1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 104. ze dne 16. dubna 1907.
7
article
První česko-moravská továrna na
stroje v Praze
První česko-moravská továrna na
stroje v Praze
něla včera dopoledne XXXVII. valnou hromadu, jíž
se zúčastnilo celkem 75 akcionářů, zaslupujících 2279
skeií se 418 hlasy. Po uvítání účastníků předsedou
panem J. Topinkou a vyřízení formalil, podal ob
chodní ředitel pan Josef M a ch á ček výroční zpráv
v níž se uvádí
V r. 1906 dosáhli jsme obratu 7 mil. K oprol
53 mil K v r. 1905 a zisku 597 502 K oproti 542. 086
v r. 1905. K příznivému bilančnímu výsledku při
spěla také mimo jiné i ta závažná okolnost,ž
bli jsme po celý rok ve všech odděleních při ner
mální době pracovní stejnomětně zaměstnán
V odboru cukrovarnickém provedli jsme celo
řadu větších rekonstrukcí dle nejnovějších zkušenost
Odbor stavby lokomotiv byl zaměstnán objed
návkami pro tuzemské dráhy a obdržel společn
s firmou Frant. Ringhofer na Smíchově objednávku
na deset parních motarových vozů pro italské státn
dráhy. Na mezinárodní výstavě v Mttáně r. 1906 vy-
savená naše čtyřválcová rychlíková lokomotiva s ten,
dtem byla vyznamenána nejvyšší cenou »Grand Prixe.
J Topinka
František
Praha
Smíchov
Grand Prix
8
article
Odbor hornický a důlní dodal vedle celé řady
větších zařízení první poloviny dvojité třidírny na
uhlí pro důl ve Felsö Galla v Uhrácb, třídírnu ulli
pro důl »Albert« hr. Sylva Tarouccy Nostítze v Trmici.
celé strojní zařizení šachty Blagajne imovne občine
gjnrgjevačke u Bjelovaru v Glogovaci (Slavonie)
Odbor všeobecného strojnictví provedí vedle
jiných strojní zařízení pro rozšíření městské elektrárny
v Žižkově, rozšlčení kotelny elektrických podniků
král. blavn. města Prahy, zařízení nové kotelny
s příslušnými železnými konstrukcemi pro Maxův
důi Pražské železářské společnosti na Kladně aj.
Z další čmnosti tohoto odboru sluší zejména
vylknouti, že provedl v minulém roce dle patentu
soustavy bývalého našeho konstruktéra, pana ing. J.
Zvonička, profesora české techniky v Brně, první
parní turbinu o sile 1000 HP, která od 1. ledna t.
pohání veškerá ddělení našeho závodu. Tento systém
jest svého druhu první a jediný, jejž možno jak pro
malou, tak i pro největší výkonnost výhodně pro-
vžděti.
Albert
Taroucca
Maxův
Ing
Bjelovar
Glogovac
Slavonie
Žižkov
Praha
Kladno
Brno
HP
9
article
Odbor pro ústřední topení a větrání by
Odbor pro ústřední topení a větrání by
dobře zaměstnán
Z čelných objednávek, kleré obdržela naše fili-
álka »Pražská mostarní«, dlužno jmenovati onu
na železné konstrukce nové budovy pro Martinovu
buť železárny na Kladně.
Přecházejíce ku předložené vám rozvaze, shle
dáváme mezi jměním značnou položku »Požadavky
K 2 207.997.01; na tuto bylo však do dnešního dne
splaceno 1.8 mil. K. Při položce »Stavby« odpisu
jeme korun 147.693.20 a při položce »Stroje« korun
186.530.80.
Položka »Material a rozdělané práce« pe
K 740.846.— jest vyšší oproti roku předcházejícímu
tož odůvodněno větším přenosem rozdělaných prací
Na straně »Dluhy« jeví se oproti roku 1905 větš
položka »Dluhy, vypůjčené kauce, závdavky a n
výzdviženě dividendy«, jejíž výše odůvodněna jest
většími závdavky, složenými na došlé objednávky
koncem minulého roku.
Zároveň pokládáme si za čest dnešnímu valnému
shromáždění následující sděliti
V poznání, že oboru strojnickému otevírá s
nové dalekosáhlé pole působnosti ve výrobě a u to-
mobilů, zahajili jsme přípravné prace v obor
tom a věnovali delší dobu studiu jak celé otázky té
tak i výroby vozidl podobných pro úopravu oso
i nákladů, bychom i v tomto oboru plně vyhovět
mobli domácím potřebám.
Poněvadž v témž čase i veřejná obchodní spo
lečnost F. Ringboffer na Smíchové činila připravy
k rozšíření továren svých o výrobu automobilů
vstoupili jsme s firmou touto v jednání o zřízen
společné továrny, o zřízení společnosti s ručením
obmezeným.
Martinův
F Ringboffer
Kladno
207.997 . 01
10
article
Ke spojení se s firmou jinou k založení spolee-
ného podníku bylo však nevyhnutelně třeba změny
stanov. Za tím účelem svolali jsme mimořádnou
valnou hromadu. Jelikož se zminěná jednání zda-
tila, založili jsme dne 27. března t. r. s veřejnou
obchodní společností F. Ringhoffer na Smníchově
»Pražskou továrnu na antomobily, společnost a ru-
čením obmezeným«, uzavřevše s ní spelečenskou
smlouvu ve smyslu výše citovaného zákona.
Potom pan vrchní ředitel B. Mařik v proslo-
vení svém poukázal k tomu, že minulého roku byl do-
cílen největší výtěžek za doby trvání závodu. Ne
poslední zásluhu za to možno přičísti předsedovi
společnosti p. J. Topinkovi, jednomu ze zakladatel
závodu. Řečník vylíčil, za kterých okolností pan
Topinka při zakládání továrny spolupůsobil, jak úsi
tovně pracoval na zachránění závodu v době vše-
obecného úpadku v letech 70, dále jak se stara
o zvelebení závodu, jehož v r. 1879 stal se místo
předsedou a r. 1897 předsedou. V době, kdy dovršuje
79. rok svého věku, vzpomíná řečník všech těchte
vynikajících záslůh oslavence, jemuž shromáždění
povstavše z míst, provolávají trojnasobnou slávu
S mocným pohnutím jubilant p. Topinka poděkoval
za tento projev a ujistil, že stejně úsilovné bud
pracovati ve prospěch závodu i nadále.
Po těchto proslovech byla zprava výročnť schvá
tena, načež předložena zpráva účetní.
Rozvaha za rok 1906 vykazuje:
Jmění: hotovost K 36.375, směnky 338.051.
cenně papíry 73 470, zálohy dělnictvu 1512, poža-
davky 2.907997, stavby 1,495 392, stroje (odpis z
opotřebení) 1.060.679, pozémky 90.000, náčiní drobné
1.—, materiál a rozdělané práce 740.846, celkem
6.744.324.
F Ringhoffer
Smníchův
J Topinka
Topinka
11
article
Dluhy: akciový kapitál I., II. a III. vyd. 7895
akcií po 400 K = K 3,158 000, reservní fond 924 561.
požadavek podpůrného spolku dělnického 93 898
požadavek účtu podpory dělníků ku práci neschop-
ných, vdov a strotků 20.577, základní jmění reser
vované k zřízení fondu pro invalidní dělníky 80.000
fond p. dra. V. Novolněho pro invalidní dělníky
23.000, dluhy, vypůjčené kauce, závdavky a nevy
zdvižené divídendy 1,849.784, čistý zisk 597.502
celkem 6,744. 324.
Zpráva ta po referátu revisora p. Fuchse jedno
myslně schiválena.
Pan náměstek Novotný přednesl návrh sprární
tady na rozdělení čistého zisku
Správní rada navrhuje, aby z čislého výtěžku
za rok 1906 K 597.502, po stážce dle § 34 stanov
5 proc. k reservnknu fondu částkou 29.875, 10 proe
tanliemy správní radě 59.75U, tedy z K 507.876 bylo
vypinceno: 6 proc. dividendy z K 3,158.000 K
183.480, 7 proc. superdividendy z K 3,158 000
221 060, revisorům účtů odměna 2400, výslužněmu
spolku úřadníků 10.000, podpůrnému spolku délní-
ckému 20.000, účiu podpory dělníků ku práci ne-
schopných, vdov a sirotků 5000, dobročinným úče-
lům k rukoum správní rady 6000 = 403 940, zbytek
K 53.936 budiž použit na mimořadný odpis, odpo
vidající znehodnocení na budovách. kupon č. 36.
bodiž vyplacen počinaje dnem 16. dubna 190
u Živnostenské banky pro Čechy a Moravu v Praze.
Návrh byl schválen a ke konci provedeny volby.
Do správní rady na 3 roky byli zvolení pp. Jan
Topinka, majitel realit v Karlíně, Ant. Pravda
profesor na české technice v Praze a K. C. Neu
mann, inženýr a maj. domu na Král. Vinohradech
do revidujícíbo výboru na 3 roky p. Ant. Fuche
msj. domu v P'raze.
V Novolně
Fuchs
Novotná
Topinka
Antonín
Král
Čechy
Morava
Praha
Karlín
Vinohrady
živnostenský banka
K 507.876
Neo mann
12
article
Z trhu cukerních.
Z trhu cukerních.
V Prazs, 14. dubna.
Počálek právě minulého týdne nezdál se na
svědčovati tomu, že bychom na trzích cukerních mohl
prodčiati náhlou změnu. Trh prozrazoval jakouší ze-
gdlenost, jez jevila se zejměna v menší poptávce
rfinerii a konsumu, následkem čehož také ceny míe
ně ustoupily
Nepříznivě v tom směru působil zejména výka
o anglické spotřebě, která za březen vykazuje proli
loásku úbytek o 30.000 t.: okolnost ta souvisí ovšem
se zdrželivosti tamějšího konsumu, očekáva jícího, že
zároveň s předložením stštního rozpočtu dne 18. t. m.
správce pokladu prohlásí, že dojde ke snížení taměj-
šího cla. Vlády jsou si však až na nepatrné výjinky
velice podobny, a proto jsme zejména po zkušenosteci
u nás a vzhledem k dřívějším prohlášením anglické
vlády přesvědčeni, že k očekávanému snížení cuker-
ního cla anglického ani lelos nedojde. Tím ovšem
anglický konsum bude nucen přistoupiti k doplnění
svých vyčerpaných zásob, což bez příznivého vlivu
na trhy by se neminulo, zvláště když by nákupy byly
naléhavější.
Počálek
13
article
V polovici týdnu nastal na trzích obrat k lepšímu
způsobený zprávou, že dovozů do kubánských pří-
stavů ubylo v minulémtýdnu o 21.000 t., takže ob-
nášely 39.000 t. proti 48.000 t. a 34.000 t. v obou
letech předchozích, a dále že počet továren na Kub
dosud pracujících klesl ze 180 na 162. Ač při posu-
zování této zprávy nesmí býti zapomínáno, že vy-
kázané číslice týkají se týdnu velkonočního, byla
přece vykládána jen ve smyslu pro trhy příznivém
zejména byla to kontremina, která po prohlá šení
oněch číslic vážně se znepokojila a hledala pro své
závazky v letních lhůtách úhrady. Cenám tím ovšem
značněji naskočilo, ještě více však stalo se tak po
prohlásení odhadu ly. Meyer Guma, že letošní vý-
robu kubánskou páčí na 1.350.000 t., jelikož třtina
utrpěla mnoho suchem
Zvýšení amerických ziznamů v důsledku tohol
odhadu mělo i na evropských trzích další zlepšení
v zápěti, neboť vzbudilo opět naději na možnost no-
vého vývozu řepového cukru do Ameriky. Naproti
tomu zvýšení-odhadu letošní produkce řepového cukru
v Americe na 433.000 t. proti 283.700 a 209.700
v obou letech předchozích, minulo na evropských
trzích bez povšimnutí.
Meyer
Kuba
Amerika
14
article
Zvýšených cen použily hojně továrny k dalším
odprodejům jak zboží pohotového tak i na přiští kam-
paň, po níž jevila se tentokráto také větší poptávka
teprve na sklonku týdne trhy opět se uklidnily a ceny
sestoupily poněkud se své nejvyšší úrovně
Náš trh se surovinou byl v první polovině tý-
dne skoro úplně nečinný, polom však neubránil s
vlivu příznivých zpráv z ciziny, načež i zde koupě-
chtivost značně oživla a docházelo k větším obcho-
dům. Zejměna moravské surovárny vystupovaly jako
ochotní prodavači, poněvadž tamější rafinerie vzhle-
dem k neuspokojivému odbytu bílého zboží jeví v ná-
kupech zdrželivost: avšak i zdejší rafinerie přenechá-
valy vybízené zboží z velké části ochotně vývozu
který po snížení disparity našich cen může v trl
zasáhnouti. Také v podzimních lhůtách došlo k hoj-
nějším závěrkám, ba obchodováno i zboží moravsko
na kampaň 1903-9. Na klidnější zprávy z ciziny kon-
číme rovněž kladně při záznamech K 21.25 za duben
a K 20.90 za říjen-prosinec z Ústí.
Ústí
za duben
15
article
Domácí trh s bílým sbožím vykazuje sla-
gnaci; obchod obmezuje se jen na druhou ruku, která
posledně liberované množství sice převzala, ale s ode-
bíráním vázne. Cena K 68.— z továrny nedoznala
žádné změny. — Na terstském trhu smýšlen
pod dojmem příznivějších zpráv z trhů se surovinou
poněkud se ustálile, ceny však valně se nezměnily
neboť znamenáno včera za centrifugální pilé pohoto
K 26.50 až 27.25 a na květen-srpen K 26.75 až 27.50
— Londýnský trh rovněž se zpevnil, neboť kon-
sum přes veškerou svoji zdrželivost nucen je k po-
zvolným nákupům, které tentokráte v zhledem k příz-
nivější tendenci ostatních trhů mehly se díti jen na
základě vyšších cen. Náš granulated obchodován tam
včera pohotový za sh. 11.— a na květen-srpen za
sh. 11.114.
Na německých trzích došlo tento týden
rovněž k větším závěrkám, které z valné části při-
padly vývozu; nicměně také rafmnerie jevily tentokráte
větší koupěhctivost, povolujíce zejména za pohotové
zboží s právem volného skladiště větší premie.
Zřejmé zásoby světové obnášely tento
týdena
16
article
rozdíl
1906
1907
tun
tun
tun
dle Lichta . . B.766 864 4.014.022 (— 247.159
dle Czarnikowa. 3,768.640 3.943.540 ( — 174 900
Povětrnost minulého týdne nebyla v první
polovici jeho polním pracím zcela přízniva, jelikož
panovalo v tu dobu většinou počasí mírně deštivé.
Teprve v druhé polovici týdne byto možno s polními
pracemi opět intensivnějí se zabývati a zejména
osevu řepním pokračovati. Dle všeho tetošní číslice
osevní nepřinesou trhům velkého překvapení. Počítá
se u nás v Čechách asi se stejným osevem jako loni,
na Moravě poněkud s větším, v Uhrách však s men-
ším, jelikož obavy, pokud se týče nedostatku pra-
covníchi sil, nebyly dosud odstraněny. Také v Něme-
cku letošní osev nebude příliš rozdílný od loňského
nanejvýš nastane zde mezi některými kraji přesunutí.
Ve Francii počítá se s mírným zvětšením, kdežte
v Belgii a Nizozemí lelošní osev bude asi stejně velký
jako loňský.
Pokud se týče kolonil, oznamuje se, že n
Portoriku sucho i na dále má nepříznivý vliv na
třtinu, takže odhad tamější sklizně snižuje se n
230.000.t. Do sucha stězuje si také Barbados a z části
i Louisiana, ač zde vyhlidky do sklizně jsou ještě
stále příznivé
Čechy
Morava
Uhry
Nout
Francie
Belgie
Nizozemí
Portoriko
Barbados
Louisiana
022
17
article
Z trhů peněžních. (15. dubna.) Slav trhu peněz
v Novém Yorku mčl opět rozhodný vliv na smý
šlení evropských trhů. Oslabení novoyorské pod
vázalo veškery podněly pos.edních dnů a v Berlíno
i ve Vídni došlo opět k oslabení.
Vídeň. Nechuť obchodní, která již koncen
minulého týdne se ukázala, přenesla se následkem ne
příznivých zpráv z Nového Yorku a slabších záznamů
na západn.ch bursách také na dnešní začáteční trh
kde bylo smýšlení velmi těžkopádné a lehce se sesl
bilo Příznivou výjimku tvořily pouze papíry trans
portní, kleré následkem příznivé bilance severo
západní dráhy se těšily zájmu. Na polední burse ne
chuť potrvala, poněvadž bylo z Derlína ohlášenc,že
tem panuje rovněž velký klid obchodní a také z oslat
nich trhů nebylo podnětů. Obchod byl ce nejskrov
nější, při čemž však kursy pozoruhodně se nezmě
nily. Zvláště v kulise to platilo, kde panovaly kurs
ze soboly. Ve šraňku byl obchod klidný. Favoriso-
vány byly pouze akcie severozápadní dráhy, kdežl
magnesitové, mostecko-uhelné, polabské, pražsko-
železálské, dunajsko-paroplavební a buštěhradsk
byly slabší. Na konec obchod úplně uvázal. Trt
k ukládání byl klidný. Na eskontním trhu stav peně
nezměněn, 43/2 %.
Nový York
Vídeň
18
article
Berlín. Nálada na dnešní burse nebyla n-
kterak uspokojivá. Nedůvěra v trh americký, drobné
realisace na trhu hodnot průmyslových způsobily
pokles kursů nejen titrů interesovaných, ale i ostat-
ních s těmito úzce souvisicích. Větších ztrát kurso-
vých utrpěly akcie železářských podniků, Lauřina bu
a bochumské v prvé řadě. Uhlářské papíry i celý ú
kasovní vykazuje rovněž menší i větší ústupky kur
sevé. Americké dráhy slabší na poslední zprávy z N -
vího Yorku. Z ruských titrů renty nepatrně laciněj
vybízeny, z bank ruských Fetrohradská diskontn
vyšší. Soukromý diskont, 43/a
Z pražského peněžního trhu, Napsali jsme včera
že se v ředitelství Průmyslově banky připravují pro
nikavé změny. K tomu sděluje se nám z kruhů banky
Lauřin
Berlín
ví York
19
article
této, že nelze o změnách takovýchto mluviti, nýbr
že pouze ředitel banky těto odchází na dovoleno
následkem choroby vzniklé z přepracování.
Druhá kolej severozápadní dráhy. Správní radl
severczápadní dráhy podala ministerstvu železnic pa
mětní spis, ve kterém odpovídá na známý výnos mi-
nisteria ve příčině investici. Poukazuje v něm, ž
na trati Veliký Osek—Ny nburk a pak Nymburk —Ly-
sá jest druhá kolej již položena. O trati Siřekov—
Ústi n. L. pyhradilo si ministerstvo další rozhodnutí
Dále poukazuje se na stavby stanic a p. a dovozuje
že není potřeba na trate Štokrava—Čáslav. Čáslav—
Veliký Osek. Lysá—Střekov vůbec druhé koleje. K
spisu tomuto se ještě vrátíme
Půjčka německé říše. Z Berlína sděluje se něme-
ckým listům, že vyjednávání o uhražení mimořádn
potřeby německé říše není dosud skončeno, takže
všechny rozšiřované o tom zprávy jsou předčasny
Za jisté lze pokládati, že budou vydány úpisy čty -
procentní, a sice dle všeho ve formě pokladníel
poukázek, které by měly dobu oběhu bezpochyby
pětiletou. Zúročení půjčky, které dle uvedeného jes
čtyřprocentní, karakterisuje zajistě dobře poměry n
německém trhu peněz. Návrat Pruska a říše k typ
čtyřprocentnímu, třebas jen ve formě poukázek,je
jen dovršením procesu, který prodělaly komunálno
půjčky německé v posledním roce, od 31/2 procem
ního k 4procentnímu zúročení
Prusek
Osek
Nymburk
La
Štokrava
Čáslav
Veliká Osek
Lysá
Střekov
Berlín
20
article
Ke článku „Účast cizí akciové společnosti n
spoločnosti s ručením obmezeaným“ v čís. ze dne 11
t. m. uveřejněnému píše nám p. taj. dr. Vorel: V roz
hodnutí, v článku tom citovaném, neshledávám žád
ných pochybností, uváží-li se následující: Dle čl. 211
obch. z. a t. zv. akciového regulativu ze dne 22. zár
1899 č. 175 ř. z. vyhledávají naše akciové společnost
ke své existenci právní mimo zápis v rejstřík obchodn
též státního schválení (koncesi). Poněvadž by tudí
cizozemské společnosti akciové měly výhodnčjší po-
stavení, nežli domácí, a aby tu byl orgán zastupujíc
společnost vůči správě státní a osobám třetím, jako
i aby tu byla osoba domácím věřitelům ručicí, naři-
zuje cís. nařízení ze dne 29. listopadu 1865 č. 127 ř. z.
doktor
Vorel
21
article
že jen tehdy smějí cizozemské akciové společnost
(a kom na akcie) v Rakousku obchody provozovati
vykáží-li kromě právní platnosti a řádné činnosti ob-
chodní dle zákonů země mateřské, že stává reciprocita
pro zdejší společnosti, že se podrobují zdejším zá-
konům v příčině provozování v tuzemsku a j., tak
zlízení samostatné representace z osob v tuzemsku
bydlících pro veškeré provozování obchodu v Rakou-
sku (gesammlen Gescháfisbetrieb in Oesterreich). Do-
kud není vyhověno těmto předpisům, nestává cizo-
zemská společnost pro Rakousko po právu, není t
zejména osoby, jež by jménem společnosti cizozemská
smlouvu o tuzemské společnosti s ručením obmeze
ným dle § 3. zákona z 6. března 1906 č. 58 ř. z. uza
vříli (podepsati) aneb k cili tomu dle § 4. odst. posl
zvláštní plnou moc vydati mohla. Společnost nestá
vající po právu, nemůže míti soukromoprávní způse
bilost üřive, než splní podmínky své existence. (Srov
§ 2. odst. 2. zák. o spol. s r. o., čl. 211. odist. 1. obch
z. § 8. zák. 9. dub. 1873 č. 70 ř. z) Jest ovšen
pravdou, že účastenství na společnosti s r. o. jes
také výrazem soukromoprávní způsobilosti osob-fysi-
ckých, nebo korporaci, společnost tu uzavirajicích. A
do vydání zákona o nucené revisi společenstevz
Rakousko
Raka
22
article
dne 10. června 1903 č.133. ř. z. (8 1.). resp. zákon
o společnostech s r. 6. (§ 61) pochybno bylo, zda
korporace jako takové mohou býti členy útvarů po-
dobných na př. akciové společnasli členem jiné obch
společností a p). Jest také právdou, že v uzavření
společnosti s r. o nelze spatřovati živnestenské pro-
vozování obchodu; o takové se také nejedná, aní v
smyslu citovaněho nařízení z 1865, tím měně ve smy
slu zákona o společnostech s r o, vžtyť dle § 1
zákona posledňějšího může býti předmětem společ-
nosti takové, khždý zákonně připustný účel — vyjm
provozování pojišťování a politických spolků. Není
alě správno, tvrdíli se, že zákon o společnostech sr
c. prote stvořen, aby usnadnil účastenství zahrani -
ního kapitálu na rakouských podnicích. Tendence
zákona teho byla (viz můj spis O společnostech s r.o
v knihovně Sborníku véd práv. a stát.), aby zásada
ručení kapitálu a ručení osob v souhlas uvedena byla
tak aby při poměrně malém vkladu a osobním ru
čení utvořen byl pokud možno široký podklad úvěraí
a dosženo bylo velkého kapitálu provozovacího. Pri
domácí podniky nedostávalo se útvaru společenského
při němž by spolčení kapitálu byle spojeno s osoh
ností společníků a tito aby obmezeně ručili. V prve
řadě pro domácí kapitál zaveden tedy zákon o spo
lečnostech s r. o Pro cizozemský kapitál poskytuje
citováný zákon mnohých výhod nejen připuštěním
účastenství na tuzemských společnostech, pokud jd
o jednotlivce a jině společnosti než akciové a akciové
komandity — zákonu našemu známě — bez obme-
zení, v příčině akciových a komandit s obmezením
naříz. z r. 1865 — nýbrž i v §8 107.—114. předpisy
o přípustnosti usazení se cizozemských společnost
s r. o. v tuzemsku, ovšem vyžaduje tu za účelen
ochrany věřitelů kautel oněm v cit, nařízení zr
1865 — podobných.
23
article
Obchodní smlouvy. Jak známo, neuzavřeny dosu
obohodní smlouvy-s Rumunskem, Srbskem a Bulhar
skem. V poslední době vyjednávání o tyto smlouvy
stále odkládáno proto, že očekáváno brzké uzavřen
rakouško-uherského vyrovnání, po němž by se byl
ihned přikročilo ku projednání definitivních smluv
Nyní se ukazuje, že úmluva o vyrovnání nestane se
tak brzo a bylo by zbytečným, vyčkávati s vyjedná
váním o obchodní smlouvy až na uzavření vyrovnání
S uherské strany byto opětovně prohlášeno, že př
zajištěním vyrovnání nemůže býti dáne svolení k uza-
vření delinitivních smluv. Avšak jest také v zájmu
Uher, aby okruh obchodních smluv byl uzavřen
smlouvami s balkánskými státy. Tato otázka byla a
také projednávána při návštěvě uherských ministro
ve Vídni. Nastánou-li nyní opět porady e definitivnocl
obchodních smlouvách anebo nikoli, je nejisto
jisto jest však, že nastane brzo opět vyjednáván
s Rumunskem. Tam nastala mezitím změna mini-
sterstva a i nové ministerstvo jest ochotno vstoupil
znovu ve vyjednávání.
Česká severní dráha. Správní rada české severní
dráhy schválila předloženou bilanci za r. 1906
usnesla se navrhnouti valné hromadě (11. května)
výplatu 17 K dividendy. Čístý zisk za r. 1906 činí
1.814.310 K a s přenosem ziskovým za 1905 1,360 27
korun, celkem 3,174.583 K. Z tohoto bude přitčena
fondu udržovacímu 200.000 K. 5procentní dividende
1,399.995 K, 10% tantiéma správní radě 21.431 K
186.666 na 2% superdividendu. Zbytek 1.366. 49 1 k
bude převeden na nový účet. Příjmy stouply vr
1906 o 719. 9 49 K.
Bulhar
Rumunsko
Srbsko
Uhry
Vídeň
24
article
Výkazy drah. Zaručené (rati severozápadn
dráhy vykazují za prvých deset dnů dubna příjsny
782.127 (+18.221) K. polabská dráha 455.72
4+11.802) K, jihoseveroněmecká spojo va-
cí 242.859 (— 3024) K. Od počátku roku přijaly
severozápadní dráha 6,676.765 K (— 179.156 K opro
konečným a + 78.011 K oproti zatímním příjmům)
polabská 4,214.327 K (— 49.634 K oproti konečným
+80.510 oproti zatímním příjmům) a jihosevero-
německá 2.387.965 K (—94.704 K oproti zatímním
a +51.245 K oproti konečným přijmům). — Přijmy
společnosti státní dráhy činily od 1.—10.
dubna 1.772.310 (+71.864) K a od počátku roku
16,659.505 (+92034) K. jižní dráhy 3.188.79
(— 382.988) K, resp. 30.534 817 (— 2.396.760) K
Dividenda společnosti státní dráhy. Dle zprávy
„Wr. A. Ztg. odhaduje se dividenda společnosti státn
dráhy v dobře zpravených kruzích na 321/2 až 331/2 fr
Nový uherský zámořský tarif. Uhry zcela správn
vystihují, že v dopravnictví vůbec a v železnič-
ních tarifech zvláště mají jeden z nejúčínnějších
prostředků, jímž mohou hospodářských svých zájmů
hájit. Odtud vysvětluje se snaha ministra Košuta
prostředkem železničních tarifů posilovati
pokud možno neodvisle od Rakouska
zvláště uherský vývoz. a tu jest zcela přirozene
že pozornost Košutova obrací se k nejvělšímu uher
Wr
A Ztg
Uher
Košutův
Rakousko
státní dráha
25
article
ského přislavu Rěce, jenž zdá se nyní býti vyhléd-
nut za ohen důležitý transitní bod, přes nějž má se
ubírali uherský vývoz do vzdálenějších odbytisť. po
vodě dosažitelných, při čemž současně má se čeliti
soulěži přístavu terstského, jenž uzavřením nové
smlouvy s rak. Lloydem dochází konečně i se slrany
rakouské vlády náležité pozornosti. Jako prak ti-
cký důsledek zmíněných uherských snah jeví se
býti nový uherský zámořský tarií v do-
pravě přes Rěku. Dlužno hned z předu dodati.
že tarif tento — mimochodem řečeno jen v maďar-
ském a francouzském jazyku vydaný — jest v každém
ohledu výborný a to jak po stránce zevni, tak i věc-
ně. Vyntkáť nejen příkladnou jednoduchostí a sroz-
umitelnosti — i laik se v něm ihned po prohlédnuil
vyzná — nýbrž i znamenitou vnitřní a sazební úpra-
vou, z níž ihned patrno, že tarit lenfc, směfuje
k neobyčejně působivému usnadnění vývozu zvlá-
ště uherských produktů zemědělských a země-
dělského průmyslu. Tarif jest vybudován výlučně jako
tarií exporiní (platí jen pro vývoz), obsahuje ve
23 tabulkách přímé sazby (pro dopravu železniční
i lodní) z přečetných stanic uherských do všech
jen poněkud důležitějších přístavů jaderských
ttalských. španělských, portugalský ch
írancouzských, belgických, nizezem-
ských, anglických a severoamerických
Doprava děje se až do Rěky po dráze, odkud parníky
král. uherské akc. společnosti pro námořskou dopravu
Rěce
Lloyd
26
article
„Adria, pokud se týče uhersko-chorvatskou akciovou
společností pro zámořskou dopravu. Jmenované při-
stavy pojaty jsou v každé sazební tabulce v určitý
počet skupin, z nichž lze příslušné sazby lehce zji-
stiti. V jednetlivých tabulkách obsaženy jsou sazby
pro určitou skupinu vývozních předmětů. Ze struč-
ného jejich výpočtu jest ráz nového tohote tariíu
zřejmým; sazební labulky jsou takto sestaveny: č. 1.
obilí a melivo, 2. semena a etruby. 3. lu-
štěniny. mouka, 4. azeton, kyseli ny. 5
sušené švestky, 6. minerální oleje ma-
zací. 7. minerální vody, 8. víno, pive
lih. 9 nábytek, 10. klih, 11. tabák. 12. dře-
vine, 13. kubeb, 14. škrob, 15. koncpí, 16.
magnesit, 17. slad, 18. paprika, 19. paraí-
fin. 20. drátěné nýty, 21. dřevité výtla-
čky, 22. skleněné zboží a 23. smaltova ne
nádobí. Význačný rys nového tohoto uherského
laritu jest neobyčejně nízké slanovení sazeb, p
jejichž tvorbě bylo patrně přihlíženo výlučně k soutěž
jiných mimouherských dopravních cest. Tak sezná-
váme, že sazby jsou v mnohých relacích tvořeny
zcela nepravidelně, jsouce do v zdálenějších pří-
stavů (zvlášté severních) značně nižší sazeb, platicích
de přístavů bližších. Na př. sazba (za 100 kg) na
smalfované nádobí činí ze stanice Budafoku do Bar-
celony 545. Lissabonu 545, Oporta 575, Liverpoolu
Adrie
Budafok
Oporto
Liverpool
kg
27
article
385, Londýna 385. Nového uherského tarifu může
býti právně použito ,způsobem přeúčtovacím) i ze
stanic mimoulerských, tedy i našich. Aby však se
toto použiti prakticky znemožnilo, nepojaty po-
hrantční stanice uhersko-rakouské úmyslně d
tarifu, osvědčená to a důsledně, však bez odvety s na-
ší strany, prováděná praktika uherských státních drah.
Snižení ola z pehroloje do Italie. Nová předloha
italské vlády, týkající se snížení cla z petroleje do
Dalie dováženého, obsahuje následující uslanovení
Clo ze 100 kg petroleje snižuje se se 48 lir na 24 lir.
Dosavadní poplatky ze zpracování surových minerál-
ních olejů a zemních pryskyřic italské provenicnce
se zrušuj .
Londýn
kg
28
article
Statistika ruského pelroleje r. 1906. V roce 1900
vytěžilo se v Baku 446.162 573 pudů surového petro-
leje. Produkce oproti roku 1905 poněkud stoupla, ne
doslihuje však ani přibližně výtěžku v roce 1901, kuy
tento obnášel 671.700.000 pudů surového petroleje
Ruský dovoz petroleje kiesl v roce 1906 na 33.688 tun
s 53.830 tun v roce 1905. Cena ruské nafty stoupia
z 8 kop. r. 1905) na 25—30 kop.; za příčinu zvýšení
cen označovati producenti stávky a nepokoje, v pravdu
vyhnala vsak ceny do výše spekulace. O. v
Odbyt piva v Uhrách. Konsum piva v Uhrácl
v posledních dvou letech značně vzrosti. Výroba, ktera
obnášela v kampani 1904-5 1,522.440 hil, sloupla
v kampaní 1905-6 na 1.681.404 hl. Stoupnutí výroby
činí tudíž skorem 11 proc. Současně stoup! dovon
ze 222.192 na 301.205 hl. Také vývoz se zlepšil a
sloupl ze 68.890 na 74.700 hl. Přirozeně sloupla také
pivní dávka ze 13.7 na 15.4 mil. kor. Cifra domácího
konsumu v Uhrách činí v minulém roce 1,821.000h
oproti 1.659.000 hl v roce minulém. Při tom nutno
podetkneuti, že tento vzestup prospěl skorem výhrad-
ně domácí výrobě, poněvadž dovoz rakouských a cizo-
zemských piv stoupl jen o 31/ procenta. Uhry ovšen
zůstávají stále co do konsumu piva na tře-
tim místě od konce. V Uhrách činí konsun
piva na hlavu obyvatele 91/% litru ročně, v Ru-
sku 1.7 a v Italii 0.9 litru. Spotřeba piva činí v Belgi
169 2 litru, v Německu 106.8 litru a v Rakousko-Uher-
sku 37 litrů na hlavu obyvatelstva. Dle dosavadních
zkušeností lze míti za to, že vzrůst spotřeby piva
v Uhrách prospěje skorem výhradně jen uherskému
průmyslu, a že rakouské pivovarství sotva z tohot
vzestupu bude téžiti.
Bak
Uhry
Německo
Rakousko
29
article
Nová akciová společnost. V místnostech fil álk
Banky pro země rakouské v Praze konala se včera
ustavující schůze akciové společnosti pro průmys
papírnický Fürth Gellert v Plzni. Do správní rady
vysláni pp.: Lndvík z Pleltů, ředilel Berchto d Stei
ner. Bernard Fürth, komerční rada Emíl Fücth
Rudolf Gellert. Za předsedu správní rady zvolen pan
Ludvik z Piettů, za místopředsedu p. Bernard Fürth
Komerční rada p. Emil Fürth jmenován centrálním
ředitelem; vedení závodu česko-budějovického pone
cháno i na dále p. Rud Gellertovi
První přednáška celního kursu v pražské ob
chodní a živnostenské komoře (Úvod do celníhotí
zení) koná se dnes v úterý o 7. hod. več. v budovi
komorní na Josefském náměstí.
Hospodářská výstava Ústřední hospodářské spo-
lečnosti pro království české ve dnoch 26. až 31. květ-
na 2907 činí rychlé pokroky ve svém vývoji a přihlá-
šek jest tolik, že se musí co nejdříve udělati bila ne
míst v průmyslověm paláci, na kter
záviseti bude připouštění dalších při
hlášek. Následkem velké prostory, zabrané země
dělskou radou pro království české a zemědělskou
retrospektivou, musila mnohým vyslavovatelům být
přihlášená plocha až na jednu třetinu zredukována
aby zbylo poněkud více mísla pro druhé. Ale i venku
jest též již téměř všechno obsazeno a zbývá takrk
jen několik míst za průmyslovým palácem, kteréžto
Fürth Gellert
Fürth
Emíl Fücth
Gellert
Ludvik
Praha
Plzeň
josefský náměstí
živnostenský komora
ředilet Berchto d Stei
30
article
prostranství s velikou růzností vystavených před-
mětů bude míti velikou přítažlivost. Ačkoli Drů
bežnícký spolek pořádá výstavu svo
samostatně, docházi též do kanceláře Ústřední
hospodářské společnosti mnoho poptávek, z čeho
se dá soudit na zvláště boháté obeslání těto odborné
výstavy. Velkolepé uspořádání letošní hospodářské
výstavy nese to přirozeně sebou, že se na našem
venkově vždy více šíří heslo „letošní svatojan
ské dny odkládají se na kenec května
a naše zdatné rolnictvo opustí rádo svatojanský ohňo-
stroj, neb výstava hospodářská poskytuje mu bohatý
zdroj poučení s možností výhodných prodejů a koup
a stala se tak hospodářská výstava naším národním
majetkem, k němuž se pojí živý zájem jak Prahy, tak
našeho venkova. Ráz národní slavnosti bu-
de letos sesílen různými zábavami
novinkami, neb kromě dřívějších uspořádání bud
každodenně pořádán večerní smyčcov
konoert v ústřední sini průmyslového paláce
každodenně též večer velké ohňostro-
je, které pořádány budou pp. Hájkem a Böhmem
takže každý navštěvovatel najde na výstavě za svato-
nanský předvečer plnou náhradu
Výrobní družstvo keramické v Bechyní, zapsan
společenstvo s ručením obmezeným, konalo řádnou
vainou bromadu za přítomnosti 55 členů, zastupu
jících 118 podílů s 58 hlasy. Dle zprávy předsta
venstva přistoupilo k družstvu v minulém roce i
čienů s 18 podíly, čítalo tudíž družstvo na kone
Hájek
Böhm
Praha
Bechyně
31
article
roku 1906 celkem 96 členů s 156 podíly. Družstvo
zahrnuje v sobě 3 samostatné odbory a to: výrobu
sádrových forem kamnářských, výrobu umělecké te-
rakoty a výrobu nádob jakožto učebných pomůcek
ke kreslení, k čemuž se v minulém roce připojíla
ještě výroba ornamentálních modelů. Po mnchých
zkouškách docililo družstvo skvostné gtasury, takže
glasované učebné pomůcky mohou bez odporu za-
stupovati místo dekoračních předmětů. V družstev-
ních dílnách zaměstnáno bylo průměrně 18 pracov-
ních sil. Zprávy představenstva jakož i výroční účty
byly jednemyslně schváleny: taktéž návrh dozorcí
rady na udělení absolutoria představenstvu a na
přidělení 6% ze zisku na každý podíl schválen
jednomyslně, tato 6% dividenda připíše se každému
podilníku po přání do členské knížky, již dlužno
předložiti. Část zisku připsala se k reservnímu
fondu. Ke konci valné bromady zavedl se čilý roz-
hovor o dosavadních nedostatečných místnostech
usneseno, aby vzhledem k zdravémů vývoji podniku
přikročilo se co nejdříve k postavení vlastní budovy
a aby za tou příčinou svolána byla v nejbližších
dnech zvláštní schůze členstva.
Emisní činnost ve Francii r. 1908. Veřejné sub-
skripce nebyly v minulém roce ve Francii přílš
četně. Většina emisí provedena přímým uvedením
na butsu. Dle údajů vynikajícího francouzského f-
nančního statistika Alfreda Neömarcka uvedeno byjo
na patížskou bursu k úřadnímu záznamu v parketg
státních dluhopisů v nominální hodnotě 1.981,612.870
fr., akcii v nomínální hodnotě 535,388.400 fr. a obli-
gací za 1.351.879.500 fr. Ku znamenání na volném
trhu v kulise uvedeno bylo v téže době: státníci
die hopiú za 8.654.515.556 lr., akcil za 396,668.340
fr. a obligací za 100.630.0100 te.
Neömarck
Francie
32
article
Nedostatek chemiků v Americe. Kdežlo u nás
i v jiných zemích evropských jest velký přebytek che-
miků, takže mnoho jich jest bez místa, ve Spojených
státech severozmerických jest zatím chemiků nedosta-
tek. Toho důkazem jest zpráva z Nov. Yorku, dle které
k nedávno konaně zkoušce uchazečů o asistentská
místa při zemědělském departementu ve Washingtoně
(vyhrazená pro chemiky), přihlásili se pouze 4 kan-
didáti
Kalendář záloženský 1908, jehož vydání díti s
bude pod záštitou obou korporaci úladníků záložen-
ských, vynikati bude letos zvláště cenným obsahem.
Právě rozesílány jsou peněžním ústavům dotazníky.
o jichž brzké vyplnění a vrácení se ještě touto cestnu
žádá. Veškeré dotazy, pokyny atd. přijímá redakce
Záloženskéhe kalendáře v Praze.
Dodávka do ciziny. Zadá se k rychlému dodání
výzbroj a ošacení pro 2500. mužů jisté cizozemské
policie. Bližší sdělí Vývozní spolek, Praha II., Pala-
ckého ul. 1.
Obchodní zprávy o Mexiku. Ve vývozní kancelát
obchodní a živnostenskó komory. pražské mohou leg-
timovaní interesenti nahlédnputi v podrobné zprávy
o obchodu v Mexiku a o technice bankovnictví středo-
amnerického
Výroční trh v Sedlci na drhze cís. Frant. Joseía
bude 24. dubna
Trhy. Výroční trh v Kopidlně na zboží a do-
bylek bude 24. dubna 1907
Frhy peněžnt,
Vídeňská bursa.
František
Amerika
spojený stát
York
Washington
Praha
Palo
Mexiko
Sedlec
Kopidlno
Praha II
33
article
Renty
4procentní papirová kvělnová . .
VZprocentní . únorová. .. .
tprocentní stříbrná lednová . . .
42procentní . dubnová ..
šprocentní zlatá rakouská. . .
4procentní korunová rakouská . .
3bzprocentní korunová (mvest.).
tprocentní zlatá uherska . . . .
4procentní korunová uherská . .
31/zprocentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka . . . . . . ..
Zástavní 1isty
4oroc. kom. dl. úp. zem. banky kr.č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
4proc. Hypot. banky kr., českého
3zproc. Hypot. banky kr- českého
41/sproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
Ústřední banka čes. spořitelen 49
Losy
Celé státní z r. 1860 . . . ..
státní a r. 1864 . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
tisské . . . . . . . . . .
turecké . . . . . . . . ..
Banky:
414.50
Česká průmyslova . . . . ..
242.50
„ »Union«
383 25
Hospodářská úvěrní pro Čechy
Živnostenská
moravska eskontní . . . . . .
1779.—
rakousko-uherská . . . . ..
307 50
anglo rakouská
446.50
banka pro země rakouské . . .
577.—
dolno rakouská eskontní ..
634.—
»Merkur«, směnár. akc. společnost
664 50
rakouský úvěrní ústav
777.—
uherska všeobecná úvěrní .
1056.—
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav.
547.40
vídeňská bankovní jednota . . .
567.25
vídeňska banka »Union« . . ..
všeobecná depositní banka . . . 461.—
Dopravní podniky:
Buštěbradská dráha lit. A . ..
1125.—
346.—
Česká severní dráha
Duchcovsko-podmokelská dráha.
434.—
Rak. severo-zapadní drába . . .
431.50
Polabská dráha
404.—
Pardubická (Jiho sev.-něm. spoj.) .
224.—
Pražsko duchcovska draha kmen..
290.—
Pražsko duche. dráha prioritní .
2485.—
Čechy
ústřední banka
všeobecný úvěrní
vídeňsko banka
všeobecný depozitní banka
35
article
Ústecko teplická dráha . . . .
Ústecko teplická dráha . . . .
5540.—
Ferdinandova severní dráha ..
575.—
Lvovsko-černovická dráha . . .
666.50
Statní dráha . . . . . . ..
143.75
Jižní draha
483.—
Štyrsko-hradecko-köflašská dráha
1017.—
Dunajska paroplavební společnost
472.—
Rakouský Lloyd . . . . . . .
Průmyslové podniky:
140.—
Česká cukerní společnost . ..
2560.—
Plzeňský akciový pivovar . ..
469.—-
Daňkova strojírna . . . . ..
467.—
Brnénska strojírna . . . . . .
922.—
Kralodvorska cementárna . . .
718.—
Mostecka uhlářska spoječnost .
Severoveska uhiařska společnost
338.—
Zapadočeská » » .
489.—
Poldina huť . . . . . . . .
2583.—
Pražska železářská společnosť ..
604.50
Al pska baňska
552.50
Rýmavsko-muráňská želez. spol..
1140.—
Ferdinandův
Lloyd
Daňkův
Kralodvorska
Zapadočeská
Al
Štyrsko
Mostecko
Brnénsko strojírna
338
Poldin huť
36
article
Hirtenbergské továrny na náboje.
Hirtenbergské továrny na náboje.
541.—
Rakouska zbrojevka
1077.—
Veitschské magnesitové doly (prior.)
577.—
Haličsko-karpat. petrol. spol. . .
Schodnica, petrol. spol. . . . . 540.—
Pešťaka vagonka . . . . . .
Devtsy a valuty:
95.37
vagonka
Rakousko
37
article
Curych . . . . . . . . . . 95.37
Curych . . . . . . . . . . 95.37
95.52
Paříž . . . . . . . . . . . 95.52
240 95
v. . . . . . . . 112.6
Curych
Paříž
38
article
Dk narky v paplrech . . . 117.67 117. 6
Dk narky v paplrech . . . 117.67 117. 6
19.14
252.25
252.2
Rušl papl
252.25
39
article
Závěrečné kursy
15. dubna 13. dubna
98 6
98 60
100. 15
100.05
98.56
98.50
190.—
100.05
117. 25
117 25
98 70
98.7
88.40
88. 6
112 5
94.50
94.05
83 55
83.55
40
article
8345
8345
93.75
98.75
99.25
100.——
100.—
41
article
98.75
98.75
99 25
100.——
100.—
151.50
209 50
258.—
437.—
483.—
148.00
181.—
42
article
150.75
209.50
258 —
446.—
482.—
148.50
181.20
414 60
383 25
242.5
1775 —
307.50
449.20
575.—
635 —
666.—
776 6
1055.—
547.9
568 —
461.—
3000.—
1124.—
350.—
432.—
430 50
404.—
226.—
290.—
5545.—
666.75
145 25
482.—
1016.—
470.—
140.—
2550.—
469.—
917.—
780 —
340. 50
489 50
2590.—
605.50
552 60
1135.—
543 50
1083.—
580.—
540.—