Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXVII.

2

oa vd ddl loa noti Mtol

3

V Praze, v neděli 17. listopadu 1907.

Praha

4

leou váe

5

vmol ilone oia 3inot otág v pobaloce

6

sbětlig atlaji

7

Číslo 318.

8

Na ranpt e odpol. Hlstr přsdplšcs se * Práze v administrii na čtvrt leta . . . . 6 K an s dvojí donáškou

9

lnim olsslí onboi o ole monb

10

mezhibac

11

lsinim oža nietlsa oladel ob lenot ssno osn švošeí nosi laeet

12

V droouen prodeji: a sh raaní číslo o sob odpslední . . . . . . . za 2h Ve allalkách na venkovši ranní čísle. . . . odpolední d4 one Inserátv plalí se hotově mpřel Pledplacení a lnuerty přljdmá sdmlsl- strace v Marlanské ulini č. 3. Tam naalokeají ae též redakee Jskársa a ezpečice „Národních Llst4“, Bukopisy se ndvraceji.

národní Llst 4

13

na avk pota . ve flisnick na něste . . . . . . 2 K 80h Poštou: n ra. . . . R s0 s dvojí zlailko namšale . . . . n stvt e . . . k ao

14 title

Dnešní číslo pro Prahu je o 20 stranách

Praha

15 article Lidová strana moravská do oposice.

Lidová strana moravská do oposice. om Z Brna dochází zvěst o vážném činu výkonného výboru české lidov strany na Moravě. V četně navštívené schůzi, konané 16. t. m. za předsednictví dra. Stránského, v Brně usneseno jedno- myslně, aby poslanci lidove strany moravské vešli prot vládě Beckově do rozhodné o po- sice a tudíž vystoupili z vládního klubu agrárníkův, klerikálův a svobodomyslných poslancův z Čech. — Krok ten, — první to ovoce neblahého rozhodnutí se většiny dele- gace české z osudného dne 9. listopadu t. r., — odůvodňuje stručně, ale jasně přijatá resoluce, vytýkající předně nepřízni ve nám složení rekonstruovaného kabinetu Beckova, v němž 62procentová většina slo- vanských národův nemá než 4 ministrv, — dva Čechy a dva Polaky, za to však 36pro- centová menšina Němcův rakouských vyznamenána jest zastoupením 9 něme ckými ministry! Co zmohou v takto sleženě radě koruny 4 hlasy slovanských ministrů proti 9 německým, jest na bíledni

Stránský Čecho Němcův Brno Čechy Beckov český lidov strana na Morava

16 article

Nejprve jsme byli my Slované tendenční ně meckou volební geometrií vlády Beckovy připraveni o spravedlivě nám náležející 62 procentní většinu ve sněmov ně poslanecké rady říšské; nej prve stlačeno naše zastoupen slovanské v parlamentě na pou hých 50 procent, — a nyní stlačuje se v řekonstruovaném kabinetě Beckově do konce na necelých 30 procent! Čtyři Slo vané proti 9 Němcům To je ta spravedlivá a dů stojná naše »ůčast ve vládě« která žádá na nás Slovanech rakouských důvěru, součinnost a podporu bezvýmineč- nou pro záhadnou osobní poli tiku svého chefa, jenž troufá si již veřejně prohlašovati: »Ministerstvo jsem já.« Jestli kdy bylo zapotřebí českým po- slancům největší opatrnosti při volbě stanoviska vůči kterés vládě vídeňské, bylo to věru tentokráte! Neboť vláda tato chystá se nejen k uzavření 10letého vy- rovnání s Uhry, ale ona chce těž v Čechách »délati pořádek« nějakým rozřešením sporu česko-německého, níkoli však státoprávním vyrovnáním s českým národem, jako druhdy hodlal Hohenwart, nýbrž usmiřováním Němeů po způsobě Taaffově punktacemi vídeňskými z roku 1890.

Slovan Němec Hohenwart Něme Taaffův Beckov Uhry Čechy

17 article

Nekázaladi tu prozíravost a opatrnost moudrá — chovati se za daných okolnost co nejupjatěji a nevstupovati do vlády tétc jen tak na zdař bůh, bez určitých záruk a řádně zpevněných záruk pro věc našeho národa? Ona po- třebovala nevyhnutelně našich 84 hlásů pro své rakousko uherské vyrovnání; neb, jak se nyní vidí, neměla pro ně b ez nás než chatrnou většinu pouhých 2 hlasů (toliž 260 z 516) a s tou se přece nemůže žádná vláda udržet. I pomysleme, kdyby všech 84 českých poslanců bylo svorně a pevně co jeden muž ve chvíl rozhodné presentovalo baronu Beckov podmínky své, nejnutnější to požadavky naše národní a politické: kdyby, neslovujíe not z nich ani puntíku, bylo mu prohlásilo, že pouze poctivé splnění jich jest cenou, za kterou může obdržeti naši podporu: zdaž by nebyl rád nerad cenu tu nám zaplatil? Ale na místě toho zavládl v našich řa- dách nesvár a malicherná řevnivost strana konec je znám. Dr. Kramář ve svém listu posledním sice ujišťuje nás, že prý poslanei mladočeští »dosáhli ubezpečení, že bar. Beck bude se o splnění spravedlivých po- žadavků českého národa starati, však reso- luce, včera širším výkonným výborem lidové strany moravské přijatá, ani si slov dra. Kramáře o tom ubezpečení Beckově ne- všímá, nýbrž žaluje, že »blok českých klubů agrárního, mladočeského a klerikálního roz- hodl se pro podporu vládní politiky, př čemž — odstaveny byly naléhav národní, politické a kulturní po- žadavky našeho národa.« Či tvrzení máme pokládati za pravé či správnější?

Beckov doktor Kramář Beck lidový strana

18 article

Při svém vstoupení do říšské rady roku 1879 odstavili Staročeši se šlechtou domá- hání se státoprávních požadavků národa našeho v naději, že za to vlády ra- kouské i Němci vyhoví nám slušně v našich požadavcích národních, politických a kultur- ních. Těžce zklamáni 12letou zkušeností krutou opouštěli posléze staročeští politikové jeviště. A nyní by naše defensiva na půdě vi- deňské končila dokonce tím, že by většina českých delegátův byla Beckovi k vůli od stavila i ty nalehavé národní politické a kulturní požadavky našeho národa k dobám lepším? — Smí nám kdo zazlívati, že nám z tako véto »positivní« politiky jest v Čechách ůzko? Že se obáváme, aby to nešlo s nám od pěti ke čtyřem a ta positivní politika na šich neskončila nejbolestnějšími pro nás ne- gativními výsledky?

Němec Beck Čechy

19 article

Důkaz, že nebylo možno jinak jednat než se jednalo, se panu dru. Kramářovi jeho listu přes všechnu duchaplnost nezdařil Na jednom místě praví, že by prý všechna naše oposice proti uherskému vyrovnání, které shledává býti celkem dobrým, byla ve sněmovně marnou a zpozdilou: »Vyrovnání (uherské) jak je, našlo by si už vlastním obsahem většinu ve sněmovně; ale proti nám, proti naší oposici našlo by teprve jednomyslné podpory všech Něm- cův, i těch, kteří dnes dělají drahotu«. — Buďsi! Ale jak se s tím pak srovnává ná- sledující místo v témže listu páně Kramá- řově, kde praví opět něco docela jinéhoo stanovisku Němcův k vyrovnání, a sice do slovně: »Poněvadž však poměry jsou takové. že na německé straně odvykli si viděti ve vyrovnání (uherském) na- prostou nezbytnost a že by z na cionálních důvodů velká čás Němců hlasovala i proti vyrov nání a naše hlasy by je nemohly početně nahradit, bylo pro české poslance hlav- ním úkolem zabezpečit se pro nejbližší bu doucnost, zjednati si předpoklady po litiky vládní, kteráž by byla s praved- liva k našemu národu, aniž bychom ovšem chtěli, aby vládlo se proti Něm cům. «- Temný tu řeči smysl věru a bylo by nesnadno rozpor obojího tvrzení v hlavě si srovnati, kdyby dr. Kramář nebyl hned na

Kramář Němcův Němec doktor Německo

20 article

to prozradil pravou pohnutku většiny de legátů českých, proč se hrozili každého po myšlení na oposici a proč Beckovi za darmo nabidli oběť hlasů svých pro vyrovnáni uherské: »Čeští ministři,« vysvě tluje dr. Kramář na konec, »do vlády vstou pili a v tom možno shledávati pře- svědčení velké většiny českých po- slanců, ze bar. Beck s celou svo energií přistoupí k řešení pro blemů našich sporův s Němci aniž by se stavěl na stanovis k o eorrr Körbrova veta.«- Ano, pouze tato blahá naděje a víra v rozšafnost Beckovu svedla většinu českých delegátů do tábora vládního a nic jiného Chovají »přesvědčení«, že nás s Němci vyrovná lépe než Taaffe roku 1890. Qui vivra, verra l Rádi bychom věděli, na č em se toto spřesvědčení« rozumně zakládá ? Č snad jen na krásných očích nebo řečech páně Beckových? Na posavadních politických skutcích jeho v Če chách, na Moravě a ve Slezsku přece ne Ty opodstatňují jedině stanovisko, jež za ujala včera strana lidová na Moravě. A co projevil dosud ze svých plánů baron Beck vzhledem na zamýšlené rozřešení sporu českoněmeckého? Nic více, nežli že chce splnit, po čem Němci touží: Udržet na sněmu českém systém kuriátn a drahými krajskými vládam jednak inaugurovat rozdělen Čech na kraje němiecké a česko německé, jednak oslabit poli- tický význam ústřední vlády zemské. Toť vše, co posud víme. A to je tak vábivé pro nás, že za to chceme Beckovi dělat télesnou stráž? Videant con- sules!

Beck doktor Kramář Němec veta Taaff Qui Beckův Čo Morava Slezsko

21 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 16. listopadu. (Němec ká sjednocenost a slovanská rozdro benost.) Ve starém parlamentě Němci byl rozdrobení v osm samostalných poslaneckých klubů a skupin a jevili obraz největší rozdro- benosti. Sešel se nový parlament a Němci, po- učení minulosti, zanechali svých hádek a počali se slučovati dle svých politických programů ve veliké celky. Již za letního zasedání utvořily se dvě veliké německé skupiny, pokroková a kou- servativná Obě tyto skupiny opět se sbližily v zasedání podzimním, zvolivše si společný dvanáctičlenný výbor jako vrchní poradní sbor ve všech věcech, lýkajicích se národních zájmů německých. Na obou krajních křidlech něme- ckého lábora, mezi krajnlmi radikály a klerikály ozvaly se sice obavy, že takové sblížení může býti na úkor politických programů jednotlivých stran; ale křesťansko-sociálná korespondence vyvraeí takové obavy. Nejde prý o politické uniformování všech německých stran. Jest te nemožno a společný německý výkonný výbor není také povolán, uby činil usnesení zá- vazná pro všechny strany a vížící je v otázkáeh politických. Účelem společného výboru jest umožníťi svorný postup všech ně- meckých stran ve všech národníích otázkách, a bez ohledu na to, nacházl-li se ta neb ona strana v politické oposici, hoditi na váhu všechny německé hlasy, kdykol je třeba obhájiti německé účastenství ve vládé a správě státu. Dnes proti dvěma Polákům

Němec Polák Praha

22 article

dvěma Čechům sedí v kabinstě pět nacionálných Němců. Tento Němcům příznivý poměr dá se uhájiti jen tak dlouho, dokud všechny německé strany budou ve vzhledě národním tvořiti taktickou jednotku. Když se loni dělala volební oprava a dle Gautsehova návrhu Slované měli obdržeti v par- lamentě pětihlasovou absolutní většinu, Němei proti tomu protestovali, obávajíce se, že by se vši- chni Slované, byť jen při otázkách čistě národních mohli zmoci na nějakou „taktiekou jednotku která by při známé rozdrobenosti Němců mohla nabýti povážlivé váhy. A zatím rozdrobeni Němci taktickou jednotku už mají, kdežto vše- chny ostatní národnosti, vyjma pět Rumunů rozštěpily se v novém parlamentě ve strany, na- vzájem se potírající. Čechové v Národním klube budou státi proti skupině pokrokově-státoprávní lidoví Poláci proti polskému kolu; ukrajinský klub proti pěti Rusům; klerikální Slovinci prot- pokrokovým, sloučeným s Chorvaty a Srby. B i hrstka Vlachů je nyní rozdělena ve dvě sku- piny, klerikální a pokrokovou. A přec každý slo- vanský národ, zastoupený na říšské radě, má stejně, jako Němci, své národní zájmy a všichni Slované mají své společné zájmy slovanské. V Praze, 16. listopadu. (Ú řadní jazyk u Slovinců.) Terstská „Edinost“ pojednává v řadě článků o slovinské politice v minulosti, aby ukázala, jakými cestami se má bráti příšti politika slovinských poslanců na říšské radě.

Čecho Němec Slovan Rumun Polák Rus Chorvat Srba Vlach Praha

23 article

Na př. úřadní jazyk v krajích, obydlených Slo- vinci. Od samého počátku ústavní éry Slovine se domáhají, aby se s nimi ve všech úřadoch státních i samosprávných jednalo slovinsky aby se slovinština stala i vnitřním jazykem jen nacím. A poněvadž ani Vlachové, ani Něme slovinskému jazyku učiti se nechtějí, aby se z úřadníky do slovinských krajů dosazovali Slo- vinci. Ale všechno dovolávání bylo dosud marno a jestliže se Slovincům za některé vlády v ně kterém oboru ulevilo, za jiné vlády se opět při tužilo. Veškero vnitřni úřadování ve slovin- ských krajích je dosud německé neb vlašské ba i ve vnějšim úřadování dobrá polovinn všech slovinských aktů se vyřizuje německy vlašsky! Ve Štyrsku a Korutanech německy, na Přímoří vlašsky. Před 20 loty byli tu a tam ča- stěji dosazováni úřadníci slovinští; v posledních letech se důsledně vyhánějí zejména ve Štyrsku a v Korutanech. Všechna lepší úřadnická mísla ve slovinských krajích jsou obsazena Němci neh slovinskými renegäty. 1 mezi soudními rady jes Slovinec nyní bílá vrána! V tom vzhledě Slo vinci jsou na ústupu i v čistě slovinském Kraň sku. Na místo poctívého zemského presidenia Winklera vláda poslala do Kraňska nejprve bar Heina, po něm Schwarze, oba koväné Němee. Místo nebožtíka Račiče jmonován finančnín prokuratorem člověk, který sotva umí slovinsky promluvit. Do služby politické v Kraňsku při- jímají se za praktikanty lidé, kteří se teprve ve svém úřadě začínají učiti slovinsky. Ve Štyrsk soudní úřadník promluví ke slovinské straně slovinsky teprve tehdy, když ho advokát Slovi nec k tomu donutí. O Korutanech ani nemluvě Ve Štyrsku vymizela by slovinština ze soudů na- dobro, kdyby tam nebylo slovinských advokátů Obraz skutečně neutěšen,

Vlach Nout Slovinec Němec Winkler Schwarz Štyrsko Korutany Kraňsko

24 article Politické zprávy zahraničné.

Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16 listopadu. dn Z Černé Hory. Z Podgorice oznamují: Plemeno Piperů k nalo na Brdech tábor lidu, na kterém rokoval- o odhaleném spiknutí na život knížete Nikoly a urážee, učiněné Piperům tm, že byli jmen

Praha Černá Hora Podgorica

25 article

váni mezi těmi, kdo prý chtějí na Černé Hoře pozdvihnouti revoluci. Tábor piperský jedno- myslně se usnesl vyslati na Cetyň posly, kteří by knížete Nikolu ubezpečili o nezlomné věr- nosti Piperů a dali výraz jejich rozhořčení nad tím, že se z černohorské krve vyrodili vyvrhe- lové, kteří ukládají o život panovníka, ode všech pravých Černohorců milovaného a zbožňova- ného. Tolikéž uloženo piperskému poselstvu osvědčiti před knížetem, že Pipeři si hnusí listy. podporující spiklence, a žádají, aby zločinci byi vydáni národnímu soudu. Na tábor piperský dostavili se i osmdesáli- letí starci. Byly dojímavé výjevy věrné láásky ke knížeti Nikolovi, a hanby i žalu nad zradou. Mnozí plakali. Po táboru konána pod širým ne- bem boží služba na poděkování. I moslemové černohorští osvědčuji. loynl- nost a vlastenectví. V podgorické džamiji shro- máždili se moslemové a hodža měl k nim řeč plnou vlastenectví, v níž knížete Nikolu velebil, že dal moslemům rovnoprávnost náboženskou i občanskou. Na Cetyni mešká srbská princezna Jelena, vnučka knížete Nikoly, dcera krále Petra. Dne 5. t. m. byl den jejích jmenin. Všiehni hodne- stové státní i dvorští užili té příležitosti, aby princezně blahopřáli a osvědčili tím i sympatie jejímu otei a království srbskému.

Nikola Piper Nikolov Jelen Petro

26 article

Předseda třeli Hosudarstvenné dumy. Nikolaj Alexandrovič Chomjakov, předseda třetí Hosudarstvenné dumy, je syn slavného slavjancfilského filosofa a básníka, A. S. Chom- jakova. Slavný N. V. Gogol byl mu křestným kmotrem. Redakce „Rěči“ vypravila k N. A. Chomja- kovu jednoho ze svých členů, aby přezvěděl, ja- kými zásadami bude se řiditir Pan Chomjakov upřímně se přiznal, že předsednictví parlamenlu pokládá za příliš těžké břemeno. Hlavně se mu nodostává zkušenosti. Jinak jest úloha předsedy dosti přesně vymozena jednacím řádem, jehož se nový předseda bude přísně držet. Za prvou povinnost přodsedy pokládá, aby byl naprosto nestranným a stál nad stranami. Od řečníků žá- dati bude, aby se neuchylovali od věci a užívali parlamentních výrazů. Ani krajně leví, ani krajně praví nesměji býti puštění k filosofským úvahám a sporům, jež by byly v zákonodárném sboru nemístny. N. A. Chomjakov je přesvědčen, že se v dumě utvoři velká konstitučná většina středu, jenž se bude skládati z kadetů, okta- bristů a části pravých. Střed bude sjednocen přísným uznáváním zákonodárných práv odumy a snahou o mirnou a postupnou, bez skoků, re- formu ruského života.

Alexandrovič Chomjakov Hosudarstvenný A S Chom N V Gogol A Chomja Chomjakov

27 article

Vyzvědačská aféra ve Francii. Následkem zrady námořního praporečníka Ulmy byl v ministerstvu námořnictva pře- pracován závažný dokument ná- mořní taktiky, obsahující mobili s a čni plán, jakož i plány tajných postavení podmoř- ských prostředků ochranných. Přepracování je velmi nákladně a namáhavé. Bylo nařízeno proto, poněvadž je dokázáno, že Ulm prodal tajné listiny. Jak se dále oznamuje z Toulonu, byl rálečným lodim všech kategoril vydán nový seznam signálů, neboť bylo nutno odsíra- niti dosavadní seznam, o němž se proslýchá, ž byl Ulmou vyzrazen. Jak se telegrafuje z Berlina, uveřejňuje »Nationalzíg.« z dobře zpravené strany, že bj- valý námořní stlaché německého vyslanectví v Paříži, contreadmirál Siegel, neměl ni-

Ulma Siegel Francie Ulma Ulm Toulon Berlín Paříž

28 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V Praze, 16. listopadu. 6— (Kronlika.) Nejsme-li nenápravní illusionáři, odsouzení věčně k ústrku a bědné mělomoci? Den za dnem doklady! Jens všimněto naší »akce« na prospěch »slovenských bratři!« Zajímavá návštěva přibyla ze Slovenska. Staleční muži, mučednici idey přišli k námsi postěžovat. Jsme cillivi a lehkovznětlí. Zamicháme trochu tou stránkou své bytosti. Půjde to snadno: Usporádáme večírek. Veliký sál je přeplněn, Hosté jsou předmětem nejvřelejších sympatii. Sál se otřásá bouřlivými projevy roz- jařené mysli. Dojem co možná dramatický Mnužství obecenstva nemohlo se dostati do vnjte. Lituje velice, že tak bylo připraveno o »pěkný večer«. Na divadelnost dojmů si tuze potrpimel — Nu a ? Není snad při tom něco v pořádkul Nemají snad bratři ze Slovenska přijíždět k nám siposlěžovat? A nemáme li jim věnovat svoj pozornost? Nemáme li pořádat večer jim ke cti. vyslechnout jejich zprávu a projevit nějak svoje sníýšlení ? , .. Zajisté, všecko v pořádku! s Však — dále? Co bude dále? e

Jens Praha Slovensko

29 article

— Kterak dále? Co má být -- dále — Kde zůstala naše »pomoc«, naše »pod- pora« ubohým, ode všech opuštěným a proná sledovaným »bratrům« e — Naše pomoc je především m r avná Prolestujeme před Evropou, před celým vzděla- ným svělem ! Vyjadřujeme svoji hlubokou nevoli, svě mravné rozhořčení, ukládáme je v prociténí slova svých resolucí a protestů — A více — nie? Procilěnými slovy projevy kolik asi pomůžeme, nás už měla po- učiti — zkušenost! Svoji nevoli jsme vyjadro- vali, bouřlivě protesty jsma ohlašovali a vý- mlivně resoluce na adresu »Evropy a všeho vzdělaného světa« jsme skládali už na počátku let sedmdesátých, kdy Madaři provedli svoj první »barbarský kousek«! Tenkráte bratřím Slovákům sebrali jmění matičné a jediné jejich školy násilím zavřely. Od té doby žádné přile- žitosti k »bouřlivým protestům« a projevu »mravního rozhořčení« jsme neomeškali, která se naskylla. A dnešní »putomci Hunů« skytali nám jich neunavně a každoročně! A — vý- sledek našich protestů? Vede-li se dnes » bra- třím na Slovensku« lépe než — před čtyřiceti lety ? . .

Madar Slovák Hun Evropa Slovensko

30 article

— Nu, pomáháme i jinak ! Sbíráme, zasl láme příspěvky, peníze, knihy !. . . Pomáháme vězňům, sirotám! . .. Skutek milosrdenství, dobře! Pomůže člo- věku, slabémn, opuštěnému, zachrání exislene jednoho, deseti, sta ! Je-li pomoc rychlá, ochotná a — tichá, má jistě svou mravní cenu, je li- dumilný skulek. Ale národ? Nám přeceo národní život na Slovensku běží, o násill jaké se tam na národě páše a jeho stateích Řekneme-li pomoc, nemyslíme-li pomoc ná- rodu slovenskému? A možno-li národu po máhat — almužnami? Kolikrát si vám v dů- věrnosti už postěžováno, jak trapná pro Slováka inteligenta je ta naše česká manie veřejného almužnictví ve prospěch »ubohých« bratří. Na bízet pomoc a pomoc neníli vždycky — dvojí? Jedna pomoc je vítána, druhá budí opačně cily protože — ponížuje. Není-li nic vhod, což ledy máme počít? Přece jen pomáhat chceme? .. Něco třeba arci především zjistit! Zdali vskutku a opravdu — chceme Pomáhat slabšímu ! Chvalný úmysl ! Cest je vykázána. Dobře činit není snadné! Treb mýslit víe na druhého, než na — sebe. Třeb tak zařídit, aby pomoc byla vydatná, úrodná, pomáhala budit a povznášet sílu a vědomt slabšího, ne v něm utvrzovat pocit skličující Slováků jsou tři miliony, mají mezi sebou chu- dáky i zámožníky, jako jiný národ. A trojmili- onový národ potřebuje li almužny? Také seo ni nikde neuchází. Lépe by působilo takble idejně jej — povzbudit ! e Os — Na příklad?

Slovák Slovensko

31 article

Právě na Slovensku zahájili veliký na své poměry podnik ! Literární událost! Začali vydá vat sebrané spisy svého předního poety a ro- manopisce.*) Podnik je vypočten na řadu let. Ročně má vyjít po několika svazeích. Vydaří-l se, bude skutek národně povznášející, probudí vědomí síly, nadchne, povzbudi k nové práci vytrvalosti. Kdyby tak v Čechách přihlásilo se několik set abonentů na slovenské dílo spi- sovné! Nebyl by to mocný, ideálně povzbudný čin? Nejkrásnější projev duchovné j e noty česko slovanské?n s — Několik set abonentů? Dobrá. Zaagi tujeme trochu, sejdou se — dejme tomu ! Kde však je záruka, že to nebude zas jen nový způsob — almužny? Deprimující, ponižující — urážlivé ? — Jak to? Předplatně na lilerárné dílo Složím obnos, dostsnu knihu. Neprokazuji do- brodiní, kupuju cennou věc! — Obnos složený za knihu, kter o přečtu, není almužna, zajistél — A tvrdí snad někdo, několik set svazků výborné slovanské čelby rozhozenío mezi českou inteligenci, že by zůstalo — nerozřezáno Kéž by nikdo nemohl a nesměl tvrdi — Jakže? Znamenitý autor, silný každým směrem a poutavý! A četba snadná! Jeť přeee čeština a slovenčina — jeden jazyk! Odlchylky nepatrné, za řeč nestojí! A k tomu zachovalost jadrnost, slovanská původní čistota slovenčiny Jazykově okřejná lázeň pro vzdělaného českého členářel — A přece, co se neukázalo? Aby nej přednější autor slovenský přiblížen byl české inteligenci, ukázala se potřeba přeložit jeko spisy — do češtiny! . . A na Slovensku ? C nevyšlo nedávno na jevo? Objevil se učenee, který hlásá, že nejsou dvě nářečí jednoho jazyka, čeština a slovenčina, leč obě prý jsou dva různé národní jazyky. A učenec mez svými krajany — dochází vlryl

Slovensko Čechy

32 article

* Sebrané diela Svelozára Hurbana Va- janského. Sv. I. Kniltlaciarsky účastinárský spolok v Turčianskomí av. Martine 1907. ho — A národní jednota česko slovanská — Máme o ni znamenitě postaráno ! Na Slovensku nemají svých škol, není aspoň na koho vinu uvalit. Ale my v Čechách máme svoje školy! A jaké vědomosti se tam vště- pují? Takově, že vzdělanému čtenáři českéma »nepatrně odehylky« slovenčiny jsou hrozně — obtižny. Tak obtížny, že kniha tištěná slovenči- nou zdá se mu podivlnstvem. A všecko podivín- ství odpuzuje. A vzdělaný český čtenář knihu psanou neznámým nářečím prostě — o kládlá, třeba byla psána nejlepším autorem A náš velký národně povzbudný čin? Padá do vody! Několik set abonentů n slovenské literární dílo, na slovenský časopis. neseženeme! Silný, přesvědčující důkaz své- ho pravdového národně kulturného pobratimstvi nepodáme! Opravdově se zasadit o du chovnou jednotu československon nedove deme! To by nás příliš namáhalo. Dramatick se rozčilovat nad osudem našich slovenských bratří, kleři jsou »tak slabi a ubozí«, je snad nější. Raději se tedy rozčilujeme dramaticky Aspoň so nám při tom zdá, že jsmě sami — silni. A zdání nás — spokojuje. Nejsme-li illusionáři?

Svelozár Hurban Martinus Slovensko Čechy

33 article

Opravdová pomoc, těžký úkol! Kdo chce pomáhat, aby napřed sám byl — silnýl A kde je naše — síla? Tak rádi bychom byli silni! Lichoti nám, že se někdo o naši pomoc uchází. L b se nám role ochránce a prolektora. Vemlou- váme se do ni. Usedáme na soudeovskou stolici a připadáme si tak velkodušni a mocni svým hněvem spravedlivým! Zdá se nám, že »všechnu vzdělaná Evropa« se zatajeným dechem na- slouchá našim výrokům! A vidíme zrovna, kterak odsouzený vinník před naším slovem se třese Velkolepá role! Jsme do ní zamilováni. A tím je nám vítanější, že nás vlaslně — nie nestojí. Žádnou námahu, ani cilelnou obět, ani sebezapření. Spíš se nám zdá zábavno tak valnou hromadou se mravně rozbořčovat! Jak z tisici hrdel, s buršcejícím ofektem ! Tak něco livadalního je v tom! A nervy příjemně otřese Arci je také skulečný výsledek — při- měřen. Rovná se — nule. »Eeropa« má jiné starosti, než naslouchat našim paplrovým pro- teslům! A »sveřepý Asiat« tam dole na Dunaji?a all Však si co nejdříve posp'ší, aby něco provedl na důkaz — jak se nás lekl. S. 3t je vůbec tak podivně zařízen! Všelikých protestů a resolucí dbá jenom za jediné podmínky! Pa- frna-li za nimi nějaká — moc, schopná činul A kde je zatím naše nějská — moc?

Asiat Evropa Dunaj

34 article

Kdybychom jako Čechové chtěli opravdu prospět Slovensku, museli bychom dřive hledět, aby naše česká síla vskutku — něco znamensla. A to by stálo dřive trochu — práce. Skutečná moc nám kyne pouze jeduím směrem: jednotou s ostatními Slovany!. Úkol nesnadný a trochu zdlouhavý! Sjednotit se s druhými, znamená rozumět si s nimi, pracovat k tomu! A důsledně! Začit se školou! Zavésti tam slo- vančinu, slovanské vědomosti! Vychovávat inte- ligenci schopnou skutečné — jednotyl Vleklý úkol! Práce do dálky, do generac!! Kdež bychom se k ní odhodlali! Kdybychom byli začali před třieeti lely, tenkrát, když Maďati provedli svůj první brutální kousek na Slo- vensku, mohli jsme dnes už s tím někde být! Mohli jsme dnes svým utlačovaným bratřím snad už nějak prospět! Za třicet roků práce už se něco dokáže! Ale nedali jsme se do toho před třiceti lety ! Nemohli jsme se odhodlatl Je to příliš lopotné! Žadný při tom okamžitý efekt, žádný dramatism, žádný divadelní otřes vzduehu, na ktoré si tolik polrpíme! Také jeliž pak naděje, že se tak brzo odhodláme? A tak asi ještě něco vedy uplyne, nežli naše oehranné slovo bude mít tohik váhy, aby budilo skutečný respekt a mohlo znamenat — čin. Nezbývá nám zatím, než baviti se dále, jak dovedeme, abychom měli dojem, že jsme střediskem nějského silného — děje. Nejsme-li nenápravní ilusionáři?

Čecho Maďat Slovensko