Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 122, place 78, work 9, org 21
1
masthead
16. dubna 1907. Císlo 104.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
Strana 3.
4
article
II patro; generál. pobočník hr. Paar = I. patro; ge-
nerál, pobočník baron Bolfras — I. pstro; křídelní
pobočníci major Spányik a major hr. Schaaffgotsche
— I. patro; plukovník Marterer, setník šl. Than, kří-
delni pobočník major Margutti; dále jsou ubytováni
v královském hradě: tělesný lékař dr. Kerzl, dvorní
rada dr. Mikeš, dvorní zekretář dr. Zelený, dvorní
koncipista šl. Masovszky, vl. rada Smirzitz, sekretál
z Jmecsu, výpravčí Repolusk, dvorni cerempnář ře-
ditel Nepalleck, koncipista Petrovsky, dvorni vrchní
komisař rytíř Weckbecker, dvorní komisaři Forchea
Martinz, dvorni sekretář di. Blecha, dvorní platebníík
Zeller, dvorní výpravčí Zimmer; dvorni hospodářský
ředitel Prileszky, dvorní hospodářský adjunkt Eck-
mann a Slameczka a oficiál šl. Stransky: plukovník
šl. Mayer, důstojník tělesné jízdní škadrony a důstoj-
ník tělesné pěší setniny; správkyně dvorní prádelny
Spányik
Marterer
doktor
Kerzl
Mikeš
Forchea Martinz
Blech
Zeller
Zimmer
Eck
Slameczek
Mayer
Jmecs
Repolusk
Petrovsk
Margutti
5
article
Imhofová; první štolba rytmistr hr. Kinsky, dvorní
sekretář Führing; 3 komorníci, 3 puškaři, 1 frotěr.
strážce dveří, dvorní sluha, ordonance generálního po-
bočníka, kurýr, 3 kabinetní sluhové, ordonance vojen-
ské kanceláře, 3 dvorní ohlašovači Freissler, Schlesin-
ger a Poznanski, 14 sluhů, úřadní sluha, pokladní
sluha, štábní šikovalel Schmidt, strážmistr a 24 jezdců
tělesné gardy pěších, strá žmistr, trubač a 6 jezdců
tělesné gardy, 3 obsluhovači gardistů pěších, důstoi
nický sluha, 8 obsluhovačů, 2 koněhledové, poddů-
stojník a 16 mužů tělesné stráže, jiný důstojníka
16 mužů tělesné stráže, 2 sluhové, ordonanice pro
dvorní telegrafní úřad, 1 důstojnický sluha, dozorce
dvorního zařízení, 4 dvorní sluhové, vrátný, 2 lam-
páři, úřadní sluhové Kiss a Platiner, dozorce dvorí
tabule a 42 osob: kuchařů, dvorních sklepníků, aran-
žerů dvorní tabule, cukrářů, cídičů nádobí, nosičů
afd., 2 uschovatelky prádla, 2 zahradníci, 1 laborant.
dozorce stájí, dozorce píce, dvorní kovář, sedlář, ře-
menář, 3 cídiči kočárů, 21 dvorních koči, 4 komorní
puškaři, 15 lokajů, vrchní jezdec, 16 jezdců, holič
Celkem čítá dvůr 280 osob.
Freissler
Schlesin
Schmidt
Kiss
Platiner
Poznanski
6
article
Dnešní program.
V 1 hodinu 30 minut odpoledne: Jízda Újezdem.
přes most císaře Františka, Ferdinandovou třídou
a přes Příkopy na Josefské náměstí. Navštěva budovy
obchodní a živnostenské komory, kde J. M. krá
u vchodu ministrem obchodu drem. Fořtem a praest
diem komory bude uvítán a do I. poschodí doprovo-
zen. Ve velké zasedací síni jsou shromážděni k uvítání
funkcionáři obchodní a živnostenské komory, jakož
i zástupci ústavů s komorou spojených. Oslovení pre
sidentem Řivnáčem následuje představení jednotli
vých komorních radů a funkcionářů.
Na to odebere se J. M. král do mezzaninu, kde
budou v sále vyloženy plány pro regulaci Vltavy v ob-
vodu města Prahy a Vltavy a Labe na trati Praha
Usti k nahlédnutí a kde budou též členové kanalisační
komise přítomni.
František
Ferdinandová
krá
Řivnáč
král
Újezd
josefský náměstí
spojený
Vltava
Praha
živnostenský komora
7
article
Dále jízda přes Poříč, ulicí na Florenci do Karlína.
Na městské hranici hlášení místodržitelského rady
z Karlína Řeháka a pozdravení starostou města Karlína
Ronzem, kteřížto oba pak pojedou v obvodu města
Karlína před osobním vozem panovníka Jízda ne
koná Palackého třídou k nové městské čtvrti na malé
Invalidovně. Na prostranství před novou obecní a mě-
šťanskou školou očekávají příchodu obecní zastupitel-
stvo karlínské a okresní výbor karlinský. Na náměst
před školou shromážděni jsou zástupci úřadů, ducho-
venstva a korporace. J. M. král vystoupí z osobního
vozu, po uvítání starostou příjme představení někte
rých členů městského a okresního zaslupitelstva kar
linského a potom, při vchodu do školní budovy zá-
stopci školních úřadů a učitelským sborem byv uvítán.
prohlédne si školu. Jlzda zpět koná se Královskou
třídou, přes Pořič na Staroměstské náměstí, Mikulás-
skou třídou kolem domu spolku obchodníků » Merkur«
k novému mostu a k universitním staveništím, jež
budou shlédnuta. Tamtéž očekávají příchodu předseda
ministerstva svob. pan Beck, ministři dr. Pacák
a Prade, starosta dr. Groš, jakož i členové městské
assanační komise, rektoři obou universit s děkany
dotyčných fakult a místodržitelští referenti v univer-
sitních záležitostech. Potom další jizda Sanytrovou
ulicí přes prostranství před Rudolfinem, kolem druhého
staveniště české university a návrat do dvorního
hradu přes Karlův most.
Řehák
Ronz
Palacký
král
Beck
Pacák
doktor
Groš
Florenc
Karlín
staroměstský náměstí
Mikulás
Karlův most
Rudolfinum
8
article
Požad slavnostního uvílání císaře a krále Františka
Josefa I. v Karlíně
dnes v úterý 16. dubna o 2. hodině odpolední.
Příjezd panovníka stane se se straný
obce pražské třídou Palackého a Poděbradovou, Kra
lovskou, Riegrovou, Riegrovým nám. před novou
školní budovu v sadech Riegrových. Příjezd oslaví
se zvoněním všemi zvony.
Slavnostní uvítání. Slavnostní uvítání
stane se u školy v Riegrových sadech na invalidovně.
kde panovníka osloví starosta města cís. a kom. rada
p. Jindř. Ronz.
Rozestavení korporací, společen-
stev, spolků a továrního dělnictva. Ve-
škeré korporace, společenstva, spolky a tovární děl-
nictvo postaví se na místa, timto pořadem určená
nejděle o 1/21. hod. odpolední. Na pravé straně (ve
směru jízdy panovníka): společenstva živnostenská
řezníků a uzenářů (s hudbou), krejčí, dělnická be-
seda, spolek domovníků, katolická jednota, jednota
lásky k bližnímu, měst. chudobince, baráčnici o
začálku Karlína v pravo v Palackého třídě ke konci
»Variétě«, německá škola chlapeckö od »Variété«
k nároží kasáren ve Vinohradské třídě, česká obecná
a měšťanská škola chlapecká a česká samostatná
obecná škola chlapecka k nároží Kollárovy ulice
s holdovací skupinou na stupních před kostelem,
městský sbor dobrov. hasičů, uzavření Kollárovy
nlice u čp. 179, německá reálka od čp. 179 k to-
várně Breitfeld, Daněk a spol, strojírna Breitfeld
Baněk a spol, ke Karlově ulíci k čp. 181, továrny
btatří Janouškové, E. Sýkora, P. Rademacher,J.
Palacký
Riegrův
Jindřichův
Variéto
Kollárův
Breitfeld
Daněk
Janoušek
E Sýkora
P Rademacher
Karlín
Palacký
vinohradský třída
Kollárův ulice
Karlov ulíc
král František Josef I
společenstvo živnostenský řezník a uzenář
9
article
Navratil, V. Mašek, F. Lustig a bratří Taubrové o
Karlovy ulíce čp. 181 k Poděbradově třidě, Kolben
a spol. na Křižovatce Palackého a Poděbradovy třídy.
Brosche, M. Grab, jednota českých střelců, odtud
Poděbradovou, Královskou a Riegrovou třídou ke
Kaizlově ulici k čp. 483, II obecná škola chla pecká
a zástupcové obcí venkovských od Kaizlovy ulice
až ku pravé tribuně o školy
Podél Riegrova sadu Na straně západní
pokračovací škola průmyslová dívčí a zástupcové
obcí venkovských. Na straně východní venkovské
spolky. Na straně proti škole okresní zastupitelstv
brandýsské, zástupcové továren a podniků, hospo-
dářský spolek pro okres karlínský, spolek »Pokrok«
israelské pohřební bratrstvo, za středem jejich sku
pina školních dětí.
Navratil
V Mašek
F Lustig
Taubr
Karlův
Poděbradův
Kolben
Palacký
M Grab
Riegrův
Kaizlův
Kaizlův ulice
Riegrův sad
II obecný škola
10
article
Před vchodem do dlvčí školy. Na
slraně pravé: Místní duchovenstvo, městská rada
obecní zastupitelstvo, představenstvo obce israelské.
místní školní rada, okresní zastupitelstvo karlinské.
samosprávné úřadnictvo. Na strané levé: Zástupcové
c. k. státních úřadů a škol. obchodni gremium, odbor
zem. jednoty soukromých úřadníků, Mesťanská beseda.
Těloevičná jednota Sokol tvořiti bude čestnou stráž
před školní budovou. Tribuny: Na pravé dámy, na
levé skupina školních děti.
Na straně levé (ve směru jizdy panovníka)
Od začátka Karlína v Palackého tř. v levo k viadukte
státní dráhy: Společenstva živnostenská: řezníků a
uzenářů s hudbou, obuvníků, v kovu pracujících
povozníků a potrav., Živnostensko čtenářská jednota
Občanský spolek, Všeob. podpor. spolek dělníků,
Lidu nil, Panicové, chovanci klášterního sirotčince,
vychovatelna. Německá obecná i měšť. škola divčí
od viaduktu k rohu Vítkovy ul. (p. 197). Obecná
i měšťanská škola dívčí a zpěvácký spolek »Slavoj«
(proti kostelu) k východnímu rohu Jungmannova nám,
Městský sbor dobrovol. hasičů uzavře Jungmannov
nám. u čp. 238. C. k. česká reálka od čp. 238 až za
Karlovu ulici. Odtud Palackého, Poděbradovou, Krá-
Invskou a Riegrovou třídou ke Kaizlově ul. (čp. 479).
Spolek »Český vysloužilec« s hudbou, továrna k
Kližik, továrna Ruston a spol., továrna M. Grab
synové, spolek voj. vysloužilců a záložníků s hudbou.
Venkovské spolky od Kaizlovy ulice Riegrovou tř.
přes třídu Palackého, na východní straně Riegrova
nám k levé tribuně u školy. — Pořadatelé: Vrchní
pořadatel měst. rada a ředitel měst. hasičského sboru
p. Hugo Demartini, městští úřadníci a členové akad.
besedy. — Majitelé obchodů a živností v Palackého
třídě, v Královské tř. a v Riegrově tě. se vybízejí
aby po dobu návštěvy uzavřeli svoje zkvody.
Sokol
Jungmannův
Palacký
Poděbradův
Invska
Riegrův
Kaizlův
Ruston
M Grab
Hugo Demartini
Karlín
Palacký třída
Vítkov ulice
Karlov ulice
Kaizlův ulice
Riegrův třída
Mesťanský beseda
Lido
Slavoj
ulice
11
article
Pořad slavňosti při návštěvě krále Františka Je-
sefa I. na Smíchově dne 19. dubna 1907. 1. Vešker
korporace a spolky, jež budou tvořiti špalír, dostav
se na místa, ve zvláštním soupisu udaná, dne 19
dubna přesně o 1 hod odpol. Od té doby není do-
voleno povozům vůbec špalírem projížděti. 2. Pr
hlížení se krále ke Kinského třídě, vypálí se na „Mrá-
zovce“ tři rány z hmoždířů, zazní slavnostní fan-
fáry v Kinske a zahraje hudha Společenstva řezníků
první sloku císařské hymny. Při tom započne se zvo
niti všemi zvony na kostele sv. Václava, což potrvá.
až panovník projede Kinského a Švarcenberkovou
ulici až ku přístavu. 3. Uvítání krále v dolejším sál
musejní budovy v Kinského zahradě starostou města
jménem města Smíchova. Uvítání tamtéž okresním
starostou jménem okresu smíchovského. 4. Prohlídka
Národopisného musea v prvním patře musejní bu-
dovy. 5. Odjezd povozem Kinskou zpět, Karlovou ulicí
k návštěvě kláštera Sacré coeur. 5. Odiezd Karloveu
ulici no třídy Kinského. Svarcenberkovou. Zbraslav-
skou, Lumírovou ku prohlídce vorového přístavu. Pr
vjezdu do Karlovy ulice a vjezdu nazpět do Kinského
třidy zavzní vždy slavnostní fantáry v Kinského za-
hradě. Při blížení se krále zahrajou vždý hudby Spo-
lečenstva řezníků, vysloužilců. Jednoty českých
střelců, Společenstva obuvníků první sloku cfsařské
hymny. 7. Prohlídka vorového přístavu. 8. Jízda na-
zpět Lumírovou ulicí, Švarcenberkovou, Žižkovou.
Kcrunní a Královskou kolem Ferdinandových sadů
a nové budovy c. k. úřadů až k Chotkově ulici. 9.
František
svatý . Václav
Kinská
Kinský
Lumírův
Žižkův
Smíchov
Švarcenberkova ulice
Karlová ulice
Karloveu ulice
no třída
Zbraslav
Karlov ulice
Lumírův ulice
Švarcenberkova
Ferdinandův sad
Chotkov ulice
národopisný muzeum
Sacrý coeur
12
article
Poděkování starostou města panovníkovi za poctu
prckázanou vznešenou návštěvou městu Smíchovu
Pořádek při návštěvě panovnika
Kinského zahradě. 1. Zahrada Kinských bude
dne 19. t. m. hned od rána pro obecenstvo úplně
uzavřena, budou tedy toho dne vrata na „Nebozízek
a dvěře z Karlovy ulice, i hlavní vrata z Kinského
třidy pro obecenstvo otevřeny teprve po odjezdu p-
povníka ze Smíchova. 2. Vstup do zahrady Kinských
bude dovolen jen na vstupenky, platné jen pro osobu
na kterou se vydají a musí každý u vrat do Kinská
se touto vstupenkou vykázati. 3. V dolejším sále mu-
sejní budovy, kde panovník bude uvítán starostou
města a starostou okresu, shromáždí se v pravo měsl-
ská rada a správní komise zahrady, v levo pak okres-
ní výbor. Vslup do dolejšího sálu dovolí se jen n
vstupenky barvy červené. 4. Před museem shromá ždí
se do špalíru obecní výbor, okresm zastupitelsivo,
úřadnictvo a zvané obecenstvo. Pro prístup do špa-
líru platí bílé vstupenky. 5. Pro účastníky slnv-
nostního uvitání v Národopisném museu v I. patře
platí vstupenky barvy modré, na kteréž dovolen jest
vstup hořejšími dveřmi proti botanické zahradě. 5.
Kromě špalíru před museem není dovoleno zvaněmu
obecenstvu nikde na hlavní cestě, ani na postranních
cestách v zahradě prodlěvati. Odchod ze špalíru do
prostranství před botanickou zahradu není dovolen
nýbrž musí obecenstvo na témž mistě ve špalíru zů-
stati tak dlouho, dokud panovník zpět ze zahrady
neodjede. 7. Po skončeném uvílání v dolejším sále rá-
sleduje panovníka do 1. patra k prohlídce musea toliko
starosta obce r starosta okresu.
Kinská
Smíchov
Karlov ulice
národopisný muzeum
13
article
Saupis korporací a spolků ve špaliru na Smíchově
dne 19. dubna. Hlavní pořadatel pan Jan Bašek.
Tělocvičná jednota Sokol, společenstvo řezníků, uze
nářů a obchodniků s masem, Řemeslnicko-živnost
beseda, členstvo smíchovských divadel, obchodní
gremium na Smíchově, odbor Národní jedooty po-
šumavské (pánský a dámský), odbor Národní jed-
noty severočeské, zpěvácký spolek »Lukes«, Národní
jednota samostatných řemeslníků a živnostníků, spo-
ječenstvo maloobchodníků, Národní katolická jednota.
Spolek hostinských, výčepníků a náměstků »Hořica«,
Podpůrný spolek domovníků, Družstvo sv. Václava,
Čtenařsko-ochotnická beseda »Tyl«, Jednota českýci
střeíců na Smíchově. První podpůrný spolek »Domo
brana« na Smíchově, české školy obecné a měšt
divči a chlapecké, úřadnictvo a dělnictvo firmy .
Ringhoffer, Spolek vysloužilců arcivévody Bedřicha.
městský hasičský sbor a kominici p. Šustra, dělnictvo
a hasiči firmy Smekal, c. k. něm. gymnasium, pak
něm. spolky, něm. obecné školy a měšť. dívči škola.
Národní jednota českých střeíců, Spolek »Láska
podporujících se obuvníků, společenstvo obuvníků na
Smíchově, správní rada, úřadnicivo a dělnictvo akc.
pivovaru, Bratrstvo smíchovské Jednota českých
střelců pro Nový Smíchov a Radlice, Spolek vojen-
ských vysloužiiců v Hiubočepích a okolí, Sokol
»Tyrš«, c. k. české reálné a vyšší gymnasium, c. k.
česká st. průmyslová škola, Podpůrná jednota če-
ských střelců v Koš řích. Spolek voj. vysloužileů
v Košlřích, I. podpůrný spolek »Domobranců« sídlem
v Košířích, Vzděl, a podpor. spolek »Ruch« v Košt-
řích, dívčí škola v Košiřích, školní dívky z Liboce
chovanci ústavu hluchoněmých.
Sochařské práce na čestném dvoře u Františkova
nádraží kromě akad. sochaře p. Rousa provedli akad
sochaři pp. Josef Rejnart a Josef Šebor.
Bašek
Sokol
Hořica
svatý . Václav
Tyl
Ringhoffer
Bedřich
Šuster
Františkův
Rejnart
Šebor
Smíchov
Čtenařsko
Nová Smíchov
Hiubočepe
Košíře
Liboc
smíchovský divadlo
zpěvácký spolek » Lukes
spolek hostinský
podpůrný spolek domovník
Jednota
Smekal
spolek vojna
Sokol » Tyrš
14
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 15. dubna. (Výsledky vy
rovnacich konfereneí.) Zvláštní zpra
vodaj »N. P. Journ«, jehož referáty se ukázaly
nejvíce věrohodnými, podává v nedélním čísle
přehledný obraz o dosavadních výsledcích vy-
rovnacích porad. V něm prohlašuje hned pře-
dem za jisté, že nyní možno již doufati v nové
vyrovnání. Rozřešení hlavní otázky bude sice
vyžadovati ještě trochu času, ale přes to, že
bude nutno překonati ještě značné oblíže, jen
se rozbutí dohody při nejmenším pravděnepodob-
ným. Možno se bezpečně naditi, že se vyrov-
nání provede, netoliko proto, že obrysy nového
vyrovnání zřetelně již vystupují, nýbrž i z té pří-
činy, že všichni činitelé opravdově a horlivě se
snaží vyrovnání skoncovati.
Journ
Praha
15
article
»Měl jsem — praví dále zpravodaj —
v posledních dnech vícekrát příležitost mluviti
nejen s ministry, zúčastněnými při poradách, ale
i s osobami, stojícími v čele s polečn ých
ministerstev. Ze všech projevů a narážek, uči-
něných za takových rozmluv, vysvítá, že při
znivý obrat ve vyrovnací situaci nastal po sly-
šení bar. Becka u panovníka. S nejvyššího
místa projeveno totiž přání, aby se vyrovnání
skoncovalo před panovníkovým odjezdem n
letní sídlo do Iélu, po případě před zahájením
nového rakouského parlamentu. Toto panovní-
kovo přání bude míti netoliko rozhodující vliv
na další průběh vyrovnacích porad, nýbrž sta-
noví také konečnou dobu, do které vyrovnání
má býti provedeno. Do začátku rakouských řiš-
ských voleb porady ovšem skončeny nebudou,
poněvadž rakouské vládé na tom musí záležeti
aby znala smýšlení nového parlamentu, dřive
než promluví poslední slovo ve vyrovnacích
poradách.«
Přecházeje k hlavním oblížím vyrovnání.
pisatel soudl, že otázka, jaká opatření se maj
ve vyrovnání učiniti pro dobu po r. 1917.
bude ještě předmětem ostrých sporů. Uherská
vláda navrhuje, aby se v úmluvě vyslovila zá
sada, že po r. 1917 zřídl vnitřní celní hradby
Rakouská vláda ohlásila proti tomu svůj návrh
v čem tento návrh záleží, není zatím známo
Jest však naděje, že oba návrhy bude možno
smířiti nějakým kompromisem. Tento kompro-
mis je nezbytný, má-li vyrovnání býti zabez-
pečeno.
Beck
16
article
V celku — dodává zpravodaj — možno
konstatovati, že ve většině detajlný ch
otázek uherské stanovisko nabylo
vrchu. Při třech otázkách uherská vlada může
se pochlubiti dokonce rozhodným úspě-
chem: místo dosavadní pospolitosti bude
obehodní smlouva, spotřební daně
budou autonomní a Uhrám se ponechá právo,
konvertovati uherský blok společ-
ného státního dluhu. V těchto třech otázkách
není už nijakého nepřeklenutelného sporu.
V Praze, 15. dubna. (České kandi-
datury v Dolních Rakousích.) »Vi-
deňský Denník« uveřejňuje českou kandidátn
listinu pro Vídeň a některé venkovské volební
okresy dolnorakouské, mající značné české men-
šiny. Ve Vídni budou českými sčítaeími kandi-
dáty dr. Lenoch (v 1. a 2. okrese vnitřního
města), A. Bláha (3. a 4.), red. Janča (5.
a 6.), Boh. Ott (7.), dr. Al. Mikyška (8.).
xylogr. J. Hrabě (9. a 10.), dr. Fr. Zem an
(11.), A. Petrák (12. a 13.), taj. A. Vaněk
(14. a 15), red. Lad. Kučera (16.), Oldřich
Šindler (17. a 18), Fr. Weider (Favo-
rity 19), Fr. Tomášek (Favority 20.),J.
Novák (21.), J. Kovář (22.), red. Šimek
(23), V. Vorlíček (24. a 25.), red. T va-
růžek (26., 27. a 28.), red. Wildma n
(29. a 30), Jos. Urban (31.), J. Sejre
32.) a inž. Dřímalka (33.). Na venkově je
kandidátem pro okres Mödling red. J. Sýkora,
pro Čistějov-Valčice-Poštornou red. Jos. Urba
a pro Cmunt (město i venkov) Fr. Buřiv al
doktor
Lenoch
A Bláha
Janča
Boh
Ott
Al
J Hrabě
A Petrák
A Vaněk
Kučera
Šindler
Weider
Favo
Tomášek
J Novák
Šimek
V Vorlíček
Urban
Ing
J Sýkora
Uhry
Praha
Dolní Rakousy
Vídeň
Francie
Wildma můj
Jos
Mödling
Poštorná
Cmunt
ČistějovValčice
Český kandi
Mikyška
Favorit 20
17
title
Politické zprávy zahraničné.
18
article
V Praze, 15. dubna.
Praha
19
article
Zmařený atentát na veliká knížata.
Několik tomu dni, o hodině s půlnoci vra-
celi se zvláštním vlakem z Carského Sela do
Petrohradu veliká knížata Nikolaj Nikolajevič
bratr jeho Petr Nikolajevič. Prvý je nejvyšším
velitelem vojsk petrohradského vojenského okru-
hu, druhý jest inspektorem inženýrských Wvojsk.
Když se vlak přibližoval k 18. verstě od Petro-
hradu, verstová stráž zpozorovala, ani čtyři muži
po náspu jdou naproti vlaku. Stráž na ně
marně volala, aby sešli s náspu, a když ne-
uposlechli, poslala za nimi osm výstřelu. Tu
teprve muži zběhli s náspu a schovali se. Vlak
s velikými knižaty byl zastaven signálem a trat
prohledána. Podezřelí muží nenalezeni, ale stopa
jejich vedla do blízké vsi Kuzmina, kde žan-
darmská policie zavedla vyhledávání.
Protuže veliké kniže Nikolaj Nikolajevic
bezpočtukrát dostal od revolucionářů smrtelný
ortel, není možno nočnímu případu nepřikládati
váhy.
Nikolajevič
Kuzmin
Selo
Petrohrad
Petrahrad
20
article
Černohorská skupština o musulmanech.
V černohorské skupštině poslanec serda
Savo Plamenac podal dotaz, kterak vláda upra-
viti hodlá poměr svůj k musulmanům v Ulcínu
a Baru. Předseda ministerstva Radovič, odpoví-
daje na jednotlívé body dotazu, prohlásil, že
vláda jest ochotna vyjíti musulmanům vstříc v
všem, co se týče jejich víry a obyčejů. Cokoli
šerčat předpisuje, vláda bude miti v úctě právě
tak, jako musulmané sami. Vzdyť jsou, pravi
ministr, naši bratři po krvi i jazyku a rovno-
právní občané ve všem
Ministr dále ohlásil, že pozval všechny ka-
dije a mufuju, aby se s mimi o všech otázkách
dohodl a vyslechl jejich minění i přánl.
Kadijové a mufuija byli za řeči předsedy
ministerstva v ložich skupštiny; byliť se již do-
stavili na Cetyň na porady s vládou. Zahajuje
tyto porady, m. p. Radovič opět vyslovil přání
vlády, aby se musulmané všemi směry úplně
rozvinuli, aby jim mohly býti přistupny všechny
úřady a hodnusti v zemi. Vláda je ráda bude
ve všem podporovati.
Musulmané i dosud byli na Černé Hoře
rovnoprávní, ale poměry jejich nebyly ještě upra-
veny zákonem,
Radovič
Sava
21
article
Finsko.
Finsko.
Při volbách do finského zemského sněmu,
právě vykonaných, vyhráli socialisté. Po nieh
nejsilnější z voleb vyšli Starofinové, strana Rusku
věrná. Prohráli »švédomanové« a Mladofinové
(separatisté). Tím nastalo ve Finsku nové polo-
žení. Dosavadní politiku finskou vedli švedo-
manově, strana švédských kulturtregerů a feu-
dalů, která dosud bojovala jak proti Rusku, tal
proti národním Finům.
Socialisté vyšli z voleb poměrně nejsilnější
ale ne tak silni, aby měli vělšinu. Musili sel tedy
poohlědnouti, s kterou druhou stranou bys
mohli spojiti. Přirozeno, že ne se švédoman-
skými feudály. A tu se stalo něco překvapují-
ciho: socialisté, nemohouce za-
příti národního vědomí, spojuj
se se Starofiny, osvědčujíce tím, že nikol
od Ruska, nýbrž od feudalismu a kapitalismu
Finům hrozí nebezpečí.
Švédomanové byli vítězi posledních let. On
vymohli od cara ty veliké úspěchy, které budily
podivení. V jejich rukou octla se zemská vláda
senát, a senát podrobil si představitele carova
v zemi, generál. gubernátora Gerarda.
Senát a strana švédomanská, bojíce seo
znamenitě ovoce své politiky, pouštějí na Rusko
strašáky, že sněm bude dělati revoluci a do-
kazují, že jest ho třeba rozpustiti. S tím jede
generál. gubernátor Gerard do Petrohradu.
Fina
Starofina
Gerard
Finsko
Rusko
Petrohrad
22
article
Naproti tomu Finové (socialisté i náro-
dovci) dokazují, že finský socialism jest něco
jiného, než evropský i než ruský a že jej ruská
vláda ve vlastním zájmu může podporovati. P -
učují Rusko, že boj Finů a nenávist jejich není
namiřena proti němu, ale ovšem proti jeho ne-
znalosti finských věcí, ve které povolovalo ne-
přátelům svým i národa finského, švédomanům
myslic, že povoluje Finům — a zatím Finy
sobě věrné, odstraňovalo z úřadů a dosazovale
v ně nepřátele své i finské, švédomany.
Národní listy finské přinášejí odhalení,že
dovozy zbraní do Finska a organisace revoluč
ních spolků ve Finsku jsou dílem strany švédsko
a nikoli Finu.
Roosevelt ve sporu s velmoži železničufmi.
Ke známým aférám železničním ve Spoje
ných státech se nám ještě telegrafuje: Presi
dent Roosevelt rozhodl se nepřijmouti pozván
asocisce illinoiských továrníků, aby pronesl v
Springfieldu řeč o železniční situaci v zemi
President v dopise ku presidentovi asociace
pravi, že mu není možno pozvání přijmouti
sice z té příčiny, že nepociťuje potřebu, dodá
vati něco v nynější době ve zvlaštní řečio
onom předmětu. To, co jednou řekl, na tom
setrvává a nijak náhledy své nemění. Reforem
železničních jest nutně zapotřebí a on bude hle-
děti ze všech svých sil, aby jich bylo docileno
President nechce útočiti na to, co se stalo
v minulosti při rozvodňování železničních akcil
ale bude dbáti dle svých sil, aby národ by
chráněn před podobným zneužíváním v bu
doucnosti.
Fina
Roosevelt
Rusko
Finsko
Springfield
23
article
K mírové konferenci
Zástupcem Německa na mírové konferene
v Haagu bude, jak právě se sděluje kromě vy
slance cařihradského, maršála Biebersteina
známý znalec práv na universitě bonnské, pro-
fesor Zorn. Týž byl již i v roce 1899 na
první konferenci mírové zástupcem německým
ooj
nou
Cesta don Jayma do Španělska.
Don Jayme, syn Don Carlosa vydals
na tajnou cestu do Španělska, kde vládní kruhy
jsou značně znepokojeny návšlěvou neznámého
hosta, o němž předpokládají, že jeho cesta má
účel agilační. Don Jayme chce se dohodnout
se svými přivrženci před nastávajícími volbami
Don Javme vyslovil se vůči jistému španělské
mu žurnalistovi o záležitostech marockých, je-
jichž stav shledává nepříznivým pro Španělsko
Smlouvou algeciraskou neziskalo Španělsk
mnoho. Prine vyslovil se též proti marocké
politice francouzské a pokládá obsazení Udždy
za provokaci, kterou je porušena svrchovanos
sultánova a neobmezenost Marokka. Španělsko
by mělo odpověděti okupaci Udždy obsazením
Tetuanu.
Zorn
Carloso
Německo
Haag
Španělsko
Maroko
24
article
Volební ruch
Volební ruch
Schůze voličů 4. okresu pražského pro král.
Vyšehrad a hořejší Nové město
konala se v sobětu večer ve velkém sále „na
Slovanech“. Schůze zahájena kandidátem Ná-
rodní strany svobodomyslné, který vyzval shro-
mážděně, aby ze svého středu zvolili předsedu.
Zvolen obecní starší pan Fr. Hodek, načež
ujal se slova dr. Černohorský. Řeč jeho
provázena byla stále bouřlivým souhlasem. Pro
hlásil, že byv horlivým přivržencem všeobec-
ného práva hlasovacího, uvítal uzákonční u
vého volebního řádu s nadšením. Vyslovuje s
pro jednotný klub všech českých poslanců na
radě říšské, a klade důraz na to, a by
postanci čeští na radě říšské měl
na zřeteli, že společně zastupuj
zájmy celého národa, zájmy všech
vrstev a stavů a nikoliv pouze zá-
jmy stran, a jen tento moment měl by při
všech otázkách rozhodovati, a nikoliv snaha.
aby ta či ona skupina poslanců v zrcadle, kte
rým jsou zprávy novinářské, zdála se statečnější
odhodlanější, neb chytřejší, než ostatní. To jes
sice způsobilé zjednati takové skupině větší po-
pularitu v širokých vrstvách lidových, ale národu
se tim jen velmi málo prospějo.
Hodek
doktor
Černohorský
Vyšehrad
Zvolen
Francie
Slovan
25
article
Řečník porovnává poměry naše s mada
skými a praví:
Často slýcháváme od zástupců tak zvanýcl
radikálních směrů, že máme v taktice napodobii
národ maďarský, poslance maďarské, kteřía
do nedávna tvořili proti Vídní dvě strany: mí
nější a ostřejší, kterážto poslední dnes pol
zcela ovládla; zapominají při tom ale, že v uher
ské sněmovně byli sami Maďaři, ať již mírnějs
neb ostřejší, kdežto my, i když budeme sraženi
vždy jen díl rakouské sněmovny budeme tvořiti
Pravda jest ta, že Maďaři v zájmu svéhic
národa provezovali politiku dobrou, ale ta spo-
čívala také často v tom, že dovedli i smírnějs
struny naladiti, když postřehli, že by ostrou t-
ninou nezvítězili. Vzpomeňme si na př. na jiel
houževnatý odpor, který kladli svého času aner
Bosry a Hercegoviny, kterého však v čas zane
chali a tím položili základ převahy své nad Ci
lajtanií.
Maďar
Vídeň
26
article
A což, neposkytují déjiny uherské posled
ních let rovněž důkaz, že i ta nejostřejší tonin
maďarská dovede obcházeti překážku, když j
nemůže zlomiti a odstraniti? (Tak jest! Sou
hlas.)
Nechcitím říci, žebychom vždy
a v každém případu měli provozo
vati politiku beránčí.
Vždyť i politika oposiční může býti správ
nou, ale o to se mně jedná, že celá
delegace česká má v určitém čas
provozovati politiku jednu a ni
koli dvojí a že se má dobře uvážiti
jaká to politika býti má, při čemž
zájem národa má rozhodovati. (Vý
borně!)
Přiozeným se mně zdá, že politiku opo
siční budeme provozovati jenom tenkráte, ne-
podaří-li se nám zjednati si vliv na vládu. Před
nost dáme tomu, aby delegace česká měla řádné
zastoupení ve vládě, která má v rukou moc vý-
konnou.
Nezáživného chleha oposice najedl se náro
český dosti, než aby po něm stůj co stu
tcužil.
Náhled tento nebyl vždy panujícím. Byly
doby, kdy z vlasteneckého přesvědčení hlásá
vala se na táborech lidu nejostřejší oposice prot
vládám vídeňským, dokud nebudou splněny ve
škeré požadavky národa českého, dokud nebud
uskutečněno státní právo české. Řeči podobno
se velmi líbily. Měly však — když střízlivě
na základě zkušenosti věc uvážíme — jednu
velkou vadu.
K té nejostřejší oposici nemohlo to nikdy
dojíti, poněvadž nejostřejší oposice musí vy
vrcholiti v revoluci a k té se národ český ne
mohl a nemůže jen tak lehec odhodlati.
Přiozený
27
article
Před tím i sám Havlíček varoval.
Když ale to má zůstati při pouhém hlásán
nejostřejší oposice, nemůže to míti žednéhe
účinku, a žádná nám nepřátelská vláda pře
tím necouvla a necouvne. (Tak jest! Výborně!
Vsak ani sama oposice v parlamentech nen
sama sobě účelem, nýbrž pouze prostředkem
aby strana oposici činící dostala se pomocíj
k moci.
Dostane-li se k moci, oposici ihned zastav
My nemáme dnes jistoty, že v přištím paria
mentu bude jen na nás záležeti, budeme-li s
nacházeti v táboře většiny, ze které vyjde vláda
aneb v táboře menšiny, která bude činiti příšt
vládě oposici.
My nevime — poněvadž výsledek volel
není jistý — co bude tmelem příští většiny, ale
snahou naši musí býti, aby česká delegace měl
v příští většině vlivuplné místo.
V příčině národní bylo by naším ide-
álem, aby veškeří slovanští poslanci nacházeli
se zároveň s námi v příští většině.
Tomu asi na překážku bude příslovečná ne-
svornost slovanského plemene.
Potom asi nezbude delegaci české nic ji-
ného, než aby na příště následovala delegace
polské v parlamentu minulém a starala se v prví
řadě o to, jak nejlépe obhájeny by byly zájmy
národa českého.
Na to pojednává řečnk o stranáchi, které
prou národní straně svobodomyslné, spojené se
stranou národní, bojují a táže se-
Proč vystupují proti straně svobodomyslné
tak zvané mladé strany, které se nadávno slily
ve stranu jednu pod názvem „demokracie státo-
právní““?
Havlíček
demokracie státoprávní
28
article
Strana tato prohlašuje slavnostně, že trvá
pevně při státním právu českém, a tvrdí, že jest
proti nároční straně svobodomyslné proto, ponč-
vadž dle jejího mínění opustili jsme program
státoprávní, a tak se do toho vžila, že tomuto
tvrzení snad zama věří.
Nie jí při tom nevadí, že stejně slavnostně.
jako ona, i my prohlašujeme, že nároků na státní
právo se nikdy nevzdáme. Ano, my jdeme dále.
Dle našeho mínění jest právo toto vůbec nezada-
telné a žádná strana nemá ani moci ani síly, aby
se tohoto práva mohla vzdáti. Rozdíl mez
námi jest tedy ten, že my chováme
nárokua státní právo české v jrdci.
strana ona pouze v ústech. (Bouřlivý,
dlouhotrvající potlesk.)
Ale my nejsme tak zaslepeni, abychom ne-
viděli, že svět nezůstane státi do té doby, než
státního práva dobudeme a proto si všímámel
záležitosti jiných, které jsou pro život národa
českého důležitými.
My nejsme tak slepí, abychom nepočílali
s danými poměry a nepočitati s tím, jak se
situace časem i vinou naší i bez naši viny utvá-
Strana státoprávní demokracie nechce pa-
trně s poměry danými počítati, ona pouze křiči.
že státní právo musí ihned býti uskutečněno,
ale ví, že schází nám k tomu moc a síla. Pouhé
přání, kdyby bylo sebe vřelejším, k tomu ne-
stačí. (Výborn.!)
Dnes není Rakousko státem absolutisti-
ckým, aby mohl dovolávati se národ náš prostě
uskutečnění práva toho na panovníkovi. Dnes
panovník náš jest monarehou kon-
stitučním, čemuž opět se stanovi-
ska demokratického musíme býti
jen povdéčni.
V dobách, kdy uskutečnění státního práva
mohlo se státi pouhou vůlí panovníka, neměla
naše politika vlivem šlechty tak šťastnou ruku,
aby v čas státní právo byla uchvátila.
Rakousko
29
article
Než Madaři vydobyli si svého státního prá-
va, nedovedla se šlechta naše pro ně zanititi.
Teprve pozdě poznala, co slechta
maďarská v samostatném státu ma-
darském ziskala a teprve teď chtě-
la hájiti — ovšem pouze slovem —
státní právočeské až do těch hrdel
a stntků. (Hlučný souhilas.)
Politikou neobosilati říšskou radu sosíli
centralismus do té míry, že ani za dvanácti-
letého trvání tak zvaného železného kruhu pra-
vice nepodařilo se zlomiti tento centralismus,
který hověl a hoví zájmům Němců a zejména
vysoké byrokracii německé, jež byla vždy hlavní
jeho oporou. (Výborně !)
Jak jsem pravil, utkáme se v našem okresu
též se stranou sociálně-demokratickou při vo-
lebním zápolenil
Nazval jsem armádu její nejlépe zorgani-
sovanou. Přes toto uznání výtečné její organi-
sace nevěštím straně této opanování bojiště do
té doby, dokud neomezí internacionalismus svuj
pouze na totožnost methody v hájení hospodář-
ských a politických zájmů tříd pracovních, ne-
setře se sebe národni netečnost, která mnohdy
byla přímo identickou s tendencí protinárodní.
(Výborně!)
Jest toho litovati, neboť nelze neuznati, že
lid délný jest nejpočetnějším stavem každého
národa a bez lidu délného nelze vůbec národ
si představiti, o národu mluviti.
Madar
Němec
30
article
Proti organisování jednotlivých stav
k obraně a hájení jich zájmů, nelze ničeho na-
mitati, ale nesmí příslušník kterého-
koli stavu klásti přislušnost k sta-
vu nad příslušnost k národu. (Vý-
borně.)
Pokud se týká nejnižších vrslev lidu děl-
ného musíme trvati na tom, že v první řadě zá-
sluhou svobodomyslné delegace odstraněny byly
privileje šlechty, které se právem vytýkal ná-
rodní indiferentismus, a když se nám to
v zájmu nejširších vrstev ličo-
vých podařilo — odstraněn systém
kuriátní, zavedeno všeobect e,
rovné právo hlasovací — měl b
násubíti národní indiferentismus
lidu českého? (Výborně). To doufám
nepřipustí šťastná hvězda národa
českého. (Bouřlivý poflesk.)
Na to probírá řečník nejbližší úkoly příštího
parlamentu, z nichž za nejdůležitě j šl
považuje starobní pojištění i dělnictva
i řemeslnictva a všech malých lidí! Zásluhou
delegace české v minulém parlamentě uzákoněno
bylo starobní pojištění soukromého úfadnicetva,
ale stát má stejné povinnosti i k stavům ostat-
Dále zmiňuje se o úkelech přiští sněmovny
v příčině reformy zákona občanského, trestního,
i trestního řádu; vypočítává požadavky národa
českého v příčině kulturní, z nichž nejdůležitěj-
ším jest II. česká universita na Moravě.
přiský sněmovna
český univerzita na Morava
31
article
Dr. Černohorský končí řeč prohlášením, že
vždy zachová styk se svými voliči, aby byi v čas
správně iniormován o tužbách, přáních a náhle-
dech jejich, a za neobyčejně nadšeného vzrušení
volá: Jsem váš a — budu-li zvolen —
zůstanu váš i v Praze i ve Vídni.
(Bouřlivý potlesk a neutnchající volání „vý-
berně.“)
Po řeči dra. Černohorského přihlásil
se ke slovu kandidát sociálně-demokratické stra-
ny p. Jelínek, který vytýkal straně mlado-
české, proč také na sněmu českém i na staro-
městské radnici nepostarala se o nový volební
řád. Jinak ale jménem strany sociálně demokra-
tické slibuje, že podporovati budou poslanci
této strany kulturní snahy delegace české a do
jisté míry i snahy státoprávní. Ihned ale za-
bočuje na pole, které s poslaneckým mandátem
nemá nic společného a při tom viní dra. Čer no
Černohorský
Jelínek
Praha
Vídeň
32
article
řila.
ním.