3
masthead
7. dubna 1903.
5
article
okresu pařížském uvitá ovšem vláda jako pří
znivé znamení pro nejbližší budouenost a jak
schválení své nynější, protikatolické politiky
lidem pařížským.
Irsko.
Z Dublína rozšířila se zpráva, jejíž splnění mělo
by pro Irsko veliký význam. Dlužno však dodati, ž
byla neprodleně popřena a že, co slibovala, v Angli
sotva by nalezlo souhlasu. Člen dublinské vlády pro
hlásil, že anglický parlament bude na konei nyněj
šího zasedání rozpuštěn a vláda že vypíše všeobecné
volby s heslem velkého rozšíření sa mo
statnosti Irska a dodal, že Chamberlain
velice naléhá, aby v Dublíně zřídil se zákonodárný
sbor, jemuž podřídila by se i policie; celní a po-
štovní správa ponechala by se vládě anglické. Jak
již podotknuto, zpráva tato v celém rozsahu se vy-
vrací. Známo jest, že Chamberlain dosud nikdy Irsku
nepřál a dostalo-li se mu nějakých ústupků, viděl to
vždy nerad. Ostatně hned, jakmile »Daily Chroniclee
zmíněnou zvěst z Dublína přinesl, dal Chamberlnin
prohlásiti, že o nějakém druhu »home rule« nemůže
býti řeči. Také předpovědi, že bude parlament roz-
puštěn, nepřikládá se víry, neboť vláda po výsledku
nedávných doplňovacích voleb, při nichž utrpěla tak
citelné porážky, ve zdar všeohecných voleb svoji exi-
stenci sotva chtěla by svěřiti. Rozpuštění parlamentu
popřel také lord Cranborne a prohlásil, že nynějš
vláda bude u vesla při nejmenším ještě několik roků.
Angl
Chamberlain
Cranborne
Irsko
Dublín
6
article
Manifestační schůze soukromého
úřadnictva.
V Kolíně, dne 5. dubna 1903
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Nejpalčivější otázka pensijního pojišťování sou-
kromého úřadnictva se zajišťováním vdov a sirotků
dostala se dle nejnovějšího návrhu zákona referentem
politicko-sociální komise na říšské radě dr. Fořtem
vypracovaného do jasnějšího a příznivějšího světla.
— Výsledky dlouholeté, neúmorné práce zástupeů
soukromého úřadnictva počínají se objevovati, tužby
nesčetných interessentů dojdou přece snad žádoucího
uskulečnění. Tento první záchvěv naděje byl příči-
nou, že odbor Zemské jednoty soukromých úřadníků
za města a okresy Kutnou Horu, Čásla v,
Německý Brod, Kolín a Nový Bydžov
svolal na neděli dne 5. dubna do dvorany zámecké
restaurace v Kolíně sjezd manifestační, aby ukázal
jak důležitým pro soukromé úřadníky jest příznivé
vyřízení osnovy zákona pensijního, jimž pevně sta-
novena nejen povinnost pojišťování, ale zároveňi
nároky, které pojištěný má se zřetelem i k sobě ve
výslužném v případě neschopnosti ke práci i k po-
zůstalým, důchodem vdovím, přispěvkem na vý-
chovu sirotků anebo odbytným jednou pro vždy.
doktor
Fořt
Kolín
Kutná Hora
německý Brod
Nová Bydžov
7
article
Sjezd vydařil se i po stránce formální, účasten-
stvím totiž zástupců ze všech jmenovaných měst.
pak ze všech měst, městysů a obcí do okresů oněch
náležejících, v nichž čilý průmysl a obchod zaměst-
nává řady úřadnictva, pak klidným a důslojným jed-
náním i po stránce meritorní, důkladným rozborem
otázky tak důležité nad očekávání. Přítomno bylo
mimo interessenty mnoho cizích hostí, mezí nimip
poslanec Karbus, za odbor kutnohorský pan
účetní Kruliš, poslanec dr. Baxa, purkmistr král.
města Kolína C. Křička, městský rada Noseka
p. prof. Landa a č. j.
Předseda odboru kolínského pan účetní K. No
votný uvítal vřelými slovy přítomné, vyvodil ge-
nesi z veškera houtí samosprávného úřadniciva, zalo-
žené na poctivých a spravedlivých požadavcích, které
u tak významného stavu musí dospěti ke kýženému
cíli. Uvítal veškery hosty a celé shromáždění, které
bylo naplnilo rozsáhlou dvoranu.
Na to byl zvolen předsedou shromáždění p. K.
Karbus
Kruliš
doktor
Baxa
Kolín C Křiček
8
article
Novotný z Kolína, místopředsedou pan účetní
Kruliš Ovčár. Ke slovu přihlásil se p. poslanee
Karbus, jenž ukázal na uspokojivý stav záleži-
tosti, která v politicko sociálním výboru v prvním
čtení tak příznivě byla přijata. Referát dra. Fořta
byl pokud možno zpracován dle přání Zemské jed-
noty; nebylo-li možno všude a ve všem vyhověti
nutno uvážiti, že osnova zákona musila býti poří-
zena tak, aby nepotkala se s naprostým odporem
zástupců zaměstnavatelů. Poslanci čeští, nechť jsou
kteréhokoliv politického přesvědčení, budou vesměs
hájiti zájmy soukromého úřadnictva a vynasnaží se.
aby referát dra. Fořta došel pochopení a schválení.
(Výborně, pollesk.)
Na to ujal se slova p. prof. Landa, místopřed-
seda Zemské jednoty a dopodrobna srovnal návrb
zákona posl. Fořta s návrhem vládním z jedné
desideriemi centrální komise soukromých úřadníků
z druhé strany. Probral jednotlivé odstavce, ukázal
na přání komise, aby schopnost pojišťování soukro-
mého úřadnictva počala v 18 letech při služném
nejměně 600 K a ne, jak v předloze jest navrženo.
ve 20 letech při služném 900 K. Se zřelelem k
hranici 50 let věku, do které možne se pojištění zu-
častniti, uvedl raferent sice stinnou strániu osnovy
pro valnou čásť nynějších úřadníků, čehož ovšem
(csan et cstan), praví, starým Slovanům „obyt,
bydliště neb stanoviště“ (domicilium, habitacu-
lum et stabulum) označovalo, Dalmati podnes
stan říkají, tak že Osečan (Wosseczan) tolik
znamená, co „bydliště u vrchu Oseku“. Ostatně.
co se významu slova Osek týče, označovalo před-
kům našim někdy černý topol neb osiku, ein
Pappel — oder Espenbaum, někdy porážent
stromů, jako bys řekl Odsek (Wodsek), tak že
hora buď od tohoto, buď od onoho označení své
jméno mohla dostati.
Novotná
Karbus
Landa
Wodsek
Kolín
Osečany
vrch Osek
Kruliš Ovčáry
odrat Espenbaum
9
article
Ukázka snad stačí, abychom uvěřili, že v
Hruhé polovici 18. století neměli ještě učenci.
jakým byl Gelasius Dobner, z etymologie valnýe
vědomostí.
Ani Němci v té příčině nevynikali hrubě
nad nás. Prvý u nich toponymický spis „Nomen-
elatura quorumdam propriorum Germanorum no-
minum“, dílo učeného Aventina z počátku 16.
století, zastíněno byvši jinými prácemi velikého
teho muže, kleslo brzo v zapomenutí.
Půldruhého století minulo, až poprvé zase
Schottelius ve spisku svém „von der teutschen
Haubisprache“ (1663) k tomu poukazuje, že
také místní jména dosud, jak se domníval, zcela
nepovšimnutá toho zasluhují, aby etymologi
ckému rozboru byla podrobena.
Avšak i hlas tohoto na slovo vzatého muže
vyzněl na prázdno. Století 17. a prvá pětina
18. minuly a nikdo neměl se k dílu.
Nepodněcoval, ba spíše odstrašoval úmysl
jaký r. 1772 na světlo vynesl Meisslerův spis
v němž způsobem opravdu skvostným jména
evropských národů se vykládají z výrazů, zna-
čících jednotlivé částky těla panny Evropy.°)
Že takovými nálezky a výmysly etymologů
bakalářských etymologie vůbec a toponymik
zvlášť u valné části intelligence, jak v Němcích,
tak i u nás v divném jevila se světle, ba ve
směšnost a oporžení upadala, bylo sice věcí při-
rozenou, ale politování hodnou. —
Gelasius Dobner
Němec
Aventin
Meisslerův
Evropa
10
article
4) Meissler D. E., Die Nahmen der Europäischen
Vělkerschaften nach ihrem Ursprunge und Bedeutung
(1872). „In der ganzen Namenforschung setze ich —
pravi Förstemann, Deutsche Ortsnamen, pag. 20. —
diesm Werke nur di Skythica von Liebusch und di
neueren Arbeiten von Jacobi zur Seite, doch sie er
veichen belde nicht den Wahnwitz Melsslers.
byla vinna spíše předchozí nečinnost než osnova
zákona; domnívá se pak, že i okolnost ta, jakož
zakupování let by se způsobem jiným urovnati daly.
Rozdíly mezi osnovou zákona poslance dra. Fořtaa
přáním komise Zemské jednoty jsou rázu dočasnéh
a dají se průběhem doby opět napraviti. Ukázán
velmi účinně na kadenční dobu platnosti pojištění
s vysvětlením, proč teprve 10. rok byl stanoven atd.
atd. Důrazný protest projeven a obecenstvem sou-
hlasem provázen proti navrženému vládním zástupcem
centralisování ústavu pojišťo vacího
ve Vídni a přistoupeno k návrhu dra. Fořta, aby
správní ústavy zřízeny byly aspoň pro několik ko
runních zemí, jako pro země koruny české, pro Ha-
lič, pro země alpské atd. Výklady místopředsedy
Zemské jednoty p. prof. Landy, jdoucí do přesných
jasných proposic, provázeny byly souhlasem, kterému
byl dán hlavně průchod při ukončení důkladnéa
obsažné řeči.
D E
Jacobi
doktor
Landa
Vídeň
Deutsche Ortsnamen
Wahnwitz Melssler
Ursprunge und Bedeutung
Liebusch und
11
article
Dr. Baxa ukázal, že ve sněmovně bude zajisté
řada mužů sociálnímu povznášení obecenstva přejí-
cích, kteří návrhu zákona dra. Fořta plný souhlaa
Poslanec Karbus prohlásil rovněž nebezpečný
požadavek vlády o centraliaci nové této instituce.
proti níž bude nutno s největší rozhodností bojovati
Již ve výboru setřel dr. Fořt námítky sekčního rady
Wolfa, jenž hájil ono stanovisko. Slibuje opět pod-
poru veškera klubu poslanců svobodomyslných nové
této pokrokové instituci. (Potlesk.)
Na to přijata resoluce následujícího znění: Od-
blor soukromého úřadnictva, shro-
mážděný dne 5. dubna v Kolíně, a by
pojednal o osnově zákona poslanee
dra. Jos. Fořta, nesoucího se ku poji-
šťování úřadnictva, zaměstnaného
soukromých službách, prohlašuje, že
osnova vyhovuje v podstatě přáním
soukromého úřadnictva a žádá po-
slance české, aby této osnově pensij-
ního zákona usnadnili uskutečněn
v době co možno nejkratší.
Předseda poděkoval všem přítomným hostůma
propustil shromážděné s vroucím přáním, aby ko
nečně domohli se uskutečnění tak spravedlivých po-
žadavků.
Pozdrav a omluvný list poslal dr. Fořt: pozdrav
odbor v Prostějově a bývalý předseda ředitel pan
Velek.
doktor
Baxa
Karbus
Fořt
Wolf
Velek
Kolín
Prostějov
13
article
Valná hromada „Sokola“ pražského
Sokolskou perutí vlétla jednola pražská
v páté své desítiletí, čista ve svém poslání, jak
zakladatelé poslali ji v český svět, hrda, že pra-
por v dlouhé řadě korouhví nejstarší. Na prahu
páté dekády a na vrcholku čtvrté, u významného
toho mezníku života sešla se včera k valné hro-
madě. Po chvalném zvyku, před zahájením hro-
mady i letos prokázána posmrtná vřelá vzpo-
mínka těm, kteří z národní armády odešlik
velké. .. Včera zvláště památnou byla odhale-
ním desky zvěčnělému bratru Jindřichu Reege-
rovi... Bronzový relief jeho tváře, vložen ve
stěnu pod loubím galerie tělocvičny, s prostým
podpisem a připjatou do rohu kyticí. Jednoduchý
a pěkný, tak jako život Reegerův. Starosta praž-
ského „Sokola“ dr. Scheiner v prvé řadě věnoval
památce jeho vřelou vzpominku. Promluvil a
takto: „Drazí bratři! Hodláme poctíti paměť jed-
noho z nejzdatnějších z řad sokolských, bratra
Jindřicha Reegera (Sláva, shromáždění po-
vstávají), jednoho z nejušlechtilejších zjevů na
poli sokolském. Málokdo z tisíců, mohl by závo-
diti s ním o palmu sokolských cností. Jindřich
Reeger, jehož desku vložili jsme dnes do zdí
naši milované tělocvičny, byl jedním z oněch
bchatýrských postav, jež vyrostly v ovzduší, pl-
ném věčně mladým, ohnivým nadšením Tyr
šovým... Z řad mužů, jež v zásadách svých
Tyrš odchoval, byl Reeger jedním z nejzdárněj-
ších, zůstávaje až do poslední výdechu celým
životem svým, celou bytostí vtěleným zosob-
něním ideí sokolských, vzorem železné, mužné
kázně, která nejen dovede obětovati sebe cele,
ale jí ovládati i ostatní vzácným příkladem.
Reege
doktor
Scheiner
Reeger
Tyrš
Sokol
galerie tělocvična
14
article
Nechť deska, dnes ve zdi tělocvičny vložená, při-
pomíná nám vždy onu krásnou rovnováhu zdat-
nosti tělesné i mravní, kterou bratr Reeger vždy
vynikal. Památce jeho sokolské „Na zdarl
(Na zdar!)
Zdá se, že v tomto roce chladná Morana vy-
brala náručí svému členy jednoty naší jedny z
nejzdatnějších. Celý národ zaželel smrti velikého
svého vůdce br. dra. Frant. Ladislava Riegra.
Jednota naše na ramenou svých členů vynesla
mlčelivou rakev dlouholetého mluvčího národa
našeho z Pantheonu královské Prahy a čestnou
stráží členů svých ostříhala poslední lůžko jeho.
Ku posvátné půdě Vyšehradu doprovodili jsme
jednoho z největších synů národa našeho a jed-
noty naší a správní výbor v mimořádné schůzi za
příčinou úmrtí jeho svolané, vyslovil opravdovou
svou soustrast rodině jeho, truchle sám nad sko-
nem člena svého. Truchlivou vzpomínkou vzpo-
mínám slavného umělce našeho br. Jaroslava
S chnirch a. Uměleckou ruku jeho stále připo-
mínati nám bude socha br. Fügnera a dvojpoprsi
Tyrše a Fügnera na Olšanech, jím zhotovené. —
Čestná budiž paměť nedávno zesnulému br. Voj-
tovi-Slukovovi, který v uměleckém svém
povolání jednoty naší nezapomínal a upřímným
byl nám bratrem. Konečně s vděkem tu vzpomi-
nám bývalého praporečníka jednoty br. Va-
ňáče, s nímž jménem jednoty nad rovem jeho
rozloučil se br. Novotný.
Z řad členů zakládajících zemřeli: Pro-
cházka Vojtěch, Pytlík Petr.
Z členů přispívajících: Mastný Vojtěch
Hrnčiř Jan, Johanovský Čeněk, No-
votný František, Čížek Jan, Hübsch Jos.
Reeger
Moran
František
Riegr
Jaroslav
Fügner
Tyrš
Slukov
Novotná
Vojtěch
Pytlík
Petr
Hrnčiř
Jan
Johanovský
Hübsch
Praha
Olšany
Virginie
15
article
Čacký Gustav, Bouček Josef, Fleisch-
man Jan, Sokol Ferdinand a Doná
Jindřich.
Z členů činných: Šťastný Otakar.“
Dále vzpomenul i těch, kteří dosáhli ve
středu jednoty třicetiletí svého členství.
Jsou to bratři: Rubeš Václav, zakládající člen,
z členů přispívajících Beutler Otakar, Böhm
Miloň, Dlouhý Jan a Materna Jos., z členů
činných Fiala Josef a Chlumecký Josef.
Všem těmto bratrům podáno po diplomu za hlučné
pochvaly.
Po tomto aktu zahájil starosta dr. Sche-
ner vlastní jednání. Od čtení jednatelské zprávy.
která počlivě sestavena drem. Jaroslavem Ur-
banem, upuštěno, protože rozdána tiskem.
Schválena jednomyslně, jako zpráva účetní
i revisorů a přistoupeno potom k volbám. Zvo-
leni byli buď jednomyslně nebo velikou
většinou bratři:
Starostou dr. Scheiner Josef, prvním
náměstkem dr. Podlipný Jan, druhým ná-
městkem dr. Novotný Antonín. Do výboru
bři.: Černý Tomáš, Čížek Ludvik, Grégr
Edvard, Homola Viktor, Houžvička Aug.
Kettner Josef, Michl Čeněk starší, Mi-
nářík Vojtěch, Müller Vladimír, P apež
Józa, Pokorný Jan, Richter Emanuel,
Rychlik Antonín, Šifald a Rudolf, Šte-
pánek Václav, Urban Jaroslav, Vaníček
Jindřich, Vaníček Karel. Za náhradníky bři.
Holas Bohumil, Pelikán Josef, Pintne
Ludvík a Růžička Josef. Za účetní dozoree
bři.: Bolom Alois, z Morenštejnů Bedř.
Tallowitz Ferdinand.
Prohlášením výsledku voleb, protože vol
ných návrhů nebylo, schůze provoláním „Na
zdar!“ skončena.
Gustav
Bouček
Josef
Fleisch
Jan
Otakar
Rubeš
Beutler
Böhm
Miloň
Dlouhý
Matern
Jos
doktor
Sch
Jaroslav Ur
Scheiner
Podlipná
Novotná
Antonín
Ludvik
Grégr
Edvard
Homola
Viktor
Houžvička Aug
Kettner
Michl
Čeněk starý
Vojtěch
Müller
Vladimíra
Józa
Richter
Emanuel
Rychlik
Šifald
Rudolf
Václav
Urban
Jaroslav
Vaníček
Karel
Holas
Pintne
Růžička
Bolom
Ferdinand
Sokol Ferdinand
Morenštejn Bedř
Donat Jindřich
Černá Tomáš
16
article
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy.
Sbor obecních starších král. hlav
města Prahy.
Čtvrtá řádná schůze v tomto roce konala se včera
Jednací pořad byl tentokráte velice četný a vykazova
čtyřicet sedm odstavců, mezi nimiž návrhy ve
lice důležilé. Vzdor tomu byla galerie i lože velmí
nepatrně navštívena. Schůzi zahájil slarosta p. dr. Srb
o 1/25. hodině odpol. Před projednáním jednacího po-
řadu proneseno několik interpellací.
Ob. st. p. dr. Jeřábek tázal se, jak postoupila
otázka příbytečného mag. úřadnictva a zda dojde př-
znivého vyřízení.
Starosta p. dr. Srb odpověděl, že záležitost tate
jest již delší dobu v proudu a zdržena byla jedině
nemocí a úmrtím referenta. Co nejdříve však bude
elaborát předložen užší organisační komisi. Širší ko-
mise v té příčině učinila rovněž projev
Ob. st. p. inž. Zvěřina ve svém dotazu pravil
Budova české vysoké školy technické nikterak neod
povídá svému úkolu, tím méně pak vnitřní její zaří-
zení poslucháren, kreslíren, strojíren a dílen. Mimo
přední, moderně vystavený trakt, skládá se z adopto
vaného starého kláštera, účelům školním se nehodí
cího a naprosto nedostatečného. Když v roce 1874
vláda převzala vysokou školu technickou, slíbila sta-
rati se o její rozkvět. Ale od té doby nestalo se nic
Srb
doktor
Jeřábek
Ing
Zvěřina
Praha
Ob
17
article
Když místnosti nestačily, byly najaty pokoje v sou-
kromých činžácích, které ovšem nebyly k účelům
školním vystavěny. Sbor professorský naléhal sice
na postavení a doplnění neúplné naší vysoké školy
technické, ale vláda nalezla vždy nějakou vytáčku,
aby stavbu neb přestavbu oddálila. Rozkvět této
školy je patrný na počtu žactva. Před 10 lety bylo
400 a dnes je 1600 posluchačů. Místnosti pro techni-
ckou fysiku a elektrotechniku jsou ve staré budově.
nízké, okna malá, osvětlení nedostatečné. Školy střed-
ní a průmyslové jsou mnohem lépe vypraveny. P
dlouhém jednání konečně loni docíleno, že vláda
schválila stavbu ústavu fysikálního a elektrotechni-
ckého. Vypsáno již ofertní řízení, ale stavba zas od-
dálena. Působením hesla o zachování starobylých pa-
mátek dán byl protest proti stavbě ústavů, jakoby tím
utrpěl kostel sv. Karla Boromejského, z něhož zbyla jen
sešlá kostra. Tato akce velice poškodila zájem našeho
českého vysokého učení. Rtečník přiváděje tyto oko-
nosti k vědomí presidia, žádal, aby rada městská uči-
níla příslušné kroky u vlády, aby se stavbou obou
ústavů na dvoře české vysoké školy technické bylo
bez odkladu započato.
Boromejský
český vysoký škola technický
18
article
Starosta p. dr. Srb tázal se sboru, zda tento ná-
vrh podporuje a když se tak stalo jednomyslně, byl
návrh odkázán radě městské.
Měst. rada p. Vaníček vzpomenul toho, že již pře
2 roky přimlouval se za reorganisaci stavu městské
stráže a tržních dozorců a lituje, že pro tento stav
obecních zřízenců dosud nic se nestalo. Táže se proto
starosty, zda jsou mu známy příčiny tohoto průtahu
zda je ochoten přičiniti se, o brzké provedení žádané
reorganisace. — Starosta p. dr. Srb odpověděl, že ne-
moc referenta pro osobní záležitosti způsobila pro-
dloužení vyřízení organisace, slibuje však, že učiní
vše, aby otázka byla co nejdříve vyříizena.
Ob. st. p. Prášek učinil sdělení o jisté nepřístoj-
nosti při stavební komisi a žádal starostu, aby v t
příčině dal provésti vyšelřování. — Starosta p. dr
Srb slíbil tak učiniti.
Tím pořad interpellací vyčerpán a přikročeno
vyřízení jednacího pořadu
Následovalo rozhodnulí o změně stanov Měslské
spořitelny pražské. Dle čl. 22. odst. 6. stanov může
spořitelna vkladů sobě svěřených i svého vlastníh
jmění užívati k eskontování a reeskontování jen t-
kevých směnek, jež splatny jsou v Praze a v předmě-
stích. Aby dána byla možnost spořitelně k zdárněj-
šímu rozvoji obchodů eskontních, byla navržena změ-
na stanov v tom smyslu, že Městská spořitelna praž-
ská jest oprávněna k eskontování a reeskontování
směnek, které splatny jsou v rak -uher. mocnářství
na místech, kde se nalézají bankovní ústavy rakousko-
uherské banky neb podružné bankovní úřady rak.-
uher. banky.
Srb
Vaníček
Prášek
Ob
Praha
Měslský spořitelna
rakouskýuherský banka
19
article
Ob. st. p. dr. Vlček návrh tento doporučoval
ku přijetí a učinil dále návrh: aby z § 22. odst. 6.
stanov bylo vynecháne ustanovení o tom, že
směnky musí obsahovati podpisy tří dlužníků, z nichž
jeden má býti zapsán v obchodní rejstřík.
Ob. st. p. dr. oráček při té příležitosti zmínil se
o vydávání zástavních listů pražské městské spoři-
telny a o zřízení filiálek této spořitelny a žádal, aby
o věcech těch bylo učiněno sdělení výboru spořitelny
Ob. st. p. Březnovský vyslovil přání, aby Městská
spořitelna pražská více vystupovala do veřejnosti, aby
veřejnost poznala vlastní její hodnotu. Když veřejnost
česká poznala drančířské hospodářství 45 pánů v tak
zvané České spořitelně, kteří hospodařili
s českými penězi tak, že rozdávali presenty
bohatým studentům německým, nasta
potěšitelný úkaz vybírání vkladů. Ale
vkladatelé mnozí nevěděli, kam potom s penězi. Ne-
znali, že „Česká“ spořitelna nemá té
hodnoty a takového zajištění jako Měst-
ská spořitelna pražská. Řečník žádá, aby
markantní paragrafy stanov pražské Městské spoři-
telny byly častěji v časopisech uveřejňovány, aby
naše veřejnost věděla, že je naše spořitelna
bezpečnější než „Česká“ spořitelna
Návrh ten činí proto, poněvadž strávníci „České“ spo-
řitelny „Tagblatt“ a „Bohemia“ dotkly se pražsko
Městské spořitelny.
doktor
Vlček
Březnovská
Ob
výbor spořitelna Ob
Bohemia
městský spořitelna
20
article
Návrh na změnu stanov byl přijat a projevy pp
dr. Vlčka, dra. Horáčka a Březnovského budou sděleny
výboru pražské Míěstské spořilelny.
Následoval návrh (referent mag. rada p. dr. Stein
na schválení výpůjčky assanační v obnosu
10 millionů korun. Návrh přednesen za vše-
obecné nepozornosti.
Ob. st. p. Březnovský vytknuv, že sbor jeví tak
malou pozornost při podobné důležité záležitosti, stě-
žoval si, že akce assanační v minulém desítiletí valně
nepokročila. Pravil, že delegace česká mncho musila
se namáhati, aby dosáhla prodloužení zákona assa-
načního a přál si, aby v příštím desítiletí bylo v as-
sanaci pražské vykonáno více. Žádal také, aby „ma-
jitelé“ assanační kanceláře (Hlučná veselost.) jevili
zdatnější činnost. Přání odkázáno radě městské a ná-
vrh na uzavření výpůjčky byl schválen.
Potom učiněna usnesení o řadě záležitostí as-
sanačních (referent mag. rada p. dr. Stein). Usneseno
podati žádost za vyvlastnění nemovitostí v assanačním
obvodu pražském na Linhartském náměstí. Schválena
byla koupě následujících nemovitostí: čp. 114—I. o
Veroniky Tomáškové za 52.000 K, čp. 244—II. o
J. a R. Koldovských za 40.800 K, dvou dílců čp. 216—
V. od B. Kroupové a V. Součka za 36.000 K, čp. 134-v
od Josefa a Jana Černých a Frant. Černé za 23.000 K.
masný krám č. 1 v Josefově od J. Steina za 17.000 K
a dílce „b“ od čp. 167—V. od náboženské obce židov-
ské za 4000 K-
Schválen byl prodej staveniště č. 6 v novoměst-
ském asanačním obvodu za 600 K za čtver. sáh pp.
manželům Čeňku a Matyldě Müllerovým a Janu
Adamovi
Schválen byl návrh na Eoupi krámu čís. 1
doktor
Vlček
Horáček
Březnovský
Stein
Březnovská
Tomášek
R Koldovský
B Kroupa
V Souček
Josef
Černá
František
J Stein
Čeněk
Müllerův
Jan Adam
Ob
linhartský náměstí
Josefov
Míěstský spořilelna
21
article
Prašné brány od slč. Hermíny Duffeovy ve výměře
9.8 čtver. sáhů za 50.000 K. — Rovněž bez debaty
schválen byl návrh, aby od p. Otakara Šťastného kou-
peny byly krámy č. 5 a 6 u Prašné brány v celkové
výměře 9.8 čtver. sáhů za 100.000 K
Schválen byl prodej staveniště č. 8 na Újezdě
ve výměře 139.5 čtver. sáhů p. Rud. Horovi za 360 k
za 1 čtver. sáh a prodej staveniště č. II. na Újezdě
ve výměře 120.32 čtver, sáhů p. Janu Petrákovi za
350 K za 1 čtver. sáh. — Dále byl schválen návrh
na stavbu stokového potrubí v ulici Libeňské v Ho-
leševicích mezi ulicí na Maninách a třídou Okružní
nákladem 7500 K. — Schválen rovněž návrh na stavbu
sběrače č. III. od Janského náměstí přes Židovský
hřbitov, ulicí Sanytrovou, Křižovnickou a ulicí Karo-
linv Světlé až k ulici Anenské nákladem 175.000K
Povolen byl náklad 1125 K na zjištění polápěcím zvo-
nem, kde se nalézá zbytek sochy sv. Františka z mo
stu Karlova. Návrh tento s povděkem uvítal ob. st
p Herain a přimlouval se, aby zvolena byla zvláštn
komise k rozhodnutí ctázky, zda nalezené součástky
soch mají býti znovu na mostě Karlově postaveny
Návrh odkázán radě městské
Schválena byla zpráva komise (referent m. r.
Zikan) ku prozkoumání závěrečných účtů Městsk
spořitelny pražské za rok 1902.
Při doplňovací volbě pěti členů výboru Městské
spořitelny pražské byli zvoleni pp. Jan Červený, d
Karel Groš, Hynek Kreutzer, dr. Jan Vlček a Václav
Voitl, za náhradníky zvoleni pp. Josef Jirouseka
Rudolf Tereba.
Duffeův
Otakar
Hora
Petrák
František
Karlův
Herain
Zikan
Červená
Groš
Kreutzer
doktor
Vlček
Voitl
Jirousek
Tereba
Újezd
Maniny
Janský náměstí
Kara
Karlov
městský spořitelna
čtvero
22
article
Schválen byl návrh, aby starostovi král. hla
měsla Prahy p. dru. Vl. Srbovi na čas trvání jeho
úřadu uslanoveny byly příslušné požitky (12.000
služného a 6000 K na kočár).
Do komise ku prozkoumání účtů a knih admini-
strace pachtu daně potravní na čáře v Praze za rol
1902 zvolení pp. Bohdan Bennewitz, Václ. Brož, Václ
Kasalický, Ant. Siřiště a F. A. Urbánek.
Do komise ku prozkoumání účetních závěrek dů-
chodů obecních a fondů ve správě obce se nalézajícícl
za rok 1902 zvoleni pp. Josef Bašta, Bohdan Benne-
witz. Jan Fiala, Aug. Marsano, Al. Vaníček a dr
Jan Vlček.
Zamítnuty byly následující stížnosti: R. Te-
reby proti povolení ápatrového domu na stav. čp
398—II.; A. Jeřábkové proti bourání domu čp. 428—I.
J. Doležala proti schválení pozemku čp. 209 v Podskaii
za stavehní parcelu (návrh p. ob. st. Práška na vy-
hovění stížnosti zůstal v menšině); stížnost téhož
proti povolení stavby třípatrového domu na tomté
pozemku; K. Macáka proti nevyhovění zřízení sklep-
ního okna v chodníku před domem čp. 1010—II.: L
Spieglera proti nařízenému vyklizení sklepního bytu
v domě čp. 430—VII.
Srba
Bennewitz
Václ
Brož
Antonín
F A Urbánek
Bašta
Benn
Fiala
Aug
Vaníček
Vlček
R T
A Jeřábek
I J Doležal
Prášek
K Macák
Praha
L Spiegler
23
article
Vyhověno bylo stížnosti B. Klingmollera proii
nařízenému vyklizení sklepní místnosti, za dílnu po-
važované: M. Löschnerové do nařízeného předláždění
nádvoří domu č. 553—I. Částečně vyhověno stížnosti
A. Heřmanové za povolení lhůty ke zřízení chodníku
Schválen byl návrh, aby od manželů Fr. a Ž. Ebe-
lových zakoupen byl ku prodloužení ulice Nerudovy
v Libni dům čp. 114—VIII. ve výměře 109 čtver. sáhů
za 7800 K
Schválena byla sazba pro zřizování domovních
přípojek k veřejným stokám uličním v Praze dle § 80.
zák. ze dne 5. října 1902. — Dále schválen byl ná-
vrh, aby z přebytku pachtu c. k. potravní daně na
rok 1902 věnován byl podpůrnému fondu pro úřad-
níky a zřízence pachtu daně potravní na čáře v Praze
obnos 50.000 K
M Löschner
A Heřman
Nerudův
Libeň
Praha
24
article
Schválen byl návrh na povolení nákladu 1030
k rozmnožení sboru hasičského o 1 muže k hlídce
u pokladny měst. berního úřadu. Pan Kasalický
přál si, aby ministerstvo financi bylo požádáno o hra-
žení nákladu na střežení berních úřadů hasičskými
orgány. — Dále schválen náklad 3910 K na opatření
23 nových požárních automatů
Po referátu mag. rady p. Prusíka schváleny
byly návrhy: na zřízení lidových říčních lázní v Ho-
leševicích při levé straně pobřežní proti Bulovce ná-
kladem do 30.000 K a na zřízení nové plovárny př
obecních lázních na Vyšehradě nákladem do 17.500 K
— Schválen byl návrh na zřízení nové verand) při
obecním hoshinci na Nebozízku nákladem 7300 K
Pan Kasalický navrhoval odročení této záležitosti
Pan Šindelář poukazoval k tomu, že koncesiv
této restauraci má úřadník obecní a označoval to za
nepřístojné. Pan Voitl poukazoval k tomu, že na ta-
kcvý skvost, jakým je Nebozízek, Praha nejméně na-
kládá. Při půjčce 10 mill. K nikdo nepromluvil a pro
směšný tento náklad jeví se takový zájem. Obětujte
něco pro krásný sad, aby lidé nemusili z Prahy na
venekl
Návrh na úpravu požitků delinitivních třídních
učitelek na městské vyšší dívčí škole v Praze a uči-
telek na přípravce při téže škole (návrh byl v neděl-
ním čísle „Nár. Listů“ uveřejněn) byl schválen po
přímluvě p. m. r. dra. Holukovského. Týž při-
mlouval se za upravení platu učitelkám industriálním
a za definitivní jich postavení na vyšší dívčí škole.
Za totéž přimlouval se ob. st. p. Rašín. Návrh od-
kázán radě městké.
Dále vyřízena řada osobníchi záležitostí a schůze
o 7. hod. večerní skončena.
kasalický
Prusík
Šindelář
Voitl
doktor
Rašín
Bulovka
Vyšehrad
Praha
25
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Deset dnů vnitřek nedobytné pokladny v kance
láři sanač. sdružení členů skrývá několik set vklad-
ních knížek sv.-václavské záložny a deset dnů vkla-
datelé, majitolé těchto knížek čekají, až zahájen
bude 50% vyplácení jich vkladů. Mnozí už jsou po-
enopitelně nespokojeni. Každého rána s touhou p-
trají v rubrice o krachované záložně v novinách p
zprávě, že sanační sdružení konečně si vymohlo pe-
níze, k výplatě vkladů potřebné, ale touha jejicl
sotva v tomto týdnu bude splněna. Nedočkavi vkla-
datelé jsou v kanceláři neustále konejšeni: „Jen ješt
počkejte několik dnů. Člěte noviny a jak se dočtele
že máme peníze, přijďte a peníze dostanete.“ Tato
polěšilelná zpráva sotva dostane se do novin ještě
v tomto týdnu. Ovšem je na všech možných stra-
nách učiněno opatření, aby zápůjčky na vkladní kníž-
ky bylo docíleno. Rozmanité bilance byly opatřeny
ale o číslicích neradno podávati zprávu, dokud není
vše skoncováno a vyřízeno. Včera o bilanci uvažoval
techničtí znalci jednollivých peněžních ústavů, které
mají žádaný lombard poskytnouti. Tito znalci, ovšem
přísní, ale nestranní, shledali dle číslic zjištěných, že
knížky vkladní svalo václavské záložny mají cenu
40.9%. Zpráva o tom bude sdělena ředitelstvím do-
tyčných ústavů k definitivnímu rozhodnutí. Když
vše výtečně skončí a peněžní ústavy poskytnou lom-
bard 35%, nastane sanačnímu sdružení členů slarost,
získati dalších 15% na vyplácení vkladů. Snad v této
příčině „Důvěra“ očekávání nezklame.
svatý
26
article
Jsou k tomu ještě mnohé trnité cesty. Jeví se ně-
jaká nespokojenost, nevraživost a neupřímnost v celé
sanační historii sv.-václavské záložny. Včera kurato-
rium opět vyrukovalo s protestem. Uvádí ve svém
kommunique: „O deputacích, v poslední době ze zá-
ložny podniknutých, nemělo kuratorium ani tušení
nebyly vyslány se svolením kuratoria. Kuratorium
v těchto dnech usneslo se podniknouti nyní poslední
krcky na odvrácení konkursu.“ Bylo by zahodno
aby si kuratorium uvědomilo zprávu o valné hro-
madě sv.-václavské záložny, v níž předseda kuratori
probošt p. dr. Karlach jásavě sdělil, že vše je zachrá-
něno. Neví-li kuratorium co děje se v záložně, my
mu to povíme. Řeč proboštova na valné hromadě pro-
nesená, byla v záložně považována za zabiják cel
další sanační akce. Nejen ve výboru záložny, ale i v sa-
načním sdružení členů, které nyní jedině pečuje
o odvrácení kalastrofy konkursní. A ve schůzích ne-
jednou řeč proboštova byla označena za nejdražší, po-
něvadž stála 800.000 K. Po řeči proboštově uvázle
totiž úplně kolo sanační. Jestli se kuratorium domnívá,
že akademickými projevy něco zachrání, klames
velice. Ať jen vyšlo své zástupce na půl dne do kan-
celáře sanačního sdružení v prvém patře v nádvol
budovy sv.-václavské záložny. Musí však míti nervy
dobré, aby snesli veškeré ty projevy běd, strastí a zou-
falství. Pak bude kuratorium jinak soudit o situse
členů i vkladatelů. V novinách byly pohnutlivé zprávy
o tom, že lidé ztratili veškeru spokojenost, veškeren
klid, že lidé dokonce sešíleli z katastrofy záložny.
ale kuratorium pořád nic. Kuratorium vytýká nyní
že bez jeho vědomí byly na různá místa vypraveny
deputace. Ano, stalo se tak po mnohých ukrutně roz
čilujících scěnách a výjevech v záložně a zůmyslně
bez vědomí kuratoria, poněvadž dnes v záložně každý
doktor
Karlach
27
article
je přesvědčen o tom, že kuratorium nikoli podporuje
nýbrž brzdí rychlé a klidné vyřízení celé sanačn
akcel
Kuralorium sděluje: Sanační fond, nacházející n
u kuratoria, obnáší 1,742.346 K 8 h; týž fond vy-
koupil vkladních knížek za 1,002.159 K 37 h, daro-
váno mu bylo přímo knížek v ceně 354.098 K 23 h
lakže má knížek v ceně 1,356.257 K 65h.
Včera byl zaslán záložně sv.-václavské soudnl
výměr o pozůstalosti J. Orta. Pozůstalost má aktiv
290.284 K 49 h, dluhů 238.207 K 23 h. Na poplatcích
je předepsán obnos 9300 K 90h.
svatý
J Ort
28
article
Vracíme se opětně k rejstříku členů, poněvada
k tomu stále ještě s pochopitelným zájmem vzhl-
žejí vkladatelé. Dle stanov jsou členové záložny po-
vinni schodek hraditi a valná hromada usnesla se na
repartici. Ale rejstřík členů je prožlukle falešný. Mnozi
přáli si, ano i vyzývali, aby seznam členů byl uve-
řejněn. Kdyby se bylo přání tomu vyhovělo, nasta
by velmi podivný ruch, neboť v seznamu jsou zapsáni
lidé, kteří s největší rozhodností popírají, že jsou členy
sv.-václavské záložny. Až celá ta repartiční rekoman-
dovaná výzva adresátům bude seřaděna a seskupena,
budo to zajímavá stafistika. Výmluvnější, než řada
fulminantních řečí. Rekomandované přípisy s vyzvá-
ním ke složení repartice byly zaslány 3600 adresá-
tům, majícím dle rejstříku členů 13.000 podílů. Z tách
přes 800 (doposud) dopisů bylo záložně vráceno jak
nedoručitelných. Valná část adresátů již zemřela. Jen
namátkou vybrali jsme z těch vrácených dopisů 10
označených poznámkou, že adresáti zemřeli. A těchto
10 členů mělo 32 podíly. Dalších 150 adresátů s 500
podíly naprosto popírá členství v záložně a přes 300
skutečných členů záložny se 600 podíly předložil
vysvědčení úplně nemajetnosti. Kdo ze členů byl na-
lezen, to jsou v prvé řadě úřadníci. Ti snaží se vy
hověti usnešení o repartici, ale více podniknouti ne-
mohou. Domnívá-li se kdo, že konkursem dosáhn
vrácení všech svých vkladů, nechť se o důsledcích
konkursu nechá poučit. Bude-li exekucemi pronásle-
dovati úřadnictvo, každý haléř bude skropen slzami.
Mnozi
29
article
Klamou se také ti, kdož počítají v bílancích o zá-
chraně záložny s příspěvkem 2 mill. korun od členů
Jestli dle nynějšího stavu věci členové složí 200.000k
bude to suma na jejich poměry ohromná.
V záložně i v kanceláři sanačního sdružení členů
opakují se výjevy ze dnů minulých. Přicházejí lidé
protestují proti tomu, aby byli považování za členy
záložny. Jiní opět dokazují, že nemohou zaplatiti an
haléře. Jedna žena z Libně přišla jměnem svého
muže „majilele domu“ oznámit, že muž je dělníkent,
pracuje za 1 zl. denně a nemůže tudíž ničím přispěl
k sanaci. A tento člen má platit za 18 podílů po 300
korunach! Asi před 20 lety vypůjčením peněz stal se
členem, dluh zaplatil a pak o všecko přišel. „Ať t
zaplatí ten, kdo to ukradli“ prohlašovala žena.
Libeň
30
article
Členové, kteří si ze záložny peníze vypůjčilia
tím se členy stali, valné chuti rovněž nemají platit
repartici. Jeden z nich, J. T. takto na své členství
nazírá: Zákonnou formou členem záložny jsem s
nestal, neboť nikdy jsem se za člena nepřihlásil, nikdy
jsem nebyl tázán, chci-li se členem stáři a také mně
žádný členský arch zaslán nebyl. Vypůjčil-li jsem s
peníze, nestalo se tak proto, abych se stal členem
záložny. Nepočítejto tedy se mnou jako se členemi
K. B. píše: „S poděkováním vracím zaslané mnš
vyzvání na zaplacení repartice za 4 podíly, neboť čle-
nem záložny byl můj muž, v roce 1895 zemřelý. Já
jsem sice záložně dlužna, ale nic jsem nepodepsala
a tedy členem nejsem. Budu se žalobou domáhati,
abych zbavena byla nesprávného členstvíl“
Z dalších odpovědí a projevů o repartici upoml-
naných členů tyto ukázky vybíráme:
J. K. „Byl jsem sice členem záložny, ale na-
sledkem humanního jednání této záložny byly mně
veškeré skvosty zabaveny a prodány, takže jsem byí
úplně ožebračen. Dnes ničeho nemáml
F. B. „Zavazují se složit 300 K, ale teprve lehdy
až bude sanace zajištěna. Vyhodit na nejisto 300 k
nemohul“
R. Š. „Odvahu, že jsem o repartici vyzýván, ne-
mohu ani náležilě kvalifikovati. Kdyby se podobns
vyzvání opakovala, považoval bych jednání výbor
za nereclní a dle toho bych zařídil dalsí kroky.
31
article
H. W. „Byl jsem sice členem záložny, ale
záložnou už jsme dávno vypořádán. Za to nemohu
já, když mne lehkomyslný úřadník ze seznamu na
vyškrtl.“
J. K. „Mám od notáře podepsanou kvitanci, z
jsem dostal od záložny svůj podíl vrácený.“
J. K. „Když jsem se dlužil peníze, nikdo mně ne
řekl, že ručím celým svým jměním záložně. Kdyby
mně to byl řekl, nikdy Bych peníze nechtěl. Jsem okrae
den beztoho o své podílyl
T. R. „Někdejší moje členství v záložně už dávne
pominulo. Adie, sv.-václavská záložnol“
K. J. „Mám složit repartici za 8 podílů, ale ne
mám peněz. Jsem 60 let starý a abych rodinu uživil,
sloužím jako vrátný bez výslužného, takže po veškeré
lopotě a strádání colým životem zlé budoucnosti hle-
dím vstříc následkem nepoctivého a bezcharakterního
jednání funkcionářů ve sv.-václavské záložně. Utrpěl
jsem už velkou ztrátu tím, že jsem v záložně o 320
K přišel, a bude-li repartice na mně soudně vymahána,
bude v mě rodině dílo zkázy dokonáno. Ostatně
podotýkám, že dle stanov neměl jsem býti ani členem
poněvadž nejsem katolíkem! (§ 19. odst.2
stanov).
H W
32
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Opět jedna. Roztomili naší přátelé dra-
hého jazyka všimnou si nás jen tehdy, když
za nějakým českým darebákem zavrou se dvěře
kriminálu, neb když člověk se slovanským jmé-
nem — mnohdy je to nejzarytější Němec —
utrží si ostudu. V takovém případu jsou tu
hned, jako jistí okřídlení tvorové, jichž největšl
blažeností je sedět a rýpat se v tom, co ve
slušné společnosti sice se lexikálním slovem ne-
označuje, kterýmžto slovem neváhal ale Viktor
Hugo nadepsati kapitolu ve svých »Bídnicích«.
Opět jedna! volají dnes v nadpisech úvodních
článků, jež přinášejí. Jaká? Oč tu běží? Opět
jedna česká zkrachovaná záložna a sice v Ka-
teřinkách u Opavy, která hanebným způsobem
okradena byla dobrodruhem, jenž vydávaje se
za vlastence a národního buditele přišel tam
z Čech, aby tam soukmenovce okradl a Kate-
řinky — druhdy tak proslavené české před-
městí Opavy — pro vždy snad nám odcizil
Ano, opět jedna, kdežto poctiví, neporušení
Němci kriminálů a podobných institucí ne-
mají ani zapotřebí, protože se vůbec u nich
nekrade, poněvadž pověstný »český cirkl« —
abychom užili slov »Aussiger Tagblattu« — je
českou speciální vlastnosti, kdežto Němci, jak
z důstatek známo, nezavírají ty, kteří bez vě-
domí a přivolení vlastníka atd. cizi věci movitá
berou, nýbrž ty, kteří takovými věcmi p. t
Němec
Hugo
Ka
Opava
Čechy
Aussiger Tagblatt