1
masthead
2. dubna 1901.
2
masthead
Přiloha „Národmch Listu
5
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhů cukerních.
V Praze, 31. března.
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Jestliže týden předminulý byl karakterisován
žiou činnosti obchodní, bylo tomu v týdnu právě
maulém naopak; zájem pro zboží byl poměrně malý
atím nálada ochabující, ceny pak klesající.
Při zahájení týdne v úterý vzpružily se sice na
tau našem ceny poněkud, takže pohotové Ústí zna-
renáno K 23.70 peněz, než již ve středu stanuli
jme při K 23.60, v pátek a v sobotu při K 23.45.
dyž prohlášením množství neprodaného I. výrobku
cukrovarech Německa smýšlení utrpělo a ochablo.
Zásoby tyto páčeny koncem
1901
tun
319.000
258.000
110.000
61.000
úbytek
i zračí se v číslicích letos o 40.000 tun menšího
úbylku nepříznivý vývoj statistické posice Německa.
Týdenní výkazy pohybu zásob různých oněch
středisk obchodních podávají obraz následovní:
1900
1901
tun
tun
58. 500
54.600
35.700
73. 400
Praha
Německo
6
article
1900
tun
205.000
95.000
8
article
Hamburk
zásoby
před týdnem .
— 14.909 + 18.900
tudíž letos zlepšení o 33.800 tun
Anglie:
106.500
zásoby
Hamburk
Anglie
11
article
před lýdnem . 108.600
2.100
ubylo zásob
díž letos z horšení o 3000 tun.
Spo)sá státy americké
191.000
zásoby
spo
13
article
186.000
přěd týdnem .
— 1.100
+ 5.000
rozdíl
14
article
145.700
145.700
tudíž letos z horšení o 6400 tun.
Kuba
zásoby
Kuba
15
article
113.000
113.000
16
article
. . 192.000
před týdnem . 175.000
+ 17.000
tudíž letos zhoršení o 17.000 tun.
Světové zásoby konečně obnášely
rozdíl
1900
1901
18
article
dnes před týdnem
19
article
tisíce tun
dle Lichta . 2444 2628 + 184 + 197
i doznaly takto nepatrného zlepšení. — Jest na jevě
že tyto různé číslice ponejvíce mají význam pouze
pro právě danou chvíli a náladovost, jelikož zhust
týden od týdne mění se směry opačnými.
Kubánským číslicím přísluší ovšem i hlubší vý
znam tím, že poukazují, kterak stává se pravdě-
podobnější vyšší číslice odhadu letošní tamější
cukerní výroby. Tomuto nasvědčuje dále i to, že
pracovalo tam v týdni minulém 145 cukrovarů proti
107 loni a zřejmá týdenní výroba páčí se na 34.000t.
proti 16.000 loni, takže výroba od počátku kampaně
dostupuje 339.000 t. proti 164.000 t. v téže době roku
předešlého.
Pozornost obchodu cukerního počíná se také
živěji obraceti k poměrům povětrnostním. Po dlouhá
léta v tuto roční dobu nepozorováná zimní pohoda,
záležející nejen ve chladu samém, nýbrž i ve vy-
datném zasněžení rolí, zdržuje i zabraňuje vůbec
práce polní, takže počíná se kalkulovati s opozděním
letošní sadby řepního semene. Za poměrů normálných
rannější sázení řepy celkem bývá zárukou i větší
úrody kolikostné; zajisté, že průběh počasí tu při-
náší nejrůznější změny, ale obchod se něčeho vždy
chápe ve svých kalkulacích a zde tedy pravděpodob-
nosti vývoje za poměrů pravidelných. Záleží na tom.
jak brzo pohoda dovolí práce polní letos dokoneiti.
aby obavy, dnes tu a tam se ozývající, staly se
i zcela bezpředmětnými.
Berlínský orgán cukrovarníků Německa přináši
v posiedním svém čísle výkaz slev železničných saze
cukru pro vývoz určeného, i vidno ze srovnání se
sazbami dosavadními, že sleva jest neobyčejně značná.
Nové sazby vstoupl v platnost dnem zejtřejším
a jsou tyto:
sazba
dosavadní nová
marek za tunu (1000 kg)
2.90
1.90
Německo
kg
21
article
100 . . . . . . . 5.40 3.40
150 . . . . . . . 8.— 5.50
200 . . . . . . . 10.20
5.60
6.70
250 . . . . . . . 12 50
7.80
300 . . . . . . . 14.70
400 . . . . . . . 19.20
14.40.
500 . . . . . . . 28.20
O tomto snížení jednáno již dlouhou dobu, neboh
mělo i své mocné odpůrce; tak mnohé obchodní ko-
mory, zv áště magdeburská, vystupovaly ostře prol
slevě té, že prý jí utrpí měrou citelnou i labská
plavba a ještě v posledních dnech ve sněmu pruském
zástupce Magdeburku ostře protestoval proti zaveden
těchto levných sazeb. Ministr železnic uváděl za
hlavní důvod, že snížení sazeb stalo se zvláště ná-
sledkem jednomyslného přání země-
dělství (l), jemuž v zájmu prosperity jeho bylo
nutno vyhověti, že dále ma za to, kterak poškození
labské plavby daleko nebude tak značné, jakse
uvádí, ve kterémžto směru že nutno jest vyčkati zku-
šeností aspoň jednoho roku, jak prý se utváří oba-
polný poměr těchto interessento.
Věru, že nemálo jest zajímavo, zříti, kterak
vládní kruhy v Německu přihlížejí v první řadě ku
hájení zájmů zemědělských, ať přímo, ať i nepřímo.
pomocí úlev průmyslu, se zemědělstvím spojeného
jako cukrovarnictví.
Bílého zboží uvolněno tento týden 5% kontin
gentu na duben a živý ruch obchodní, uvolněníu
tímto rozpoutaný, již přivodil rozprodání něktarých
druhů raffinády. Cena jest nezměněna K 84.— při
100 q a K 85.— při menším množství ze stauice.
Magdeburk
Německo
200
5.60
22
article
Výbor českého odboru rady země
dělské pro království české
konal dne 27. března 1901 za předsednictví předsedy
rady zemědělské p. Ferdinanda prince z Lobkovic
a předsedy českého odboru pana Heřmana Jandy
svoji řádnou schůzi. P. Karel Prášek vyslovuje
přání, aby schůze výboru svolány byly tak, aby se
sezením rady říšské nekolidovaly. Předseda pan Heř-
man Janda slíbil přání tomu vyhověti. Že zpráv
předsednických přednesených předsedou odboru p.
Ferdinand princ
Lobkovic
Heřman Janda
P Prášek
Heř
Janda
český odbor rada země
rada zemědělský p
23
article
Heřmanem Jandou vyjímáme zejmena: Český odbor
rady zemědělské navrhl c. k. vládě zavedení sleve-
ného tarifu z nouze pro železniční dopravu pícea
steliva. Po návrhu českého odboru povolilo c. k.
ministerstvo orby subvenci 25.000 korun na úhradu
výloh způsobených štavbou budovy rolnické školy
v Písku, dále zvýšilo subvenci pro hospodyňskou
školu ve Stěžerech pro r. 1901 z 800 na 2000 korun
a povolilo na hospodyňský kurs v Plzni subvenci
2000 korun, na hospodyňský kurs v Chradimi 300
korun. Český odbor rady zemědělské povolil subvenci
na opatření nářadí mlékařského rolnické škole
Budějovicích 300 korun, hospodyňské škole v Stěže-
rech 140 korun a zimní hospodářské škole ve Volyni
200 korun. K návrhu českého odboru rady země-
dělské vyplaceny byly subvence na zařízení lnář
ských sušáren ve Venšovicích 1000 korun a v Pope-
lišné 500 korun, obé v okrese pelhřimovském. Český
odbor rozdělil chudým pěstitelům lnu as 60 tunei
původního lněného semene opatřeného s pomocí do-
tace státní. Český odbor doporučil udělení podpory
zemské některým obcím, které v obvodu svém pro
vedly hubení hrabošů. Pan Stanislav Mayer do-
tazuje se na výsledek svého návrhu, aby státní
hřebci po delší dobu roční na stanicích byli pone-
chání. Předseda princ z Lobkovic sděluje, že o věci
této bylo v komitétu pro chov koní jednáno a že též
bylo v jednotlivých případech vyhověno, ač zásadu
podobnou správa vojenská přijati nechce, ježto břebeů
v pozdější době letní méně se používá. Pan Frant.
König žádá za projednání návrhu na podporu
vzorných hnojišť, což předseda českého odboru pan
Heřman Janda slibuje. Na to zprávy předsednické
jednohlasně se schvalují.
Heřman Janda
Mayer
František
Písek
Stěžery
Plzeň
Volyň
Pop
Lobkovice
Český odbor rada
mlékařský rolnický škola Budějovice 300
český odbor rada země
24
article
Pánové Josef Srb a Alois Kryf podávají zprá-
vu o opatřeních proti zvyšování cen umělých hnojiv.
Pánové Josef Srb a Alois Kryf podávají zprá-
vu o opatřeních proti zvyšování cen umělých hnojiv.
Zpráva vrcholí v těchto návezích: Jelikož ustavičným
zvyšováním cen strojených hnojiv ohrožuje se exi-
stence stavu zemědělského, dlužno chopiti se pro-
středků, aby dalšímu zdražování jich se předešlo. Z
tím účelem se doporučuje: 1. Čeští hospodáři se vy-
bízejí, aby do té doby, dokud kartelované velkozávodu
železářské nesniží cenu Thomasovy strusky a ne-
změní prodejné podmínky, hnojivo toto nekupovali.
2. C. k. vláda budiž dožádána, aby konala šetření
ohledně kartelů železáren v příčině zdražení Thoma-
sovy strusky a jeho účincích na zemědělství. C.k.
vláda se žádá, aby k tomu působíla, aby snížením
dopravních tarifů dovoz zvláště Thomasovy strusky
z Německa umožněn byl. 4. Poněvadž zavedením
nových, dosud méně známých fosforečných hnojiv
lze úspěšně na snížení cen strojených hnojiv vůbec
působiti, žádá se c. k. vláda, aby snahy směřujíc
k objevení a zavedení podobných hnojiv co nejvy-
datněji finančně podporovala.
Josef Srb
Kryf
Thomasův
Thoma
Německo
25
article
Předpisy o úlevách berních pro svépomocná
družstva hospodářská buďtež co možná v duchu zá
kona prováděny a úřady berní buďtež poukázány
k plnému uplatnění těchto výhod. Předsednictven
rady zemědělské budiž vydáno tiskem poučení
jakým způsobem mají býti upraveny stanovy druž-
stev, aby tato se presentovala jako sdružení svépo-
mocná a nikoliv výděková. II. komitétu se ukládá, aby
vzal v úvahu opatření k tomu účelu, aby se vý-
mětu měst využilo k účelům polního hospodářství,
tak aby nákup vždy dražších hnojiv obchodních.
zvláště ledku, obmeziti se mohl, aniž by produkce
polní tím trpěla. Komitétu II. a V. se ukládá, aby co
nejdříve v úvahu vzaly otázku zákonné úpravy
kartelů a podaly výboru svoji zprávu. Pan Antonín
Stěpánek líčí v delší řeči rozvoj a účinky kartelu
na umělá hnojiva a újmu tím zemědělství způsobe-
nou. Zvýšení cen kartelem superfosfátovým jest ne-
oprávněné a pro zemědělce české škodlivější než
kartel pro Thomasovu strusku. Kartelu mohlo by se
čeliti tím, že by bezúročnou půjčkou státní umož-
něno bylo zřízení rolnické továrny na superfosfát.
Stěpánek
Thomasův
26
article
Řečník navrhuje, aby předsednictvo zemědělské rady
prostřednictvím konsulátů hledalo nové prameny
pro nákup superfosfátu za hranicemi karteln, pečo
valo o slevený dovoz a sdělilo prameny ty druž-
stvům hospodářským a zemědělcům vůbec.
Pan Josef Hyrš žádá, aby působilo seu
Ústřední jednoty hospodářských společenstev, aby
šla solidárně s rolnictvem v zápasu vůči kartelu
Thomasovy strusky. Pan Gustav Hodek rytíř ze
Želevic přípominá, že společenstvo rakouských tová
ren na cukr zabývalo se olázkou zařízení továrny
na umělá hnojiva a že by rádo podporovalo podobné
kroky rolnictva. Pan Heřman Janda připomíná pů.
sobnost a úkol Zemské jednoty hosp. společenstev
vůči zvýšeným cenám hnojiv. Pan František Cha-
loupka doporučuje sloučení jednot společenstev-
ních v zemích koruny české. V závěrečném slovu p.
Josel Srb odůvodňuje návrhy referátu a přijímá
návrhy pp. Štěpánka a Hyrše za své, načež veškery
návrhy se přijímají. Pan František Chaloupka
podávál zprávu II. komitétu o zařízení demonstračních
polí na pozemcích malostatkářů. Ve zprávé navrhuje
se zařízení 25 demonstračních poli pro obvod če-
ského odboru k tomu cíli, aby ukázala se účelnost
použití umělých hnojiv, zeleného hnojení atd. na
polích malostatkářů v obvodu hospodářských škol.
Hyrš
Thomasův
Hodek
Heřman Janda
František cha
Srb
Štěpánek
Chaloupek
Želevice
27
article
Dozor ku pokusům přikázán by byl učitelstvu ho-
spodářských škol, které by při demonstračních polich
konalo přednášky. Za účelem tím vyžádán buď pro
dobu nejméně 5 let obnos po 10.000 K jako subvence
k těmto pokusům. Pan dr. František Sitensky
podporuje návrhy tyto, odvolávaje se na osvědčené
zkušenosti podobných pokusů v cizině. Pan Joseí
Srb navrhuje, aby výslovně bylo stanoveno, že po-
kusy opětují se nejméně po pět let. Na to návrhy
referátu s dodatkem p. Josefa Srba jednohlasně se
přijímají. Tajemník českého odboru pan dr. Karel
Viškovský referuje o dotazu výboru zemského
království českého v příčíně rozdílu hospodářských
spolků a tak zvaných besed hospodářských a jaký by
rozdíl tento měl miti účinek na právo volební hospo-
dářských spolků do rady zemědělské. Referent po-
ukazuje k tomu, že vedle této otázky vyskytují se
př čině volebního práva do rady zemědělské četné
jiné mezery, které vyžadují zásadné a širš reformy,
ke které v dohledné době — za příležitosti zákono-
dárného řešení otázky zájmových společenstev —
bude třeba přistoupili. Pro případ, že by výbor vy-
slovil se pro zatímní opravu menšího rozsahu, dopo-
ručuje komitét, aby výslovně bylo stanoveno, že
spolky nevyvíjející vůbec žádnou neb jen nepatrnou
činnost, v zájmu zemědělství neměly, práva voleb-
ního, spolky pak rázu místního (místní hospodářské
besedy) aby na roveň byly postaveny se spolky.
které pěsťují pouze jedno odvětví zemědělské. Žemě-
dělské radě se ukládi, aby se postarala o důkladnou
revisi volebního řádu do zemědělské rady.
doktor
Sitensky
Joseum
Srb
Srba
Viškovský
28
article
Místopředseda p. František Niklfeld podáv
zprávu o opatřeních na hubení hrabošů. Klade váhu
na hubení hrabošů prostředky, které nejsou škodli-
vými živočichům zemědělství užitečným, a na zave-
dení soustavného hubení těchto škůdců. Navrhuje
Zemský výbor království českého budiž požádán, aby
účinkoval: 1. By vydán byl zákon, po případě roz-
šířen zemský zákon ze dne 30. dubna 1870 čís. 38
tak, aby držitelé pozemků, na nichž by se polní hra-
boši objevili, povinni byli hraboše prostředky zdraví
lidskému a zvířatům, myši požírajícím, neškodnými,
vyhubiti. 2. Za povinné hubení hrabošů budiž po-
skytnuta přiměřená náhrada z polovice od zeměa
z polovice od příslušné obce. Kdyby intensivní hu-
bení hrabošů vyžadovalo větších nákladů, budiž o při-
spění požádán stát. 3. Kdy nastává povinné hubení
hrabošů, o tom rozhoduje ve případě rozšířenís
jich obecní zastupitelstvo. Kdyby toto povinnosti své
nedostálo, má učiniti tak okresní výbor, který vy-
konává zvláště ustanoveným zmocněncem dozor nad
hubením hrabošů v celém okresu. Schvaluje se jedno-
hlasně. — Pan František Dostál referoval o roz-
dělení subvencí na zalesňování pro r. 1901. Roz
děleno bylo z dotace zemské a státní celkem 33.043k
79 h, a sice na přímé zalesňování 30.676 K 89 h.
z čehož zalesněno býti má 772 jiter pustých pozemků
v 77 okresech. Vedle toho uděleno výjimečně pod-
pory na lesní školky, na opatření lesních sazenica
semen lesních ve výši 2366 K 90 h. Výsledky akce
zalesňovací za minulý rok jeví se takto: přihlášeno
ze 110 okresů do konce r. 1900 celkem 27.267 jiter
pustých pozemků k zalesnění, vyplaceno subvencí
Niklfeld
Dostál
Roza dělit
29
article
16.474 K a zalesněno v 60 okresech 488 jiter pusté
půdy, z čehož náleží 385 jiter čili 79% obcíma
104 jitra čili 21% soukromníkům. Subvence činila
průměrně 33 K 74 h na jitro. Zpráva tato jedno-
hlasně schválena. — Pan Heřman Janda sděluje
že v dohodě s princem z Lobkovic zvolen byl pro
valné shromáždění delegátů den 17. května t.r.
a program, na nějž také položena bude otázka úpravy
celního tarifu a smluv celních a obchodních. Po po-
známce p. Josefa Hyrše, jenž přál si projednání
otázky zemědělského pojišťování, schválen program,
předsedou stanovený, jednohlasně. — Pro anketu
o kulhavce a slintavce, která při českém odboru rady
zemědělské bude pořádána, jmenováni byli zástupci
výboru pp. František König, Jindřich Maštál ka
J. A. Prokůpek a Josel Srb. Na to schůze
skončena.
Heřman Janda
Lobkovic
Hyrš
König
Jindřich Maštát
Prokůpek
Josel
30
article
Lihovarnický spolek v Praze
Lihovarnický spolek v Praze
konal v neděli dopoledne v zasedací síni Zemědělské
rady pro království české svou řádnou valnou hro-
madu. Místopředseda spolku p. Bauer uvítav pří
tomné uvedl, že dvě věci zvláště poškodily hospodář
ské lihovarnictví: zákon o kontingentování a zamý
šlené zvýšení daně z lihu, jež bylo už vlastně v par
lamentě provedeno. Hospodářští lihovarníci utrpěli
rány dvě: předně jim byl kontingent snížen a za
druhé byla zvýšením daně snížena cena jich výrobku.
Nově vznikajícími lihovary se kontingent ještě dále
zmenšuje, čož bude také míti vliv na klesání cen
obilí.
Posl. Seifert stěžoval si, že výbor zemědělské
rady v odpovědi své na dotazník výboru pro uspořá-
dání sjezdu k potlačení alkoholismu uvedl, že liho-
vary přispívají k šíření moru kořalečního tím, že
platí dělnictvu částečně mzdu kořalkou. Později sice
na základě nového šetření tento svůj výrok odvolal.
ale do veřejnosti se oprava už nedostala. Před ně-
kolika dny pak uvedla zemědělská rada moravská ve
své zprávě, že dělníci v lihovarech berou si zadní
lih (fuzl), přimíchají do něho vodu a pijí jako ko-
řalku. Možnost toho řečník vůbec popírá a vyzývá
moravské lihovarníky, aby se proli nařčení tomu roz-
hodně obradili. Stal-li se případ takový, nechť se
jmenuje onen lihovar, ale ať se negeneralisuje. (Sou
hlas).
Bauer
Posl
Seifert
Praha
zemědělský rada pro království
spolek p
výbor zemědělský rada
výbor pro uspořádání
31
article
Pan Steindler líčil, jak nespravedlivě by
rozdělen kontingent lihový na prospěch určité kote-
rie šlechticů haličských. Za hlučné veselosti sdělil,
že v anketě, ve příčině alkoholismu konané, bylo
tvrzeno, že nejmenší percentnální spotřeba lihuv
Rakonsku ze všech zemí jest v Haliči, což lze vy-
světliti jedině tím, že se tam pije lih nezdaněný. Na
konec učinil návrh, aby se spolek lihovarnický za-
sadil o to, aby nynější stav, kterým byl udělen
zvláštní privilej určitým osobám, na něž připad
z kontingentu tak ohromný podíl, byl zrušen.
Pan Červinka pravil, že dnes jest populární
psáti proti alkoholismu, ale jak dalece zasahuje prů
mysl lihovarnický do poměrů společenských nemá
nikdo na mysli.
Pan Seifert uvedl vůči p. Steindlerovi, že v
bor učinil všemožné kroky, aby zákon o rozdělen
kontingentu lihového nebyl pokládán za definitivní
nýbrž jen za provisorní a aby na příště byla vzata
za základ půda orná a nikoliv pastviny a luka, dále
pak aby se na hektar půdy vzaly za základ míst
dosavadních 2 hl. 3 hl.
Steindler
Červinka
Seifert
Halič
32
article
Pan posl. dr. Malinský dovodil, že otázk
kontingentu lihového jest životní otázkou celého ho-
spodářského zemědělství. Proč byl vlastně kontingen
ustanoven? Bylo především uznáno, že hospodář-
skému lihovarnictví nastaly doby, kdy nemůže kon
kurovati a že jest mu třeba pomoci. Za druhé s
uznávalo, že zemědělství jest faktorem tak důležitým
že státní organismus, bez tohoto ústroji dále zdravý
život vésti nemůže. Na tomto stanovisku mělo by se
vždy trvati, že tedy kontingent náleží výhradně liho
varům hospodářským. První vadou kontingentu jest
že byl původně vysoko vyměřen. Kdyby byl býval
nižší, nebylo by na průmyslové lihovary nic zbylo
a nebylo by se z nich vyvinulo to, čím nyní jsou
Druhá věc byla ta, že naši předchůdci zapřeli, mno
ho-li lihu ve svých lihovarech vyráběli.
doktor
Malinský
33
article
Kdyby byli přiznali skutečnou výrobu, byl by
býval vyměřen původní kontingent hospodářským
lihovarům aspoň o třetinu větší. Třetím hříchem jest.
že v prvním období naše lihovary kontingent přídě-
lený nespracovaly a čtvrtým, že ministerstvo za po-
moci vědy mathematické našlo cifru, že nám nepatří
více než 2 hl. na 1 ha. Proč, to nikdo neví a myslím,
že máme k očekávání, že po čtyřleté periodě se nám
kontingent ještě zmenší. Vývody své shrnul pak
řečník v následující návrhy: 1. aby bylo výboru
uloženo a každý jednotlivec aby si vzal za svů
úkol působiti k tomu, aby všichní majitelé hospo-
dářských lihovarů se stali členy spolku; 2. aby vý-
borem bylo u ministerstva financi náležitě ciferně ob-
jasněno mnoho-li hospodářský lihovar poskytuje př
dnešních dobrých cenách majiteli zisku, poněvadž
v tom panuje klamný názor a aby bylo finančnímu
ministerstvu uvedeno co stojí výroba; 3. aby mez
poslancí z Čech, Moravy a Šlezska byli vyhledáni ti
kteří by měli dosti vůle a způsobilosti, aby při při-
ležitosti, která se naskytne v říšské radě, mohli naše
zájmy zastávati a aby byli pánové ti náležitě infor
mováni a 4. aby výbor se postaral o sebrání mate
riálu, aby hospodářské lihovary mohly svůj exkon-
tingentní lih přímo do konsumu přiváděti jedna
pomocí denaturace a aby se přikročilo k uskutečněn
myšlénky postavení vlastní raffinerie v Čechách
Čechy
Morava
hospodářský lihovar
ha
34
article
Budou-li hospodářské lihovary raffinovati svůj bram-
borový lih, budou moci konkurovati s rafhineriem
lihu melasového. (Výborně!)
Po další debatě, již se zejmena zúčastnili pp
Červinka, Steindler a Bauer, bylo provedení návrhů
pp. Steindlera a dra. Malínského uloženo výboru
přikročeno k projednání zprávy jednatelské a po-
kladní, kteréž přednesl p. řed. Nýdrle. Obě zprávy
schváleny bez debaty. Na to podal p. řed. Ný drl
zprávy o škole lihovarnické. Letošní ročník
vykazuje 22 posluchače. Je to za 25 let trvání školy
návštěva největší. Přihlášek bylo 41, počet te
omezen však vzhledem na nedostatečné místnosti n
20 a pozdějí přijati ještě 2 posluchači. Z těch jes
15 Čechů, 7 Němců, původem pak 10 z Čech,
z Moravy a 5 z Dolních Rakous. Referent přimlouval
se pak za založení odborného listu.
Dalším předmětem pořadu bylo rokování o liho-
varnické výstavě. Důkladný a zajímavý referát
podal p. inž. R. Jahn. Upozornil, že při výstavě t
bude se zvláště jednati o četné a živé účastenstv
našich hospodářských lihovarů. Účel výstavy nen
jen informační a poučný, nýbrž také repraesentativní
Jest povinností hospodářských lihovarů všude, kde s
k tomu naskytne příležitost, postupovati s jistotou
a dokázati, že snahy jejich jsou úplně oprávněné
že v zájmu zemědělství mají mnohem důfežitější
postuláty, nežli mnohá jiná odvětví.
Červinka
Steindler
Bauer
Malínský
Nýdrle
Čecho
Ing
R Jahn
7 Němec
Čechy
Morava
Dolní Rakousy
35
article
První výstava lihovarnická konala se v Praze
již v letech sedmdesátých, druhá pak v r. 1883
Letošní výstava má býti rozvržena na 5 oddělení
I. Suroviny. II. Stroje, nářadí a pomůcky. III. Vy
robky lihovarů. IV. Osvětlování a motory lihové
V. Výstavka školy a výzkumné stanice lihovarnické
Jmenem výboru vyzval referent přítomné, aby
se hojně zúčastnili výstavy a ve svých kruzích ce
možná v tom směru působili, by bylo účastenstv
četné, a učinil dodatečný návrh, aby ve spojení
touto výstavou konal se sjezd hospodářských liho
varníků z Čech, Moravy a Slezska. (Výborně! Po-
tlesk.)
Prine Karel Schwarzenberg přimlouval s
za hojné obeslání výstavy a vyslovil své přesvěd-
čení, že zvýšením konsumní daně z lihu budou po-
stíženi v první řadě výrobci, což bude nutně míti
vliv na snížení ceny bramborů a obilí a následkem
zmenšené výroby lihu klesne také cena dobytka. Dále
dovozoval, že redukování kontingentu hospodář-
ských lihovarů v Čechách není nikterak odůvodněno
a upozornil, že v Německu nemají lihovary průmy-
slové kontingent pražádný.
Schwarzenberg
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
Německo
36
article
Posl. hr. Deym stéžoval si na nespravedlivé
rozdělení kontingentu lihového. Vyměřování dle plo
chy není správné, poněvadž v Haliči jsou poměry
docela jiné, zvláště co se týká daní a placení pra
covních sil. Rozdělení nynější jest nesvědomité, po-
něvadž jsou zde jednoduehým škrtnutím péra ničeny
existence hospodářských lihovarníků. Řečník jest
přesvědčen, že předloha o kontingentu lihovarů ne-
nalezne v poslanecké sněmovně většiny. V Uhrách
bylo stanoveno minimum kontingentové na 960 bl.
a co je možné v Uhrách, je také možné u nás. Při-
dělení kontingentu by mělo býti veřejné a nikoliv
tajné. Novým lihovarům by mělo býti přiděleno 600
hl. kontingentu a starým 1000. Řečník slibuje, že
bude stanovisko to hájiti v parlamentě a jest prý
jist, že spravedlivé požadavky ty aspoň v budouei
periodě budou splněny. (Výborně!)
Princ Karel Schwarzenberg upozorňuje,
že by se zamítnutí císařského nařízení ve příčině
kontingentu parlamentem doporučovalo jen tehdy.
kdyby byl lepší zákon zajištěn.
Na to byl dodatečný návrh p. inž. Jahn
schválen a předsednictvu uloženo rozeslati pozván
ke sjezdu.
Referáty o zvýšení spotřeby hospodářského lihu
exkontingentního a lepším jeho zužitkování zřízením
zvláštních prodejen, jakož i o sladu prosném jakožto
nejúčinnějším sladu lihovarnlckém odloženy pro po-
kročilou dobu na sjezd kvělnový. S peticí, kterou
podal německý odbor zemědělské rady ministrům
financí a orhy a radě říšské ve příčině zužitkován
exkontingentního lihu hospodářského, vysloven sou
hlas. Po návrhu prof. p. Kruise usneseno pak
domáhati se zákonitého ustanovení hranice množ
ství nízko těkavých součástí pro lih, určený k pá
lení a svícení.
Při doplňovacích volbácho do výhoru byli pak
aklamací zvoleni pp.: inž. Ja bn. hr. Deym, prof.
Kruis, M. Polák a řed. Nydrle a schůze
skončena.
Posl
Deym
Schwarzenberg
Ing
Jahn
Kruis
profesor
Nydrle
Halič
Uhry
37
article
Agronomům. Ve dnech svatodušních po-
řádá se III. sjezd přírodozpytců a lékařů, př
němž zřízena jest zvláštní sekce agronomická.
Jest to poprvé, kdy u nás věda agronomická
vstupuje za příležitosti sjezdu u veřejnou soutě
jako rovnocenná družka s ostatními exaktními
disciplinami přírodozpytnými. Dle přihlášených
přednášek, k nimž již řada uznaných badatelů
se zavázala, lze souditi, že dojde k důstojné
representaci českého vědeckého snažení agrono-
mického. Vybízíme tudíž veškeré pracovníky na
poli zemědělského badání, aby dalšími přihlá-
škami přednášek a součinností svou jakožto čle-
nové sekce přispěli pokud možno k nejskvělej-
šímu úspěchu a důstojnému vystoupení agro-
nomů na poli vědeckém. Rovněž veškeré pra
ktické zemědělce a přátele pokroku bádání agro
nomického vyzýváme, aby se přihlásili za účast-
níky sjezdu v naší sekci, aby táž ostatním od
dílům sjezdovým na roveň postaviti se mohla
Informace ochotně sdělí pp. prof. dr. Sto-
klasa a doc. dr. Velich. (Fysiologická vý
zkumná stanice na c. k. vysoké škole tech-
nické.
profesor
doktor
docent
Velich
38
article
Valná hromada »Akciové továrny na
vyrábění umělých hnojiv a lučebnín v Kolíně
konala se dne 31. března za předsednictví p. dra. V.
Radimského, předsedy správní rady a za velmi
četného účastenství. Z jednatelské zprávy vyjímáme
Zboží bylo v r. 1900 vyrobeno 52,245 059 kg v ceně
K 4,097.077.62 a čistý výtěžek obnáší K 302.659.14
Podotknouti musíme, ze v r. 1900 měli jsme nepo
měrně velké náklady na opravy budov, strojů
zvláště olověných komor. Bychom využitkovali pří-
znivou konjunkturu v obchodě s klihem, rozšířili
jsme v předešlém roce klihárnu v Pečkách. V továrně
budějovické provedli jsme veškeré potřebné stavby.
zvláště ale komory s nákladem 160.000 kor. a na-
cházíme se tam již od 1. července předešlého roku
v normální práci. Bychom vyhověli nastalé potřeb
a nedostatku krmiva, zařídili jsme v Kolíně výrobu
krmiva melasovébo, které našlo u našich pp. odbě
ratelů hojného odbytu a to tím více, že naše výrobky
všeobecné důvěry poživají a zvláště v tomto případě
nejvíce důvěry zapotřebí jest. Na základě valných
hromad ze dne 25. března a 4. srpna 1900 zvýšena
byla za příčinou koupě továrny v Budějovicích
k získání většího kapitálu závodního akciová jistina
na 2,000.000 korun. Dle stanov vylosováni byli tři
členové správní rady pp. dr. V. Radimský, Jindř.
Battista a ředitel Jul. Veselý, kteří však
opětně zvoleni byli. Navržená dividenda kor. 30.—
na akcii byla valnou hromadou schválena a vyplácí
se u pokladen závodu neb u »Pražské úvěrní bankye
a její filiálek.
V Radimský
doktor
Jindřichův
Battista
Jula
Veselá
Kolín
Pečky
Budějovice
kg
39
article
Nezdar při dolování. Českozápadní akciová
společnost těžařská, která má velice výdatné uheln
doly na Sulkově u Plzně a u Mantavy blíže Stoda
zakládá právě u Týnce blíže Chotěšov (u Plzně) no-
vou velkou šachtu v místě, kde dle výpočtů odborníků
mělo se asi v hloubce 460 metrů nalezti velké bo-
hatství kamenného uhlí. Hloubení šachty však do
spělo k 440 metrům a tu se přišlo na mocný hřbe
prahornin, tak že celý náklad na toto hloubení jev
se býti marným. Budou sice založeny příční chodby
ježto znalci nevzdávají se naděje, že se v této kra-
jině musí uhlí nalezti, avšak finančně je tento ne-
zdar přece jen citlivým a měl také minulé soboty
značný vliv na kurs akcií společnosti této.
Měšťanské pravovárečnictvo v Rokyca-
nech konalo včera o 3. hod. odpol. mimořádnou
valnou hromadu, na níž se hlavně rokovalo o stavbě
nové varny. Účastníci vyslovili se dle návrhu výboru
by stavba nové varny se uskutečnila nákladem
30.000 zl. a dosavadní nájemce p. Řihánek uvolilse
po odevzdání nové varny jemu k používání připláceti
k dosavadnímu nájmu 1500 zl. Druhý spolunajemc
p. Benetka propuštěn ze závazku. Na stavbu bud
vypsán konkurs a k veškerým přípravným pracem
ověřen výbor.
Řihánek
Benetka
Sulkov
Týnec
Chotěšov
Plzeň
Rokyca
40
article
Úvěrní spolek v Praze. Pod tímto názvem
vyšla brožurka, kterou vydalo představenstvo Úvěr-
ního spolku v Praze. Knížka ta obsahuje vylíčení
účelu, organisace a výhod tohoto ústavu, jakož i po-
naučení pro ty, kdož míní k Úvěrnímu spolku z
člena přistoupiti, o půjčku se ucházetí a vůbec o jeho
obchodním jednání se informovati. Obsahuje mimo
úvod 9 kapitol: 1. účel Úvěrního spolku; 2. správa
a dozor; 3. o přistoupení za člena; 4. práva a po-
vinnosti člena; 5. přijímání vkladů na úrok;6
dluhuprosté závodní podíly: 7. o postupu při povo-
lování úvěru a jistolě požadované: 8. úrok ze zá
půjček; 9. doslov. Brožurka doporučuje se k po
všimnutí zejmena osobám úvěruhodným, totiž po-
řádným osobám se zajištěnou existencí neb pravi-
delným příjmem. Brožurka se zasílá na požádání
bezplatně.
Praha
úvěrní spolek v Praga
41
article
Hanky, záložny a spořitelny.
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu v Praze. Stav vkladů na pokladniční
poukázky a vkladní knížky obnášel koncem březn
K 43,796.309.46, tudiž o K 1,277.151 04
více než koncem předešlého měsíce.
Městská spořitelna pražská. V měsle
březnu 1901 bylo od 8299 stran vloženo K
2,123.884.45 a od 6346 stran K 2,274.625.56
vybráno; bylo tedy o K 150.741.11 více vy-
bráno. — Vkladů všech koncem března 1901
K 106,822.089. 17.
Pražská úvěrní banka. Koncem března
činily vklady na knížky K 10,151.639.34, tudíz
o K 217.307. 29 méně.
Okresní záložna hospodářská na Smí-
chově za měsíc březen 1901: Vloženo K 117.545.5
Vybráno K 129.115.14. Půjčeno K 210.555.—. Půjče
splaceno K 191.515.54. Stav koncem mě síc
března r. 1901: Vkladů K 2,976.729.99. Půjček
K 3,004.435.65.
Městská spořitelna na Král. Vinoh radech
V měsíci březnu vloženo bylo K 272.762.17, vybráno
bylo K 142.757.53. Celkový stav vkladů koncem mě-
síce března K 3,786.507.76.
Trhy peněžní
Hank
Král
živnostenský banka
Čechya Morava v Praga
úvěrní banka
43
article
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl.
delší lhůty
Brussel šek a kr. lh. za 100l
delší lhůty
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. lh. za 10 l.st
delší lhůty . . ..
Nový York za 100 doll
Italie šek a kr. lh. za 100 lir
„ delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
kr. ih. za 100 rublů . .
» delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 190 fr.
„ delší lhůty . . .
Curych a Basilej šek a kr. lh.
» » delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . . .
» delší lhůty . . . .
šv
Z Vídně, 1. dubna. (Zvl. telefongr. »Nár
Listů«.) (Denní bursa.) Vzhledem na na-
stávající svátky a z nedostatku podnětů byla
spekulace zdrželivou a obchod mdlý. Smýšlen
z počátku dosti pevné později ochablo znač
ným úpadkem akcií vídeňské městské dráhy
Chabost tohoto papíru odůvodňována byla po-
věstmi o nepříznivém berním processu a odha-
hadem bilance. Úpadek tohoto papíru měl ne
příznivý vliv na smýšlení celého trhu. Také
hlavní spekulační hodnoty dosti značně ochably.
Ve šraňcích se obchod obmezoval na ojedinělé
transakce, při čemž bylo smýšlení chabé. Zvlá-
ště české báňské byly silně poškozeny prodeji.
Výjimečné poslovení zaujímaly králodvorské ce-
mentky, které se značně zlepšily zprávouo
uzavření kartelu. Ukládací trh byl přízniv a
zvláště se zlepšily některé renty, jako uherská
a korunová. Devise a valuty se mnoho nezmě-
nily. Na eskomptním trhu peníze lacinější.
První bankovní akcepty 32—313/4e proe
Amsterodam
Brusel
Německo
Londýn
Nová York
Petrohrad
Paříž
Curych
Basilej
Vídeň
44
article
x Z Vídně, 1. dubna. (Telef. »N. L. «).
(Večerní bursa.) Kreditky 717.25 (po —.—),
uherské kreditky 709.50, anglobanka 280.—,
bankovní jednota 503.—, unionka 574.—,
länderbanba 435.—, státní dráha 696.50, jižní
dráha 104.—, polabská dráha 506.75, severo-
západní dráha 483.50, turecké tabákové 292.50,
rýmavsko-muráňské 520.50, alpinky 477.—
(po —.—), květnová renta 98.40, uherská ko-
runová 93.10, turecké losy 108.—, marky za
hotové 117.62, na ultimo 117.57. Smýšlení
poněkud chabější.
Z Vídně, 1. dubna. (Závěrečné ú řadní
kursy.)
Únorová renta . 98.40
duchcov. podmok. —.—
společná » květ. 98 4
lvovskočernovická —.—
» » stříb. 98.10
rakouský Lloyd .
rakouská » zlatá 117 85
rak. severozáp. dr. 483 50
» kor. 97.60
polabská dráha.
506.—
183.—
uherská » zlatá 117.45
pražsko-duchcov.
» kor. 93.10
spol. ste dr. rako uh.
697.—
státní losy 1854
181.—
104. —
jižní dráha .
» » 1860
284.—-
silniční dr. lit. A.
Vídeň
45
article
po 500 zl. . .
140 75
280.—
478.—
po 100 zl. . .
169.75
alpská montan. sp.
206.—
státní losy 1864
severočeská uhlář.
1760.—
losy tisské.
pražská želez. sp.
» úvěrního úst.
397.—
rým.-muráň. spol.
518.50
vídeň. l. komun.
389.—
turecká tabák. rež
292. 50
turecké losy ..
108.50
rak. zbrojovka
309.—
b. anglo-rakouská
280.—
západočeská ubl
502.—
vídeň. b. jednota
vídeň. stavební spo
157.—
933.—
r. úst. pro úv. poz.
peštská vagonka
rak. úvěrní ústav
718.50
mostecká uhl. sp.
860.—
708.50
uh. úvěrní banka
1390.—
Schodnica . .
b. pro země rak.
devisa německá
117.60
vídeňská unionka
573.50
» londýnská
240. 25
264. —
česká b. Union.
» pařížská
95.40
„ euryšská
Živnost. banka .
269.50
95.20
buštěhradská A .
dvacetifrank . . 19.08
1158.—
marka papírová . 117.60
úvěrní banka
Schodnica
1158
47
article
rubl
dunaj. paroplaveb. 830.—
» . 253.50
Eskontní sazby 3344, 41 procenta.
Následkem nedostatečných podnětů
a na silnější klesnutí akcií silničnich
bylo smýšlení mdlé.
49
article
V Praze, 1. dubna. (Pův. zpr. » N. L.«)
Dnešní bursa minula zcela obchodu a podáváno
pouze za akcie Živnostenské banky K 270.—
za akcie České banky »Union« K 264.—, za
akcie České společnosti pro průmysl cukerní
K 223.—, za akcie strojírny Daňkovy K 487.—.
za akcie strojírny »Ruston« K 275.—, za akcie
Akciové továrny na vyrábění umělých hnojiv
v Kolíně K 441.—. Ostatní papíry zůstaly ne-
povšimnuty.
Offieiální záznamy znějí:
Daňkův
Ruston
Praha
Kolín
Český banka
50
article
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
„ Č. Budějovic 1893
» , Plzně r. 1886
„ , Teplice r. 1887
„ , Smíchova r. 1888
Zástavní listy české hyp. banky
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
„ » , » kom. dl. úp.
„ . , , mel. úpisy
„ , „ » želez. úpis
Ceská prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkově a
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . .
dto.
Em. 1871
dto. » 1872
Místní dráha N. Brod-Humpolee
Duchc.-Podm. dráha Em. 1869
dto.
„ 1871
dto. » 1874
Česká montanní Em. 1896.
Rak. severo-západní dráha .
dto.
lit. B.
dto.
Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
banka »Union« . . .
Česká průmyslová banka . .
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka .
Pražská úvěrní banka . . .
Živnostenská banka pro Čechy a
Moravu
Ústecko-teplická dráha . . . .
Česká severní dráha . . ..
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
» . (lit. B.
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha.
Rakouská sev.-západní dráha
dto.
(lit. B.)
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavě a Labi
Jiho-sev. německá spoj. dráha
Akc. tov. na vyrab. uměl. hnoji
v Kolíně . . . . . . ..
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům. cukerní
Český akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišť. banka
První česká spol. pro ral cukru
(Modřany)
Strojnická spol. dř. Daněk a spol
Pražská železářská společnost
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lávky
První českomorav. tov. na stroje
Zboží
Ferdinandův
Daněk
Č . Budějovice
Teplice
Smíchov
Čechy
N . Brod
Morava
Vltava
Kolín
Modřany
úvěrní banka
Humpolee Duchce
Český eskomptní banka
Český průmyslový banka
moravský eskomptní banka
živnostenský banka
Český akciový . pivo
první český společenský
pražský železářský společnost
53
article
Z Berlína, 1. dubna. (O 1 hod. 15 min.
odpol.) Kreditky 226.60, státní dráha 149 75, lombardy
26.—. — Smýšlení pevné.
Z Paříže, 1. dubna. (Počáteční bursa.) 39%
renta 101.10, 31/2% půjčka 102.55. Smýšlení chabé.
Z Paříže, 1. dubna. (TIgr. závěrečné kursy.)
3pct. umořitelná renta —.—, Bpct. renta 101 .22.
3lapct. renta 102.50, ilalská renta 95.85, rakouský
pozemkový úvěrní ústav 1299.—, sťální dráha —.—,
lombardy 145.—, turecké losy 114.25, směnky na
Londýn 25.171/2, rakouská zlatá renta 100.85, uher-
ská zlatá renta 99.70, otomanská banka 544.—
tabáková režie 320.—. Smýšlení chabé.
Z Frankfurtu, 1. dubna. (Tigr. závěrečné
kursy.) Úvěrní akcie 226.—, akcie společn. státní
dráhy 149.80, papírová renta 98.30, stříbrná renta
98.—, zlatá renta 100.30, uherská zlata renta 95 55,
uherská korunová renta 93.75, lombardy 26.05.
Smýšlení pevné.
Berlinská bursa, 1. dubna. (Zvl.
telefonogr. »Národních Listů«.) Zprávy, podané
ve valné hromadě uhl. společnosti »Hihernia«a
»Consolidation«, daly podnět k pevnému za-
čátku zejmena na trhu báňském. V průběhu
byla bursa velice pevná, ke konci však se mírně
oslabila na realisace denní spekulace. Obchod
na trhu bankovním byl dosti čilý, poptávka
byla hlavně po diskonto-komanditních a obchodní
společnosti a končí oba papíry kursy dosti vyš-
šími. Rak. kreditky dosti klidně, ke konci mírně
oslabeny. Z báňských hodnot vykazují železář-
ské hodnoty skoro stejné stoupnutí jako uhlář-
ské. Bochumské o 2.25, harpenské o 2.—
Hibernia o 2.37, Consolidace o 3.25 proe.
vyšší. Na trhu dopravním držela se pevně státní
dráha, slabší byly dnes hodnoty americké, švý-
carské dráhy, jakož i paroplavební. — Kasovní
trh pevný, takže mnoho hodnot získalo kursovní
Berlín
Paříž
Londýn
Frankfurt
54
article
117.55
117..65
55
article
117.70
117..80
240-40
240. 55
66
article
91.50
103.75
97.g0
95.75
95. 75
95.75
99.50
67
article
102.75
96.80
94.75
94.75
94.75
100.—
101.6
101.60
101.60
68
article
102. 60
102.60
102.60
96 50
90.25
69
article
91.25
108.85
108 70
128.—
265.—
360.—
70
article
107 85
10770
127.—
264.—
350.—
652.—
270.—
3163
433.—
3163
1158
71
article
270 50
3175
434.—
3173
1159
6250
485.—
507.50
184.—
6230
482.—
506.—
183.—
441.—
445.—
226.—
223.—
487.—
495.—
280.—