ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 e54fa3e0-75e3-11dc-b60e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 159, place 56, org 18, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
18. dubna 1907.
4 masthead
Císlo 108.
5 article
mi krásný most.“ Dr. Srb: „Ano, Veličenstvo, velmi znamenité dílo a jsem šťasten, že za při- tomnosti Vašeho Veličenstva byl položen závě- rečný kámen k dílu, které bylo za mého úřado- vání jako starosty počato. Velmi obšírně vyptával se panovník m. rady p. stav. Seiforta, jak bude docileno spojení s Letnou. Pan stav. Seifert podal podrobné vysvětlení a podotkl, že na vnitřních stěnách slavnostního stanu jsou vyvěšeny plány- budou- cího mostu i spojení jeho tunelem s obcemí za Letnou ležícími. Panovník vrátil se do stanu prohlížel se zájmem podrobnosti plánu, při čemž vysvětlení podával starosta p. dr. Groš a stav. Seifert. Potom díval se panovník na prospek Mikulášské třídy s výstavnými budovami.
doktor Srb Seifert Groš Letná
6 article
Pana arch. M. Blechy tázal se panovník. zda spolupůsobil při projektu nového mostu; pan arch. Blecha odpověděl, že jest členem dozor- stva nad tavbou zejména v příčině architekto- nické. Pana stav. Ant. Novotného tázal se panovník, v jaké vlastnosti je zaměstnán na stavbě; p. Novotný: Jsem inspektorem stav by, Veličenstvo. Panovník: Projekt se m velmi líbi: Pan Novotný: Veličenstvo, vyna- snažili jsme se, aby byl most nádherný a prak tický. — Na dotaz panovníkův, v kterém směru pracuje na mostě, odvětil p. mag. r. Hrněír že jest referentem; panovník: „Měl jste při tom zajisté mnoho práce!“ Dále oslovil panovníkp. vlád. radu Schulze, p. arch. V. Mülleru. dvor. radu prof. Velflíka, stav. radu Wein- gärtnera a podnikatele stavby pp. Müller a Kapsu. Pana inž. Zvěřiny tázal se pano- vník, zda provádí mnoho staveb. Pan inž. Z vě- řina: „Ano, Valičenstvo, zejména celou řadu budov státních.“ Když byl představen projektan mostu p. stav. rada Soukup, tázal se ho pa- novník, kolikátý je to most, jejž projektoval. Pan stav. rada Soukup odpověděl, že vypracova projekty již sedmi mostů. Panovník: „T jest velmi potěšitelně!
M Blech Blech Novotný Novotná Schulz V Müller profesor Velflík Wein Müller Ing Zvěřina Soukup
7 article
Tím ukončen cerkle a panovník, ukloniv se účastníkům slavnosti, vstoupil s místodržitelem do dvorního kočáru a provázen provoláváním Slávy, odjel do akademie umění. Návštěva c. k. akademie umění. Od novostavby kamenného mostu poc Letnou blížila se družina panovníkova ve stano- veném předem pořadu třídami Bělského a Krá- lovskou k nové budově akademie umění v Holešovicích-Bubnech. jsoue cestou jásavě pozdravována hustými špa- líry obecenstva, v ulicích hojně zdobených pra- pory v národních barvách. Na rozsáhlém pro- stranství před budovou akademie shromáždéno bylo již dlouho před příjezdem jejím, ohláše- ným na 2. hodinu odpolední, žaetvo ze všech škol holešovických, bubenských i bubenečských pod dozorem svých učitelských sborů. Všechny cesty, vedoucí k širokému, mohutnému portálu akademie, i celé prostranství před ním bylo vy- sypáno čistě zlutým plskem. Po obou stranách vjezdu vztyčeny byly dva vysoké jehlance ze zeleného chvojí s pra- pory barev zemských a říšských.
Bělský Letná Holešovice Bubno
8 article
Venku před budovou očekávalo příjezd pa- novníkův celé obecní zastupitelstvo města Bu- benče se svým starostou p. cís. radou R. Ku- bikem v čele, jak bylo jmenováno již ve vče- rejším našem odpoledníku. Ve vestibulu aka- demie pak sbromáždén byl profesorský sbor. také již u nás uvedený, v letošním rektorem akademie prof. Jos. V. Myslbekem a s mi- nistrem vyučování p. drem. Marchetem. Vedle těchto oficiálních osobnosti očekávaliu vehodu ještě místodržitelský rada Pokorný ze Smíchova, okresní školní inspektor Hala- burd, ředitelé škol Šoferle, Teppl, dékan bubenečský P. Malec, a dámy místních hodnostů. Rázem 2. hodiny přesně dle programu přijel za provolávání slávy vůz panovníkův s místodržitelem hr. Coudenhovem, a za ním oba eísařšti pobočníci. Zde uvital efsaře a krále starosta města Bubenče tímto poslovem: »Vaše císařské a královské Apoštolské Veli- čenstvo! Jako starosta města Bubenče vítám V. V. jménem veškerého oddaného obyvatelstva
profesor Jos V Myslbek Šoferle Teppl P Malec Coudenhove Smíchov Bubeneč královský apoštolský Veli
9 article
našeho města na územi našem co nejsrdečněji a vzdávám nejpokornější dík za nejmilostivější povýšení obce naší na město. Bůh opatruj V. V a celý vznešený rod Habsburský. Jeho V. na- šemu nejmilostivějšímu císaři a králi Sláva Sláva, Sláva l« Na holdovací projev starostův odvětil pa- novník: »S uspokojením přijímám uvitání věrně oddaného obyvatelstva Bubenče. Moje přízen bude potěšitelný rozvoj nového města Bubenče i na dále provázeti.« Potom byli panovníkovi představeni všichn přítomní representanti obecní a panovník roz- mlouval s jednotlivci delší chvili, vyptávaje se na rozkvět obce, na její stavební ruch a se zájmem vyslechl příznivé zprávy o stoupajícím počtu obyvatelstva i o výborných poměrech zdravotních. Za nastalého zátím deště vstoupil panovník se svojí družinou do vestibulu akademie, kdež představil mu ministr vyučování rektora prof. Myslbeka, jenž jmenem profesorského sboru uvítal panovníka krátkou českou a německou řečí. Panovník vyslovil potěšení, že setkává se se slavným českým sochařem, a dal si o něho představiti všechny členy sboru, vyptávaje se jich jednotlivě na obory, jež zastupují, na vlastní činnost uměleckou, na poměry v jejieh školách i na umělecké prospěchy žáků.
bůh Sláva Sláva l profesor Myslbek Bubeneč
10 article
Potom podniknuta byla procházka jednotli- vými ateliery a školami umělců v tomto pořadí v přízemí navštíveno nejdříve atelier prof.v Hynaisa a škola jeho, pak atelier prof Thiela, atelier prof. Sehwaigra, alelie a průpravná škola prof. V. Bukovace atelier prof. Myslbeka, v prvním poschod pak atelier a školu prof M. Pirner a, školy Schwaigrovu, Myslbekovu a Thielovu. Panovník dal se od jednottivých umělců informovatio speciálních jejich poměrech a s velikým zájmem prohlížel jejich práce, v atelierech vystavené. Ve všech školách shromážděno bylo žactvo vystaveny jeho práce studijní a také všude vě- novali panovník i jeho družina mnoho pozor- nosti, neskrblice pochvalou a uznáním. Ve spe ciální škole prof. V. Hynaisa jmenovitě překva- pilo mocnáře množství výborných praei žáko této školy, z nichž nejlepší představil jejich profesor pp. Bureše, Fialu, Krále, Justicha, Švarce, Pařízka, Schovánka, Marka. V atelieru Schwaigrově obdiv panovníkův vzbudilo poslední umělcovo dílo »Rybí trh v Brugách«, nádherná olejomalba, umělecká kořisť loňské jeho letní cesty po Belgii Flámsku. Ve škole téhož umělce nejvíce se mocnář zajímal o vyspělé práce dvou žáků pp. Hlavice a Naskeho. V atelieru Mysl bekově mnoho chvály vzdáno obrovské soše sv.
profesor Thiel Sehwaigr V Bukovac Myslbek M Pirner Schwaigrův Myslbekův Thielův V Hynaiso Bureš Fiala Král Justich Švarc Pařízek Schovánek Marek Naske Hynaiso Brugy Belgie
11 article
Ludmily, úplně k odliti připravené, jež má tvořiti jednu ze čtyř soch, obklopujících gran- diosní monument Myslbekův sv. Václava, určený pro Václavské náměstí. Také socha nejvyššíh maršálka kn. Lobkovíce v životní velikosti vzbu- dila nejvyšší zájem. V atelieru prof. Bukovace příjemně překvapil panovníka vlastní jeho portré- v uniformě uherského generála jízdy, k němuž před léty sám umělci — pouze jedinou hodinu — stá modelem. Prof. Bukovac, Chorvat rodem. hovořil s mocnářem plynnou vlaštinou. Ve škole prof. Ženiška zvlášť zajímal panovníka obraz žáka Dlouhého, a několik vlastních prací uměl- cových, tak portrét arciknížete Olty, studie por- trétu kardinála Skrbenského a j. Posléze i ve škole prof. Pirnera, kdež představen panov- níkovi výborný žák mistrův p. Böhm, prodlel družina drahnou chvíli, tak že návštěva umě- lecké akademie, určená původně na dvacet až pětadvacet minut, protáhla se proti výslovnému programu na celou hodinu. Na zpáteční cestě zastavil se panovník ještě v komnatě rektorátu, slavnostně neobyčejně vkusně upravené, ozdobené portrétní studil císařovou, prací to prof. Bukovace, a zapsal se tu do pamětní knihy. Děkuje pak srdečně všem umělcům za průvod a skvělý umělecký rozvoj ústavu, vstoupil panovník několik minut po 3. hodině do svého povozu a odjel za hlučných ovací obecenstva, jež v silném dešti vytrvalo na svých místech ve špalíru.
Ludmila profesor Bukovac Chorvat Ženiška Skrbenský Pirner Böhm Václavský náměstí Olt Myslbekův svatý . Václav
12 article Návštěva krále v Moderní galerii.
Návštěva krále v Moderní galerii. (Pozvání ale nepřipuštění zástupe denního tisku k problídce galerie v pří- tomnosti králově. — Vyloučení přítom- nosti malířů a výtvarných umělců. — Chování se rytmistra knížete Maxe Egona Fürstenberga proti českému no- vináři. — Několik pozoruhodných vý- roků králových. — U jízdecké sochy sv. Václava.) ... Napověděli jsme v záhlaví, že krá- lovskou návštěvu v Moderní galerii před- cházelo i provázelo několik nepříjemných okolností a momentů, jež veřejně musíme kon- statovati pro výstrahu pořadatelstvu při dalších návštěvách panovníkových . . . Ve třech dnech pobytu králova staly se již dva případy, kdy lidé, žádající veřejný tisk o zpravodajství, za- chovali se pak vůči zástupcům novin způsobem velice netaktním. Na nádraží Františkově zahradili novináře provazem — v Moderní ga- lerii pak včera výslovně si je pozvali a pak za- vřeli před nimi po příchodu krále — dvéře. — — Kdyby nejednalo se o veřejný ústav, dle nadační listiny věnovaný pro věčné časy v nezeizitelné držení krá- lovatví českého, kdyby právě zde nebývala příležitost slyšeti z úst krále pozoruhodná slova.. . věděl bychom, jak se zachovati. Je známo, že i gno- rování v této příčině je velmi bolestnou zbrant.
Max Egon Fürstenberg Václav nádraží Františkov
13 article
Ale jelikož šlo tu o přemršt ě n o úzkostlivost několika členů kuratoria, o konfusnost několika přiliš komisníeh lidí, v zájmu věci nepoužíjeme prostředku mlčení a také už ne z té okolnosti, že novi nár zjednali si energickým způsobem přistup sami. Aby náležitě objasněno bylo jednání něko lika členů kuratoria, uvádíme všechny podrob- nosti. Předvčírem telefonováno bylo do všech re dakci pražských správou Moderní galerie, že s žádají referenti, aby vzhledem na malé míst- nosti galerie jen v nejnutnějším počtu se do stavili, eventužlně, aby referát obstarán by »bursovně« jedním nebo dvěma žurnalisty pak rozeslán redakeím listů.
14 article
Včera pak opětně telefonicky pozváni byl zástupcové jednotlivých redakci na půl druhou hodinu odpolední do Moderní galarie. Dostavil se tam počtem 14 a to čeští i němečtí žurna listé, byli uvedeni do zasedací sině kuratoria ale zde jim k velikému překvapen sděleno, že ku prohlídee obrazá ny a sochy sv. Václava v přítom nosti králově připuštěni býti ne mohou, jelikož usněseno, že král představeni budou pouze členov kuratoria. Že prý však po odjezdu panov níka všechno bude jim sděleno. Čli jiným slovy: žurnalisté měli referovat o něčem, čemu nebyli přítomni, jen dle doslechu. Proč a z jakých příčin učinilo kuratorium, každé chvíle na ochotu novin odkázané, toto český i německý tisk urážlivé usnesení, zůstalc záhadou. V neskonalé naivnosti prozradil jeden z členů kuratoria příčinu: »Což kdyby prý si panovník povšími některé ho z pánů a tázal se, kdo je?« Dle tohoto rozumu je tedy nemyslitelnou věcí, aby slušný český nebo německý novinát králi byl předslaven. To budí prostě úžas! Rozumí se, že neprozřelelný tento krok kuratoria mezi novináři obou národnosti způsobil značné rozhořčení a dr. Kramář, jenž do místnosti právě vstoupil, ač v této věe úplně bez viny, stal se hromosvodem. Vše- možně hleděl uchlácholiti rozbouření, ba snažil se několikráte zvrátiti i usnesení a novináře při- pustiti, ale narazil na odpor několika úzko- prsých — — kteří pak byli prvním a novináře vyhledávali, aby jim rozhovor svůj s králem sdělili. Ale nejen žurnalisté to byli, s nimiž tak indolentné nakládáno, nýbrž v řady »ze sa- lonu odmitnutých« vřazeni i umělci vý
svatý . Václav doktor Kramář
15 article
tvarní obou národností, malíři i so- chaři, vyjma těch, kteří v kuratoriu zasedají. A přece jim v prvé řadě platila vlastně návštěva králova v galerii, pro podporu a vývoj jejich umění galerie zřízena. Ale ani deputace »Jed- noty výtvarných umělců«, ani deputace »Ma- nesa«, ani výtvarný odbor »Umělecké besedy« nebyly pozvány. Mezi českými i německými umělci vzbudila okolnost ta rovněž oprávněné rozhořčení. Za takovýchto poměrů bylo mezi žurnalisty usneseno jednoduše energickým způsobemsi pomoci. Jakmile přibyl průvod králův z Aka- demie umění do Moderní galerie, přidruž il se ku posledním řadám a dostali se až ke vstupu do uvítací síně. Zde ale dv premovaní lokajové z vysšlho roz kazu zavřeli před nimi dvéře a po- stavili se před ně, uvádějíce, že mají rozkaz nikoho více nevpu- stiti. Pisatel těchto řádků neomeškával se však dlouho jejich výklady a znaje dobře místnosti vstoupil do uvítací slně druhými dveřmi. Jeho příkladu následovali pak dalšt.
Ma Aka
16 article
Stalo se tak zeela nenápadně a právě ve chvíli, kdy hr. Harrach krále oslovoval Všichni zaujati byli jeho řečí a po ní odpověd královou, jediný kníže Max Ego Fürstenberg v uniformě dragoun- ského rytmistra začal se rozčilovati, stával se nepokojným, zuřivě fixíroval očima zejména člena redakce tohoto listu, snad proto, že by v čamaře, a konečně zašel ve své podrážděnost tak daleko, že zasyčel mezi zuby dobře však slyšené »Schämen Sie sich . ... (Styďte se l) Co tento kavalír slovy těmi myslil? Snad to, že žurnalisté přes usnesení kuratoria do slné vstoupili, či platila urážlivá slova okolnosti, že ve společnosti uniforem a fraků objevila se také čamara? Čestný český žurnali sta může zcela tak klidně, týmž prá- vem a bez studu — nota bene při plnění své povinnosti a nikoliv z touhy býti představen — obje- viti se před králem, jako který- koliv šlechtic dle jména — —
Harrach Max Fürstenberg Schämen sia
17 article
Uvítání a prohlídka galerie. Uveden v průvodu hr. Paara, ministra vy- učování dra. Marchetta, hr. Harracha, místo- držitele hr. Coudenhova a nejv. maršálka kn. Lobkovice do uvílací síně, osloven byl panovník po obvyklé titulatuře hr. Harrachem těmito slovy: S povznešenou myslí očekávalo kuratorium moderní galerie království českého vzáený tento okamžik, stejně slavný jako pro nás radostný. kdy V. V. poprvé ráčí přicházeti ke svému dílu. Porždy památnou zůstane nejv. návštěva vznešeného zakladatele v dějinách ústavu tohoto- jenž vznikem svým tak úzce pojí se k Nejjas- nější osobě V. V. a kterýž do vzdálených věků příštích hlásati bude, jak velikými díky jest po- vinno V. V. výtvarné umění této země. Za krátký čas svého trvání, v době sotva 4 let, nemohla ovšem moderní galerie dospět ještě vysokého elle, který V. V. Nejv. základn listinou určiti ráčilo. Avšak již v této krátké době moderní ga lerie působila blahodárně na prospěch a rozkvě domácího umění. (Německy:) V. V. ráčilo úkol moderní galerie stanoviti tím směvem, že má poskytovati příležitosti umělcům obou kmenů, aby mohli své bohaté vlohy, mtruplně spolu soutěžíce, vynaklá dati pro zdar domácího umění. Vznešené přání V. V., aby moderní galeri stala se tvrzí míru, nevyznělo na prázdno. Pro kuratorium platilo toto vznešené přán vždy jako Nejv. přikaz a zástupci obou kmenů setkávali se spolu vždy ve svorném působení. Umistění sbírek galerie neod- povídá arci významnosti tohot ústavu. Umístění jest pouze prozatí mn a bylo umožněno toliko zvláštn ochotou zemského sněmu a zem ského výboru království českého.
Paar Marchettus Harrach Coudenhove Lobkovic V V Nejv Nejjas Německo
18 article
Chováme však naději, že uzříme v ne právi daleké době povstati pro galerii nový domov. (Česky:) S vroucím citem vděčnosti, kterou obyvatelstvo naší vlasti s námi sdíli, volám na- šemu milovanému císaři a králi (Česky a německy :) Slával Král odpověděl (česky): »Se zálibou se- znávám z vašich slov, že Moderní galerie, která dle mého úmyslu umělcům obou národů této země má poskytovati příležitost, aby pro rozkvět domácího umění svou dovednost uplatnili, blaho- dárně působí.« (Německy): »Třebas Mo- derní galerie prozatím ještě po- strádá stánku, jenž by jejího vzne- šeného cíle byl důstojným, a při posouzení toho, co bylo vy konáno, v úvahu vzíti nutno krátkou dobu jejího trvání, jest přece opráv- něna naděje, že obě národnosti království českého umělecké na- dání, kterým každá z nich tak bohatou měrou vyniká, spojí se ve smírném závodění ke cti a slávě vlasti.« Potom dal si král představiti předsedou české sekce drem. Kramářem a předsedou německé sekce bar. Wieserem přítomné členy kuratoria. Každého z nich oslovil a výroky jeho po nejedné stránce byly pozoruhodnými. Prvním z představených byl stavební rada Jos. Hlávka, k němuž král pravil: »Těši mě srdečně, že se s Vámi selkávám při každém kulturním podniku, při všech ideál- ných snahách. Přeji Vám, abyste ještě dlouho byl zdráv a presidentem Akademie.« Prof. dra. Stupeckého tázal se na spolu- působení jeho v kuratoriu Moderní galerie a po odpovědi poznamenal, že součinnost každého člena jest prospěšna celku.
Kramář Hlávek profesor doktor Stupecký Německo Jos
19 article
Dra. Pippicha král znal. Při představení podotkl: »Vás už znám. Kterak vy spolupůso- bíte při galerii ?« »Byl jsem na sněmu zemském referentem pro její záležitosti a v kuratoriu doporučuji hlavně práce našich výtvarných umělců ku přijetí.« Ku prof. Vojtěchu Hynaisovi pravil: »Vi- děli jsme se již v Akademii umění. Jste vše- stranně činným, jak pozoruji. Je třeba neúmorné píle a nadšení pro tuto věc.« Františka Ženíška oslovil slovy: »Vy jste dobrým učitelem na Akademii. Znám Vaše díla — líbi se mi velmi. Zde se dozajista shledám s nimi.«
Pippich profesor Hynais Ženíšek
20 article
Zajímavý rozhovor s řed. Stibralem. Jedním z nejpozoruhodnějších byl rozhovor krále s ředitelem umělecko-průmyslové školy arch. Jiřím Stibralem. K tomu pravil král: »Máte své práce tak zde v galerii umístěny ?« »Nikoliv V. V.« zněla odpověď, »já jsem architektem a pro tento obor ještě zde není místa.« »Ah tak,« odvětil král, »ale časem dojista bude. Jak mnoho se staví v Praze? Slyším, že jest zde silný stavební ruch.« »Ano V. V. — v poslední době velmi se v Praze staví, ale lze litovati, že namnoze po- rušuje se ráz a sloh památných staveb a ce- lých částí města.« »Kterak to? Objasněte mi blíže.« »Největší stavební ruch jest u nás v Prazev rukou spekulace, která snaží se stavěti co nejlev- něji a tím slohovost celého města velice trpl.« »To je bolestné,« pravil král a dodal: »V blízké budoucnosti bude se muset v Praze stavět velmi mnoho veřej- ných budov a zejména pro školství; budu dbáti na to, aby stavbami těmi vzhled města nebyl poškozován.« Panovník dojista tu měl na mysli e rárnl stavby, které až dosud a nejnověji justičním palácem pražským a smíchovským znešvařily malebný ráz Prahy. Dále promluvil král ještě s prof. Kotěrou, načež představeni mu byli bar. Wiesrem
Stibral Kotěra Praha
21 article
jímati báseň, kterou poslal Bezděkovi pro po těšení J. E. Purkyně o Budějovické bráně, zbourané proti vůli Bezděkově. Purkyně měl čilé styky s Bezděkou. Nazývá jej starým, milým pří- telem. Těší ho tedy skladbou, nadepsanou: „Ho- sianna na výsostech a na zemi pokoj lidem do- bré vůle! Mému dávnému příteli v. p. p. Bezdé- kovi od J. Ev. P(urkyně).“ Dokazuje v laškovné náladě i povčkud škádlivě, že již nová doba bran nepotřebuje. Z Písku rozhlíží se po sou- věkých poměrech politických světových na dů- kaz svého tvrzení. „Statný Bezděko, brána T padla, čas sám ji podzvrátil, bezděčně nebojo- val's, padnete z bran kde která ! Netřeba městům bran proti loupeživému rytířstvu, v rolníka se rytíř, v měšťana sám proměnil. Netřeba víc Bu- dějovské brány, by hájila Písek, netřeba Píse cké brány Budějovicům. Již město proti městu se v krutou válku nechystá, bourati zdí, zažehat. vražditi lid ubohý. Netřeba ni Praze bran, pro- lomila je dráha železná, jenž z Poříčí se čarou k Podbabě rychle vine pozdravujíc tam novo- věkého statna rytíře, Kodyma, jenž v lemeše kordy i šavle mění. Vídeň též zpupná shodila bašt břímě daremné, kde barabančík hřměl, klid- ně tu dům se staví. Již i ta Rus, zbrojná Seba- stopol, ač i neráda, sklízeti pospiší, chrám z padlé budujů. Dávno Paříž zbavena bran, ledva tu porta triumphi, sedmero ještě tvrzí jen proti městu čelí. Šťastný Londýne, tobě netřeba bran. ni krepostí, vnitř chrání zákon, čníť obranou Ocean. V Americe, tam, bratří milí, již od války ustaňte. Černokožím bratřím svobody přejte blahé. Praotcové co vaši proti bydlitelům tady dávným prohřešili, láska k národu smej to zase.
Bezděk Purkyně Eva Kodym Písek Netřeba město Netřeba Praha Podbaba Vídeň Rus Paříž Londýn Amerika Pís cký brát Budějovice obrana Ocean
22 article
Napoleone, se kliď, armádou tam u Chalonsu. pust domů dobrý lid, dosti se's slávy dožil. Anglio, pancíře z mírných odloupni lodí tvých, bez toho nic tažené troubeli neodolá. Národu probuzenému ucouvnete čtvero krepostí, Venecie spanilá, k obchodu rámě podej. Otce věřicích tam v Římě, sprosť vlády se světské, Gall z kapi- tolu již, obrany sprosť se cizé. Rád se podá Kalvín i Luther, rozkolnictvo řecké, Asia, Afri- ka, též zbožně se Římu podá. Šťastný Ber děko, brána Ti padla, čas sám ji podvrátil, bez- děčně nehojoval's — padněte z bran kde kterál“ Dr. Č. Zíbrt.
Napoleon Gall Kalvín Luther Zíbrt Řím Asia Afri
23 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Slečna Grégrova a p. Vojan v Prostějově V sobolu dne 13. a v neděli dne 14. t. m. vystou pili pohostinsky v prostějovském divadle »Lidového domu« dva členové činohry »Národního divadla«. sl. Isa Grégrova a p. Eduard Vojan. Obe censtvo prostějovské, vělšinou dělnické, je známé svým nadšením pro uměni a zesnulá velká naše umělkyně Hanna Kvapilová ujišťovala, že prostě- jovské pohostinské bry připravily ji nezapomenutelné dojmy. Též tentokráte měla vystoupiti v Prostějově s p. Vojanem . . . Avšak místo ni odjela do Pro- stějova sí. Isa Grégrova. Prostějovský list »Snaha- píše: »Katastrofální náhlý skon milované Hann Kvapilové změnil sice značně původní program dlouho již a pečlivě připravený, leč ochotou správy Nár. divadla byla nám dána příležitost pokochati se vzácným uměním jiné umělkyně z naší první scény která přes poměrné mládi patří už dávno mezi síly prvého řádu. Slečna Isa Glégrova vystoupila sice nás pouze jediný večer, v sobotu ve Wildově jedno aktovém dramatě »Salome«, ale i to stačilo, aby ukázala nesčetnému publiku nádheru svého umění.
Grégrův Vojan Hanna Kvapilová Kvapil Wildův Salome Prostějov Ob národní divadlo národní Isa Glégrov lidový dom
24 article
Pan Eduard Vojan okouzloval nás po oba večerya dával nám ssáti ze své veliké umělecké duše, zejména druhý den v Shakespearově »Hamletu«, v němž slavil zářivé triumfy.« V sobotu byla sehrána vedle aktovky pí. Vi- kové-Kunětické »Co bylo«, Wildova »Salome- se slečnou Grégrovou v titulní roli a s p. Vo- janem v roli Herodesa. Zmíněný list »Snaha« vě- noval oběma umělcům nadšený feuillleton. O slečně Grégrové píše mimo jině: »Není možno vystih- nouti i jen z hruba slovy její hru. Od jemného pla- nisima, omrzelosti z hodování, přes koketní její hru se syrským selníkem až ke scéně s prorokem Jocha- naanem pomalu stoupaly vlny vzrušení. Liná prin- cezna, zvyklá, že se jí vyplní každé přání, měnil se rázem v okouzlující bytost, která dovede nejmen- šími důkazy své přízně zakoupit si každého, na kom jí záleží. Kolem slečny Grégrovy bylo ovzduší úpln orientální. Salome byla pravá až do konečků nebtů na skvostně ozdobených rukou. A všechna vášen Orientu sálala z její postavy při objevení se pro- roka.e Referent píše dále: »Hru slečny Grégrovy neza- pomeneme, tím jsem jist, jako nám zůstane v pa- měli Herodes p. Vojana, smyslný až k deliriu choulostivý jak jen může být Oriental, zbabělý vrah který se neovládá ani moment.« Se svrchovaným enthusiasmem píše »Snaha« o Vojanové velkolepém výkonu v »Hamietu«. Též »Hlas Lidu« zahrnuje obdivem výkony p. Vojana, zejména jako Ham leta, a sl. Grěgrové jako »Salome«. Umění sl.
Vojan Hamlet Wildův Salome Grégrův Herodes Grégr Joch Oriental Orient
25 article
Grégrové a p. Vojana slavilo triumfy před dělnickým obecenstvem prostějovského divadla. + Divadlo Jana Straussa ve Vídni. Z Vídně 17. dubna. »Zeit« oznamuje, že ke společnosti, která projektuje stavbu operetního divadla po názvem »Divadlo Jana Straussa«, přístou- pila s vynikajícím kapitálem bývalá herečka Betty Stojanova, která svého času provdala se za ru ského milionáře a nyní má opět chuť vrátil so k jevišli a zároveň státi se podilnici divadla.
Grégr Vojan Stojanov Vídeň divadlo divadlo Jan Straussa
26 article Hudba.
Hudba. + Koncerly. Tři zajímavé produkce orchestráln vystřídaly se v posledních dnech a každá měla svoj ráz. Pohostinské vystoupení Kaimova orchestru z Mni chova zajímalo hlavně po stránce reprodukční, orche strální sdružení programem, jenž uvedl k nám celou řadu dosud neznámých či aspoň málo známých skla- deb ruských, konečně koncert svazu hudebníků pouta jako zjev důležité stavovské otázky svěla hudebního Kaimův orchestr a jeho přednosti známe již z návštěv dřívějších. Vypracovaná souhra, vynikající kvalita jednotlivých hráčů, zvláště v dechových nástrojích jichž zladění působí neobyčejně barmonickým dojmem jsou tak asi význaky orchestru nejcharakterističtější Novým byl pro nás dirigent toboto zdatného tělesa jež jako vše smrtelně, není sice uchráněno náhodo vých nedopatření, jaké bylo chvilkové zakolísání ve skladbě Richarda Strausse, ale které má všechny pod- mínky velkých uměleckých souborů. Pan Jiři Schnée voigt není dirigentem na oko, na zevnějšek, ale všude znati na výkonu jím řízeném, jak má vše prostudo váno, promyšleno, vytříbeno. S podáním Beelhovenovy páté symfonie nemohl bych sice do všech detatlů sou- hlasiti. Zdály se mi již někdy přeumělkovány. Ale již v Berliozově programní ouvertuře »Korsar« jevil se vzlet a výmluvnost temperamentu, jenž rozumí ztě- lesniti, plasticky dát vystoupiti dramatickému obsahu. což jen ještě stupňovalo se v hudební básni Straus- sově »Smrt a oslavení«. Rozhodně nejlepším však výkonem byl úryvek z Wagnerova dramatu lásky »Tristan a Isolda« (předehra a »Smrt z lásky«). Zde mělo vše velkou, žhavou linil při ideálním souladu zvukovém a propracovanosti i gradací celku.
Kaimův Nová Strauss Jiř Beelhovenův Berliozův Korsar Straus Wagnerův Tristan Isolda
27 article
Orchestrální sdražení, o němž nám těžko rozbo- dovati, záleží-li toliko z amatérů, či podporováno-li také hudebníky z povolání, přistupuje ke své práci s láskou a má výborného hudebníka za dirigenta. Dr. Josef Grelí dokazuje to nejen výběrem skladeb a poclivým jich prováděním, ale tentokrát k důkazům svým připojil i svou zdatnost jako klavirista. V před- nesu působivého koncertu Rimského-Korsakova op. 30, jenž vedle vlivů Lisztových a ve fioriturách též Chopinových jeví i celou barvitou expresi svého autora, rozvinul tolik bravury, mohutnosti úhozu, jistoty technické a hudebního pochopení, kolik by mu mohl záviděti a pro sebe přáti mnohý a mnohý virtuos z povolání. Většina z přednesených skladel spočívala na thematech ruských písní a tanců ná- rodních, jen stupeň talentu, doba a jí podminěný sloh i technický vývoj toho kterého mistra skýta znaky rozlišovací. Svým duchem nejvíce se s národní látkou ztotožnili a ji se prosytili po svém zdání Glinka a Borodin (z prvého sehrána proslulá »Kama- rinskaja«, z druhého nedokončená, Glazunovem in- strumentovaná třetí svmfonic). Jak z dochovaných vět
doktor Josef Grelit Rimskij Korsakův Lisztův Chopinův Glinka Borodin Glazunov Kama
28 article
Borodinovy symfonie patrno (Moderato a scherzo) postoupil již skladalel z pouhého citování a rozpřá dání themat národních k samu tvoření v duchu ná rodním. Na uvedeném stanovisku ulpívají ještě Balá- kirev (»Ouvertura na tři ruská themata«) a César Cni (suita »In modo populati« op. 43), jenže tento s značnou úryvkovitostí a rapsodičností, onen s daleko větším polyfonním uměním a formální uceleností. Ze všeho kladl bych nejvýše Musorgského symfoni- ckou báseň »Noc na Lysé Hoře«, v níž je silná před- stavivost a invence, vzruch a skutečně básnický roz- mach. Kolik za svou působivost děkuje dokončenía barvité instrumentaci mistra orchestrální malby novo- ruské, Rimského-Korsakova, lze ovšem spíše tušiti, nežli bez srovnání s původním náčrtem určiti. Za seznámení se s výtvory ruskými jsme vděční obětavě nadšenému sdružení, které svůj koncert — celkem čtvrtý — věnovalo prospěchu »Filantropické družiny«.
Borodinův Balá Cni Rimskij Korsakův Ina Lysá hoře
29 article
Ve »Svazu hudebníků« mají nalézti příslušníci stavu hudebnického oporu ve svém existenčním boji, a to jak podporami v strádání, tak mravní posilou při rozhodování různých otázek slavovských. V době, kdy sdružují se všechny téměř stavy v pevne organisace, nemohl ani rozptýlený, početný, ale do- sud právě pro svou neorganisovanost slabý a hmotně valnou většinou živořící národ hudebnický zůstati nadále neústrojný. Vstupem členstva orchestru Ná- rodního divadla do Svazu nastává nová fáze jak v vývoji orchestru tohoto, tak v příštím utváření s pražského odboru. Svaz stává se nám tím rozhodně bližším a sympaličtějším. Ty sympatie obecenstva a pochopení stavovské olázky trudného života hu- debnického projevily se již imposantní návštěvou úspěchem třetího koncertu. Od orchestru, jenž sejde se s nepatrným počtem zkoušek (dokonce prý jen jediné) k společnému dílu, nelze ovšem žádati, aby byl ideálně vyrovnán, zvukově i dynamicky, a pro- třiben do posledního detailu. Chyběla-li tu a tam ještě jemnost a vybroušenost, imponoval za to celek ohněm, svěžestí, massou 150 hráčů, ovládaných jednotnou ideou. Berlínský, v Praze dobře známý dirigent Leo Blech, má lehkou ruku a temperament. Sám ovlá- daje napřed svůj úkol, dovede rychle veň vpraviti své hráde. Přirozeno, že bližší je mu Weber (Obe- ron), Wagner (Mistří pěvci) a vlastní skladba (polo- nésa z opery »Popelka«), nežli Smetana (Vltava), prc nějž ovšem zase naší dirigenti mají pravou tradici. Krásný skutek cítění s potřebami stavu hu- debnického prokázal Fr. Ondříček svým spolu- účinkováním. Podal Brahmsův koncert velkolepě.
Blech Weber Wagner Popelka Smetan Ondříček Brahmsův Praha Ob Vltava Francie Ná
30 article
Ve slohu i náladě, v technice i přednesu. V adagiu přímo dojal tklivostí zpěvu, první větu podal s celou energií, radostné finale s celou bravurou a rythmi- ckým ohněm své hry. Výkon, řadící se důstojně k jeho klasické interpretaci Beethovena. Dvořákova půvabná Romance a přídaný Bach doplnili ukázku jeho skvělého umění. + Pan Vojta Kuchynka, virtuos na kontrabas člen orchestru Nar. divadla, který nedávno v Čáslavi, Vys. Mýtě a v Blatné dobyl velkého úspěchu, účin- kuje dne 21. t. m. ve velké dvoraně Měšť. besedy v Plzní v koncertu, jejž pořádá tamější nově zalo- žená Filharmonie, řízená dirigentem N. Kubátem. + Pěvecké sdružení dam »Ludiše« v Praze-VII. pořádá dne 20. dubna o 8. hod. več. v restauraci »Na kovárně« výroční koncert řízením p. Fr. Podle- šáka. Laskavě spoluúčinkují sl. M. Hoffmannova, žákyně prof. Trnečka (harfa), p. Max Mikšík, virtucs na housle, a zpěv. spolek »Bendl« v Praze VII. Vstu- penky možno dostati večer u pokladny. + Dva nové pochody se zpěvným trlem vydal právě Jos. M. Skalický. Použil dvou svérázných písní chodských »Ta plzeňská brána« a »Na jedný straně je pšenice« za motivy k těmlo stejnojmenným pochodům. Úprava klavírní je snadná. Každý pochod stojí K 1.20. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze, Jungmannova tř. č. 14 (Hlávkův palác, + Spojené pěvecké spolky »Lumír-Dobromila v Příbrami pořádají v sobotu 20. dubna na pamět desátého výročí úmrtí mistra Karla Bendla koncert ze sktadeb oslavencových. Pořad: 1. »Smrt Prokopa Velkého«. 2. »Jihoslovanská rhapsodie« (na klavíru čtyřručně). 3. »Pomsta vil«. 4. »Pěvcova prosba«. »Cigánské melodie« č. I. a X. 5. »Svanda dudák«, národní pohádka na báseň Jaroslava Vrchlického, Začátek o 8. hod. več. Dvorana Měšťanské besedy.
Dvořákův Bach Vojta Kuchynka N Kubát M Hoffmannův profesor Trneček Mikšík Bendl M Skalický Urbánek Prokop Velký Vrchlický Čáslav Mýto Blatná Plzeň Praha Jungmannův třída Lumír Dobromil Příbram Nara + pěvecký sdružený spojený pěvecký půvabný Romanka Hlávkův palác Svanda dudák
31 article Různé zpravy.
Různé zpravy. = Sjezd pro vnitiní medicinu. H. Z Visbadenu. 17. dubna. Za místo příštího sjezdu pro vnitřní me- dicinu bude zvolena Vaden. = Loupež na nádraží. Ze Sv. Pavla (Minesota), 17. dubna. (K. k.) Z obchodu nalézajícího se na zdej- ším nádraží dráhy Northern Express Company byl uloupeno 25.000 dolarů. Pachatel prchl. = Změtřesení v Mexiku. Z Mexika, 17. dubna (Něm. atl. kabel.) Dle skrovných zpráv dosud došlých zahynulo při zemětřesení 33 osob a 93 bylo raněno. Jsou však obavy, že počet ten se znáčně zvýší, až dojdou zprávy z četných me 1šlch míst. Ayulla a Cme- tepec jsou úplně zničeny. Město Aca- pulco je částečně zaplaveno. Těž město Tlapa bylo velice poškozeno. Ze všech větších míst na jihu se sděluje, že tam bylo pocítěno zemětřesení, že však lidé nepřišli k úrazu a žc škoda je jenom nepatrná. Zprávy z Isthmu tehuantepeckého jsou očes kávány s obavami. Několik čás í jižních železničních tralí se sasulo. Telegrafní linie jsou velmi poškozeny. = Zemětřeseni ve Španělsku. Z Madridu, 17. dubna, Včera byly v Murcii pocitěny silné olřesy země. Mezi obyvatelstvem nastala panika. Mnohé budovy dostaly trhliny. = K záhubě lodi „Imperabiz“. Z Terstu, 17. dulina. (K. k.) Slátní zastupitelstvo upustilo od soud- ního - ihání velitele a mužstva ztroskotaného parníku „Imperatrix“, protože je prokázáno, že kala- strofu zavinila úchylka magnetickě střelky, způsobená atnosíerickými poruchami a současně zuřící prudkou
Visbadena Pavel Tlapa Mexiko Německo Aca Španělsko Madrid Murcia Terst Northern Express Company Minesota