1
masthead
18. dubna 1907. Císlo 106.
4
article
němeču členové kuratoria, mezi nimi právě
vzpomenutý dragounský rytmistr kn. Fürstenberg
U jednotlivých obrazů a děl.
Skončiv obchůzku a představování půlkru-
hem rozestavených členů kuratoria, jal se král
za vedení dra. Kramáře prohlížeti jednotlivé
obrazy. Celé tři čtvrti hodiny trvala jeho pro-
cházka oddělením českým i německým.
V oddělení českém zvláště dlouho setrval
král před cyklem akvarelů Josefa M a ne sa,
věnovaným prof. drem. Stupeckým a složeným
z patnácti akvarelů.
»Vše je jako živé,« pravil k průvodci.
Krásné olejomalby Jaroslava Čermá k
rovněž zaujaly panovníka.
»Ten je již také mrtev?« poznamenal.
»Ano, V. V., ze značně části jsou toji
jen pozůstalá díla ...«
U kreseb, olejů a maleb Jana Now-
packého řekl císař: »Tu ruku znám! No
wopacký býval učitelem malby ko-
runního prince Rudolf a —
Neobyčejně libil se králi portrait HIlávkův
a olejové malby pro pantheon musea království
českého, provedené Vojtěchem Hynaise m.
U delikátních, geniálních akvarel, tušových
kreseb a náčrtů Ludka Marolda, dal si vy-
právěti král některé momenty z jeho života a po-
znamenal:
»Škoda ho, musel to být velký talent !«
Podobně u obrazů Felixa Jene we i n
zřejmě byl dotčen tragedil tohoto umělce.
Bronzový relief Suchardův » Prah
a Vltava,« pak Švabinského »Kamelie«.
Aleš, Chittussi a řada jiných ještě byl
rovněž předmětem obdivu králova.
U obrazů Jože Uprky pravil panovník
»To je také Čech ?
»Ano, Čech z Moravy.«
»A ty kroje na obrazu jsou české? Zdal
pak se ještě nosí vČechách národn
kroje?
»Bohužel málo, V. V.,« pravil dr. Kramál
»Jen na Plzeňsku a Domažlicku uchovává
se tento krásný obyčej, pak při národních slav-
nostech a poutích.«
»To je škoda,« řekl král. »J e t
velice malebný kroj.e
Fürstenberg
Kramář
doktor
Stupecký
Jaroslav Čermat
Rudolf
Hynais
Marold
Felix
Jan I
Suchardův
Švabinský
Aleš
Chittussi
Uprka
Čo
Kramál
Praha
Vltava
Čechy
Morava
Plzeňsko
Domažlicko
Jan Now
5
article
U Myslbekova sv. Václava.
Prohlédnuv si ještě oddělení německé, ve-
den byl král k sini, kde nachází se dohotovená
a úplně spájená bronzová socha sv. Václava
na koni, dle modelu Myslbekova.
Zde připraveno malé překvapení tím, ž
leprve před panovníkem dvéře se rozletěly
z prahu jich bylo imposantní statui zříti. Král
zřejmě překvapen monumentálností prohodil
»Ah — to je tedy sv. Václav! Vel-
kolepé, krásné dílo.s
A dal si přítomným prof. Myslbekem vy-
právěti celý postup tvorby tohoto díla a zvlášte
se interesoval výkladem o přenášení rozměro
z modelů na nadživotní velikost.
»Jak pak kůň? To byl také živý model?
»Ano, V. V. a z počátku velmi nepokojný«
sděloval mistr Myslbek. »Bylo zapotřebí mnoh
cukru, nežli trochu skrotl a postál.«
Majitel slévárny p. Bendelmayer pak podal
výklad o technickém odlévání sádrového modelu.
»Vyžadovalo asi dlouhý čas, že ano ?«
»Plné dva roky, V. V. Od 3. ledna r. 190
do konce prosince roku 1906.
Panovník si všiml, že celá statue stojí n
dvou nohách a vyslovil svůj podiv, kterak ta-
kovou tihn unesou.
Dostalo se mu vysvětlení, že obě nohy koně
na zemi spočívající (dvě jsou zdvižené) vylity
jsou ocelí a že tíha celé sochy rovnoměrně n
obě jest rozdělena.
Václav
Myslbekův
Myslbek
Oda
Vela
Myslbekův svatý . Václav
6
article
»Velmi důmyslné. Doufám, že při své
nejbližší návštěvě spatřím tuto sochu již na
Václavském náměstí«, řekl král.
Ke 4. hodině odpolední byla tím prohlídk
moderní galerie skončena a král provázen drem
Kramářem edcházel. Cestou pravil, že byl velm
mile překvapen vzrůstem galerie a poznamenal
bouří. Porucha kompasu byla pozorována též par
níkem „Salzburg“, meškajícím v sousedních vodách
Přístavní úřady potrestaly disciplinárně námořníky.
kteří o své újmě se zmocnili člunů, když se neštěstí
= Umělecká výslava v Benátkách. Z Terstu, 17
dubna. (K. k.) Ředitelství rakouského Lloydu ozn
muje, že za příčinou zahájení mezinárodmí výstavy
pro umění v Benátkách bude uspořádána parníkem
„Bukovina“ zvláštní plavba do Benátek. Parník od-
pluje z Terstu dne 26. t. m. o půl noci, vrátí se z B
nálek 28. t. m. o 6. hodině večerní
Z milion franků padělaných peněz. Fran-
couzská banka jest značně pobouřena, poněvadž se
přišlo na stopu velkému padělání bankovek, jež dle
odhadu dosahuje výše jednoho milionu franků. Před
nějakou dobou byl zatčen jistý Chartier, jehož man-
želka chtěla udati 100frakovou bankovku. Domovní
prohlidka u Chartiera neměla výsledku a Chartier
byl propuštěn, ale střežen. Podařilo se také zjistiti,
že jest ve spojení s několika obyvateli zenévskými
a další vyšetřování vedlo k zatčení tří osob, bratří
Perretů a jedné ženštiny, jménem Marchandové,
o nichž se dokázalo, že rovněž uváděli padělané ban-
kovky do oběhu a zatčení se doznali, že bankovky
holovii jistý Friedrich v Curychu, jenž byl rovně
zatčen. Padělky jsou tak umělé, že sotva cvičené oko
dovede poněkud bledší miniaturní ozdoby rozeznati.
Lloyd
Fran
Chartier
Perret
Marchand
Friedrich
Václavský náměstí
Salzburg
Benátky
Terst
Bukovina
Curych
7
article
= Oběť svého povolání. Mladý pařižský lékař dr.
Rabuel ošetřoval dítě, trpící záškrtem a aby mu za-
chránil život, odstranil blánu vyssáním. Tím přivodi
ši. sám nemoc a záhy zemřel. „Radical“ táže se,
má-li takové vznešené konání povinností zůstati bez
odměny a praví: „Třeba že jest pozdě, uděliti zemře-
lému vyznamenání, měl by aspoň vdově býti podá
důkaz uznání.
= Nové světlo. Na výstavě motorů v Londýne
bud značnou pozornost nové plynové světlo, ktere
svoji jasností hrozí konkurenci světlu elektrickému a
plynovému. Nový plyn sestává : obyčejného vzduchu.
impregnovaného 112% petrolejových par. Tato směs
žene se do zvláště konstruovaněho hořáku, v němž
se zapaluje a svítí pak modročerveným plamenem.
Spojí-li se plamen s žárovým tělesem, dává nanejvýše
jasné, bílé, ale ikterak oslňující světlo, které sviti-
vosti převyšuje svíliplyn i elektřinu. Velkou výhodou
tohoto plynu jest, že si pomocí nutných přístrojů.
jichž cena je různá dle velikosti, každý může plyn
sám vyráběti a při tom se ušetří 70% posavadních
výdajů. Přistroje k osvětlení domu o 20 pokojích za-
ujímají prostoru asi im' a jejich obsluha je tak jedno-
duchá, že ji může obstarávati každá služka bez
jakéhokoliv nebezpečí. Cena nového plynu obnáší
dle anglických zpráv asi 60 haléřů za tisic krychlo-
vých slop a konsument má podrobnou kontroluo
spoti ebě.
doktor
Rabuel
Londýn
9
article
—Pět milionů korum záruky. Z Nového Yorlu
17 dubna. Matka Thawova nabídla milion dolarů
kauce za prozatímní propuštění svého syna z vazby
nab.dka byla však justičním úřadem zamítnuta.
= Nehoda na železnici. Z Pešti, 17. dubna. (K.k
uh.) Nákladní vlak jižní dráhy č. 243 srazil se
Boglaru s posunovaným vlakem. Vyšinulo se několik
nákledních vagonů. Nikdo nebyl ramtn.
Boglar
Pešť
10
article
»Jsem rád, že na této půdě jde t
v dobré shodě mezi oběma národ-
no st mi. Pozoruji to již v několika institu-
cích, kde svorně se pracuje k vyšším cílům
jedné vlasti.«
Vysloviv pak dík kuratoriu, odejel král se
svojí suitou, očekáván opětně zástupy lidu, na
královský hrad.
Pamětní spis panovníkovi o poža-
davcích obce pražské.
Dnes o 3410. hod. dopolední odebere sed
královského hradu na Hradčanech deputace rady
král. hlav. města Prahy, vedená starostou panem
drem. Karlem Grešem a sestávající z obou
náměstků pp. dra. Štycha a J. Jiro u'ska.
dále členů rady městské pp. Frant. H u báč ka,
dra. Jana Podlipného, Jana Seiferta.
stav. rady K. Vlčka a obec. staršího dra,J.
Vlčka. Doputace tato odevzdá panovníkovi pa-
mětní spis, obsahující nejnaléhavější požadavky.
tužby a přání zastupitelstva.
Pamětní spis, kaligraficky napsaný, naléz
so v nádherně upravených deskách ze větlešede
kůže. Ve stredu vrchní desky umistěn jest zlatý
znak král. hlav. města Prahy, zdobený laurem
a stuhou zo stříbra, V rozích zasazeny jsou
v řádkách broušené granáty. Desky zhotoveny
jsou dle návrhu známého umělce Franty
Anýže v knihařské dílně Jos. V šeteč ky.
Kaligrafii spisu obstaral městský adjunkt lito
graf Vladimír Kubát.
Pamětní spis má toto znění:
„Vaše Veličenstvíl
Nejmilostivější císaři a králi!
S pocity nejradostnějšími uvítalo veške
obyvatelstvo král. hlav. města Prahy Nejvyšs
rozhodnutí, že Vaše Veličenství zavitá opětno
do tohoto staroslavného sídla českých králů, do
středu věrně oddaného obyvatelstva královskéh
hlavního města Prahy.
Greš
Štych
J Jiro
František
Podlipný
Seifert
K Vlček
J Vlček
Anýž
Jos
Kubát
Hradčany
Praha
H u
11
article
Vitajíc Vaše Veličenství co nejoddaněj
v tomto královském hlavním městě, dovoluje
poslušně podepsaná rada městská předložit
otcovskému srdci Vašeho Veličenství k nejmilo
stivější úvaze následující přání a prosby našeh
hlavního města:
1. Záležitost postoupení hr
deb a kasáren obci pražské již od let se pro
řednává a nepokračuje dle přání, čímž nemalou
ujmu doznává žádoucí rozvoj města, zejména na
levém břehu Vltavy.
C. a k. vojenský erár při jednání tomto do
sud trval na podmínce předložení plánu Mal
strany a Hradčan. Vypracování plánu polohy
těchto čtvrtí vyžaduje však zvláštní péče a n
bylo možno jej dosud opatřiti.
V zájmu urychlení transakce by bylo, aby
od podmínky této bylo upuštěno a aby co nej
dříve obci pražské sdělena byla určitá přiměren
suma, kterou c. a k. vojenský erár za hradby
a kasárny staré požaduje, při čemž by zbývajíc
ještě náklad, jehož by po připadě stavby ových
budov a objektů náhradních vyžadovaly, v bu
doucnosti měl opatřen býti z prostředků státních.
Vltava
Hradčany
12
article
Nejrychlejší zkoncování této záležitosti jes
již proto také naléhavé, že mezi starými kasár-
nami, jež postoupiti se mají, nalézají se budov
v příčině zdravotní a stavební nejvýš závadné
jako kasárny na Újezdě a v Brusce.
Nejuctivěji podepsaná rada městská vznáši
tudíž k Vašemu Veličenstvu mnažnou prosbu, aby
ráčilo nejmilostivěji naříditi c. k. vládě, aby ve
směru tom naznačené jednání s obci pražskou
o pastoupení hradeb a kasáren všemožně usnad-
nila a urychlila
2. V průběhu posledních desetiletí vzrostl
a měrou neobyčejnou vyvinula se velká před
městí na samém obvodu Prahy, těšíce se z pro-
spěchů, jaké poskytuje bezprostřední sousedství
velkého hlavního města a požívajíce výhod mno
hem menších břemen berních zejména při do
movní dani činžovní,
Rozkvět těchto předměstí děje se však na
újmu Prahy, která, nemajíe vhodných ploch
k dalšímu rozšiřování, ve svém rozvoji mnohem
zůstává pozadu.
Újezd
Praha
13
article
Za dnešního stavu touží nejen Praha, al
i většina okolních obcí po sloučení v jednu obec
a jest spojení takové k vůli opatření velikých
úkolů novou dobou požadovaných, ku prováděn
důležitých zdravotních a regulačních projektů
pro jednotnou účelnou správu obcí nejvýš žá-
doucí. Spojení takové předpokládá ovšem zabez-
pečení přechodní doby pro domovní daň čin-
žovní v obcích předměstských a vydatné nové
prameny příjmů pro spojenou oboc, aby tato do-
státi mohla povinnostem veřejné správy, jež
spojením takovým vzniknou.
To státi se může jen ochotnou podporou
země a státu.
I žádá nejuctivěji podepsaná rada městská.
aby Vaše Veličenství ráčilo naříditi c. k. vládě.
by prodloužením platnosti zákona o pře-
chodní době pro domovní daň čin-
žovní, uspíšením reformy daně po-
travnína čáře a poskytnutím finan-
čních výhod — podobně jako svého času
bylo ve Vídni — obci pražské spojení takové
umo žnila.
3. Obec pražská četnými již peticemi k o.k
vládě podanými domáhá se toho, aby jí podobně
jako říšskému hlavnímu městu Vídni, dostalo s
na opatření výdajů obecních, zejména k nákla-
dům na chudinství a na přenesenou pů-
sobnost přispění státu postoupe-
nim výtěžku daně potravní, neb
aspoň vydatného podilu z výtěžku toho a mim
to pak aby obei pražské nahražen byl náklad na
přenesenou působnost, jakého vyžadují a vyža-
dovati budou obce s Prahou spojené.
V zájmu žádoucího rozkvětu král. hlavníh
města Prahy jest, aby těmto požadavkům byl
se strany c. k. vlády pokud možno v plné míre
vyhověno.
Praha
Vídeň
14
article
4. Privilegiem, daným na hradě pražském
dne 27. května 1549 a 22. září 1562, uděli
císař a král Ferdinand I. obci Starého městn
pražského mimo jiné zboží a důchody také řeku
Vltavu se všemi užitky od ústí potoka Botiee
dolů k Libni, při čemž vysloveno, že Jeho krá-
lovská Milost neráčí míti úmyslu těch důchodo
umenšovati, ale raději přičiňovati.
Toto privilegium císařem Ferdinandem l
obci pražské dané, potvrzeno bylo i od nástupeů
jeho trůnu. — Poslední potvrzení stalo se maje-
státem císaře Františka I. ze dne 13. května
1808. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. listo-
padu 1849 ráčilo pak Vaše Veličenství ustano
viti, že privilegia pražská nepotřebují pového
potvrzení, ale mají i nadále v platnosti zůstati
pokud zákonům a zrízením novějším neodpo
ruji.
Že privilcgium obce pražsk
k řece Vltavě zákonům neodporuje, vyslovil
c. k. správní soud, jenž v nálezech ze dne 5.
dubna 1882 č. 521 a ze dne 8. listopadu 190e
č. 11789 uznal platnost privilegia.
Privilegium toto obec pražská podnes vy
konává a tvoří důchody z něho značnou část po
třebných příjmů při správě obecní.
Po vydání nového zákona o daních osob
ních vyměřují však finanční úřady z těchto dů-
chodů obci pražské daň výdělkovou, čímž po-
žitky obce pražské, z privilegia tohoto plynoucí.
značnou měrou jsou zkracovány.
Po náhledu obce pražské zdanění to odpo-
ruje původním inteneím šlechetného dárce, jenž
vyslovil, že důchody tyto mají obci zůstati ne-
ztenčeny.
Ferdinand l
Vltava
Libeň
15
article
Také až do vydání nového zákona o daních
osobních žádná dan z důchodu tohoto obci praž-
ské předpisována nebyla.
V zajmu nezkráceného dalšího požíván
těchto příjmů, k veřejné správě obecní určených.
vznáší nejuctivěji podepsaná rada městská k Va-
šemu Veličenství prosbu, aby ráčilo původní in-
tence této výsady a veřejnoprávní její určení
uznati a c. k. vládě nařiditi, aby při posuzován
daňové povinnosti k těmto inteneím hleděno
5. Roku 1884 získala obec pražská od c.
eráru s bývalou trestnicí sv.-Václavskcu též ko
stel sv. Václava Na Zderaze.
Kostel tento jest drahocennou památko
historickou a architektonickou z doby Vladisl
vovy a Karla IV., pročež všestranně na zacho
vání a obnovu se naléhá.
Restaurování kostela vyžadovati bude ná
kladu přes 200.000 K, nepočitaje cenu pozemk
svého času c. k. eráru zaplacenou, která obnáš
dnes 126.000 .
Tak nákladnou restauraci bez výdatné po
moci státu obec pražská sama podniknouti ne
může, i vznáší k Vašemu Veličenství prosbu
aby ráčilo svoliti a naříditi, by obci pražskén
zachování a obnovení kostela sv.
Václava Na Zderaze, jediného to kostela
tohoto patrona země české v Praze, z prostředkt
státních vydatná subvence byla p o o
len a.
6. Neocenitelný význam má pro Prahu jej
kajinářsky příznivá poloha a malebné pohledy.
jimiž jednotlivé části města s různých míst vy-
nikají..
Z tčeh nejkrásnějším jest pohled s pravéh
břehu Vltavy na Malou stranu a Hiradčany
s královským hradem a velechrámem svato-
Vítským.
Ponled tento, domácími i cizinci obdivo-
vaný, byl by nadobro zkažen, kdyby na levém
břehu vztyčeny byly s pokračujíeím ruchem sta-
vebním moderní vysoké stavby činžovní.
svatý . Václav Na Zderaz
Karel Iva
Virginie
Praha
Vltava
královský hrad
16
article
Stavbami některými, dosud již provedený-
mi, dále studiemi projektů i zkouškami na mí-
stě se ukázalo zřejmě, že úchvatný obraz Male
strany a Hradčan, jak se jeví pozorovatel
s pravého brehu vltavského, i starobylý ráz jich
ulic a náměstí nejen nebylo by možno zachovati,
ale že by byl docela zníčen, kdyby při dalším
postupu rezvoje města povoleno bylo stavěti
tam vlastuíkům domů a pozemků do té výše, jak
devoluje dosud platný řád stavební. Má-li tomu
zabráněno býti, bude třeba, aby majitelé zealit,
jichž se týče, za újmu, vzniklou z nepovolen
vyšších slaveb, byli přiměřěně odškodněni.
Při velkém počtu nemovitostí zde na váhu
padajících jest obci pražské naprosto nemožno
takovouto akci na odskodnění podniknouti.
Věc by byla umožněna tím, kdyby novo-
stavbám, jež na místech těchto povstanou, do-
stalo se osvobození od daní a přírážek. Způ-
sobem tím by také urychleno bylo regulováni
a asanování těchto částí na levém břehu, jež z
jinými částmi města v rozvoji daleko zůstaly p-
Všemožné šetření dosavadního stavu je také
v nemalém zájmu samého královského hradu.
neboť neobmezeným zastavěním břehů a svahů
malostranských zmčen by byl nejen dosavadní
překrásný pohled na královský hrad, ale i p
vabná vyhlídka z hradu na města pražská.
Otázkou touto od desetiletí již zaměstnává
se jak zemský výbor, tak i sněm králevství če-
ského, kde uvažováno bylo o prostředcích k roz-
luštění této dalekosáhlé, v příčině estheticko
i hospodářské stejně důležité otázky, i uznáno
také za jediné východisko, aby postíženým
vlastníkům dostalo se náhrady ve formě dvaceti-
letého osvobození od daní a přirážek.
C. k. vláda však chovala se dosud v té věci
odmítavě, ježto neměla takovéto výjimečné opa-
tření za dostatečně odůvodněné v zájmu vefej-
bylo.
Hradčany
18
article
Nejoddaněji podepsaná rada městská má
však za to, že z toho, co v předu uvedeno, jakož
i z naléhavé již potřeby, aby Malá strana
Hradčany pokud možno požadavkům moderně
upravených a regulovaných měst byly přizpůso-
beny, plyne nade vši pochybnost, že jde tu také
o zájem veřejný, zdravotní a komunikační, z ja-
kýchž důvodů celé řadě jiných měst povoluje se
delší doba osvobození od daně činžovní a při-
rážek.
Rada městská prosi tudíž co nejuctivěji
Vaše Veličenstvo, aby ráčilo přivoliti a k zákon-
nému projednání naříditi, a by v zájmu re-
gulování a asanování starých čá-
stíměstana levém břehu a v zájmu
zachování malebných pohledů na
město nevostavbám na místech
těch náhradou za nepovolení vyš-
šíchstaveb dostalo se na delší řadu
let osvobození od don cvní daně
činžovní a všech přirážek.
7. Jednou z nejkrásnějších stavitelských
historických památek ušlechtilé renaisance v Pra-
ze a na kontingentě jest letohrádek krá-
lovny Anny (Belvedere), postavený králem
Ferdinandem I. ke cti jeho manželky Anny.
Letohrádek tento jest od dávných dob opu-
štěn a vyzdobeny byly stěny velkého sálu
v prvním patře péčí „Krasoumné jednoty české
čtrnácti velkými obrazy z českých dějin, k jichž
dokončení však náleží přiměřené orámování.
Pro zachování a náležité ocenění této sta-
vitelské památky, jest nejvýš žádoueno, ab
jednak zminěně nástěnné malby náležitě byly
dokončeny a aby letohrádek sám byl učiněn v-
řejně přístupným tím, že by místností jeho po-
užilo se přiměřeným způsobem k umistění umě.
leckých sbírek.
Anna
Belveder
19
article
Podobně jest tomu s budovou bývalé m
čovny v císařské zahradě, vynikající to umělecko
a stavitelské památky, jejíž zachování vyžaduje
nutných a neodkladných oprav.
S tím souvisí návštěva zámeckých zahrad.
zejména „Jeleního příkopu“ a „Cí sl ar-
ské zahrady“ na západě letohrádku krá-
lovny Anny.
V zájmu obecenstva pražského, postrádají-
cího dostatečných procházek ve svěží zeleni,
jest, aby i „Jelení příkop“ a „Císařská zahra-
da“, podobně jako tomu jest v císařských sa-
dech jiných korunních zemí, byly obecenstvu v-
řejně přístupný mi.
I vznášíme k Vašemu Veličenství nějodda-
nější prosbu, aby ráčilo k zacho vánn
těchto památek a obecnému použí-
vání zahrad nojmilostivěji přivoliti a p-
třebná nařízení dáti.
8. Ve velechrámu svatevítském nad kapli
sv. Váciava chová se koruna česká s korun
vačními klenoty, posvátne to in-
signie korunovace českých králů.
Anna
Cí slečna ar
20
article
Tisícové poutníků, navštěvujících vele-
chrám hradčanský a kapli svatováclavskou, touži
po tom, aby spatřili tyto posvátné všemu lidu če-
skému odznaky korunní, i vznáší protož v nej-
hlubší úctě podepsaná rada městská k Vašem
Veličenstv snažnou prosbu, aby ráčilo nejmilo-
stivěji k tomu svoliti, aby korunovačni odznaky
tyto po dva dny v roce o sv. Václavě veřejně
byly vystaveny a obecenstvu při
stupnými učině ny.
9. Konečně dovoluje si věrně oddaná rad
městská Vaše Veličenství uctivě prositi, ab
ráčilo ke každoročnímu pobytu za
vítati na pražský hrad králo vský
v střed věrnéhu obyvatelstva tét
korunní země k opětnému povzn
sení bývalé slávy tohoto králov-
ského hlavního města, v zájmu pri
pravení brzkého míru mezi oběm
národy této země i žádoucího klid
néhc jich spolužití a k utvrzen
jednoty a nedilnosti tohoto star
slavného králo v ství.
Jakož pak nejmilostivějším vyhověním před-
nesených tuto proseb jednak dojdou splněn
dávné tužby věrně oddaného obyvatelstva, jed-
nak na brzkém a příznivém jich vyřízení závis
z valné části hospodářský rozvoj a zdravotní pro-
spěch královského hlavního města Prahy, dovo
luje si poslušně podepsaná rada městská co nej
uctivěji žádati.
Veličenstv
Praha
21
article
Vaše Císařské a Královské Apoštolské V li
čenství račiž přání a prosby tuto pronesené nej
milostivěji uvážiti a za účelem všemožného spl
nění požadavků těchto potřebná nařízení dáti
Bůh zehnej a opatruj Vaše Císařské a Královsko
Veličensivíl
V Praze, dne 18. dubna 1907.
Serenáda pěvectva Velké Prahy koná s
dnes ve čtvrtek přesně o 145. hod. odpol. ve
třetím dvoře král. hradu pražského. Program
Bendl »Válečná« (mužský sbor), Smetana »Věno-
(mužský sbor), Klička »Balada o české hudbo-
(smíšený sbor). Řídí sbormistr »Hlaholu« prof.
Ad. Piskáček. Sbory zapěje na 1000 pěvkvň
pěvců. Sraz pěvectva účinkujícího o 3. hodině
odpol. na Malostranském nám. Odchod přesně
o l34. hod. odpol. Pěvectvo vykáže se zvlášt-
nimi legitimacemi a odznaky spolkovými. Obe-
censtvu vydává vstupenky hradní hejtmanstvl
Dnešní program.
O 10. hod. dopol. na hradě pražském
Všeobecné audience.
O 5. hod. odpol. serenáda v Ústřední jednoto
sdružených českých zpěváckých spolků v Praz
a v předměstich ve třetím dvoře král. hrad
na Hradčanech.
O 6. hod. večer dvorní hostina.
Bendl
Smetan
Klička
profesor
Ada
Piskáček
Praha
malostranský já
Ob
Hradčany
královský apoštolský V
Hlahol
ráčit přání
22
article
Zejtřejší program
O 1. hod. 30 min. odpol. panovník odjede
z hradu přes Újezd do Kinského zahrady, na-
vštíví Národopisné museum, odtud odjede do
ústavu Sacre Coeur, potom jízda ke smíchov-
skému vorovému přístavu a nazpět Žižkovou
Královskou tridou a přes Újezd na hrn.
Dvě písemné žádosti vhozeny do kočáru panov
níka. Včera staly se dva případy, že panovníkovi
byly vhozeny do kočáru písemné žádosti a sice na
Bělského třídě v Holešovicích a v kaštanovém stro-
mořadí u Prašného mostu. Obě žádosti, jež byly vho-
zeny, nepadly do kočáru, ale přes to panovník, spo-
zorovav to, kázal dvornímu kočímu zastaviti a nařídil
osobnímu myslivci, aby listiny zdvihl a v kabinetní
kanceláři odevzdal. Obě žadatelky byly stráží z-
drženy a k výslechu na komisařství předvedeny. P -
něvadž by tyto případy snadno mohly míti v zápětí
hojnost následovníků, dlužno upozorniti, že 2a-
datelé vydávají se v nebezpečí ča
stěho předvolání na policli, což jest úplně
zbytečné. Kdokoliv chce podati panovnikovi zádost,
nechť tak učiní v kabinetní kanceláři v královském
hradě na Hradčanech.
v Bělského třidě v Holešovicích včera po 2. hod
odpoledi, když panovník jel od slavnosti položen
závěrečného kamene u nového mostu do Holešovie.
prorazila špalír obecenstva 12letá Josefa Berendova.
dcera obuvníka z č. 850—VII a chtěla vhodit panov-
níkovi dopis do kočáru. Mezitím, co několik poli
cistů přikvapilo a děvče zadrželo, kázal panovník za-
staviti, a myslivec dopis zvedl a potom pokračoval
v jízdě. Na komisařství, kam divka byla odvedena,
vyprávěla, že na jmění otce byl prohlášen konkurs,
matka je těžce nemocna a doma že mají bídu. Proto
napsala žádost panovníkovi, aby jim pomohl. Dívka
byla potom propuštěna domů. Výjev tento mezi čet-
nými diváky způsobil nemalou pozornost.
Bělský
Berendův
Újezd
Holešovice
Hradčany
23
article
Podobný případ se stal v kaštanovém stromořad
u Prašného mostu. Zde vhodila žena panovníkovi do
kočáru dopis a opakovalo se to, co výše vylíčeno
dopis spadl na zemi, panovník kázal zastavit, tělesný
myslivec dopis zdvibl a žena byla policisty odve
dena na komisařství. Byla to Bedřiška Klabanov
roz. Kulhánkova, 28 roků stará a na Kladně bydlící.
Napsala císaři a králi žádost, aby jí dopomohl k dě-
dictví, o které se marně soudila. Před nedávnem
v rubrice ze soudní síně sdělili jsme, že Klabanová
pedala u zomského soudu v Praze žalobu na pa-
nevníka, jakožto dědice jistého rodu, jehož poslední
potomek zemřel a své celé jmění panovnikovi od-
kázal. Zemský soud, vyžádav si veškeré spisy pozů-
stalcstní, zalobu vůbec odmítl. Zdá se, že je Klaba-
nová zatížena utkvělou myšlěnkou, že jí náleží dě-
dictví, na něž po právu nemá nároku. Také Klaba-
nová byla po výslechu propuštěna.
Klabanov
Kulhánkův
Klabanová
Kladno
Praha
24
article
Střežený závěreční kámen. Poněvadz nebylo
možno včera odpoledne zazdít závěrečný kámen no-
vého mostu, byl kámen s cenným obsahem po celou
noc na dnešek střežen dvěma městskými a jednim
státním policistou.
Nepřítomnost svoji při slavnosti Eladení závě:
rečného kamene k mostu pod Lotnou omluvili pp.
František hr. Lůtzow, Msgr. Ferdinand Kalous, světící
biskup, ministr vnitra Bienert, Ferdinand kníže Lob-
kovic, Karel hrabě Nostitz, dvorní radové prof. dr.
Gebauer a prof. dr. Dit, president obchodního soudu
Šindelář, František svob. pán Ringhoffer, stavební
rada Antonín Wiehl, místní vojenský velitel plukovník
Wenzlik, předseda ministerstva zob. pán Beck, mi-
nistr orby hrabě Auersperg, ministr železnic šl. Der-
schatta, president České akademie dr. Hlávka, sta-
vební rada Zimmler, mínisterský rada bar. Villan
a j. více.
Osvětlení na Smicliově. Měsíská radla na S me
chově žádá veškeré p. t. obecenstvo, bydlicí v do-
mech z královského hradu viditelných, aby ve dnech
všeobecného osvětlení a sice ve čtvrtek dne 18.
v neděli dne 21. dubna okna svá osvětlilo. Za ne-
příznivého počasí bude osvětlení na jiný den, jenž
bude v listech oznámen, ustanoveno. V těchto dvou
dnech bude zahrada Kinských širšímu obecenstvu při-
stupna jen do 6. hodiny odpolední.
Fotourafie pli pánovníkově návštěvě v Praze.
Za účelem event. uveřejnění zdařilých fotografií růz-
ných momentů při císařově návštěvě v Praze, žádají
se pp. amatéři, kteři učinili dobré snímky, aby je la-
skavé propůjčili ředitelství Jubilejní výstavy v Praz
(budova obchodní a živnostenské komory, mezzanin).
František
Kalous
Bienert
Ferdinand kníže
Karel
Nostitz
profesor
doktor
Gebauer
Dita
František svobodník
Ringhoffer
Wiehl
Wenzlik
Beck
Auersperg
Hlávek
Zimmler
Měsíská
Kinská
královský hrad
Praha
Český akademie
živnostenský komora
25
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 17. dubna. (Dojem Košu-
tova prohlášení v Uhrách.) Zpráva
o vyrovnání, kterou uherský ministr obchodu,
Košut, podal v pondělní schůzi strany ne-
odvislosti, způsobila na uherský tisk většinou
dojem neurčitosti a proto málo uspokojila. Orgán
strany neodvislosti, »Mag. Orszag«, píše sice
členové strany mohou Košutovo prohlášení vzl
klidně na vědomí, ale hned na to se rozpisuje
o celních hradbách a samostatné uherské ced-
lové bance tak, že z jeho slov je vidno, jak
málo sám je uspokojen prohlášením ministrovým.
»Straně neodvislosti mnoho na tom záleží —
píše »M. O.« — aby dostala pevnou záruku,
že samostatné celní územi uherské
bude po r. 1917 najisto zřízeno. K tomu jest.
vedle zákonitých opatření potřebí zabezpečení
samostatné uherské cedulové banky. Ač-
koli strana neodvislosti z nouze byla ochotna
dáti svolení, aby se společné celní území za-
chovalo až do r. 1917, nemá přec příčiny, aby
neprovedla ihned své zásady v otázce cedulové
banky, poněvadž v této věci není nijaké pře-
kážky. Bylo by přímo zradou zásad strany, kdy-
bychom se zřekli samostatné banky. V této
otázce členové strany zaujali stanovisko co nej-
rozhodnější. «
Jiný orgán strany neodvislosti, »Egyetértés«,
pochybuje o vhodnosti těch opatření, která uhe-
ská vláda hodlá učiniti pro dobu po r. 1917.
Koša
Košut
Mag
Orszag
Košutův
M O
Praha
Uhry
26
article
Tento list má za nepřipustné, aby Uhry ani po
r. 1917 nebyly hospodářsky úplně samostatný
státem a aby jich průmysl byl chráněn pouz
30% slevou cla. Z nejasných výpovědí Košu-
tových prý vysvítá, že po r. 1917 vnitřní celn
čára bude sice zřízena, ale uherský průmysl
ochrániti nedovede. Celní linie nemůže nahraditi
celních hradeb; takové opatření zabezpečilo by
pouze rakouskému průmyslu uherské trhy.
Ještě méně jest uspokojen »Budap. Hirlap«.
Diví se, proč Košut upustil od myšlenky, aby
se hned nyní stalo opatření také o době po
roce 1917, když myšlenku pokládá za velmi
dobrou. Na každé vládě — píše — možno zá-
dati, aby věděla, co chce a aby chtěla, co vi.
Každá vláda musí míti přesný cil, s nímž stojí
a padá. Nepozorujeme však, že by uherská
vláda v otázce vyrovnaci měla rozhodnou vůli
a směřovala k přesně vytknutému cíli. Pozoru-
jeme poaze, jak tápá sem a tam, jak se kolísá
v nerozhodnosti, jak se přímo bojí upřímného
a otevřeného slova. Toto kolisavé chování zvy-
šuje naše neblahé položení nedostatkem roz-
hodnosti a jest už samo sebou opradová nehod
ve vojenském tažení, v něm našeho odpůrce,
totiž rakouskou vládu, podporují všichni mocní
činitelé proti Uhrám.
V Praze, 17. dubna. (Uherské hlasy
o králově pobytu v Praze.) Liberální
»N. P. Journ.« uvádí královu návštěvu v Praze
ve spojení s volební opravou v tom smyslu, ze
tato reforma má býti poslední cestou ke smiru
rakouských národností, zejména tedy ke smíru
česko-německému. Týž účel vkládá pešťský list
i do králova pobytu v Praze. »Až doposud
český král, kdykoliv zavital do Prahy,
meškal tam jen jako císař rakou-
ský; byl hostem zemského hlavního města.
Koša
Journ
Uhry
Praha
27
article
Dnes tam přijel jako král český, je
tam doma ve své rosidenci. Jest to.
snad jen hra slov, ale ve dvorním ceremoniálu
takové dny mívají důležitý význam. Ve volbě
slov jeví se velmi často stanovisko dvora k ur-
čitým politickým problemům, snad způsobem
zahaleným, ale přece nikoli dvojsmyslným. Od
bitvy bělohorské nebylo možno mluviti o Praze
jako o sldelním městě králo českého. Pa-
novníci z domu habsburského zdržovali se ob
čas v Praze, ba sídlívali na Hradčanech i na
odpočinku, ale skutečnou residenci Hradčany
nikdy nebývaly. Dnes král český přijel úřadně
do hradčanského zámku jako do své residence,
a současný pobyt následníka trůnu na Hradča-
nech dodává tomuto faktu tím větší váhy . .«
Pešťský list táže se pak, jaký jest účel této.
nezvyklé okázalosti a dochází k závěru, že jde.
o smír národů a posílení těch, politických stran
v Čechách, které jsou příznivy smíru, bez něhoz
vnitřní politika rakouská nemůže nabyti pevnosti
a stálosti.
Koaliční »Budap. Tagbl.« soudí též, že
panovníkův pobyt v Praze má účinkovati smir-
livě na oba národy v Čechách. »Jestliže účelu
toho bude dosaženo — dodává — jestliže
dávné nepřátelství mezi Čechy a Němci ustoupí
přátelštějšímu obcování, byl by to krásný úspěch
za oběť, kterou panovnik-kmet přináší, zříkaje
se obvyklého pohodli. Takového výsledku praž-
ské cesty bylo by si ovšem přáti, ale doufati
v něj jest sotva mož no.«
Němec
Praha
Hradčany
Čechy
28
article
Dr. Karel Gro š.“
doktor
Gro
29
title
Politické zprávy zahraničně.
30
article
V Praze, 17. dubna.
Praha
31
article
Bude-li Hosudarstvenná duma rozpuštěna?
Tyto dni kolovaly Petrohradem pověsti, že
car už podepsal úkaz, kterým se Hosudarstvenna
duma rozpouští. »Novoje Vremja« tyto pověsti
vyvraci. List je redukuje na konflikt mezi před-
sedou sněmovny a předsedou ministerstva
doutá, ze konflikt sám sebou bude urovnán,
Hosudarstvenn
Petrohrad
seda sněmovna
Novoj Vremja