2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
18. dubna 1907. Císlo 108.
4
article
jestliže vláda pevně se bude opírat o zákon.
Jest ale otázka, není-li příčina petrohradských
pověsti jiná a hlubší. Mezitím také známý
profesor a diplomat Martens prohlásil v »Timesue
dumu za zralou, aby byla rozpuštěna.
Stane-li se tak, my ovšem budeme litovati,
že ani druhou dumou ústavný život v Rusku
neuveden v pravidelné koleje. Zde však nejde
o cily, nýbrž o fakty.
Druhá nejednala dobře hned v den svého
zahájení, když poslanci středu až na Petra
Struwa a Stachoviče, a všichni poslanci levice
zůstali neuctivě sedět při čtení carského posel-
stvl. To se v evropských parlamentech nedělává.
Ruští poslanci, kteří revoluční silou převáděj
plagiát Evropy do Ruska, neměli již z politi-
ckých důvodů hned v prvý den učiniti něco tak
nepolitického.
Druhý čin dumy, který na rozhodujících
místech nemohl vzbuditi příjemný dojem, je
výsledek voleb do vyznáňové komise. Do této
komise zvoleno 36 členů a všechny víry v Rusku
vyznávané jsou v ní četněji zastoupeny, než
pravoslaví. Židé mají ve sněmovně tři poslance
a do této komise zvoleni Židé čtyři. (Všichnt
židovští kandidáti při volbách nestavějí na odiv
svůj původ a víru.) Pravoslavný člen zvolen
pouze jeden, pop Tichvinský, a smýšlení jeho
prý není pravoslavně.
Složení této komise je na pováženou, ale
ona dosud nezasedala, pročež nezavdala přímé
příčiny, aby zakročeno bylo proti dumě.
Co však druhé Hosudarstvenné dumě dlou-
hěho trvání nevěští, jest agrárně-kommunistické
polilika její většiny. Cil většiny je týž, jako
loni: chce vyvlastnit všechnu šlechtickou půdu
ve prospěch sedláků. Myslenka tato je tak
ohromná a dalekosáhlá, že provedení její, kdyby
na ně kdy došlo, nemohlo by se vykonati ani
brzo, ani hladce. Nedá se pomysliti, aby car
stát a vláda pomáhali tak velikému převratu.
Martens
Petro Struwa
Stachovič
Rusko
Evropa
5
article
Prvá duma myslila na holé zabrání šlechtické
půdy, druhá si představuje, že by se expro-
priace dala provésti nuceným výkupem a hledá
již průměrnou cenu za desjatinu, jež by obná
šela asi 120 rublů.
Mnoho dní bylo v hosudarstvenné dumě
ztráveno mluvením agrárně-komunistických řečl
Nebyly to debaty, nýbrž kathedrové přednášky
a agitační řeči. Úmysl byl zjevný: dumské řeči
nemohou býti skonfiskovány, možno tedy novi
nami a zvláštními otisky rozšířiti je po všech
končinách říše. To se také děje, a prvým účin-
kem jejich je nové vzplanutí agrárných bouří.
Obnovení agrárných bouří děje se právě
v kurské gubernii, v újezdech grajvoronském
lgovském, dmitrovském a j. Šlechta kurské gu-
bernie poslala carovi telegrafiekou stížnost na
selské násilnosti a přímo viní hosudarstvennou
dumu, že »a její tribuny ozývají se výzvy k zá-
chvatu soukromé půdy« a že ministři ničeho
proti tomu nedělají. Šlechla pak prosí cara
aby »potvrdil svým slovem úplnou nedotknutel
nosť soukromé držby a nepřípustnosť expro-
priace půdy«.
Šlechta
6
article
Podávajíce stručnými rysy nakreslený obra
položení v hosudarstvenné dumě, nemůžeme za
mlčeti své politování, že v úřadních telegramech
našim listům dodávaných, ani zmínky se ne-
činí o věcech tak podstatných, jako jsou zmí
něné agrárně-kommunistické řeči středu a levice.
Úřadní telegramy dost obšírně podávají zprávy
o konfliktech středu a levice s pravicí, výpa-
dech na vládu a pod., ale konflikty podobné
odehrávají se také v jiných parlamentech. Co
však dosud v žádném parlamentu do
hosudarstvenné dumy tak otevřeně
hlásáno nebylo, co je specialností parla-
mentu ruského a co jej učiní historickým, to
je buď z pohodlí nebo z úmyslu zatajováno.
Spíše z úmyslu, neboť když bude doma roz-
puštěna, obecenstvo bude míti dojem, že nebyl
k tomu dostatečné příčiny — a o vzbuzení ta-
kového dojmu asi jde.
7
article
Německo a Prancie.
Německo a Prancie.
Bagdadská železnice zavdala podnět k nej-
větším obavám ve Francii. Mnozí politikové
publicistě, mezi nimi zejmena náš přítel Chéra-
dame, upozorňovali na nebezpečí německé
expanse v Malé Asii. Díky energické kampani
těchto francouzských politiků bylo nebezpečí
valně zmírněno a organisace bagdadské dráhy
za vlivu německého i francouzského kapitálu
byla provedena tak, že německý císař se vy-
jádřil: »Bagdadská dráha je jedním z těch
kulturních činů, jež by mohly sjednotiti Německo
a Francii.« To jsou ovšem krásná slova, jež
zněji velmi efektně, ale jež nenaleznou asi
kýžený ohlas ve Francii, již aféra marocká na-
učila být nedůvěřivou.
Zajímavý článek o poměru německo-
francouzském přinesl římský žurnál »Corrier
della Sera« inspirovaný Visconti Venostovi
Pisatel věří v možnost náležitého dorozumění
Německa a Francie v záležitosti marocké. Ne-
bezpečí konfliktu pro Marokko bylo již jednou,
skoro zázrakem zažehnáno. Po druhé asi byse
podobný zázrak s těží opakoval. Marokáni ovšem
těží pro sebe ze sporů Německa a Francie
správně pravil Ribot, že dokud se budou
hádat tyto dva státy, nebude s Marokkem
rozumné vyjití.
Pařížská »Presse« uveřejňuje zajímavé
vývody stařičkého Emila Olliviera, který
jako všemohoucí ministr Napoleona III. hrál
před r. 1870 tak vynikající roli. Starý státník.
jenž neunavně pracuje na dějinách druhého
clsařství a vydává zajímavá díla a pojednání
historická, prohlásil, že nevěří v možnos
války Francie s Německem. Německ
nemá prý válečných úmyslů, též Francie není
odhodlána započít válku pro Elsasko a Lotrinsko
a tak je mír zajištěn, neboť Marokko ne
může vzbuditi nebezpečí válečné
Chér
Visconti
Ribot
Ollivier
Elsasko
Německo
Prancie
Francie
Asie
Maroko
Lotrinsko
Presse
Corrier della Ser
8
article
Proti Clémenceauovi
pozdvihl se velký hluk, poněvadž chtěl učinit
obtíže slávě národní hrdinky panny Orleánské
v její rodném městě. Ze všech možných listů
byly chrleny kletby na nevlastenecké jednání
presidenta kabinetu. Úřadní zprávy telegraficky
oznámily bližší podrobnosti sporu. Zdá se, že
tu jde jen o mocnou klerikální štva-
nici proti Clémenceauovi, neboť z
důvodů čistě vlasteneckých nelze
proli jeho zakročení nic namítati. Clémenceau
výsvělil své stanovisko. Nechtěl, aby oslava
Jeany d' Arc měla jako dosud převážně církevní
ráz — což je pochopitelně již z toho důvodu,
že Francie a církev stojí v příkrém sporu. Na-
proti tomu však chtěl Clémenceau, aby
oslava národní hrdinky byla konána s ještě
větší okázalostí nežli dosaváde
to zvýšením účastenství civilních a vojenských
činitelů. Clémenceau právě chtěl zameziti, aby
biskupové této slavnostní příležitosti nemohli po-
užiti k bojovným projevům proti republice.
Kněži ovšem bouřili veřejné minění proti Cl-
menceanovi a měšťané v Orleansu, věřící již
že slavnost bude poškozena, souhlasili s nimi.
Obecní radové poslali Clémence au o
telegrafický protest, na který před-
seda kabinetu hodlá odpověděti otevřeným
listem.
Proto jistý nacionalistický list poznamenává:
»Clémenceau píše příliš mnoho, je více žur-
nalistou, nežli ministrem, musím
mu dáti brzo příležitost, aby svůj talent opě
uplatnil na svém pravém místě!« Je to ovšem
zbožné přání reakcionářských nepřálel starého
a energického Clémenceaua, aby opustil vládu
a vrátil se opět k redakčnímu stolku.
Clémenceau
Jean d ' arkus
Francie
Kněž
Orleans
9
article
Volební ruch.
Volební ruch.
Z Tábora. Dnes 18. dubna o 7. hodině
večerní koná se v sále Sokolovny veřejná schůze
voličů městské skupiny táborské, na které pro
mluví společný kandidát strany svobodomyslné
a strany národní pan Jaroslav Mattuš.
Schůze voličů venkovských obci ve Hlinsku.
(Původní zpráva „Nár. Listů“.)
Schůze, kterouž důvěrnický výbor národní strany
svobodomyslné pro okres hlinecký svolal na 14. du-
ben 1907 do Ininska za tím účelem, aby voličov
venkovských obcí okresu hlineckéh
pojednali o volbách do říšské rady, stala se památ
nou manilestací pro zásady, jež háj
národní strana svobodomyslná, Celým
svým průběhem i obrovským účasten-
stvím voličů ze všech obcí okresu hl-
neckého stala se tato schůze událost
mimořádného významu.
O 1. hodině odpolední bylo v divadelním sál
hostince p. Josefa Adámka zahájeno shromážděn
voličů předsedou Karlem Adámkem.
Přísedící zemského výboru Karel Adámek uvíta
účastníky, vyznačil význam a účel této schůze a před-
stavil p. MUDra. Františka Malinského, stalkáře z Ro
nova, hlineckého rodáka, jenž přijal kandidaturu pr
volební okres venkovských obcí.
Mattuš
Adámek
Mudra
Malinský
Tábor
Hlinsko
10
article
MUDr. František Malinský podal obsáhlý výklac
o úkolech čoské politiky, v němž nejprv
rozebral programy všech českých stran a srovnalje
s programem národní strany svobodomyslné. Dovodi
neodůvodněnost tříštění národa českého
v strany stavovské, vždyť veškeré stavy maj
místo ve straně svobodomyslné, jež stej
nou péči a stálý zájem věnuje veškerým požadavkům
a potřebám veškerých povolání a stavů, v národě če-
ském zastoupených. Nebezpečí z drobení celo-
národní organisace ve zvláštní organisnce jest pro
naši českou věc a prospěch celého ná-
roda velikým a vedlo by k zápasu všech
proti všem, jenž by se stal osudným
celěmu českému národu. Politika národní
strany svobodomyslné jest a musí býti pokroko-
vou, osvětovou a dbáti zájmů všech
vrstev českého národa. Klerikalismus jest
mezinárodní a i agrárnická organisace, stavíc hmotné
zájmy před zájmy národní, povede k internacionální
organisaci a působí tak k tomu směru, nepřáteli če-
ského národa vílaněmu, uby totiž strany národní
zmizely a na jejich místo nastoupily strany hmotných
MUDr
Malinský
11
article
zájmů. Vedle internacionály zelené vy-
růstá internacionála černá. Velký náro
může sněsti, když se strany podle stavovských zájmo
organisují, alle malému národu, jako jest národ český
jest to na škodu, neboť jen v semknutých řa-
dách veškerých českých občanů lze vy-
bojovati českému národu jak v jeho celonárod-
ních zájmech, tak i v jeho stavovských
potřebách úspěchu. V Němcích i sociální de-
mokraté jsou v první řadě národními a pouze tam
kde jde o uznání národního rázu menších skupin jino-
národních příslušníků této strany, vzpírají se tomute
uznání a jsou internacionálními. Situace politi-
cká vyžaduje jednotného postupu če-
ských řad v boli volebním, aby náro
náš v příštím parlamentě byl zastou-
pen silným jednotným sborem svýc
poslanců v zájmu celého národa a tím
veškerých jeho stavů. (Výborně! Hlučn
souhlas.)
Předseda Karel Adámek vylíčil vý znam voleh
do příští říšské rady. Význam tento jest mi
mořádným a vysoce důležilým, poněvadž
nejde jedině o uhájení zájmů národních, nýbrž na
cházíme se v době velikého převratu
Němec
Adámek
12
article
Stojíme v zápasu velikém dvou proudů
v zápasu pokroku a zpátečnictví. Příčiny
tohoto zápasu nejsou místní, v celé Evropě vzedmuly
se tyto dva proudy a do víru zápasů těchto dvou světo
myšlenkových stržen jest i národ český. Zpátečnické
živly jsou mínění toho, že udeřila jejich hodinaa
že nastala ona jimi kýžená a vítaná doba, kdy mohou
dojíti svého cíle a splnění svých přání. Veden
zpátečnických řad v tomto zápasu velikém
jest jednotně, ono stojí vedle kněžstva a nad ním,
řízeno jest jezovity, jejichž povelu mu-
si se podrobiti i nižší kněžstvo, ač mnozí
z něho proti své lepší vůli musí konati služby tomuto
směru. Otovřeně to přiznávají někteří kněži i pokud
se týká kandidtury MUDra. Fr. Malinského, již pod-
porovati nemohou, poněvadž nesmějí. Nejlepším
nejvýznamnějším znakem této odvislosti, v níž
se kněžstvo katolické nachází, jest osu
Zemské jednoty katolického duchovenstva českého
Poněvadž jednota tato, jakožto středisko k hájení snah
nižšího kněžstva, stala se vyššímu duchovenstvu, ne-
přejícímu samostatnějšímu snažení svých podříze-
ných, nepohodlnou, zničena byla na povel vyššího
duchovenstva, Tato událost způsobila i v kněžstvu
samém hlasy, jak mohou kněži nutiti li
český, aby se podrobil jejich veden
v boji za svoje práva, kdyžveškeré kněž
stvo české jest tak porobeno a nemá an
tolik samostatnosti, aby mohlo zach-
vati si svou vlastní organisaci spol
kovou. Kdyby vedení českého národe
octlo se v rukou kněžstva, bylo by je
zdánlivě v rukou kněžstva, a př
panující nesamostatnosti kněžstva českého ocitl
by se vedení věcí českých v rukou jiných, v ru-
kou cizích, totiž cizáckého, párodu českému
odjakživa nepřátelského řádu jezovitské-
h o. (Bouřlivý souhlas)
Mudra
František
Malinský
Evropa
13
article
Řečník výňatky ze spisů K. Havlíčka, z řeč
dra. Eduarda Grégra a citáty z historiků i konser-
vativního směru i výňatky z bully papežské, kterou
v XVIII, století byl řád jezovitský zrušen, dovozuje
význam zhoubného působení tohoto řádu. Schůze
svolána byla, aby se vyjasnily poměry, by voličstv
mohlo a dovedlo zaujati při příštích volbách do říšsk
rady správné stanovisko. Pořadatelstvo vykonalo svu
povinnost, celé shromáždění projevil
souhlas s kandidaturou národní stra
ny svobodomyslné, jež kandiduje MUDra
Františka Malinského, statkáře z Ro-
nova, za poslance pro obvod venkovských obcí, ste
dujíc bouřlivou pochvalou jeho kandidátní řeč. Jes
potřebi, aby účastníci hlásali dál mezi svými spolu-
občany to, co na dnešní schůzi slyšeli
Národní strana svobodomyslná ne-
potřebuje konati své schůze při zavře-
ných dveřích a báti se vystoupiti s věc
svou před veškeru veřejnost, jako čin
strana klerikální, jež roztrušováním lživých
zpráv klame voličstvo. Přišla doba, kdy
každý volič musí svědomitě konat svou
povinnost a vědom si býti toho, by dle
neilepšího přesvědčení ji vykonal. Od-
toho záleží vývoj české politiky na
dlouhou dobu, za ni nebudou zodpoví
dati jen čeští poslanci, ale i voličov
sami.
Řeči obou řečníků byly sledovány s napjatou po-
zorností a přijaty nadšeným souhlasem a bouřlivou
pochvalou, zvláště závěr řeči předsedy schůze přím
uchvátil mohutným dojmem.
K Havlíček
Grégr
Malinský
ro
14
article
Předseda, okresní starosta Karel Adámek, vyzval
účastníky, aby, přejí-li si nějakých poznámek nebe
vysvětlivek anebo dotazů, ujali se slova. Přítom n
vůdcové klerikální agitace v okresu
hlinecký farář P. Václav Marek a ronov-
ský farář P. Elitzer, kteří celé schůzi
byli příto nni, byli jako zařazanía
citíce pádnost a nerratnost důkazů, ji-
miž za souhlasu celého velikého toho-
to shromáždění byla prokázána nevhodná
a nevlastenecká a všem vrstvám českého lidu příme
škodlivá, největším odvěkým nepřílelem českého ná-
roda, řádem jezovitským rozdmýchaná, zosnovaná
vodená činnost klerikální strany, zakrýva jíc
pravé své cíle rouškou velice průhled-
nou, předstírané péče o zájmy země-
dělstva, ani nehlesli a zahanbeni vytra-
tili se ze shromáždění. Poněvadž nikdo k
slovu se přihlásil, bylu památná tato schůze ukon-
čena. Účastníci, kteři ze všech obcí okresu hlineckého
dostavili se do schůze, pod mohutným dojmem zna-
menitého průběhu této schůze spouštěli sál, jenž, ja-
kož i veškeré místnosti sousední i chodby byly na-
plněny do poslodního místa. Obrovské účasten-
ství i zdařilý průběh schůze řadí tot
shromáždění mezi nejdůležitější a nej
památnější politické projevy občan
stva okresu hlineckého.
Adámek
P Elitzer
15
article
Z Jistobnice. (Původní dopis.) V neděli dne 14
t. m. pořádal dr. Hynek Lang schůzi voličskou
v městě našem. Průběh její možno nazvati zdařilým.
ba velkolepým. Prostranný sál hostince „U modre
hvězdy“ byl voliči tak přeplněn, že nemohl pojmout
všecky účastníky, přemnozí musili se tlačiti v síni
K návrhu starosty města p. Jana Maděry zvolen by
předsedou schůze p. František Slaba, mlyná
a majitel realit v Jistebnici, za jeho náměstka pan
František Rajtýr, starosta obce v Drahněticích
zapisovatelem p. Richard Louda, akademický
malíř v Jistebnici. Zahájiv schůzi, žádal předseda.
aby se neopakovaly pohoršlivé scény jako při schůzi
pořádané dne 1. t. m. kandidátem katolických země-
dělců p. Dvořákem, jež nijak ke cti města nesloužily
doktor
Lang
Maděra
Slaba
Rajtýr
Louda
Dvořák
Jistebnice
Drahnětice
katolický země
16
article
Pak pojednal o významu a důležitosti nastávajících
voleb a představil p. dra. Langa jako kandidáta po-
slanectví, který, bude-li zvolen, hájiti hodlá zájmy
celého národa a všech jeho stavů. Po tomto pro
slovu promluvil p. dr. Lang svoji řoč programovou.
hluboce založenou, jasně a účinně. Zmíniv se o zá-
sluhách národní strany svobodomyslné o uskutečnění
a zavedení všeobecného práva hlasovacího — tohoto
demokratického požadavku, nastínil program příští
poctivé a demokratické strany své jak vzhledem
k hospodářským tak i sociálním požadavkům nej-
širších vrstev. Rečník, jenž stojí na stanovisku náro-
ním a státoprávním, svobodomyslném a demokrati-
ckém, uvádí příčiny, proč tak činí; bude-li zvolen
bude si toho vědom, že zastupuje okres venkovský
bude tedy v přední řadě hájiti zájmy zeměděl-
ců či agrárníkův a podporovati ze všech sil všecky
návrhy, směřující k tomu, aby stav zemědělský zmo
hutněl, se zvelebil a blahobytu dosáhl, a uvádí jedno-
tlivá opatření a prostředky, jež by k tomu cíli vésti
mohly. Řečník však nesmí zapominati, že v jeho roz-
sáhlém okresu volebním nalézá se velký počet malých
i středních živnostníků a obchodníků, již
se právem domáhají podpory a péče v temže rozsahu
jako zemědělství, již jsou kapitálově slabí, kteří tak
Lang
doktor
Rečník
17
article
též nárok mají, aby zákonodárství i správa státní
zajistila jim lepší budoucnost a uvádí taktéž cesty
a prostředky, které by dle jeho názoru a zkušeno-
stech 18letých vedly aspoň k částečnému dosažení
hospodářské samostatnosti a blahobytu, taktéž nelze
přehlédnouti oprávněné snahy menšího rolni-
ctva, domkářů a chalupníků, zvláště pak dělni-
etva zemědělského po zlepšení jeho poměrů
hmotných a poskylnouti mu prostředků, aby, zami-
lovavši sobě půdu rodnou, k ni přilnulo, náš venek
neopouštělo a nestěhovalo se tak zhusta do měst vel-
kých, kdež většina jich, nejlepší své síly utratía
po čase ve stavu ubohém se domů vráti a obci z
obtíž připadne. Řečník v řeči své další, časlo souhla-
sem doprovázené, dokazuje, že nezbytno jest, aby naši
politikové získávali stále většího a pronikavějšího vlivu
a moci nejen v zákonodárných sborech, nýbrž i ve
výkonné moci státní, a dává Němce za vzor, jak oni
usilují, aby udrželi výkonnou moc ve svých rukou,
aby námi stále jako s otroky vládli, dále uvádi, že
zájmy všech stavů nejúčinněji lze hájiti z velkého
politického ústředí, jest tedy pro utvoření jednoho
klubu, klubu českého, jenž by dovedl hájiti a do-
bývati práva koruny české a čeliti odvěkým v jeden
šik se srazivším nepřátelům — Němcům, jinak naše
majorita slovanská na radě říšské nebude míti žád-
ného účinku. Bohužel nemáme naděje, že se tak stane
a poukazuje na nesvornost slovanskou, ba zášť a ne-
přátelství mezi bratrskými národy jako mezi Poláky
a Rusi, Chorváty a Srby — což jej upomíná na vý-
rok knížele velkomoravského Svatopluka a smutný
osud jeho synův. Výkladem k zamýšlené činné poli
tice a apelem na potřebu slušnosti volebního zápasu
skončil řečník za neutuchající bouře souhlasu a hluč-
ného potlesku. Potom vyžádal sobě slova p. učilel
Němec
Polák
Chorvat
Srba
Svatopluk
Rus
18
article
Zenkl, který v další účinné řeči odsuzoval jednán
katol, agrárníků ve schůzi, dne 1. dubna t. r. pořá-
dané, v níž navzdor slibu, předsedou jemu danému,
slova se mu nedostalo, a vyvracel útoky řečníků Dvo
řáka a Jungra, na učitelstvo učiněné. Jemu odpověděl
v řeči nesouvislé kaplan P. Mach, ale témuž opě
slovy výmluvnými katecheta P. Smitka a učitel Frant
Lískovec. Když byl ještě Václav Wokroj, strojník
z Bazejovic, na dm. Langa dotaz učinil, jak smýšlí
o požadavku dělnictva stranu pojištění jeho pro případ
stáří a invalidity, a když týž jemu odvětil, že je toho
náhledu, že dělnictvu zemědělskému bude třeba ve-
řejnými zařízeními zabezpečiti takové výhody, j-
kých se těší dělnictvo v průmyslu zaměstnané, kam
patří též péče o pojištění tohoto dělnictva pro případ
stáří a invalidity — za kteréžto vysvětlení mu v
Wokroj poděkoval a když se nikdo ke slovu nehlásil.
tázal se předseda schůze shromážděných voličů, kteř
již ostatní kandidáty, a sice agrárníka Suhradu z Rad-
čic, pokrokáře učitele Rosola z Nuslí a kat, zemědělce
Dvořáka byli vyslechli, a tudíž nyní se na kanditátu
usnésti mohou, zdali dra. Hynka Langa, muže, jenz
má velké zásluhy o město Jistebnici a celý okres tá-
borský, pro kleroužlo příčinu byl již v roce
1894 jmenován čestným měšťanem jistebnickým,
muže vlastností vzácných a nevšedních z
kandidáta přijímají, propuklo celé shromáždění ve
hlučný projev a jednomyslně prohlášen dr.
Zenkl
Jungr
P Mach
P Smitka
Wokroj
Lang
Suhrada
Rosol
Hynk Lang
Bazejovice
Nusle
Jistebnice
Františkův Lískovec
19
article
Lang za kandidáta volebního okres
táborského č. 66, což též opačnou zkouškou
potvrzeno bylo. Dr. Lang, patrně všeobecným spon-
tanním souhlasem a projevenou tím důvěrou dojal.
děkoval za velké účastenství a takovou přízeň, kter
neočekával, a která mu zůstane vždy milou upomín-
kou a odměnou za své poctivé a nezištné práce, jež
vykonal pro ty naše chudé táborské okresy — i kdyby
poslancem zvolen nebyl. V této vskutku povznešené
náladě prohlásil předseda schůzi, již podobné město
Jistebnice ještě nevidělo, za skončenu. O 4. hodině
odpolední měl kandidát dr. Lang druhou schůzi v obci
Dražicích, jež též velmi četně navštívena byla
Zúčastnili se ji voličové z obcí Dražic, Drhovic, Za-
hrádky, Všehova, Mezdříče, Lhoty Balkově a j. Pře-
sedou zvolen starosta obce p. Jan Chval, rolní
v Dražicích, jeho náměstkem p. Jo sef Mrázek
radní tamtéž. I zde rozvinul dr. Lang v-delší řeči sv
poutavě a přesvědčivě promluvené program svůj, v-
světlil slanovisko strany své, porovnávaje je se stra
nami, které postavily též své kandidáty ve volebním
okresu táborském a apeloval na svornou součinnos
všech budoucích poslanců českých, jež jedině národu
poskytnouti může kýženého zdaru. Řeč jeho odmě-
něna byla bouřnou pochvalou a na dotaz starosty
hodlají-li přítomní voličové podporovati kandida tur
známého a osvědčeného již dra. Langa, přijata tato
s nadšením jednomyslně. Obě tyto schůze podaly
pádný důkaz, že dosavadní činnost a skromnost dra
Langa jest všeobecně uznávána a že týž přes všecky
snahy protivných stran politických, jeho význam
činnost seslabiti, jest u voličů svých všeobecně vá
žen a milován.
Lang
doktor
Lhota Balkův
Chval
Jo
Mrázek
Jistebnice
Dražice
Drhovice
20
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Návštěva panovníkova v obchodní ko-
moře a slova, jimiž byl od předsedy uvítán i jeho
odpověď, posloužily německo-liberálnímu tisku
rozkladům o smíru mezi národnostmi v Čechách
o postavení Němeů v Praze a věcech s tím sou-
vislých i nesouvislých. Navazujíc na panovníků
výrok, že obě národnosti ve svých ho spo-
dářských zájmech těsně a neroz
lučně spjaty, najdou cestu i k vyrovnán
svých politických protiv, »Bohemia« staví se ne
chápavou. Tváři se, jakoby nerozuměla, že panov-
níkův výrok o nerozlučné hospodářské spjatost
obou národnosti směřuje přímo proti nej
hlučnějšímu heslu německému,
hlásajícímu naprostou rozluk
zemského hospodářství a nutnos
dvou národnostních zemských roz
počtů a mluví o čáslečném příměří hospo-
dářském, které má býti osvědčeno na příšlí jn-
bilejní výstavě jejím utrakvistickým rázem, tak
jako kdyby jazyková otázka na jubilejní výstavě
byla hospodářskou záležitostí. Proto » Bohemiae
prchá rychle kolem tohoto velevýznamného vý-
roku mocnářova a pouští se do přísedícího zem-
ského výboru posl. Adámka, jemuž nevytýká
nic víe, leč že v zemském výboru hlasuje pro
české záležitosti, pro české návrhy a nikoli pr
německé. Před panovníkem vystupuje prý potom
v masce přítele míru. O národním míru má
»Bohemia« představu ovšem nekřesťanskou; až
by byl uskutečněn, bylo by českým členům
zemského výboru milostivě dovoleno hlasovati
pro německé postuláty. Jak se »Neue Fr.
Adámek
Neue
Čechy
Praha
Bohemia
21
article
Presse« — abychom uvedli ještě jeden ty-
pický příklad aprilového počasí v německém
vůdčím veřejném mínění — strašně rozkatil
včera na Prahu a na jejího starostu, její české
obyvatelstvo atd., jest známo ze včerejšíno
našeho- odpoledníku. Píše-li »N. Fr. Pr.«, že to
musilo vzbuditi rozhořčení Němců v Čechách,
když purkmistr pražský mluvil o pásce lásky
oddanosti, spojující český národ s posvátnou
osobou panovnikovou, a zúmyslně zamlčel ta-
kovou pásku mezi Němci a panovníkem, stačí
připomenouti, že hned druhého dne po příjezdu
panovníkově obořila se »Bohemia« na dra.
Němec
Praha
Francie
Čechy
Presse
Bohemia
22
article
Groše, jak prý se může vůbec opovážit, a kde
vzal legitimaci vůbec za Němce mluvit. »N. P
Presse« vytýká mu, že mluvil o citech, jež
neciti, neboť dr. Groš přece nemůže cítiti ně-
meckou lásku a oddanost! Jinak se zdá, že
včerejší dopal vídeňského německo-liberálniho
monitéru byl na zakázku. Jeho nedělní člá-
nek hlásal, že panovníkova návštěva platí tento-
kráte Čechům, že jest uskutečněním jich histo-
rického snu, že Praha povýšena za residenci na
roveň Vídni a Pešti, kterážto událost musí prý
politickému sebevědomí Čechů býti svrchovaně
vítanou atd. Z vlastního tábora, anebo praž-
ského něm.-lib. vůdcovstva byla »N. Fr. Pr.e
nepochybně upozorněna, že přece nebylo zapo-
třebí tolik kadidla českému úspěchu a na uchlá-
cholení zlé německé krve v Čechách, včerejší
»N. F. P.« spilá vlastně — nedělní »N. Fr.
Pr.« Postavení Němeů v Praze je právě velmi
těžké, jednou jim běží o to, ukázati, co za ne-
smirneu hospodářskou, kulturní a početní po-
tenci v Praze představují, po druhé zase záleží
jim na tom, vylíčiti, jak strašně utiskovaným
deptaným živlem v Praze jsou a obojí, být
totiž v Praze i imponující menšinou nejskvělej-
šího vývoje i ničenou hrstkou ubožátek, nejde.
Groš
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
Pešť
Francie
Čechy
Presse
Čech
23
article
— Pod maskou bolestínů. Onehdy pro-
hlásil »střízlivý« dr. Eppinger, že prý se Němcům
v Praze nemůže již ani hůre vésti, než se jim
vede. Zejména od té doby, co panovník sídl
na Hradčanech, libují si v masce národních
bolestínů, dokazujíce, jak se jim křivdí a jak
jsou od bezohledných českých násilníků, pře
svou velkou minulost v této zemi, přes svou
kulturní práci a největší poplatnost svou, utisko-
váni. Při tom si pomáhají prolhanými zprávami
v listech vídeňských a v zahraničných listech
německých, aby svět zvěděl o tom, jak se zde
po jejich právech šlape a jak bezpřikladně se
jim křivdí. Kdyby především přestali již s po-
bádkou o německé Praze. Připočteme-li před-
městí není zde Němců ani sedm
procent, i tážeme se, kde že tak ne-
patrný zlomek obyvatelstva těšil by se tako-
vým národním výhodám jako Němci v Praze
Komu chtějí namluviti, že Praha byla nedávno
ještě většinou německou nebo z poloviny ně-
meckou! Kde, u všech všudy, my Čechové
jsme sebrali kouzlo, jímž průběh m půl století
jsme z takového počtu »Němeů« nadělali při
slušníků svého národa? Což je to věc tak
snadná? Pomáhaly nám snad německé vlády.
vůbec ona německá Vídeň, jež na nepatrné
episody v soudobé politické historii stranilas
vším úsilím a s celým svým aparátem Němcům?
doktor
Eppinger
Němec
Čecho
Praha
Hradčany
Vídeň
24
article
Za jaké vlády stala se vůbec úžasně rychlá
metamorfosa německé Prahy v českou? Z
vlády největšího nepřítele našeho národa rytíře
Schmerlinga. A co nestalo se touto proměnou
za něho, doděláno bylo neméně nám nepřá-
telskou vládou Auerspergů. Němci však
tvrdí nepravdu, reklamují-li bývalou Prahu
pro sebe. Měla jen tenký povrchní nátěr.
jenž záhy zmizel, a hlavní město tohoto
království objevilo se v podobě, jakou mělo
vždy jako město české. A co do poplatnosti.
dovolí již pánové, abychom na famosní číslice
profesora Wiesra nedbali. Věda ve službách
politieko-národního švindlu není způsobilá dodá-
vati argumenty pro statistické pravdy. Honosí-li
se Němci svými kapitály, jež v době národníh
a hospodářského ujařmení našeho sehnali, ho-
nosíme se svou prací a jest mimo to otázkou
je-li německým závod, jehož majitel jest sice
Schmerling
Auersperg
Němec
Wiesr
Praha
25
article
Němec, však úřadnictvo a dělnictvo téměř vý-
hradně jest české. Co znamenají ostatně dane
přímé, o něž Němci svou domnělou převahu
opírají, u porovnání s daněmi nepřímými, jichž
platíme my již proto mnohem více, že je nás
mnohem více než Němců? Ostatně jakát
nízká úroveň politická, jež politické a národní
právo vyměřovati chce hrstmi zlata, jež tenč
onen má ve svém tresoru. Mluviti o křiv-
dách, jichž v národním ohledu dopouštíme s
na Němeích, může vůbec jen ignorant, jenž
poměry nezná, neb mrzký spekulant, jenž mi-
zernou lžl chce klamati svět. Opakujeme dnes
ještě nabídku svou, že ochotni jsme bez roz-
mýšlení vyměniti s Němci v této zemi posta-
vení své. Nevíme, zdali by měli k tomu chuti
Proto pravdu měl purkmistr pražský v řeči, ji
uvítal císaře: se strany naší dějí se Němeům
v ohledu národním, zejmena ale jazykovém
ústupky, na jaké nároky činiti nemají právo ani
na základě svého počtu, tím méně pak na zá-
kladě svého chování se oproti Praze. Útoky
»N. Fr. Presse« nejsou ničlm jiným, než lichým
manévrem poštvati rozhodující kruhy naproti
národu našemu, však jsme přesvědčeni, že pa-
novník z vlastního názoru nabude pobytem svým
v Praze přesvědčení o tom, že Němci nikoli uti-
skováni, nýbrž hýčkáni jsou v Praze.
Němec
Praha
26
article
— Klofáčovu orgánu a jeho redakci nelz
pomoci v její punktační zavrtanosti. Pánové sedl
na svém nápadu, že stůj co stůj k českým
smiřovačkám dojde, jako trosečníci na nuzně
srobené pramici; bez ní utonuli by ve vše-
obecné lhostejnosti, která v národě jich stranu
vyznamenává. Po všech událostech, po nejslavněj-
ších a nejkompetentnějších vyvráceních vnucené
představy páně Klofáčovy jsme toho syti, každo-
denně vraceti se znova k téže litanii. V jedné
věci slevuje list bývalé nár. sociální strany;
ke smiřovačkám prý dojde nikoli za panovní-
kovy návštěvy, jak tvrdil dříve, nýbrž teprv
po volbách, a důkazem panu Klofáčoví jest
projev, jímž starosta pražský vítal císaře, odsta-
vec řeči předsedy obchodní ko mory, ve všech
těchto projevech je prý patrna — snaha po vy-
rovnání česko-německém. A následkem toho je
p. Klofáč přesvědčen atd. atd. Je-li p. Klofáč
přesvědčen, že hraje vážnou pohtickou roli, pak
se mu musí blabopřáti k této ilusi. Jednu věc
si však vyprošujeme! Nelhat! List p. Klofačův
tvrdí, že jsme s velikým gustem otiskovali zprávu
»N. Fr. Presse« o Beckově chystaném vyjedná-
vání s dvanáctkami českých a německých poli-
tiků. To je prostě nepravda, my jsme zprávu
tuto prohlásili za nemožnou na základě pragma-
tických důvodů a týchž důvodů použil baron
Beck, když zprávu vůči dru. Eppingrovi sám
Klofáčův
Klofáčový
Klofáč
Beck
Eppingr
27
article
— Ministerský předseda baron Beck měl
včera dopoledne rozmluvu s ministry drem. Pa-
cákem a Pradem. Za dne přijal pan mini-
sterský předseda poslance dra. Eppingra,
starostu dra. Groše s oběma starostovými ná-
městky drem. Štychem a Jirouske m,
poslance dra. Škardu, dra. Reinigera,
Peschku a Práška, bývalého starostu praž-
ského dra. Srba a poslance dra. Karla Ur-
bana. Pan ministerský předseda navštívil za
dnešního dne nejvyššího zem. maršálka knížete
Jiřího Lobkovice, kardinála knížete arcibi-
skupa svob. pána Skrbenského a presi-
denta vrchn. zem. soudu ryt. Wesselé ho.
Beck
Groš
Štych
Jirouske
Reiniger
Peschek
Prášek
Srba
Karel Ur
Lobkovic
Skrbenský
Prado
28
article
— Ministr obchodu dr. Fořt v Kladně
na Smíchově. Z Prahy, 17. dubna. (K. k.) Mi-
nistr obchodu dr. Fort odejel v průvodu min.
taj. Šejnohy o 7. hod. 15 min. ráno v salon-
ním voze, který dala k disposici buštěhradská
dráha, do Kladna. Zde byl na nádraží oče-
káván okr. hejtmanem Hatlákem, který mu učinil
povinné hlášení, dále purkmistrem drem. Hru-
škou, centrálním ředitelem železáren Kestran-
kem a ředitelem Hořešovským. Na to odejel
ministr do radnice, kdež se zdržel krátkou chvíli
v zasedací síni, aby se pak odebral do žele-
záren Pražské železářské společnosti. Zde za
vedení centrálního řed. Kestranka prohlédl si
pan ministr veškeré obrovské závody, vysoké
peci, ocelárny i válcovny, a sledoval se živým
zájmem demonstrování válcování kolejí, drátůa
jiných pod. profilů. Zvláštní zájem ministrův
vzbudilo nové zařízení magnetické zdviže na
nakládání kolejí a plechových ploten. Také
elektrické zařizení poskytuje obraz nejnovějších
vymožeností. Jsou zde skombinovány stroje
parní, plynové a turbiny plynové. Pan ministr
vyslovil svůj podiv nad exaktností výkonů jed-
notlivých strojů. Ze železáren odebral se pan
ministr do Poldiny huti do tak zv. cihelen, kdež
se ze Thomasovy strusky vyrábějí zvláštní cihly.
doktor
Fort
Šejnoha
Hatlák
Poldin
Thomasův
Kladno
Smíchov
Praha
Kestran
29
article
Na to prohlédl si pak veškeré zařízení oceláren,
váleoven, sklady ocele, tavírny, tlačírnya
jiné. Pana ministra zajímala zvláště výroba
částí automobilových, kterých vyrábí továrna kla-
denská ročné více než na 400 kusů automobilo
pro celou Evropu, zvláště pro Anglii. Jeho
Exeellence zajímal se také zejména o výrobu
střeliva, zvláště dělového. Továrny kladenské
mají zvláštní fysikálně-mikroskopickou stanici,
jednu z nejlepších v Evropě vůbec. Z Kladna
jel p. ministr s ministerským místotajemníkem
Sejnohou za velkého deště v automobilu ústřed-
ního ředitele Kestranka do továrny Ring-
hofferovy na Smíchově, kdež byl při-
vítán bar. Ringhofferem, otcem i synem. Pr-
hlédnuv si pozorně celý závod, jevil zvláštní
zájem pro mzdové poměry dělnictva v této t-
várně a pro statistiku práce vůbec. Ministr kon-
statoval zvláště s potěšením shodu továr-
níků s děln-ictvem, o níž se přesvědčil
rozhovorem s jednotlivými dělníky. Prohlédl si
zejména chystanou dodávku vagonů pro Ar-
gentinu, Švýcarsko a ltali i. Zvláštní
pozornost ministrovu vzbudily velká turbina,
kterou firma má dodati elektrické centrále praž-
ské a zařízení italských pivovarů v Benátkách
a Janově. Po prohlídce kotlárny odjel p. mi-
nistr do Akcionářského pivovaru na
Smíchově, kdež byl očekáván správní radou,
v čele s předsedou drem. Vlčkem. Vyslechnuv
v zasedaci sini různá vysvětlení o vzkvétání
tohoto závodu, prohlédl si jednotlivé části
s úplným uspokojením nad rozkvětem závodu
odejel.
Ringhoffer
Evropa
Anglie
Kladno
Smíchov
Švýcarsko
Benátky
Janov
Aragentin
30
article
— Včerejší představení v Národním di-
vadle navštivili pp.: předseda ministerstva baron
Beck s chotí, ministr kultu a vyučování dr.
Marchet s ministerským vicesekretářem ryt.
Madeyskim, ministr obchodu dr. Fort
s rodinou, ministr Pacák s choti, ministr
Prade s dvorním radou Pietrzikovskim
atd. Předseda ministerstva a ostatní ministři
byli uvítáni u vchodu schodiště předsedou spo-
lečnosti Národního divadla p. Šimáčkema
ředitelem p. Schmoranzem. Na to byli
uvedeni do foyeru, jejž si pak ministerský před-
seda ještě zvlášť prohlížel v přestávce. Tak
výzdobě a úpravě královské divadelní lože, kdež
mu byl představen p. inž. Skopec, projektant
dekorace Národního divadla u příležitosti ny-
nější císařovy návštěvy, věnoval předseda miní-
sterstva lichotivá slova obdivu. Zajímal se vůbec
o umělecký rozvoj Národního divadla a dotazo-
val se po dějinách jeho vzniku a vzrůstu.
Představení se mu velmi libilo a on neskrbli
nikterak okázalou pochvalou.
Beck
doktor
Marchet
Fort
Pacák
Prade
Schmoranz
Ing
Skopec
národní di
Pietrzikovskim
národní divadlo