1
masthead
2. dubna 1901.
3
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
5
article
— Duchapřitomnost úřadníka dráhy. Píše
ze nám z Čachnova: Dne 29. března při ostrém kři-
žování odpoledních vlaků ve stanici Čachnověu
Krouny na lokální dráze Polička—Skuteč vběhla
v nestřeženém okamžiku divka Marie Hejdukova
z Krouny na koleje, po kterých právě blížil se vlak
z Kamenice přijíždějící. Dívka chtěla totiž jíti vstříc
své sestře, jež měla z druhého vlaku vystoupiti Ta-
mější úřadník p. Robert Nitsche, vida nezbytnou ka-
tastrofu, skočil v kritickém okamžiku, dívku z kolejí
odhodil a tím ji od neodvratné smrti zachránil, nebot
přijiždějící vlak byl sotva metr od jmenované dívky
vzdálen. Ovšem i úřadník jmenovaný byl v tomto
ckamžiku v nebezpečí, neboť vleřinou se opozdita
byl by zaplatil svou neohroženost vlastním životem.
Událost tato způsobila mezi právě přílomným četným
obecenstvem mocné vzrušení.
— Vojenská slavnost vzkříšení, která se
obvykle konala v kostele sv. Vojtěcha v Celelné
ulici a na Příkopě, bude letos uspořádána v Loré-
tánském kostele na Hradčanoch a sice na Bílou so
botu o půl 5. hod. odpolední. Ku slavnosti bude vy-
slán prápor, složený po jedné setnině pěších pluku
čís. 11, 88. 91 a zeměbraneckého pluku čís. 8,
praporem a hudbou pěš. pluku č. 88. Velení bude
míti major Richard Nesweda. Vojsko postaví se
rozvinutém šiku na Loretánském náměstí čelem ke
kostelu. Špalír tvořiti bude mužstvo práporu polních
myslivců čís. 6 a kadeti. Významné části bohoslužby
provázeny budou salvami, kleré vypálí setnina za
setninou.
Hejdukův
Nitsche
svatý . Vojtěch
Nesweda
Čachnov
Skuteč
Krouna
Kamenica
Celelný ulice
Čachnově Krouna
6
article
— Ze hřbitovů olšanských. Od 1. dubna
počínaje až do májové slavnosti úřaduje se při
správě měst. záduší hřbilovů král. hlav. města
Prahy v Olšanech ve dnech všedních od 8. ho
ranní do 12. hod. polední a od 3 do 6 hod. odpol.
v neděli a ve svátek pak od 9 do 11 hod. dopol.
kterýchžto hodinách úřadních se jedině všelike
iky hřbitovní přijímají.
Na elektrické dráze Praha Liboň- vy
sočany dostoupila doprava osob v březnu 1901
výše 157.465 oproti dopravě v břaznu předešlého
roku 154.527 osob, zvýšila se tedy o 2938 osob.
U porovnání s počtem osob dopravených za čas o
1. ledna 1899 do 31. března téhož roku 420.32
osob. činí počet osob od 1. ledna 1901 do 31. března
431872. tedy více o 11.446 osob. Na trati k česko-
moravské továrně zahájena byla jízda dne 30. března
r. 19 1.
— Staré zdivo v řečišti. V řečišti labském
u Kolína, kde voda, jak již oznámeno, teče téměi
jen středním korytem, objevilo se starobylé zdivo
jež nasvědčuje na staré ohražení břehů a na most
kamenný, jenž již ve 14. století přes Labe byl po
staven. Voda v Labi klesá i při teplejším počasí kaž-
dým dnem.
— Odvod k vojsku konal se včera na Krá.
Vinohradech. K odvodu dostavili se jinoši z Bra-
níka, Krče, Kunratic a Michle. Ze 190 bylo jich 27
uznáno způsobilými ke službě vojenské.
— Polní zvěř utrpěla neobyčejně tuhou zimou
březnovou, která úplných deset dní trápila celou pří
rodu; pohroma zvláště stihla zajíce březňáky, kteř
téměř vesměs byli pohynuli, čímž bude letos úbytel
na zajících velice citelný. Břozňáci mívají v červenei
opět již mladé.
— Pohřeb vojína Václava Žiláka od 2
praporu polních myslivců, konal se včera odpoledne.
v hodinu neobvyklou a způsobem úplně zatajeným.
Žilák
Olšanský
Praha
Olšany
Praha Liboň
labský u Kolín
Labe
Bra
Krč
Kunratice
Michle
7
article
Vojín Žilák, 20 roků starý, knihařský pomocník
Českého Brodu, byl před nedávnem při vojenském
evičení od nadporučíka Karla Budinera scknut šavl
do ruky. Událost ta, jak povědomo, stala se před-
mělem interpellací, podaných ve vídeňské po-
slanecké sněmovně. V noci ze soboty na neděli vojín
Žilák, ze zranění onoho zdánlivě uzdravený, v kasár
nách na Josefském náměstí ze své služební pušky
se zastřelil. Neprodleně byla va vojenské nemocnici
na Karlově náměstí včera vykonána pytva mrtvoly
sebevraha a v zachovaní přísné mlčelivosti by
pobřeh ustanoven na včerejšek na 1 hod. odpolední
Pohřeb konal se bez předepsaného a obvyklého způ
sobu. Pohřební vůz s rakví vyjel z nádvoří nemoc-
nice o 1 hod. a v trysku jel k olšanskému hřbitovu.
kde byla mrtvola pohřbena na 9 hřbitově ve společ-
ném lirobě XII. oddělení. V některých listech byla
uveřejněna zpráva, že pohřeb konati se bude o třetí
hod odpol. V tuto dobu shromáždilo se na Karlově
náměstí před nemocnicí značné množství obecenstva
aby vojína na poslední jeho cestě doprovodilo. Z
nedlouho přijížděl z Ječné ulice do vrat nemocnice
blátem postříkaný pohřební vůz, obecenstvo vyzví-
dalo a záhy se dovědělo, že na pohřeb čeká marně.
že vojin Žilák byl již dávno pohřben. K pohřhu do-
stavil se také posl. Klofáč a s ním značné množství
národních dělníků, kteří přinesli věnec se stubami
Věnec byl dříve vystaven ve výkladní skříni květi-
nářského obchodu p. Krále ve Vodičkově ulici, od-
kudž však z nařízení policejního musil být odstraněn.
Žilák
Budiner
hřbitov
Klofáč
Český Brod
josefský náměstí
Karlov náměstí
Vodičkův ulice
8
article
Po zjištění, že pohřeb již se konal, odebral se velký
zástup obecenstva na Olšany a obstoupil společný
hrob. Rakev nebyla ještě zasypána, tudíž ji snadno
rozeznali. Poslanec Klořáč vystoupil na prkno nad
ofevřeným hrobem položené a věnoval zesnulému po
smrlní vzpomínku, v níž vylíčil okolnosti, které tra-
gické jeho smrti předcházely, a opakoval výroky své
z parlamentu. Poukázal k tomu, že vykonal se nový
prazvláštní způsob pohřbu v tomto případě a uvedl,
že všechny okolnosti jsou tak zábadné, že vyžadují
objnsnění. Pak vylíčil zesnulého jako syna a vojína,
který ještě v pátek byl veselé mysli a provolal jeho
památce »sláva !« Přítomní projev tento hlučně opa-
kovali, načež zapěli píseň »Kto za pravdu horie
Potom se zástup za zpěvu rozcházel. Část odebrala
se na Žižkov, ostatní směrem na Král. Vinohrady.
Klořáč
Král
Olšany
Žižkov
9
article
Všude bylo pohotově veliké množství policistů. Kdyí
zástup, asi 500 účastníků čítající, přišel do Žitne
ulice, byl rozehnán četným oddělením stráže jízdnt
a pěší. Druhá srážka s policií stala se na nároži
Karlova náměstí a Žitné ulice, třetí pak ve Školské
ulici, kde posl. Klořáč byl zadržen, ale hned opět
propuštěn. Později shromáždilo se na Václavském
náměstí větší množství obecenstva, ale o 6. hod.se
zástup klidně rozešel. — O okolnostech, které sebe-
vraždě vojína Žiláka předcházely, sdělují se nám tylo
podrobnosti: Dne 27. února byl Žilák při cvičení o
nadporučíka Budienra ostře nabroušenou šavlí od
zadu seknut do pravé ruky a značně poraněn. Zra-
něný nalezal se pak 16 dnů ve vojenské nemocniei
na Karlově náměstí. V té době nadporučík Budiener
někotikráte přišel do nemocnice a žádal lékaře, aby
vojína propustili dříve. O těchto událostech podány
v parlamentě dvě interpellace. Případ byl vylíčen
v novinách; vojenské úřady ho nepopřely a také
v parlamentě nebyl vyvrácen. Minulého týdne
v jednom pražském listě bylo uveřejněno vylíčení
zranění, které však bylo tak nejasné, že pravá při
čina zranění nedala se z něho posoudili. V pátek
dne 30, března přišel Žilák do redakce orgánu národně-
sociainího a vylíčil příhodu onu do podrobna, tak, jak
se skutečně stala. Důstojník cvičil se svým oddě-
lením obraty těla. Žilak, jako svižný a mrštný voják,
byl před oddělení předvolán, aby ukázal obraty.
Žilák
Budiener
Žitne ulice
Karlov náměstí
Žitná ulice
školský ulice
Václavský náměstí
10
article
Poněvadž měl poškozenou podkovku na botě, klopýtl
a tím stal se důstojník velmi nervosním. Pojednou
ucítil Zilák ránu blíže pravého lokte a nevěděl ani,
jak ji dostal. Ranou šavií byl mu proseknut plášť, ka-
bátec a košile a způsobena mu 5 cm. dlouhá rána nad
loktem, která sahala tak hluboko, že dvě žíly přeťala
Ve voj. nemocnici navštívila vojína matka jeho, vdova
po dělníkovi z Pacova, která je nyní opatrovatelkou
oliek v domácnosti okresního tajemníka p. Axamit
v Českém Brodě. Matce vyprávěl zraněný syn, který
byl dříve zaměstnán v Praze u knihaře p. Jindry.
že se zranění jeho událo tak, jak bylo vylíčeno
v zmíněném listu. Jakmile byl dotyčný článek
v sobotním čísle téhož časopisu uveřejněn, bylo
zřejmo, že sepsán byl na základě dobrých informací.
Žilák byl ihned podroben výslechu a v noci na ne
děli se zastřelil. Mrtvola byla převezena do vojenské
nemocnice a včera dopoledne pytvána. O tragické
smrti Žiláka dověděl se v Praze bydlící jeho bratr
obuvnický pomocník Josef Žilák, teprve v neděli
večer a sice náhodou, soukromou cestou. Jel ihned
do Českého Brodu, aby matce sdělil truchlivou no-
vinu. Matka se synem včera o 10. hod. dopoledne
přijela do Prahy a odebrali se do kasáren na Jo-
sefském náměstí. Poněvadž velitel praporu mysliveů
č. 22 českého jazyka není mocný, pozván byl jeden
důstojník za tlumočníka. Matka dověděla se pak, že
pohřeb nešťastného její syna bude
se konati v úterý o 3. hodině odpo-
lední. Po poledni šla matka se synem Josefem do
vojenské nemocnice na Karlově náměstí, aby syna
spatřila. Na to odebrala se do pohřebního ústavup.
Axamit
Jindra
Žilák
Jo
Josef
Pacov
Český Brod
Praha
sefský náměstí
Karlov náměstí
centimetr
11
article
Černého na Karlově náměstí, kde koupila oděv pro
zesnulého a odevzdala ho vojínům, kteří měli službu
u umlrčí komory. Když pak po 1. hod. odpolední
opět do nemocnice přišla, natrefila se náhodou
k tomu, když rakev s mrtvolou její syna byla na-
kládána do krytého pohřebního vozu vojenského,
načež za chvíli jel vůz k Olšanům.
— Smrtelné zranění děvčátka. Příhoda
nejvýš politováníhodná, prapodivným řízením osudu
zaviněná, stala se včera před 12. hodinou ve Střešo
vicích. Uličkou, nalezající se mezi usedlostmi »Ma
lovankou« č. 34 ve Velkém Břevnově a »Panenskou-
č. 124 ve Střešovicích ubíralo se v tu dobu několik
rekrutů, kteří ve stavu podnapilém zpívali a rukama
ve vzduchu rozkládali. Toutéž cestičkou a sice smě-
rem opáčným, proti rozjařeným mladíkům, kráčela
dvě děvčátka, 10letá Bohumila a šesliletá Boženka
Rakovy recte Šimůnkovy, sirotci. Děvčátka měla
z opilých mladíků strach a aby se s nimi nesetkala.
chtěla se ukrýti za dveřmi, vedoucími do nádvoří
usedlosti »Malovanky«. Dítky bušily na dvéře a ško-
lák Franlišek Nehasil, v nádvoří prodlévající, příšel
jim otevřít. Sotva že chlapec klíč v zámku otočila
kliku stiskl, sřítil se prapisek a strhl s sebou polo-
vinu dveří. Velmi těžký kámen sřítil se zrovna na
stupeň, kde seděla šestiletá Boženka Rakova. Ubo-
hému dítku byla hlavička roztříštěna tak, že mozek
otvorem ušním vytékal. Nebožátko pozbylo ovšem
vědomí. Dva lékaři a sice pp. dr. Lenz a dr. Hole-
ček záhy dostavili se do dvorce a poskytli děvčátku
první pomoc, načež bylo přenešeno na hradčanskou
policejní strážnici. Odtud odvezeno bylo do vše-
obecné nemocnice. Ubohé dítko za velkých bolestí
v noci na dnešek těžkému zranění podlehlo. Trestní
vyšetřování o neblahé této příhodě bylo zavedeno.
Černý
Příhoda
Bohumil
Boženek Rakův
Šimůnkův
Franlišek Nehasil
doktor
Lenz
Hol
Karlov náměstí
Olšany
Ma
Břevnov
Střešovice
12
article
— Tři uprchlíci z vojenského vězení ne
Hradčanech. Zpráva o útěku tří trestanců z po
sádkové věznice na Hradčanech způsobila včera
značnou sensaci nejen na Hradčanech, ale i v cele
Praze, kde podařená výprava z cely na volný vzduch
byla předmětem úvah a rozhovoru. Ve vojenských
kruzích způsobila však značnou stísněnost, poně
vadž útěk z vězení, nově vystaveného a četným
strážemi vojenskými obemknutého, nesvědčí zrovna
o zvláštní bedlivosti a pozornosti. Opomenutí stráz
jest tím mrzutější, poněvadž mezi uprchliky nalez
se jeden vrah a druhý byl podezřelým z vraždy
Jeden následek zdařeného útčku stal se již včera
tři vojíni, kteří v době, kdy uvěznění uprehli, byl
na stráži, vsazeni byli do žaláře, abý odpykali ne
dostatečné dozírání na svěřené chráněnce. Dle jed
něch zpráv, z trestnice proniknuvších do veřejnosti
byli všichní tři právě v tu dobu pohříženi ve spánel
spravedlivých, čímž akce nebezpečně trojice značné
byla umožněna. Přípravy k útěku prováděli zlosy-
nové patrně již delší dobu, nejméně týden a profous
rovněž bude pohnán k zodpovědnosti, že cely nedal
náležitě revidovati, poněvadž by jinak zajisté pří-
pravy k útěku musily být odhaleny. Pro doby příšti
ovšem jest už nyní postaráno o stráže bdělejší a
dozor přísnější. Cela, ve které byli vyšetřovanei
Hradčany
Praha
13
article
Josef Barek, Martin Vosátko a Josef Fejfa
uvězněni, nalezá se v přízemí vězeňské budovy na
Novém světě hradčanském za zeměbranskými kasár
nami. Tam měli sice dostatečný prostor k dýchán
a odpočinku, ale trojice přece zatoužila po volném
vzduchu přírody. Nedostatečná prohlídka cely umož-
nila jejich plán k útěku. V podlaze, která, jak nyní
patrno, pro podobné případy nebyla nijak bezpečně
opatřena, vydloubali otvor a tak získali nejprvé cestu
do sklepení. Práci tuto prováděli velmi pozorněa
liše, neboť ze stráží nikdo nic podezřelého neslyšel
Barek
Vosátka
Fejf
14
article
Také slyšeti nemohl, když spali. Patrně tam scházejí
také veškerá opatření kontrolní. V moderních trest
nicích jsou ve dveřích okénka, z venčí k otvíránía
stráže, obcházející v bačkorách, otvírají začasté
okénka a naslouchají, co se uvnitř děje. Ve vojenské
trestnici patrně takových opatření ani při uvězně-
ných vrazích nebylo dbáno. Všechno bezpečí vloženo
na bedra vojína na stráži stojícího. Trojice zločineů
po zřízení otvoru svázala prostěradla z loží, uvázala
jeden konec k železné, nehybné posteli a pak se po
prostěradle jeden po druhém spustil do dolejší míst-
nosti sklepní. Cesta vedla pak uprchlíky do skladiště
slámy, kde vymáčkli jednu výplň ve dřevěných dve-
řích a dostali se na chodbu. Všechno zařízení vě-
zení svědčí o jednoduchosti a malé důkladnosti. Pak
vnikli uprchlíci do skladiště starého papíru, otevřel
okno a vyskočili do druhého nádvoří posádkové věz
nice. V kruzích vojenských ničemu jinému se ne-
diví, než že žádná ze stráží nprchlíky nespatřila
Nezpozorovaly je stráže ani tehdy, když zlosynové
přelézali vysokou nádvorní zeď, odkudž ovšem bylo
hravě dostati se do Loretánské ulice. Výlet se trojici
úplně zdařil. Z okolí věznice ovšem musili záhy zmi-
zeti. Ve věznici neměl nikdo ani tušení, co se v cele
stalo. Ba ještě ani včera ráno nemohli udati přesně
15
article
hodinu, kdy se útěk stal. Teprve na základě sdělení
některých policejních komisařství doba ta dala se
příbližně označiti. Jedna bradčanská policejní blídka
udala totiž, že krátce před 1/25. hodinou ranní viděla
tři vojáky ubírati se přes Hradčanské náměstí.
nichž jeden měl na ruce obvaz. Hlídka domnívala
se, že vojáci zdrželi se kdesi při zábavě a s kůro-
pěním vracejí se do kasáren. Za nedlouho polom dle
udání malostranské policejní hlídky ubírali se titíž
vojínové po Malostranském náměstí směrem ke Kar-
lovu mostu. Další stopa pak zmízela, až opět byla
objevena o 1/26. hod. ranní na černokostelecké sil-
nici, kde uprehlíci setkali se s vinohradskou poli-
cejní hlídkou. Dle sdělení téže hlídky ubírali se vo-
jáci směrem ke Strašnicím. Prvni zpráva o zdaře-
ném útěku tří trestanců zaslána byla hradčanskému
policejnímu komisařství před 7. hodinou ranní.
Hlídek
hradčanský náměstí
malostranský náměstí
Kara
Strašnice
16
article
Krátce před tím tudíž byl útěk objeven. Neprodleně
telefonována zpráva o tom všem policejním komi-
sařstvím, jakož i celá posádka o tom vyrozuměna
Neméně než dvacet vojenských hlídek, plně ozbro-
jených, vydalo se všemi směry na vypátrání uprch-
liků. Objevení pěti hlídek s puškami a nasazenými
bodáky zejmena na Král. Vinohradech způsobilo
značnou pozornost obecenstva. Hlídky spěchaly až
daleko za Strašnice, pídily se po uprchlících, prohle-
dávány stohy, ale zmizelí nikde nebyli k nalzení.
Jedna hlídka po druhé vracela se, aby oznámila, že
pátrání bylo bezvýsledné. Rovněž i četnictvo v okoli
Prahy bylo o útěku trestanců vyrozuměno. Matka
Josefa Barka bydlí na Král. Vinohradech. Poněvadž
vysloveno domnění, že ji syn přišel navštívit, vy-
konána tam domovní prohlídka, ale zjistilo se, že
uprchlík matce návštěvu neučinil. Dlužno ještě
však připomenouti, že vězeň Vosátko byl ve
vazbě na nohou spoután. Soudruzi jeho v cele
patrně mu pomohli tohoto přívažku se zbaviti. Roz-
lomená pouta zanechal v celi na památku. Joset
Barek, jak zajisté povědomo, nalezal se ve věznici
ve vazbě vyšetřovací pro zločin vraždy, kterou
spáchal v sobotu dne 2. března na Anně Subrtové
na Smíchově. Barek se Šubrtovou, provdanou za
slévače z Ringhoffrovy továrny, udržoval delší dobu
milostný poměr, také s ní dlel ve Lvově. Proto bylo
zavedeno proti němu u trestního soudu zdejšího vy-
šetřování pro zločin únosu. Oba milenci však se
Král
Hlídek
Barek
Vosátka
Joset Barek
Subrtová
Šubrtův
Strašnice
Praha
Smíchov
Lvov
Ringhoffrův továrna
17
article
vrátili, Šubrt vzal ženu svou na milost, ale Barek
se nepolepšil. Obtěžoval stále Šubrtovou, na níž
lákal peníze, až ji dne 2. března po prudkém vý-
stupu vojenským bodlem v pravém slova smyslu
rozpáral. Sám po spáchaném činu chtěl se rovněž
usmrtit, ale způsobil si jen nepatrné zranění. Když
se ve filiální nemocnici na Hradčanech pozdravil.
byl v bezpečném průvodu odveden do posádkové
věznice, kde byl vsazen do cely, jíž sdílel společně
s Martinem Vosátkem a Josefem Fejfarem. Fejfar
byl pěšákem u pěš. pluku č. 36, v životě občanském
byl zřízencem dráhy. Byl ve vyšetřovací vazbě pro
podezření ze zločinu vraždy; vícekráte již od pluku
uprchl. Martin Vosátko byl pěšákem u pěš. pluku
č. 28, je vyučený zámečník, později byl kočím a vy-
pomáhal v číšnictví. Před nedávnem Vosátko uprchl
z pevnosti terezínské, byl však v Praze zatčen a
v trestnici uvězněn. Vosátko byl patrně jako
osvědčený odborník nejhlavnějším činitelem při
útěku. — Stráž vojenská v trestnici sestává z 28
mužů, z nichž pět stojí na stráži. Od včerejška jsou
tam opatření přísnější.
— Nehoda. Do všeobecně nemecnice přivezen
byl 19letý kočí Václav Fanla, zaměstnaný u rolníka
p. Srba ve Vodolce, jejž vůl kopl do břicha a způ-
sobil mu těžké poranění.
— Otrávený zemřel. Vilém Hübach, 53 roky
starý účetní z Prahy, který v neděli odpoledne
v sadech na Karlově náměstí v sebevraže dném
úmyslu požil kyseliny sírové, včera ve všeobecné
nemocnici zemřel.
— Pohřešuje se. Dne 20. m. m. vzdálils
z domova mistr kolářský a majitel used'osti v Pístech
Josef Jeřábek s od té doby jest nezvěstným. Kdo by
o něm co věděl, nechť podá zprávu jeho rodině
v Pístech u Budyně nad Ohří.
Šubrt
Barek
Šubrtův
Martino Vosátko
Fejfar
Vosátka
Nehoda
Fanl
Srba
Hübach
Jeřábek
Hradčany
Praha
Karlov náměstí
Písty
Budyně nad Ohře
18
article
— Jubilejní valné hromady Ústřední Ma-
tice školské záčastnil se také pražský »Sokole
a sice zastoupen byl p. drem. Novotným.
— Ze Smíchova. Účty důchodů a fondů měst-
ských za rok 1900 jsou složeny a na radnici v úřadě
městském v obyčejných úřadních hodinách po dobu
14 dnů, dnešním dnem počínaje, veřejně vyloženy
aby každý občan mohl v ně nahlédnouti a k nim
své poznámky činiti.
— Z Vršovic. Za příčinou provádění schodů
jest ulíce Jablonského v cejé dolní části od čp. 198
až k čp. 252 pro veřejnost úplně uzavřena.
— Z Dejvic. Obecní zastupitelstvo dejvické
má I. řádnou schůzi ve středu dne 3. dubna o 3.
hod. odpol. v místnostech obecního úřadu v Dejvicích
— Letní byty na rozhrani národnostním
Kdož pro blížící se leto hledají vhodné letní byty
upozorňují se na krásné vyletní místo Čermnou na
rozhraní národnostním na Landškrounsku ležíci.
na něž neprávem se zapomíná. Místo jest v mírném
údolí, jehož stráně ozdobeny jsou překrásnými lesy
malebná partie Orlických hor a Králického Sněžníke
jsou v nevelké vzdálenosti. Nejbližší stanice dráh
jest ve Verměřovicích, odkud jest přímé spojen
s Prahou. Bližší podrobnosti z ochoty sdělí kancelái
Ústředního výboru Národní jednoty severočesko
v Praze, ve Ferdinandové třídě.
— Divadlo Variété. Včerejšímu prvnímu vy-
stoupení pařížské výstřední zpěvačky mdile. Adrienu
Larive hledéno bylo vstříc s velkým napjetím a do
stalo se jí jako interpretce tohoto veselého genre licho-
tivého přijetí. Totéž platí o ostatním novém pro-
gramu, zejmena a srostlých sestrách Blažkových
akrobatické společnosti Metzeltisově.
Novotná
Ferdinandová
Adriena Larive
Blažkův
Ma
Smíchov
Vršovice
Dejvice
Čermná
Orlický hora
Verměřovice
Praha
Sokol
obecní úřad
národní jednota
divadlo Variété
Metzeltisov
19
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Ze Štutgartu, 1. dubna. (C.-B.) Dnes za-
hájeno zde shromáždění německé meteorologické
spolednosti za přítomnosti královy. Pertner (z Vídně
měl přednášku o »střilení na mraky«.
= Ochuravění WaldeckRosseaua. Z Pa-
říže telegrafuje korrespondenční kancelář ze vče-
rejška: Miin. předsedovi Waldeck-Rousseanovi utvořil
se vřed na krku i musil na radu lékaře zůstati dnet
ráno na loži. Není ještě jisto, bude-li moci mini-
sterský předseda nasteupili malou cestu na zola-
venou, na čtvrtek určenou.
=Rodinná tragédle. Manželka rytmistra šl.
Tungelna, dcera pruského dějepisce Treitschka, usmr-
tila v pátek v návalu trudnomyslnosti tři dítky své.
děvčátka ve věku 7. 5 a 3 leta, jedem a sama pak
jedu požíla. Matka, u níž užito bylo ihned protij edu,
životem nepochybně vyvážne.
= Uamrtil nepravého. Z Vídně sděluje se
ze včerejška: Před několika dny nalezena byln
mrtvola dělnika Josefa Šouly na jedné novostavbe
v Guttenbergově ulici. Bodnutím do srdce byla způ
sobena jeho smrt. Dnes zatčen byl pachatel vraždý
té puškař Alfred Hautela, který teprve nedávno byl
z káznice v Korneuburgu propuštěn. Zatčený pro-
hlásil, že chtěl zpotrestati« jistého Mádla za to, že
týž prý jej před časem podvedl o 160 korun a že
leprv z novin zvěděl, že trefil nepravého.
= Zpronevěření na poště. Z Černovic,
1. dubna. C. B.) Výpravčí zdejšího pošlovního ředi-
telstva Evn Gever zpronevěřil tři doporučené listy
jež obsahovaly 24 000 K a prchl s poštovní expedi-
lorkou Sofil Lukaschovou. Dnes byli oba zatčení ve
Varešti. Nalezeno u nich 8000 fr. a 4700 rublů.
Miin
Roussean
Šoula
Hautel
Mádl
Štutgart
Vídeň
Waldeck
Guttenbergův ulice
Korneuburg
Černovice
Pertner
WaldeckRosseau
20
article
= Uprchli od vojska současně. Z Temešvaru
se telegrafuje: Od zdejší posádky uprchli dělostřelci
Gaspar. Pfeiffer a Kasterlický současně.
= Vrah dívek. Z Ters u se telegrafuje: Pro
krádež hroznů byl zde zalčen jistý Verdich. Tyž byt
ale dnes vydán soudu drážďanskému, jelikož zatim
se zjistilo, že jest totožným s 28letým Maxem Die-
trichem, jejž tamní soud stíhá pro zavraždění něko-
lika divek.
= Uhořeli v železničním vagonu. Z Moskvy
telegrafují: Hrozné neštěsti událo se nedaleko sta
nice Osipovky. Způsobem ještě nevysvětleným vznik
oheň ve vagonu II. třídy. Vlak sice byl brzy zasta-
ven, ale ve vagonu byly zatím již uhořely tři osoby
a 7 jiných utrpělo těžké popáleniny
= Zemětřesení. Z Cařihradu telegrafuje kor-
respondenční kancelář: Včera o 11. hod. dopoledn
pocitěn silný, několik vteřin trvající, otřes země. -
Také z Lubianě a z Bukurešti telegrafuje se, že tam
bylo v neděli ráno pozorováno zemětřesení
= Výbuch kotle na obrněnci. Ze Cher-
bourgu telegrafují: Na obrněnci »Terrible« byl vrchní
strojník výbuchem kotle těžce zraněn.
= 2 Nového Yorku, 31. března. (C.-B.) Dle
telegramu generála Reneye z Cavite vypukl na vá-
lečné lodi »Petrolu« požár, při němž velitel lodi se
udusil. Způsobená škoda není veliká.
= Mor. Z Kapského města telegrafuje koresp
kancelář: Onemocnělo morem dalších 12 osob, mez
nimi jsou 4 Evropané.
Gaspar
Pfeiffer
Kasterlický
Verdi
Reney
Cavite
Mor
Evropan
Ters
Moskva
Cařihrad
Bukurešť
Chry
Nový York
21
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ 2 kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se po druhé a to zas mimo předplacení nová
opera »Rusalka« od Ant. Dvořáka, kteréžto dílo
mělo při předvčerejší své premiéře velikolepý, každým
aktem vzrůstající úspěch. Po něm není pochyby, že
české zpěvohře přibylo »Rusalkou« dílo, jež trvalese
udrží v repertoiru. V dnešním předslavení zpívati
bude prince poprvé p. Burian, za nějž ochuravělého
převzal o premiéře p. Pták tuto partil. Zejtra odpo-
ledne o lidovém představení hráti se bude Flotowova
opera »Alessandro Stradella«, večer povrvé
nová původní hra »Návrat« od Karla Želenského.
Hlavní role v novince hrají pí. Danzerová, pp. Šmaha,
Mošna a Želenský. Představení bude mimo předpla-
cení a ve prospěch Ústřední jednoty českého herectva.
Třetí představení Dvořákovy »Rusalky« určeno je
na velikonoční pondělí dne 8. t. m. V činohře chy-
stají se novinky »Strýček Váňa« od A. P. Če-
chova, »Faun« od G. Lefěvra a »Komorní
pěvec« od Franka Wedekinda. Mimo to bude se
hráti ještě v této saisoně Shakespearova tragedie
»Romeo a Julie« poprvé v novém překladu Slád-
kově, nezkrácená a zcela nově obsazená. Pro toto
představení použije se v Národním divadle poprvé
tak zv. Shakespearova jeviště, jehož zařízením lze
bez proměn střídati všechny scény hry a tím uplat-
niti v obvyklé době divadelního představení celou
šíři básnického díla, obyčejně zkracovaného a pro
moderní jeviště upravovaného. — Včerejším dnem
počalo nové předplacení na »Meziaktí«. Měsíčně
předplácí se 2 K; předplatné přijímá jen účtárna Ná-
rodního divadla, jež vyřizuje zároveň všecky záleži
tosti administrační, přijímá inserty atd. Ve včerejším
čísle »Meziakti« začaí uveřejňovati J. Srb Debrnov
zajímavé vzpomínky na Bedřicha Smetanu, s nímž
žil v dlouholetém přátelství.
Antonín
Dvořák
Burian
Pták
Flotowův
Stradella
Želenský
Danzerová
Šmaha
Mošna
Dvořákův
Váňa
če
G Lefěvra
Franco Wedekind
Shakespearův
Romeo
Julie
Srb
Debrnov
Smetan
národní divadlo
národní divadlo poprvé
22
article
Valná hromada »Družstva Národ
ního divadla«.
Družstvem zmíněným zaslána byla nám tato
oficiatní zpráva, již z nestrannosti uveřejňujeme do
slovně:
»V neděli, dne 31. března konala se o 10. hod.
dopol. v malé dvoraně Měšťanské besedy XV. valná
hromada »Družstva Národního divadla« za četného
účastenství členů. Předseda Družstva p. dr. F. L.
baron Rieger zahájil schůzi, uvítav přítomně
sdělil, že vylosováním vystupují z výboru pp. řed.
F. A. Šubert, dr. K. Marek, J. V. Novák, J
Ronz, z náhradníků p. Fr. Rašín ryt. z Ryzm-
burgka, z nichž tři posléze uvedení prohlásili, že jim
práce povolání jejich nedovolují, funkce tyto na novo
přijati. Povstáním projeven souhlas s díky, jež od-
stupujícím pánům předseda za horlivé účastenství
při pracích Družstva vyslovil.
Vzhledem k tomu, že zpráva o činnosti Družstv
za dobu od 1. července do 31. prosince 1900 tištěná
rozdělena byla mezi členy, upouští jednatel p. dr. K.
doktor
F L
Rieger
Šubert
J V Novák
Ronz
Rašín
Ryz
národní divadlo
23
article
Marek za souhlasu shromáždění od její čtenía
připojuje několik slov v příčině snah, nesoucích se
tomu, jak upraviti spolupůsobení všech tří o vy-
stavění budovy druhého českého di-
vadla v Praze usilujících celků: »Družstva Ná-
rodního divadla«, »Sboru pro zřízení českého Národ-
ního divadla« a »Tylova sdružení«.
V první schůzi delegátů jmenovaných ťěles ze
dne 5. listopadu 1900 předložil p. dr. Vl. Škarda
návrh, který změnou stanov družstva v ten způsob,
že by se utvořily dvě kategorie členů (po 100 a
200 K), spojení decíliti hleděl. Provedení myšlenky
této shledáno však, hledě k otázce ručeníu
Tylova sdružení, velice nesnadným. V další schůzi
tedy projovena myšlenka v ten způsob, aby každě
sdružení trvalo soustavně dále, aby pouze finanční
podklad podniku byl společnou půdou, a aby akc
dála se pod vedením sboru. Ale ani na tomto zá-
kladě nedalo se docíliti positivních výsledků, hledě
k různorodosti právních poměrů uvnitř jednotlivých
těchto celků; pro výbor družstva pak zvláště padalo
na váhu, že nemohl se uchýliti od direktivy, dané
mu v záležitosti druhého divadla valnou hromadou.
nechtěl-li riskovati, že by členové družstva šmahem
vypovídali své podíly.
Škarda
Praha
rodní divadlo
sbor pro zřízený český národ
Tylův sdružený
24
article
V opětné schůzi delegátů dne 7. března t.r
předložen k úvaze návrh p. cís. r. Otty, přijatý
jednohlasně správním výborem družstva Nár. divadla
aby součinnost jeho se Sborem a Tylovým sdružením
provedena byla tím způsobem, že by do družstva
vstoupil jistý počet nových členů jmenem Sboru
i Tylova sdružení s podílem 500 zl. a dalším ručením
za 500 zl., a stavbu druhého divadla že by provádělo
družstvo samo, majíc v lůně svém členy z druhých
dvou korporací. Zástupcové těchto obou prohlásili
že doporučí svým korporacím usnesení ve smyslu
návrhu cís. r. Otty.
Připisem ze dne 26. března t. r. oznámil Sbor
že přistupuje na tuto myšlenku, že však hledě k pů
sobnosti své v minulostí, tak učiniti může jen poc
tou podmínkou, že při provádění stavby druhého
divadla jemu při nejmenším úplně rovnoprávná sou-
činnost přiznána bude. Ohledně společnéhu sdružen
všech interesovaných korporací nedospělo se tedy
dosud k útvaru konkrétnímu.
Ott
národní
Tylův sdružení
Tylův sdružený
25
article
Pan dr. Rieger shledává to smutným, že pro
vádění tak důležitých úkolů národních hatiti se ma
pro otázky osobní a důvody malicherné a pokračuje
Situace je taková, že naše Družstvo nemůže žádali
od svých členů, aby všechna práva svá dali jinému
sdružení k disposicí, tím měně, že u členů našeho
Družstva přihližeti dlužno ještě k ručení, jímž jsou
vázáni.
Musím říci upřímně, že dopis Sboru, o němž se
pan dr. Marek zminil, na mne v jistém ohledu
učinil zvláštní dojem. Pánové v něm pravi, že oni
— Sbor — divadlo postavili. Při vší skromnosti
mohu říci, že jsem tnké byl přítomen, a že jsem
snad také něco při tom dělal, a mystím, že oproti
mně nemusili pánové na to upozorňovati, že oni di-
vadlo postavili. To však jen mimochodem. Na pro-
posici usnesenou delegäty po návrhu p. cís. rady
Otty sdělil s námi Sbor, že se ještě určitě nepro-
hlašuje, že tu věc odkládá do budouci valné hro
mady. Nám nezbývá než čekati, na čem
se tam Sbor delinitivně usnese.
doktor
Rieger
Marek zminil
Ott
26
article
Poněvadž delegáti Sboru při oné schůzi — pan
dr. Škarda a p. dr. Perner — slíbili, že budou tu
věc ve smyslu přijalé proposice podporovati, doufäm.
že věc ta při budoucí valné hromadě takovým způ-
sobem bude přijala, že dojdeme přece na tom zá-
kladě k dohodnutí a k svorné práci. Ukázala-li by
se tato naděje lichou a byla-li by dohoda zmařena
pak by nezbývalo nic jiného, než že by naše Družstvo.
jelikož doufám, že pevně na tom bude státi, co bylo
usneseno, za krásným cílem svým spělo o vlastní
újmě. Já však doufám, že věc ta dociliti se dá a že
se docili. Pan řed. V. Štech prohlašuje vzhledem
k tomu, že stanovy Tylova sdružení nejsou ještě
schváleny, že komité jeho ustavující valné hromadě
navrhne, usněsti se, že vítá myšlénku Družstva Ná-
rodního divadla, aby se postavilo v čelo akce, že
Tvlovo sdružení pokládá za svou povinnost podporo-
vati tuto akci započatým již způsobem, tím toliž, že
se přičiní, sehnati co možná největší počet podilníků
stozlatových. Dle proposice komitétu mají jednotlivé
korporace na dále samostatně trvati; pro Tylovo
sdružení žádá se určité zastoupení ve výboru Druž-
stva, tak totiž, že v případě, že dle toho do vý-
boru Družstva zvolen bude z příslušníků Tylova
sdružení někdo, kdo dosud není podílníkem Družstva.
doktor
Perner
V Štech
Tylův
Tvlův
Tylův sdružený
27
article
Tylovo sdružení přistoupí s tolika podíly, kolik k do-
cilení členství pro příští výbory bude zapotřebí.
Pan řed. dr. Lošťák míní, že společenstva za-
ložená na základě zákona z r. 1873 nejsou správ-
ným útvarem pro sledování cílů, jaký interessentům
o druhé české divadlo v Praze tane před očima. Je-
dině možným a správným útvarem pro to jest spo
lečnost akciová. Tím by také otázka společného po-
stupu interessovaných korporací stala se snadně ře
šitelnou. Vůči tomu upozorňuje p. dr. Marek, že
tato myšlenka byla ventilována, že však od ní bylo
upuštěno, poněvadž při zcizitelnosti akcil osud ústav
sotva dal by se předem ovládati.
K popudu p. předsedovu odkazuje se myšlenk
řed. dra. Lošťáka správnímu výboru k uvážení
Polom schválena zpráva jednatelská
účetní a revisorská.
Před vyřízením posledního odstavce programu
— volby — přednesl jednatel p. dr. Marek žadosti.
kterými obrátili se k valné hromadě Družstva o
podporu oni členové orchestru, sboru a technického
personálu Národního divadla kteří po ukončen
stávky ve svazek Národního divadla již přijati ne-
byli. O tom, jak naložiti těmito žádostmi, rozpřed
se rozhovor.
doktor
Lošťák
Marek
Marek žadost
Praha
Polom
Tylův sdružený
národní divadlo
28
article
Pan řed. V. Štech uvedl důvody proti vyho-
vění žádosti a učinil návrh na odmítnutí.
Pan řed. Šubert připomenul, že již k výbor
vzneseny byly dvě podobné žádosti, jež výbor obě
zamítl z toho důvodu, že jim bez valné hromady
vyhověti nemohl. První žádost zamítl mimo to už
z toho důvodu, že podána byla v době stávky.
Uznaloť Družstvo stávku za škodlivou i Národnímu
divadlu i členstvu a na podezřívání, že k ní dan
byl bývalou správou divadla podnět, ohradilo se dle
pravdy ve veřejných listech Družstvo i řečník.
Na opětná podezřívání odpovídá Družstvo svou
jednatelskou zprávou; pro svou osobu pak prohla-
šuje řečník, že ani jediným slovem, ani jediným
škrtem péra, tím méně jiným skutkem nepřispělok
početí neb udržování stávky. »Byloť by nelidskée
— pokračuje řečník — »od každého jednollivce neh
i od korporace, dávati k vůli jakékoli pohnutce pod-
nět k něčemu, čím by byla ohrožena existence tak
velikého počtu lidí, a býval by to vůbec skutek, od-
porující i jinak všemu rozmyslu. Nyní arciť, kdy
stávka jest překonána a do Národního divadla vrá-
tily se pravidelné poměry, jest otázkou pouhé huma-
nity, nemělo-li by se přispěti rodinám těch členů.
jichž existence jest zničena, nějakým darem o
Družstva, jakožto bývalého zaměstnavatele oněch
členů, které vždy, často i proti vlastnímu hmotnému
interesu bylo pečlivo o materiální poměry členstva.e
Poněvadž valná hromada Družstva dle svých stanov
nemůže učiniti závazné usnesení o věcech, ktere
V Štech
Šubert
národní divadlo
29
article
nejsou na programu, navrhuje řečník, aby žádosts
odkázala k vyřízení správnímu výboru.
Pro vyhovění žádosti promluvili pp. F. Zákrejs
a F. Ruth. První navrhl, aby nejbližší valné hro-
madě podán byl výborem návrh na povolení jisté
podpory, kdežlo p. Ruth, obrátiv se proti nepravdi-
vému tvrzení jistého listu, jakoby někdo ve správ-
ním výboru Družstva býval se přimlouval za pod-
poru slávkujících v době stávky, přip - jil se k návrhu
p. řed. F. A. Šuberta. Pan dr. Jan Růžička upo-
zorňuje, že podle stanov Družstva nemůže se va ná
hromada usnášeti vůbec o podobných žádostech.
Když byl ještě p. řed. V. Štech znova promluvil
proti vyhovění žádosti, ukončeno bylo o ní předse-
dou p. drem. F. L. bar. Riegrem jednání bez ve-
škerého usnesení valné hromady.
Na to vykonány volby a zvoleni jsou pp.: dr.
Karel Marek, řed. F. A. Šubert. řed. V. Štech,
lékárník J. Švejda (do výboru), Fr. Rašín rylí
z Ryzmburka (za náhradníka), Jindřich Cífka, Če-
něk Sochor a Emanue! Uggé (za revisory).
Před ukončením schůze vyžádal si slovo p. dr.
Jan Růžička a pronesl díky výboru za obětavou
jeho činnost; ke konci vyzval shromáždění, aby vele-
zasloužilému předsedoví p. dru. F. L. bar. Riegrovi
provolalo »Sláva!« Slova jeho akklamována potleskem
a hlučným voláním »Slávy!« Na to prohlásil před-
seda schůzi o 3412. za ukončenu.
K některým poznámkám, pronešeným při této
valné hromadě, jak v olíiciální zprávě jsou uvedeny,
se ještě vrátíme. Na stanovisku našem, jakéž jsme
zaujali při stávce v Nár. divadle, poznámky ty ne-
mohou ovšem nic změniti, tím méně nyní, kdy prů-
během i výsledkem stávky ukázalo se býti ono sta-
novisko naše správným.
Zákrejs
F Ruth
Ruth
Šubert
doktor
Růžička
V Štech
F L bar
Riegr
Karel Marek
J Švejda
Rašín
Cífka
Sochor
Emanue
Francie
národní . divadlo
30
article
Hudba.
Hudba.
+ »Rusalka«. Lyrická pohádka o třech dějstvích
od Jaroslava Kvapila. Hudbu složil Antonín
Dvořá k.
Do kouzelného přítmí pohádky zve nová domácí
zpěvohra. Stranou s pozemskými lopolami, se všed-
ními trampotami a hupky, jak činívali jste ve dnech
mládí, kdy tísnili jste se okolo zlatomluvné chůvy,
s dělinsky důvěřivou myslí a bez velkých vrtochů,
aby se zatím čáry nerozplynuly, ponořte se do toho
pokušivého světa víl a lesních ženek, vodnikůa
jedibab, zamilovaných princů a zklamaných rusalekl
Úvahy nechte dřív pěkně za dveřmi; dost času je
vpustit, až nabažíte se báchorkové nálady, jíž nutno
prostým srdcem se oddati. Neboť bez suggesce není
pohádky, není také žádného z ní požitku. Z motýle
chcete-li se radovati, jak barvami hraje a se mihota,
nesmíte mu dříve pendantským prohlížením setříti
pel a křídla pochroumati. Zvláště když je to jen
praeparovaný motýl. Víte přec, jak jsou taková
uměla strojiva křehká, takové přenesené barvy sma-
zatelny. Kolikrát jsou věru choulostivější, nežti sám
ze sebe vyrostlý organismus.
Kvapil
Dvořá
31
article
Básník princezny Pampelišky upravil si svou po-
hádku o Rusalce takto: Krásný princ chodívá se
často koupat do jezera, obemknutého tajuplným
lesem, v krajině, kde mimo starou čarodějnici v na-
chýlené chalupě, lidské duše nedýchá a jen přírodní
bytosti odvěké hospodaří, dovádí a řádí. Jezerní
panna, jejíž měkké náruči vln knížecí lovec, unaven
pronásledováním zvěře, rád se svěřuje, zamiluje s
do svého příjemného břemene, ale chtěla by je také
jiným způsobem, než pouze jako vlna, v objetí vi-
nouti a líbati. Darmo dává jí výstrahu zkušený ha-
strman — jakýsi tatík, ještě však trochu chtivý buj-
ných slečinek vodních; co platna všechna rozumna
napomínání, kde vzbouřilo se srdce! Rusalka jde si
pro pomoc k Ježibabě, žádajíc, aby s ní vodní kouzlo
sňala. Babka čarodějná vi hned, na čem je: » Voda
tě už omrzela, lidského jsi lačna těla, milování, la-
škování, hubiček a cukrování — to já znám,
to já znám, s takovou se chodí k nám!« Trochu si
zareptá, na konec však přece s prostředky se vytasí,
zamumlá nějaké to říkání: Vytrhni se, cupy, hupy,
pospěš ke mně do chalupy — nebo: Čury mury
fuk! — a za chvíli vidíme, jak Rusalka již docela
pěkně umí se na nožičky stavit a po pevném chodit,
a za druhou chvilku byste ji už od obyčejné rybář-
ské zlatovlásky ani nerozeznali. Tak ji baba ježatá
dovedla po člověcku upraviti svými lektvary z dračí
krve, ptačího srdce a deseti kapek žluče. (Básníkovi
pravost receptu smíte věřiti, studoval semestr medi-
ciny; arci musí zvláště cvičený mourek varem vi kotli
zatočit a svařenou šťávu víle sám do hrdla vlít, aby
byl účinek nepochybný.) Za velkou cenu vykou-
pila si Rusalka lidské noby a lidskou duši.
Babka
Čura mura
32
article
Průsvitný svůj vodní šat, který ji dává laškov-
nou svobodu víli, jazyk lidskému sluchu sroz-
umitelný, kterým by si mohla princovu lásku nejen
získat, ale i množit a udržet, vzácné ty dary musí
obětovali čarodějce za její přispění a ještě
kletbu vodních mocí na svou hlavu vzíti, ztratí-li
lásku, po níž práhne. Rusalka ve svém roztoužení
podvoll se ochotně všem krvavým podmínkám, a již
je tu za chviličku také půvabný princ, a již si spo-
čívají v náručí — láska nepotřebuje teprve řeči, aby
se dohodla — a již princ odvádí si nevěstu na svůj
zámek. Tam, podobně jako v »Sedmi havranech«a
jiných příbuzných pohádkách, nemají z vyvolené
pánovy zrovna velikou radost, zvláště když v tako.
vých roztřepaných lesních hadrech přišla a ke všemu
ještě je němá; klepá se sem a klepá se tam, a
nejméně je spokojena cizí kněžna, která velmi
amancipovaně na rytířské doby samotinká dlíu
prince návštěvou a patrně ve svém panenskémči
vdovím osrdí na nic jiného nežli na vdavky ne-
mystí. Chápeme kněžnino polekání, neboť pří-
tomnost její na zámku stává se tím chou-
lostivější, čím vážněji a chvatněji prine koná
přípravy ke sňatku s chudou neznámou. Kně-
žně nutno teď napnouti všechny síly úskoku,
krásy a výmluvnosti, nemá-li prohráti docela sázku,
v níž jest její čest. Ale ku podivu půjde vše lehčeji,
33
article
než by se na první pohled zdálo. Prine je vrtkavec,
záhy vystřízliví ze svého blouznění, vodní kráska se
svýma věčně stejně hlubokýma očima i se svou ně-
motou velmi brzy, skoro před našimi zraky, začne
ho nudit a studit. Koketerie kněžnina, její pozemsky
hřejné půvaby dokonají obrat, a prine uprostřed zá-
snubného či nevím jakého veselí — nevysvítá to
jasně, ale koláčů a tance je dost — najednou koří se
více medoústé úlisnici, nežli své němé, v srdci tolika
obětmi pro něho strádající krásce. Rusalka nesnese
takového odstrčení a zoufalá vrhne se do zámeckého
rybníka k tatiku Vodníkovi, jenž princovi ze svého
rákosí se zjeviv, svolává naň osud: »V jinou spěš
náruč, spěš a spěš — objetí jejímu neujdeš !« Nechá-
peme, proč nyní, kdy sokyně odklizena, také cizí kněžna
z čista jasna opouští prince; snad že ji básník už
více nepotřebuje, dle okřídleného slova o mouření-
novi, nebo — abychom Schillera nechali na pokoji,
dle našeho pořekadla, z vymačkaného pomeranče
kůra se odhazuje: ale v pohádkách se již tak leccos
tajemného přiházívá. Princovi vleze teprve nyní vše
do hlavy, nemá nikde stání, až vyhledá opět místa,
kde u jezerní pustiny poprvé setkal se s krásnou
rusovläskou. Jeho Rusalka sedí tam zase nad ta-
jemnou tůní krytou lekniny, na vykotlané vrbě mezi
šáchořím, ale není to již smavá, volná, zlatá víla,
je to smutkem zšedlá, pykající, brčálová vodní polo-
ženka, vystavená posměchu bývalých sester. Ježi-
baba sice radl jí prostředek, jak by se ještě
k družkám navrátit mohla: »Lidskou krví musíá
smýti živlů prokletí!« a podává jí také nůž, kterým
by svého nevěrného miláčka měla probodnouti. Avšak
Schiller
Jež
34
article
Rusalka i po všem, co se stalo, chce svému princovi
jenom šlěstí. A to štěstí mu také dá. Když výčitkami
svědomí šílen, princ vrátí se do jejich loktů, Rusalka
vysvobozujícími, odpouštějícími rety ulíbá hov
klidnou smrt, smrt šťastnou, poněvadž smiřuje v ob-
jetí lásky
Není-li to pěkná pohádka, plná poesie a milost-
ného naladění? Zvláště v těch hudebních básníkových
verších ! Ale teď, když za ní již opona spadla a my
o illusi se již nebojíme, můžeme snad na chvíli
pootevříti dvířka úvahám? Zlehounka. Pohádky jsou
tak lekavé, jako netykavky, nadýchané jako pěna,
vratké jako bubliny. Vpustíme nejdříve srovnávacího
pohádkáře; jen tak na půl hlavy. Poví nám toho za
chvíli dost, neboť není tak příliš nesnadné, ani
průměrnému čtenáři znáti Andersena nebo barona
de la Motte Fougué. Poslednějšího rozkošná povídka
»Undina« půjčila »Rusalce« hlavní rámec,
příběh o vodní víle, jež do rytíře se zamilovala,
avšak o jeho lásku připravena byla lidskou sokyní
Undina, její starostlivý a hájící ji strýc Kühleborn
Andersen
Motte