ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 e827d430-660b-11dc-8e7d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 61, person 41, work 2, org 5
1 masthead
Ročník XXXxl.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 2. dubna 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 91.
4 article
Na rahní a odpol. Iist, přadplací se: v Praze v alelnl měet nvrk i oe s drojí žoziško nií leta vo sliatke l
Praha
6 article
na měseo
7 article
a Poštoa ant ldla : . a drojí zea nlko
8 title
Dnsšni číslo pro Prahu le o 10 stranácl.
Praha
9 article Buďme ostražiti vůči Danáj- ským! ...
Buďme ostražiti vůči Danáj- ským! ... Dva z čelných výtečníkův německo ceptralistické strany pokrokové na Moravě bar. DElvert a dr. Lecher minule soboty za tepla vyložili svým voličům, pro hlasovali proti volbě delegace, tedy opposičně proti vládě Körbrově. Nevěří a nevěří pr jí přese všechno, poněvadž se tajně smlouvá s námi Čechy a tedy zase již šťastně pro- vozuje »neblahou« tu politiku »výměnných obchodů«, kterou provozovaly prý jejt předchůdkyně s námi Slovany na úkor Němcův. — K čemu prý toho tajnůstkářství vůči německé veřejnosti, jsou li ty úmluvy tak nevinné, jak vlada předstírá. Nemusí liž prý právě to tajení slibův Čechům vládou daných u Němcův buditi podezření a obavu, že se za kulisami vládními hraje proti nim Proto prý pozor a opět pozor na vládu. nechť se tato sebe slavněji odříká absoluti stického paragrafu 14. Věř té cnosti její, kde chceš, Němci prý na ní nechtějí své hrady stavět a proto prý si to třikrát rozmyslí, nez jí povolí těch 80 millionův na refundaci po- kladní hotovosti. Spíše prý by měly všechny svobodomyslné strany usilovat o vyhlazen —14. z ústavy, než povolí vládě takov sumy na zdař bůh.
doktor Lecher Čecho Slovan Němcův Němec Danáj Morava
10 article
Tak nemluvil nějaký Iro nebo Wol nýbrž sumírněný« státník německo-ústavácký bar. D'Elvert před voliči v Brně. Patrně »něco ví« o obsahu těch tajných úmluv chef kabinetu s důvěrníky klubu českého a to již německé jeho závisti vůči národu našemu stačí, aby vládě Spens Boodenově a Böhm- Bawerkově nedůvěřoval jako falešné intri gantce ! — Nejinak druhý moravský ústavák dr Lecher. Mluvil o předloze investiční slíbených vodních stavbách státních ve vlastech našich. Oceniv plně velikou důležitost obou těchto projektů pro národohospodářskou budoucnost zemí makouských, nicméně po- ukázal důrazně k tomu, že nelze popříti možnost nebezpečí, aby ohromné tv úvěry (600 millisnů K) povolené napřd šmahem, nebyly naposled svém vlastnímu útelu odcizeny. Ničím prý není trvání nyněšího kabinetu a trvání ny- nějšího Němcům příznivého větru v kruzích vládních zajištěno. Kdož za o může ručit, nenadejde-l opět brzo obrat od nynějších směrů vlád- ních? Aby tomuto nebezpečí bylo předem zabráněno, radí dr. Lecher zříditi stálou parlamentní konisi, která by vedla dozo nad používáním té investiční půjčky tím způ- sobem, že by bez svolení a podpisu jejího vláda nesměla si ničeho vydlužit a ničeho vydat. Tolikéž radí, aby Němci vládě ne- povolili žádaných těch 80 millionův pro naplnění státních pokladen. Přijatá potom resoluce vyzradla, co Němce brněnské proti vládě Körbrově tak nakvasilo. Ta naše vy- moženost: úplné české státn techniky v Brně ve vlastní du- stojné budově. Tím jsou pánové sv
D Elvert Böhm Bawerkův Lecher Němec doktor Brno
11 article NARu
NARu chovaně znepokojeni. Protestují co nejváš- nivěji proti tomuto »fedrování« slovansko- národního vzdoroústavu v německém jazy- kovém území, a požadují co nejrozhodněji, aby jim byla z našich dam zřízena v Brně německá universita, vybudována německá technika, německá státní průmýslová škola a subvencionována německá obchodní škola. Dokud jim vláda Körbrova této ceny nevyplatí, dotud jí nedůvěřují, dotud vařaj před schválením nezměněné vládní předlohy investiční a doporučují poslancům, aby zjed nali dříve zákonné záruky, že povolené milliony za žádných okolnosti nesmějí byti odcizeny svému účelu. — Jsou-li Němci takto nedůvěřivi po všem tom, co pro ně byla tato vládav tom roce svého života učinila, což teprv máme my příčin k nedůvěřivé ostražitosti proti ní pro celou tu její minulost plnou dů- kazů a skutkův o promyšleném směru vládní politiky proti nám. Volají-li pp. D'Elvert Lecher na Němectvo, aby se mělo na po- zoru před zákulisní politikou této vládv, my teprve máme po zkušeno- stech posavadních dvojnásob důvodů a příčin pochybovati, že by za kulisami pracovalo s upřímně pro nás. —
Němec D Elvert Lecher Němectvo Nara Brno
12 article
Slíbeno nám tedy především konečné zregulování a splavnění našich řek a spojení jich průplavy s Dunajem, Odrou a Dněstrem. Hned, jakmile tato vymo ženost byla vládním tiskem s příslušnými fanfárami vyhlášena, vyřkli jsme na tomto místě: Jen aby splnění slibu toho opět ne- trvalo »uberské měsíce«, a nepamatovalo s při něm opět především jen na Vídeň místo na Prahu! — Pročež jsme od prvopočátku největší důraz na to kladli, aby nebyla in- vestiční předloha (o stavbě jižních dráh) schválena jinak, než zároveň s investičním zákonem o vodních stavbách stá- ních v zemích koruny české, i aby kategoricky bylo vymíněno, by tyto regulace našich řek byly prováděny soudobně se stavbam oněch a l pský ch d ráh. Nuže, dnes oznamuje se officiósně z Vídně velká novina, že vláda již 18. dubna t. r. předloží parlamentu návrh zákona n uskutečnění slibných těch velkých staveb vodních v zemích našich. Než, jak bude ten zákon vypadat?
Dunaj Odra Dněstr Vídeň Praha
13 article Na prvním místě projektuje se v něm
Na prvním místě projektuje se v něm stavba průplavu dunajskooderského, na druhém teprve průplav dunajsko- vltavský (z Korneuburgu na České Budějovice), n třetím průplav dunajsko-labský (od Přerova na Pardubice) a na čtvrtém spojení mezi průplavem dunajsko-oderským a Dněstrem. Zároveň se stavbou průplavů těch má se prováděti regulace Vltavy a Labe. Avšak s veškerými těmito stavbami má se počíti teprve až za pět let, totiž roku 1906a skončeny mají býti teprve do dvaceti let, kdežto jižní dráhy alpské mají se počít stavět již rokem příštím (1902) a mají byti dokončeny vesměs do pěti let. Máme tedy napřed povolit 600 millionů K na stavbu jižních těch železnic a pak teprvé, když tyto budou hotovy, dojde na regulaci našich řek
Korneuburg Český Budějovice Přerov Pardubice Dněstr Vltava
14 article Ja na stavbu průplavů u nás, jež protáhne
Ja na stavbu průplavů u nás, jež protáhne se do roku 1921 1 — To je zase jednou ryze rako uská rychlost. To chceme se ubránit té zo- střené agrárně celní politice Německa, která na nás udeří svým čepelem již za dv letal A proči ten průtah orientální? Nejsou snad projekty a plány pro veškeré ty vodní stavby v technických kancelářích minister- stva ještě hotovy ? Jsou, a to dávno do nejmen ších podrobnosti. Zasvěcený znalee Dr. R bs s to nedávno v »Neue Freie Presse- co nejurčhiji konstatoval. Všechno je dl svědectví jehe připraveno a tak hotovo, že by se mohlo kamžitě začít re- gulovat a stavět na celé čáře ve velkém slohu, kdyby — nu kůvby se u přímně opravdově c hitě lok Či snad finanční obtíže sadi současnému podniknutí a provádění staveb jižních dráh a našich staveb říčních? Nejde o výdaje neplodné, nejde o nové kanony, na něž chce míti ministr vojenství již za šest nedel po- volených 35 millionů, ale tu jde o investiče, t. j. o náklady obecně užitečné. plodné a výnosné, při nichž vydlužený kapitál s bohatými úroky se vrátí — nuž a na ty že by nemohl finanční ministr veleříše uprostřed Evropy opatřiti si potřebný úvěr? Desetkrát tolik by dostal upsáno na vodní stavby v zemích koruny české, než bude na ně potřebí.
Německo Evropa Neue Frei Presse
15 article
Ale nedosti na tom: ještě druhá speci- fická vlastnost rakouského eráru se ohla- šuje: Jakkoliv řeky, o něž jde, jsou vesměs řekami státními a jakkoliv důchod z příštích těch průplavů má jíti celý do pokladen stát- ních, — nehodlá nicméně vláda podniknouti státně nutné a užitečné ty stavby výhradně na útraty státu, nýbrž vyzve i zem (Čechy, Moravu, Slezsko a Rakousy), vyzv i obce a interessenty, aby na stavby ze svého přispělyl To by bylo druhým a ještě roztomilej- ším nadělením. Budou také země alpské o Rakous až po Přímoří přidržány, aby na ty nové železnice přispěly ještě zvláštními pří- platky? Budou i tam veškeré obce od Vídně až po Terst potěšeny novinou, že musejí na ty nové dráhy, chtějí-li je míti, ještě jako přímí interessenti důkladně přidat z vlast- ního obecního měšce Ničeho podobného v zákon investičním není. Ale my, kteří máme na ty jižní dráhy dobrými 25 procenty, tedy asi 130 milli o n přispěti: my si máme regulaci svých hříšně zanedbaných řek a stavbu vodních dráh svými vlastmi dvoj- násob uhradit: krom pospolité zvýšené daně ještě zvláštními zemskými, okresními, obecními a soukromymi příplatky, které snad budou znamenati třetinu celého nákladu
Čecho Morava Slezsko Rakousy Vídeň Terst
16 article
Dík za takovou spravedlivost, dík! Odkazují na království pruské. To že také bude za- vázáno přispěti zvláštními příplatky na stavbu průplavů Německem, poněvadž z nich bude míti obzvláštní prospěch a zisk. Avšak pro- síme: ta federační říše německá pone- chala královštví pruskému ve- škerý důchod jeho přímých daní, ta mu nebere jeho da pozemkovou, ani jeho daň domovnía z nájemného, ani jeho daně výdělkové příjmové: pak ovšem může od takt ušetřeného, samostatného a své- zákonného království žádati. aby z přebytku svých příjmů přispělo po- měrně říši na podniky obecné užitečné, jako jsou průplavy říční. Ale požadovati toho o těch našich ubohých, stoletou centralisací vídeňskou vyssátých zemí českých, jimž fiskus státní odňal od roku 1749 ve- škeré přímé i nepřímé jejich daně, odkázav je na pouhé přiráž ky sku císařským daním«, požadovati toho od zemí našich, které jsou proti všem ostatním zemím mocnářství (i proti velikým Uhrám) tak nehorázněa nespravedlivě přetíženy daněmi, že není příkladu podobného nepoměru na široširé pevnině Evropy: požadovati od těchto zemí, aby ještě zvláštními příspěvky připlá- cely na konečnou úpravu svých bezpříkladně po staletí zanedbávaných řek: toť troufalost, rovnající se neslýchané křivdě! — A pak e prý poselstvo naše nebude míti ani pří- ležtosti, aby vůči národohospodářským těm předlohám vládním vysáhlo volnou rukou svou po meči nejrozhodnější opposice ! Po- hříchu bude jí míti asi až nazbyt !-
Německo Uhry Evropa
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 1. dubna. (Dele gace.) Peštské listy souhlasně se zprávami vídeňskými ohlašují, že již jest rozhodnuto, že se delegace sejdou v květnu, »Budap. Tagbl.« pak uosvá také den zahájení, totiž 18. května. Úrčitě v to smyslu. že se delegace sejdou v květnu, vyslovha se po svém návratu z Vídně Kolom. Szell v kibe- rálním klubu peštském. Pro Uhry jest svoláh delegaci důležito proto, že letos vyprší mandáty poslanecké sněmovny uherské a bude nutno provésti nové volby. S některé strany projevo- vány obavy, že by politické zápletky monly při- měti vládu, aby dala volby provésti v době c nejkratší a pak že by bylo nutno odložiti de- legace až do podzima. Z určité odpovědi Szel- lovy však vysvítá, že vláda se neobává nijakých zápletek a že tedy nové volby v Uhrách budou provedeny až na podzim. V rozhovorech s hr. Goluchovským a drem. Körbrem dostalo se Kolomanu Széllovi patrně ubezpočení, že se strany rakouské prozatím nijaké nebezpečí ne- V Praze, 1. dubna. (Bouře v Halič pro těšínské gymnasium.) Akce pol- ského kola ve prospěch sestátnění těšinského gymnasia nesetkala se dosud s nijakým úspěchem. Snad proto, že akce ta byla polskému kolu vnu- cena jeho liberálními živly, že ji konservativní členově kola prováděli jen s nechutí. Věc stoji dnes tak, že vláda okamžité sestátnění rozhodně odmítla a snaha polské delegace směřuje nyní k tomu, aby se těšínskému gymnasiu zabezpečilo aspoň zvýšení státní subvence a dal se určitý slib, že gymnasium bude za dvě léta, až bude úplné, převzato do státní správy. Dosud však nemá polské kolo určitého slibu ani v jednom, ani ve druhém směru. Z toho vznikla nevídaná dosud v Haliči agitace ve prospěch postátněnt hrozí.
Széll Bouře Praha Délos Vídeň Uhry Halič poslanecký sněmovna
18 article
V drobném prodeji anni dle obě . . . Ke k sapeteanl Va sllalkách na venkov č6slo. . . . . . : sdpctodnl . Inserat, plati se hotové nnpřod Předplacení a innerty plijíntá sdr ninl- strace v Marianské ulici č.3. Tem nachásejí se též redakce. tiskárna a ozpodice „Národních Lista- Bakopisy se nevzaesjí
Virginie Tema národní List
19 article
gymnasia, agitace plná nevole proti slabosti pol- ského kola. Popud k agitaci dali voličové tarno- polští, kteří přijali na schůzi resoluci pro po- státnění gymnasia a vyslovili nelibost polskému kolu. Za Tarnopolí přišel okresní výbor pil- zenský, voličové bochenští, břežanští, městská rada v Podgóři, ve Vadovicích a jiných městech. Velice hlučnou schůzi ve prospěch těšínského gymnasia uspořádala akadomická mládež Ivovská; krakovští akademikové mají v téže věci schůzi ve středu dne 3. t. m. Žemský poslanec So- leský učinil v městské radě lvovské návrh, aby i hlavní město haličské promluvilo své slovo v této palčivé otázce, a ustanoveno, svolati do dvou neděl veřejnou schůzi ve Lvově. Konečně sluší dodati, že i v samém Téšíně konána v ne- děli dne 31. března schůze, svolaná stranou sociální a polsko-radikální, v níž pro sestátnění gymnasía mluvili poslanci Dašinský a Cingra že přijata resoluce, pokud mluví o okamžitém sestálnění gymnasia, zamítnuta však ona jejl část, již se měla projeviti nodůvěra poslanci za. Téšínsko dru. Michejdovi. S poslancem Mi- chejdou svezlo se tu celé polské kolo, jež by asi jinak nebylo ani zde ušlo votu nedůvěry. jíž mu projevono již tolik v městech haličských.
so Dašinský Cingr Michejda Lvov
20 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 1. dubna. Bulharsko-rumunská zápletka. Afféra, způsobená tím, že členové bulhar- ského Makedonského komitétu zavraždili rumun- ského professorá Mihajljana, jenž právě tak se oddával snům velkorumunským, jako jeho vra- hové velkobulharským, ještě není skončena. Hlavní požadavek rumunské vlády, aby vláda postavila před soud všechny osoby do vraždy zapletené, pokud se jich může zmoeniti, zůstal nesplněn, ano podobá se, že nikdy splněn ne- Stální zástupce v Sofli, jemuž rumunská vlada poslala všechna akta o vraždě, žádá nyní, aby au bulharská vláda vydala všechny ony osoby, Mteré v Rumunsku pro zavraždění Mi- hajljana byly odsouzeny, jakož i všechny svědky, kteří je usvědčni, Z toho rumbaská vláda vyrozuměla, ž Bulharsko požadavku jejímu nevyhoví a pů- vodce zavraždění Mihajljánova v Bulharsku hle- dati nebude. bude.
Praha Soft Rumunsko Bulharsko
21 article
Panslavism v Prusíčk Jeden z polských listů ve Lvově phuášíz Poznaňska dopis o tom, jak mezi polským čkiy- vatelstvem Pruska zmáhá se přesvědčení, že je- dinou spásou pruských Poláků je Rusko. Chod myšlenek je takový: Pod křídly pruského orla do- žili jsme se zoufalství a nemáme nižádné na- děje, že nám bude lépe. Zlepšení stavu našeho může nastati jen potom, změní-li se jeho pod- mínky. Válka rusko-německá byla by pro nás spásou, nechť by výsledek její byl jakýkoli. Kdyby Německo prohrálo, budeme vysvobozeni z horoucího pekla, a kdyby vyhrálo, zabere část. polských krajů Ruska a živel polský v Němcích bude osvěžen zdravou krví národní. Nedávno prohlásií jeden z nejčtenějších listů poznan- ských, že ruská vojska, kdyby vtrhla do Pruska, v Poznaňsku nepotkala by tváří rozhněvaných — a slova ta dostatečně malují tu ftouhu po
Polák Němec Poznaňsko Prusko Rusko Německo
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z ruských vzpomínek. Napsal Antonovie (Nápoje.) »Co jste tam pili? Co tam lidé pijí?« Choulostivá otázkal Pili jsme vž, co pili druzí: vodu, sodovku víno, kvas, čaj, pivo i vodku a dívali jsme se, co a jak druzí pijí Vodu. O moskovských studnách či vodo- vodech nevím nil, za to na dači jsme měli studnu asi na padesát kroků před vrátky; vyhlouben v písčité půdě, podávala svěží, studené, dobré vody hojnost a byla pěkná podívaná, jak putovaly k ní pestřé žery a dívky s vědry, zavěšenými na širokých váhich, vyzdobenými barevným emai- lovým lakem, za způsob čínského. Kolem rou- bení studny — na štěstí dosti vysokého — po- pelily se po ceý den děli. »A Vásko!« »Á Lju- bov!« »A Pjot!« zaznívalo jako veselý chřest rolniček. Mnoho voly z pramene ovšem ani venko- vané, ani měštáci tuším nepijí. Ale kde kdo, po- píjí vodu ve zjůsobu čajového odvaru. Myslim, že bůh, když itvořil pravoslavného člověka, dal mu do jedné mky sekeru a do druhé lsamovar a řekl mu, c) kdysi prohlásil Konstantinovi: »V tomto znamoní zvítěziš!« Samovaren vítězí ruský člověk nad únavou, nad nezdravoteu vody v krajinách bažinatých. nad nezáživnosí potravy, nad úkladností podnebí krutého mrazen, ničivého parnem, vražednéh miasmy krajin polovzdělaných a ne sice vždy, ale bohudík přečasto, poráží jím i démona alko- holismu. Samorar se staví několikrát za den — nestojí-li tam od rána do večera — na každý stůl rodinný, bjty pro svobodné pány se najímají s podminkou, kolikráte za den má bytná postavit samovar. (NB. bez čaje i oslatních potřeb, které si nájemce opatří sám a čajník, ve kterém se »kypjatkou«, vařící vodou ze samovaru čaj louží, provází Rusa nejen ve voze a na dráze, ale jes nezbytnou výbavou, kterou najdete i v pytlíku putujicího žebráka.)
Antonovie bůh Konstantinos Samovaren Rus Á Lja
23 article
Za to nepijete nikde čaje tak znamenitého, jako na Rusi — ovšem snad kromě Činy, ale do čínských čajáren je teď pro Evropana trochu příliš velké vstupné — a třeba jste si přivezli původní pravý ruský čaj z téhož balíčku, z kterého jej vařila vaše hostitelka, vařili jej na pravém ruském samovaru a kladli do něhio ko- láčky citronu a jedli k němu věrně po rusku připravené »varenie« (zavařené jahody, třešně aj- ovoce, jako oni dělají), přece není takový. Je to prý vodou, která je na Rusi zvláště výborná n zaváření čaje, asi jako pražská voda na zaváření kávy, která proslula kdysí v celé Evropě, al o které se budeme brzy dočítati jen v pražských starodávných legendách. Samovar je střediskem ruského života, na- hrazuje rodinný krb, jest symbolem pospolitosti, klidu, odpočinku. A Rusové si ho váží. V To- gových rjadách moskevských spatříte samovary jako dětské hračky, i samovary, do kterých se vejde důkladná putna vody, samovary z mate- riálu, který jen jen snese vřelost vody a žár ohně a zase výrobky dokonalé, nejčistším stříbrem obité, znamenitě vyzdobené. V čajových obcho- dech spatřujete bedny v původním obalu »kytaj- ském« (činském) a nejrozmanitější druhy vonného lupení, kterému se co do vlády světem smí rov- nati jen ještě lupen jediný, lupen »dáblova ko- ření« — tabáku.
Evropan Ruska Rus Rus Evropa
24 article
Druhým všeobecným nápojem ruským jest kvas. Vyrábí se doma, chladí, neopájí, zapouzi žízeň a obsažností svojí trochu i hlad. Nedovedu vypočísti, kolik druhů kvasu se vyrábí, vím jen, že podstatnou částí jednoho jest chléb a jiného lesní nějaké ovoce; mohu však potvrditi, že kdo přemohl první nezvyklost příchuti jeho, rád s za parných dnů chopí divoce šumící sklenky ledově studené červené tekutiny, na jejímžto dně leží hrozinky. Je to laclné a výborné o bčerst- vení, úplně bez lihu a bylo by skutečnou vý- hodou, kdyby u nás obecenstvo a zvláště polní pracovníci mu navykli. Jenže u nás by scházely dvě podslatné ingredience: výborná lednice, kterou má na Rusí každý mužík, a zvyk. »ze zvyku i čerta na pepři sníš«, říká lid a já do- dávám: »Nezvyklému ani ústřice nejedou«. Pivo a víno není na Rusi nezbytnostía zvláště pivo jest nápojem ruskému živolu uměle vočkovaným, který spíše mezi cizinci odběratel- stva dochazí. V Moskvě jsou ohromné pivovary — mimochodem připomínám, že většinu perso- nálu jejich tvoří naší krajané a ti že, jako naši sládci všudy, vynikají upřímnou láskou ke staré vlasti a zdatností a odbornou způsobilostí šlři slávu českého jmena ve své vlasti nové — ale širší obecenstvo přece jen zvolna přivyká k je- jich výrobkům a to ještě žádá výrobky těžké, silně alkoholové a stejně jako piva anglická na- šemu hrdlu nezvyklé.
Moskva
25 article
Ovšem, také se vaří pivo lehčí, zcela p způsobu našich dobrých ležákův, ale toto »Pilzen- skoje pivo«, na jehožto láhvích se stejně jako v Americe vedle tohoto názvu upřímně udává pivovar, který se té dobré imitace dopustil, ne- chutná pravému, prostému Rusovi. Vina, zvláště krymského — nehledě k vínům cizím — jest na Rusi poměrně dosti, ale ne- radím níkomu, aby poslal si pro ně ruského sluhu. Přítel poslal si »malčika« pro láhev vína do krámu. Hoch se vrátil za chvíli s lahví — vodky. »Vyrugal« mu a přikázal: láhev »kras- navo vina«. Hoch odešel všecek schlíplý a z chvili donesl radostně místo objednaného »čer- veného« zase vodku, jenže na červeno obarve- nou. Teď teprve poznal přítel, že tu hubování nepomůže. Poradil se s Rusem a objednal »vino- gradnoje vino« — víno h roz no vé. Mravní naučení: na Rusi víno vínem není a časté zmínky pěvců v starých bylinách o aze- leném vině«, jako třeba u Ilje Muromce, ne- týkají se vína pravého, ale páleného. I vodku jsme pili. Je čirá a jiskrná jak pramenitá voda v horách, chuť má samožitnou beze všech vonných či lahodících přídavkůva pije se silně chlazená z malých »rumoček« Myslím, že k hojné masité a mastné stravě ruské jest rumočka vodky slušným úvodem- Ovšem nesmí jich býti mnoho, ačkoli jich ruský žaludek snese bez úhony několik. Říkají
Rus Ilj Muromec Amerika Rus
26 article
Pervaja kolom (kolíkem) drugaja sokolom, ostalnije mělkymi plaškami (drobnýmí ptáčky) Třídy vzdělané chovají se krom nepatrných výjimek zdrželivěji, nežli stejné třídy naše. Na- pájejí se čajem a čajem a čajem, a zahajují sice oběd sklenkou vodky, ale za to pijí k obědu alkoholu prostý kvas. Nejvíce rozkřikli Rusy za nenapraviteln pijáky Němci, ale kdo pobyl kdy v Mnichově viděl jak se od časného rána do pozdní noci pije všudy vytrvale pivo, a kdo rozhlédl se v Berlíně a pozoroval, jak jsou vyzdobeny jakým obecenstvem navštěvovány »destilace«, kde silná sestra vodky »Nordhäuser Korn« za- téká často i do úst, která o čtvrt hodiny dříve přetékala opovržením k ruskému národu, nevěrí hned tak slepě. Jinde — i u nás — pije piják sklenku ráno, sklenku v poledne, několik snad sklenek večer a časem i nějakou mezi dnem; na Rusi
Rus Němec Nordhäuser Korn Mnichov Berlín
27 article
lid po celý týden či čtrnáct dní o vodku ne- zavadí a pak si popije těch sklenek hodně, strašlivě hodně, načež zase žije o čají a kvasu třeba po několik neděl. Zajímalo mne to a proto jsem si opatři statistická data o pití v různých zemích dle pětiletého průměru v roce 1891—1896. Sta- listika — jen pro úplnost připomínám, že spo- lehlivá — německá poučuje nás, že dle počtu obyvatelů a spotřeby nápojů vypije za rok jedno- tlivec na příklad: v Americe piva 47 litro, vína 1.8 litrů, kořalky 2.58 litrů, v Anglii piva 145 litrů, vína 1.7 litru, kořalky 2.8 litru, ve Francii piva 22.4 litru, vína 103 litrů, kořalky 4.04 litru, v Německu piva 106.8 litru, vína 5.7 litrů, kořalky 4.4 litru, v Rakousku piva 35 litrů, vína 22.1 litru, kořalky 4.15 litru. v Rusku piva 4.7 litru, vína 3.3 litru, kořalk 4.7 litru, Potácí-li se u nás čelnější některou ulie nějaký nebožák, který přebral, seběhne se ihne zástup, mládež se veselí lépe, nežli při mluv- nických cvičeních, lidé se zastavují, tramwa nemůže pro roj diváků dále a div se netelefo nuje na záchranou stanici a netahá za požární automa.
Amerika Anglie Francie Německo Rakousko Rusko litr
28 article
Oč klidněji na Rusil Na moskevské Krasnej Ploščadi u samého Kremlu viděl jsem ležeti opilého vedle chodníku. Lidé chodili kolem a všímali si ho asi tolik, jakoby si všímli hromady navežených cihel či složeného sáhu dřiví. Byle to jako s tím Sama- ritánem: šel kolem pop a uzřev jej, pominul; šel kolem strážník a uzřev jej, pominul; sl kolem něho půl Moskvy, ale nikdo se ani hrub neohlédl. Izvozčíci a vozkové nákladních vozů ochotně se mu vyhýbali a člověk vyspával bo- hatýrsky bohatýrskou svoji opici. V Nižním Novgorodě jsem si vyšel n večer za nádraži do čtvrti, ve které pořádána před několika léty výstava, která je obydlena lidem dělným. Před krámem s obvyklým nápisem »Pivnaja i vinaja lavka« ležel mužík na chod- níku, hodně vyvýšeném. Padl tak, že tělo leželo na chodníku, a hlava visela s chodníku. Dlouhé vlasy splývaly s hlavy, slunce do ní vesele pražilo, ale nikdo se nezastavil. V zimě prý se scenerie trochu měnívá. Překotí-li vodka mužíka za mrazu, nenechají ho ležet. Mohl by zmrznout. Strážník přistoupí zatřepe jím: »Dada, vstavaj.« — Strýče, vstávej. Daďa nic. Strážník zatřepe důkladně. »Daďa, vstavaj,« již za průvodu rýpání do žeber a šlapání na usněžené láptě. Nic Konečně chňapne opilého za dlouhé vlasy a za přátelského »Daďa, vstavaj !« vleče jej k chodníku. Mužík se buď probudí a pak je- dobře, anebo se neprobudí a strážník jej do- vleče do nejbližšího domu a odevzdá jej do- movníkovi, který jako nejnižší orgán policejní je k službám ošetrovacím zavázán. Na dači jsme vídali v neděli mužíky z ra- šeliniště, kteří si docházeli k nám do vsi pro vodku.
Kremla Sam Dada Mužík Moskva Novgorod Rusil Krasnej Ploščadi
29 article
Jednou v neděli setkal se nedaleko niašt dače takový milinkovský piják s několika mu- žiky z naší vesnice a, ač se k němu chovali shovívavě, jako se na Rusi chová většina lid k opilcům, přece se s ními pohádal. Nebylo to zlé, ale když se dále kolébal vesnicí, osazenou lidem čistě ruským, do které přijde cizinec tak za pět let jednou, požaloval si hlasitě: »Bída nad bídu! Jak se tu mám veselit, když tu nikde ruského člověka?!e Zač povazoval celé své okolí, pokud ne- bylo z Milinkova jako on, nevím. Nebyltě v roz- maru, který by dovoloval interview. Na konec ještě příhoda na doklad, že ne vždy se ve vodes utopí také svědomí Lesní cesta probraným lesem. Nízký konik vleče hlubokým pískem prázdnou tělegu. Na té se strany na stranu kolébá se dřímající mužík. Konik nepotřebuje pobídnutí, ale jakmile spatřil naše »evropské« satstvo, počíná se lekat. Tělega zakolisala, mužík se z omámení trochu probral. Prokoukl, shrnul si dlouhé vlasy s čela, rázem zastavil koně a těžce dost slezl s vozu. Vidíme, že se mužík potácí k nám. Před námi se zastavil, s nebezpečím po- klonil se nám třikrát do pasu a na to žalostným hlasem: »Báťuškové, odpusťte, odpustte mi !« »A co ti odpustit ?« »A, báťuškové, jen mi odpusťte ! Jsem také pravoslavný člověk !« »Čert tě vezmi, co máme odpustit?« »Že jsem zhřešil . . . vodkou . . . napi jsem se... Jsem slabé stvoření... dobytek . .. ale, odpusťte, báťuskové.« A znovu se hluboce klaní a oči se mu zalévají slzami. Což naplat! Odpustili jsme a ještě mu po- mohli do tělegy. Sám by se tam už nebyl vy- skrábal.
Rus