemu nenaučii z historie Badenových jazykových nařízení, pak dě- láme politiku, kterou nedovedeme zodpovídati. Ale zrovna tak nesvědomitou politiku by dělali Něme a vláda, kdyby se nennučili z hislorie punktací, ž takké my si nedáme diktovat. (Bouřlivá pochvala.) Opravdu nevím, proč to generální tažení proui nám. Nepatřím k lehkomyslným lidem a přemnýšlím o věcech a musím říci: Kdyby se rozhodovale ješt jednou, jednal bych zrovna tak, jako jsem jednal. U nás ovšem se dělá politika přímo klasickým způso- bem. Vyhlodá se něco, co Mladočeši kdysi řekli, a nyní: hrr na ně! My jsme jednou řekli — snadj sám — „Selkáme se u Filipi“. a jeď řekne pan Choc- Pilipi nevidíme, ale Filipa ztratili. (Smích.) Já jsem to jako předseda ve vyrovnacím výboru pokemně po- slouchal a byl jsem spokojen. (Veselost.) Ale já z to nemohu, že se u nás politická sitvace měn Řečník vzpomíná obstrukce české delegace z doby Körbrovy a prohlašuje, že situnce politiská. za jaké tenkráte se ohstrukce dála, byla docela jiná.
Badenův Filipi Choc Filip Lisly
16 article
„Dnešní vyrovnání je hospodářsky nesrovnatelně lepší než za vlády Körbrovy. To vyrovnání má sice jistý lajný odpor u agrárníků, kteří vykřikovali celému světu, že musí býti provedeno odloučení od Uhe Ale situace naše vůči obsahu výrovnání se úpln změnila. Tenkráte jsme zastupovali celý český národ celý venkov; ale nyní jsme střanou, která zastupuj průmysl, obchod a živnostnictvo. A tu musím říci že hospodářské naše zájmy ve vyrovnání jsou velik tak, jako i zájmy našeho dělnictva, které by teprv pocítilo, co by znamenalo, kdyby byl uzavřen expor do Uher. Fundhmentální politický rozdil od silun e tehdejší a nynější jest ten: dnes vidíme, že rozdě- lení od Uher znamená takové hospodářské položen této poloviny říše, že sesilí se volání po hospodář- ském sblížení s Německem. K temu nás donutí moc- né elementy průmyslové, a to znamená politické přiblížení k německé říši a ím nesmírnou škodu ná- roda českého. Hospodářského boje s Uhry bych se nebál, ale jinak mluvit pro rozloučení znamená pra- covat pro linecký program a pour le roi de Prusse (Výborněl) A jak vypadá situace v parlamentě? Dnes je tu velká vělšina pro vyrovnání. Kdybychom hlasovali proti, nic bychom na tom nezměnili než to, že t
Uh Pruss Uhry Německo
17 article
z Němců, kteří jsou proti, Bylí By pro. A obstrukc dělati? Odpusťte, za tu pěkně děkuji. My v ní byl tak dlouho a nemáme příčiny, abychom tak docela beze všeho do ní šli. Dělati obstrukci proti vládě ve které jsme měli dva ministry, ktoří šli z kabinetu jenom pro nemožné poměry mezi poslanci, to by byla věc tak frivelní, že já bych se jí neodvážil. Jsem jist. že by byla povelem ke spojení všech našich nepřátel, aby ji udusili. Situace pro obstrukci v nynějším par- lamentě je také docela jiná, a jsem přesvědčen, ž při nynějším seskupení poslanců na radě říšské ne- našlo by se jich mnoho, kteří by ji dělali. (Hlasy Diety by jim překážely!) Když jsme dělali obstrukc proti Körbrovi, víle, že z celých Čech se proli ní brojilo, ale my to vydrželi, poněvadž kdyby byí Körber zvitězil nad obstrukcí, nikdo by ho byl u neporazil. My se nebáli tlaku ani se shora, ani z dola, a dělali bychom ji dnes, kdybychom ji byli uznali z prospěšnou. Peměry v novém parlamentě stojí za uvážení a nelze s nimi hráti. Němci nemají pře- vážnou vělšinu, ale oni jsou sjednoceni a mají velkou přítažlivost dokonce na jednu čásť Slovanů, poně- vadž vedovcí úlohu hrají křesťanští sociálové. A v polském klubu dělají se takové změny, že kdybychom zahájili nyní obstrukci, zcela zbytečně donutili by- chom vládu, aby si udělala protí ní většinu.
Němec Körber Čechy
18 article
Každý ví, že získání politické moci jest jedna z nejsilnějších věcí. Když dnes některé věci mame společné s Němci, kteří ve vládě rozhodiuají, stojí to velikou práci, něco vymoci. Byrokracie jest jejich síla Proto jest vždy lépe, děje-li se všc ne bez nás a proti nám. Když celý národ chtěl posilivní politiku, když 69 poslanců uznalo, že program, na kterém jsme se s nimi dohodli, jest positivní politika, co máme dělati? Jen proto, že najednou si v Čechách někdo vzpomněl, máme jíti do oposice? (Hlas: Co Morava říká?) Musím říci docela upřímně, že jest pravda, že se Morava jinak rozhodla než my, ale po- dotýkám, že jestli někdo potřebuje, aby se stále stále sosilovála naše posice, jest to Morava. To, se za naší oposice na Moravě dělo, hned tak ne- napravíme. Všechny úřady staly se tam baštou Ně- mectva. Tím, že chvilku budeme ve vládě a hned zase proli ní, vliv si nezachováme. Chceme-li něčeho docilili, musíme míti stále vliv na vládu, aby si vi- deňská byrokracie zvykla myšlénce, že s českými ministry musí počilati. (Pollesk.) Dr. Fort měl jen proto strašný boj a byrokracií, protože tam měl zůstati
Němec Hlas Fort Čechy Morava Company Morava říkat
19 article
Kdyby národ prohlásil, chceme dělati oposici až do krajních důsledků, nebudeme chtít na vládě nie žádné subvence, pak vylrváme až do konce. My však tuto cestu musíme opustiti, poněvadž jsme vi- děli, že nás nevede k cili a že tím Němci jen sesi- lují své centralistické posice. Nejvyšší čas, abychom dělali pohtiku jinak a sice tak, abychom zůstali, po- kud se to s naší clí a důstojností a se cti a důstoj ností národa srovnává, tam, kde máme moc, aby- chom ji prohlubovali a drželi, aby se stala stálou institucí v této říši. (Výborně !) Nesmíme však při- pustiti, aby se s námí dělale, co kdo chce. Kdyby s něco dělalo, co nemůžeme srovnati se eti českého národa, povstaneme první proti tomu. Jest lehko- myslné jen proto, že daná situace jest naprosto ne- vhodna, jíti do oposice. Musíme chtíti svůj politický vliv ješté sesíliti.
Němec
20 article
Mluví se o tom, že jsme nevymohli tři ministry - Nás jest 69, kteří vstupujeme do vládní většiny, P- láků jest se Slapiňským přes 70. Jak můžeme žádaí tři ministry? (Hlas: Mluvíte v parlamentě německy. Ano, mluvím německy a budu mluvit německy (Velký hluk. »Hanba« u národních sociálů.) Voličové mne vyslali do Vídně, jsouce přesvědčeni, že dovedu někoho o něčem přesvědčiti; chci-li tak činiti, mu sím mluvíti německy. (Výborně! Bouřlivý potlesk. Interosy národa nemohu hájiti, budu-li užívati řeči které nikdo nerozumí mimo naše lidi. (Výborně! Po- tlesk.) Na druhé straně ovšem něca zeela jiného by bylo, kdyby někdo sáhl na to naše právo mluvit. česky. To se však dosud nestalo. Kdyby naši sociální demokraté i ta oposice ra dikální viděli v českém ministru krajanoví člověka který zastupuje také jejich zájmy národní, pak by otázka min'sterslva krajanství a vůbec celá minister- ská olázka byla aspoň v jednom směru podepřenn 107 anebo 108 poslanci, pak docílili bychom tři mi- nistry a nemusili bychom se báti nikoho. Tato my- šlenka stála by za uváženou a sice proto, poněvadž k dru. Pacákovi měli důvěru i sociální demnokraté naši radikálové a věděli, že nikdy se nepovažoval za ministra jaké strany, nýbrž celého národa.
Hlas Pacák Vídeň Interosa národ
21 article
Jsme však v této věci zle na tom. Kdo nát hájí? Nanejvýš obhájcové, kteří plaidovali i pro po- lehčující okolnosti. Že jsme to vydrželí tak dlouho jest jen důkazem veliké vnitřní síly národní strany svobodomyslné, která přetrvá i tyto bouře. Možná, že přijde na chvíli přiliv radikální, ale pokud já znám český národ, aby byl příliš radikáln a příliš dlouho, k tomu je příliš rozumný. Rozumní politika zase zvítězí, bude-li upřímná. Dle našeho nejvnittnějšího přesvěd- čení jest to, co jsme nyní udělali, nejzralej uváženo. Při tom chceme pevně zůstati! Sudle nad námi, jak chcete, ale nezazlívejte nám. když politíku, kterou jsme za dobro uznali, konsekventně budeme prová- děti. K té potřebujeme ve Vídni velikou falanx, kterou konečně tvoříme. Český národ chtel, abychem dělali positivní politiku nyní, když ji děláme, nevpadejte nám do zad, nechte nás tu politiku dělati, abychom skutkem dokázali, že jsm dělali jen to, co nám naše povinno kázalac (Souhlas a potlesk.) —Redaktor Stříbrný polemisuje s drem. Kr mářem, vytýká Miadočechům, že se spojili s kleri- kály, že vstoupili do vládní vělšiny bez splnění urči tých požadavků a svolili k tomu, aby Němcům dán
Stříbrná Němec Vídeň
22 article
bylo o jedno křeslo ministerské více, že záměna dra Fořta drem. Fiedlerem jest slabou. Žádná politik není sice vítězná, ale nesmí býti řadou porážek. Po- staral-li se někdo o hrob mladočeské strany, pak jsou to vůdcové dosavadní poliliky. Dr. Olto Guth praví, že nechce kritisoval, dů- vodem však elementární oposiční nálady nejsou ně- jaké punktace, ale to, že když žádali agrárníci mini sterstvo orby, nemělo se od toho ustoupiti. Posl. Březnovský táže se, proč energický ministr Fořt musil ustoupiti, a soudí, prolože nebyl Němcům příjemným. Dr. Kramář, odpovídaje, pravil v podslatě: Jes pravd, že sliby se nemusí plniti. Jest pravda, že Körbrovi dlouho jsme věřili, poněvadž měl ve vládě dra. Rezka a ten byl nám zárukou, že Körbor chce s námi dělati politiku. Když však ponejprvé jsem se přesvěděil, že dr. Körber mě oklamal, poněvadž ne- vyplnil, co určitě slíbil, od té doby jsem neustul, do- kud Körbor neležel. (Výborně!) Gautsch vždy vyplnil, co slíbil a neprovedl-li vše, byly toho vinny vyšší mocnosti. V době, kdy se jednalo o volební řádd, ne- bylo možno hýbati s nacionštními otázkami. Baron Beck také ještě nic nám v takové formě neslíbil, aby to také nesplnil. U nás v Čechách jsou zvyklí dělat dobré funusy.
Fiedler doktor Olto Guth Posl Březnovská Fořt Němec Kramář Rezek Körbor Körber Gautsch Baron Beck Čechy Je pravda
23 article
Jsem velmi vděčen, že p. red. Stříbrný uznal zásluhy dna. Pacáka; jeho strna v dobách volby na Kutno- horsku jich neuznávala. Řečník pruví pak, že musíme býti vděčni Becko- vi za to, že nám uchovaí ministerstvo obchodu, neboť prý je dnes pro nás nejdůležitějším. O slibo- vání rozhodé bitvy, o které mluvil red. Stříbrný, nebylo nikdy řeči a je to insinuace. Taktéž nazval mě pánem situace. — Odpustte, kdybych byl pánem situace, nočekal bych, až co vy mně poradite. Váš posl. Klofáč napsal hezký článek o politice positivní, ale penapsal při tom, co mladočeská strana za těch 17 let v ohledu kultur- ním a hospodářském udělala. (Souhlas.) Říkal, že nic neumíme, není dovednost; ukažte, co umíte vy, dosud jste toho moc neukázali. V příčině vyrovnání znova opokuje řečník, že je hospodářsky dobré. V příšině ostalního, co tvrdil red. Stříbrný, uvádí řečník, že je to vše falešnéa v budoucnosti se ukáže, kdo měl pravdu. Po některých ještě poznámkách red. Slříbrného byla schůze k 11. hodině noční skončena
Stříbrná Pacák Klofáč
24 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Akčni výbor národní strany svobodo- myslné konal dne 16. t. m. za předsednictví dra. Václava Škardy sehůzi. Pojednáno o polilické situaci a o posledních událostech ve straně. Kon- statováno, že veškera poslední usnesení akčního výboru strany byla v úplném souhlasu s usne- seními Českého klubu. Dr. Kramář požádán, aby ve své řeči v Karlíně vyložil otevřeně pravý stav posledních událostí. Schváleny návrhy vo- lebního a tiskového výboru. — Širši výkonný výbor lidové strany n Moravě pro oposici. Z Brna, 16. listopadu, V četně navštivené schůzi širšího výkon- ného výboru lidové strany na Mo- ravě, která se konala dnes večer za předsed- nictví poslance dra. Stránského, bylo p zprávě o politické situaci, kterou podal před- seda dr. Stránský, jednomy slně usnesevo, aby poslanei lidov strany vstoupili proti vládě Beekově do rozhodné oposice. Přijata byla násle- dující resoluce: „Širší výkonný výbor lidové strany na Moravě, porokovav ve schůzí dne 16.
Škarda doktor Kramář Stránský Karlín Brno Akčni výbor národní strana svoboda Kon akční výbor lidový strana můj Morava lidový strana lidový strana na Morava
25 article
listopadu 1907 v Brně konané o situaci, jak utvářila se změnou kabinetu bar. Becka, při které Němeům dostalo se 9 ministrů proti 4 sle- vanským, a která vedla k utvoření bloku českých klubů: agrárního, mladočeského a klerikálního pro podporu vládní politiky, při čemž odstaveny byly naléhavé n- rodní, politické a kulturní poža- davky našcho národa — prohlašuje se pro sebevědomý, nejdůra zně jši oposi- ční postup a usnesl se, aby poslanei strany lidové na radě říšské vy- stoupilí z „Českého klubu“, jenž jest součástí vládní většiny a v parlamentě při každé příležitosti uplatňovali oposiční stanovisko stra- ny.“ Resoluce ta byla jednomyslně schválena, což způsobilo všeobecné uspokojení — Andrej Hlínka na Smichově. Včerejšt přednáška Hlinkova ve velkém sále smíchov- ského Sokola byla poslední jeho přednáškou v Praze a předměstích. Bylo to znáti na zvláště srdečném a teplém jejím rázu a průběhu. V sále byla hlava na hlavě. Když v průvodu obecnía okresní representace uveden byl Andrej Hlin- ka pp. starostou drem. Keldinským, po- slancem vrch. inž. Neumannem a okresním starostou p. Eberlem na podium, uvitán byl bouřlivými pozdravnými projevy. Několika úvod- ními větami tlumočil mu dr. Koldinský vděk českého lidu za jeho vlasteneckou práci, za ne- úmorné nadšení, za hrdinný zápas všech sloven-
Hlínka Hlinkův Andrej hlína Ing Neumann doktor Koldinská Brno Beck Praha
26 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Literární a divadelní Petrohrad má novou sensaci: Z nařízení ministerstva carského dvora bylo téměř v předvečer premiéry náhle sňato s repertoiru Alexandrinského divadla drama Juškěvičovo »Korol« (král), jež vyšlo již asi před rokem ve sbornících známého moderního vydavatelského družstva »Znani jes (v němž udávají tón Leunid Andrejeva Maksim Gorkij). Drama bylo ovšem cen- surou propuštěno, a také přijato zvláštním lite- rárně-divadelním komilétem carské činohry — k úžasu literárních kruhů petrohradských, které nechápaly, jak je možno, že kus vysloveného literárního revolucionáře, jakým je Juškě vič, nalezl milosti ve dvorní činohře. V dramatě ličí se silnými barvami boj kapitálu s prací, a jeden akt představuje dělnický meeting- Kus byl dlouho a pečlivé připravován na scéně alexandrinského divadla za režie herce Petrovského a za účasti předních členův ensemblu. Vypráví se, že zejména paní Sa- viná a pan Davydov vytvořili mohutné typy, a jmenovilě obraz revolučního meelingu dával plnou illusi skutečnosti. Nejspíše teprve skvělý průběh zkoušek připomněl jasně odpo- vědným činitelům, jak nebezpečnou hru prová- ději, a proto v poslední chvíli premiéru — od- volali. Stíhá je za to ovšem zasloužený výsměch.
Juškěvičův Korol jes Leunid Andrejev Maksim Gorkij Petrovský Davydov Petrohrad Drama
27 article
Známý satyrik a divadelní kritik Vlad- mir Azov napsal v »Rěči« na místě ob- vyklé recenze štiplavý článek, v němž líčí gene- rální zkoušku na »Krále« Juškévičo va, jež se konala v úterý tohoto týdne. »Pro drama byly pořízeny nové dekorace, otevřen již před- prodej lístků, klerý šel skvěle, divadelní bulle- tiný oznámily den premiéry, připomínající, že hlavní role hrají Saviná a Davydov: to znamená, celý Petrohrad do divadla. Ale po- jednou přihodilo se cosí jako v báchorce: kde se vzala, tu se vzala, přijela zlá víla a máchla svým závojem — všecko se zastavilo, zasnulo, zmizelo. V Alexandrinském divadle konala se ge- nerální zkouška na »Krále«, v nových dekora-
Vlad Král Saviná Davydov Azov Petrohrad
28 article
elch, v přislusných kostymech, »všecko jako večer«. Pojednou, kde se vzal, tu se vzal, přije v automobilu pomocník ministra carského dvora kníže Obolenskij; přišel zrovna ke dru hému aktu »Krále«, viděl celý meeling, mistrnou bru herců, vzrušující, pokynul rukou, a — práce autorova, režisérova, herců, dekoratérů, peníze, vyhozené za novou scénickou výpravu, za zkoušky, všecko, všecko rázem zmizelo . . « Paní Saviná a pan Davydov dostaly nové role autor dostal svůj smlouvou zaručený honorář nové dekorace odvezly se do skladiště, a drubý den na divadelních cedulích objevila se nevinná poznámka: »Za příčinou onemocnění pan M. G. Saviné premiéra Juskěvičov »Krále« se odkládá.«
Král Saviná Davydov M G Juskěvičov
29 article Hudba.
Hudba. + Zpěvohra. Host Národního divadla, komorn pěvec p. Vilém Herold, od předslavení k před- stavení rostl před našími zraky. Neboť ukázalo se že není jen technicky vzorně výškoleným zpěvákem nýbrž také výborným stylistou a tvůrcem postav V každé roli byl jiný a lo netoliko maskou. Pr každou úlohu měl nový styl, jaký žádá ráz její tal hudební, jak herecký, do každě přinášel si navé de taily, jež neoliyčejně rozmanitou objevily jeho umě lerkou osobitost. Jiný tón našel si pro žhavou budbu Bizetovu, jiný pro sladkodechou erotiku Gounodovu. jiný opět pro sentimentálnost Massenetovu, spojuje ve všech konversační ublazenost a lehkost fran couzskou s promyšlenými vidy nově nuancemi v ci- tovém prozáření lyriky tři těch individušlních melo- diků. Hrdinou mylhu a mistrem hudební deklamace. jakoby jen Wagoerovy zpěvohry slála zpíval, byl v Lobengrinu. A ještě na konec, při samém loučení ukázal se opět v jiném světle. Zazpíval nám dvě ve- ristické partie, jakoby byl plnokrevným Vlachem. Když jste poslouchali jeho Turiddu, nebylo památky po všech těch krýlých tónech a jiných jemnůstkách. jimiž častoval nás hlavně v podání Francouzů. Zde šlo vše na plno, s celou vehemencí, v interprelac krajně realistické. Pijáckou slyseli jste rozhodně má- lokdy s takovým élanem zapěnu, jako tentokrát. Jemnější odstiny přinesl opět jeho Canio, ale v zá- kladu byl to týž realismus, jenž ovládal celé prove- dení jak partu, tak figury. Oe je Leoncavallo jem- nější a graciosnější Mascagniho, o tolik byl tak interpret. Mnoho zracie vložil pévec do akcentováni
Vilém Herold Bizetův Gounodův Massenetův Wagoerův Vlach Francouz Leoncavallo Mascagni národní divadlo
30 article
typické figury italské komedie dall'arte, jeho paňáca měl měkké rythmické pohyby, ironii a humor, ale i poesii, kteráž mezi maskou dala prozařovati čistě lidským rysům a citům. Svrchovaně umělecky užíva lu pěvec parlanda, jež nikdy však neztratilo melodii zpěvní, a nad jebož polohlasem pak jenom tím mo- hutnějším kontrastem vystoupily mohutné výbuchy citu. Uspěch umělcův v »Sedláku kavalíru« i v »Ko- mediantech« byl veliký a spontanní. Tím těžším učinil loučení. Ale nepochybuji, že pěvec, jenž la- kové u nás za krátko získal obliby, brzy se zase vrátí potěšit naše obecenstvo svým vzácným uměním. + Eduard Seidl, 18lelý virtuos na housle, před- nese při 16. akademit, pořádané za protektorátu pana MUDra. Šeb. Hněvkovského ve prospěch nemocenské pokladny sdružení pomocnic ku porodu v sobotu dne 23. listopadu v sále konviktském v Praze následující skladby: Ed. Seidl: »Ukolébavka«. O Ševčiík: »Když jsem k vám chodíval«. Paganini: »Rej čarodějnice. Klavírní doprovod: sleč. Fleischmannova. + V paměť 10latého úmrti K. Bendla vložen do programu V. symfonického koncertu Orchestrál- ního sdružení předehra k opeře »Lejla«. Koncere koná se 16. prosince t. r. Na programu mimo výš uvedenou skladbu jsou dále Dvořákovy »Legendy« čís. 1. a 2., slavnostní pochod ze »Smrti Hippodamie od Fibicha, od Schuberla balelní hudba z »Rosa- mundy« a od Novotného balada »Polednice«, při níž solový part laskavě převzala sleč. L. Strobachova. 60členný orchestr díletantů řídí p. V. Talich. Před- prodej vslupenek u firem: M. Urbánek, hudebn závod, Praha II., Jungmannova tř., J. Šváb, Prah III, Mostecká ul., J. Springr, knihkupectví, Kr. Vino- hrady, Purkyňovo nám, a J. Kotík, knihkupectví Smíchov, Kinského třída.
kavalír Seidl Mudra Hněvkovský Paganini Fleischmannův K Bendl Lejla Dvořákův Hippodamie Fibich Schuberla Rosa Novotný L Strobachův V Talich M Urbánek J Springr J Kotík ko Praha Jungmannův třída Šváb mostecký ulice Purkyňův Orchestrál II Praha III Vinohrad knihkupectví Smíchov
31 article
+ »Umělecká Beseda« péčí »Družstva clitelo Smetanových« právě vydala nové dva svazky klavír- ních skladeb z umělecké pozůstalosti Bedř. Smětany Jsou to: v IX. svazku »Allegro capriccioso« z rolu 1849, věnované virtuosu A. Droyschockovi, a krásná »Romance« B-dur neznámého data (cena 3 K), v X svazku pak »Caprice« D-mol! (cena 2 K). Oba svazky pro tisk upravil a prostokladem označil prof. Jind Káan z Albestu. Pruhilížeje tyto své skladby z mlád krátce do smrti, v r. 1883, sám jich tvůrce napsal »Kéž bych takových kousků molil napsat ješté te pár tuctů!« To je pro ně nejlepším doporůčením Členové »Uměl. Besedy« dostanou obvyklou slevu 20%. Zásilky objednávek obstarává nyní výlučně hudební odbor sám (Praha I., Řelězová ul.) + Z Londýna, 16. listopadu. (Zvl. tel. »N. L. Ševčíkovo kvarieto koncertovalo zde s Ellou Správ kovou se skvělým úspěchem. + Otakar Ostrčil: »Ballada česká“. Edice M.U č. 549. Nakladatel Mojmír Urbánek, Praha. Cena 2 pze 40 h. V české literatuře melodramatické znamenati bude dílo Ostrčilovo významný čin na tomto pol hudební formy, zkypřeném a zůrodněném velikými mohutnými skladbami Fibichovými. Má zcela zvláštní svoji osobitou notu, jest to hotová symfonická báseň jejíž program se deklamuje. Nový tento ráz skladby Ostrčilovy přivodil básnický podklad melodramatu Nerudova typicky česká, rázovitá »Česká ballada« Ostrčil přikročil k námětu nadán bohatou tvůrčí po tencí a rozvinuje před námi poesie plný, nálaďový huddební obraz, v němž rozvádí a doplňuje hudbou. co básník pouze naznačil neb napověděl. »Česká ballada« je vynikající dílo, jež náleží k nejlepšímu. co produkce hudební v posledních letech přinesla.
Smetanův A Droyschock Caprice profesor Káan Pruhilížej N L Ševčíkův Ella Ostrčil Urbánek Ostrčilův Fibichův Nerudův Praha Řelězová ulice Londýn Český balada
32 article
+ Nové a tím časem hleďané hudebniny. (Zprá va hudebního závodu Mojmír. Urbánek, Hlávkův palác.) Josel Suk, O matince. Č. 1. Když byla ma- linka ještě děvčátkem. Pro klavír na dvě ruce. Hla- váč. Praeludium. Pro harmonium a totéž pro harmo- nium a klavír. O. Ostrčil, Česká ballada. Mellodram (Edice M. U.) Friedman, Eslampes. Cyklus klavírníc skladeb na dvě rnce. (Edice M. U.) Holý, Ukolébav- ka, Španělský tanec, Allegro moderato. Pro harfu. Sychra, Ořlšky. 20 etud snadných pro piano na dvě ruce. Prokopová, Mazurka brilante. Časopis »Dali bor«. Ročník XXX. č. 5. a 6. + Z České Filharmonie. Dnes přesně o 4. hod odpolední koná se v sále Plodinové bursy sedmý symfonický koncert. Dirigent a solista dr. Vilém Ze- mánek. Pořad: 1. Saint-Saěns: Omfalin kolovrat« symfonická báseň. 2. Beethoven: Klavírní koncert 2. B-dur. 3. Dvořák: Suita D dur pro malý orchestr 4. Mozart: Symfonie G mol (čís. 250 Köchelova se- znamu). Veškeré skladby provozují se v těchto kon- certech poprvé. Koncertní klavír od C. Bechstein z Berlina. Vstupenky po 2 K, po 1 K a 60 haléřu prodávají se od 19 do 12 hod. v kanceláři Českého Filharmonického družstva na Václavském náměstí č. 53 (I. patro).
Mojmír Urbánek Josel Suk Hla O Ostrčil Friedman Eslampes M U Holá Sychra Ořlška Prokopová Mazurek doktor Vilém z Omfalin Dvořák Köchelův Bechstein SaintSaěns Bdur Berlín Václavský náměstí Český filharmonie malý orchestra 4 Český filharmonický družstvo Hlávkův palác Český balada suita D dur
33 article
+ Zpěvácký spolek »Slavoj« v Karlíně pořáda dnes o půl 4. hodině odpolední velký koncert zasedací síni radnice karlínské. Lnskavě účinkuje p. Jindřich Bastař, první koncertní mistr městského divadla na Král. Vinobradech. Na pořadu jsou sbory od A. Dvořáka, J. Jindřicha, K. Kovařovice, V. No váka a K. Weise. Sbory řídi sbormistr spolku p. Sládek. Klavír zapůjčila fitma F. Schlögl v Praze. + Hudba ehrámová. Dnes ve 4 hod. odpoledne v Karlovském chrámu provedeny budou následující k soutěži zaslané nové skladby: »Zdrávas« od A Vymetala. »Matko Ty spasná« zapěje p. prof. Jos. Kalaš. »O Matko Páně«, sbor se sopran, solem. hudba od Rud. Rachmana. »Před obrazem Tvým složil Jul. Fučík, kapelník v Pešti. »Pange lingua od Hrušky. Úeinkuje kromě ochotníků asi 20 dan operního sboru Nár. divadla. Sbory nastudovala z ochoty řídí pl. Marie Benešová-Machainová. + Dvouruční skladby vánoční Hudební závod Fr. A. Urbánka vedle Národního divadla oznamuje tyto novinky pro klavír na dvě ruce k době vá- noční: Fibichovo »Vánoční albume sbírka skla- deb českých skladatelů. Za 4 K, váz. 6 K. — Zelin- kovy »Vánoce« (3 K, váz. 5 K), náladové obrázky Rud. Chmelička »Pohádku štědrého ve- čera« (2 K, váz. 4 K), výběr vánočních písní a ná- rodních koled s podloženým textem. Pro nejmenší a nejmladší ručky upravil známý autor »Tanečního vínku« Josel Novák v objemu pěli tonů vánoční písně »Nesem vám noviny« a »Narodil s Kristus Pán« (80 hal.) + Slečna Blažena Košvanoova, žačka prof. K.
Bastař Král A Dvořák K Kovařovic K Weis Sládek Schlögl profesor Jos Kalaš Rachman Jula Fučík Hruška Benešová Machainová A Urbánek Fibichův Vánoce Josel Novák Kristus pán Košvanoův Karlín Praha Pešť Francie zpěvácký spolek Slavoj národní . divadlo národní divadlo O matka Páně
34 article
Hofimeistra, podrobila se dne 8 listopadu státní zkoušce z klav. hry a z hudebních předmělů s vý- borným prospěchem, s vyznamenáním + XVIII. bezplatný lidový koncert Ústřed- ního spolku českých žen na počest 60. na- rozenin Elišky Krásnohorské jest dnes neděli v 7 hodin večer v Plodinové burse na Ha- vlíčkově náměstí. Účinkovati budou přední síly umě- lecké. + Z českého spolku pro komorní hudbu v Praze. Koncert šeslý bude již v ponděli dne 18. listo- padu o 7. hodině večerní v Rudolfině. České kvar- teto zahraje Dvořákův málo známý kvartet D-mol novinku Tanějevův kvintet s dvěma violoncelly op. 14. Kromě toho bude hostem chorvatská umělkyně markýza Maja Strocziová, která vedle kon- certní arie Mozartovy zazpívá řadu písní. + Listárna redakce. Ž. — České samostatné aplikvariáty hudební dosud se nevyvinuly, ale jako poboční agendu zavádějí je některé obchody s hu- debninami, na př. Mojmír Urbánek v Jungmannově třídě a Chadím v ulici Vodičkově.
Eliška Dvořákův Tanějevův Mozartův Urbánek Praha Jungmannův třída český spolek pro komorní hudba Mij Strocziová Chadit
36 title
Různé zprávy.
38 article
= K úmrti prince Arnulfa Bavorského. Z Vídně 16. listopadu. (K. k.) Za prince Arnulfa Bavorského byl nařízen 12denní dvorní smutek. = Promoce prolesora sub auspíciis. Z Čer- novců, 16. listopadu. (K. k.) Gymnasialní profesor Agenor Antymovič by! dnes slavnostně sub auspiciis imperatoris promován na doktora filosofie. = Sňatek prince Karla Bourbonského. Z Lon- dýna, 16. listopadu. S velkou okázalostí konal se dnes sňatek prince Karla Bourbonského s francouzskou prine. Louisou ve Wood Nortonu, panství vévody Orle anského. Mezi svatebčany byli španělský král s krá- lovnou, královna portugalská, princezna Batfenberská prine Jan Jiří saský s chotí, ruský velkokníže Vladi mír s velkokněžnou a členové rodiny Orleanské.
Arnulf bavorský Antymovič Karel bourbonský Louisa Jan Jiří saský Vlad Vídeň Čer Lon Wood Norton Orle