2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
30. listopadu 1913. Číslo 329.
4
title
Sportovní věstník.
5
article
Kopaná.
Dopis z Moravy.
Morava
6
article
Resoluce mor. klubů všude uspokojila, jen ví-
deňské listy nepřinášejí ji příliš rády a připojuji
k ní poznámku, jež octla se i v „Právu Lidu“
Logicky snad tato poznámka má své odůvod-
nění, ale není třeba míti obav, že by prohlášen
moravsko-slezských klubů znělo po vyjednáváni
s Verbandem jinak.
„Stojíme bezpodmínečně při č. S. F. až do
skoncování jednání s Verbandem“ značí, že Od-
bočka vyhražuje sobě disciplinární pravo-
moc nad těmi, kteří by se odvážili jednati s Vídní.
Nechci porušovati důvěrnost schůze — dele-
gáti Č. S. F. na patřičných místech jistě objasní
jaká byla nálada na schůzi a že ono prohlášeni
mělo význam pro širší veřejnost. Mělo býť tím
řečeno, že klid v našich řadách jest zaručen auto-
ritou sjezdu v době, kdy jest klidu absolutně po-
Mohu ubezpečiti naše bratry v království, že
žádnému klubu moravskému nenapadne paktovat.
se s Vídní nyní, kdy s delegáty Č. S. F. postavil
jsme dohodu na basi, s níž musí být každý spoko-
jen. Nejeli jsme do Přerova, abychom uspořádal
licitaci! Sjeli jsme se, abychom Svazu řekli, a tře-
bas pořádně energicky řekli, čeho jest nám potřeb
k boji
Nálada na Moravě jest výbojnější, nežli kdy
jindy. Kádr lidí, kteří odmítají vůbec hraní s Vídní
se množí. „Nepotřebujeme Vídněl Můžeme čekatí
Vídeň nás nenaučí ničemul Dokud je boykot, dolud
máme Prahu!“ To jsou šlágry dnel Vedoucí kluby
připravují plán dalšího úspěšného rozvoje, nebe
ve smir v Pešti nikdo nevěří a nikd
na něj nečeká. Odbočka by měla využíti nyn
po skončené saisoně každého dne, by v zimních
měsících připraveno bylo administrativně a orga-
nisačně vše tak, aby stačilo na jaře pouze stro
Vídeň
Č . S
Přerov
Morava
Praha
Pešť
8
article
spustit
v levných cenác
aroš spol., Praha,
nuleh vdsov ke iacernns
První naší snahou musí býti: bezvadná správa
a vzorná organisace, neboť pak znamenáme vše
Bude proto třebat
1. Doplniti řadu členstva (mncho kroužků
není organisováno a hraje).
2. Připraviti mistrovstvi třídy A, aby s
hladce odbylo.
3. Připraviti mistrovství třídy B ve všec
třech okrscích
4. Sestaviti statistiku z let 1912 a 1913.
5. Vydati v desítitisícovém nákladu informačn
»rožuru, jež by se zdarma předala klubům. Ob-
jah by byl propagačního rázu, hlavně se zřetelem
na obecenstvo.
6. Po západní, střední a specielně východn
Moravě (Slazskol) vyslány buďtež důvěrníci
kteří by osobně nahlédli do poměrů, vstoupil
osobně ve styk s funkcionáři, vyslechli jejich přání
orientovali se o poměrech v německém sportu atd
Materiál budiž předložen Odbočce nejdéle do kon
ce prosince k zpracování.
7. Odbočka nechť vypracuje vzorný trestn
řád.
8. Budiž vymoženo poloviční cestovné n
drahách.
Praha
Ob
Morava
9
article
Tento poslední bod má pro Moravu obrovský
význam. Předně jest nepřípustno, aby několik na-
rodů v Rakousku požívalo výhod, zatím co druzi
ostentativně jsou o ně obírány. Nemůžeme připu-
stili, aby úřady postavily se v bojí proti nám tím
že našim protivníkům poskytují výhody, které pro
ně značí ohromné plus. Proč právě my, kteří v
sportu a tělovýchově jsme nejpotentnějším náro-
dem Rakouska, máme býti zkracováni? Svaz a
Odbočka musejí pomocí poslanců podniknouti kro-
ky, které by zjednaly nápravu. Že to nejde? Ne-
znám „nejde to“, když druhému to jdel
A konec konců neprodělává náš football pod-
zimní manévry, jest to boj, v němž žijeme! Ne-
můžeme se ukazovati nemistnými „gentlemany
tam, kde protivník těží z tohoto fentlemanství
Morava
Rakousko
10
article
Vídeň pracovala a pracuje penězi — nikdy argu-
menty: a co jest to jiného, než peníze, které jim
svou passivitou věnujeme? Nemůžeme připustiti
aby naše kluby ve Slezsku a na Moravě vystavo-
vány byly stále svodům půl cestovného. Nepřipu-
stíme to již proto, že to nedovoluje naše dominu-
jící postavení v Rakousku a že každý jízdní lístek
vystavený Verbandem, jest dokumentem naší sla-
bosti. Když boj, tedy bojl Jen ripostovat a pořádni
ripostovat — neúspěch nepřítele jest naším úspě-
chem. Buďto budeme také my jezditi za polovie
v Rakousku — anebo nikdol
Nevěříme ve smír a činíme přípravy k sesílení
naší posice na Moravě a ve Slezsku. My zeela do-
bře víme, jak to ve Vídni vypadá a proto nyni
kdy Svaz v posledním okamžiku pomohl — nebo-
jime se! Jen hrejme pěkně mezi sebou, vzrosteme
neočekávaně ve výkonnosti — jistě vzrosteme
více, nežli při hraní s Vídní. Vídeň není kouzelným
proutkem, jenž učiní z nás vše — nevěřme tomu —
hleďte na Slovan a brněnský D. F. C., kteří, přiko-
váni k Verbandu, ztratili úplně na významu!
Dejme si ještě jednou šest let práce v boykotu
— přenechme Rakušanům theoretickou, razít-
kovou hegemonii — čiňme se, abychom na
sebe strhli faktickou nadvládu! Delegá-
tém do Pešti posíláme populární „jen žádný spěch
s tím Subverbandem“
Rakušan
Vídeň
Slezsko
Morava
Rakousko
Pešť
Slovan
13
article
Nedostižné výkonnost
Nedostižné výkonnost
Sklady: V PRAZE, Josefské námčsti čislo
V BRNE, ulice Richarda Wagnera číslo o.
Wagner
Praha
15
article
Automobilní technický spolek
A. T. V.) ve Vídní rozesílá svou výroční zprávu.
klerá konstatuje rozvoj jeho. Hlavní péči věnoval
9. k. ústavu pro zkoušení samochodů, který za-
ložil a jehož příjmy vzrostly ze 4500 K (roku 1911)
na 12.000 K roku 1912. Dále se zabýval spolek
otázkou tarifů autotaxam. Z popudu ředižele inž.
Lad. Jonasze usilováno i na dále o zřízení „austo-
technika“, to jest učiliště s tímto učebným plánemí
1. Chauffeurské kursy pro výcvik chauffeurů z po-
volání. 2. Kursy pro výcvik amateurských řídičů
3. Informační běhy pro majitele vozů. 4. Pokračo-
vací kursy pro chauffeury z povolání. 5. Běhy pr
výcvik správkářů. 6. Pokračovací běhy pro zří-
zence zaměstnané v automob. obchodu a prů-
myslu. 7. Běhy pro soudce a správní úřadnictvo.
8. Běhy pro orgány policejní a četnické.
Rudge Whitworth drátěná kola
která dokázala svou nepřekonatelnouu jakost ví-
tězstvím v Grand Prix ve Francii, byla v úcty-
hodném množství zastoupena jak v pařížském
„Salonu“, tak i „Olympla“-Show. Pařížská auto-
mobilová výstava vykazovala neméně než 137 vo-
zů, opatřených Rudge koly, k čemuž nutno pozna-
menati, že hlavně francouzské automobilové to-
várny dávají přednost Rudjte kolům. Olympia
Show vykazuje 101 vůz s Rudgle koly. — Uvedená
čísla dokazují nejlépe stoupající oblíbenost těchto
kol. Také v Rakousku se užívání těchto kol usta-
vlčně šíří. Tak na příkl. i české automobilov
továrny a sice Laurin Klement, akc. spol., Ml
Boleslav a Praga (První českomoravská továrna
na stroje) opatřily větší serii svých vozů Rudge-
Whitworth koly.
Rudge Whitworth
Olympl
Laurin
Whitworth
Vídeň
Francie
Rakousko
ml Boleslav
technický spolek A . T . V
Grand Prix
Olympia
akciový . společenský
Praga
Rudge
16
article
AUTOMOBILY
AUTOMOBILY
„MARS“ 8, 12, 18. 24 HP sil
Zn. „lTALA“ ventil. 20. 30, 45 HP.
Zn. „AVALVE“ bezventil. 20, 30, 45 HP.
Mars
HP
17
article
„TURIKUm“ s mrikč. převod. dodáva
18
article
R. A. SME AL, Smíchov.
R. A. SME AL, Smíchov.
Z cyklistického ruchu.
* Rokem rekordů bez vodičů bude
možno nazvati letošní. Tak hodinový světový re-
kord bez vodičů byl zlepšen neméně než čtyřikrát
Ale i ostatní všecky od 2—24 hodin byly zlepšeny
Nejnovějším rekordmanem se stal Giovanní Gerbi
který na závodní dráze ve Florencii ujel za 3 hodi-
ny 110.303 km. (dosud Weise 109.404 km.) a za
hodin 208-171 km. (dosud 207-406 km.).
Evropa v šesti dnech novoyor
ských bude letos zastoupena hůře než jiná leta.
Rütt pro churavost do Nového Yorku nejde
z ostatních jen dvojice Perchicot-Petit Breton jsou
„šestidenní“ třída. Mimo ně startují Broceo-Ver
a Němci Appelhans-Packebusch.
Zežupy I. (pražské) české ústřed-
ní jednoty velocipedístů v Praze. Ce-
ny z výletní soutěže župní budou odevzdány ve
schůzi výborové, která koná se ve středu 3. pro-
since o 8. hod. več. v restauraci „U Brejšky
Sme
Al
Weis
Petit Breton
Němec
Appelhans
Packebusch
Brejšek
Smíchov
Florencie
Evropa
Nový York
Praha
km
Zežupa I
19
article
Sv.-Helensků anolicků plná gumu
Sv.-Helensků anolicků plná gumu
se zárukou pro vozy užitkové a ekypáže. Rudolf Mandi
maj- Edusrd Lubinka, Vídeň. IV., Přinz Eugenstr. 52-06.
Zimní sporty.
Vídeňský bruslařský sport má
před sportem jiných měst nesmírnou výhodu
umělém kluziští pod širým nebem. Každého večera
má kluziště Wiener Eislaufver, 6000 čtver. metrů
veliké, návšlěvu 1000 osob. V „uměleckém koutku
trainuje bruslení ozdobné celá řada pánů i dam
za dohledu výborných trainerů. Tak trainer Freu
má v práci“ bratry Oppaclery, trainer Stelne
cvičí slečny Reichmannovu, Haukasovu. Pöckehovu
Lemenyiovu a Grainovu. Trainsr Alexander dvo-
jici sl. Szabo—Lev Horwitz. Na Engelmannově klu-
zišti trainují sl. H. Engelmannova a K. Mejstrik
sl - - Sače
v Pap
nare-
Vzduchoplavba.
Mand
Přinz Eugenstr
Wiener Eislaufver
Freu
Oppaclera
Stelne
Reichmannův
Haukasův
Alexander
Szaba
Horwitz
Engelmannův
H Engelmannův
K Mejstrik
Vídeň
Pap
Edusrd Lubinka
Pöckehovo Lemenyiovo
20
article
**Opásmech zakázaných. Známo, že
vydala německá říšská vláda nedávno zákaz pro
létadla všech druhů létati volně nad jistými ob-
jekty, zejména vojenskými. Je jistě zajímavo, jaké
stanovisko v této věci zaujaly vlády jiných států
Francie, na př., takového „zakázaného pásma“ lé-
tadlům dosud nestanovila. Spojená království Vel-
ké Britanie a Irska vydala takový zákaz před del.
ším časem. Zákaz týče se celého územi obou ostro-
vů spojeného království, vyjímaje těchlo částí po-
břeží: Frasenburgh-Ykan Riwer, Holy Island-New.
briggin, pak Sutton (Lincolnshíre] - Holkhalm (Nor-
folk), Stansgate Abby on the Blackwater-Burnhan
on Crouch, a konečně Howe-Bognow a Brideport-
Dawlish. V Rusku je veškero vzduchoplavectví
jak ruská vládu sdělila německému říšskému kan-
cléři, zapověděno. První zápověď platila do 14
července 1913, byla pak prodloužena do 14. ledna
1914. Poněvadž však i přes to létadla v Rusku se
objevila, prohlásilo nyní ministerstvo námořuictví
že okrsek, ohraničený 590 10.—60° 10' severní šíčky
a 230—25 vých. délky od Greenwiche, pro létadla
vůbec je zakázán a to dle zák. ze dne 18. července
1912 o velezrádě a vyzvědačství. Rakousko-Uher-
sko stanovilo si rovněž taková pásma: jest to na
prvém místě celá italská hranice s výjimkou malé-
ho proužku, asi 40 km. širokého, u blockého prů-
smyku a proužku mezi Goricí a Diavacem u Terstu
V Tyrolsku je zákaz až k říčkám Etschi a Rienze
v Korutanech k severu až po Bělák, k východu ž
k Soči. Při moři Jaderském je to malý kus území
proti italské hranici, pak celý Terst, celá Pulje
celá Dalmacie. Dále celá Halič a celá hraniee
oproti Rusku.
Jaroslav Dohnal.
Český aviatický klub má povoleny
stanovy, takže nyní bude moci plnou energií za-
hájiti svou činnost.
New
Nora
Crouch
Howe
Bognow
Etschi
Rienza
Dohnal
Francie
spojený království Vela
ký Británie
Irsko
spojený království
Sutton
Lincolnshíre
Rusko
Greenwich
Rakousko
Uhry
Gorica
Diavac u Terst
Tyrolsko
Korutany
Bělák
Soča
Terst
Dalmacie
Halič
Hol Island
Český aviatický klub
Stansgate Abba
the Blackwater
BrideportDawlish
km
21
article
Automobií
Automobií
B. Ženatý.
B Ženatá
24
article
Královéhrndecká továrna antomobnů kAl
Královéhrndecká továrna antomobnů kAl
společnost s r. o. v Hradci Králové.
Vodní sporty.
** Z Klubu vodních sportů „Praha
24. t. m. navštívili 3 delegáti z Klubu vodnícl
sportů „Praha“, výborem vyslaní, loděnici Anglo-
rakouské banky v Ústí n. L., aby poznali výrobu
a zařízení továrny. Byli velmi přívětivě přijat
ředitelem podniku p. Heinrichem a inž. p. Peter
senem, kteří velmi ochotně po celém, velmi roz-
sáhlém objektu je provedli, nešetříce an
časem, ani vysvětlivkami. Podnik impo-
nuje i nejmodernějším zařízením továrny, odborně
zhotovenými výrobky, zejména motorovými čluny
překrásnými, moderními vymoženostmi opatřený-
mi. Známý sportovec a odborník, p. řed. Heinrich.
ujistil deledáty svou nestranností a projevil ochotu
ve stanovení podmínek obchodních velmi značnou.
Heinrich
Ing
Petra sen
Hradec Králové
Praha
26
article
3.455.
ukarství
Ladislav
švestka
dopor. dalekostřelné, na lét
trvanlivé lankasterky, flo-
bertky, revolvery, GROWNÍNGY. Úvěruhod. osob. mirné
plat. podm. aneb iněs. splát. Velký cenník 80 h v pošt. znám
Různé.
Společenský katechism dra. Jiřího
Gutha, na který jsme upozornili při vyjití prvého
sešitu, vyšel již úplný (nákl. Hejdy Tučka)
Knize, kterou obohaceno naše písemnictví o dílo
kterého jsme dosud neměli, věnujeme ve vhodnou
dobu podrobnou pozornost. Dnes konstatujeme, že
to kniha dokonalého gentlemana a výborného
muže, schopná v naší mládeži vzbuditi nejen zájem
o společenské mravy, nýbrž i touhu, státi se tím
co Angličan jmenuje gentlemanem. Knihu dra.
Jiřího Gutha vysoko nad pouhého „průvodce
rádce ve společnosti“ povznáší to, že nehledá jen
slupky, nýbrž i — a to hlavně — jádra, směřujíc
k výchově karakteru a ukazujíc dobrý mrav a vkus
jako projev ušlechtilého ducha. Mezi
švihákem a genllemanem jest rozdil, který kniha
dra. Gutha úzkostlivě ukazuje. Dr. Guth nám dal
knihu, za níž jsme mu povinni všichní díkem. H.
Ladislav švestka
Guth
Hejda Tuček
Angličan
doktor
27
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 29. listopadu 1913.
Ku překvapení, které tentokráte bylo
skutečně všeobecným — i v kruzích inlormo-
vaných — snížila Rakousko-uherská banka
svoji úřadní sazbu o 1/4%, tedy na 51/2 3%. Po
velmi silném napětí závěru říjnového nastalo
hned v prvých dnech listopadu ulehčení, které
se dlostavuje zpravidla. Říjen jest u nás nejdů-
ležitějším měsícem pro zemědělské kruhy, re-
spektive pro průmysl zemědělský, hlavně cu-
krovarský, a nároky těchto kruhů byly také
letos velmi značné. Po říjnu však se dostavila
úleva, nicméně však oběh zdaněných banko-
vek činil ještě v polovině listopadu více než
100 milionů korun. Směnečný portefeuille Ra-
kousko-uherské banky v polovině listopadu
se ovšem zmenšil, nehledě k tomu, že i ma-
teriál na banku se obracející je po výtce
krátkodobý. Ale jisto jest na druhé straně, že
nároky k závěru roku stoupnou a že specielně
zemědělci váhají s prodejem obilí, nadějíce se
Praha
Rakousko
Rakouskýuherský banka
28
article
příznivější situace cenové a že důsledkem to-
ho ještě nejsou důležité kapitálové potřeby
překonány. K tomu se druží, že průmysl za-
městnán jest slabě a že následkem toho jeho
potřeba kapitálová jest omezena. Také banky
jsou podstatně zdrželivější v reeskontu u ce-
dulové banky než leta jiná. Rakousko-uherská
banka dovedla za poslední dva roky velmí
energicky prosaditi svůj nový názor na dis-
pontní politiku, takže peněžní ústavy svoje
podání podstatně omezují a byly nuceny z nich
vyloučiti vše, co není obchodní směnkou v
nejvlastnějším slova smyslu. Poněvadž pak
zkušenosti posledních měsíců zajisté vedou
k tomu, že každý opatrný a dobře spravovaný
ústav hledí úvěru v bance cedulové využít
pokud možno nejméně, jest zmenšení směneč-
ních podání u Rakousko-uherské banky nejen
důsledkem jaksi taksi zvětšené pohotovost.
peněžní, ale také i důsleďkem zdrželivější po-
litiky úvěrní vůbec. Jest známo, že se řada
potřeb, které jinak byly pociťovány dosti pro
nikavě, odsunula a ponechána do dob přízni
vějších.
Rakousko
29
article
Ukázali jsme minule, že možno konstato-
vati jakousi znatelnější tendenci ke zlepšen
v našem hospodářském životě, že ovšem je-
ště nelze mluviti o zlepšení samém. Proto také
i nás snížení diskontu Rakousko-uherské ban-
ky překvapilo. Ještě den před tím, než roz-
hodnutí banky bylo známo, bylo na místech
informovaných pochybováno o eventueln
změně diskontu, třeba bylo nesporno, že se
Rakousko-uherská banka vynasnaží, aby k
slevě došlo pokud možno záhy. Při tak důle-
žitém kroku padá na váhu, zda úleva bude
skutečně trvalejšího rázu, má-li přinésti ovo-
ce, které se od ní čeká. Snížení sazby v tak
mimořádnou dobu zavazuje a banka jestsi
jistě vědoma tohoto momentu. Po novém roce
stane se eventuelní další modifikace sazby
aktuelní. V tom je váha usnesení generáln
rady, že banka je přesvědčena o možnosti po-
stupu na dráze úlevy.
Z výkazu Rakousko-uherské banky jes
patrno, že daný její stav sám o sobě nemoh
býti a také nebyl rozhodující pohnutkou zá-
važného usnesení jejího. Za stavu obdobného
zpravidla banka nezřela důvodu ke změně dis-
kontu. Spolu rozhodovaly tedy závažné mo-
tivy jiné. Není nesnadno je určiti.
Rakousko
uherský banka
30
article
Údálosti posledních měsíců a znatelná
hospodářská krise tohoto soustátí, která ne-
mohla zůstati utajena cizině, nebyly bez vlivu
na posuzování hospodářské i politické situace
Rakouska vůbec. O tom, co se odehrávalo na
domácím peněžním trhu, jak citelně se nedo-
statek peněz zarýval do toku hospodářského
našeho žití, jak bylo nutno odkládati vysoce
závažné potřeby, jak průmysl byl volens
nolens veden k omezení výroby, jak bylo
oslabeno stavebnictví, jak stíženy úvěry hy-
potekární, jak bylo nemožno městům opatřit.
si půjčky a jak konečně bezohledně bylo tře-
ba spořiti ve správě státní následkem velikých
oběti, jež přínesla mobilisace, bylo a jest vše-
obecně známo. To vše založilo a posílilo málo
příznivý úsudek o Rakousku, a tak se stalo
že cizina odmítala rakouské papíry vůbec.C
vnitřní politické struktuře Rakouska neměl.
cizina již po delší dobu valného mínění a urb
et orbi bylo známo, že dříve či později musí
nastati pronikavá náprava v zájmu říše samé
Ale hospodářský stav této říše nepodkováva
přes disharmonie tohoto vnitřního vývoje pro-
nikavěji důvěry ciziny, poněvadž bezespor-
ně za posledních let i zemědělství i průmys
i obchod učinily u nás pokroky velice zna-
telné.
Rakousko
31
article
Naše politika balkánská posledních mě-
síců však touto důvěrou v naši hospodářskou
mohoucnost silně otřásla. A došlo to také vý-
razu. Zřetelného. Při odnímání zahraničních
peněz, které jsme hodně pocítili, padaly are
v prvé řadě na váhu momenty politické. Fran-
cie učinila tak — a přiznala to — jako odpo-
věď na snahy trojspolku. Ale nedůvěra k ra-
kouským papírům uplatňovala se i tam, kde
dosud je rádi kupovali, ať v Holandsku, ať
Belgii, ať ve Švýcarech, ať do jisté míry i v
Německu samotném. To nemůže býti lhostej-
ným správě státní ve chvíli, kdy jest nutne
sáhnouti k novým výpůjčkám. Kdyby se jed-
nalo o investice státní, jež určeny na posílen
hospodářského života, byla by asi volena osvěd-
čená cesta, totiž že by bylo prostě ponechá-
no vše na „dobu lepší“, jako jsme toho svědky
při nutné výpravě telefonů, státních drah, v
věnováních na účely kulturní, humanní, vě-
decké, sociální atd. atd. Tentokráte ale jde
o požadavky správy vojenské a náklady na
strategické dráhy v Bosně — v tomto případě
má i vláda vážný zájem na tom, aby nálada
pro rakouské papíry se zlepšila. Doma i v ci-
zině politicky lhostejné. Ale zdrojem tohoto
názorového obratu může býti pouze poukaz
na dobrý nebo aspoň se lepšící stav hospodář-
ský, poněvadž platební mohoucnost státu jest
v přímé souvislosti s vnitřní ekonomickou
úpravou jeho. Nemůže býti sporu, že londýn-
ská cesta následníkova jest v jisté souvislo-
sti s úsilím, aby konečně i cizina zlepšila svůj
Fran
Holandsko
Belgie
Švýcar
Německo
Boseň
33
article
Opravy prová-
ději se levně
35
article
úsudek o hospodářském položení této říše
Proto arci není ihned potřebí sahati po oněch
optimistních závěrech o nové orientaci ra-
kouské politiky, které se objevily v někte-
rých francouzských listech, poněvadž spoje-
nectví Vídně a Berlína náleží k faktům, které
mají své silné tradiční opory a kterými ne-
otřásly ani události roku 1866. Aspoň ne
trvale. A rozhodující kruhy této říše dovedly
vždy — historie učí — podřizovati se jim, jak
to plyne ostatně z pojmu tak konservativní
monarchie, jakou jest Rakousko.
Naše hospodářská prestiž vývojem po-
sledních měsíců utrpěla velmi. A kde kdo
uznává, že nutno nejen pracovati k nápravě.
nýbrž že nutno především alespoň v hlavních
rysech opraviti mínění ciziny o nás. Sníží-li
Rakousko-uherská banka sazbu svou k závě-
ru roku, tedy v době značnějšího napětí, před-
pokládá zajisté vedení její, a ještě více vláda
krok tento zajisté schvalující a snad i vyvo-
lavší, že nezůstane v cizině bez hlubšího do-
jmu a bez vlivu na úsudek. Jest to táž poli-
tika, jakou se řídila říšská banka německá
při nedávném snížení svého diskontu, ač
ovšem tam otázka prestiže padala méně na
váhu, nežli ohledy na skutečné potřeby hospo-
dářského vnitřního života německého. Jestto
také zřejmo z prohlášení, kterým provázel ge-
nerální tajemník Pranger návrh na snížení dis-
kontu a vane to i z úřadní zprávy, která úřad-
ně zaslána časopisům. Praví se zde výslovně
o tom, že se v posledních dnech uplatňuje na
Pranger
Vídeň
Berlín
Rakousko
uherský banka
36
article
peněžních trzích „sklon ke zlepšení“. Zlep-
šení samo tedy ještě nenastalo, nýbrž jeho
známky prorážejí mlhami. Že banky předklá-
dají k eskontu kratší směnky — jak dí zpráva
dále — dáno z části i tím, že se v posledních
měsících tříměsíční směnky dostaly opětně
více ku platnosti tlakem poměrů, nežli tomu
bylo ještě před půl rokem. Kurs devis jest pří-
zniv; ale nesluší zapomínati, že celková bi-
lance našeho zahraničního obchodu se zlep-
šila. Činiti závěry z tohoto zlepšení na pla-
tební bilanci vůbec nebylo by správno a to
tím méně, poněvadž důsledky hospodářského
otřesu, kterým jsme prošli, nejsou v plné šíř
ještě jasné.
Zpráva úřadní o usnesení generální rady
Rakousko-uherské banky výslovně také kon-
statuje, že oběh bankovek daní povinných ne-
smí býti překážkou, aby domácímu hospodář-
ství byla sjednána úleva, kterou by bylo mož-
no uznati za přípustnou. Jest tedy stav banky
i dle tohoto úřadního doprovodu napiat ještě
značně, ale jest již více méně nezbytno ale-
spoň z části uvolniti hospodářským třídám. Je
to vážné slovo. Oficielně se jím uznává tíseň.
uznává se neudržitelnost hospodářských po-
měrů dnešních a tím ipso facto se touží po ná-
pravě. Na druhé straně ovšem může právě
tento odstavec do jisté míry oslabiti naděje.
se kterými usneseno opatření Rakousko-uher-
ské banky vzhledem k reflexu na mínění ci-
zíny o nás.
Rakousko
37
article
Poněvadž oficielní sazba jest základem
výměry úrokové míry hlavně pro dlužníky, bu-
de míti snížení v zápětí úlevu pro ty, kdož
odkázáni na úvěr a břemenem úrokovým po-
stíženi byli nejvíce. Jest toho také u někte-
rých průmyslů věru zapotřebí. Kdo měl pří-
ležitost shlédnouti bilance průmyslových zá-
vodů v těžkých dobách dnešních, tomu zajiste
neušlo a nemohlo ani ujíti, že jich výdělečná
mohoucnost podvracována byla neobyčejně
vysokými passivními úroky, jež tím více tížily.
čím méně stoupal odbyt a čím obtížnějším by-
lo dosíci alespoň z části uspokojivých cen za
tovary na domácím trhu. Situace některých
průmyslů stávala se přímo kritickou a jestji-
sto, že i bilance akciových společností za ten-
to rok ponesou pečeť drahých peněz a že prá-
vě tento fakt vedle zmenšeného odbytu a zvý-
šené režie bude míti veliký vliv na jejich pro-
speritu za uplynulé období správní. Téměř
8% úrok jest břemenem v oslabené konjunk-
tuře velmi tíživým.
38
article
Snížení sazby za to vlivu na úrokovou
míru ze vkladů příliš pronikavou asi míti ne-
bude. Politika vkladová prošla u nás v posled-
ních měsících velmi podivuhodným vývojem.
V celé říši i hlavně u nás doma. Náš hospodář-
ský organism jest mladý ještě a menší než
sousedství. I naše úsporná mohoucnost v po-
sledních dvou letech hojně utrpěla. Za tohoto
stavu nemůže překvapiti, že při zvýšené po-
třebě peněz převážná většina našich peněž-
ních ústavů soustředila úsilí své na opatřo-
vání jich, nelekajíc se i při tom ústupků úroko-
vých, které by se snad za jiných dob považo-
valy za nemožné. Jsou případy, kdy se z úspor
ných vkladů u bank platilo i přes 612%2! B
velmi pronikavou akvisicí se strany těchto pe-
něžních ústavů vychována byla jistá část obe-
censtva přímo k tomu, že téměř automaticky
přenáší své vklady z místa na místo, dle toho.
kde se platí o nějaký zlomek procenta více
39
article
Poj o vklady bylo lze v poslední době u nás
nazvati téměř institucí vlastně stálou a jest
tedy do jisté míry málo pravděpodobno, že by
toto snížení sazby Rakousko-uherské bank-
mohlo míti vliv na podstatnou modifikaci těch-
to poměrů. Tím méně, když i některé ústavy
rázu čistě depositního stále ještě uvažují, zd
přece nebude třeba hájiti vkladovou državu
oběťmi úrokovými. Usnesením Rakousko-uher-
ské banky snad alespoň vyvoláno bude vyčká-
vavé stanovisko, poněvadž není vyloučeno, ž
naše cedulová banka se vynasnaží stejně, jako
říšská banka německá, sestoupiti záhy na úro-
veň 5% sazby oficielní. Tento sestup by arcí
působil v uvedeném směru již vlivněji. Sazba
55 Rakousko-uherské banky vytýká hranie
asi 62% z úvěrů (vedle provise) a při znač-
né režii i nutnosti výdělku nemohou přece pe-
něžní ústavy setrvati ani na přibližně vysoké
úrovni dnešního zúrokování vkladů.
A pak: nelze pochybovati, že snížení offi-
ciální sazby bude přece jen do jisté míry hrází
která zadrží další pokles kursů cenných papírů
(až ovšem na ony případy, kde pokles plyne
z povahy papíru sama), jenž měl závěrem loň-
ského roku takový vliv na bilance ať bank.
ať pojišťoven, ať lidových ústavů peněžních a p
Peštské usnesení banky přineslo také
živější ruch a výhlednější posuzování bursy.
která tentokráte nejen usuzovala, že levnějšt
peníze mohou máti vliv na podnikatelskou od-
ENHN
a vešieré knžené výrcbku protechnické účele dodáté
—FPoHCnvJaromeri —
Továrna na kůže a řerenu.
=Zal. r. 1839.
34966
Rakousko
40
article
hodlanost a odběratelskou ochotu, ale jež také
počítala — a hodně zajisté — s tím, že snížení
diskontu přinese i úlevu reportistům, tedy těm,
kdož při svých operacích s cennými papíry
jsou nuceni počítati s úvěrem. Očekává, že
burse vzejde obrat a že obecenstvo bude nyní
míti více chuti i možnosti k spekulaci v roz-
měrech poněkud větších, než do jakého flačena
byla tuhostí poměrů v posledních měsících
Tyto naděje nutno ovšem do jisté míry korri-
govati. Banky mají nepopíratelně zájem na
tom, aby se cenné papíry výnosově i vyhlíd-
kově dobře propracovaly z tlaku doby. Ale
stejně nemají zájmu na tom, aby účty reportn
rostly pronikavější měrou, poněvadž by jich
vzrůst nutně vázal sumy značné. Snížení sazby
přinese nepopíratelně i zvýšení nároků z kruhů
průmyslových a obchodních. Až příliš mnoho
potřeb bylo odstaveno a ponecháno na doby
lepší. Když vzchází úsvit obratu, chce každý
přirozeně býti prvým a využíti situace pro
sebe, tak že banky musí se připravovati na
nároky, kterým nebude lze nevyhověti a které
současně bankám přinesou i zvýšené vyhlídky
ziskové. A pak: podpora produktivních sil je
v nejvlastnějším zájmu bank. Těch vzrůst je
zdrojem i úspor i nové práce tvůrčí. Spekulace
tohoto všeobecně hospodářského významu ne-
má arci. Ale na druhé straně i ona má své
dobré stránky. Na dně jejím je skryto hodně
zdravé kritiky hospodářské. A spravedlivé.
41
article
Budí zájem pro cenné papíry. Že v dané situaci
bude důvěra v obrat mocným podněcovatelem,
jest jisto. A tak mnohý vida počátek obratu,
bude v poslední chvíli zachraňovati, co lze.
Kursy nízké mají své veliké svody. A pak: lev-
nější peníze přivoďují zmenšené nároky vý-
nosnosti. Jaká to půda pro vzestup kursul
Smutné zkušenosti posledních měsíců přece jen
nepřekonaly optimismu a nadějí někdy až přiliš
růžových... To také došlo výrazu na burse. Je
to ostatně tak logické a lidské! Až dlouho
příliš potáceli jsme se ve stínech.
Se stanoviska všeobecně hospodářského
krok Rakousko-uherské banky nutno uvítati.
Ale současně možno zajisté jen vysloviti přání,
aby opatření toto bylo paprskem obratu trva-
lejšího. Zlepšení na několik týdnů by nemohlo
prospěti. Tolik důvěry ve vedení cedulové
banky možno míti, že si generální rada byla
této potřeby jakési trvalosti vědoma a že opa-
tření své učinila s přesvědčením možnosti dal-
šího sestupu. Jen tak dosaženo bude účelu
vlastního: přinese možnost zlepšení v našem
hospodářském životě a bude snad prvým kro-
kem k lepšímu posuzování hospodářského po-
ložení tohoto státu. V tomto druhém směru
ovšem vždy s jistou modifikací, poněvadž po-
měry Uher a Haliče nejsou ještě z daleka vy-
jasněny a poněvadž není jediným měřítkem
sazba, ale také zaměstnanost průmyslu a mož-
nost pro nejširší vrstvy obyvatelstva najíti za-
městnání v podnikání domácím. Aféry, jako b
vývez telika zdravých lidí za hranice v dobách
válečného napětí, stejně křiklavě a nepříznivě
illustrují naše hospodářské poměry, jako vy-
soká sazba, jako nezaměstnanost průmyslu a p.
Celá hospodářská politika musí býti správna,
má-li se celku dařiti. Rakousko-uherská banka
učinila krok se své strany jedině možný, ale
jest k nápravě celkové jenom krokem malým
a s tím nutno počítati.
Uhry
Halič
uherský banka
42
article
Důležitější kursové variace na pražské burse
v minulém týdnu seznati lze z tohoto přehledu
29.XI. 22./XI-
Živnostenská banka . . . . . 268.— 265.50
Česká průmyslová banka . . . 438.—
436-40
Pražská úvěrní banka . . ..
661.—
647.—
Česká banka . . . . . . . .
406.—
406.—
Zál. úvěr. ústav v Hradci Král.
422.—
421.—
Pozemková banka . . . . ..
422.—
422.—
Česká zajišťovací banka . . .
250.—
251.—
Kolínská chemická továrna . .
Alpská montanní společnost . .
Kolínská továrna na kávové ná-
hražky
Čes. pivovar v Budějovicích . .
Česká cukerní společnost . . .
Elektrotechnická dříve Kolben.
Akc. spol. stroj. dř. Daněk a spol.
Továrna orient. cukr. dř. Maršner
Zástavní listy Hypot. banky 4
Kom. úp. Zem. banky (v K) 4 %
797.50
Král
Kolben
Daněk
Maršner
Hradec
Budějovice
Český průmyslový banka
úvěrní banka
Český banka
pozemkový banka
Český zajišťovací banka
Hypot . banka
43
article
817.50
450.50
1000.—
326.—
413.—
174.—
88.75
44
article
450.—
945.—
337.—
478.—
423.50
179.—
89.75
83.40
46
article
Z vídeňské bursy.
Z vídeňské bursy.
(Původní zpráva „Národních Listů“.)
—n. Na počátku uplynulého týdne převládala
na zdejší burse realisační snaha a bursovní kruhy
omezovaly své transakce na míru nejmenší. Příči-
nou neutěšené situace byly zprávy o resignaci krále
Ferdinanda, k čemuž se připojily i zprávy o zhor-
šené situací v Mexiku a o poměru francouzského
peněžního trhu ke trojspolku. Teprve ve středu,
když klidněji posuzovány byly události bulharské
a začaly kolovati pověsti o snížení úrokové sazby
Rakousko-uherské banky, odvážila se bursovní spe-
kulace k větším nákupům, které podporovány byly
vyššími záznamy z cizích burs a klidným průběhem
týdenní i ultimové prolongace.
Ferdinand
Mexiko
47
article
Ku pevnější tendenci nemálo přispělo i uleh-
čení na mezinárodním peněžním trhu
zvláště v Berlíně poklesl soukrom
diskont na 41/4, což jest dosud nejnižší úroveň,
dosažená letošního roku. Trh peněžní doznal iu
nás značného zlepšení. Ve čtvrtek snížila Ra-
kousko-uherská banka ve schůzi generální
rady svou diskontní sazbu na 51/2%, která
sice daleko ještě stojí od normální sazby, avšak
přece jest známkou značnějšího ulehčení na trhu
peněžním. Diskontní sazba 6% byla v platnosti již
od 16. listopadu 1912. Nenaskytnou-li se některé
rušivé podněty, můžeme snad vysloviti i názor, že
Rakousko-uherská banka přistoupí brzy po Novém
roce opětně k dalšímu snížení, čímž připraví cestu
pro novou emissi rakouských rent. Zajisté, že sní-
žení sazby má jak pro obchdo, tak i pro průmysl
význam dalekosáhlý.
Zejména na páteční burse, kdy došly značnější
rozkazy z venkova, měla zdejší bursa pevnou ná-
ladu; zvláště na trhu průmyslových hodnot došlo
za značně stoupajících kursů k velmi čilým obra-
tům. Po provedení kupních rozkazů, které zejména
nahromadily se na ranní burse, došlo k oslabení
trhu a sice na zprávy o povstání v Africe.
Také z mezinárodního trhu železářské h
přicházely v uplynulém týdnu zprávy příznivější.
V Belgii došlo ke zvýšení cen a rovněž v Něme-
cku v některých odvětvích ceny stouply. Též u nás
posuzovány vyhlídky do budoucna mnohem přízni-
věji, ježto byly pozorovány větší nákurpy železa s
Berlín
Rakousko
Afrika
Belgie
Rakouskýuherský banka