ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 e55437c0-75e3-11dc-a695-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 31 celkem · entity: person 104, place 48, org 13, work 3
1 masthead
Strana4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
18. dubna 1907. Císlo 108.
4 article
jestliže vláda pevně se bude opírat o zákon. Jest ale otázka, není-li příčina petrohradských pověsti jiná a hlubší. Mezitím také známý profesor a diplomat Martens prohlásil v »Timesue dumu za zralou, aby byla rozpuštěna. Stane-li se tak, my ovšem budeme litovati, že ani druhou dumou ústavný život v Rusku neuveden v pravidelné koleje. Zde však nejde o cily, nýbrž o fakty. Druhá nejednala dobře hned v den svého zahájení, když poslanci středu až na Petra Struwa a Stachoviče, a všichni poslanci levice zůstali neuctivě sedět při čtení carského posel- stvl. To se v evropských parlamentech nedělává. Ruští poslanci, kteří revoluční silou převáděj plagiát Evropy do Ruska, neměli již z politi- ckých důvodů hned v prvý den učiniti něco tak nepolitického. Druhý čin dumy, který na rozhodujících místech nemohl vzbuditi příjemný dojem, je výsledek voleb do vyznáňové komise. Do této komise zvoleno 36 členů a všechny víry v Rusku vyznávané jsou v ní četněji zastoupeny, než pravoslaví. Židé mají ve sněmovně tři poslance a do této komise zvoleni Židé čtyři. (Všichnt židovští kandidáti při volbách nestavějí na odiv svůj původ a víru.) Pravoslavný člen zvolen pouze jeden, pop Tichvinský, a smýšlení jeho prý není pravoslavně. Složení této komise je na pováženou, ale ona dosud nezasedala, pročež nezavdala přímé příčiny, aby zakročeno bylo proti dumě. Co však druhé Hosudarstvenné dumě dlou- hěho trvání nevěští, jest agrárně-kommunistické polilika její většiny. Cil většiny je týž, jako loni: chce vyvlastnit všechnu šlechtickou půdu ve prospěch sedláků. Myslenka tato je tak ohromná a dalekosáhlá, že provedení její, kdyby na ně kdy došlo, nemohlo by se vykonati ani brzo, ani hladce. Nedá se pomysliti, aby car stát a vláda pomáhali tak velikému převratu.
Martens Petro Struwa Stachovič Rusko Evropa
5 article
Prvá duma myslila na holé zabrání šlechtické půdy, druhá si představuje, že by se expro- priace dala provésti nuceným výkupem a hledá již průměrnou cenu za desjatinu, jež by obná šela asi 120 rublů. Mnoho dní bylo v hosudarstvenné dumě ztráveno mluvením agrárně-komunistických řečl Nebyly to debaty, nýbrž kathedrové přednášky a agitační řeči. Úmysl byl zjevný: dumské řeči nemohou býti skonfiskovány, možno tedy novi nami a zvláštními otisky rozšířiti je po všech končinách říše. To se také děje, a prvým účin- kem jejich je nové vzplanutí agrárných bouří. Obnovení agrárných bouří děje se právě v kurské gubernii, v újezdech grajvoronském lgovském, dmitrovském a j. Šlechta kurské gu- bernie poslala carovi telegrafiekou stížnost na selské násilnosti a přímo viní hosudarstvennou dumu, že »a její tribuny ozývají se výzvy k zá- chvatu soukromé půdy« a že ministři ničeho proti tomu nedělají. Šlechla pak prosí cara aby »potvrdil svým slovem úplnou nedotknutel nosť soukromé držby a nepřípustnosť expro- priace půdy«.
Šlechta
6 article
Podávajíce stručnými rysy nakreslený obra položení v hosudarstvenné dumě, nemůžeme za mlčeti své politování, že v úřadních telegramech našim listům dodávaných, ani zmínky se ne- činí o věcech tak podstatných, jako jsou zmí něné agrárně-kommunistické řeči středu a levice. Úřadní telegramy dost obšírně podávají zprávy o konfliktech středu a levice s pravicí, výpa- dech na vládu a pod., ale konflikty podobné odehrávají se také v jiných parlamentech. Co však dosud v žádném parlamentu do hosudarstvenné dumy tak otevřeně hlásáno nebylo, co je specialností parla- mentu ruského a co jej učiní historickým, to je buď z pohodlí nebo z úmyslu zatajováno. Spíše z úmyslu, neboť když bude doma roz- puštěna, obecenstvo bude míti dojem, že nebyl k tomu dostatečné příčiny — a o vzbuzení ta- kového dojmu asi jde.
7 article Německo a Prancie.
Německo a Prancie. Bagdadská železnice zavdala podnět k nej- větším obavám ve Francii. Mnozí politikové publicistě, mezi nimi zejmena náš přítel Chéra- dame, upozorňovali na nebezpečí německé expanse v Malé Asii. Díky energické kampani těchto francouzských politiků bylo nebezpečí valně zmírněno a organisace bagdadské dráhy za vlivu německého i francouzského kapitálu byla provedena tak, že německý císař se vy- jádřil: »Bagdadská dráha je jedním z těch kulturních činů, jež by mohly sjednotiti Německo a Francii.« To jsou ovšem krásná slova, jež zněji velmi efektně, ale jež nenaleznou asi kýžený ohlas ve Francii, již aféra marocká na- učila být nedůvěřivou. Zajímavý článek o poměru německo- francouzském přinesl římský žurnál »Corrier della Sera« inspirovaný Visconti Venostovi Pisatel věří v možnost náležitého dorozumění Německa a Francie v záležitosti marocké. Ne- bezpečí konfliktu pro Marokko bylo již jednou, skoro zázrakem zažehnáno. Po druhé asi byse podobný zázrak s těží opakoval. Marokáni ovšem těží pro sebe ze sporů Německa a Francie správně pravil Ribot, že dokud se budou hádat tyto dva státy, nebude s Marokkem rozumné vyjití. Pařížská »Presse« uveřejňuje zajímavé vývody stařičkého Emila Olliviera, který jako všemohoucí ministr Napoleona III. hrál před r. 1870 tak vynikající roli. Starý státník. jenž neunavně pracuje na dějinách druhého clsařství a vydává zajímavá díla a pojednání historická, prohlásil, že nevěří v možnos války Francie s Německem. Německ nemá prý válečných úmyslů, též Francie není odhodlána započít válku pro Elsasko a Lotrinsko a tak je mír zajištěn, neboť Marokko ne může vzbuditi nebezpečí válečné
Chér Visconti Ribot Ollivier Elsasko Německo Prancie Francie Asie Maroko Lotrinsko Presse Corrier della Ser
8 article
Proti Clémenceauovi pozdvihl se velký hluk, poněvadž chtěl učinit obtíže slávě národní hrdinky panny Orleánské v její rodném městě. Ze všech možných listů byly chrleny kletby na nevlastenecké jednání presidenta kabinetu. Úřadní zprávy telegraficky oznámily bližší podrobnosti sporu. Zdá se, že tu jde jen o mocnou klerikální štva- nici proti Clémenceauovi, neboť z důvodů čistě vlasteneckých nelze proli jeho zakročení nic namítati. Clémenceau výsvělil své stanovisko. Nechtěl, aby oslava Jeany d' Arc měla jako dosud převážně církevní ráz — což je pochopitelně již z toho důvodu, že Francie a církev stojí v příkrém sporu. Na- proti tomu však chtěl Clémenceau, aby oslava národní hrdinky byla konána s ještě větší okázalostí nežli dosaváde to zvýšením účastenství civilních a vojenských činitelů. Clémenceau právě chtěl zameziti, aby biskupové této slavnostní příležitosti nemohli po- užiti k bojovným projevům proti republice. Kněži ovšem bouřili veřejné minění proti Cl- menceanovi a měšťané v Orleansu, věřící již že slavnost bude poškozena, souhlasili s nimi. Obecní radové poslali Clémence au o telegrafický protest, na který před- seda kabinetu hodlá odpověděti otevřeným listem. Proto jistý nacionalistický list poznamenává: »Clémenceau píše příliš mnoho, je více žur- nalistou, nežli ministrem, musím mu dáti brzo příležitost, aby svůj talent opě uplatnil na svém pravém místě!« Je to ovšem zbožné přání reakcionářských nepřálel starého a energického Clémenceaua, aby opustil vládu a vrátil se opět k redakčnímu stolku.
Clémenceau Jean d ' arkus Francie Kněž Orleans
9 article Volební ruch.
Volební ruch. Z Tábora. Dnes 18. dubna o 7. hodině večerní koná se v sále Sokolovny veřejná schůze voličů městské skupiny táborské, na které pro mluví společný kandidát strany svobodomyslné a strany národní pan Jaroslav Mattuš. Schůze voličů venkovských obci ve Hlinsku. (Původní zpráva „Nár. Listů“.) Schůze, kterouž důvěrnický výbor národní strany svobodomyslné pro okres hlinecký svolal na 14. du- ben 1907 do Ininska za tím účelem, aby voličov venkovských obcí okresu hlineckéh pojednali o volbách do říšské rady, stala se památ nou manilestací pro zásady, jež háj národní strana svobodomyslná, Celým svým průběhem i obrovským účasten- stvím voličů ze všech obcí okresu hl- neckého stala se tato schůze událost mimořádného významu. O 1. hodině odpolední bylo v divadelním sál hostince p. Josefa Adámka zahájeno shromážděn voličů předsedou Karlem Adámkem. Přísedící zemského výboru Karel Adámek uvíta účastníky, vyznačil význam a účel této schůze a před- stavil p. MUDra. Františka Malinského, stalkáře z Ro nova, hlineckého rodáka, jenž přijal kandidaturu pr volební okres venkovských obcí.
Mattuš Adámek Mudra Malinský Tábor Hlinsko
10 article
MUDr. František Malinský podal obsáhlý výklac o úkolech čoské politiky, v němž nejprv rozebral programy všech českých stran a srovnalje s programem národní strany svobodomyslné. Dovodi neodůvodněnost tříštění národa českého v strany stavovské, vždyť veškeré stavy maj místo ve straně svobodomyslné, jež stej nou péči a stálý zájem věnuje veškerým požadavkům a potřebám veškerých povolání a stavů, v národě če- ském zastoupených. Nebezpečí z drobení celo- národní organisace ve zvláštní organisnce jest pro naši českou věc a prospěch celého ná- roda velikým a vedlo by k zápasu všech proti všem, jenž by se stal osudným celěmu českému národu. Politika národní strany svobodomyslné jest a musí býti pokroko- vou, osvětovou a dbáti zájmů všech vrstev českého národa. Klerikalismus jest mezinárodní a i agrárnická organisace, stavíc hmotné zájmy před zájmy národní, povede k internacionální organisaci a působí tak k tomu směru, nepřáteli če- ského národa vílaněmu, uby totiž strany národní zmizely a na jejich místo nastoupily strany hmotných
MUDr Malinský
11 article
zájmů. Vedle internacionály zelené vy- růstá internacionála černá. Velký náro může sněsti, když se strany podle stavovských zájmo organisují, alle malému národu, jako jest národ český jest to na škodu, neboť jen v semknutých řa- dách veškerých českých občanů lze vy- bojovati českému národu jak v jeho celonárod- ních zájmech, tak i v jeho stavovských potřebách úspěchu. V Němcích i sociální de- mokraté jsou v první řadě národními a pouze tam kde jde o uznání národního rázu menších skupin jino- národních příslušníků této strany, vzpírají se tomute uznání a jsou internacionálními. Situace politi- cká vyžaduje jednotného postupu če- ských řad v boli volebním, aby náro náš v příštím parlamentě byl zastou- pen silným jednotným sborem svýc poslanců v zájmu celého národa a tím veškerých jeho stavů. (Výborně! Hlučn souhlas.) Předseda Karel Adámek vylíčil vý znam voleh do příští říšské rady. Význam tento jest mi mořádným a vysoce důležilým, poněvadž nejde jedině o uhájení zájmů národních, nýbrž na cházíme se v době velikého převratu
Němec Adámek
12 article
Stojíme v zápasu velikém dvou proudů v zápasu pokroku a zpátečnictví. Příčiny tohoto zápasu nejsou místní, v celé Evropě vzedmuly se tyto dva proudy a do víru zápasů těchto dvou světo myšlenkových stržen jest i národ český. Zpátečnické živly jsou mínění toho, že udeřila jejich hodinaa že nastala ona jimi kýžená a vítaná doba, kdy mohou dojíti svého cíle a splnění svých přání. Veden zpátečnických řad v tomto zápasu velikém jest jednotně, ono stojí vedle kněžstva a nad ním, řízeno jest jezovity, jejichž povelu mu- si se podrobiti i nižší kněžstvo, ač mnozí z něho proti své lepší vůli musí konati služby tomuto směru. Otovřeně to přiznávají někteří kněži i pokud se týká kandidtury MUDra. Fr. Malinského, již pod- porovati nemohou, poněvadž nesmějí. Nejlepším nejvýznamnějším znakem této odvislosti, v níž se kněžstvo katolické nachází, jest osu Zemské jednoty katolického duchovenstva českého Poněvadž jednota tato, jakožto středisko k hájení snah nižšího kněžstva, stala se vyššímu duchovenstvu, ne- přejícímu samostatnějšímu snažení svých podříze- ných, nepohodlnou, zničena byla na povel vyššího duchovenstva, Tato událost způsobila i v kněžstvu samém hlasy, jak mohou kněži nutiti li český, aby se podrobil jejich veden v boji za svoje práva, kdyžveškeré kněž stvo české jest tak porobeno a nemá an tolik samostatnosti, aby mohlo zach- vati si svou vlastní organisaci spol kovou. Kdyby vedení českého národe octlo se v rukou kněžstva, bylo by je zdánlivě v rukou kněžstva, a př panující nesamostatnosti kněžstva českého ocitl by se vedení věcí českých v rukou jiných, v ru- kou cizích, totiž cizáckého, párodu českému odjakživa nepřátelského řádu jezovitské- h o. (Bouřlivý souhlas)
Mudra František Malinský Evropa
13 article
Řečník výňatky ze spisů K. Havlíčka, z řeč dra. Eduarda Grégra a citáty z historiků i konser- vativního směru i výňatky z bully papežské, kterou v XVIII, století byl řád jezovitský zrušen, dovozuje význam zhoubného působení tohoto řádu. Schůze svolána byla, aby se vyjasnily poměry, by voličstv mohlo a dovedlo zaujati při příštích volbách do říšsk rady správné stanovisko. Pořadatelstvo vykonalo svu povinnost, celé shromáždění projevil souhlas s kandidaturou národní stra ny svobodomyslné, jež kandiduje MUDra Františka Malinského, statkáře z Ro- nova, za poslance pro obvod venkovských obcí, ste dujíc bouřlivou pochvalou jeho kandidátní řeč. Jes potřebi, aby účastníci hlásali dál mezi svými spolu- občany to, co na dnešní schůzi slyšeli Národní strana svobodomyslná ne- potřebuje konati své schůze při zavře- ných dveřích a báti se vystoupiti s věc svou před veškeru veřejnost, jako čin strana klerikální, jež roztrušováním lživých zpráv klame voličstvo. Přišla doba, kdy každý volič musí svědomitě konat svou povinnost a vědom si býti toho, by dle neilepšího přesvědčení ji vykonal. Od- toho záleží vývoj české politiky na dlouhou dobu, za ni nebudou zodpoví dati jen čeští poslanci, ale i voličov sami. Řeči obou řečníků byly sledovány s napjatou po- zorností a přijaty nadšeným souhlasem a bouřlivou pochvalou, zvláště závěr řeči předsedy schůze přím uchvátil mohutným dojmem.
K Havlíček Grégr Malinský ro
14 article
Předseda, okresní starosta Karel Adámek, vyzval účastníky, aby, přejí-li si nějakých poznámek nebe vysvětlivek anebo dotazů, ujali se slova. Přítom n vůdcové klerikální agitace v okresu hlinecký farář P. Václav Marek a ronov- ský farář P. Elitzer, kteří celé schůzi byli příto nni, byli jako zařazanía citíce pádnost a nerratnost důkazů, ji- miž za souhlasu celého velikého toho- to shromáždění byla prokázána nevhodná a nevlastenecká a všem vrstvám českého lidu příme škodlivá, největším odvěkým nepřílelem českého ná- roda, řádem jezovitským rozdmýchaná, zosnovaná vodená činnost klerikální strany, zakrýva jíc pravé své cíle rouškou velice průhled- nou, předstírané péče o zájmy země- dělstva, ani nehlesli a zahanbeni vytra- tili se ze shromáždění. Poněvadž nikdo k slovu se přihlásil, bylu památná tato schůze ukon- čena. Účastníci, kteři ze všech obcí okresu hlineckého dostavili se do schůze, pod mohutným dojmem zna- menitého průběhu této schůze spouštěli sál, jenž, ja- kož i veškeré místnosti sousední i chodby byly na- plněny do poslodního místa. Obrovské účasten- ství i zdařilý průběh schůze řadí tot shromáždění mezi nejdůležitější a nej památnější politické projevy občan stva okresu hlineckého.
Adámek P Elitzer
15 article
Z Jistobnice. (Původní dopis.) V neděli dne 14 t. m. pořádal dr. Hynek Lang schůzi voličskou v městě našem. Průběh její možno nazvati zdařilým. ba velkolepým. Prostranný sál hostince „U modre hvězdy“ byl voliči tak přeplněn, že nemohl pojmout všecky účastníky, přemnozí musili se tlačiti v síni K návrhu starosty města p. Jana Maděry zvolen by předsedou schůze p. František Slaba, mlyná a majitel realit v Jistebnici, za jeho náměstka pan František Rajtýr, starosta obce v Drahněticích zapisovatelem p. Richard Louda, akademický malíř v Jistebnici. Zahájiv schůzi, žádal předseda. aby se neopakovaly pohoršlivé scény jako při schůzi pořádané dne 1. t. m. kandidátem katolických země- dělců p. Dvořákem, jež nijak ke cti města nesloužily
doktor Lang Maděra Slaba Rajtýr Louda Dvořák Jistebnice Drahnětice katolický země
16 article
Pak pojednal o významu a důležitosti nastávajících voleb a představil p. dra. Langa jako kandidáta po- slanectví, který, bude-li zvolen, hájiti hodlá zájmy celého národa a všech jeho stavů. Po tomto pro slovu promluvil p. dr. Lang svoji řoč programovou. hluboce založenou, jasně a účinně. Zmíniv se o zá- sluhách národní strany svobodomyslné o uskutečnění a zavedení všeobecného práva hlasovacího — tohoto demokratického požadavku, nastínil program příští poctivé a demokratické strany své jak vzhledem k hospodářským tak i sociálním požadavkům nej- širších vrstev. Rečník, jenž stojí na stanovisku náro- ním a státoprávním, svobodomyslném a demokrati- ckém, uvádí příčiny, proč tak činí; bude-li zvolen bude si toho vědom, že zastupuje okres venkovský bude tedy v přední řadě hájiti zájmy zeměděl- ců či agrárníkův a podporovati ze všech sil všecky návrhy, směřující k tomu, aby stav zemědělský zmo hutněl, se zvelebil a blahobytu dosáhl, a uvádí jedno- tlivá opatření a prostředky, jež by k tomu cíli vésti mohly. Řečník však nesmí zapominati, že v jeho roz- sáhlém okresu volebním nalézá se velký počet malých i středních živnostníků a obchodníků, již se právem domáhají podpory a péče v temže rozsahu jako zemědělství, již jsou kapitálově slabí, kteří tak
Lang doktor Rečník
17 article
též nárok mají, aby zákonodárství i správa státní zajistila jim lepší budoucnost a uvádí taktéž cesty a prostředky, které by dle jeho názoru a zkušeno- stech 18letých vedly aspoň k částečnému dosažení hospodářské samostatnosti a blahobytu, taktéž nelze přehlédnouti oprávněné snahy menšího rolni- ctva, domkářů a chalupníků, zvláště pak dělni- etva zemědělského po zlepšení jeho poměrů hmotných a poskylnouti mu prostředků, aby, zami- lovavši sobě půdu rodnou, k ni přilnulo, náš venek neopouštělo a nestěhovalo se tak zhusta do měst vel- kých, kdež většina jich, nejlepší své síly utratía po čase ve stavu ubohém se domů vráti a obci z obtíž připadne. Řečník v řeči své další, časlo souhla- sem doprovázené, dokazuje, že nezbytno jest, aby naši politikové získávali stále většího a pronikavějšího vlivu a moci nejen v zákonodárných sborech, nýbrž i ve výkonné moci státní, a dává Němce za vzor, jak oni usilují, aby udrželi výkonnou moc ve svých rukou, aby námi stále jako s otroky vládli, dále uvádi, že zájmy všech stavů nejúčinněji lze hájiti z velkého politického ústředí, jest tedy pro utvoření jednoho klubu, klubu českého, jenž by dovedl hájiti a do- bývati práva koruny české a čeliti odvěkým v jeden šik se srazivším nepřátelům — Němcům, jinak naše majorita slovanská na radě říšské nebude míti žád- ného účinku. Bohužel nemáme naděje, že se tak stane a poukazuje na nesvornost slovanskou, ba zášť a ne- přátelství mezi bratrskými národy jako mezi Poláky a Rusi, Chorváty a Srby — což jej upomíná na vý- rok knížele velkomoravského Svatopluka a smutný osud jeho synův. Výkladem k zamýšlené činné poli tice a apelem na potřebu slušnosti volebního zápasu skončil řečník za neutuchající bouře souhlasu a hluč- ného potlesku. Potom vyžádal sobě slova p. učilel
Němec Polák Chorvat Srba Svatopluk Rus
18 article
Zenkl, který v další účinné řeči odsuzoval jednán katol, agrárníků ve schůzi, dne 1. dubna t. r. pořá- dané, v níž navzdor slibu, předsedou jemu danému, slova se mu nedostalo, a vyvracel útoky řečníků Dvo řáka a Jungra, na učitelstvo učiněné. Jemu odpověděl v řeči nesouvislé kaplan P. Mach, ale témuž opě slovy výmluvnými katecheta P. Smitka a učitel Frant Lískovec. Když byl ještě Václav Wokroj, strojník z Bazejovic, na dm. Langa dotaz učinil, jak smýšlí o požadavku dělnictva stranu pojištění jeho pro případ stáří a invalidity, a když týž jemu odvětil, že je toho náhledu, že dělnictvu zemědělskému bude třeba ve- řejnými zařízeními zabezpečiti takové výhody, j- kých se těší dělnictvo v průmyslu zaměstnané, kam patří též péče o pojištění tohoto dělnictva pro případ stáří a invalidity — za kteréžto vysvětlení mu v Wokroj poděkoval a když se nikdo ke slovu nehlásil. tázal se předseda schůze shromážděných voličů, kteř již ostatní kandidáty, a sice agrárníka Suhradu z Rad- čic, pokrokáře učitele Rosola z Nuslí a kat, zemědělce Dvořáka byli vyslechli, a tudíž nyní se na kanditátu usnésti mohou, zdali dra. Hynka Langa, muže, jenz má velké zásluhy o město Jistebnici a celý okres tá- borský, pro kleroužlo příčinu byl již v roce 1894 jmenován čestným měšťanem jistebnickým, muže vlastností vzácných a nevšedních z kandidáta přijímají, propuklo celé shromáždění ve hlučný projev a jednomyslně prohlášen dr.
Zenkl Jungr P Mach P Smitka Wokroj Lang Suhrada Rosol Hynk Lang Bazejovice Nusle Jistebnice Františkův Lískovec
19 article
Lang za kandidáta volebního okres táborského č. 66, což též opačnou zkouškou potvrzeno bylo. Dr. Lang, patrně všeobecným spon- tanním souhlasem a projevenou tím důvěrou dojal. děkoval za velké účastenství a takovou přízeň, kter neočekával, a která mu zůstane vždy milou upomín- kou a odměnou za své poctivé a nezištné práce, jež vykonal pro ty naše chudé táborské okresy — i kdyby poslancem zvolen nebyl. V této vskutku povznešené náladě prohlásil předseda schůzi, již podobné město Jistebnice ještě nevidělo, za skončenu. O 4. hodině odpolední měl kandidát dr. Lang druhou schůzi v obci Dražicích, jež též velmi četně navštívena byla Zúčastnili se ji voličové z obcí Dražic, Drhovic, Za- hrádky, Všehova, Mezdříče, Lhoty Balkově a j. Pře- sedou zvolen starosta obce p. Jan Chval, rolní v Dražicích, jeho náměstkem p. Jo sef Mrázek radní tamtéž. I zde rozvinul dr. Lang v-delší řeči sv poutavě a přesvědčivě promluvené program svůj, v- světlil slanovisko strany své, porovnávaje je se stra nami, které postavily též své kandidáty ve volebním okresu táborském a apeloval na svornou součinnos všech budoucích poslanců českých, jež jedině národu poskytnouti může kýženého zdaru. Řeč jeho odmě- něna byla bouřnou pochvalou a na dotaz starosty hodlají-li přítomní voličové podporovati kandida tur známého a osvědčeného již dra. Langa, přijata tato s nadšením jednomyslně. Obě tyto schůze podaly pádný důkaz, že dosavadní činnost a skromnost dra Langa jest všeobecně uznávána a že týž přes všecky snahy protivných stran politických, jeho význam činnost seslabiti, jest u voličů svých všeobecně vá žen a milován.
Lang doktor Lhota Balkův Chval Jo Mrázek Jistebnice Dražice Drhovice
20 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Návštěva panovníkova v obchodní ko- moře a slova, jimiž byl od předsedy uvítán i jeho odpověď, posloužily německo-liberálnímu tisku rozkladům o smíru mezi národnostmi v Čechách o postavení Němeů v Praze a věcech s tím sou- vislých i nesouvislých. Navazujíc na panovníků výrok, že obě národnosti ve svých ho spo- dářských zájmech těsně a neroz lučně spjaty, najdou cestu i k vyrovnán svých politických protiv, »Bohemia« staví se ne chápavou. Tváři se, jakoby nerozuměla, že panov- níkův výrok o nerozlučné hospodářské spjatost obou národnosti směřuje přímo proti nej hlučnějšímu heslu německému, hlásajícímu naprostou rozluk zemského hospodářství a nutnos dvou národnostních zemských roz počtů a mluví o čáslečném příměří hospo- dářském, které má býti osvědčeno na příšlí jn- bilejní výstavě jejím utrakvistickým rázem, tak jako kdyby jazyková otázka na jubilejní výstavě byla hospodářskou záležitostí. Proto » Bohemiae prchá rychle kolem tohoto velevýznamného vý- roku mocnářova a pouští se do přísedícího zem- ského výboru posl. Adámka, jemuž nevytýká nic víe, leč že v zemském výboru hlasuje pro české záležitosti, pro české návrhy a nikoli pr německé. Před panovníkem vystupuje prý potom v masce přítele míru. O národním míru má »Bohemia« představu ovšem nekřesťanskou; až by byl uskutečněn, bylo by českým členům zemského výboru milostivě dovoleno hlasovati pro německé postuláty. Jak se »Neue Fr.
Adámek Neue Čechy Praha Bohemia
21 article
Presse« — abychom uvedli ještě jeden ty- pický příklad aprilového počasí v německém vůdčím veřejném mínění — strašně rozkatil včera na Prahu a na jejího starostu, její české obyvatelstvo atd., jest známo ze včerejšíno našeho- odpoledníku. Píše-li »N. Fr. Pr.«, že to musilo vzbuditi rozhořčení Němců v Čechách, když purkmistr pražský mluvil o pásce lásky oddanosti, spojující český národ s posvátnou osobou panovnikovou, a zúmyslně zamlčel ta- kovou pásku mezi Němci a panovníkem, stačí připomenouti, že hned druhého dne po příjezdu panovníkově obořila se »Bohemia« na dra.
Němec Praha Francie Čechy Presse Bohemia
22 article
Groše, jak prý se může vůbec opovážit, a kde vzal legitimaci vůbec za Němce mluvit. »N. P Presse« vytýká mu, že mluvil o citech, jež neciti, neboť dr. Groš přece nemůže cítiti ně- meckou lásku a oddanost! Jinak se zdá, že včerejší dopal vídeňského německo-liberálniho monitéru byl na zakázku. Jeho nedělní člá- nek hlásal, že panovníkova návštěva platí tento- kráte Čechům, že jest uskutečněním jich histo- rického snu, že Praha povýšena za residenci na roveň Vídni a Pešti, kterážto událost musí prý politickému sebevědomí Čechů býti svrchovaně vítanou atd. Z vlastního tábora, anebo praž- ského něm.-lib. vůdcovstva byla »N. Fr. Pr.e nepochybně upozorněna, že přece nebylo zapo- třebí tolik kadidla českému úspěchu a na uchlá- cholení zlé německé krve v Čechách, včerejší »N. F. P.« spilá vlastně — nedělní »N. Fr. Pr.« Postavení Němeů v Praze je právě velmi těžké, jednou jim běží o to, ukázati, co za ne- smirneu hospodářskou, kulturní a početní po- tenci v Praze představují, po druhé zase záleží jim na tom, vylíčiti, jak strašně utiskovaným deptaným živlem v Praze jsou a obojí, být totiž v Praze i imponující menšinou nejskvělej- šího vývoje i ničenou hrstkou ubožátek, nejde.
Groš Němec Čecho Praha Vídeň Pešť Francie Čechy Presse Čech
23 article
— Pod maskou bolestínů. Onehdy pro- hlásil »střízlivý« dr. Eppinger, že prý se Němcům v Praze nemůže již ani hůre vésti, než se jim vede. Zejména od té doby, co panovník sídl na Hradčanech, libují si v masce národních bolestínů, dokazujíce, jak se jim křivdí a jak jsou od bezohledných českých násilníků, pře svou velkou minulost v této zemi, přes svou kulturní práci a největší poplatnost svou, utisko- váni. Při tom si pomáhají prolhanými zprávami v listech vídeňských a v zahraničných listech německých, aby svět zvěděl o tom, jak se zde po jejich právech šlape a jak bezpřikladně se jim křivdí. Kdyby především přestali již s po- bádkou o německé Praze. Připočteme-li před- městí není zde Němců ani sedm procent, i tážeme se, kde že tak ne- patrný zlomek obyvatelstva těšil by se tako- vým národním výhodám jako Němci v Praze Komu chtějí namluviti, že Praha byla nedávno ještě většinou německou nebo z poloviny ně- meckou! Kde, u všech všudy, my Čechové jsme sebrali kouzlo, jímž průběh m půl století jsme z takového počtu »Němeů« nadělali při slušníků svého národa? Což je to věc tak snadná? Pomáhaly nám snad německé vlády. vůbec ona německá Vídeň, jež na nepatrné episody v soudobé politické historii stranilas vším úsilím a s celým svým aparátem Němcům?
doktor Eppinger Němec Čecho Praha Hradčany Vídeň
24 article
Za jaké vlády stala se vůbec úžasně rychlá metamorfosa německé Prahy v českou? Z vlády největšího nepřítele našeho národa rytíře Schmerlinga. A co nestalo se touto proměnou za něho, doděláno bylo neméně nám nepřá- telskou vládou Auerspergů. Němci však tvrdí nepravdu, reklamují-li bývalou Prahu pro sebe. Měla jen tenký povrchní nátěr. jenž záhy zmizel, a hlavní město tohoto království objevilo se v podobě, jakou mělo vždy jako město české. A co do poplatnosti. dovolí již pánové, abychom na famosní číslice profesora Wiesra nedbali. Věda ve službách politieko-národního švindlu není způsobilá dodá- vati argumenty pro statistické pravdy. Honosí-li se Němci svými kapitály, jež v době národníh a hospodářského ujařmení našeho sehnali, ho- nosíme se svou prací a jest mimo to otázkou je-li německým závod, jehož majitel jest sice
Schmerling Auersperg Němec Wiesr Praha
25 article
Němec, však úřadnictvo a dělnictvo téměř vý- hradně jest české. Co znamenají ostatně dane přímé, o něž Němci svou domnělou převahu opírají, u porovnání s daněmi nepřímými, jichž platíme my již proto mnohem více, že je nás mnohem více než Němců? Ostatně jakát nízká úroveň politická, jež politické a národní právo vyměřovati chce hrstmi zlata, jež tenč onen má ve svém tresoru. Mluviti o křiv- dách, jichž v národním ohledu dopouštíme s na Němeích, může vůbec jen ignorant, jenž poměry nezná, neb mrzký spekulant, jenž mi- zernou lžl chce klamati svět. Opakujeme dnes ještě nabídku svou, že ochotni jsme bez roz- mýšlení vyměniti s Němci v této zemi posta- vení své. Nevíme, zdali by měli k tomu chuti Proto pravdu měl purkmistr pražský v řeči, ji uvítal císaře: se strany naší dějí se Němeům v ohledu národním, zejmena ale jazykovém ústupky, na jaké nároky činiti nemají právo ani na základě svého počtu, tím méně pak na zá- kladě svého chování se oproti Praze. Útoky »N. Fr. Presse« nejsou ničlm jiným, než lichým manévrem poštvati rozhodující kruhy naproti národu našemu, však jsme přesvědčeni, že pa- novník z vlastního názoru nabude pobytem svým v Praze přesvědčení o tom, že Němci nikoli uti- skováni, nýbrž hýčkáni jsou v Praze.
Němec Praha
26 article
— Klofáčovu orgánu a jeho redakci nelz pomoci v její punktační zavrtanosti. Pánové sedl na svém nápadu, že stůj co stůj k českým smiřovačkám dojde, jako trosečníci na nuzně srobené pramici; bez ní utonuli by ve vše- obecné lhostejnosti, která v národě jich stranu vyznamenává. Po všech událostech, po nejslavněj- ších a nejkompetentnějších vyvráceních vnucené představy páně Klofáčovy jsme toho syti, každo- denně vraceti se znova k téže litanii. V jedné věci slevuje list bývalé nár. sociální strany; ke smiřovačkám prý dojde nikoli za panovní- kovy návštěvy, jak tvrdil dříve, nýbrž teprv po volbách, a důkazem panu Klofáčoví jest projev, jímž starosta pražský vítal císaře, odsta- vec řeči předsedy obchodní ko mory, ve všech těchto projevech je prý patrna — snaha po vy- rovnání česko-německém. A následkem toho je p. Klofáč přesvědčen atd. atd. Je-li p. Klofáč přesvědčen, že hraje vážnou pohtickou roli, pak se mu musí blabopřáti k této ilusi. Jednu věc si však vyprošujeme! Nelhat! List p. Klofačův tvrdí, že jsme s velikým gustem otiskovali zprávu »N. Fr. Presse« o Beckově chystaném vyjedná- vání s dvanáctkami českých a německých poli- tiků. To je prostě nepravda, my jsme zprávu tuto prohlásili za nemožnou na základě pragma- tických důvodů a týchž důvodů použil baron Beck, když zprávu vůči dru. Eppingrovi sám
Klofáčův Klofáčový Klofáč Beck Eppingr
27 article
— Ministerský předseda baron Beck měl včera dopoledne rozmluvu s ministry drem. Pa- cákem a Pradem. Za dne přijal pan mini- sterský předseda poslance dra. Eppingra, starostu dra. Groše s oběma starostovými ná- městky drem. Štychem a Jirouske m, poslance dra. Škardu, dra. Reinigera, Peschku a Práška, bývalého starostu praž- ského dra. Srba a poslance dra. Karla Ur- bana. Pan ministerský předseda navštívil za dnešního dne nejvyššího zem. maršálka knížete Jiřího Lobkovice, kardinála knížete arcibi- skupa svob. pána Skrbenského a presi- denta vrchn. zem. soudu ryt. Wesselé ho.
Beck Groš Štych Jirouske Reiniger Peschek Prášek Srba Karel Ur Lobkovic Skrbenský Prado
28 article
— Ministr obchodu dr. Fořt v Kladně na Smíchově. Z Prahy, 17. dubna. (K. k.) Mi- nistr obchodu dr. Fort odejel v průvodu min. taj. Šejnohy o 7. hod. 15 min. ráno v salon- ním voze, který dala k disposici buštěhradská dráha, do Kladna. Zde byl na nádraží oče- káván okr. hejtmanem Hatlákem, který mu učinil povinné hlášení, dále purkmistrem drem. Hru- škou, centrálním ředitelem železáren Kestran- kem a ředitelem Hořešovským. Na to odejel ministr do radnice, kdež se zdržel krátkou chvíli v zasedací síni, aby se pak odebral do žele- záren Pražské železářské společnosti. Zde za vedení centrálního řed. Kestranka prohlédl si pan ministr veškeré obrovské závody, vysoké peci, ocelárny i válcovny, a sledoval se živým zájmem demonstrování válcování kolejí, drátůa jiných pod. profilů. Zvláštní zájem ministrův vzbudilo nové zařízení magnetické zdviže na nakládání kolejí a plechových ploten. Také elektrické zařizení poskytuje obraz nejnovějších vymožeností. Jsou zde skombinovány stroje parní, plynové a turbiny plynové. Pan ministr vyslovil svůj podiv nad exaktností výkonů jed- notlivých strojů. Ze železáren odebral se pan ministr do Poldiny huti do tak zv. cihelen, kdež se ze Thomasovy strusky vyrábějí zvláštní cihly.
doktor Fort Šejnoha Hatlák Poldin Thomasův Kladno Smíchov Praha Kestran
29 article
Na to prohlédl si pak veškeré zařízení oceláren, váleoven, sklady ocele, tavírny, tlačírnya jiné. Pana ministra zajímala zvláště výroba částí automobilových, kterých vyrábí továrna kla- denská ročné více než na 400 kusů automobilo pro celou Evropu, zvláště pro Anglii. Jeho Exeellence zajímal se také zejména o výrobu střeliva, zvláště dělového. Továrny kladenské mají zvláštní fysikálně-mikroskopickou stanici, jednu z nejlepších v Evropě vůbec. Z Kladna jel p. ministr s ministerským místotajemníkem Sejnohou za velkého deště v automobilu ústřed- ního ředitele Kestranka do továrny Ring- hofferovy na Smíchově, kdež byl při- vítán bar. Ringhofferem, otcem i synem. Pr- hlédnuv si pozorně celý závod, jevil zvláštní zájem pro mzdové poměry dělnictva v této t- várně a pro statistiku práce vůbec. Ministr kon- statoval zvláště s potěšením shodu továr- níků s děln-ictvem, o níž se přesvědčil rozhovorem s jednotlivými dělníky. Prohlédl si zejména chystanou dodávku vagonů pro Ar- gentinu, Švýcarsko a ltali i. Zvláštní pozornost ministrovu vzbudily velká turbina, kterou firma má dodati elektrické centrále praž- ské a zařízení italských pivovarů v Benátkách a Janově. Po prohlídce kotlárny odjel p. mi- nistr do Akcionářského pivovaru na Smíchově, kdež byl očekáván správní radou, v čele s předsedou drem. Vlčkem. Vyslechnuv v zasedaci sini různá vysvětlení o vzkvétání tohoto závodu, prohlédl si jednotlivé části s úplným uspokojením nad rozkvětem závodu odejel.
Ringhoffer Evropa Anglie Kladno Smíchov Švýcarsko Benátky Janov Aragentin
30 article
— Včerejší představení v Národním di- vadle navštivili pp.: předseda ministerstva baron Beck s chotí, ministr kultu a vyučování dr. Marchet s ministerským vicesekretářem ryt. Madeyskim, ministr obchodu dr. Fort s rodinou, ministr Pacák s choti, ministr Prade s dvorním radou Pietrzikovskim atd. Předseda ministerstva a ostatní ministři byli uvítáni u vchodu schodiště předsedou spo- lečnosti Národního divadla p. Šimáčkema ředitelem p. Schmoranzem. Na to byli uvedeni do foyeru, jejž si pak ministerský před- seda ještě zvlášť prohlížel v přestávce. Tak výzdobě a úpravě královské divadelní lože, kdež mu byl představen p. inž. Skopec, projektant dekorace Národního divadla u příležitosti ny- nější císařovy návštěvy, věnoval předseda miní- sterstva lichotivá slova obdivu. Zajímal se vůbec o umělecký rozvoj Národního divadla a dotazo- val se po dějinách jeho vzniku a vzrůstu. Představení se mu velmi libilo a on neskrbli nikterak okázalou pochvalou.
Beck doktor Marchet Fort Pacák Prade Schmoranz Ing Skopec národní di Pietrzikovskim národní divadlo