2
masthead
V Praze, v úterý dne 2. dubna 1901.
Praha
4
article
Na rahní a odpol. Iist,
přadplací se:
v Praze v alelnl
měet
nvrk i oe
s drojí žoziško
nií leta
vo sliatke l
Praha
7
article
a Poštoa
ant ldla : .
a drojí zea nlko
8
title
Dnsšni číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
9
article
Buďme ostražiti vůči Danáj-
ským! ...
Buďme ostražiti vůči Danáj-
ským! ...
Dva z čelných výtečníkův německo
ceptralistické strany pokrokové na Moravě
bar. DElvert a dr. Lecher minule
soboty za tepla vyložili svým voličům, pro
hlasovali proti volbě delegace, tedy opposičně
proti vládě Körbrově. Nevěří a nevěří pr
jí přese všechno, poněvadž se tajně smlouvá
s námi Čechy a tedy zase již šťastně pro-
vozuje »neblahou« tu politiku »výměnných
obchodů«, kterou provozovaly prý jejt
předchůdkyně s námi Slovany na úkor
Němcův. — K čemu prý toho tajnůstkářství
vůči německé veřejnosti, jsou li ty úmluvy
tak nevinné, jak vlada předstírá. Nemusí liž
prý právě to tajení slibův Čechům vládou
daných u Němcův buditi podezření a obavu,
že se za kulisami vládními hraje proti nim
Proto prý pozor a opět pozor na vládu.
nechť se tato sebe slavněji odříká absoluti
stického paragrafu 14. Věř té cnosti její, kde
chceš, Němci prý na ní nechtějí své hrady
stavět a proto prý si to třikrát rozmyslí, nez
jí povolí těch 80 millionův na refundaci po-
kladní hotovosti. Spíše prý by měly všechny
svobodomyslné strany usilovat o vyhlazen
—14. z ústavy, než povolí vládě takov
sumy na zdař bůh.
doktor
Lecher
Čecho
Slovan
Němcův
Němec
Danáj
Morava
10
article
Tak nemluvil nějaký Iro nebo Wol
nýbrž sumírněný« státník německo-ústavácký
bar. D'Elvert před voliči v Brně. Patrně
»něco ví« o obsahu těch tajných úmluv chef
kabinetu s důvěrníky klubu českého a to již
německé jeho závisti vůči národu našemu
stačí, aby vládě Spens Boodenově a Böhm-
Bawerkově nedůvěřoval jako falešné intri
gantce ! —
Nejinak druhý moravský ústavák dr
Lecher. Mluvil o předloze investiční
slíbených vodních stavbách státních ve vlastech
našich. Oceniv plně velikou důležitost obou
těchto projektů pro národohospodářskou
budoucnost zemí makouských, nicméně po-
ukázal důrazně k tomu, že nelze popříti
možnost nebezpečí, aby ohromné tv
úvěry (600 millisnů K) povolené napřd
šmahem, nebyly naposled svém
vlastnímu útelu odcizeny. Ničím prý
není trvání nyněšího kabinetu a trvání ny-
nějšího Němcům příznivého větru v kruzích
vládních zajištěno.
Kdož za o může ručit, nenadejde-l
opět brzo obrat od nynějších směrů vlád-
ních? Aby tomuto nebezpečí bylo předem
zabráněno, radí dr. Lecher zříditi stálou
parlamentní konisi, která by vedla dozo
nad používáním té investiční půjčky tím způ-
sobem, že by bez svolení a podpisu jejího
vláda nesměla si ničeho vydlužit a ničeho
vydat. Tolikéž radí, aby Němci vládě ne-
povolili žádaných těch 80 millionův pro
naplnění státních pokladen. Přijatá potom
resoluce vyzradla, co Němce brněnské proti
vládě Körbrově tak nakvasilo. Ta naše vy-
moženost: úplné české státn
techniky v Brně ve vlastní du-
stojné budově. Tím jsou pánové sv
D Elvert
Böhm
Bawerkův
Lecher
Němec
doktor
Brno
11
article
NARu
NARu
chovaně znepokojeni. Protestují co nejváš-
nivěji proti tomuto »fedrování« slovansko-
národního vzdoroústavu v německém jazy-
kovém území, a požadují co nejrozhodněji,
aby jim byla z našich dam zřízena v Brně
německá universita, vybudována německá
technika, německá státní průmýslová škola
a subvencionována německá obchodní škola.
Dokud jim vláda Körbrova této ceny
nevyplatí, dotud jí nedůvěřují, dotud vařaj
před schválením nezměněné vládní předlohy
investiční a doporučují poslancům, aby zjed
nali dříve zákonné záruky, že povolené
milliony za žádných okolnosti nesmějí byti
odcizeny svému účelu. —
Jsou-li Němci takto nedůvěřivi po
všem tom, co pro ně byla tato vládav
tom roce svého života učinila, což teprv
máme my příčin k nedůvěřivé ostražitosti
proti ní pro celou tu její minulost plnou dů-
kazů a skutkův o promyšleném směru vládní
politiky proti nám. Volají-li pp. D'Elvert
Lecher na Němectvo, aby se mělo na po-
zoru před zákulisní politikou této
vládv, my teprve máme po zkušeno-
stech posavadních dvojnásob důvodů a příčin
pochybovati, že by za kulisami pracovalo s
upřímně pro nás. —
Němec
D Elvert Lecher
Němectvo
Nara
Brno
12
article
Slíbeno nám tedy především konečné
zregulování a splavnění našich řek a spojení
jich průplavy s Dunajem, Odrou
a Dněstrem. Hned, jakmile tato vymo
ženost byla vládním tiskem s příslušnými
fanfárami vyhlášena, vyřkli jsme na tomto
místě: Jen aby splnění slibu toho opět ne-
trvalo »uberské měsíce«, a nepamatovalo s
při něm opět především jen na Vídeň místo
na Prahu! — Pročež jsme od prvopočátku
největší důraz na to kladli, aby nebyla in-
vestiční předloha (o stavbě jižních dráh)
schválena jinak, než zároveň s investičním
zákonem o vodních stavbách stá-
ních v zemích koruny české, i aby
kategoricky bylo vymíněno, by
tyto regulace našich řek byly
prováděny soudobně se stavbam
oněch a l pský ch d ráh.
Nuže, dnes oznamuje se officiósně z Vídně
velká novina, že vláda již 18. dubna t. r.
předloží parlamentu návrh zákona n
uskutečnění slibných těch velkých staveb
vodních v zemích našich. Než, jak bude
ten zákon vypadat?
Dunaj
Odra
Dněstr
Vídeň
Praha
13
article
Na prvním místě projektuje se v něm
Na prvním místě projektuje se v něm
stavba průplavu dunajskooderského,
na druhém teprve průplav dunajsko- vltavský
(z Korneuburgu na České Budějovice), n
třetím průplav dunajsko-labský (od Přerova
na Pardubice) a na čtvrtém spojení mezi
průplavem dunajsko-oderským a Dněstrem.
Zároveň se stavbou průplavů těch má se
prováděti regulace Vltavy a Labe. Avšak
s veškerými těmito stavbami má se počíti
teprve až za pět let, totiž roku 1906a
skončeny mají býti teprve do dvaceti
let, kdežto jižní dráhy alpské mají se počít
stavět již rokem příštím (1902) a mají byti
dokončeny vesměs do pěti let. Máme tedy
napřed povolit 600 millionů K na stavbu
jižních těch železnic a pak teprvé, když tyto
budou hotovy, dojde na regulaci našich řek
Korneuburg
Český Budějovice
Přerov
Pardubice
Dněstr
Vltava
14
article
Ja na stavbu průplavů u nás, jež protáhne
Ja na stavbu průplavů u nás, jež protáhne
se do roku 1921 1 —
To je zase jednou ryze rako uská
rychlost. To chceme se ubránit té zo-
střené agrárně celní politice Německa, která
na nás udeří svým čepelem již za dv
letal
A proči ten průtah orientální? Nejsou
snad projekty a plány pro veškeré ty vodní
stavby v technických kancelářích minister-
stva ještě hotovy ?
Jsou, a to dávno do nejmen
ších podrobnosti. Zasvěcený znalee
Dr. R bs s to nedávno v »Neue Freie Presse-
co nejurčhiji konstatoval. Všechno je dl
svědectví jehe připraveno a tak hotovo, že
by se mohlo kamžitě začít re-
gulovat a stavět na celé čáře ve velkém
slohu, kdyby — nu kůvby se u přímně
opravdově c hitě lok
Či snad finanční obtíže sadi současnému
podniknutí a provádění staveb jižních dráh
a našich staveb říčních? Nejde o výdaje
neplodné, nejde o nové kanony, na něž chce
míti ministr vojenství již za šest nedel po-
volených 35 millionů, ale tu jde o investiče,
t. j. o náklady obecně užitečné.
plodné a výnosné, při nichž vydlužený
kapitál s bohatými úroky se vrátí — nuž a na
ty že by nemohl finanční ministr veleříše
uprostřed Evropy opatřiti si potřebný úvěr?
Desetkrát tolik by dostal upsáno na vodní
stavby v zemích koruny české, než bude na
ně potřebí.
Německo
Evropa
Neue Frei Presse
15
article
Ale nedosti na tom: ještě druhá speci-
fická vlastnost rakouského eráru se ohla-
šuje: Jakkoliv řeky, o něž jde, jsou vesměs
řekami státními a jakkoliv důchod z příštích
těch průplavů má jíti celý do pokladen stát-
ních, — nehodlá nicméně vláda podniknouti
státně nutné a užitečné ty stavby výhradně
na útraty státu, nýbrž vyzve i zem
(Čechy, Moravu, Slezsko a Rakousy), vyzv
i obce a interessenty, aby na stavby ze
svého přispělyl
To by bylo druhým a ještě roztomilej-
ším nadělením. Budou také země alpské o
Rakous až po Přímoří přidržány, aby na ty
nové železnice přispěly ještě zvláštními pří-
platky? Budou i tam veškeré obce od Vídně
až po Terst potěšeny novinou, že musejí na
ty nové dráhy, chtějí-li je míti, ještě jako
přímí interessenti důkladně přidat z vlast-
ního obecního měšce
Ničeho podobného v zákon
investičním není. Ale my, kteří
máme na ty jižní dráhy dobrými
25 procenty, tedy asi 130 milli o n
přispěti: my si máme regulaci
svých hříšně zanedbaných řek
a stavbu vodních dráh svými vlastmi dvoj-
násob uhradit: krom pospolité zvýšené
daně ještě zvláštními zemskými, okresními,
obecními a soukromymi příplatky, které snad
budou znamenati třetinu celého nákladu
Čecho
Morava
Slezsko
Rakousy
Vídeň
Terst
16
article
Dík za takovou spravedlivost, dík! Odkazují
na království pruské. To že také bude za-
vázáno přispěti zvláštními příplatky na stavbu
průplavů Německem, poněvadž z nich bude
míti obzvláštní prospěch a zisk. Avšak pro-
síme: ta federační říše německá pone-
chala královštví pruskému ve-
škerý důchod jeho přímých
daní, ta mu nebere jeho da
pozemkovou, ani jeho daň domovnía
z nájemného, ani jeho daně výdělkové
příjmové: pak ovšem může od takt
ušetřeného, samostatného a své-
zákonného království žádati.
aby z přebytku svých příjmů přispělo po-
měrně říši na podniky obecné užitečné, jako
jsou průplavy říční. Ale požadovati toho o
těch našich ubohých, stoletou centralisací
vídeňskou vyssátých zemí českých, jimž
fiskus státní odňal od roku 1749 ve-
škeré přímé i nepřímé jejich
daně, odkázav je na pouhé přiráž ky
sku císařským daním«, požadovati
toho od zemí našich, které jsou proti
všem ostatním zemím mocnářství (i
proti velikým Uhrám) tak nehorázněa
nespravedlivě přetíženy daněmi,
že není příkladu podobného nepoměru na
široširé pevnině Evropy: požadovati od těchto
zemí, aby ještě zvláštními příspěvky připlá-
cely na konečnou úpravu svých bezpříkladně
po staletí zanedbávaných řek: toť troufalost,
rovnající se neslýchané křivdě! — A pak
e prý poselstvo naše nebude míti ani pří-
ležtosti, aby vůči národohospodářským těm
předlohám vládním vysáhlo volnou rukou
svou po meči nejrozhodnější opposice ! Po-
hříchu bude jí míti asi až nazbyt !-
Německo
Uhry
Evropa
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 1. dubna. (Dele gace.) Peštské
listy souhlasně se zprávami vídeňskými ohlašují,
že již jest rozhodnuto, že se delegace sejdou
v květnu, »Budap. Tagbl.« pak uosvá také den
zahájení, totiž 18. května. Úrčitě v to smyslu.
že se delegace sejdou v květnu, vyslovha se po
svém návratu z Vídně Kolom. Szell v kibe-
rálním klubu peštském. Pro Uhry jest svoláh
delegaci důležito proto, že letos vyprší mandáty
poslanecké sněmovny uherské a bude nutno
provésti nové volby. S některé strany projevo-
vány obavy, že by politické zápletky monly při-
měti vládu, aby dala volby provésti v době c
nejkratší a pak že by bylo nutno odložiti de-
legace až do podzima. Z určité odpovědi Szel-
lovy však vysvítá, že vláda se neobává nijakých
zápletek a že tedy nové volby v Uhrách budou
provedeny až na podzim. V rozhovorech s hr.
Goluchovským a drem. Körbrem dostalo se
Kolomanu Széllovi patrně ubezpočení, že se
strany rakouské prozatím nijaké nebezpečí ne-
V Praze, 1. dubna. (Bouře v Halič
pro těšínské gymnasium.) Akce pol-
ského kola ve prospěch sestátnění těšinského
gymnasia nesetkala se dosud s nijakým úspěchem.
Snad proto, že akce ta byla polskému kolu vnu-
cena jeho liberálními živly, že ji konservativní
členově kola prováděli jen s nechutí. Věc stoji
dnes tak, že vláda okamžité sestátnění rozhodně
odmítla a snaha polské delegace směřuje nyní
k tomu, aby se těšínskému gymnasiu zabezpečilo
aspoň zvýšení státní subvence a dal se určitý
slib, že gymnasium bude za dvě léta, až bude
úplné, převzato do státní správy. Dosud však
nemá polské kolo určitého slibu ani v jednom,
ani ve druhém směru. Z toho vznikla nevídaná
dosud v Haliči agitace ve prospěch postátněnt
hrozí.
Széll
Bouře
Praha
Délos
Vídeň
Uhry
Halič
poslanecký sněmovna
18
article
V drobném prodeji
anni dle obě . . . Ke k
sapeteanl
Va sllalkách na venkov
č6slo. . . . . . :
sdpctodnl .
Inserat,
plati se hotové nnpřod
Předplacení a innerty plijíntá sdr ninl-
strace v Marianské ulici č.3.
Tem nachásejí se též redakce.
tiskárna a ozpodice „Národních Lista-
Bakopisy se nevzaesjí
Virginie
Tema
národní List
19
article
gymnasia, agitace plná nevole proti slabosti pol-
ského kola. Popud k agitaci dali voličové tarno-
polští, kteří přijali na schůzi resoluci pro po-
státnění gymnasia a vyslovili nelibost polskému
kolu. Za Tarnopolí přišel okresní výbor pil-
zenský, voličové bochenští, břežanští, městská
rada v Podgóři, ve Vadovicích a jiných městech.
Velice hlučnou schůzi ve prospěch těšínského
gymnasia uspořádala akadomická mládež Ivovská;
krakovští akademikové mají v téže věci schůzi
ve středu dne 3. t. m. Žemský poslanec So-
leský učinil v městské radě lvovské návrh, aby
i hlavní město haličské promluvilo své slovo
v této palčivé otázce, a ustanoveno, svolati do
dvou neděl veřejnou schůzi ve Lvově. Konečně
sluší dodati, že i v samém Téšíně konána v ne-
děli dne 31. března schůze, svolaná stranou
sociální a polsko-radikální, v níž pro sestátnění
gymnasía mluvili poslanci Dašinský a Cingra
že přijata resoluce, pokud mluví o okamžitém
sestálnění gymnasia, zamítnuta však ona jejl
část, již se měla projeviti nodůvěra poslanci za.
Téšínsko dru. Michejdovi. S poslancem Mi-
chejdou svezlo se tu celé polské kolo, jež by
asi jinak nebylo ani zde ušlo votu nedůvěry.
jíž mu projevono již tolik v městech haličských.
so
Dašinský
Cingr
Michejda
Lvov
20
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 1. dubna.
Bulharsko-rumunská zápletka.
Afféra, způsobená tím, že členové bulhar-
ského Makedonského komitétu zavraždili rumun-
ského professorá Mihajljana, jenž právě tak se
oddával snům velkorumunským, jako jeho vra-
hové velkobulharským, ještě není skončena.
Hlavní požadavek rumunské vlády, aby vláda
postavila před soud všechny osoby do vraždy
zapletené, pokud se jich může zmoeniti, zůstal
nesplněn, ano podobá se, že nikdy splněn ne-
Stální zástupce v Sofli, jemuž rumunská
vlada poslala všechna akta o vraždě, žádá nyní,
aby au bulharská vláda vydala všechny ony
osoby, Mteré v Rumunsku pro zavraždění Mi-
hajljana byly odsouzeny, jakož i všechny svědky,
kteří je usvědčni,
Z toho rumbaská vláda vyrozuměla, ž
Bulharsko požadavku jejímu nevyhoví a pů-
vodce zavraždění Mihajljánova v Bulharsku hle-
dati nebude.
bude.
Praha
Soft
Rumunsko
Bulharsko
21
article
Panslavism v Prusíčk
Jeden z polských listů ve Lvově phuášíz
Poznaňska dopis o tom, jak mezi polským čkiy-
vatelstvem Pruska zmáhá se přesvědčení, že je-
dinou spásou pruských Poláků je Rusko. Chod
myšlenek je takový: Pod křídly pruského orla do-
žili jsme se zoufalství a nemáme nižádné na-
děje, že nám bude lépe. Zlepšení stavu našeho
může nastati jen potom, změní-li se jeho pod-
mínky. Válka rusko-německá byla by pro nás
spásou, nechť by výsledek její byl jakýkoli.
Kdyby Německo prohrálo, budeme vysvobozeni
z horoucího pekla, a kdyby vyhrálo, zabere část.
polských krajů Ruska a živel polský v Němcích
bude osvěžen zdravou krví národní. Nedávno
prohlásií jeden z nejčtenějších listů poznan-
ských, že ruská vojska, kdyby vtrhla do Pruska,
v Poznaňsku nepotkala by tváří rozhněvaných
— a slova ta dostatečně malují tu ftouhu po
Polák
Němec
Poznaňsko
Prusko
Rusko
Německo
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z ruských vzpomínek.
Napsal Antonovie
(Nápoje.) »Co jste tam pili? Co tam
lidé pijí?«
Choulostivá otázkal
Pili jsme vž, co pili druzí: vodu, sodovku
víno, kvas, čaj, pivo i vodku a dívali jsme se,
co a jak druzí pijí
Vodu. O moskovských studnách či vodo-
vodech nevím nil, za to na dači jsme měli studnu
asi na padesát kroků před vrátky; vyhlouben
v písčité půdě, podávala svěží, studené, dobré
vody hojnost a byla pěkná podívaná, jak putovaly
k ní pestřé žery a dívky s vědry, zavěšenými
na širokých váhich, vyzdobenými barevným emai-
lovým lakem, za způsob čínského. Kolem rou-
bení studny — na štěstí dosti vysokého — po-
pelily se po ceý den děli. »A Vásko!« »Á Lju-
bov!« »A Pjot!« zaznívalo jako veselý chřest
rolniček.
Mnoho voly z pramene ovšem ani venko-
vané, ani měštáci tuším nepijí. Ale kde kdo, po-
píjí vodu ve zjůsobu čajového odvaru. Myslim,
že bůh, když itvořil pravoslavného člověka, dal
mu do jedné mky sekeru a do druhé lsamovar
a řekl mu, c) kdysi prohlásil Konstantinovi:
»V tomto znamoní zvítěziš!«
Samovaren vítězí ruský člověk nad únavou,
nad nezdravoteu vody v krajinách bažinatých.
nad nezáživnosí potravy, nad úkladností podnebí
krutého mrazen, ničivého parnem, vražednéh
miasmy krajin polovzdělaných a ne sice vždy,
ale bohudík přečasto, poráží jím i démona alko-
holismu. Samorar se staví několikrát za den —
nestojí-li tam od rána do večera — na každý
stůl rodinný, bjty pro svobodné pány se najímají
s podminkou, kolikráte za den má bytná postavit
samovar. (NB. bez čaje i oslatních potřeb, které
si nájemce opatří sám a čajník, ve kterém se
»kypjatkou«, vařící vodou ze samovaru čaj louží,
provází Rusa nejen ve voze a na dráze, ale jes
nezbytnou výbavou, kterou najdete i v pytlíku
putujicího žebráka.)
Antonovie
bůh
Konstantinos
Samovaren
Rus
Á Lja
23
article
Za to nepijete nikde čaje tak znamenitého,
jako na Rusi — ovšem snad kromě Činy, ale
do čínských čajáren je teď pro Evropana trochu
příliš velké vstupné — a třeba jste si přivezli
původní pravý ruský čaj z téhož balíčku, z
kterého jej vařila vaše hostitelka, vařili jej na
pravém ruském samovaru a kladli do něhio ko-
láčky citronu a jedli k němu věrně po rusku
připravené »varenie« (zavařené jahody, třešně aj-
ovoce, jako oni dělají), přece není takový. Je to
prý vodou, která je na Rusi zvláště výborná n
zaváření čaje, asi jako pražská voda na zaváření
kávy, která proslula kdysí v celé Evropě, al
o které se budeme brzy dočítati jen v pražských
starodávných legendách.
Samovar je střediskem ruského života, na-
hrazuje rodinný krb, jest symbolem pospolitosti,
klidu, odpočinku. A Rusové si ho váží. V To-
gových rjadách moskevských spatříte samovary
jako dětské hračky, i samovary, do kterých se
vejde důkladná putna vody, samovary z mate-
riálu, který jen jen snese vřelost vody a žár
ohně a zase výrobky dokonalé, nejčistším stříbrem
obité, znamenitě vyzdobené. V čajových obcho-
dech spatřujete bedny v původním obalu »kytaj-
ském« (činském) a nejrozmanitější druhy vonného
lupení, kterému se co do vlády světem smí rov-
nati jen ještě lupen jediný, lupen »dáblova ko-
ření« — tabáku.
Evropan
Ruska
Rus
Rus
Evropa
24
article
Druhým všeobecným nápojem ruským jest
kvas. Vyrábí se doma, chladí, neopájí, zapouzi
žízeň a obsažností svojí trochu i hlad. Nedovedu
vypočísti, kolik druhů kvasu se vyrábí, vím jen,
že podstatnou částí jednoho jest chléb a jiného
lesní nějaké ovoce; mohu však potvrditi, že kdo
přemohl první nezvyklost příchuti jeho, rád s
za parných dnů chopí divoce šumící sklenky
ledově studené červené tekutiny, na jejímžto dně
leží hrozinky. Je to laclné a výborné o bčerst-
vení, úplně bez lihu a bylo by skutečnou vý-
hodou, kdyby u nás obecenstvo a zvláště polní
pracovníci mu navykli. Jenže u nás by scházely
dvě podslatné ingredience: výborná lednice,
kterou má na Rusí každý mužík, a zvyk. »ze
zvyku i čerta na pepři sníš«, říká lid a já do-
dávám: »Nezvyklému ani ústřice nejedou«.
Pivo a víno není na Rusi nezbytnostía
zvláště pivo jest nápojem ruskému živolu uměle
vočkovaným, který spíše mezi cizinci odběratel-
stva dochazí. V Moskvě jsou ohromné pivovary
— mimochodem připomínám, že většinu perso-
nálu jejich tvoří naší krajané a ti že, jako naši
sládci všudy, vynikají upřímnou láskou ke staré
vlasti a zdatností a odbornou způsobilostí šlři
slávu českého jmena ve své vlasti nové — ale
širší obecenstvo přece jen zvolna přivyká k je-
jich výrobkům a to ještě žádá výrobky těžké,
silně alkoholové a stejně jako piva anglická na-
šemu hrdlu nezvyklé.
Moskva
25
article
Ovšem, také se vaří pivo lehčí, zcela p
způsobu našich dobrých ležákův, ale toto »Pilzen-
skoje pivo«, na jehožto láhvích se stejně jako
v Americe vedle tohoto názvu upřímně udává
pivovar, který se té dobré imitace dopustil, ne-
chutná pravému, prostému Rusovi.
Vina, zvláště krymského — nehledě k vínům
cizím — jest na Rusi poměrně dosti, ale ne-
radím níkomu, aby poslal si pro ně ruského
sluhu.
Přítel poslal si »malčika« pro láhev vína
do krámu. Hoch se vrátil za chvíli s lahví —
vodky. »Vyrugal« mu a přikázal: láhev »kras-
navo vina«. Hoch odešel všecek schlíplý a z
chvili donesl radostně místo objednaného »čer-
veného« zase vodku, jenže na červeno obarve-
nou. Teď teprve poznal přítel, že tu hubování
nepomůže. Poradil se s Rusem a objednal »vino-
gradnoje vino« — víno h roz no vé.
Mravní naučení: na Rusi víno vínem není
a časté zmínky pěvců v starých bylinách o aze-
leném vině«, jako třeba u Ilje Muromce, ne-
týkají se vína pravého, ale páleného.
I vodku jsme pili. Je čirá a jiskrná jak
pramenitá voda v horách, chuť má samožitnou
beze všech vonných či lahodících přídavkůva
pije se silně chlazená z malých »rumoček«
Myslím, že k hojné masité a mastné stravě
ruské jest rumočka vodky slušným úvodem-
Ovšem nesmí jich býti mnoho, ačkoli jich ruský
žaludek snese bez úhony několik.
Říkají
Rus
Ilj Muromec
Amerika
Rus
26
article
Pervaja kolom (kolíkem)
drugaja sokolom,
ostalnije mělkymi plaškami
(drobnýmí ptáčky)
Třídy vzdělané chovají se krom nepatrných
výjimek zdrželivěji, nežli stejné třídy naše. Na-
pájejí se čajem a čajem a čajem, a zahajují
sice oběd sklenkou vodky, ale za to pijí k obědu
alkoholu prostý kvas.
Nejvíce rozkřikli Rusy za nenapraviteln
pijáky Němci, ale kdo pobyl kdy v Mnichově
viděl jak se od časného rána do pozdní noci
pije všudy vytrvale pivo, a kdo rozhlédl se
v Berlíně a pozoroval, jak jsou vyzdobeny
jakým obecenstvem navštěvovány »destilace«,
kde silná sestra vodky »Nordhäuser Korn« za-
téká často i do úst, která o čtvrt hodiny dříve
přetékala opovržením k ruskému národu, nevěrí
hned tak slepě.
Jinde — i u nás — pije piják sklenku
ráno, sklenku v poledne, několik snad sklenek
večer a časem i nějakou mezi dnem; na Rusi
Rus
Němec
Nordhäuser Korn
Mnichov
Berlín
27
article
lid po celý týden či čtrnáct dní o vodku ne-
zavadí a pak si popije těch sklenek hodně,
strašlivě hodně, načež zase žije o čají a kvasu
třeba po několik neděl.
Zajímalo mne to a proto jsem si opatři
statistická data o pití v různých zemích dle
pětiletého průměru v roce 1891—1896. Sta-
listika — jen pro úplnost připomínám, že spo-
lehlivá — německá poučuje nás, že dle počtu
obyvatelů a spotřeby nápojů vypije za rok jedno-
tlivec na příklad: v Americe piva 47 litro,
vína 1.8 litrů, kořalky 2.58 litrů, v Anglii piva
145 litrů, vína 1.7 litru, kořalky 2.8 litru, ve
Francii piva 22.4 litru, vína 103 litrů, kořalky
4.04 litru, v Německu piva 106.8 litru, vína
5.7 litrů, kořalky 4.4 litru, v Rakousku piva
35 litrů, vína 22.1 litru, kořalky 4.15 litru.
v Rusku piva 4.7 litru, vína 3.3 litru, kořalk
4.7 litru,
Potácí-li se u nás čelnější některou ulie
nějaký nebožák, který přebral, seběhne se ihne
zástup, mládež se veselí lépe, nežli při mluv-
nických cvičeních, lidé se zastavují, tramwa
nemůže pro roj diváků dále a div se netelefo
nuje na záchranou stanici a netahá za požární
automa.
Amerika
Anglie
Francie
Německo
Rakousko
Rusko
litr
28
article
Oč klidněji na Rusil
Na moskevské Krasnej Ploščadi u samého
Kremlu viděl jsem ležeti opilého vedle chodníku.
Lidé chodili kolem a všímali si ho asi tolik,
jakoby si všímli hromady navežených cihel či
složeného sáhu dřiví. Byle to jako s tím Sama-
ritánem: šel kolem pop a uzřev jej, pominul;
šel kolem strážník a uzřev jej, pominul; sl
kolem něho půl Moskvy, ale nikdo se ani hrub
neohlédl. Izvozčíci a vozkové nákladních vozů
ochotně se mu vyhýbali a člověk vyspával bo-
hatýrsky bohatýrskou svoji opici.
V Nižním Novgorodě jsem si vyšel n
večer za nádraži do čtvrti, ve které pořádána
před několika léty výstava, která je obydlena
lidem dělným. Před krámem s obvyklým nápisem
»Pivnaja i vinaja lavka« ležel mužík na chod-
níku, hodně vyvýšeném. Padl tak, že tělo leželo
na chodníku, a hlava visela s chodníku. Dlouhé
vlasy splývaly s hlavy, slunce do ní vesele
pražilo, ale nikdo se nezastavil.
V zimě prý se scenerie trochu měnívá.
Překotí-li vodka mužíka za mrazu, nenechají ho
ležet. Mohl by zmrznout. Strážník přistoupí
zatřepe jím: »Dada, vstavaj.« — Strýče,
vstávej.
Daďa nic.
Strážník zatřepe důkladně.
»Daďa, vstavaj,« již za průvodu rýpání do
žeber a šlapání na usněžené láptě. Nic
Konečně chňapne opilého za dlouhé vlasy
a za přátelského »Daďa, vstavaj !« vleče jej
k chodníku. Mužík se buď probudí a pak je-
dobře, anebo se neprobudí a strážník jej do-
vleče do nejbližšího domu a odevzdá jej do-
movníkovi, který jako nejnižší orgán policejní
je k službám ošetrovacím zavázán.
Na dači jsme vídali v neděli mužíky z ra-
šeliniště, kteří si docházeli k nám do vsi pro
vodku.
Kremla
Sam
Dada
Mužík
Moskva
Novgorod
Rusil
Krasnej Ploščadi
29
article
Jednou v neděli setkal se nedaleko niašt
dače takový milinkovský piják s několika mu-
žiky z naší vesnice a, ač se k němu chovali
shovívavě, jako se na Rusi chová většina lid
k opilcům, přece se s ními pohádal. Nebylo to
zlé, ale když se dále kolébal vesnicí, osazenou
lidem čistě ruským, do které přijde cizinec tak
za pět let jednou, požaloval si hlasitě:
»Bída nad bídu! Jak se tu mám veselit,
když tu nikde ruského člověka?!e
Zač povazoval celé své okolí, pokud ne-
bylo z Milinkova jako on, nevím. Nebyltě v roz-
maru, který by dovoloval interview.
Na konec ještě příhoda na doklad, že ne
vždy se ve vodes utopí také svědomí
Lesní cesta probraným lesem. Nízký konik
vleče hlubokým pískem prázdnou tělegu. Na té
se strany na stranu kolébá se dřímající mužík.
Konik nepotřebuje pobídnutí, ale jakmile spatřil
naše »evropské« satstvo, počíná se lekat. Tělega
zakolisala, mužík se z omámení trochu probral.
Prokoukl, shrnul si dlouhé vlasy s čela,
rázem zastavil koně a těžce dost slezl s vozu.
Vidíme, že se mužík potácí k nám.
Před námi se zastavil, s nebezpečím po-
klonil se nám třikrát do pasu a na to žalostným
hlasem:
»Báťuškové, odpusťte, odpustte mi !«
»A co ti odpustit ?«
»A, báťuškové, jen mi odpusťte ! Jsem také
pravoslavný člověk !«
»Čert tě vezmi, co máme odpustit?«
»Že jsem zhřešil . . . vodkou . . . napi
jsem se... Jsem slabé stvoření... dobytek . ..
ale, odpusťte, báťuskové.«
A znovu se hluboce klaní a oči se mu
zalévají slzami.
Což naplat! Odpustili jsme a ještě mu po-
mohli do tělegy. Sám by se tam už nebyl vy-
skrábal.
Rus