Načítám náhled…
Chunky — 34 celkem
· entity: person 46, place 78, org 13, work 7
1
masthead
7. dubna 1909
2
masthead
Přilehha „Národních Listn
3
masthead
k číslu 90.
4
masthead
Strana 9.
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 6. dubna. (Polský hlas o
situaci.) Posl. T. Merunovič píše v »Gazetě
Narodowé« o situaci v rakouském parlamentě
tato slova: »Sněmovna pracuje, a což jest váž-
nější, chce pracovati. Není to nervosní, pomije-
jící ochota ku práci, jaká byla na př. před
dvéma roky při otázce průplavní, nýbrž vážné
vědomí, že jest nutno pracovati, když se na
jednacím pořadu nachází množství předmětů
prvořadého praktického významu. Pouze drobné
skupiny, které nemají co ztratiti, ale mohou vše
získati, pouštějí se do dobrodružství. Všecky
velké strany bez rozdílu barvitosti, které nesou
mravní odpovědnost za činnost parlamentu,
snaží se, aby tento stanul na výši doby a splnil,
co mu náleží. Není prázdné slovo, tvrdí-li se.
že se nyní kují osudy politického ústrojí říšea
taktéž osudy hospodářské budoucnosti korunníeh
zemí na dlouhou řadu let. Parlament v tak kri-
tickou chvíli nesmi řízení věcí vypouštěti ze
svých rukou; to jest všeobecné přesvědčení
zkušených lidí ve všech těborech parlament-
ních.« Zmíniv se dále o chystaném sjezdu dů-
věrníků české strany svobodomyslné, poslanec
Posl
T Merunovič
Praha
6
article
Merunovič dodává: »Dle různých příznaků
možno souditi, že vynikající čeští politikové ne
dají se za nynějšího politického stavu žádným
terrorismem přinutiti k návratu do obstrukce.«
V Praze, 5. dubna. (Uherská parla-
mentníkrise.) Uherská sněmovna byla včera
odročena do 16. dubna. Po velkonoční prázdn
přeruší se povšechná rozprava o branné před-
loze a na jednací pořad dostane se ihned vý-
borem už projednaný a schválený vládní návrh
aby se zatímný rozpočet prodloužil na další čtyři
měsíce, totiž až do konce srpna. Stanovisko oppo-
sičných stran k této vládní předloze jest už
známo. Strana lidová sice nebude hlasovati pro
nový zatímný rozpočet, ale také nebude ob-
struovati. Za to strana neodvislosti hrozí ob-
strukcí také zatímnému rozpočtu, nedostane-li
se ji v čas záruky, že vláda neužije oné- doby
na kterou se povolí rozpočet, k dalšímu projed
návání branné předlohy. Jinými slovy, košutovei
jsou ochotni, aby se předešel stav „ex-lex“, je-
hož si nepřejí, povoliti vládě další zatímný roz-
počet, aneb po případě nepřekážeti, aby jej od-
hlasovala strana liberální, a jsou dále hotovi, při-
pustiti projednání celního tarifu a snad i před-
loh, týkajících se rakousko-uherského vyrovnání,
jestliže vláda odloží brannou
předlohu až do podzima.
Vůdce strany neodvislosti, Fr. Košut, vy-
slovil se o tom jednomu z redaktorů „N. P.
Košut
Praha
Francie
7
article
Journ.“ Brannou předlohu pokládá za přímý
návrh koruny, čímž Szellově vládě, která
jest ústavně povinna korunu hájiti, způsobeny
veliké obtíže. Vláda totiž nesmí v tomto při-
padě dbáti veřejně pronášeného mínění celé
země a koruna buď o tomto mínění neví, aneb
si ho lehce váží. Strana neodvislosti nepřikládá
však branné předloze té důležitosti, kteroují
přikládá koruna, zejmena nyní, kdy má sně-
movna vyříditi jiné nutnější a pro zemi mnohem
významnější zákony. Přes to však Košut nepo-
kládá nynější krisi za nepřekonatelnou. Naopak
soudí, že vláda přistoupí konečně přece na ná-
vrhy opposiční. „Král — pravil Košut — do-
kázal už nejednou, že, když země žádá něco
energicky, hoví takovým požadavkům i tehdy,
když se nesrovnávají s jeho osobním přesvědče-
ním, jako se ukázalo na př. u zákonů církevně-
politických. Jestliže tedy vláda odhalí panov-
níku s náležitým důrazem význam nynějšího ná-
rodního hnutí, není nikterak vyloučeno, že se
králův cit pro ústavu ukáže mocnějším, než do-
savadní projevy jeho vůle.“ V další části roz-
mluvy Košut upozornil na důležitost projednán
celního tarifu, bez něhož nelze vyjednávatio
nové obchodní smlouvy s cizinou a projevil na-
ději, že se i ve vládní straně najde dostatečný
počet poslanců, kteří dají přednost projednáni
rozpočtu a celního tarifu před debatou o branné
předloze, která nemá nikterak na spěch.
Szellův
Košut
Král
8
article
V Praze, 4. dubna. (Odbyti baron
Banífa.) Bývalý uherský ministerský před-
seda baron Desid. Banffy dosud patrně nevěří.
že jest politickou mrtvolou. Nynější parlamentn
krise uherská zdá se mu patrně vhodným oka-
rižikem, aby na sebe upozornil a upravil si ce-
stu tam, odkud byl před čtyřmi roky za souhlasu
všech politických stran vyprovozen. Na své na-
bídky obdržel však svorné odbyti jak od zástupeů
strany vládní, tak i od opposice. Szellův „Mag-
Nemzet“ nazývá Banffa a jeho okolí jediným
koutkem v Uhrách, z něhož se proti osobě Szel-
lově vysílají jedovaté šípy; nikde jinde, ani v
lavicích krajní levice, není animosity proti osobě
Szellově, které se počítá za zásluhu, že vy-
mýtil v Uhrách korrupci a nepotismus, jehož
představitelem býval bar. Banffy. Krajně oppo-
siční „Mag. Ország“ pak píše: „Banffy a jeho
kroužek věší se se svými radami nestoudným
způsobem na šosy opposice. Opposice však jeho
rad nepotřebuje, nýbrž bude činiti, co ji káže
svědomi a zájem národa. Banffy a jeho orgán
mohou si svou moudrost ponechati; jejich vlaste-
nectví a jejich ústavní cit jsou tak dobře známy
že jim veřejné minění nemůže přikládati nijak
ceny.
Ze Sarajeva, 2. dubna. (Nový chorvat
ský časopis.) Dne 1. května počne zde vy-
cházeti chorvatský polotýdenník „Sarajevski
Glasnik“, jehož účelem jest buditi pravé národní
— chorvatské, ale šovinismu prosté a spolu slo-
vanské vědomí, šířiti slovanskou vzájemnost, bu-
diti v lidu zájem pro potřeby kulturní, hospo-
dářské a sociální. List má býti zároveň obranou
proti germanisačním snahám dvou sarajevských
německých denníků (Bosn. Post“ a „Sarajewer
Nachrichten“), z nichž poslední vyznačuje se
směrem čistě prušáckým. Úmyslem vydavatel-
stva jest, změniti „Sar. Gl.“ brzy v denník, aby
monl úkolu svému tím snáze dostáti.
Desid
Mag
Ország
Praha
Banff
Uhry
Sarajevo
Sara
Banífa
Sarajevski Glasnik
Sarajewer Nachrichten
9
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Valná hromada
Středolabského komitétu.
Ve Dvoře Králové konal Středolabský komite
valnou hromadu v neděli dne 5. dubna 1903 za pře-
hojného účastenství hostů, členů i polabských zájem-
níků vůbec. Účastni byli: Za ministerstvo obchodu,
ředitelství pro stavbu vodních cest ve Vídni, za místo-
držitele a místodržitelství místodržitelský rada Filip
za klub říšských poslanců nár. strany svobodomyslně
poslanci V. Formánek a Jan Jaroš, za klub agrárníeh
poslanců zem. poslanec Hynek Srdínko, za obchodní
a zivnostenskou komoru v Praze H. Karlík, za samo-
správné sbory: prvni náměstek starosty král
hl. města inž. Neubert, zástupce okresu kralodvor-
ského starosta Jos. Burger, zástupce okresního zastu-
pitelstva jaroměřského V. Ezer a poděbradského Kar
Hošek, purkmistři měst: Dvora Králové Finger se vše-
mi členy městské rady. Pardubic dr. Ant. Formánek
Jaroměře V. Pacalt s členy městské rady, zástupce
města Josefova Jan Neumann, starosta Čelakovic J.
Čurda, zástupcové četných obcí venkovských z okresu
kralovédvorského, za zemědělskou radu pro král. české
inž. F. Bouda, zástupcové ústřední společnosti hospo-
dářské pro král. české, spolek archilektů a inženýrů
pro král. české v Praze, vynikající velkoprůmyslníci
texlilní, funkeionáři živnostenských společenstev v
Dvoře Králové, majitelé mlýnů z jeho okolí a m. j.
Předseda Středolabského komitétu, starosta Hrad-
ce Králové dr. Ulrich, uvítal vřele všechny přítomné
hosty a sděliv pozdravné a omluvné přípisy, podal
zprávu předsednickou, ze které vyjímáme: Knihao
rozdělení první státní dolace na stavbu vodních dráho
kniha, jejíž každá téměř stránka popsána je trpkosti
a bojem polabských interessentů je dnes uzavřena.
Filip
V Formánek
Jaroš
Srdínko
Ing
Neubert
Burger
V Ezer
Hošek
doktor
Antonín
V Pacalt
Jan Neumann
Čelakovic J Čurda
F Bouda
Ulrich
Dvůr Králové
Vídeň
Praha
Jos
Pardubice
Josefov
Hradce Králové
Formánek Jaroměř
rada pro král . český Ing
Dvůr Král
10
article
Obnos 20.600.000 K. určený původně pamětním spi-
sem ministerstva obchodu z června 1902 na uplavnění
středního Labe, jest nyní přes neočekávané zamítavé
usnesení poradního sboru pro vodní stavby, jak dou-
fáme, definitivně zvýšen na 37,000.000 K nominale na
38.947.368 K. Tento příspěvek má býti hražen části
34.078.947 K z fondů státních a částí 4,868.421 k
z fondů zemských.
Daleko zůstalo ovšem toto zvýšení za věeně odů-
vodněným usnesením poslední manifestační schůze
interessentů středolabských a povltavských v Praze
ze dne 21. září 1902, volajícím po stejneměrném roz-
dělení vodocestní dotace pro první stavební obdob
1904—1912 na jednotlivé vodní cesty dle nákladu
který byl rozpočten na jejich stavbu; daleko zůstalo
pozadu za znamenitým pamětním spisem obchodní
živnostenské komory pražské a spolku architektů
a inženýrů v král českém z ledna 1903, obdobné ten-
dence, jehož přátelské podpory s upřímnou vděčnost
vzpomináme.
Přece však dlužno doznati, že aspoň vnitřní prav-
da námitek polabského obyvatelstva, tlumočenáp
ministrovi obchodu za jeho pobytu v Praze, v zář
1902 deputací Středolabského komitétu, že bude re-
gulace přítoků labských bez současné úpravy hlavního
toku znemožněna a že bez zvýšení navržené dotace
zákon vodocestní v prvním stavebním období pro
Polabí veškeré reální ceny pozbude, plně pronikla
a nezbytnost věcně dokázala i přivodila
Jest to zásluhou informativní pochozí komise
po středním Labi od Hradce Králové do Mělníka ol
21. září. do 4. října 1902, této památné výpravy mo-
derního Krištofa Kolumba do neznámých končin Zla-
tého Prutu, o jichž úžasných spoustách na jedněa
plavební způsobilosti a bohaté využitkovatelnosti n
druhé straně nikdo z povolaných — projektanty vyjí-
maje — v souvislém celku věrného obrazu dříves
neučinil.
Krištof Kolumbus
Praha
Polabí
Labe
Hradec Králové
Mělník
spolek architekt
11
article
Zvýšeného (na 37.000.000 K) příspěvku má se
nyní užiti především ke kanalisaci Labe od Mělníka
k ústí Jizery as 47 km, jakož i k úpravě dalšího toku
Labe, aby se regulační práce na přitocích umožnilya
odvrátilo nebezpečí, že by tím hrozivé povodně byly
zvýšeny; dlužno ovšem bdíti, aby, jak se zamýšli
tato úprava děla se skutečně v rámci a liniích kana-
lisačního projektu, by nevzniklo klamné zdání, že by
snad úpravou Labe od ústí Jizery nahoru potřeby
Polabí již byly na dlouhý čas upokojeny.
Nuže, nyní naše veškerá pozornost soustředěna
bude k tomu, aby povolené dotace použito bylok
úpravě a uplavnění středního Labe v onom tempu
a postupu, který má býti rovnoměrným ke slavbě
ostatních vodních cest v prvním stavebním obdobi.
tak jak to zákon ze dne 11. června 1901 a účel, za kte-
rým byl vydán, vyjadřuje.
Obyvatelstvo Polabí nebude míti nikdy dosti na
léhavého důrazu odporovati názoru, že je účelu zá
kona dosaženo, bude-li s pracemi na středním Labá
r. 1904 pouze jen započato.
V tomto směru však nemůže se obyvatelstvo po-
labské shostiti obav. Ono dojista ne bez nepokoje
pozorně sleduje rozvoj přípravných prací ke kanáiu
dunajsko-oderskému a tratím haličským, jakkoliv jich
hospodářského významu pro zúčastněné země nikte-
rak nepodceňuje, rozvoj, jehož ohlas patrný jest z
úřadních vyhlášek i zpráv listů veřejných.
Mělník
Jizera
Polabí
km
12
article
Postrádá však trpce tohoto rozvoje
na středním Labi tím více, ježto — třeba že
projekt na úpravu o uplavnění středního Labe vypra-
covaný vodním techn, oddělením zem, výboru je dle
souhlasného úsudku žnalců dílem vzorné dokona-
losti — přece jen četné zájmy zemědělců, křížící se
leckde buď mezi sebou na obou březích, buď se zájmy
průmyslu a plavby, přání projevená zájemníky čelných
měst, snaha po rationálním využití vodních sil atd
ukázala při informativní pochozí komisi nutnost, pro-
vésti další šetření technická; a talo šetření lze jen
s napjetím všech a dostatečných sil uspíšiti tak, aby
s uplavněním středního Labe r. 1904 vskutku mohlo
býti započato, o rovnoměrném jeho postupu nemluvě.
Proto hledí obyvatelstvo polabské toužebně vstříc
zřízení co do cestní expositury pro české řeky, která že
v květnu 1904 bude konstituována, p. ministr obchodu
říšskému našemu poselstvu ujistil. Polabí tomuto uji-
štění loválně důvěluje. Nebude mu ale dojista zazlí-
váno, zůstane-li i v tomto směru na dále na bděle
stráži svých zájmů.
Polabí
13
article
Veliké dílo, na jehož prahu stojíme, nesmí nás
však i v ostalních směrech zastati nepřipraveny.
Musíme proto s povděkem uvitati sdružení, jež se
utvořilo v Praze dne 17. března 1903 ze zástupců
obchodních komor pražské, plzeňské a budějovické
komitétu středolabského, jednoty povltav ske
a spolku architektů a inženýrů v království českém
a jež si obralo za úkol stanoviti pro příští vývoj
vodních cest v král. českém v dalších obdobích jed-
notný program, pečovati o otázku opatření zařízen
pro vodní stavby, stavby lodí a lodních strojů, vý-
konné služby v lodní dopravě vnitrozemské, zřízen
českých vyučovacích ústavů a p., aby blízkým roz-
vojem staveb vodocestních domácí síly naše všemožně
byly zabrány a využilkovány.
Předseda Středolabského komitétu pojednává ko-
nečně obšírně o otázce uplavnění Labe od Jaro-
měře ke Dvoru Králové a končí ujištěním
že Středolabský komitét bude ochotně podporovat
srahy města Dvora Králové za bedlivé prozkoumán
těchto otázek.
Praha
Dvůr Králové
spolek architekt
14
article
Posl. Jaroš vílá rozhovor o provedení kana-
lisace od Jaroměře ke Dvoru Králové, o němž dovo-
zuje, že značně zvýší rentabilitu uplavněného Labe
Prof. vys. škol technických v Brně, vrch. inžený
Ant. Smrček potvrzuje, že jest v okolí Králové
Dvera bohatství tak tvrddého pískovce, že jej možno
jest použíti i k nejsubtilnějším pracím. Jako speciáln
znalec poměrů této krajiny i povahy toku Labe, pro-
hlašuje, že i bez ohledu k tomu, zdali korytem labským
v trati Jaroměř—Dvůr Králové projde potřebné množ-
ství 2.8 m za vteřinu, pomocí projektovaných
údolních přehrad jest zcela bezpečně možno, aby ob-
vod Dvora Králové, připojen byl na kanál středolabský
a docílil tím výnosného spojení na Dunaj. (Výborně.
Posl
Jaroš
Jaroměř
Dvůr Králové
Brno
Labe
Dunaj
Král Dver
15
article
Jednatel p. Václav Váňa podal potom zprávu
jednatelskou z níž vyjímáme toto
Zákon o vodních stavbách opravňoval k nejlep
ším nadějím, nikoli ale způsob provedení jeho. Okol-
nosti této věnoval výbor středolabského komitétu po-
zcrnost největší a to tím více, když průplav dunajsko-
oderský, který má sloužiti ponejvíce zájmům města
Vídně byl prohlášen za pokusný, a naše Labe, kter
každoročně na milliony korun škod zamědělství způ-
sobuje a nepoplatnější částí království českého pro-
téká, do pozadí vřaděno bylo. Nejprvnější starostí vý-
beru bylo, aby král. české prohlásilo se pro poskyi-
nutí osminového příspěvku na výstavbu jeho vodních
dráh. Zatím však čím dále tím více stávala se pravdě-
podobnější věrse, že ve vodocestném zákoně stanovený
dobový pořad prací nebude dodržen, ano že Lal
bude pominuto a pošinuto do druhé stavební periody
1912—1920. Za účelem nabytí jasna, vyslána do
Vídně deputace, která o slavu věci se informovala.
Ochotou poslanců dostalo se depulaci ve Vídni vlíd-
ného přijetí jakož i ujištění, že úprava stř. Labe do
první stav, periody 1904—1912 pojata bude. Sou-
časně informovala se deputace tato o stavu projektu
labského
V červnu objevil se pamělní spis o stavebním
programu vodních drah a návrh výše dotací státních
na ně ve veřejnosti. Potvrzoval obavy veřejnosti naší.
Rozhořčení nad ůstrkemkrálovstvíčeskéh
bylo veliké a všeobecné. Výbor staral se, by v č
zakročil. Jednal s ministrem obchodu za jeho pobytu
v Praze, klerý uznal sice důvody lahských interesentů
Váňa
Lal
Vídeň
Praha
16
article
měl ale málo naděje na úspěch jich. K protestům Po-
labí přidal se celý český jih v jeho čele Jednola po-
vllavská. Došlo k společné protestní schůzi obou
spolků dne 21. září 1902 v král. hl. městě Praze, jejíž
resoluce účinně se ujímá potřeb českých. Dva dny po
schůzi zahájena informalivní pochůzka ministerské
komise technické na stř. Labu. Výsledkem této komise
bylo dobrozdání, že stav na stř. Labi jest neudržitelný
a také nutno jest, by s pracemi na Labi bylo u větším
rozsahu započato, než původně bylo navrženo. Př
kemisi této intervenovali stále jednotliví členové vý-
boru spolku našeho. Výsledkem všech snah bylo, že
na nátiak našeho poselstva zvýšena celková dotace
pro první stav. periodu na stř. Labi na 37.000.000 K.
Zpráva ta půsohila na kruhy polabské příznivě, ač
obnos ten neodpovídal celkové potřebě a poměrům
středolabským. Zpráva obírá se potom známými udá-
lostmi ve sboru vodocestném a dokazuje nespra-
vedlnost usnesení většiny
V kritické této chvíli výbor spolku nelenil a na-
sadil všechny páky, by nestalo nic proti beztoho zkra-
covaným zájmům Polabí. Dnes věci mají se takto
Přispěvek na stř. Labe má pro příští periodu sla
vební obnášeti nominále 38,947.368 K, kteréžto částky
má býti použito jednak ke kanalisaci frati od Mělník
k ústí Jizery a provedení regulačních nejnutnějších
prací, v dalším toku Labe po Jaroměř.
Praha
Labe
Polabí
Mělník
Jizera
Jaroměř
17
article
Jakkoliv, jak svrchu uvedeno, s radostí uvítám
úpravu Labe za příčinou záchrany břehů a zmírnění
zátop, plece jest snahou naší by v první slavebn
periodě provedla se kanalisace Labe aspoň p
Kolin, který jest důležitým uzlem železničním. Ve-
lice účinné podpory věci dostalo se komitétu čin-
ností Spolku čes. architektův a inženýrův, Jednoty
průmyslové a zurnalistíky
Výbor spolku zasazoval se o zřízení pobočných
kemitétů okresních, upozornil na nutnost organisac
naší po stránce technické a finanění za účelem pod-
niknutí regulačních a kanalisačních prací silami do
mácími, vydával spolkový orgán „Střední Labe“, učiní
zvláštní podání k ministerstvu vyučování za zřízen
zvláštní stolice při českém vys. učení technickén
pro vyučování stavbě lodí pro plavbu nitrozemskou
stará se co nejůčinněji o brzké zřízení české exposi-
tury vodocestné v Praze a zemského poradního sboru
vodocestného pro král. české a vyřídil mnoho podán
jak korporaci, tak soukromých interesentů atd. (Po
tlesk.)
Zprávu pokladní podal pokladník p. Václav Pi
lař, z kteréž uvádíme toto: Příspěvky členů zakláda-
jících a činných za r. 1902 obnášely 9479 K 69 h, před-
platné na časopis „Střední Labe“ 275 K 50 h. Vydáno
bylo r. 1902 celkem 3953 K 33 h. Jmění výdejné
kmenové obnášelo koncem r. 1902 úhrnem 11.133 n
27 h. Pokladník s potěšením konstatuje, že jsou nyní
v Středolabském komitétu zúčastněna všechna inter-
esovaná polabská čelná města a okresy, velká řada
městysů a obcí venkovských, převážná většina po-
labského průmyslu a vřelými slovy appelluje na za-
chování dosavadní svorné solidárnosti mezi člen
stvem, jez je konečnou zárukou za zdar snah jeho
uplavnění celého, neděleného středního Labe.
Kolin
Václav Pi
Pokladník
Praha
18
article
Zpráva revisorů účtů, kterou přednesl p. Jindřich
Čurda, potvrzuje pořádek v knihách pokladnícn.
Veškeré zprávy funkcionářů jednomyslně schváseny
k návrhu p. Jindř. Čurdy povstáním vysloveno uznání
a díky výboru za jeho dosavadní činnost.
Za revisory účtů zvolení akklamací pp.: Jindr
Čurda, starosta města Čelakovic a Vilém Jermář, ře-
ditel rafinerie v Kostelci n. Lab.
Konečně referoval ředitel cukrovaru p. H. Kar-
lík o návrhu výboru, aby vypsána byla cena n
projekt využitkování vodní síly př
zdržích na kanalisovaném Labi k účelům
zemědělským a průmyslovým a navrhuje resciuci
Valná hromada Středolabského komitétu se usnáší
takto: 1. Výbor se ve smyslu návrhu Spolku archi-
tektů a inženýrů v král. českém vyzývá, aby neod-
kladně zažádal u c. k. ředitelství pro stavbu vodních
cest ve Vídní za vypsání ceny na jez stavidlový, při
kterém by se vzal zřetel zároveň na využitkování
vodní síly: 2. výbor se vyzývá, aby co nejdříve do-
tazníky k interesentům opatřil si potřebná data o kon-
sumu vodní síly získané ve zdržích; 3. výbor se zmoc-
ňuje, aby po úradě se Sporkem arcitektů a inženýrů
v král. českém subvencemí podporoval vypsání cen na
nejlepší projekty, řešící otázku využitkování vodní
síly při těch zdržích, které v nejbližších letech sta-
věti se masí akde obce i ostatní interesenli pro tuto
otázkujevtiudou činný zájem a sice takovým ob
nosem, jaký výbor sám za priměřený a nutný uzná
(Pochvala.)
Tyto návrhy jednomyslně přijaty. Díkem předsedy
represeniaci Dvora Králové a vsem účastníkům valně
hromady a díkem starosty města Dvora Králové, Stan
FiLgra, Středolabskému komitétu, tato zdařilá schůze
ukcnčena.
Čurda
Jindřichův
Jermář
Spork
FiLgr
Čelakovice
Kostelec můj
Vídeň
Dvůr Králové
represeniac Dvůr Králové
Jindr Čurda
19
article
Česká průmyslová banka.
(Výroční zpráva pro 1902.)
Ve středu dne 8. dubna t. r. o 11. hod. dopol
koná se v místnoslech pražské bursy pro zbožía
cenně papíry valná hromada akcionátů České prů
myslové banky. Zaslaná nám výroční zpráva uvádí
následující:
Tuhý zápas průmyslu s nepřízní poměrů není
ještě skončen. V sousední říši znatelny jsou již slepy
mírného zolavení, ale u nás není potuchy po zlep
šení, ač nepříznivá konjunktura již dosli dlouho trvá.
takže by naděje na přechod k poměrům lepším mobla
býti vzbuzena. Skrovnější potřeba průmyslu a ob-
chodu způsobila značný nadbytek peněz, jenž pře
klesajících sazbách snížil výtěžky z obchodů úro-
kových, nedociliv v nižším zúro eni vkladů plné
náhrady. Všeobecné obchodní poměry a situace trhu
akciového vylučovaly provádění mimuřádných ob-
chodů, jako zakladatelských. Takto ubývající získ
bylo nutno nahraditi jedině zvýšenou činností v ob
chodech běžných, při čemž nám ovšem velmi přiše
vhod živý obchod s papíry k uložení kapitálu, v nichž
jsme docílili značnějších obratů.
Zaznamenáváme-li přes to vše v období pro ban-
kovní zisky tak nepřiznivém ve všech téměř oborech
kterými se zabýváme, pokrok, jehož přesný obran
podáváme ve zvýšených čislicích zisku, nejsme ne-
oprávněni pohlížeti na minulý rok s uspokojením.
Přecházejíce k vylíčení činnosti své v jedno-
Uivých obchodních oborech, máme především za
vhodno poukázati k tomu, že věrní jsouce svým zá-
sadám uchovali jsme pohotova st svých prostředků
pokud možno největší. Oproti vkladům a věřitelům
v úbrnném obnosu asi 14 millionů korun stojí volná
aktiva jako pokladniční hotovost, směnky a cenné
papíry sumou 12 millionů korun, k nimž lze při-
počísti většínu vykázaných dlužníků, pokud dotyčné
pohledávky jsou uhrazeny cennými papíry nebo jsou
pohledávkamí u bank.
Český průmyslový banka
20
article
Provedeně hypoteční zápůjčky resp. 41/42% ban-
kovní dlužní úpisy na jich základě vydané, dostoupily
sumy K 3,796.000.—, jsou tudiž proti roku minulému
o K 1,245.000.— větší
Odbytu našich 41/2%% bankovních dlužních úpisu
byly peněžní poměry polud příznivy, že pohotový
kapitál se většinou obracel k trhu papíry důchodnými
Za těchto poměrů těšily se bankovní dlužní úpisy
našeho ústavu pro svoji bonitu a značnější výnos-
nost při stoupajícím kursu stále živé poptávce a rychl
byly umísťovány. Bylo by nám bývalo lze více využit
příznivé situace tohoto obchodního odvětví a prověst
emissi těchto bankovních dlužních úpisů v sumě mno-
hem vyšší, leč směrodatným nám zůstávalo přesvěd-
čení, že hypoteční obchod o průmyslovém podkladu
vyžaduje zvláštní obezřelosti a že nejistější cestou
k jeho prosperitě jest rozvoj poznenáhlý. Jako dříve
věnujeme hypotečnímu obchodu stále zvláštní péč
a doufáme, že dle sil svých dostojíme svoji nejdůle-
žitější úloze v našem programu vytčené, co nejvíce
podporovati průmysl posky ováním annuitních zápůj-
ček. Roku letošního byly provedeny již další větší
hypoteční zápůjčky, čímž je zajištěn jich přiměřený
vzrůst.
Běžný obchod bankovní, jemuž rovněž náležela
naše zvláštní pozornost, opět domohl se utěšeného
rozvoje a jako v létech dřívějších i v roce správním
má v úhrnném zisku podíl hlavní. Rostoucí důvěře
k našemu ústavu děkujeme stálé přibývání cizích
kapitálů. Suma vkladů na knížky a pokladniční po-
ukázky, jakož i věřitelů činila K 13,930.377.03 a sloup-
la proti roku předešlému o K 2,203,785.66. Náš úhrnný
obrat činil K 1.017,877.671.28 proti K 882,325.946 4
v roce 1901. Z toho připadá na obrat pokladny korun
213,176.867.26 proti K 196,279.627.70 v roce přede-
slém, na obraty v běžných účlech K 417,775. 321-05
21
article
proti K 368,146.120.22 v roce 1901. Eskont směnek
a devis, který činil v roce předešlém K 42,996.514.41.
dostoupl sumy K 48,970.190.98. Ve zvýšených číslicích
komisionářského obchodu s cennými papíry docházejí
zvláště výrazu obraty v papírech k uložení kapitálu,
ježto akciový trh stále ještě trval v plné stagnaci.
Obrat v tomto oboru obchodním vzrostl z korun
32,169.113.30 v roce 1901 na K 42,579.201.36. Suma
dlužníků s K 7,892.546.60 v roce předešlém sestoupia
na K 6,512.819.08 a na několik výjimek je hražena
cennými papíry, směnkami a jinými jistotami. Vý-
sledky oddětení pro zboží, které se zabývá komisionář-
ským prodejem surového cukru, dále železa a praž-
ského vápna, se udržely na uspokojivé výši loňské.
Naše filiálka ve Mladě Boleslavi značně rozšířila
svůj obor působnosti a počala prospívati. Vyhovujíce
naléhavému přání svých akcionářů moravských, zří-
dili jsme koncem roku filiálku v Brně a nepochybu-
jeme, že dospěje k žádoucímu rozvoji. Diskontní druž-
stvo při České průmyslové bance, zapsané spoječen-
stvo s obmezeným ručením, pozoruhodně se rozšířilo
a docílilo uspokojivých výsledků. Za nábytek nově
pořizený a pokladny bylo vydáno K 5750.34. Knihovn
cena inventáře v Praze a Mladé Boleslavi činí po 109
odpisu K 43.935.60 protř K 43.067.— v řoce před
cházejícím. Pokladny a mobilář filišlky v Brně v této
sumě bahrnuty nejsou.
Výtěžky vykazují tyto číslice:
Úroky z obchodů bankovních a hypotečních či-
nily po srážce úroků passivních K 347.227.63 proi
K 313.029.60 v roce 1901. Jako loni nutno konstatovati
i letos, že úrokové obchody dosahují sice většího roz
měru, v číslici zisku však nestoupají stejným pomě
rem, kterýžto zjev třeba vysvětliti dalším pokleskem
úrokové míry.
Boleslav
Brno
Praha
Mladá Boleslav
Český průmyslový banka
22
article
Suma provisí a různých výtěžků se zvýšila
K 175.073.89, v roce předešlém na 201. 015.65.
Režie ve správném poměru s rozšířením obchodu
štoupla z K 191.399.41 v roce 1901 na K 209.867.88
daní a poplatků bylo zaplaceno K 68.540.14 prot
K 67.530.49. Náš čistý zisk činí s přenosem zisku z
rok minulý K 268.737.14. K 235.950.27 v roce 1901
K 217 515.74 v 1900, K 194.636.94 v 1899.
Detailní cifry účtu rozvažného, jakož i ze zisku
a ztráty, byly již dříve uveřejněny.
Správní rada navrhne valné hromadě, by větš
obnosy přikázány byly reservním fondům a by za
akciový kupon vyplácelo se K 20.— = 57% proti
18.—= 412% v roce předešlém.
K otázce slavby vlastních budov pro úřady státni
a úslavy veřejné. Obchodní a živnostenská komora
pražska, dále sledujíc svého času zahajenou akci k
zmírnění hrozivých následků poslední prům-
slové deprese, nyní ve svém opělném podání
k příslušným ministerstvům vytknula další důležitou
příčinu stagnující činnosti průmyslové, kterouž shle-
dává ve příliš zdlouhavém tempu, jaké o
let jeví se ve stavební činnosti správy státní vůbec.
živnostenský komora pražsko
23
article
Komora nemá tu snad na mysi nějaké stavbyz
nouze, které by vyžadovaly nějakého mimořádného
obtížení financí státních, nýbrž pokláda za svou
povinnost upozorniti na prostředek, který vydalným
způsobem jest s to přispěti k oživení širokých oboro
průmyslové činnosti a při tom nejen neznamená ob-
tižení, ale naopak úlevu financím státním. Jak ko-
mora zjistila poptávkou u všech okresních měst
svého obvodu (počtem 52), v 38 z nich platí stát z
budov a místností účelům státní správy sloužících
ročně nájemného 844.621 K 37 h, z kteréž sumy na
královské hlavní město Prahu připadá přes 500. 000 K
suma tedy, representující čtyřprocentní úrok z kapi-
tálo 121/2 milhonu korun, který by jistě vydatnou
měrou mohl zůrodniti stagnující činnost průmyslovou
tím více, čím rozsáhlejší jest počet rozmanitých
oborů průmyslových, které na oživení ruchu slaveb-
ního jsou zúčastněny. Kdyby byla po ruce podobná
data i z ostatních obvodů komorních, kde poměry
asi nevalně budou rozdílny, došlo by zajisté k su mě
ktera několikanásobně převyšuje onu sumu, kterou
státní správa teho času byla s to urychieným zadá-
ním některých slátních dodávech leprve pro pozdější
dobu připravovaných přivésti podnikání průmyslo-
vému. A při tom jde tu o práce, jichž zadání nejen
neochuzuje budouci zaměstnanost průmyslovou, ale
Praha
24
article
steré ani nevyžadují nejmenších obětí na financích
státních, protože investiční dluh, který by bylo třeba
včiniti k zadání stavby vlastních budov pro zmíněně
účely státní správy, dle okolností nejen zůrokoval,
ale i umořoval by se sumou, kterou dnes vyžaduje
pouhé nájemné, nehledě ani k úsporám, které by se
docilily hospodárnějším a účelnějším umístěním
úřadů, dnes namnoze v různých budovach a částech
města roziroušených. Kromě toho nesluší podceňo-
vali okolnost, že umistění státních úřadů v místno-
stech namnoze požadavkům bytové policie nevyho-
vujících nebo alespoň splňujících nanejvýše její
nejskrovnější požadavky nutně vede, k. tím laxnější
praxi pledpisů stavební policie jak se strany úřadů
stavebních, tak i obyvatelstva samého, sn ižuje
nutně nivenu požadavků, jaké klade se na
umístění jiných čladů a ústavů veřejných, a tím
vším nejen nepodporuje, ale přímo zadržuje
pokrok v tomto směru, od něhož prav
delný rozvoj a zaměstnanost průmy
slu nutně jest odvislou.
Populační problém Spojených stálů severo ame-
rických. Od r. 1832 do konce 1902 rozmnožilo s
obyvatelstvo americké o 67 mill. duší (z 13 n
80 miil.), v téže době přestéhovalo se 201/2 miil. duší
z nich 19 mill. bělochů. Proti přistěhovalcům proje-
voval se vždy dosti intensivní odpor, nabyl však
většího pohitického významu v létech osmdesálých
kdy nabylo přistěhovalectví nebývalých rozměrů
(1880—1834 jedině přistěhovalo se 3.037.594 lidi).
25
article
Prvým polilickým úspěchem tohoto hnutí, neseného
heslem »o ochraně narodní práce«, bylo vydání »Chi-
nese exclusion bill« r. 1882. Na další vývoj nezů-
stala bez hlubokého významu okolnost, že se jakost
přistéhovalců nejen nelepšila, ba často i horšila. Sou-
časně měnily se podíly těch kterých států na ame-
rickém přistéhovalectví. Podil Rakouska, Ruska
Italie dosáhí konečně 66.790. Behem fiskálního roku
1902 přistěhovalo se 180.535 Vlachů, 69.620 Poláků
57.688 ruských, polských a rumunských židů. 36 93
Slováků a 30.233 Čhorvatů; 162.188 přistěhovaleů
bylo negramotných. Fakt tento vyvolal prudký od-
por amerického, vysoce placeného dělnictva a bylo
jen třeba zevního popudu, aby nalezl průchodu. Útok
na Mac Kinleye — ač Čolgoš byl Polákem v Unii
zrozeným — se jím stal. Již prvé poselství Roose
veltovo oznamovalo reformu zákonů přistěhovaleckých
ve smyslu obmezujícím. Obmezovaly-li dosavadní zá-
kony přistěhovalectví více s hlediska zdravotnického
a hezpečnostního, má býti nyní zabráněno každému
»nemilému« přistéhovalectví. Dle návrhu Rooseveltova
má býti totiž každý přistěhovalec podroben důklad-
nému šetření co do smýšlení, co do inlelektuatníc
Vlach
Polák
Mac Kinley
Rooseveltův
Rakousko
Rusko
26
article
sehopností a co do osobní zdatnosti i poměrů majet
kových. Není vylouče o, že co nejdříve bude zákon, ob-
sahujíci toto ustanovení přijat Dr. Kuczynski vypočítavá
ve svém nejnovějším spisu, že by přísné vyloučení
všech analfabetů z přistěhovalectví a podmínka jmění
30 dol. měly v zápětí, že by 34 až 3/s do-
savadních přistěhovalců byl do ame
rické Unie zbráněn vstup. Jaký vliv měla
by tato okolnost na Spojené sláty? Autor uvedený
podává zajímavé vývody. Domácí obyvatelstvo Spo
jených států rozmuožilo se v desetiletí od 1890 d
1900 o 12,081.600 čili o 22.5 proc, cizí o 1,151.984
čili o 12.4 proc. I když se odečtou potomci osob,
počítaných za cizí, jeví se alespoň 15proc. přírostek
domácího obyvatelstva — číslo jistě uspokojivé (v
Německu rostlo v stejné době obyvatelstvo o 14
v Anglii o 122 proc). Leč podrobnějším zkoumá-
ním dochází autor k výsledkům méně výhledným.
doktor
Kuczynský
Německo
Anglie
27
article
Zkoumal totiž pohyb obyvatelstva v Massachuse tu
a Rh. Islandu. Plyne z něho, že na obyvatelstvov
cízině zrozené připadá vždy na 1000 hlav v Massa-
chusettu 52.16 a Rh. Islandu 48.7 porodů, na domácí
ale jen 17 resp. 16.50, tedy méně ještě než ve
Francii (22.25) a Irsku (22.6). Plodnost domácích
jen v uvedených státech jest o polovinu nižší než
Evropě a činí jen 3/4 plodnosti Francie. Úmrt-
nost cizích přistěhovalců jest za to větší. Ze všeho
dovozuje autor, že vzrůst obyvatelstva Massachu-
settu lze vyložiti jen příznivým působením přistěho-
valectví. Lze-li tento výsledek zevšeobecňovati, proto
přímých důvodů není. Řada známek mluví pro to,
že poměry hlavních států Unie jsou podobny. Jisto
ale jest, že přirozený přírostek bíléh
obyvatelstva Unie byl předstižen pří-
rostkem barevného. Přirozený příbytek negro
činil v 1890—1900 průměrně 18 1 proc., plvnulo
tedy z toho, že obmezení vystěhovalectví mělo by
za následek posuny rassové. Proticelní německé
listy dovozují, že by se z americké Unie vytlačované
vystěhovalectví rakouské a italské obracelo do Ně-
mecka a že by takto i Německo bylo nuceno při-
jmouti americkou praxi o ochraně »národní práce«.
Island
Francie
Irsko
Evropa
Německo
28
article
Jako by Německo praxi tuto již dávno proti našim
lidem neprovozovalo
Z trhů obilních. Počasí bylo v minulém týdnu
silně proměnlivé. Z počátku bylo ještě mírnéa
jasné, později však teplota klesla a v noci byly ča-
stější mrazíky. Ke konci týdne se počasí vyjasnilo,
ale temperatura nestoupla. Stavu osení nastalé deště
dobče prospěly. Stav vody poněkud stoupl. Na trzích
zahraničných bylo smýšlení poněkud příznivější.
V Americe následkem podstatného klesnatí patrných
zásob pšenice, jakož i čilé koupěchlivosti pro úhrady
se smýšlení upevnilo, chvílemi paralysovaly je však
uspokojivé zprávy evropské, siabší poptávka pro
vývoz a skrovnější dovozy. V Anglii byl obchod
usp kojivý, také smýšlení bylo poněkud přiznivější,
ceny zůstaly však nezměněny. Na trzích francouz-
ských bylo smýšlení mírně vzestupně. Žaloby na ne-
uspokojivé přezimování osení se dosud ozývají. Také
v Německu se smýšlení opevnilo, ale kursům valně
nepřiskočilo. Ruské zprávy o stavu osení jsou jen
částečně uspokojivé. Na ostatních trzich kontinenial-
ních zůstal obchod omezený a ceny téměř nezmě-
něny. V Pešti odbyt stoupl a pro chleboviny zejmena
bylo smýslení pevné. Ceny pícnin při skrovných
obratech byly upevněny. Po pšenici byla v první
polovině týdne jen skrovná poptávka. Vělšina mlýnů
chovala se zdrželivě a ceny proto o 10 h klesly.
Německo
Amerika
Anglie
Pešť
29
article
Pojednou však nastal obrat. Na trhu termínovém
kursy stoupaly a hned v zápětí potom jevily mlýny
značnou koupěchlivost. Majitelé zvýšili své poža-
davky, ale odbyt nabyl větších rozměrů i přes to a
utrpěné ztráty kursovní byly nejen odčiněny, ale
naopak ceny ještě i o 5—71/2 h proti týdnu přede-
šlému stouply. Celkové obraty čini 170.000 q a vy-
vezeno bylo 18.500 q. Pro žilo byl v prvních dnech
týdne také jen skrovný zájem a ceny zlaciněly.
S upevněním na trhu pšeničném nastala však také
po žitě lepší poptávka, ceny opět se zolavily. Zna-
menalo K 6.70 až K 6.80 z Pešti. Odbyt ječmene na
kroupy a ke krmení byl při lepší nabídce dále ome-
zený a ceny proti záznamům z minulého týdne
o 10 h zlaciněly. Dle jakosti znamenal K 5.70 a
K 6.—. Pro oves bylo z počátku smýšlení chabé,
poptávka zůstala slabá a ceny klesaly. Pozdějí však
zajem sloupl, nabídka zůsta a mítná a ceny se stále
zvyšovaly. Zisk koncem týdne činí 5—-10 h. Dle
barvy a čistoty znamenal K 6.10—6.50 z Pešti. Na-
bídka kukuřice stoupla, ale také koupěchtivost se
zlepšila a proto byl obchod čilý. Placena byla K 6.10.
růmunská K 5.55 parity peštské. Pro řepku bylo
smýšlení pevnější, znamenala K 10.50—11.50, termí-
nová následkem obav ve příčině počasí stoupalaa
znamenala K 12..30—12.40.
Pešť
K 6
30
article
Mostecká uhlářská spolačnost. Na včerejší valně
hromadě uvedené společnosti zastupovalo 36 akcio-
nářů 41 905 akcií s 2087 hlasy. Výroční zpráva po-
ukazuje na postup klesající tendence cenové i odby-
tové v minulém roce, čímž nejvíce utrpěly střední
druhy. Ostatní druhy uhájily ovšem s obětmi ceno-
vými odbyt. Celkem kleslo těžení o 240 100 tun (roku
1902 vytěženo na všech dolech 3,202 270 t., roku
1901 3.442.370 tun). Po odečtení přenosu ziskového
z lonska (K 1,360.102) jeví se čistý zisk 3,187.161
(proti 4,847.066 K loni). Z čistého získu přikázáno
reservnímu fondu 238.716 K, správní radě na tantié-
mách 214.844 K a z ostatku placena bude 18% di-
videnda. Na nový účet bude přeneseno 1,213.702 K.
31
article
Ústecko-leplická dráha. Na včerejší schůzi správní
rady ústecko teplické dráhy stanovena divide nda
100 K (= 10%, loni 134 K). Zmenšení výnosu vy-
kládá zpráva klesnutím výnosu staré trati (o 506.000 k
a neobyčejným zvýšením daňovým (obnosem 426.000
korun).
Železářský kartel. Nastává zase staré divadlo:
ředitei rýmavsko-muráňské jezdí do Vídně k pora-
dám. Uherským závodům záleží prý na klidném
smírném vyřízení konfliktu.
Vídeň
32
article
Z činnosti Spolku pro zkoušení a přehlížení par
ních kollů v Praze uvadíme: Počet členů obniašel
1. ledna 1903 1273 členy s 2999 kotly. Přírůstek
r. 1902 činí 107 členů se 124 kotly a přírůstez u 54
členů 54 kotlů, tudiž v celku 178 kotlů. Naproti tomu
ubylo 76 členů se 78 kotly. Mimo uvedené parní
kotle bylo v dozoru 19 nízkotlakových kotlů, 41 par-
ních apparátů a 688 odstředivých strojů. Z 2895
kotlů, jež byly v r. 1902 pod dozorem spolku (15
členů se 103 kotly bylo mimo dozor) bylo v Čechách
2773, na Moravě 120 a ve Slezsku 2, z těch mimo
práci 130 kollů, bylo tudíž v revisi 2765 kotlů par-
ních a 19 kotlů nízkollakových. Na těchlo kot-ech
bylo provedeno 3758 zevnějších a 1823 vnitřních re-
vísí, 591 tlakových zkoušek. 307 zkoušek topičů, 89
zkoušek strojníků, celkem 6568 zákonitých prací.
Připadá tedy průměrně na jeden kotel 2.3 prací.
V celku provedeno na 2765 kotlech v práci se na-
cházejívích, na 19 nízkotlakových kollech, 44 parních
apparátech a 688 centrifugách a na škrobovýcha
sušících strojích 7402 prací, směřujících k zajištění
bezpečné činnosti přehlížených těles. Úhrnem prove-
deno bylo v r. 1902 prací: řádných 6568 na 2765
kotlech, 19 na 19 nízkotlakových kotlech, 55 na 44
parních apparátech, 767 na 688 odstředivých stro-
jích, 53 na škrobících a papír sušících strojich a
5129 mimořádných na kotlech a nádobách na kyse-
linu uhličitou a 224 ve zkušební stanici materiálu
= 11.815 prací.
Praha
Čechy
Morava
Slezsko
33
article
Hospodářská výstava v Praze. Již jen za několik
neděl bude se konaui v Královské oboře svatojanská
hospodářská výstava, spojená s výstavou hospo-
dářských strojů. Výstava ta dobyla si již po všech
českých krajích všeobecného uznání. V době, kde
zemědělství jest nuceno přihližeti pořád bedlivěji ke
všem pokrokům v oboru svém a kdy i hospodářský
průmysl rok od roku se zdokonaluje, tato výstava
každoročně pořádaná jest bez odporu dílem vysoce
záslužným. Podává se jí našim hospodářským kru-
kům obraz veškeré zemědělské a hospodářsko prů-
myslové vyroby a její pokroků. Ústřední společnost
hospodářská, pořádajíc tyto výslavy, snaží se jimi
dosíci toho, aby v Praze se vyvíjelo pořád zdatněji
velké středisko všeho hospodářského života českého
a aby zde naše zemědělství i naše hospodářské
strojnictví nabývalo nových odbytišť pro své vý-
robky. Přípravy, které již pro výstavu ve dnech 15.
až 22. května pořadanou byly učiněny, pojišťujíji
úplný zdar. Také konkurence českých ječmenů př
výstavě pořádaná má úspěch zabezpečený. Podle
výkazu hospodářsko botanické výzkumné stanice
v Táboře přihlásili až dosud 124 pěstitelé ječmenů
290 vzorků. Mimo to obešle správa velkostatku J. J.
kn. Adolfa Schwarzenberga konkurenci 70 druhya
také z okresu českobrodského bylo ohlášeno větší
množství ječmenů. Celkem bude asi 500 vzorků
zkoušeno a vystaveno. Aby konkurence podala jasný
obraz o hodnotě českých ječmenů, bude každý vzorek
opatřen mechanickým a bolanickým, jakož i chemi-
ckým rozborem hospodářské výzkumné stanice v Tá-
boře a výzkumného ústavu pro průmysl pivovarský
v Praze.
Schwarzenberg
Praha
Tábor
Tá
výzkumný ústav pro průmysl pivovarský v Praga
34
article
Výstavu plemenných býků, jalovic a plemenného
vepřového dobytka v Tiumačově uspořáda ve středu
dne 15. dubna Hospodářská jednota napajedelská
s družstvem pro chov a šlechtění hovězího dobytka
v Tlumačově. Přihlášky přijímá p. V. S kopa l ík,
rolník v Tiumačově
Z pražské plodinové bursy. Dle nového bursov-
ního zákona, jenž 10. dubna 1903 vstoupí v plat-
nost, musí rozhodčí soudcové úřadující na bursách
pro zboží před nastoupením svého úřadu býti do
přísahy vzati. Rozhodčí soudcové nyní úřadující
na pražské plodinové burse, skládají přísahu do ru-
kou presidenta obchodního soudu v Praze p. dvor.
rady Sindeláře ve středu dne 8. t. m. o 10. hod.
dopol. a to v bursovní budově pražské plodinové
bursy. Na Veliký pátek dne 10. t. m. a na Bi-
lou sobotu, dne 11. t. m. nekoná se žádná
bursovní schůze. Hlavní bursa bude na místo dne
10. t. m. konána ve čtvrtek dne 9. dubna 1903 v oby-
čejnou hodinu, t. j. od 9—11 hod. dopol. a od 2 do
3 hod. odpo
Z ředítelstvi státních dráh v Praze. Zadá se pro-
vedení spodní stavby, štěrkování a kladení vrehní
stavby, provedení vysokých staveb i oplolění dílčí
tratě Podbrdo Gorice-Sv. Petr tratě Celovec (Bělák)-
Gorice-Terst. Nabídky buďtež podány nejděle do 29.
dubna 1903 do 12. hod. pol. u ředitelství pro stavbu
železnie ve Vídní II., Gumpendorferstrasse 10. V pod-
mínky i ostatní pomůcky lze nahlédnouti buď u te-
Petr
Tlumačov
plodinový burza
Praha
Gorica
Celovec
Bělák
Terst
Vídeň
Sindelář
Gumpendorferstrasse 10